František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
(24) Zpátečníku, Rakousko a Finsko jsou taky malé státy, navíc oba měly po druhé světové poněkud máslo na hlavě (míra zavinění je na další a delší diskusi). Nicméně, oba nedopadly tak blbě jako my. Jediný důležitější rozdíl vidím v tom, že ani v jednom z nich nehlasovalo pro komouše přes 40% voličů. Jistotu už nebudeme mít nikdy, ale názor, že tehdejší voliči jsou hlavní příčinou bolševizace Československa, je ve mně dost pevný.
(26) Nevolit a kritizovat mi přijde trochu divné, něco jako alibismus. Bližšími pocity nemohu sloužit, protože je mi to natolik cizí, že jsem se toho zatím v době poplyšákové nedopustil. A jistěže to je soukromá věc. Nikdo nemá povinnost komukoliv sdělovat, co činí či nečiní. To každý dělá či nedělá zcela dobrovolně.
(41) Další možnost (uznávám, že méně pravděpodobná) je, že si ten ostatní svět uvědomuje, že odřezáváním poškozuje hlavně sám sebe. Něco jako ten pitomej argument (ale rozšířenej), když se u kozomrdů nesmí stavět kostely (někde), nesmí se na Západě stavět mešity. Jako kdyby někdo mocí mermo chtěl na Západě instalovat svobodu jako u těch musulmanů, neuvědomovav si, že tím škodí hlavně poměrům doma.
Holanďany jsem měl za v rámci možností dost liberální …
https://www.lidovky.cz/svlekneme-je-na-ulici-nizozemska-policie-otestuje-kontroverzni-postup-proti-kriminalite-g80-/zpravy-svet.aspx?c=A180120_164223_ln_zahranici_ele Zřejmě nic není dost blbé na to, aby to někoho nenapadlo.
„Nevolit a kritizovat mi přijde trochu divné“
Proč bych nemohla kritizovat? Politik je odpovědný všem občanům bez ohledu na to, jetsli volili jeho, někoho jiného nebo nikoho. Ostatně jakej je v konečném důsledku rozdíl v tom, že já nevolila nikoho a Tys volil partaj, který nemá šance se do parlamentu dostat?
A když to nemůžu hodit nikomu s vědomím, že by zrovna on mohl prospět a ne škodit, tak proč bych volila někoho, kdo škodí, jen proto, abych volila za každou cenu?
Navíxc platím daně. Tak proč bych nemohla kritizovat, jak se s mými daněmi zachází.
Já přece nenapsal, že bys nemohla. Jen že pro mne je to divné.
NoName, ptate se me ve sve#25 na ty americke megery, ktere otravuji tyto dva dny v nasich ulicich.Ptate se, jak je jim ublizovano, ze tak hystericky bresti, ze bojuji „za sva prava“.Kdyz ty vrestici, Trumpa urazejici mrchy v televizi vidim, rozdelil jsem si je na skupiny. V te prvni jsou ty, ktere jsou baby od prirody tak osklive, ze demonstrace je jedina moznost dstit siru, aniz by takove krasce nekdo naznacil, ze ma drzet zobak, at ma na mysli cokoliv. V jine grupe vidim ty uhadane, vecne nasrane, kterym manzel velice rad koupil letenku kamkoliv, kde se tento sjezd carodejnic porada. Zajistil si tim klid v baraku, kdy si s usmevem muze sledovat play offs ve fotbale, aniz by mu do toho jeho megera vriskala. To by pokrylo asi vetsinu. Jen me jeste napada grupa tech, ktere to maji popletene v hlave tim, ze se nemohou rozhodnout, jestli nejsou aspon castecne temi chlapy, na ktere samy nadavaji. No a ty holky a zenske, ktere jsou teple, berou takovy babinec za prilezitost. Pripadaji si na takove demonstraci jako mlady kluk, ktery na plovarne okukuje holky v plavkach. Kdyby byl na nenavistnych cedulich ksicht treba Frantiska z Assisi misto Trumpa, bylo by jim to fuk.
Jinak jste vsechno perfektne zhodnotil ve sve posledni vete. Ano, kdyby podobne opicarny vyvadeli konzervativci, „vzdelana a slusna“ nomenklatura by se posrala rozhorcenim. Svym mlcenim vuci radeni vyse popsane ukrivdene skupiny se k teto bande pridavaji.
54 – no, pro mně je momentálně divný, že někdo dá na jednosměrku zákaz vjezdu do jednosměrky na oba konce 😀
Kritizovat, když politik, placenej z mých daní dělá něco blbě, i když jsem ho nevolila , mi připadá naopak docela normální.
51 — Rakousko a Finsko jsou taky malé státy (…) nedopadly tak blbě jako my. Jediný důležitější rozdíl vidím v tom, že ani v jednom z nich nehlasovalo pro komouše přes 40% voličů. — To bych asi řekl, AeroKarle, nejen že je rozdílů víc, ale také přinejmenším v součtu znamenají více, než problém voličů. Jen tak namátkou, co mne právě napadá:
— Žádný západní spojenec Rakouska či Finska neselhal tak spektakulárně, jako v případě ČSR Francie roku 1938.
— Rakušanům ani Finům během války nikdo nepopravil ministerského předsedu ani nezdecimoval elity. (Naopak, pokud Rakušan nepřežil válku v důsledku politické persekuce, bylo to velkou většinou právě proto, že byl komunista.)
— Finský a rakouský volič se na SSSR zcela přirozeně díval jako na nepřátelskou mocnost, což případné sympatie ke komunistům nutně snižovalo a ostražitost zvyšovalo.
— Volby 1946 nebyly svobodné, byly připuštěny jen strany Národní fronty. Pro komunisty tak teoreticky i prakticky mohli hlasovat též lidé, kteří by jinak volili třeba agrárníky.
— Řada lidí (a zrovna těch protikomunisticky orientovaných) byla účelově zbavena volebního práva.
— I povolené nekomunistické strany byly infiltrovány komunisty a posunuly se hodně vlevo; volič si tak (hypoteticky) mohl říkat, že to stejně má prašť jako uhoď.
Ale jak jsem napsal, to jen tak namátkou. Samozřejmě že teoreticky mohli všichni čeští voliči hlasovat třeba pro Národní socialisty, a Gottwaldovi by nebylo zbylo, než povolat Rusy, povolat LM, omezit se na podvratnou činnost v podzemí, anebo odtáhnout s dlouhým nosem. Svět ale funguje jinak, a přičítat neblahý výsledek hlavně voličům, zřejmě tedy jejich malé předvídavosti, příp. chamtivosti, s níž dychtili po benefitech, které jim komunisti slibovali na účet ostatních, to se mi, nemohu si pomoci, zdá dost nespravedlivé.
To máš asi jako teď: Dejme tomu, že jsou dva presidentští kandidáti, správný a nesprávný. Jenže předpokládejme, že tomu správnému se něčím povede se dokonale znemožnit, jednorázově či po krocích; bylo by pak spravedlivé vyčítat voličům, že zvolí nesprávného?
A vůbec mám velké pochybnosti, zda takové pojmy, jako je problém voliče, chyba voliče nebo vina voliče, jsou definovány dost dobře, aby je šlo rozumně užívat.
Jo a jinak, kdykoliv si takhle zajedu do města, běžně vídám v metru či v autobuse nějakého toho arabsky hovořícího mládence (do mobilu; jinak bych ovšem jazyk nepoznal, neb na rozdíl od loňska dnes už zpravidla jezdívají samostatně, asi si zlepšili orientaci). Naproti tomu mimopražští známí — dobře situovaní lidé s obecně velmi širokým přehledem, mnohokrát do roka cestují po světě – Zemanovi vyčítají, že do voleb [populisticky] vnáší tak okrajové téma, jako je imigrace; vždyť zde žádní imigranti nejsou. Ti ovšem všude jezdí autem.
A vůbec, spousta lidí – nezávisle na vzdělání – asi je dost konformních, a nevidí potřebu kriticky rozebírat, co slyší nebo čtou v mediích, podobně jako já nemám potřebu kriticky rozebírat názory lékaře na léčbu třeba anginy nebo zarděnek. Naopak, to už by se ta léčba musela vskutku notně nedařit, abych šťourat začal, a teprve od té chvíle počítáno by ještě trvalo hezky dlouho, než bych našel cokoliv, co by vypadalo aspoň jako použitelná alternativa, zdaleka dosud ne ta lepší.
Situace po všech stránkách nevypadá nijak nadějně.
Zpatecniku, pisete m.j. o volbach v roce 1946. Muzete mi rict, kdo ku prikladu ustanovil „narodni frontu“? Kdo z moznosti hlasovani vyloucil Agrarniky a jaky k tomu byl duvod? Potkal jsem kdysi pred sedmactyriceti lety ve Washingtonu dr. Drabka, ktery byl v Londynske exilove vlade, ktera po osvobozeni vladla i v Ceskoslovensku, ministrem spravedlnosti. Nevim o tom vsem skoro nic, jen mne nesedi predstava, ze by tento ceskoslovensky vlastenec mohl hned po valce vyklidit tak dokonale pole pro komunisty.
(56) No a mně připadá normální proti tomu něco dělat. Volby jsou asi tak minimum.
(57) Zpátečníku, on tady na všechny ty průsery žádný jiný viník než volič není (tedy, mimo nějakou tu okupaci). Takže zákonitě je přičítám problémy jemu. Vyjmenoval jsi několik polehčujících okolností tehdejších voličů, nepochybně se nějaké dají najít i pro ty dnešní. S většinou z nich souhlasím, ač byly zase možné jen pro laxnost voličů. Žádné povstání či odpor ve větším měřítku se nekonalo, takže lidé buďto souhlasili, čemuž by nasvědčoval výsledek voleb, nebo alespoň nic proti tomu nedělali. A nejedná se o nějaké výčitky, pouze o konstatování, kdo něco způsobil (radši ani nepíšu zavinil). On se pak člověk méně diví nějakému současnému vývoji.
Ti migranti – zajisté tu jsou. Otázka je, kolik, jací, jak. A co dělat, aby zde byli ti „správní“. Nejsem si jist, zda na to najde odpověď Zeman, nejsem si dokonce ani jist, že ji hledá. Ona je to dost složitá záležitost, to Tobě asi vykládat nemusím.
Potřeba kriticky rozebírat – buďto někomu z nějakého důvodu, obvykle osobní známosti, důvěřuji, pak moc nerozebírám. Pokud ne, snažím se, už ze zvědavosti, sehnat informace od někoho, kdo má v daném oboru lepší znalosti než já a zároveň ho znám. Zatím se mi to celkem daří, mám dost širokou škálu známých. Se závěrem (58) ovšem nelze nesouhlasit.
(59) P.M., kdo to udělal je dost jasné, asi se dá odhadnout i proč (ten ministr byl myslím Drtina). Za podstatný fakt považuji to, že s tím většina lidí souhlasila, pokud ne, nesouhlas byl málo důrazný. Mohli k tomu mít spoustu důvodů, ale nedá se svítit, byli jediní, kdo mohl a měl něco dělat. Alespoň se pokusit.
„on tady na všechny ty průsery žádný jiný viník než volič není“
Koukám, že kdyby něbylo voličů, tak by politici vybudovali hotovej ráj na zemi. 😀
A není to náhodou třeba taky vina těch politiků, že to dělají tak blbě, že ty profláklý už nikdo nechce a voliči to radši s Marťanama, protože s těmi zatím žádnej průser nemají?
Oni si totiž tu práci náramně usnadňují tím, že po volbách konstatujíl, že voliči jsou blbí, místo aby se zeptali, „a co teda děláme blbě, a co dělá úspěšnější konkurence líp“? Fungují tak všechny partaje od revoluce a pak se diví, proč to lidi hodí Babišovi za koblihu.
Jinak, jen tak na okraj, koblihama upláceli voliče už kdysi socani. Nebo lidovci? Takže to svatý rozhořčení o voličích , co se nechají koupit za koblihu jeví se mi taky poněkud pokrytecké.
P.M. – 59 – podrobnosti (v základu) lze najít zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_fronta_%C4%8Cech%C5%AF_a_Slov%C3%A1k%C5%AF
Obecněji řečeno byla takzvaná „Národní fronta“ víceméně pátá kolona založená sovětskou zpravodajskou službou v průběhu 2. sv. války jak v SSSR, tak na území tehdejšího Protektorátu Čecha a Morava a do značné míry i na území Slovenského Štátu, zejména během SNP.
Ještě obecněji řečeno, důvodem vzniku „Národní fronty“ bylo hrubé přehlédnutí diversního působení tajných služeb SSSR v Německem okupovaných státech (ono nešlo jen o tehdejší ČSR) nejen ze strany Benešovy exilové vlády (v případě ČSR), ale hlavně ze strany USA a UK.
Celkově vzato lze říct, že kdyby na území Protektorátu Čechy a Morava posílala anglická a americká zpravodajská služba zhruba stejné množství agitátorů, zbraní a peněz jako to činil Stalinův SSSR, tak by žádná „Národní fronta“ nevznikla.
Jenže anglické ani americké zpravodajské služby tehdy tímto způsobem nepracovaly a co horšího, ani je nenapadlo, že by někdo jiný takto pracovat mohl…
P.M. – 59 – no a co se týká Benešovi exilové vlády, tak ta toho mnoho udělat nemohla, protože když to vyjádříme drsně a velmi zjednodušeně, vrátila se z Londýna do země ve které jí bylo oznámeno, že již nevládne.
Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1ick%C3%BD_vl%C3%A1dn%C3%AD_program
PM,
možná kvůli tomu, že Agrárníci spáchali cosi jako vétězný ůnor, a spojili všechny nelevicové strany . Podrobnosti neznám…
plánovali v republice jen dvě strany, přičemž ta druhá – Národní strana práce, složená ze soc dem, a část nar.soc měla být zakázána.
Ještě před okupací…
Takže se mezi politiky všech stran našlo dost těch, co na agrárníky měli pifku, a lidovci se asi navíc těšili, že přeberou voličstvo konkurenční straně.
A odkývali to taky.
P.M. – 59 – a konečně, abych se poněkud zastal Beneše a jeho exilové vlády v Londýně, pokusím se jednoduše odpovědět na dosud v debatě nevyřčenou otázku:
„Proč s tím Beneš po návratu do ČSR něco neudělal ?“
Stručně řečeno, nemohl. Neměl jak. Pozůstatky bývalé Armády ČSR byly beznadějně infiltrované NKVD, stejně jako policie a další složky Ministerstva vnitra. A do toho tady byla obrovská síla Rudé Armády, které F.D.R. buď neprozřetelně nebo z nepochopitelné příchylnosti ke Stalinovi a komunismu dovolil postoupit až k Labi.
Kdyby kdysi v Jaltě (??) zvítězil W.Churchill se svým názorem, že ve střední Evropě by se měla sovětská vojska zastavit zhruba na severo-jižní hranici Rakousko-Slovensko a na Berlín postupovat jen severně přes Polsko, celý tento problém by nevznikl a historie Čech a Moravy se mohla odvíjet zcela jinak. Asi by Stalin spolkl Slovensko, ale co už, s tím by se dalo žít…
S tim vyse zminenym dr. Drabkem jsem byl celou dobou na omylu. Jeho jmeno se na Wiki (dekuji, P.K.) neobjevuje. Mozna byl statnim prokuratorem, protoze jsem tehdy kdysi davno slysel, ze to byl Drabek, kdo poslal na sibenici K.H.Franka.
(62) Volí si voliči politiky, nebo politici voliče?
(63) Pavle, nepochybně v tom Rusové (tehdy vlastně sověti) měli prsty, ale na místní zavinění bych fakt nezapomínal. Socdem už byli prolezlí bolševismem, ale u těch dalších stran bych odhadoval, že se rády zbavily konkurence (agrárníků). A zase připomenu to Rakousko a Finsko, tam byli asi na sovětské agenty víc imunní. Na druhé straně ovšem Polsko, tam to Rusové (tedy, sověti) zmáčkli vyloženě tvrdou rukou a na nějakého voliče se neohlíželi.
Jinak tedy Johnson tomu ve své knize „Historie 20. století“ věnuje pár stránek a celkem logicky a rozumně tam dokládá, že chyba vznikla už před Jaltou a byla v Jaltě jen potvrzena.
F.D.R. bohužel Stalinovi (na rozdíl od W. Churchilla) věřil, protože ideologicky byli do značné míry spříznění kvůli tomu, že F.D.R. byl socialista pohybující se myšlenkově někde na pomezí socialismu a komunismu.
(66) Pavle, obávám se, že Stalin by tehdy byl došel prostě až tam, kam dosáhl a na nějaké dohody se …. Churchill to věděl.
No a hlavně – ještě před okupací Beranova vláda zakázala komoušům stranu, a komouši jim to vrátili… Po válce.
AeroKarle – 68 – ale jistě, domácí zavinění bylo obrovské, z toho se nelze vyzout nebo vylhat.
Jenže opět, problém byl v tom, že na území ČSR působila diversně NKVD už cca. od počátku 20. let a to včetně únosů bývalých ruských občanů do SSSR až po vraždy přímo v ČSR.
Proč s tím něco nedělal T.G.M a tehdejší vlády tenkrát, to věru nevím.
U Rakouska a Finska hraje obrovskou roli to, že Hitler byl Rakušan (v případě Rakouska) a Finové nezapoměli rusákům tu válku koncem 30. let. Proto se jim to tam nepovedlo.
V Polsku se jim to povedlo, protože Katyň a celkově vyvražďování Poláků cca. od poloviny 30. let v SSSR a jejich celková decimace během 2.sv. války, kterou prováděli Němci a Sověti rukou společnou, včetně výměn informací mezi Gestapem a NKVD.
Na druhou stranu bych se Poláků docela zastal. Jejich Armija Krajowa bojovala s bolševiky a jejich přisluhovači snad ještě počátkem 50. let. Bohužel prohrála.
AeroKarle – 70 – nedošel.
Pokud by F.D.R stál za W.CH. tak by tam Sověti dojít nemohli z mnoha důvodů. Například by nedostali ty tisíce nákladních automobilů, cca. 20 milionů párů bot, letecké motory, hliník, chrom, pohonné hmoty a podobně.
Karle, když strana prohraje volby, tak je prohraje proto, že něco dělala blbě. Měla nepřitažlivý program, nedůvěryhodné kandidáty, nepřesvědčila.
Když strana vyhraje volby, je vinou voličů, pokud vláda pracuje špatně? I když každý volby mají jednoho vítěze a víc poražených, každá vláda může vládnout tak, aby se v zemi žilo dobře všem zájmovým skupinám, s výjimkou extremistů.
A kteří voliči vinní jsou? Jsou vinni všichni voliči jeden jako druhý, že nevolili jinak? Nebo jsou vinní jen voliči vítězní strany, která vládne blbě? Nebo taky voliči, kteří volili všelijak a jejich hlasy nedostala strana, o kterých si myslíš, že by s tím něco udělala?
Tak asi bude nejlepší zavést diktaturu, ne? Když ti politici to všechno dělají tak skvěle a kazí to jen ti neschopní a zlotřilí voliči.
AeroKarle – existují i historikové, kteří za podstatný důvod celého toho vývoje pokládají to, že F.D.R příliš nevěřil na úspěch projektu Manhattan a domníval se, že se to celé nepodaří a bude potřebovat pomoc SSSR proti Japonsku.
A že kdyby se projekt vydařil o něco lépe a rychleji a USA mohly použít jadernou zbraň např. proti Berlínu v roce 1944 (před ofenzivou v Ardenách nebo během ní), tak válka mohla skončit do konce roku 1944 a osud střední Evropy by byl dalších 50 let úplně jiný.
No a pak je tady ještě jeden faktor, na kterém se historikové příliš neshodnou, ale já osobně ho na základě vyprávění mých prarodičů a pra-pra-rodičů považuji za docela podstatný.
Kdyby si americká vojska v Plzni a Rokycanech tehdy dovolila poněkud volněji vyložit jejich rozkazy a dojela do Prahy v hojném počtu jako první řekněme někdy 6.5.1945 a na Staroměstském náměstí parkovaly tanky s bílou a nikoli rudou hvězdou a kdyby se po příletu potkal Beneš s generálem americké a nikoli sovětské armády, dalo se to celkem uhrát minimálně na stažení sovětských vojsk a následnou neutralitu i za cenu toho, že by se obětovaly Horní Uhry a Zakarpatkská Ukrajina.
>>Jako amater pozorovatel to vidim stejne, P.K. Vase charakterizace F.D.R. je presna – jeho filosofie byla, jak rikate, socialisticka na hranici komunisticke. Kdyz on mluvil o Uncle Joe, mluvil ze srdce a s laskou. President Truman po nem zdedil pekny svincik. (Da se to prirovnat k nynejsi situaci, kterou po sobe zanechal socialista – komunista Obama Trumpovi?) Dusledky Rooseveltovy politiky nese Evropa a taky Amerika dodnes.
No, zakarpatskou ukrajinu nám stejně šlohli. Ale zase bychom neměli na magistrátě krndu. 😀
P.M. – 77 – ano, to je smutná pravda, že dodnes sklízíme trpké plody které F.D.R. zasel.
U H.Trumana byl dle mého názoru zásadní problém v tom, že byl pořád ještě měkký. Rozhodný státník (jako W.CH. nebo R.R) by na jeho místě patrně povolil použítí jaderných zbraní v Koreji (v té době měly USA ještě jaderný monopol) a svůj postoj vůči SSSR mohl podpořit omezeným jaderným útokem na Moskvu a/nebo nebo na shromaždiště Rudé Armády v tehdejší NDR, bezprostředně po blokádě Západního Berlína.
Bohužel to neudělal… 🙁
(72) Já ty Poláky taky uvádím jako příklad toho, že i když se někdo neposral a snažil se, tak to nepomohlo. Proto taky píšu, že nevím jistě, zda bychom dosáhli toho co Rakušani a Finové, kdyby se naši předkové víc snažili.
(73) Z dnešního hlediska asi jo. Možná se tehdy F.D.R. domníval, že dodávkami šetří životy amerických vojáků.
(74) Pokud někde zvolí stranu, která potom provede lumpárnu, tak za to mohou všichni, jenom ne ti voliči? Politici jsou prostě výsledek konání voličů, ne obráceně.
(75) Těch příčin je moc, a známe hlavně výsledek. Mne to baví sledovat, ale na kdyby se nehraje. Co se týče té Plzně, jistě. Jenže voják, i Patton, celý žhavý si osvobodit ještě jedno hlavní město, poslouchá rozkazy. A on chtěl a měl to výslovně zakázáno, i „průzkum bojem“. Jenom mně napadlo, zda Eisenhower president si někdy vzpomněl, že by mohl mít méně problémů, kdyby Eisenhower generál víc myslel na budoucnost a Pattona „pustil“. Jenže američtí generálové jsou vychováváni k apolitičnosti a politické zadání tehdy bylo jasné. Co se týče Beneše, prostě nebyl DeGaulle, který Leclercovi velel jít na Paříž a srát na rozkazy. Beneš by to měl těžší, ale on se ani nepokusil.
Stažení sovětských vojsk – ony se stáhly do konce roku 1945..
79 omezený jaderný útok na Moskvu… Za tehdejší situace. Bez vyhlášení války. To by Rusové Aneričanům nikdy nezapomněli. Udělali by na sobě uzle aby se pomstili. A že by se pomstili.
Dodělal jsem to, co jsem dneska musel stihnout – rukama i hlavou. Spustil jsem počítač, zatímco v televizi nic není a tak je v domě klid a ticho.
K vaší debatě bych ze svého pohledu přinesl jen jednu myšlenku – po skončené válce existovala veliká skupina mladých lidí, kteří si představovali, že nyní nastane ráj na zemi, jen se o to trochu přičinit. Dobrovolně se hlásili k rovnosti, volnosti a bratrství. Chtěli zapomenout a likvidovat to staré, sobecké a vykořisťovatelské.
Paralelu s dnešní situací si jistě najdete sami.
Trumana bych se, P.K., zastal. Zdedil po F.D.R. administrativu, ktera by uz tehdy mohla nest nalepku „swamp“. Propaganda byla absolutne proti raznym, pozdejsi malery eliminujicim krokum.Ike uz tehdy videl svou budouci politickou karieru a volil populistickou cestu ukoncit valku. Lide uz meli take dlouhe valky po krk. Mate pravdu, chtelo to vudce typu W. Churchila, ktery by udelal drasticke rozhodnuti.Truman se nikdy k tak takovym rozhodnutim, ktera zde popisujete, nerozhodl. Studena valka a Zelezna opona, Korea a pozdeji Vietnam mohly byt predem zazehnany. Nebyly. Nemeli jsme Winstona. . .
59 — Muzete mi rict, kdo ku prikladu ustanovil “narodni frontu”? — Omlouvám se, P.M., musel jsem ještě do terénu, a mezitím Vám k tomu leckdo leccos již odpověděl. Navíc bych si to pro přesnější odpověď musel nastudovat; v podstatě po mne chcete práci historika, což nejsem. Zhruba řečeno, byly to právě ty čtyři strany, plus Beneš. Přesná hotová odpověď ale myslím nikde není, detaily jsou věcí názoru.
Avšak zajímavější než kdo? myslím je kde? V Moskvě.
Dále bych si dovolil upozornit na zajímavou strukturální podobnost Národní fronty s Národním souručenstvím, existujícím za Protektorátu.
Kdo z moznosti hlasovani vyloucil Agrarniky a jaky k tomu byl duvod? — V podstatě odpověděl již AeroKarel. Všichni v NF; komunisti se chtěli zbavit svého nejsilnějšího a nejprincipiálnějšího protivníka (všechny strany NF byly levicové; mimochodem podobně jako v dnešním parlamentu), ostatní tři strany se s krátkozrakostí sobě vlastní chtěly zbavit konkurenta. Agrární strana (pokud vím) nebyla pouze vyloučena z voleb, nýbrž prostě zakázána, pod záminkou údajné kolaborace s nacisty. Zajímavé by bylo nahlédnout do Feierabendových pamětí (po roce 1990 vyšly v Atlantisu), ale nemám je bohužel u sebe.
— — —
Debata sice možná trpěla tradiční zabíhavostí, v zásadě však možná celkem zřetelně ukázala to, oč mi šlo (např. v https://sumavak.blokuje.cz/stastny-a-vesely-2018#comment-243496): V českém prostředí jsou (celkem stabilně, nejpozději od roku 1938) zahraniční vlivy rozhodující.
Jo, a (katastrofální) stylizaci si prosím opravte sami; příště snad raději budu psát v editoru, v tom okénku nevidím kontext.
Schumi – 82 – no, kdyby se to tenkrát stalo, tak by se mohli Rusáci uzlovat až po krk a bylo by jim to dodnes houby platné.
Zcela a jednoduše by byli non-factor, protože USA by vyhrály válku v Koreji, patrně by mohli porazit i Čínu a udělat tam něco podobného jako protektorát v Japonsku.
O pár let později by si Čína a další státy rozebraly Sibiř, SSSR by byl minulostí a Rusáci celkem malý národ mezi Polskem, Ukrajinou a Uralem.
Nám v ČR by to ušetřilo mrzení v roce 1968, studená válka by nejspíš nebyla a Sověti by neovlivňovali desítky let tucty režimů na Blízkém Východě, v Africe, Střední Americe a podobně.
Prostě samá positiva a životní jistoty 🙂
79
TY ŘEČI O ROZHAZOVÁNÍ JADERNÝCH BOMB MĚ FASCINUJE…
V krajním případě se to mohlo vyvinout i tak, že ve druhé polovině 70. let 20. století by se u nás daly bez problémů koupit (nebo by se tu dokonce vyvíjely) nejnovější osmibitové procesory a další integrované obvody a já bych tehdy mohl vymyslet něco lepšího než Apple II a nemravně na tom zbohatnout… 🙂
V českém prostředí jsou (celkem stabilně, nejpozději od roku 1938) zahraniční vlivy rozhodující. – i to bych ale přičítal hlavně vnitřním vlivům. Protože velmi zřídka vidím snahy o to, aby to tak nebylo, spíše omlouvání, že to tak být musí. Bohužel.
A dobré noci přeji.
(87) Tak ještě na chvíli před spaním, Pavle, země velikosti SSSR a Číny, navíc na dost nízkém stupni infrastruktury, nelze porazit několika atomovkami. Zvláště pak, pokud doma nepanuje válečnické nadšení, způsobené něčím, jako Pearl Harbor. Viz Vietnam. Lze ale zabřednout do dlouhé a vyčerpávající války, kterou zase lépe snášejí ty země s primitivnější infrastrukturou a odhodlaným obyvatelstvem. Lituju, ale tak jednoduché to fakt není. A nikdy nebylo.
AeroKarle – 91 – s tím příliš nesouhlasím. Tehdy (a výhradně tehdy) to možné bylo.
V případě toho útoku by SSSR nikdy nevyrobil vlastní jadernou zbraň a nemohl by později použít tu zbraň (resp. výhrůžky jejím použitím) k ochraně Číny.
A od toho se vše odvíjelo.
Vietnam byl jenom následek o cca. 10 let později. Kdyby byl SSSR v té době už non-factor, celý Vietnam by se nestal, protože to odhodlané obyvatelstvo by tam celkem jednoduše nevzdniklo.
Ale už taky přeju dobrou noc a jdu spát.
“ Pokud někde zvolí stranu, která potom provede lumpárnu, tak za to mohou všichni, jenom ne ti voliči? “
TAk snad za to můžou hlavně ti, co tu lumpárnu provedli, ne? Oni obvykle voličům neslibují před volbama, že budou dělat lumpárny a voliřči je kvůli tomu, aby dělali lumpárny nevolí.
Fascinují….. Že to znamená smrt desetitisíců, statisíců, možná miliónů lidí….
Na dobrou noc něco volebního humoru z webu :
„Dnes měl na Nově sólo náš Drsoň, zatímco Jasoň lítal po venkově a mordoval králíky.“
–
Jasoň místo vystoupení na nezajímavé Nově dal také přednost estrádě v brněnském Semilassu, kde se na pódiu vedle něj úslužně křenil mezi jinými i Polívka. A k tomu koment:
„Polívka se při setkání prý nechal slyšet, že by nikdy nemohl volit za prezidenta člověka, který chlastá jako duha, obklopuje se divnými kamarády a mluví kurvahoši jako sprosťák. Navíc mu prý vadí, že se kamarádí s Babišem, který prošustroval milionové dotace ve své farmě, což by on nikdy neudělal.“
“Polívka se při setkání prý nechal slyšet, že by nikdy nemohl volit za prezidenta člověka, který chlastá jako duha, obklopuje se divnými kamarády a mluví kurvahoši jako sprosťák. Navíc mu prý vadí, že se kamarádí s Babišem, který prošustroval milionové dotace ve své farmě, což by on nikdy neudělal.”
😀 😀 😀 😀
To snad musí být fake 😀
Halladine, to je fór, to je snad jasné. Bylo to napsáno v diskusi pod článkem o té estrádě. 🙂
Ne, ze bych nekoho chtel bombardovat, ale, asi to nekdy jinak nejde. Ty dve bomby v Japonsku pomohly udelat z velmi agresivniho, povyseneho a k sousedum nesmirne kruteho naroda velmi slusne a pratelske lidi. Vsadim se, ze za tim mnohym usmevavym ksichtem je schovana nenavist a touha po pomste. Jenze, samurajske mece na pomstu nestaci. Ano, P.K., tak to mohlo byt s Chorosi. Mrkneme se na Huny. Dostali pres rypak tak, ze si po sedmdesati letech ani hlasite nepipnou o Drank nach Osten, ba ani nenakopou Frogs v Alsas Lotringen.(Ne, ze by si nakopani nezaslouzili.) Holt, na nekoho plati dostat poradne pres drzku. Takze, mit bombu nebo dve hezky po ruce neni ani dnes k zahozeni.
Další: Drahouš pravil, že nemá čas jít diskutovat se Zemanem na Novu neb jede za svými voliči na venkov. A odjel do Brna…