František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
492, 493 – beru to popořadě, tak se nezlobte, že jsem až poslední.
(497) V tom Trevíru se nás to netýká, takže tam ať se paktují do alelujá.
(499) Je to tak. Negativně se s Číňany kšeftuje, pozitivně stabilizuje. 😛 (nebo obráceně?)
Twl. Honza Rumberger vyzývá… Já myslel že dávno umřel na zlomeninu jater a von trousí moudra 😀 😀 😀
Čeho já se ještě na starý kolena dožiju. 🙂
Jseš si tak jistej, že se nás to netýká, když jsme členy EU a řečnit tam bude přestavitel EU?
A že umělci, kteří halasně protestují proti paktování s Čínou, mají zároveň v tej Číně kšefty, to se nás taky netýká, že jo? peníze halt nesmrděj a jde o ně vždycky v první řadě. 😀
A koukáte někdo na tu show? Má Drahoš dost pohodlnou židli? Dostává ty správný otázky? Nesvítí mu reflektor do očí? Chová s ek němu publikum dost uctivě?
Jinak jsem v tramcvaji čučela do mobilu , co píšou v Reflexu a JXD zřejmě z těch voleb hráblo. Nebo vyhulil o jointa vic, než snesl. 😀
http://www.reflex.cz/clanek/volby-prezidentske-volby-2018/84591/kampan-proti-drahosovi-vedou-rusove-pres-falesne-zpravodajstvi.html
No, řekněme, že domácí události, případně akce místních politiků mne zajímají víc. Že peníze nesmrdí, to je vidět nejen na umělcích, ale třeba i na politicích. U těch umělců to tolik neškodí.
A něco na pobavení: https://www.dotyk.cz/publicistika/ceska-hra-kingdom-miri-na-svetovy-trh-ten-ji-ale-vycita-chybejici-cernochy.html
„U těch umělců to tolik neškodí.“
Mno, vzhledem k tomu, že miláčci národa a bojovníci za pravdu a lásku kážou při podobných akcích národu morálku z obrazovky, to možná tolik neškodí, ale každopádně je to pokrytectví.
Asi tu obrazovku víc sleduješ, nebo tomu dáváš větší význam. Mně víc zajímají oficiální čunitelé.
a jinak – proč bych měla lhaní omlouvat tím, že to neškodí? Lež je vždycky lež.
Navíc jejich lhaní je součástí politické propagandy a využívá se v politických kampaních. Kdyý pomohou prosadit kandidáta, který bude škodit, tak bych to zas za tak neškodné lhaní nepovažovala.
Ad 507 viděl jsem ukázky hry a slyšel přednášku jednoho z odbornych poradců. Myslim, ze Honzovi ze Ž. by se mohla líbit
Sakra , já tu debatu zaspal….
Poprvé jsem déle souvisle sledoval Drahoše a shrnul bych své dojmy jedním slovem – slizoň. Volil bych proti němu kohokoli, nicméně v této konkrétní volbě na své právo rezignuji.
“ Mně víc zajímají oficiální čunitelé.“
Možná bys je mohl trochu specifikovat. Konec konců Juncker je taky oficielní čunitel. A na vyšší úrovni než nějakej zdejší politik.
Jetsli ono to není hlavně tím, že Tě zajímá jeden oficiální čunitel, který Ti leží v žaludku 😀
To jsem teda zvědavá, jetsli i čeští eurohujerové vyšlou k odhalení tej sochy Marxe, darové čínskými soudruhy svého delgáta. Měli by, když tam bude řešnit soudruh Juncker
Já si debatu užíval. Opět musím konstatovat, drahoš jasné béčko. Ono je stejně rozhodnuto. Alespoň u mne. Pani moderátorku hned od začátku zeman umravnil, takže vejlet mohl běžet. Opět jsem si o želém potvrdil, že je to pouze záštiplný vychcánek.
595 nebo o joita míň. Absťák je sviňa.
Takže ne kohokoliv….zkouším si představit nejakou nekonkrétní volbu.
(510) On tu někdo napsal, že něčí lhaní neškodí?
(514) Oficiální čunitel je někdo zvolený či jmenovaný. Na rozdíl od nějakých umělců, kteří halasně protestují (tedy, dle tebe). A ano, i Juncker je čunitel. Pokud mne zajímá jeden konkrétní, napíšu který. Píšu-li obecně, míním to obecně.
(515) Podle mne to Macek vystihl na základě minulé debaty zcela přesně: Drahoš nepředvedl nic, proč by měl být prezidentem. Zeman předvedl vše, proč by jím být neměl.
Souhlasim s Klausem v DTV : to neni o nejake volbě (kohokoliv) ale o anihilaci Zemana.
Rabbitkillera ale nabrífovali tak, že v kazde větě popisoval, co Zeman zvoral, spletl, neudelal či udělal špatně (z pohledu jeho loutkovodičů, samozřejmě) a to může mít požadované účinky na sugestibilni jedince a myšlenkové lenochy.
Vidím to v případě Zemanova triumfu na velmi těsný vysledek.Rozhodně k tomu přidám spolu s rodinou prislusnou miliontinu. Jako ostatně i minule.
U jistých komentářů jsem si povzdechl a upravil si přísloví – zdá se bohužel, že tomu, kdo o sobě smýšlí čistě, je vše čisté.
Drahoš byl jak nadopovanej – furt dokola mlel to samé bez zjevné souvislosti s právě probíraným tématem. Fujtajbl. Dril 100%, kreativita a improvizace 0%. Jak by se proboha chtěl pohybovat ve značné bahnité mezinárodní politice?
Zemanovi nikdy nezapomenu, že v letech 98-02 nenapravitelně doprasil to, co Klaus slibně nastartoval. S těma kecama o spálené zemi si mohl s Havlem padnout do náruče. Proto se nepřinutím, abych ho proti slizounovi volil. Uznávám, že je to iracionální mentální blok, ale je to tak.
Jan Berger vystupuje tak proto, aby „zaštítil slušného profesora Drahoše před vším světa zlem“
Tak se trochu divím, že Zeman „doprasil to, co Klaus slibně nastartoval“?
Já myslel, že Klausova česká privatizace za peníze z českých bank krachla a byla ukončena amnestií pro její aktivní účastníky.
No, koukám na tu debatu ze záznamu a jak nemám rád ČT, tak musím uznat, že úroveň té debaty je asi tak o 30 pater víš než to show na Primě. Takhe nějak bych si předvolební debatu libovolných kandidátů zhruba představoval.
Pokud se týká kandidátů, tak můj dojem z té debaty je ten, že nejlépe by bylo kopnout do prdele oba účastníky.
Nicméně, jak jsem již dříve řekl, Zemana na Hradě nechci, protože je to ostuda a proto budu se skřípěním zubů volit toho druhého. Nechci udělat podruhé tu stejnou chybu, že jsem volit nešel.
Ale po pravdě řečeno, nejlepší by bylo volit aklamací tu moderátorku. 🙂
Já s tím nevolením nemám problém, Pavle. Nechci na Hradě ani jednoho a kterej z těch dvou tam bude, ať si rozhodnou ti, kdo pro které je to důležité.
524 Pavle, no fuj, uvědom si, že tou volbou mě můžeš připravit o nové Eizo!
maYdo – 525 – no já s tím problém mám. Tenhle přístup jsem zaujal minule a výsledkem byly málem poblité korunovační klenoty, Ovčáček, Mynář, Nejedlý, Zbytek, uznání ruské okupace Krymu, dopis čtyř řiťolezců do Číny a další nechutné drobnosti.
To už fakt nechci.
Schumi – 526 – no to mně až tak nebere, gamblovat se nemá… 🙂
Ouch, ta hrubka v mém 524 mně štve. Mělo tam být pochopitelně „… tak o 30% výš…“ 🙁
Tak určitě budete mít dobry pocit, ze jste volili dle sveho presvedceni, pripadne nevolily/i.
Ostatně i já, já neprekousnu zase to bláto a nicotu (a hlavne tu polotušenou partu zmrdů za ním) a tak holt přispěju možná k zachování ostudneho Hradu…..Ostatně tam nebydlím, že.
Jsem zvědav jaké hnoje budeme vzpomínat za pět let. Jestli tedy bude povolen či funkční internet.
Jo, ještě taky nemůžu Zemanovi zapomenout Rusnokovu vládu, kterou posvětil policejní puč a otevřel vrata Babišovi.
(524) Jo, to máme asi tak stejné či podobné pocity.
Šimone – 530 – tak s tím rozhodně souhlasím. Každý ať volí jak chce a koho chce.
Ono jde v podstatě o houby, protože pravomoci presidenta zejména tedy v mezinárodní politice jsou naprosto nulové, Babiš byl pokusem o sestavení druhé vlády již pověřen (což nejde zvrátit) a na nějaká důležitá vnitrostátní témata na které president vliv skutečně má (např. vedení ČNB nebo jmenování soudců ÚS a jiných soudů) se jich nikdo neptal.
No tak jsem to dokoukal celé a musím říct, že nejvíc mně překvapila ČT a to tak, že celkem příjemně, což mně docela udivilo, po těch cca. 18 letech od Velké Vánoční Televisní Revoluce.
Možná by nebylo úplně od věci, kdyby ČT dala VeMenu padáka a zkusila pokračovat v této poměrně nestranné linii.
527 – Pavle, ona je otázka, čeho bychom se dočkali s knížepánem. I když je fakt, že jeho případné excesy by media nerozpatlávala a naopak se snažila zamést pod koberec.
maYdo – 536 – tak jistě by dokázal velmi mnoho divných a odpudivých věcí, ale korunovační klenoty by nejspíš málem nepozvracel, exponenty KGB by se neobklopil a své kamarády by do úřednické vlády nejspíš taky nejmenoval. To bych ho spíš podezříval, že by vyvěsil na Hradě vlajku Tibetu (čemuž bych osobně fandil, ale z hlediska mezinárodních vztahů bych to nepovažoval za dobrý nápad). No a ruskou okupaci Krymu by také nejspíš neuznal.
Mně osobně vadil jeho přístup k Benešovi a sudetským Němcům (ne na základě toho debilního inserátu, ale na základě toho co sám a opakovaně řekl) a proto jsem volit nešel. Možná to byla chyba, ale nemá smysl mudrovat nad minulostí.
Dobrý večer, díky za report z TV debaty.
quivisi, vaše 523: „Já myslel, že Klausova česká privatizace za peníze z českých bank krachla a byla ukončena amnestií pro její aktivní účastníky.“ to je nářez podle úplně všech pravidel a nejedná se z mojí strany o výzvu k debatě. Naopak.
Všem účastníkům přeji šťastnou ruku.
Díval jsem se na debatu. Zeman – Drahoš : 3-1.
Nevím, co Witowské cpali do sluchátka, z osobního setkání se ki tak blbě natočená mediálním klíčkem nezdála.
PAvle, s těmi kamarády bych si nebyla tak jistá….. Přece ho nepodporovali z čistýho ideálismu,ale aby jim taky něco káplo. Mně na něm vadilo, že se profiloval jako kandidát pravdalásky. Vyvádění jeho zklamaných voličů mně utvrdilo v tom, že od tejhle party radši ruce pryč.
Ten vztah k sudeťákům s tím už jde ruku v ruce.
V každém případě mi Zeman nestojí za to, abych si vzala na svědomí, že jsem podpořila tu bandu Havlových sirot.
(534) Nebyl, ale bude. Zatím byl pověřen jen jednáním. Kdyby Zeman odkukal, není jmenován nikdo.
(535) Ano, ale obávám se, že by tu linii stejně neudrželi. Kouknul jsem jen na kousek a ve srovnání s Primou /(taky jen útržek), příjemné překvapení.
(536) Kdyby měla teta koule …
(537) Tak to já bych mu vytknul ledacos, ale ten přístup k sudeťákům ne. Zřejmě vycházíš ze Zemanova výkladu. To, co skutečně řekl, je realita. Dnes by Beneš, za extra nepříznivé konstelace (špatně zvolená strana konfliktu) skutečně mohl skončit v Haagu. O víc nešlo (že kolektivní vina je svinstvo, to už je čistě můj osobní názor).
(540) Přece ho nepodporovali z čistýho ideálismu,ale aby jim taky něco káplo. – Mynář, Nejedlý, někdo další?
Dušane – 539 – odhlédněme od kandidátů a věnujme se čistě technické stránce té debaty a případně osobě moderátorky.
V čem přesně to bylo špatně ? Mně se to skutečně ve srovnání s tou debatou na Primě jevilo jako zcela jiný level a nepřišlo mi to nijak špatné ani ve srovnání řekněme s některými debatami na BBC, CNN nebo FoxNews.
Dokonce bych si dovolil tvrdit, že to mělo o pár pater vyšší úroveň než některé debaty Trump vs. Clintonová.
Nechci se nijak hádat, mně opravdu zajímá tvůj názor, protože vím, že na rozdíl ode mně se v médiích pohybuješ víceméně celý život.
522 Tak tuhle úvahu bych čekal spíše od Halladina. Je to taková milá sockomunisticko křesťanská poznámka, hodná Luxe, Filipa či Sobotky. Na privatizacích nevydělali jen blbi a díky Klausovým reformám tu máme sice nedokonalý, ale alespoň jakýsi kapitalismus. Na druhé straně ty fabriky mohl Havel rozdávat svým kamarádům, jako to činil Pithart a spol.(pan Vrba na mne za mé malinko ohnivější připomínky vloni asi nebude rád vzpomínat)a později o kus dále Mečiar. Mohla tu být už dnes taková malá krásná Ukrajina.
Karle, proč se ptáš na Mynáře a Nejedlého, když je řeč o knížecich loutkovodičích?
544
Já bych jen připomenul, že ač Zeman po celou volební kampaň před tím , než s stal premiérem horlil proti dotacím do bank, hned co nastoupil do funkce se dozvěděl, že pokud ihned nenasype do ČS 40 miliard, tak ČS padně……
Tak Zeman ledaco povoral, ale Drahoš zas je tlačen svým hlavním poradcem Kovářem, jedním ze sarajevských atentátníků a zakladatelem Evropských pornohodnot, které se nám tu snaží zavést to, co už je v Německu poměrně běžné. Udávání a kriminalizace nepohodlných názorů. Zeman aspoň rozhodně není neomarxista. Ale podle toho, co psali ve FAZ, se obávám, že korespondenční hlasy, které zvrátily volbu v Rakousku, jsou už připraveny.
maYdo – 540 – tvrzení „přece ho nepodporovali z čistého idealismu, ale aby jim něco káplo…“ je asi ten základní důvod, proč se někteří lidé (obecně, nemyslím tím nikoho konkrétního) v debatách prostě nejen nemohou shodnout, ale dokonce se ani nejsou schopni vzájemně vůbec chápat, protože jde o zcela mimoběžné světy.
Abych použil konkrétní příklad. Kdysi dávno jsem osobně zaplatil demonstraci na podporu Israele na Václavském Náměstí. Psalo se o ní i na Psu (byl se tam tenkrát podívat Ondřej Neff, Honza Kovanic a další) a dokonce jsem tam tenkrát osobně vystoupil (Honza Kovanic, který mně osobně neznal mně tehdy v článku na Psu označil jako „jeden odžínovaný chlapík s plamenným projevem“ nebo tak nějak).
Věř nebo ne, ale já to opravdu zaplatil z čirého idealismu, nikdy jsem za to nic nechtěl a nic jsem za to nedostal. Ani pozvání do Israele na dovolenou. 🙂
Holt se smiř s tím, že i v dnešní všeobecně zkurvené (dámy prominou) době prostě existují lidé, pro které myšlenka či „idea“ něco znamená a jsou ochotni za to utratit své poctivě vydělané peníze a nepřemýšlí nad tím, jestli jim z toho něco kápne…
548
Jo, 2 nebo 3 takoví asi budou 🙂
Pavle, aby jim něco káplo – nemusí být jen finanční zisk. Může jít o podíl na moci, potřeba lidi ovládat, zviditelnění, přístup k pozicím.
A srovnáváš nesrovnatelné. TYs podpořil demonstaci, v kterí jsi viděl smysl. A podpořil jsi to ze svých vydělaných peněz.
Ale v minulách volbách se kolem motala řada bývalých Havlových podržtašek, která dozajista doufala, že s knížetem se vrátí na výsluní, urve větší podíl na moci bude mít větší vliv. Většinou
No u některých možná jde o idealismus.Nebo aspoň jsou přesvědčeni, že to je idealismus. Ale na ten jejich idealismus by si někdo jako já měl dávat bacha.
On vlastně ten idealismus není vždycky jen něco pozitivního. Moc idelalismu může přinýst pěknej průser…..