Traktát o vínech ze Španěl

Publikováno | Autor:

František I.

Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:

Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu  DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.

Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná

Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji.  Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.

Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.

Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.  

 

Když červené, tak z Rioji

Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např.  Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá  Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.

Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost. 

Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha.  Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.

Trampoty v denominaci La Mancha

Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.

Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný.  Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.

Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.

Nejen malá vinařství

V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském  Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….

Zlato z Terréz

A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz  se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v  typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.

Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.

Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes.  Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 371 komentářů u „Traktát o vínech ze Španěl“

  2. >> Šimon klein „…,se rovnou přestěhují nekam, kde už to funguje.“
    Šimone, problém je, že leccos z toho co by mělo fungovat – nefunguje.

  3. Matzurko….volit se ma “pro neco” ne proti nekomu. Az bude kandidat na prezu, co nebude jen antizeman, ale bude mit program, cil, charisma….pak jiste pritahne i volice, kteri ho budou volit bez myslenky volby… hlavneabynevyhraldruhej…
    Uznejte, ze, program abynahradebylaslusnost… neni nic.

    Jinak bych mel byt s volbou spokojen, z hlediska kseftu je to staly prisun penez do firmy, s velkym vykyvem pri inauguraci. Lepsi nez si vsadit ve fortune

  4. A je docela veselé, jak na protizemanovských serverech se teď objevují články, jak byl pan Drahoš kandidát na houby.
    Dokonce i úvahy o tom, jakých podnikatelských skupin byl pan Drahoš produktem jsem našel ,

  5. Mne zaujalo, jak včera večer pan Drohoš prohlásil, že „neodchází“. Obávám se, že on není ten, kdy by o tom rozhodoval. A jeho loutkovodiči určitě budou hledat perspektivnější figuru, což dokladuje ta Halladinova zmínka.

  6. Jinak bych mel byt s volbou spokojen, z hlediska kseftu je to staly prisun penez do firmy, s velkym vykyvem pri inauguraci. Lepsi nez si vsadit ve fortune.

    No já si pamatuju, že jste tu kdysi napsal, že jste Hrad vyškrkli ze seznamu zákazníků. Že takovému póvlu dodávat nebudete 😀

  7. Jirko,
    ano, ten „antiprogram“ byl kromě falešných brejlí pro mne rozhodující. A bohužel na takové téma vsadilo více kandidátů.

    Jen by mne zajímalo, kde se ten charismatický politik vezme, když všichni perspektivní vezmou roha.

  8. 952 – dvd
    Ti co si uvědomují, že leccos nefunguje i „tam“, obvykle netrousí ty hraběcí rady.

  10. Odchodem na Slovensko si člověk určitě pomůže, tam nic z toho „zlého“, co je tady fakt není.
    Úplně jiný svět 😉
    BTW, ještě před odchodem doporučuji navštívit nějakou školu, nemocnici, a něco projednat na úřadě. Možná vám po takové zkušenosti bude Česká republika připadat jako docela dobré místo k žití.

    No a co se týče UK-ve svém okolí mám dvě rodiny, které se sem přestěhovali, přitom v ČR neměli žádné příbuzné.
    Říkají, že i přes horší ekonomickou úroveň to za to stálo. Protože děti můžou samé do školy a ze školy a když je jim fakt špatně, v nemocnici je vezmou hned, na rozdíl od nemocnic NHS. Ale třeba kecají a jenom špatně snášeli vysoce konkurenční, přátelské a multikulturní prostředí, kterým je Británie pověstná.

  11. 956 – Halle, seš jak malej…..budeme neochvějně stát na našich morálních principech a to zcela rozhodně do doby, kdy nás okolnosti donutí či nám umožní jednat jinak……

  12. Dobré dopoledne, postupně dočítám…

    949 — Zde ovšem Krychtálka slovenského, quivisi. (Ale to je jen takový můj polopatismus, abychom se vyhnuli nedorozuměním, jinak nijak vzácným.)

    951 — No nevím, Matzurko, to mi připadá zajímavé spíše jen jako shrnutí dosavadního pokroku pravdolásky, a možná též jeho mezí. Vracovského blog myslím takřka dokonale zaměňuje příčiny a následky. Podstata pravdolásky je perverzní; toto se veřejnosti názorně zjevilo nejpozději ve chvíli, kdy se obskurní postavičky začaly fotografovat s hashtagem #RefugeesWelcome. Vnější formou perverzi opravit nelze.

    Kausální spojitosti bych zde prosím viděl dvě: Nadávat lidem vybavených alespoň elementárním zdravým rozumem do xenofobních nevzdělaných hlupáků je z hlediska pravdolásky holá nutnost. Nejsou totiž racionální argumenty, jimiž by tato mohla své postoje obhájit. Neexistují, nejenže je pravdoláska neumí najít a vyložit zdvořile, v čemž Vracovský mylně nachází příčinu jejích obtíží.

    Druhá kausální spojitost je víceméně opačná: K pravdolásce se mnozí přidali z pocitu těch lepších lidí (ve skutečnosti dle Hampla z důvodu příslušnosti ke své třídě). Teprve druhotně si pak hledali svá témata. (Napadlo by roku 2001 nebo 2003 někoho, včetně pravdoláskařů samotných, že jednou budou ohnivými zastánci dosídlení republiky 3i?) Kdyby se jakožto lepšolidi dokázali ze společnosti vyčleňovat na základě jiných témat a ovšem jinou formou, jistě by byli úspěšnější; potud má pan Vracovský pravdu.

  13. Zpátečníku,
    já netvrdím, že s panem Vracovským souhlasím ve všem. Ovšem teze o nadávání odpůrcům, nedostatku empatie, ubohé vtipkování na zdraví oponenta… to všechno by jeden u slušných „lepšolidí“ nečekal už z definice, nebo jo ?
    Mimochodem, „lepšolidi“ je moc hezký novotvar 🙂

  15. K té emigraci – mladej byl v Německu 5 let (Porúří, nikoli dederonie) a už je zpátky. Přitom měl slušnou práci, ale tamní způsob života mu prostě nesedl. Milerád si tam zajede, kamarády tam má furt, ale bydlet tam nechce.

  16. 963 — to všechno by jeden u slušných “lepšolidí” nečekal už z definice, nebo jo ? — A proč ne, Matzurko? Mně to připadá evidentní, sice zdaleka ne odjakživa, ale dnes už skoro od nepaměti. Četl prosím někdo, co jsem sem psal o váze a vodě?

    Proč jsem asi zformuloval axiom zkurvenosti? A — přestože ji nepublikoval — z něj vycházející teorii zkurvenosti? Tohle opravdu nejsou žádné malé problémy, alespoň z mého zpátečnického pohledu, jehož referenčními body jsou roky 1910 a 1920. (Proč jsem zde včera zmínil Rozpravy Aventina?) Západní elity nejsou schopné plnit roli elit, aspoň však dosud dokáží udržovat svůj mikrosvět pro sebe; české elity a pseudoelity už ani to.

  17. Lepšolidi jsou dotčený, v TV jsem slyšel, že Zemana volili ti hloupější, u Neffa čtu, že vyhrála „provýchodní inklinace“. Je to klouzání po povrchu, sonda, která by přiznala, že Drahoš nezaujal nějakou vůdčí myšlenkou, chybí.
    Debaty o tvrdém či měkkém jádru EU jsou taky na povrchu, rozbor, který by ukázal, že EU se chce chovat jako „čtvrtá říše“ zase chybí. EU ano, ale solidní, ne klouzající po křivých banánech. Nevím jestli je to jen díky našemu lepšotisku, ale to opravdu ty menší země v EU trpně mlčí? Slyšíme jen politiky z Německa, Francie a z centra v Bruselu. To V4 je jediná, která držkuje?

  18. Je naprosto v pořádku odjet na pár let do zahraničí a rozšířit si obzory.
    A pak se vrátit.

  19. Ad 967 – Rakousko držkuje velice výrazně. I činí – viz ochrana hranic nebo odmítnutí zákazu kouření v hospodách.

  20. 959 — Díky za odkaz na Samkovou, Matzurko, přečetl jsem a kvituji, nakolik se to překrývá s tím, co jsem psal o referendu (841, 848).

    Ty zahraničněpolitické úvahy jsou jistě zajímavé (hezkou dobu zde sám píši, že hlavním českým problémem je přílišná síla Německa), je mi však poněkud obtížno je odlišit od zbožných přání…

  21. K té emigraci: Co takhle vidím, mladý bejvaj v cizině spokojenější už proto, že se tam vo politiku nejen nezajímaj, ale nutně by jim zabralo léta, než by se v ní dokázali aspoň elementárně zorientovat.

    Vidím na mladém pánovi (dnes už pomalu taky starém): Sice se naučil domorodý (ne zcela světový, i když jak se to vezme…) jazyk natolik dobře, že v něm může přednášet, ale k čtení denního tisku, ba i k zájmu o něj, je doposud daleko.

  22. quivisi,
    V4 sama není, v Holandsku myslím tento týden proběhly protiislámské demonstrace (ach ano, Gert Wilders, takže u nás bylo důležitější jiné téma), a Dánsko deklarovalo už před pár týdny, že na další imigranty nemají kapacitu a proto bude šlus.

    Zpátečníku,
    no když jsou lepší a etalon slušnosti :)…

    Halle,
    to nerozporuji, naopak si takových lidí dost vážím. Jen mi přišlo jako protimluv deklarovat nutnost migrace, protože tu nemáme dobré politiky.

  23. „Lepšolidi jsou dotčený, v TV jsem slyšel, že Zemana volili ti hloupějšíK

    Je to marný, je to marný, je to marný, jdsou nepoužitelní, nepoučitelní, nepoučitení.

    Zase prohráli proto, že voliči jsou blbí a ani stopa jakékoliv sebereflexe. Zase nepochopili, že slušnost nezačíná na Hradě, že s tou musí každý začít u sebe a že dávat těm, kdo to vidí jinak, najevo pohrdání a nadávat jim k tej slušnosti nepatří. Že lůza se opravdu nepozná jen podle toho, jakýho kandidáta volí.

    Jo, mají prezidenta, jakýho si zaslouží. Oni ho mají. Za trest. A patří jim to. Dobře jim tak.

    Protože oni jsou ti, kdo „rozděluj národ“, prezident národ nerozděluje, rozdělují ho všichni to, kdo považují za špatné, že má někdo jiný názor. Každý, kdo tvrdí, že Zemana volí lůza, voliči nižšího vzdělání, nižší inteligence. Závistivci a lidé nespokojení se svým životem, jak napsal někde včera Mitrofanov. Takoví pisálci jsou ti, kdo „rozdělují národ“

    Ostatně myslím, že rozdělený národ není taková tragedie. Myslím, že si všichni tady poamatujete doby, kdy se na té jednotě lpělo a že nebylo o co stát.

  25. 965 – Přesně tak, Foundry, to měly i naše děti a většinou i děti našich známých. Erasmus, plus pracovní stáže a nakonec i práce v několika zemích západní Evropy a dnes jsou zase doma. Důvody – rodina, kamarádi a v neposlední řadě i třeba ta zdravotní péče v případě UK. Já jsem sama na dnešní poměry docela dlouho pracovala u jedné US korporace a ten svět je velmi zvláštní, některými znaky připomínající socialistické podniky – např. povinným hlásáním ideologie „zelených“ technologií a propagací ženských manažerek. A to se u nás zatím nemusí účastnit gaypride jako např. v San Francisku, kde jsem viděla video s průvodu s transparenty IT firem, jak u nás kdysi na 1. máje. Střetnutí se stylem práce třeba ve Francii bylo taky velmi zajímavé. Jeden čas jsem zastupovala francouzskou kolegyni, která měla každou středu vyhrazenou na odborářskou práci. Poslat emailem statistické vyhodnocení, kolik kdo jmenovitě udělal jaké práce, bylo pro francouzské soudruhy taky těžkým proviněním a muselo být okamžitě zrušeno. Etc., etc…

  26. A k tomu „rozdělení“ národa – to je podle mě nutný důsledek dvoukolového volebního systému. Kdyby volby končily prvním kolem, tak z toho takové drama udělat nepůjde. Tím neříkám, že by se o to nepokoušeli.

  27. Matzurko, moje poznámka, na kterou jsi reagovala byla reakcí na Foundryho mladého.

  28. 938 — Každopádně, obávám se, že naše schopnost zodpovědět podobné otázky prostě vhodného kandidáta nevygeneruje. — To asi ne, AeroKarle, přesto by hledání odpovědí (třeba ani ne tak složitých, jako spíše paradoxních) možná trošku pomohlo. Snad bych si dovolil pozornost ct. obecenstva ke svému příspěvku 933 přece jen zkusit ještě přitáhnout…

    Jistě všichni laskaví čtenáři uhodli, a ostatně se rozumí jako zcela samozřejmé, že když jsem jej psal, měl jsem na mysli jedno jméno, které jsem tam ovšem úmyslně neuvedl: Klaus. Ten by mi jako president konvenoval mnohem lépe než Zeman po všech stránkách (s výjimkou smyslu pro humor, který však Zeman stejně má takový jaksi obludný).

    Nojo, jenže kolik by dnes Klaus asi tak získal procent?

  29. 975 – a taky Vás Niko nutili účastnit se na týmbyldynzích, kde jste (jako to bylo u nás) na uvítanou pěli corporate anthem, kdy doprovod byl na elektronické piano – takové karaoke, obdoba kikání na harmonium v krematoriu. Následně jsme secvičovali divadelní pohádku o Svatoplukových prutech ( tvorba textu a vůbec scének byla challenge pro učinkující – hodnoceno pozvanými exprty – muzikology z poraděnkovské firmy příbuzného šéfa našich Lidských Strojů – HR), protože jsme „chtěli“ vštípit tupějším kolegům zásady spolupráce tří, momentálně sfúzovaných afiliací v ČR.
    Naštěstí už v té době jsem stříhal metr, takže jsem celou animaci měl u p……

  30. 976 — K rozdělení národa, Niko… Ono myslím není tak hrozné. Cosi jsem se k tomu snažil napsat v 701, a podrobněji (ovšem z mého pohledu možná v některých aspektech přehnaněji) dnes píše Hampl:


    Pravdoláskové lži pokračují tvrzením, že je země rozdělena v zásadě na dvě stejné poloviny. Nevěřte tomu. K tomu, aby jejich kandidát dostal cca 50% hlasů, k tomu potřebovali:
    – dramatickou finanční převahu,
    – téměř totální ovládnutí všech velkých médií. Trojici Česká televize, nakladatelství Economia a Seznam přeměnili v jeden obrovský propagandistický aparát. Svá média poskytla i ODS (Reflex, Echo24). Jedinou protiváhou byly Parlamentní listy a pár malých serverů,
    – využívání státního školství k intenzivní agitaci,
    – desítky neziskovek s tisíci zaměstnanců,
    – dokonce i možnost cenzurovat komunikaci Zemanových podporovatelů.

    Jak by prezidentská volba dopadla za férových podmínek? Získal by Drahoš víc než 10%? Sotva.

    http://petrhampl.com/0-glosy-z-osobniho-profilu

  31. Zpátečníku,
    ano, Klause jr. bych si v příštích volbách dovedla představit 🙂

  32. Haha, Šimone, to byla taky dobrá záležitost. Já sem tam přišla v roce 98, kdy tato móda byla asi na vrcholu. Účastnila jsem se jednoho, celkem umírněného a dalším, slibujícím něco obdobného kurzu přežití jsem se pečlivě vyhnula. Pak už nastala éra globalizace – globální týmy s členy napříč Evropou pod vedením „remote“ manažerů, a katování kostů těmto hrátkám naštěstí zabránilo.

  33. „Moderátor Jan Pokorný připomněl slova Michala Horáčka, který konstatoval, že slušnost sama o sobě k vítězství nad Milošem Zemanem nestačí. Tato slova pronesl textař a neúspěšný prezidentský kandidát krátce po volbách. Jiří Drahoš se okamžitě ohradil. „Víte, do toho druhého kola jsem postoupil já, takže bylo asi jasné, že voliči stojí o to, co nabízím já. To už je takový pláč po bitvě někoho, kdo neuspěl,“ poznamenal.“

    Tak von Horáček nechal Mlhošovi billboardy, běhal kolem něj a oprašoval ho, buhvíkolik peněz do něj vrazil, ale ten špatně vyřezanej Škrhola reaguje takto.
    Jak to o něm psali? – jo už si vzpomínám: prý, že pan Slušný……

  34. 980 – Tak s tím, Zpátečníku, samozřejmě souhlas, jen by podle mě ten jednokolový systém k tomu dával míň příležitostí.

  35. Šimone,
    ovšem ta Mlhošova odpověď taky nepostrádá racionální jádro…..
    Horáček by měl spíš reagovat na to, proč nepostoupil do druhého kola on, místo toho, aby kritizoval někoho, kdo do toho druhého kola postoupil.
    Připadá mi to jako když šestý ve finále běhu na 5 km kritizuje technické chyby druhého na pásce.

  36. Od mé polovičky: „Já bych všem těm Drahošovcům přála na pár let Margaret Thacher. To by se z toho ti salonní „pravičáci“ zesrali.

  37. A I BEZ TÉ KRITIKY BY TY TECHNICKÉ CHYBY BYLY VŠEM VIDITELNÉ …

  38. 981 Matzurko, u nás doma bychom ho volili všichni. Jenže to by mu nepomohlo, protože u (a teď to píšu velmi vážně a bez uvozovek) u blbé většiny by neprošel skrz ksicht. Rád bych si svůj názor opravil, ale asi se nemýlím. Pro většinu lidí je rozhodující fasáda.

  39. K tomu Klausovi: Má jeden handicap:
    Jméno „Klaus“ budí a ještě dlouho budit bude silné emoce. U novinářů a elity je oblíben zhruba jako Zeman a asi by ho těžko vydýchala i část Zemanových voličů.
    Prostě je nutno počítat s tím, že tatíka s sebou potáhne jako kouli na noze, to je zátěž navíc a snižuje – a řekla bych, že dost podstatně – jeho volitelnost.

  40. Schumi, já myslím, že to, že je Klaus by vadilo víc, než ten ksicht.

  41. OT: Jílek velmi často píše dobře, vlastně si však nevzpomínám, že bych od něj v minulosti četl lepší text než tento (takže jeho poslední dva odstavce v kontrastu s jeho předcházející částí jsou trochu zbytečně naučné): https://janjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646194

    On by však ty Křováky asi čekal smutný osud i bez přímého působení pachatelů Dobra. Stačí totiž, že způsobili mnohonásobné přelidnění Afriky; to nejspíš černochy dříve či později nějak vtlačí i do té pouště.

  42. Ehm, myslel jsem, že z té zmínky o absenci smyslu pro humor je snad jasné, že píšu o presidentu Klausovi. Klaus ml. má sice postřehy přesné, názory správné a zdravě radikální, navíc i talent vybrat si v dané chvíli nosné téma, jenže politické schopnosti zatím neměl velkou příležitost ukázat, a přitom je myslím zejména otázkou právě těch příležitostí, aby si je časem eventuálně vypěstoval.

  43. 989 maYdo, ano, k fasádníkům je nutno připočítat další blbce….

    Co se týče volebního rozdílu, nebyl by tak těsný nebýt ve vládě Babiše. A EET.
    Volba Drahoše nebyla jen volbou proti Zemanovi, ale proti Babišovi.

  44. Quivis,
    nic proti kritice, třeba ze strany politologů nebo mediálních expertů. Ovšem ze strany někoho, kdo byl v té soutěži také, a dopadl ještě hůř…
    Nevím, nevím.

  45. Podruhé (!) v životě se koukám na Vemeno – poblitologové (jména jsem nezachytil), pouze Přibáně z university Cardiff – „na západě si ani nejextrémnější strany nedovolí napsat na billboardy: Stop imigrantům“ (říká obyvatel státu, kde tito krimigranti vraždí, znásilňují apod).
    NESKUTEČNÉ TLACHY naprostých mimoňů !
    Oni opravdu nepochopí, proč je lidi neberou vážně…..nikdy.

  46. 994
    A kromě toho mi připadá docela zvláštní přd druhým kolem někomu vyjadřovat bezvýhradnou podporu, a pak po vyhlášení výsledků ho kritizovat.

  48. 994 – Halle – tos opravdu jmenoval vodporníky a exprdy nejvyšší třídy 🙂

    Si myslím, že Horáček si svoji prohru vyhodnotil (jak jinak) a viděl, že stejnou chybu (což je věc názoru, já si to třeba nemyslím, ale to není důležité) udělal i Mlhoš.
    No a pak to řekl – je dobré, že si počkal až po druhém kole, je nepochopitelné, proč to nezdůraznil Mlhošovi už mezi oběma koly.

  49. „mi připadá docela zvláštní přd druhým kolem někomu vyjadřovat bezvýhradnou podporu, a pak po vyhlášení výsledků ho kritizovat.“
    No jo, ale to zklamání přes bezvýhradnou podporu a ještě vykřikovat, že se jde dál. Holt to dotyčný neunesl a zdvořile upozornil, že „tu bezvýhradnou podporu dotyčný už nemá, neboť …“.

  50. Dovolím si sem napastovat 3 příspěvky z dlouhé diskuse na Echu, ovšem zcela bez záruky:

    Mohu Vás ujistit, že jste pouze podlehl hromadným sdělovacím prostředkům, ve kterých se tento názor většinově sděloval. Znám mnoho desítek vysokoškolsky vzdělaných lidí ve svém okolí a dovolím si tvrdit, že nejméně polovina z nich považovala Drahoše za výrazně méně schopného než Zemana a rozhodli se dát hlas Zemanovi, případně k volbám vůbec nešli.
    Naopak mezi méně nadanými až neúspěšnými středoškoláky se častěji skloňoval Drahoš.
    Nejsem příznivec ani Zemana, ani Drahoše, ale Drahošovi poradci totálně propadli, protože volební agitace založená snad více jak z devadesáti procent jen na „antizemanovštině“ byla neskutečně hloupá.Kdyby byli umírněnější a radili by více pro konstruktivnější postoj, vyhrál by Drahoš s poměrně značnou převahou.Nestačí říkat, že je někdo špatný, musím dokázat v čem a proč je špatný a musím současně přesvědčit – na faktech! – že já špatný nejsem, ale ne chlubením, arogantním chováním jako to dělal pan Drahoš. Zemanovi v takovém případě stačilo prostě mlčet, vůbec se k tomu nevyjadřovat (kromě posledních dvou debat a bezprostředně po 1.kole, kdy „blahopřál“ Drahošovi k pěknému 2.místu) snad ani jeho jméno nevyslovil.
    Drahošovi poradci ( a samozřejmě Drahoš sám) prohráli svému protagonistovi 2.kolo………

    Ten ovšem — dodávám já — dělá stejnou chybu jako Vracovský a zcela opomíjí, že Drahoš nepředestřel žádný positivní program, tím méně konstruktivní, a v době trvajícího náporu 3i na své straně žádný mít ani nemohl.

    Pisatel je přitom stejný, jako u posl. citátu.

    (…) problém vaší úvahy je, že já jsem byl více než deset let tím, co dnes nazývám sluníčko.

    Volil Zelené, četl Sedmou generaci, posílal peníze Dětem země a x další zeleným spolkům. Pak jsem přešel k TOP09. A pak přišlo konečné vystřízlivění a přechod ke Svobodným. A dnes poprvé jsem volil něco, co by se dalo nazvat populismem a čistě s vědomím, že volím menší zlo.

    To čemu říkáte strach je tak z pohledu chronologického vývoje prozření. A nemám důvod si myslet, že když pomine strach ze sociálního inženýrství maskovaného tentokrát za muslimskou migraci, že budu mít potřebu aktivně hledat cosi jiného. Spíše se vrátím zpět ke klasikému liberalismu.

    (…)

    Nemohu mluvit za všechny domovy důchodců, ale zkušenosti mám spíše zcela opačné. Pravda, jen z jednoho, ve kterém to bylo přesně naopak. Rozdávali jen lístek se jménem Drahoš a druhý dali jen tehdy, pokud si o něj důchodce požádal a to se stalo jen v jediném případě…..Informaci mám od člověka, kterému mohu docela věřit, protože on sám volil Drahoše.Možná, že někde to bylo jinak a volby tam proběhly zcela regulérně.Dokonce bych řekl, že ve většině případě proběhly podle stanovených pravidel.Takové zevšeobecňování či tvrzení, které jste vyslovila a které nemůžete mít potvrzené, je pro někoho projev buď hlouposti nebo prostě neuvědomění této hlouposti.

    https://echo24.cz/a/SPTEH/jistota-jmenem-zeman

    No zkrátka, Česká republika protentokrát unikla o fous, snad skoro až zázrakem…

Komentáře nejsou povoleny.