František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
Dobré ráno vespolek,
Niko, ano, když tak sleduji, co nyní provádí Drahoš (pimprlovitost je IMHO více než zřejmá; pokud kampaň vede z vlastní hlavy… auuuu !), jsem čím dál více přesvědčena, že ve funkci prezidenta fakt nemá co dělat. Jestliže je jedinou jeho devizou „slušnost“, tak bych nečekala neustálé navážení se do hlavy státu, byť bez sprostých slov…
A děsí mne, že byl šéfem Akademie.
Zde bych pripomenul, ze Churchill nechal zadal britskemu stabu operaci Unthinkable, a zavery byly velmi, velmi pesimisticke. A predpokladam, ze stab s bombami pocital.
102
Další věc byla, že ani Amíci těch bomb tehdy moc neměli. A Britové žádnou.
100
Niko,
pro pražáka je fšechno kromě Prahy venkov 🙂
Ale božíčku !!
Tady už se rozhazujou i atomoví bombičky !
Jak zrní slepičkám…..
..Sem netušil, že tento web je pobočkou pubertálních World of tanks apod.
Dodatek tomu, kdo napáchal Národní frontu: Beneš byl přesvědčený o své neomylnosti, celoživotní socialista a taky byl značně mstivý (viz J.A. Baťa). A jeho zvolení presidentem bylo dost komplikované. Nedivil bych se tedy, kdyby Národní fronta, omezení počtu povolených stran, byl jeho nápad. Pokud ne, proti mysli z nějakých důvodů omezování demokracie mu to zaručeně nebylo.
104-Halle, to neni pravda, např. taková Jihlava nebo České Budejovice a další jsou opravdu města..
Ale to Brňo….
A navíc to o tom venkově říkal švejnar Drahomíra a ten přece je z venkova (nekde z Pšonska ).
Jedna historka z naší rodiny k volbám roku 1946:
Žili, byli dva švagři. Jeden se svým nepatrným hospodářstvím se živil hlavně jako zedník a na svoz z pole zapřahal kravku. A před válkou volil agrárníky. Ten druhý měl těch krav několik, zapřahat je nemusel neb měl i koně. Co do výměry polí neměl ve vsi příliš konkurenci. A před válkou volil agrárníky. Před volbami 1946 se oba švagři radili koho volit, když tu teď agrárníci nejsou. Ten zámožnější pravil, že on bude volit komunisty. (Po letech se ukázalo, že počítal s rozkulačením jednoho zbytkového statku a že by mu z toho něco mohlo i kápnout.) Ten chudší nadskočil: „Ty ses, Vašku, zbláznil! Poslední krávu z chlíva ti vyvedou!“ „A to bych se na to podíval!“, zněla odpověď. A uplynulo jen pár let a nastala příležitost, aby se na to podíval. A na toho chudého chalupníka vzpomínám z úctou a láskou i po desítkách let od jeho smrti.
Morálkou této historky je přesvědčení, že nelze vyviňovat občana ze spoluviny na situaci, která nastane.
Ta hořejší debata mi připomíná Palackého – Kdyby nebylo rakousko, museli bychom si ho vytvořit.
Za všechno může NKVD, lidi, naštvaní Mnichovem v r. 1938, nejsou nic. Agrárníci se zkompromitovali za druhé republiky i kdyby nebyli zakázaní, tak by si pžřed nimi lidi jen odplivovali.
20 miliónů bot válku nerozhodlo, rozhodly to milióny padlych na vyýchodní fronttě, která by se bez D-Day dostala o chvilku později asi až těm Frogům….
106
Agrárníci (vláda jimi vedená) zrušili ostatní politické strany ještě za druhé republiky, ve snaze lézt Hitlerovi do pozadí,( a při tom jim to bylo prd platné) takže zřejmě vůbec nikdo s jejich zákazem problém neměl.
(92) Pavle, bylo možné Sovětský svaz napadnout a značně ho poškodit. To ano. Na porážku by ovšem byla třeba pozemní operace (v oblastech po výbuchu atomovek se blbě bojuje), a trvalá okupace. Vše za podmínek nesouhlasu značné části domácího obyvatelstva. Jistá šance by byla jen pokud by to vedlo ke změně sovětského režimu, což nebylo, přes všechny Stalinovy hříchy, moc nadějné. A zabránit vývoji některých zbraní se nepodařilo ani v meziválečném Německu, v SSSR by to asi trvale také nešlo. Lituji, tato varianta vývoje není reálná.
(99) P.M., co se Japonců týče, ty dvě bomby jim vlastně pomohly k rozhodnutí vzdát se „bez ztráty tváře“ (a mnohým ani tak ne a seppuku). Vojensky i ekonomicky byli naprosto v prdeli, což nezpůsobily ty bomby, ale dlouhá a tvrdá válka.
(94) Jo, voliči a dodal bych, i nevoliči. Nikdo jiný zde na zodpovědnost za zvolené prostě není.
Šimone, 🙂
je přece všeobecně známo, že za Negreliho viaduktem je nejen venkov, ale dokonce i Ázie 😀
(110) To jste si pěkně naběhl, halladine. Agrárníci to udělali za podmínek země napůl okupované nepřítelem. Já bych docela souhlasil, že Beneš byl v podobné situaci, jen ten okupující nepřítel si říkal spojenec a osvoboditel. Také si to myslíte, když to srovnáváte? 😛
112 – Halle
To ano, to tu i onde hlásám již dlouho, ale i tam se najdou opravdová města – třeba Samarkand a i pár dalších….
Mno,
k těm bombám – já nevím, proč se pořád chcete Rusům mstít za to, jak dovedli k dokonalosti ideologii importovanou z Německa… to by spíš měla padnout bomba úúúplně jinam, nebo ne ?
Do Rudů bych fakt nešťourala, zatím kdo zkusil se zlou se potázal. Skoro mi i přijde, že chování věrchušky Sojuzu je jen bumerang – Západ jim neměl toho proškoleného Lenina vozit, neměl…
Aero,
Sověti odtáhli do konce roku 1945….
A okupován zbytek republiky Němci nebyl. Agrárníci to dělat nemuseli, stejně to nepomohlo.
Do Rusů,
mám zmrzlé prstíky…
halladine,
Rudá armáda odtáhla do konce roku 1945. Sověti neodtáhli nikdy.
dvd,
okupovat může jen armáda. Ostatní jen mohou mít takový či makový vliv.
Nejlépe se vyhrávají minulé války, třeba dnes by u Waterloo vyhrál snad už úplně každý.
Tažení proti Rusku je taky minulá válka. Samozřejmě, je to nejlehčí varianta. Stačí oprášit stará hesla a stará schémata. A funguje to. Chvíli.
A mezitím Západ rozvrací progresivní levice způsoby, v porovnání se kterými se ruské hordy začínají jevit jako alternativa . Četl třeba někdo včera vyjádření Schulze ? Fakt je větším demokratem než Putin ?
Je to Němec jak poleno a ještě nevzdělaný a nepoučený.
120
Houby levice. Spolek cvoků.
Dobré ráno,
„94) Jo, voliči a dodal bych, i nevoliči. Nikdo jiný zde na zodpovědnost za zvolené prostě není.“
tak už je mi jasné, proč volíš Svobodné. Ti se do parlamentu nedostanou, takže Ty nic, Tys nevinen, protože ti, za které bys byl odpovědný, zvoleni nebyli, takže jsi odpobědnosti zproštěn 😀 😀 😀
Zvolení jsou dospělí a svéprávní. Za to, jak vykonávají svůj mandát, sou odpovědni oni a ne ti, kdo je do funkcí zvolili. Podle téhle logiky bys za trestné činy musel zavírat ty, kdo pachatele přivedli na svět a vychovali.
Trochu mi to připomíná logiku jednoho pána, který tvrdil, že za okradení kapsáři si můžou okradení sami, protože navádějí a provokují tím, jak jsou neopatrní, nehlídají si peněženky a ti chudáci kapsáři si nemohou pomoct. 😀 😀
89 Pavle, nebo bys nebyl, protože světový vývoj by vypadal jinak a tady by byla válečná zóna. Krom toho, po hrůzách druhé světové války by Spojené ve světě natož v Evropě neměly politickou podporu a byly ve válce se Sovětským svazem samy. Jaderný útok na včerejšího spojence, bez vyhlášení války a bez situace, kterou lze označit z aultimativní, by byl vnímán jako jednostranný akt agrese. Nevedl by k pádu sovětského režimu, k rozvratu, ale naopak ke stmelení. Nehýčkaní lidé, ztvrdlí válečnými útrapami, by se nepodrobili a spousta by naopak byola utvrzena ve správnosti sovětského režimu. Spojené státy by po jaderném útoku, neměly co nabídnout. Marsshallův plán pro Rusko? To nebyla situace návratu k normálu, jako na západ v Evropě. Tam byl jiný civilizační standard. Se vším všudy. V možnostech Spojených států ale ani v jejich zájmu nebylo pomoci vybudovat moderní civilizované Rusko.To se dá dobře předvídat na základě úspěchů při šíření demokracie, svobody, lidských práv a prosperity…
Rusko by neovládly, jen dočasně srazily na kolena. Naopak, získaly by nepřítele na mnoho generací. Na základě toho je vysoce pravděpodobné, že světový vývoj a tak i výoj v Evropě by byl jiný než byl. Tahle událost by nezůstala izolovaná na samu sebou. I nynější poměry by byly jiné než jsou, a nelze řídi jaké. V mezidobí by došlo dalším navazujícím událostem.
Noname,
bohužel ano. Proto se divím, že se atomovkou háže na Moskvu, a ne na Berlín či Brusel, či kde se ta svoloč zrovna slezla.
A ještě k těm „Rusákům“ – Lenin byl pěkný míšenec, kromě židovských měl i německé předky, o minoritních etnicích nemluvě. Stalin byl Gruzínec, Džeržinskij Polák, Trockij ukrajinský Žid.
123 A ti, kteří si peněženky hlídají jsou hnusní rasisti.
Schumi,
ano, kdyby, kdyby, kdyby rostly na stromech ryby 🙂
„Četl třeba někdo včera vyjádření Schulze ? Fakt je větším demokratem než Putin ?“
Četla. Kupodivu v Blesku. NA idnes nebo LN jsem to nenašla.
Obávám se, že opravdu větší nebezpečí dnes hrozí úplně odjinud, než od Rusů. Tak nějak si vzpomínám, že jsem někde říkala, že přístí diktatura nebude hnědá ani rudá, ale zelená. Ovšem nenapadlo, že to bude proto, že zelená je barva islámu. 😀
No a k 125 bych ještě dodala, že Brežněv byl Ukrajinec a Chruščov též.
125
Brežněv a Chruščev ukrajinci, 🙂
„Tažení proti Rusku je taky minulá válka. Samozřejmě, je to nejlehčí varianta. “
je to nebezpeční varianta. Vede ke slepotě a upnutí jana jednoho fiktivního nepřítele. Buduje se opevnění na straně, odkud nic nehrozí, zatímco na druhé straně útočníci rozebírají hradby, protože tam nikdo ani nehlídá.
No dobře, tak Chruščov jen měl pro ukrajinu slabost. To asi měl, když jí daroval Krym, ne? Ale Brežněv se snad na Ukrajině narodil, ne?
maYdo,
já tě nezpochybňoval. Jen jsem si nefšiml, že jsi to už napsala.
Jen bych dodal, že ty sověty fakt nejde podezřívat z nacionalismu. Ve vedení se střídala sebranka ze všech možných koutů sojuzu. 🙂
Dobré pozdější zas ráno… Tak nějak nevím, ale jak jsem tak dočítal tu noční debatu, nějak se mi vybavil kadet Biegler – ptačí křídlo s rybím vocasem… Ty strategické úvahy byly nesmírně zajímavé… Dovolím si připomenout…
„Když hejtman Ságner přistoupil ke kadetovi Bieglerovi a prohlédl si všechno, optal se, proč to udělal a co tím myslí.
Kadet Biegler odpověděl s opravdovým nadšením, že každý ten nadpis znamená knihu, kterou sepíše. Kolik nadpisů, tolik knih.
„Přál bych si, když padnu v boji, aby po mně zůstala památka, pane hejtmane. Mým vzorem je německý profesor Udo Kraft. Narodil se roku 1870, nyní ve světové válce přihlásil se dobrovolné a padl 22. srpna 1914 v Anloy. Před svou smrtí vydal knihu Sebevýchova pro smrt za císaře.“
Hejtman Ságner odvedl kadeta Bieglera k oknu.
„Ukažte, co ještě máte, kadete Bieglere, mne strašné zajímá vaše činnost,“ s ironií řekl hejtman Ságner, „jaký sešitek zastrčil jste za blůzu?“
„To nic není, pane hejtmane,“ s dětským uzarděním odpověděl kadet Biegler, „račte se prosím přesvědčit.“
Sešitek měl nadpis:
Schémata vynikajících a slavných bitev vojsk rakousko-uherské armády, sestavená dle historických studií c. k. důstojníkem Adolfem Bieglerem. Poznámkami a vysvětlivkami opatřil c. k. důstojník Adolf Biegler.
Schémata byla strašné jednoduchá.
Od bitvy u Nördlingen 6. září 1634 přes bitvu u Zenty 11. září 1697, u Caldiera 31. října 1805, přes bitvu u Ašprů 22. května 1809 a bitvu národů u Lipska v 1813, přes St. Lucii v květnu 1848 a bitvu u Trutnova 27. června 1866 až po dobytí Sarajeva 19. srpna 1878. V schématech a nákresích plánů těch bitev nic se neměnilo. Všude nakreslil kadet Biegler obdélníčky na jedné straně prázdné, kdežto nepřítele znázorňovaly vyčárkované. Na obou stranách bylo levé křídlo, centr a pravé křídlo. Potom vzadu rezervy a šipky sem a tam. Bitva u Nördlingen stejně jako bitva u Sarajeva vypadala jako rozestavení hráčů na jakémkoliv fotbalovém zápase při zahájení hry a šipky, kam má ta která strana vykopnout míč.
To také ihned napadlo hejtmana Ságnera, který se otázal: „Kadete Bieglere, vy hrajete fotbal?“
Biegler se zarděl ještě víc a zamrkal nervózně, takže dělal dojem, jako když nabírá moldánky.
Hejtman Ságner s úsměvem listoval dál sešitkem a zastavil se na poznámce u schéma bitvy u Trutnova za prusko-rakouské války.
Kadet Biegler napsal: „Bitva u Trutnova neměla být svedena, poněvadž hornatá krajina znemožňovala rozvinutí divize generála Mazzuchelliho, ohrožené silnými pruskými kolonami, nalézajícími se na výšinách obklopujících levé křídlo naší divize.“
„Podle vás bitva u Trutnova,“ řekl s úsměvem hejtman Ságner, vraceje sešitek kadetovi Bieglerovi, „mohla být svedena jediné v tom případě, kdyby Trutnov byl na rovině, vy budějovický Benedeku.
Kadete Bieglere, je velice hezké od vás, že jste se za tak krátkou dobu svého pobytu v řadách vojska snažil vniknout do strategie, jenže to u vás dopadlo, jako když si kluci hrajou na vojáky a dávají si tituly generálů. Sám jste se tak rychle povýšil, až jedna radost. C. k. důstojník Adolf Biegler!“
131
maYdo, jinak si myslím, že připojení Krymu k ukrajině bylo z čistě pragmatických a administrativních důvodů. Jeho správa z Ruska, bez pozemního spojení asi byla dost komplikovaná.
Administrativně to bylo jednodušší, v rámci SSSR to bylo cekem fuk, a nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se někdy mohla Ukrajina osamostatnit.
(115) Ano Matzurko, základ ideologie byl skutečně importován z Německa. Ovšem provedení, to bylo dokonale ruské. A mstít se Rusům nechci, jen chci, aby se starali o své vlastní problémy a ostaní nechali na pokoji.
(116) A teď o Smolíčkovi, pls …. 😛
(123) To je mimoběžné. Já to píšu obecně, platné na všechny, nejen na Tebe a na mne (a ten příklad je úplně mimo).
(125) A všichni vyrostli v Rusku. Z toho je vidět, jaký vliv má ruské prostředí na na všechny, kdož jsou mu vystaveni. To je jak s tou ideologií z Německa: Dostala se mimo jiné i do Británie, napáchala tam také škody, ale úplně jiné, než v Rusku.
135
Rusové by se rádi starali o své problémy, ale furt se do nich vrtá….
Tvrdit , že Rusové chtěj někam expandovat je nesmysl. Země se 140 milióny obyvatel, se spoustou vlastních problémů na to prostě nemá.
Je zajímavé, jak je pokrokový Západ unešený středověkými teokraciemi a nemá s nimi žádný problém, naopak, přátelé, spojenci, respekt k tradicím (nedemokratickým je slabé slovo). Přestože už teď v malém ukazují, čeho jsou schopni (SA a export fundamentalismu, zatím lokální války vedené naprosto bezohledně).
Ale Rusko, Rusko problém je. Přestože v porovnání se středověkými primitivy má vzdělance, dokáže vyrobit vlak i letadlo, ženy smí řídit… Ale pořád je zde „prostředí“ a „zkušenosti z minulosti“. Jako kdyby Rusko žádné „zkušenosti“ se Západem nemělo.
Jo, a kdyby se každý staral jenom o vlastní problémy a nechal ostatní na pokoji, nejenom Rusko…
Dobré dopoledne, dovolím si zde připomenout, co se stalo samotnému velikému Eulerovi: Ten si kdysi jednou napsal
S = 1 – 1 + 1 – 1 + 1… ,
tedy S = 1 – (1 – 1 + 1 – 1 + 1…) = 1 – S ,
takže 2 S = 1, S = 1/2, ostatně v plném souladu se vzorcem pro součet geometrické řady o koeficientu -1, což právě je pravá strana na té první řádce.
Nojo, takže zde máme řadu, jejíž všechny členy jsou celočíselné, všechny částečné součty (logicky rovněž) celočíselné, ale jako její součet nám nevyšlo celé číslo. Jak je to sakra možné?
Problém je hned na první řádce našich výpočtů. Tu totiž můžeme číst např. jako „S je symbol označující následující řadu“, „S je součet následující řady“, nebo pěkně polopaticky „S je číslo rovné součtu řady zapsané za následujícím rovnítkem“. Jenže zatímco první formulace popisuje jen to, co vidíme, druhá a třetí jdou o kritický kus cesty dále a (implicitně, tiše a celkem nenápadně) předpokládají, že ta řada součet má, a že S je (nějaké existující) číslo. Tím jsme však předpokládali více, než nám realita může splnit.
A podobně to myslím je i s tou odpovědností voličů, atd. Je to pojem definovaný natolik dobře, abychom s ním mohli operovat, notabene operovat nějakým konkrétním způsobem, např. tím, jaký vidíme ve vlákně výše?
„Já to píšu obecně, platné na všechny, nejen na Tebe a na mne “
Ach tak, já měla ovšem za to, že jde o osobní odpovědnost jednotlivce a ne o nějakou obecnou kolektivní odpovědnost. Taková debata je vskutku mimoběžná, kolektivní odpovědnost jaksi uchopit neumím a stejně by mně na tom zajímal můj konkrétní podíl odpovědnosti, protože jinak, než řešit to svoje, se tej dopovědnosti zhostit neumím.
“ A všichni vyrostli v Rusku. Z toho je vidět, jaký vliv má ruské prostředí na na všechny, kdož jsou mu vystaveni.“
A Hitler, Goebels a zfanatizovaní nacisté vyrostli v Německu. Z toho je vidět, jaký vliv má německé prostředí na všechny, kdož jsou mu vystaveni.
(136) Se Smolíčkem to mi neprošlo, tak že by Karkulka?
(137) A proč by to mělo být buď/nebo? Mnohem pravděpodobnější je, že problém je momentální blbnutí Západu i Rusko.
(138) Já vycházím z jednoduché premisy: Volí-li lidé (nevolení je taky způsob volby), pak jsou taky za výsledky volby odpovědní. Jinak by volby byly úplně zbytečné.
(139) Zase vedle. Obecné tak, že to platí na univerzálního jedince, ne jen na ty dva, o kterých uvažuješ.
(140) Zase vedle, poznámka se týkala vlivu Ruska na různé národnosti vlivu vystavené, Hitler, Goebels a zfanatizovaní nacisté byli jedné národnosti, německé.
Koukám, že ty hodiny marx-leninismu moc k ničemu nebyly. Jinak by rozdíl mezi nacionálním socialismem a socialistickým internacionalismem byl zodpovězen hbitě.
A k bývalému táboru míru a socialismu (TMS) – myslím, že jej zlikvidovaly právě ty chybně nastavené základy. Protože nepočítaly s technickým pokrokem, kdy většinu společnosti už nebudou tvořit manuálně pracující dělníci a rolníci, na nichž tato ideologie stavěla, ale lidé živící se spíš hlavou. A ty lze proletariátem nazývat velice omezeně. Pokud by ovšem onen TMS přetrval, myslím, že by dokonce nikomu v Rusku nevadilo, kdyby v čele stál občan jiného státu, pokud by ovšem pevně zastával myšlenky socialistického internacionalismu – protože moc nemá národnost ani občanství. A o tu a její rozšíření šlo. A bojím se, že půjde.
Hezký den, já jdu kydat. 🙂
Já bych to Dano viděl obecněji, v tom, že socialismus (ruského typu velmi důsledně) blokoval zpětné vazby, politické i ekonomické. Takže se realitě přizpůsoboval pomalu nebo vůbec. Ve všem.
A ano, věrnost ideologii byla většinou (ne vždy, viz Slánský) víc než národnost.
z pondělního Macka:
Ten Radiožurnál je opravdu jako za Husáka. V pátek jsem se kupříkladu dozvěděl, že Jiří Drahoš navštívil jakousi mléčnou farmu a zašel i mezi krávy.
Fanatičtí odpůrci Miloše Zemana mají jediný problém a tím je Jiří Drahoš.
Češi jsou smějící se bestie:
Objednávka zněla jasně. Zavřít Babiše a ne Libeňský most. Jenže v tomto Kocourkově…
———————————–
Je mi líto, ale než případně začnu dělat něco užitečnějšího, cítím, že bych sem měl vložit odkaz, týkající se vpravdě alarmujícího politického analfabetismu určitých Svobodných:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-treti-varianta-v-druhem-kole-d8q-/p_politika.aspx?c=A180119_204452_p_politika_wag
[P]řijetí eura podmínil pro mne takovou zvláštní podmínkou – prý až vypadne Řecko z eurozóny. Podle mne je to taková úlitba euroskeptikům, aby se zalíbil.
Je tento pisatelův názor vůbec třeba nějak komentovat? Očekává snad, že podmínka bude snadno splnitelná? Anebo prostě nechápe, že postavit nesplnitelnou podmínku je logicky totéž (a z hlediska taktiky vyjednávání třeba elegantnější) jako říkat ne? Neumím se ubránit dojmu, že pochopit, co Zeman v tomto bodě říká, by kdysi lehce zvládl každý absolvent základní školy.
Zbytek článku raději nebudu komentovat vůbec. Jak už jsem psal, není lehké vybrat si mezi dvěma nepříliš vábnými kandidáty, z nichž každý přináší nezanedbatelná rizika. Je ale přípustné si výběr usnadňovat dětinskými argumenty?
141/140
Pokud vezmeme Německo jako jeden stát, a SSSR za druhý stát, Nacismus jako ideologii jednoho a komunismus za ideologii druhého, ocitneme se na stejné úrovni.
ostatně – i ten nacismus měl odezvy a kopie za hranicemi Německa.
Na nižší úrovni, protože se sám vymezil rasově na “ germánské“ národy, zatímco komunismus se deklaroval jako internacionální ideologii.
141 — Já vycházím z jednoduché premisy: — Nojo, AeroKarle, co jsem se (marně) snažil ukázat, bylo právě to, že takováhle premisa je přespříliš jednoduchá. To je skoro, jako kdybys napsal: Vjel do křižovatky, tedy nese odpovědnost za dopravní nehodu; vždyť je evidentní, že kdyby tam nebyl vjel, srážka nemohla nastat. Semafory, přednost, rychlost, viditelnost…, to všecko bys nechal bejt.
Oproti tomu to, co píše dvd o švagrovi, tedy o motivech, rozhodování a odpovědnosti jednoho konkrétního voliče, mi dává dobrý smysl. Jenže odtud nelze tak jednoduše přejít k odpovědnosti voličů jako celku, příp. k odpovědnosti všech voličů určité strany. To máš jako s tou řadou ve 138: Tam také jasně a správně vidíš, že každej lichej člen je jednička a každej sudej mínus jednička; jenže k součtu odtud pořád ještě nevede cesta snadná, ba žádná.
„Obecné tak, že to platí na univerzálního jedince“
A co to je „univerzální jedinec“?
No, já se přiznám, že jako osobě, která by v obou režimech byla podřadnou bytostí ( podřadný národ a třídně závadný původ), mi jsou ty nuance, jaký rozdíl je mezi neměckým nacionálním a ruským internacionálním socialismem poměrně jedno.
Ony jsou totiž ty důsledky pro z hlediska režimu podřadného jednotlice poměrně jedno….
Zrovna tak mně víc zajímá, jak přežít v podmínkách společnosti, kde může být nastolen jakýsi islámský socialismus s právem šaríja , pro který bych opět byla podřadnou bytostí, než nějaké nunace a srovnání s režimy už existujícími.
maYdo,
ale mělo by to i výhody 😉
Jedna burka na tobě, druhá ve skříni nebo pračce…
Víš, co bys ušetřila ? 😀