František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
(545) Tak pardon, já netušil, že povoleni jsou jen ti knížecí.
(546) Což před tím ani on, ani jeho poradci (či loutkovodiči) netušili. 😛
(547) České volby neznají korespondenční hlasy, jen tak mimochodem.
(548) Někteří si dokonce i stranu najdou a cpou do ní peníze. Halladinům (jenom?) nepochopitelné.
Dobré noci přeji.
„Holt se smiř s tím, že i v dnešní všeobecně zkurvené (dámy prominou) době prostě existují lidé, pro které myšlenka či “idea” něco znamená a jsou ochotni za to utratit své poctivě vydělané peníze“
No, zrovna tej sqadry kolem knížete se to asi moc netýká. 😀
Pavle, a je ti jasný, že stejně jako kdysi ty dnes podobně funguje drtivá část Milošova fanklubu? Hodně jeho přispěvatelů posílalo na jeho podporu stovky či dvoustovky ze všech možných rití. Trochu mi to připomnělo výběr na Národní divadlo. No, v sobotu večer se nám hormony zklidní a zase bude normálně. Trochu mi to připomíná Mládkovu písničku o vorvani na laně….
Pabvle, dnes už Ti nedokážu odpovědět. Vrátím se k tomu ráno. Jen stručně. Witkowskou dirigovalo sluchátko a některé otázky byly mimo. Navíc pod instrukcemi zmoravcovatěla a skaákala oběma podle mne nevhodně do řeči. Zeman, který je na to zvyklý se z toho dobře vyvlékl zatímco Drhož uvázl. Nedělal jsem si poznánky takže mohu hodnoti jen z dojmu, který mi napovídá, že Zeman Drahošovu útočnost (kterou neumé/ v 80% ustál a často bonmotek (jakoliv opotřebovaným) odvrátil. Pavle, ty nejsi ordinérní divák, proto na Tebe většina Zemanových replik nepúsobí přesvědčivě, ale na sledující politický plebs má, podle mne, jiný a přesvědčující vliv.
„(545) Tak pardon, já netušil, že povoleni jsou jen ti knížecí.“
No, tak spíš bylo zbytečný se zmiňovat o profláklých jedincích, kteří ve volebním štábu knížepána nebyli a tudíž zrovna o nich nebyla řeč. Navíc jsou propíraní v mediích pořád. Jiní by se mohli cítit diskriiminováni a opomíjeni, že nikdy není řeš o nikom jiném. 😀
maYdo – 550 – no, pokud si dobře vzpomínám, tak v minulé (tedy presidentské) volbě se tam moc „podržtašek“ nemotalo.
Spíš se tam motali právě ti idealisté, kteří nacvičovali poněkud komická vystoupení se zpěvy ve stylu „Kníže má k lidu blíže“ a podobné pitomosti.
Zatímco na straně Zemana se angažovali profíci z KGB a bývalé STB a ti šli čistě za tím, aby získali politický a ekonomický vliv (což se ostatně za Zemanem táhne jako smrad už od počátku, kdy prosadil prodej ruského dluhu firmě Falcon Capital).
Mně osobně jsou protivné obě ty strany, ale tak nějak osobně mám víc pochopení (nebo větší toleranci) pro ty idealisty. Už proto, že s gaunery z KGB nic mít nechci a neopřel bych si o ně ani koště.
Díval jsem se na debatu se svým švakrem a jeho dámou, profesorkou politologie, a po druhé třetině jsem si nalili double slivoce a pak ještě jenou – což nejlépe vyjadřeje náš pocit z nastávajích volebních hodin.
No, já si dám trochu Kalouskovice, a půjdu spát 🙁
Njn, Dušane ono je to složité.
Jak to poněkud zkratkovitě, ale celkem pregnantně vyjádřila dcera „Proč vlastně v tom druhém kole mám ze všech vybrat jednoho ze dvou největších dementů ?“
Po pravdě řečeno jsem se nezmohl na lepší odpověď než na to, že si musí zvyknout, protože to jí bude čekat v životě ještě mockrát a bohužel i s takovými lidmi musíme pracovat…
A pak jsme ještě delší dobu hovořili o nesmyslnosti všeobecného volebního práva, ale to je na jinou diskusi 🙂
>>559 „Nesmyslnost vseobecneho volebniho prava“ jsou ta klicova slova, pane Korensky.
Proc jen jsme nedali na stareho Plato?
Preju Vam vsem hodne sil a dobre nalady celit nelehkemu rozhodnuti.
KEEP SMILING!
A kdo bude určovat, kdo to volební právo bude nebo nebude mít ? 🙂
Cti Plato, Halladine! To svate pravo volit si kazdy vydobyde tim, ze ma majetek. Kolik majetku, urcuje stavajici Stat, zvoleny na tomto zaklade. Plato taky rekl, ze volebniho prava by nemeli mit statni zamestnanci. Skvela myslenka – nevzbujel by tak „deep state“.On uz tehdy vedel, ze byrokrati jsou povetsine nebezpecim.O tom, ze si nemyslel, ze by mely volit zeny, bych radeji nemluvil. Opravil bych ho natolik, ze bych poukazal na nektere skupiny devcat, ktere je od volebni urny potreba hnat bejkovcem.
Koho budes volit? Zapotocky uz je po smrti, jestli Ti to treba uslo.
Hejma: Politický homunkulus….
https://xtv.cz/archiv/zemanuv-vykon-na-prime-byl-brilantni-ale-favoritem-je-drahos-rika-ondrej-hejma
PM,
bereš do úvahy i zděděný majetek ? 😀
O ktrý se dědič nijak nezasloužil, a že tydy nic neprokázal ?
Třeba Paris Hilton 🙂
Samozrejme. Majetek je majetek. To ma Stat po smrti toho, kdo majetek vybudoval, majetek zabavit? Je na dedicich, jak s majetkem nalozi. Do toho nema Stat co rict.
PM 🙂
jistě že ne 🙂 Ale co má zděděný majetek společného s oprávněním a kvalifikací volit ? 😉
Babiš si v Davosu otvíral ústa…
V anglicky předneseném projevu varoval, že unie začíná zapomínat, proč ve skutečnosti vznikla, tedy aby garantovala mír a prosperitu svých občanů.
„V poslední době tlačíme na další integraci, aniž bychom věděli, proč a kam má směřovat,“ řekl premiér. Aby byla Evropa silná, musí být podle něj trpělivá. Ukvapená rozhodnutí by nemusela být ku prospěchu Evropy, ale naopak by pro ni mohla znamenat riziko.
Evropští občané musejí vědět, kam Evropa směřuje. „A musíme je přesvědčit, aby s tímto směrem souhlasili. To se podle mého názoru nyní naneštěstí neděje,“ uvedl Babiš. Přivítal proto myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se občanských fór na téma budoucnosti unie. „Měli bychom o tom diskutovat s našimi občany,“ uvedl. Česko přitom může stavět na svém dlouhodobém občanském a sociálním dialogu, dodal Babiš.
Hazard s unií kvůli kvótám
Unie podle českého premiéra nemůže vytvořit stabilní komunikační kanály se svými občany bez přispění členských států. „Unie nemůže mít legitimitu bez členských států, to je realita,“ konstatoval. Evropa musí být silná a jednotná a soustředit se na zachování a rozvíjení toho, co už dosáhla, míní. „Pojďme stavět na tom, co máme,“ uvedl Babiš.
Český předseda vlády poznamenal, že například otázka migračních kvót rozděluje členské státy už dva roky. „Přitom kdyby všechny státy přijaly migranty podle kvót, vyřešilo by to pouze dvě procenta migračního tlaku.
A kvůli dvěma procentům dáváme evropský projekt v sázku.
Sakra, ať člověk otevře skoro každou českou stránku, najde tam Drahoše……
Dobré zas ráno… 2 Matzurka ad 496 – „Křest svatého Vladimíra“? A nejedná se náhodou o porušování ženevských konvencí? Recitaci tohoto díla bych řadil mezi obzvláště rafinované mučení válečných zajatců…
Halladine,
ad 566 – máš na mysli třeba Sněmovnu lordů? 😀 😀 😀
Drahoš bude dnes kecat na ČRO do otevření volebních místností. Není náhodou zakázáno vést volební agitaci pár dní před dnem voleb ?
Ptakopysku,
někteří lordi jsou docela chudí, nehledě na to, že tam premiéři nechávaj povyšovat spoustu nešlechticů.
Ovšem Lordi s volebním právem plebsu nemaj celkem nic společného, a jejich pravomoci jsou celkem pofiderní…….
Někteří lordi jsou chudí, někteří majetkem, někteří duchem, ale sesli ve sněmovně lordů zdědili. Měli by mít stejné oprávnění a kvalifikaci volit jako Paris Hilton? 😛
Ptakopysku,
oni tam maj právo chodit, ale většina tam nechodí.
A zdaleka ne všichni jsou dědiční lordi. Spista jich má titul jen pro svou osobu, a ndědí se.
Zasedajících lordů je asi 800, z toho dědičných 99………..
No a volit samozřejmě mohou… Když může volit v emerice Paris Hilton, proč ne v Englicku Lordi degenere ? 😀
Jestli je jich 99, nebo 88, nebo 800 je u mé otázky irelevantní. Ale my tady řešíme otázku bez hlavního propagátora Pavla K. takže se zákonitě nemůžeme dobrat správné odpovědi.
Defakto nemusíme pro příklady ani do zahraničí – vezměme hypotetického jedince, jehož dědeček nadělal při svých toulkách světem jmění a usadil se v kotlince zakoupiv se na venkov prostřednictvím zámku s polnostmi. Otec jedince zámeček zvelebil a hospodářství rozšířil, na velikost, která už přitahuje pozornost Sauronova oka. Onen hypotetický jedinec – současný uživatel majetku, na jehož rozšíření ve srovnání se svými předky přispěl minimálně, by byl dobrým ekvivalentem Paris Hilton. Byl by to volič ve smyslu úvah Pavla K., nebo ne? Vlastní majetek, který nenabyl prací vlastních pařátů, ale rozhojňování ani náhodou nepokračuje Mühlovými kroky jako u jeho předků… Tam bych viděl jisté mezery v Pavlově úvaze o české Horní komoře lordů.
Halle,
ad 575 😀 😀 😀 nojo to máš pravdu
Dobré ráno vespolek,
PeSi, tu recitaci musí přetrpět pan profesor, a když mu nevadí to slyšet ve 33 různých obměnách 🙂 Vybral jim to on, tak ať si užije. Na jeho obranu mohu jen doplnit, že v listopadu nebo kdy dítko recitovalo Shakespeara – měli si sami vybrat úryvek. Potěšilo mne, že dcera dala na mou radu a vybrala si méně „odrbaný“ úryvek vypraveče, zatímco většina třídy buď lkala co Julie nebo Romeové; byla proto pochválena za přednes i výběr 😀
Niko,
jo. Když si představím, že Drahoš své informace o ovlivňování voleb získal z Eurohodnot, tak mne obchází čirá hrůza. Jakoubek Jandů rozhodně není idealista. A pan Slušný si ani v záverečném oslovení voličstva neodpustil invektivu na svého protivníka.
528 Pavle, když mohl kandidovat bývalý bookmaker Horáček, proč bych si v jeho bývalém podniku, navíc jako zatím ještě akcionář, nemohl vsadit?
A ozvěny z lidu:
Pan Drahoš by chtěl, opravdu moc chtěl, aby byl vnímám občany jako „primář Sova“. Nemůžu si pomoct, možná ho tak vidí pražská kavárna, ale z jeho každého slova mi vyskakuje „doktor Cvach“!
😀
Dokud český národ neztratil humor, mám naději.
Tedy i v to, že ať už to dopadne jakkoliv, budou i další volby. A nejen volby jako takové, ale svobodné, nikoliv protektorátní.
ad 576 – ještě taky románová situace, kdy k majetku přijde švarný kočí, co svým příslušenstvím okouzlil bohatou zámeckou dceru – jedináčka. Pokud mají společné manželské jmění, volí i kočí(jistě kvalifikovaně podle pánů předřečníků)
(565) To ma Stat po smrti toho, kdo majetek vybudoval, majetek zabavit? – sen všech socanů. Tu myšlenku jsem zaslechl už dostkrát a nebylo to ve srandě. Ostatně, dědická daň je krok tím směrem.
quivisi,
doufám, že nenarážíte na trojctihodná povolání barman, herečka… Já jen, aby si vás nepodal někdo z britské ochranky!
A to je mi hezké překroucení! IMHO se jednalo o myšlenku, že když nabyl bez svého přičiněnía schopností, má právo volit?
Ale antisocan to vždycky překroutí.
Tohle jsem včera taky postřehl (zkopírováno z netu):
Moderátorka zeptala na migraci a kvóty a obrátila se nejprve na Jiřího Drahoše. Ten pak začal odpovídat: „Tak dneska jsem si poslechl ve zprávách, že… éééé –“ a odmlčel se. Světlana Witowská překvapivě profesorovi nahodila:: „… už i Německo ustupuje…“ a Jiří Drahoš navázal: „… už i Německo ustupuje od tohoto principu…“ a dále deklamoval naučený text. V té chvíli vypadali jako sehraná dvojice herce a nápovědy, až se na internetových diskusích začalo spekulovat, že Jiří Drahoš ze sebe jen chrlil naučený text, protože od veřejnoprávní televize dopředu věděl, na co bude tázán.“
548 Což o to, Izrael je zajímavý podnik. Do toho by se mohlo vyplatit něco investovat. Akorát pro gojima dividenda žádná.
Myšlenka zavedení 100% dědické daně ve spojení s nulovou daní z příjmu jakož i ostatních daní souvisejících s přírůstkem majetku se objevila někdy v zimě 1990/91 v jedné politické straně s níž by přídomek „socialistická“ šlo jinak jen těžko spojit. Kdo byl autorem této myšlenky netuším. Nicméně myšlenka odešla značně rychle do věčných lovišť.
BTW,
https://video.idnes.cz/?c=A180125_145208_test_PAS&idVideo=V180125_163021_zpravodaj_vojt
Jsem myslel, že to jenom vidláci v Hradišti se perou o máslo.
A ono i Francouzi, národ s euroúrovní. O Nutellu v akci.
Dobré ráno,
Ad 556 – Pavle, dost těch „idealistů“ se bere za cenzůru a jediný správný názor, což sofistikovaně nazývají „bojem proti nenávisti“.
A kolem Schwarcenberga by na Hradě bylo zajisté stejný panoptikum jako okolo Zemana, ne-li horší.
Obávám se, že tihle lidí dnes představují akutnější nebezpečí, než vysloužilí dědci. A Ovčáčka snad nepodezříváš z toho, že byl členem StB, to snad leda jako kojenec.
A v těhle volbách stojí za profesorem stejná parta. Konec konců, od koho asi měl svoje nářky o ovlivnění voleb ruskými tajnými službami? Od ouřadu pornoherce Jandy neboli útvaru proti fake news a nenávisti, což je totéž, co býval kdysi za bolševika útvar proti dezinformacím neboli cenzůra.
ZAtím tě ještě za nevhodný názory nezavřou. Ale možná je otázka, kdy „lid rozhodne“, že je třeba ty nevhodné názory vyplejt, aby nehyzdily cestu ke světlým zítřkům.
A tohle bych měla volit na Hrad? Ani náhodou!
A ještě názor z diskuse:
Společnost rozdělují lidé, kteří se pasují za koncesované demokraty, ale nejsou schopni přijmout výsledky demokratických voleb. Jedno je jisté, pokud zvítězí Drahoš, nebudou se konat žádné kravály. Pokud zvítězí Zeman, vyrazí do ulic kartičkáři, vejcometi, stohovnaři, kavárna, béčkoví umělci, věční petenti i osazenstvo parazitických neziskovek. Snad jen strýček Brady bude chybět.
[553] Obávám se, že zklidnění bude závislé na výsledku. Vyhraje-li jedna strana, vášně se uklidní. Vyhraje-li druhá, bude zklidnění jen částečné a čekají nás další léta červených kartiček a trenýrek.
Mno, nechte být, pokud by vyhrál Drahoš, bude se ještě tři měsíce předávat úřad. Umíte si představit toho fňukání a stížností na nepohodlná křesla a vybavení Hradu a neochotu dosavadního personálu ….
[569] Já to mám naopak. Jenom je mi líto, že ho nedopsal.
Na gymplu přemýšlel spolužák, že třetí zpěv (Bože, kýž jsem policajtem…) zhudební. Vzdal to, protože se mu nechtělo vysvětlovat orgánům, že je to Havlíček.
[576] Tu otázku doporučuji probrat na zámku Chyše. Následně možno zapít v místním pivovaru.
[591] / [590] to mám z toho, že dočítám a komentuju popořadě.
591 aj. – Dobré ráno, možná by bylo na místě se nejprve vypořádat s předběžnou otázkou, zda zklidnění je zrovna to, co si přejeme, či obecněji zda pro nás má nějakou kladnou hodnotu.
Kupříkladu taková 70. léta bývala poměrně klidná doba…
TAk nepřítomnost povykujících zastánců bojovníků za jedinej správnej názor v ulicích bezesporu kladnou hodnotu má.
597 — No, možná… Na druhou stranu se tím zas presentují v pravém světle; jinak, kdyby mohli bohorovně panovat, by asi napáchali mnohem větší škody.
Ahoj!
Chcete li se zrestaurovat a zregenerovat, nevybirejte si hotel, kde k večeři serviruji plechovku sardinek v tomatě a dva krajíčky chleba!
Hrozně potom pálí žáha!!
A co nejobecněji vzato: Odhlédneme-li od osob kandidátů (asi není náhoda, že všech devět se jich významně lišilo – nejméně v několika aspektech, někteří i ve všech – od všeobecně rozšířené apriorní představy, jaký by měl president být), můžeme se soustředit na otázky zásadní, u nichž by dle mého názoru mělo veškeré uvažování začínat: Chceme změnu? Máme nějaké příznivé zkušenosti se změnami? Které? Objevily se v posledních 20 letech nějaké politické změny k lepšímu? Pokud ano, které? Co je způsobilo? Nastane-li změna teď, co (resp. kdo) ji způsobí? Jaké důsledky vyvolá? Které z nich umíme předvídat?
Na základě toho si můžeme také udělat představu o lidech, kteří o potřebě změny mluví. Odpověděl snad už někdo z nich na kteroukoliv z uvedených otázek (s výjimkou té první)?