František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
142 Dano, ideologie byla postavená na mechanistických základech devatenáctého století a na nich zakonzervovaná. Zakonzervovaná i sociálně – třídně, pro generaci osvobodivších se proletářů a nanajvýš jedné další generace. „Komunistická“ revoluce, jak se ukázalo a ukazuje, je reálným projektem prakticky pro jednu generaci. Ostatní je utopie jako hlávka zelí před oslem aby táhl. Tím oslem je neprivilegovaná masa. Teze o tom, že po období revoluční vlády dělnické třídy ona zruší i sebe byla prázná ideologická úlitba zastírající skutečnost vzniku vládnoucí eliy odtržené od dělnické třídy, která ve skutečnosti nikdy ani nevládla a z principu ani vládnout nemohla, ježto k tomu ze své přirozenosti nebyla a není uzpůsobena. Ti kteří z ní vzešli, se od ní, logicky, odtrhli aby se stali nadřazenou a privilegovanou elitou. To je přirozená příčina, překážka, proč systém nemohl uspět. K nám importovaný sovětský systém byl založen na základech, jak jinak, východní despocie orientálního typu. Její duch založený na temném pravoslaví přetrvává dodnes. Na jednu stranu sjednocuje Rusko, na druhou stranu ho brzdí. Jak ohromný rozdíl je mezi byzantinským pravoslavím jako konzervátorem feudalismu, negramotnosti a nevzdělanosti a buržoazním protestantismem jako nositelem všeobecné gramotnosti a vzdělanosti, v čemž má nejblíže judaismu, jehož internacionální formou prakticky je (katolicismus je něco mezi tím). Rusko neabsolvovalo etapu rozvoje buržoazie a její elity jako nositele svobody neodělitelně spojené s odpovědností. Osvobozování od dřiny bylo prakticky jen na papíře a ve fantaziích nepodložených technickým a technologickým vývojem. Veškerý technologický pokrok byl přebírán a kopírován od nepřátelského kapitalismu. Co z výsledků základního výzkumu bylo využito pro zlepšní života lidí, pro jejich každodenní potřebu? Prakticky nic. Vše zůstalo omezeno na mocenské technologické využití. Pro armádu, pro kosmické projekty, což prakticky byla armádní záležitost. Technologie vyvinuté pro tyto oblasti v nich zůstaly. Mohé utajované „aby se jich nezmocnil nepřítel“. Extrémním příkladem v ttomhle je Severní Korea.
(145) Problém je, že na tu podmínku Zeman nemá vliv … Jinak článek nic moc, to je pravda.
(147) Skoro … Píšu jedině, že nikdo jiný, než voliči i nevoliči vliv nemá (tedy, vyjma naprosté eliminace jejich vlivu nějakou okupací nebo tak něčím). Semafory, přednost, rychlost, viditelnost, to už není podíl na zodpovědnosti, to je podíl na zavinění.
(148) Bez podrobnější definice. Kdokoliv.
(151) Ano.
2 maYda ad 148 – něco, jako univerzální prací prášek…
Slovenské čidlo pro couvání 😀
https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=Hw4Z3qUuWPs
Pokud jde o kapitalismus a třídní boj, rozuměj soutěž, ten se ve skutečnosti (jako konkurence) nevede mezi kapitalistou jako zaměstnavatelem a „proletářem“ jako zaměstnancem, ale mezi kapitalisty navzájem a proletáři navzájem. Proto onen „třídní boj“ není bojem mezi třídami, ale uvnitř tříd. Tak jako není mezi predatorem a kořistí, ale mezi predatory navzájem, a kořistí, například ve stádu, navzájem. Oboje má přírodní, přirozený základ. Kapitalisté si konkurují nejen ve svém sektoru, ale napříč sektory. Na trhu práce i na trhu spotřeby. Kapitalista zaměstnavatel vyrábějící nějaké zboží má zájem na jeho prodeji. Na to potřebuje koupěschopnou poptávku, která většinou je tvořena zaměstancem jiného kapitalisty. Ale i třeba malokonkurencí. Na druhé straně zaměstnanci jako prodavači své pracovní síly a jako spotřebitelé navzájem si konkurují. V reálu mezi tím jsou sokromníci, živnostníci, veřejní zaměstnanci (s obcí a státem jako zaměstnavatelem) a svobodná povolání. To všechno vytváří dynamický samoseorganizující systém, který nelze řídit. To nevylučuje, že umělý zásah nemůže mít většinou pozitivně vnímané důsledky. Může. Však také tím jsou takové zásahy obhajovány. Jenže to platí místně a časově lokálně. Každý zásah nepostihující celou komplexitu, a jak víme, tak je nepostižitelná, vyvolá, v nějakém čase, nějaké nezamýšlené důsledky. Které buď vedou k vyrovnání na nějaké hladině, nebo jsou důvodem k dalšímu zásahu, který zvýší nerovnováhu. Aby to nebylo tak jednoduché, proti tomu působí přirozené kompenzační protitlaky. Protože horizont představ většiny lidí je omezený horizontem jejich života, u politiků volebním obdobím, je tím podmíněno jejich jednání při kterém se nezabývají jeho dlouhodobými důsledky. Je to namáhavé, omezující, a čím dále do budoucnosti, tím neurčitější. Proto lidé chlubící se jak předurčují a ovládají budoucnost, „na věčné časy“ se buď mýlí nebo lžou v úmyslu slibem ráje v budoucnu ho mít pro sebe už dnes. To platí všeobecně, nejen pro
„Se Sovětským časem na věčné časy a nikdy jinak!“ Jaký logický rozpor v sobě má heslo, kterým zaklínali stoupenci věrouky historického a dialektického materialismu. Nevadil. Bylo to prázdné propagandistické heslo vyjadřující loajalitu. Že popíralo „vědecké“ základy hlásané ideologie? No a co? Vždyť všichni věděli…
I nyní jsou hesla…
Fujtajbl vespolek,
četl jsem srandovní titulky v novinách stran budování dálnic. Ťok zase ťokal neuvěřitelná hausnumera – prý chce letos stavět 360 kilometrů dálnic. Možná by to šlo, kdyby na ministerstvu a ŘSD nepracovali ti úředníci, co tam pracují. Protože kupříkladu úsek D3 Smiřice – Jaroměř se měl začít stavět v letos v březnu, člověk by předpokládal, že všechny pozemky jsou vykoupené, s majiteli pozemků dotčených stavbou jsou uzavřené smlouvy o dočasném užívání, atd. atd.
No… evidentně se stavět nebude.
K organizaci Děti Země, která už loni v červenci napadla stavební povolení patnáctikilometrového úseku z Hradce Králové do Smiřic, se nejnověji přidal i právník František Kučera.
Vlastník půdy coby účastník řízení podal rozklad proti vydanému stavebnímu povolení a zhruba sedmikilometrový úsek dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří označil za černou stavbu.
Kučera v rozkladu, který má redakce MF DNES k dispozici, uvádí, že s ním nikdo o prodeji jeho pozemku nejednal. Kromě jiného si stěžuje, že na jeho půdě již dochází ke stavebním pracím souvisejícím s dálnicí.
Zarážející je, že kromě Kučery se s velmi podobným problémem v případě D11 coby spoluvlastnice pozemku potýkaly i sestry Jindra Silovská a Olga Srdínková.
„Stavba byla mimo jiné povolena i na pozemku v našem vlastnictví. Stát však s námi nikdy nejednal o získání práv k tomuto pozemku, práva k němu nikdy neměl a nemá. Do spisu proto nemohl založit doklad o právu. Vydané stavební povolení je proto nezákonné,“ upozorňoval advokát obou vlastnic Pavel Černohous.
152 — Ale ne, AeroKarle, to se pořád dost míjíme. Kdykoliv se mluví o odpovědnosti voliče, je třeba se vždy podívat, kdo to ten volič vlastně je; jinak totiž pracujeme se špatně definovanými, popřípadě rovnou prázdnými pojmy (jako u toho součtu nekonvergentní řady). Jediný (nemýlím-li se) konkrétní příklad uvedl dvd. Tak si tedy dovolím pokusit se zde podat druhý:
Narodil se 1933, za chvilku mu bude 85 let. Matně ještě pamatuje Masaryka, pak okupaci, konec války, Únor, stalinismus, Pražské jaro, normalizaci, Listopad, Havla presidentem, Klause a Zemana premiérem, atd. atd., dohromady tisíce věcí. Vystudoval průmyslovku, třeba i vysokou školu, živil se takto kvalifikovanou prací. Jakmile to šlo, zkusil se trochu rozhlédnout po světě na vlastní oči; jeden či dva světové jazyky umí. Z toho všeho, co viděl, slyšel a zažil, si vytvořil určité politické názory. Rád by to nějak důstojně doklepal do konce, a taky by chtěl, aby děti, vnuci a pravnuci měli co nejlepší podmínky pro život.
Již opět jsou (parlamentní / presidentské) volby. Kandidátů je spousta, ale protože má celkem dost času a paměť mu zatím funguje, o většině z nich už někdy slyšel a často si i udělal názor, aspoň předběžný. Hlava mu celkem ještě slouží, ale nohy už tolik ne; nepadá vůbec v úvahu, aby někde chodil po schůzích, zakládal novou politickou stranu nebo sám kandidoval, natož na presidenta. Tudíž si může leda vybírat z kandidátních listin, jak mu byly předloženy, nebo zůstat doma.
A teď mi prosím vylož, jak bys posuzoval odpovědnost tohohle konkrétního voliče (jehož hlas má na výsledek voleb stejný vliv, jako hlas poslance nebo ministra). Myslím, že odtud pak půjde vcelku plynule přejít k odpovědnosti milionů dalších, rovněž prakticky odkázaných na výběr z existující nabídky.
>> Zpátečník [138]
Ten součet 1+1-1+1 atd. je Cesàrova sumace (Ernesto Cesàro 1859–1906). Takových „podivných“ sumací je hafo – Abel, Ramanujan, Hölder, Lambert, Borel etc.
Ona ta prolongace číselné řady do nekonečna má mnohdy překvapující důsledky.
Příklad: 1 – 1/3 + 1/5 – 1/7 …. = π/4 (Leibniz). Na levé straně jsou samá racionální čísla, jejich konečný součet je rovněž racionální číslo (společný jmenovatel!), nicméně pravá strana je číslo iracionální. Zatracené nekonečno!
A když už jsem narazil na toho Leibnize: V Německu existuje Gottfried Wilhelm Leibniz Universität Hannover. Ta má i prodejnu, kde prodává leibnizovské suvenýry, V Hanoveru je také firma Bahlsen, který mj. od roku 1891 vyrábí Leibniz-Keks. Mám pokračovat?
Zpátečníku, zajisté lze argumentovat tím, že dotyčnej pán v jakékoliv etapě svého života mohl udělat něco jiného, než udělal nebo mohl udělat pro nějakou věc více než udělal.
Ale ono se prakticky vždycky čehokoliv dá udělat více než se udělalo nebo cokoliv udělat jinak, než bylo uděláno.
Ve zpětném pohledu se jeví ledacos jinak a chytrý, co vědí, že se mělo udělat něco jiného nebo že se udělalo málo je tolik, že by se dali přehazovat jako hnůj vidlema….Obvykle ale chybí informace, jak se to mělo udělat jinak a čeho se mělo udělat víc.
nejchytřejší bývají obvykle ti, kdo to nezažili….
Poněkud se zapomíná na to, že před x lety chyběly zkušenosti, které jsme mezitím udělali my a proto máme – s ohledem na ty zkušenosti jiný pohled.
158 — dvd, já to četl o Eulerovi (v nějakém článku o tom, jak zacházel s nekonečnými řadami), ale samozřejmě se nechci hádat, stejně bych už nenašel kde.
Což o to, to ani nemusíš chodit tak daleko, stačí vzít posloupnost 1/n — všechny členy jsou kladné, přesto evidentně konverguje k nule. Naopak ten iracionální výsledek řady pro arctg není zas tak překvapivý, uvědomíme-li si, že všechna iracionální čísla, která konkrétně známe, jsou výsledkem nějakého (nekonečného, ale klidně i konečného) počtu operací s racionálními.
O Leibniz-Keksech ovšem napiš, neznám, googlovat nebudu, rád si přečtu.
159 — No vždyť jo, maYdo. Redukovat problém na kvalitu a odpovědnost voliče zkrátka nelze. To už snad spíše na kvalitu školství…
Koneckonců, pořád to říkám: Dejte už jednou školství do pořádku, a za sto let — nejpozději za dvě stě — tu máme výsledky!
160 — Jo, dvd, a abychom se posunuli o ždibec dále… Ještě zajímavější je ovšem to, že pochopitelně může existovat nejvýš spočetně mnoho iracionálních čísel, ke kterým lze „rozumně“ dojít — tedy z nějakého validního matematického zápisu o konečném počtu znaků a se samými známými konstantami, i kdyby to třeba byl sebedivočejší intetgrál.
Jestlipak to tedy znamená, že naopak musí existovat nekonečně mnoho (dokonce Alef jedna) iracionálních čísel, k niž nelze dojít vůbec nijak…?
… integrál… … k nimž…
(157) Zpátečníku, stejně jako svého otce (ročník 22, zemřel nedávno, do smrti nevynechal žádné volby, používal i internet, tisk, televizi, debaty s lidmi), stejně jako sebe, stejně jako každého svéprávného občana. Protože, nejsou-li zodpovědni oni, kdo tedy je? Konkrétní zodpovědnost (tedy vinu, zásluhu, …) bych si někdy dovolil posuzovat jen u konkrétních osob, o kterých hodně vím, třeba u toho svého otce. S vědomím rizika omylu, ovšem. Zodpovědnost o které píši se netýká zásluh a vin, je vyjádření názoru, že dění na nás nesesílá bůh, ale tvoříme ho. A nikdo není odkázán jen na výběr z existující nabídky. Minimálně se může nabídnout i sám.
>> Zpátečník [160]
Je třeba rozlišovat posloupnosti (sequences) a řady (series). Zatímco členové posloupnosti 1/n se blíží nule, řada 1/n diverguje (Oresmův důkaz). –A přechod od racionálních čísel k iracionálním pomocí konečného počtu kroků může být třebas druhá odmocnina z 2. Ale to je něco podstatně jiného než ten Leibnizův vzorec.
Vy jste tu moc seriozní. Dnešní bomba: „Jsem radši s vámi, než bych bezcílně čtyřikrát debatoval s ním,“ prohlásil Drahoš při návštěvě brněnského divadla, kde ho sledovalo 700 stoupenců, zatímco Zeman měl TV one man show pro 1,5 mil. diváků…
165 — Je třeba rozlišovat posloupnosti (sequences) a řady (series). — Což o to, dvd, to mi vůbec nemusíš vysvětlovat. Úmyslně jsem psal o posloupnosti (viz 160), aby příklad byl co nejjednodušší. Nula, k níž to dokonvergovalo, není kladné číslo (ač všechny členy jsou). Nebo sis myslel, že si myslím, že součet řady 1/n je nula?
A přechod od racionálních čísel k iracionálním pomocí konečného počtu kroků může být třebas druhá odmocnina z 2 — No to se ví, vždyť píšu „ale klidně i konečného“. Jenže ve skutečnosti se bezprostředně za tím symbolem odmocnítka také skrývá nějaký nekonečný proces nebo (jemu dost ekvivalentně) nějaká nekonečná řada, takže ono to zas tolik jiné vlastně vůbec není…
A co ty keksy, prosím? V krabičce pak jsou vedle stále menších sušenek ještě drobečky, zrníčka a prášek?
Leibniz Keks má 52 zoubků – jediný originál.
Kromě jména to nemá k vaší debatě žádný vztah.
Dnešní Fortuna : Zeman 1:1,9, Drahoš 1:1,92
Mám vsazeno na Zemana 1:2,3
Výhra bude příjemná, z prohry se nepotento.
164 — No, AeroKarle, mně pořád jde především o to, ukázat, že samotný pojem [politické] odpovědnosti není dobře definován, není dobře definovatelný, rozsah jeho použitelnosti je omezený, je nutno k němu přistupovat kriticky, a v první řadě vždy ověřovat, zda dosud jsme v tom rozsahu.
Když jdeš nakupovat, máš koupit cibuli, a zapomeneš, je to s odpovědností poměrně jasné. Když cibuli z nákupu nepřineseš, neb nikde není z důvodu totální světové neúrody cibule, je Tvá odpovědnost nanejvýš pofidérní; lze říci, že se prakticky rozplynula. A mezi oběma (krajními) případy je úžasně široká škála možností, kde je odpovědnost přinejlepším krajně mlhavá. Je asi namístě se (také) zamyslet, zda operovat s mlhavou odpovědností je vůbec k užitku.
Podobně Jaspers: Ten prosím pojem odpovědnosti (resp. viny) studoval tak důkladně, až dospěl i k vině metafyzické (takové jaksi kafkovské). V tom smyslu nesu odpovědnost za plynové komory i já, ač jsem na nich nemohl nic ovlivnit ani zpětně změnit. Není zas těžké uvědomit si, že takovéto úvahy lehce mohou být zavádějící, a že obvykle zavádějící vskutku jsou.
1891 – Hermann Bahlsen bringt den LEIBNIZ Cakes auf den Markt. Da es allgemein üblich ist, Nahrungsmittel nach bekannten Persönlichkeiten zu benennen, gibt er seinem Butterkeks den Namen des bekannten Einwohners Hannovers: Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716).
Sorry, vypadlo mi:
164 – Protože, nejsou-li zodpovědni oni, kdo tedy je? — No (…)
[170] Pokud milostivá chce připravovat cibulačku, bude se to vysvětlovat dost těžko.
„Zodpovědnost o které píši se netýká zásluh a vin, je vyjádření názoru, že dění na nás nesesílá bůh, ale tvoříme ho. “
Kolik je v republice oprávněných voličů? Několik milionů. Pokud je Tvůj hlas jediný a těch několik milonů volí jinak, tak toho dění moc nestvoříš. A ani ti, ‚kterých bylo dost na to,a by někoho zvolili, nejsou zodpovědní za to, co ten člověk dělá.
Jsou snad voliči odpovědní za to, že se podepsala LS?
Podepsal ji premier, který ji před volbami odmítal a proto byl zvolen. Jenže se nakonec rozhodl jinak. Kdo je odpovědný za ten podpis? Voliči nebo premier?
Navíc voliči volili stranu, ne premiera osobně a nemohou ovlivnit, koho si dá strana na volební kandidátku.
“ V tom smyslu nesu odpovědnost za plynové komory i já, ač jsem na nich nemohl nic ovlivnit ani zpětně změnit. Není zas těžké uvědomit si, že takovéto úvahy lehce mohou být zavádějící, a že obvykle zavádějící vskutku jsou.“
Zpátečníku, pokud za něco takového nesete odpovědnost, pak jste vinen.
Vzbudit v poddaných pernamentní pocit, že je člověk vinen je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak ho ovládat. Uměli a umí s tím pracovat komunisti, katolická církev i pravdoláskaři.
KURAS:
„Kdo chce nastolit totalitu ‚liberální demokracie‘ ovládanou bruselským diktátem a okupovanou neintegrovatelnými migranty z nepřátelské a vražedné civilizace, bude volit kulantního a nikoho neurážejícího Drahoše. Kdo se chce dál bezpečně poplácávat nedokonalou demokracií, která je však dnes už svobodnější než většina západních zemí (jak zjišťuje každý, kdo žije částečně v obou), bude volit hulváta Zemana.“
martine
ona se totiž firma Bahlsen rozhodla, že na tu hanoverskou univerzitu udělá bububu, neboť prodávat výrobky označené jménem Leibnizovým mohou akorát oni, výrobcové příslušného keksu s definovaným počtem zoubků a ne aby si nějaká universita prodávala trička apod. označená stejným jménem. Netřeba dodávat, že to prosjeli a byla z toho i ostuda, zvláště když hoši z TV začali ty zoubky na keksech počítat – a nedopočítali se. –Nějak pozoruji, že v posledních letech se dobrým jménem (sic) svých výrobků ohání čím dál tím více firem i firmiček (mnohdy obskurních) a mívají z toho mnohdy právě jen tu ostudu. Tak třebas řetězec berlínských školek žaloval školku v městečku někde na západ od Rýna, že svým podobným jménem by mohla uvádět berlínské rodiče v omyl (třeba by si omylem zajeli odevzdat dítě někam pár set kilometrů od Berlína). A coby dobré duše byli ochotni za pouhých 1000 € počkat do konce roku, než si ona školka obstará nové jméno. Školka si nové jméno obstarala systémem vlk se nažral a koza zůstala celá, ale vše se odstalo do TV a Německo mělo zábavu.
176 quivisi, ve skutečnosti to vyjde na stejno, protože rozhodují daleko větší dějinnén síly než jeden či druhý. V mohutném toku dějin na jednom místě a na chvilku vznikne nepatrný vír ve kterém se při velmi blízkém pohledu zdá, že proud směřuje obráceně, aby za chvilku po něm nebylo ani stopy. Stejně tak jako když s břehu někdo klackem kvedlá vodu.
175 MaYdo, jistěže, pocit viny je významná obchodní komodita.
(170) Jo Zpátečníku, pojem je opravdu široký. Ale dost nerad bych se dostal na ten okraj, že vlastně nikdo za nic nemůže. Přičemž pro účely teorie nehodnotím, zda nemůže za vinu nebo za zásluhu. Takže mi z toho vychází, že člověk má prakticky vždy, je-li svéprávný a koná, nějaký podíl na dění ve svém dosahu, minimálně tam, kam dosáhne fyzicky nebo administrativně. Jaký podíl, to je až další. Menší, větší, dobrý, špatný.
(174)Jsou snad voliči odpovědní za to, že se podepsala LS? – a kdo jiný? Marťani? Před volbami nebyly v Česku strany, žádající vystoupení z EU? Mimo to, nepodepsala se, podepsal ji někdo a ten je zodpovědný nejvíce, jeho voliči méně, tam se to ředí, nevoliči podepisovače ještě méně, nevoliči vůbec ještě ještě méně …. , ale všichni svéprávní a konající v dosahu událostí (na Čukotce ne, pokud se tam nejeli schovávat před volbami) na tom nějaký podíl mají. 😛
164 Karle, staří Řekové měli rčení „bohové tomu přáli“, „bohové tomu nepřáli“, či „bohové mně…“
Jeví se mi to přínosně psychohygienické. Než sebemrskat kvůli kdečemu. Natož jakýkoli nezdar zdůvodňovat nějakým svým „hříchem“. Natož si hříchy nechat implantovat a platit někomu kdo má patent na „rozhřešení“. Velkovýrobnou hříchů není jen katolická církev….
180 Karle, mezi voliči nebylo dost „spravedlivejch“ voličů nepodepisovače. A co učinil onen nejpravicovější z pravicových? Svatý Klaus? A navíc si neopustil hloupé schodišťové řeči.
https://ekonomika.idnes.cz/soros-madarsko-orba-stop-sorosovi-d58-/eko-zahranicni.aspx?c=A180122_140317_eko-zahranicni_div
Viktor se nebojí. Kde je v Maďarsku Dallas ?
“ podepsal ji někdo a ten je zodpovědný nejvíce, jeho voliči méně, tam se to ředí, nevoliči podepisovače ještě méně, nevoliči vůbec ještě ještě méně …. ,“
Člověče, ještě že nejseš soudcem 😀
Ty než bys rozklíčoval, kdo všechno může za to, že zločinec se dopustil a kdo všechno je zodpovědný za to, že pojal úmysl tak učinit, tak by bylo všechno promlčený. 😀 😀 :-DPokud by zatím raubíř neumřel stářím a včichni svědci a poškození též
Hlásenie nádražného rozhlasu.
Všetkým, ktorí ešte neboli menovaní profesorom v ČR, oznamujeme, že rýchlik do Prahy odchádza za 20 minut z tretieho nástupišťa ! 😀
I Drahouš zkouší bonmoty:
%Rekl, že za komunistů, kdo se nezúčastnil voleb, byl PO ZÁSLUZE potrestán.
Učitě by řekl. že i Schulz o naší republice PO ZÁSLUZE mluvil ošklivě….
184 MaYdo, to není sranda. Víš co čeho je „množství větší než malé“? Kolik když toho máš podle toho je to přestupek nebo trestný čin? Že je to v zákoně? Že co je tretsný čin, smí stanovit jen zákon? Jo, kulový….
Nebo daně. V jednom kraji berňák vykládá tak, v jiném kraji berňák vykládá jinak.
A že ten státní debil požaduje daňové přiznání buď elektronikcé nebo vytištěné. PDF že ne. A že sankce. Nezaujatý by řekl, že „Voni ty mý prachy nechtěj!“
Aby se neříkalo „Je blbej jak výběrčí daní.“
Halladine -116- drobné upřesnění: Ano, RA odtáhla do konce roku 1945. Volby se odehrály 26.5.1946. Úplně čistou náhodou (:-)) zahájila celá armádní skupina RA přesun z Rakouska do východního Německa dne 20.5. – po silnicích i železnici – tedy prakticky přes celé naše území. Vláda to oficiálně oznámila až 22.5. že je to domluvené na dny 20.5 -29.5. (kromě Svobody a Fierlingera o tom nikdo z vlády nevěděl.) Byl kolem toho spor na vládě a 23.5. vláda oznámila, že přesuny RA v den voleb nebudou a budou až po volbách.
„Drahoš zpíval s Lucernou Ach, synku, synku. “
masaryk v hrobě podupával nožičkou …
189
Schumi :-), obávám se, že musí být jednotnej formát kvůli ukládáni. Ostatně – pdf se dá tisknout.
Prd musí, halladine. Už jenom mezi papírovým a staženým formulářem je rozdíl. A nevadí to. Proč by PDF mělo vadit ? A když ho chce úřad na papíře, ať si ho vytiskne.
(181) Já se Schumi vůbec nemrskám. Mně to nechává klidnýho, že na všech událostech v mém dosahu mám nějaký ten podíl, byť minimální. Občas se i trochu snažím mít. To bylo a je prostě konstatování, že lidi (voliči) v tom kterém státě jsou ti hlavní, kdo určuje co se tam děje. Činností i nečinností.
(184) To je konstatování, ne soud (180).
(192) Soud to berňáku hodil na hlavu.
Jistě si to může vytisknout. Ale bude na to třeba víc zaměstnanců a náklady.
Ach synku, synku jsme zpívali ve škole. Vždycky v první a druhé třídě před vyučováním jsme pěli. Iritoval mně tam nepřirozený obrat „doma-li jsi“.
Od tej doby tu píseň nesnáším.
Viz https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20180122/281814284283144
A tak se náklady na každý debilní nápad úředníka přenesou na poplatníka, halladine ?
Stát žvaní o ekologii, ale po koupi kafe vyleze půlmetrový účet, protože EET.
Daňové přiznání má pro většinu lidí 2/3 stran navíc. Dokládáme, to vše okopírujeme, kdyby náhodou.
Každý formulář je naddimenzovaný.
Atd. atd.
NoName,
už asi deset let si účetnictví nedělám sám. Ale při konverzích ebooků vím, že z formátů pdf je docela problém konvertovat.
Tak Vám nevím, NoName
Před chvílí Ano vyzvalo členy, příznivce a voliče, aby volili Zemana.
Tak to vy asi budete volit Drahoše, že ? 😉