Traktát o vínech ze Španěl

František I.

Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:

Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu  DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.

Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná

Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji.  Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.

Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.

Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.  

 

Když červené, tak z Rioji

Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např.  Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá  Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.

Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost. 

Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha.  Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.

Trampoty v denominaci La Mancha

Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.

Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný.  Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.

Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.

Nejen malá vinařství

V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském  Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….

Zlato z Terréz

A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz  se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v  typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.

Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.

Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes.  Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 371 komentářů u „Traktát o vínech ze Španěl“

  1. [998] My nevíme, jestli zdůraznil nebo ne.
    Četl jsem ještě nějaká vyjádření Horáčka po volbě a začíná mi vycházet, že pokud by zapracoval na programu, tak by to mohlo stát za to. Zatím byl jen jeden z antizemanů.

  2. quivisi,

    Holt to dotyčný neunesl a zdvořile upozornil, že “tu bezvýhradnou podporu dotyčný už nemá, neboť …”.

    řekl bych , že pan Horáček důležitost své podpory poněkud zveličuje.

  3. 1002 — Ále no nic… Koneckonců občas píšu víceznačně úmyslně (mám-li ovšem kdy to po sobě přečíst, což nebývá vždycky), a tadyhle jsem tak trochu čekal, kdo to jak vezme.

    Navíc jazyk je ze své samotné podstaty ambivalentní vždycky, z toho není cesty ven (totiž, ne v rámci jazyka); lépe snad na to občas upozornit, explicitně či implicitně…

  4. Ještě nebyla zmíněna role paní Drahošové. Horlivé aktivity téhle spolužačky paní Špidlové JD ubraly dost hlasů. Už jsme ji viděli, jak na Hradě pronásleduje uklízečky, zda dobře utřely prach.

  5. Další možnost je, že pan Horáček po neúspěchu pana Drahoše má snahu upozornit ty, co nastrkali do p ana Drahoše peníze a podporu, že augerechnet on, pan Horáček by si tu podporu příště zasloužil víc….

  6. Vyloučit to nelze, ale zrovna Horáček to nemá zapotřebí.

  7. 1008
    No , dávat do toho příště cizí peníze místo vlatních může být lákavé 🙂

  8. No, já myslím, že ostatní kandidáti byli braní jaksi do počtu, aby se neřeklo. Drahoše media masivně tlačila už před prvním kolem. I na úkor jiných kandidátů.

  9. Ono nejde ani tak o ty peníze (u Horáčka), ale on byl dost solitér s nezřetelnou podporou od nějaké politické skupiny. Navíc některé „zasloužilé“ odmítl.
    Takže se spíše (pokud bude ještě mít snahu lézt do politiky, ale asi se s tolika penězi nudí)asi bude vnucovat právě někomu s politickým vlivem – což nemusí samozřejmě být přímo nějaký politik.
    Osobně ale Valchaře nemusím a nijak mi osobně nezaujal.

  10. S dovolením bych to shrnula,
    sláva vítězům, čest poraženým, a jedeme dále močálem černým kolem bílých skal 🙂

  11. 1010 – č jsou literárky? Tam bych zrovna podporovatele Miloše Zemana nečekala, takže by to mohlo mát jistou vypovídací hodnotu i pro mainsteamový tisk, ne?

  12. 2 Honza ze Žižkova ad 1010 – no a pak se rozčilujou, když je někdo nazve Póvl a hnůj – bezedná žumpa…
    Dle skutků jejich poznáte je…

  13. Jinak – já, když to tak porůznu pročítám, vzpomínám na Renčína:
    „Nevztoupíš dvakrát do stejné řeky… Do stejných sraček není počet vstupů omezen!“

  14. Zpátečníku,

    ad 841 – právě proto přímá volba hlavy státu nemá v parlamentní demokracii být. Otázka imigrantů byl prapor, který zvedl a mával jím při podzimních volbách T. Okamura – jiné téma neměl. Získal dvouciferný výsledek a těsně mu uniklo místo na stupních vítězů. Ne, máme parlamentní demokracii, tak mají parlamentní strany zvolit prezidenta. Takhle má vlastní mandát a vystrkuje na ně zadek. A oni si ještě stěžují, přestože se jedná o jejich dílo.

    Já jsem včera poslouchal (po cestě tunely) ČRo a musím říct, že mě rozesmáli tamní komentátoři (Pokorný, Nováček a ještě „nezávislá“ politoložka a jakýsi redaktor – odkud mě uniklo). Oni konečně překvapeně zjistili (fakt se na tom šokovaně shodli), že voliči vůbec nečtou programy politických stran.

  15. Já osobně dávám přednost dokumentům žánrů sci-fi a fantasy od renomovaných autorů….

  16. “ A oni si ještě stěžují, přestože se jedná o jejich dílo.“

    tak poslanci parlamentních stran se zbavili odpovědnosti za volbu, přenechali ji voličům a ti nevděčníci nevolí, jak by měli a jak by se do nich očekávalo.

  17. No, nakonec i ty parlamentní volby rozdělují – neměly by se zrušit i ony ? 🙂

  18. 1017 Modrej, přímá volba… mně se to až tak axiomaticky nejeví. Je to záležitost názoru. Třeba jestli demokracie má být parlamentní, a jestliže je parlamentní, je-li to demokracie. Ovšem Hamlet by pravil „Slova, slova, slova.“
    Co by mělo či nemělo… Humorné je, že ono je jaké co je, bez ohledu co by mělo být.
    To jediné se počítá. Velké díky zakladateli Horáčkovi. Koncept ve kterém si můžu vsadit a přitom ovlivnit průběh závodu se mi jeví úžasným.

  19. Zdravim a jsem rad, ze se zde po vcerejsim masakru objevuji vsechna znama jmena.

    Zatrnulo mne z prilozeneho clanku z Literarek. Hyena je spravne jmeno pro „novinare“ v clanku popsane. Je to horror si je predstavit, jak si cpou do hlavy dobroty ze stolu nekym jinym prostrenych, zatimco jeden z nich pod jednim z tech stolu tise chcipa. Neuveritelne! Myslim, ze zde hyenam krute ublizujeme.

    Ted jsem vstal od televiznich zprav. NBC neni zrovna mala stanice, hodne lidi se na zpravy, premilajici veci, ktere se semlely behem minuleho tydne,diva. Tesil jsem se, ze zopakuji uspesne vystoupeni presidenta Trumpa v Davosu. Pres tyden mu museli dat kredit i ti, kteri jsou znami kydanim spiny na vsechno, co jen Trump udela. Velmi znamy hlasatel zacal: New York Times minuly tyden oznamily, ze Trump loni v lete MOZNA UVAZOVAL o tom, ze propusti prokuratora, vysetrujiciho MOZNE spojeni Trumpovy volebni kampane s Ruskem. Mozna propusti. . .A uvazoval o tom. . .A ze je treba to prosetrit a vyvodit z toho dusledky.

    Hergot, kdybych ja mel byt vysetrovany za me UVAZOVANI o tom, kolika lidem bych rad prinejmensim kopnul do prdele,(na veseni nemam zaludek), musel bych vyfasovat aspon troji dozivoti.Nevim, jestli by o mem pripadu NYT take psaly.

    Vim, ze jste toho vseho meli v minulych par dnech az nad hlavu. Chtel jsem Vam jen rict, ze nejste sami, kdo musi dychat stejny vzduch s hyenami.

  20. P.M., mainstreamová media to podávají asi takhle :
    šlo o opilého zemanova příznivce a novináři, pouze konající svou práci, byli napadeni lidmi ze zemanova štábu. Organizace reportéři bez hranic žádá omluvu za násilí na nich spáchané. Muž, který zkolaboval, píše pro Parlamentní listy a údajně je členem KSČM. Takže asi tak, všechno je v pořádku a lepší lidé mohou nadále nést pochodeň slušnosti, aby jí osvítili prostej a nevzdělanej lid.

  21. 1021 Modrej, spíš mě zajímá co kdo pekl v Davosu.

  22. Volkswagen se omlouvá za testování výfukových plynů na opicích. Nezkoušeli to už kdysi na lidech?

  23. 2 Schumi – to nebyla mateřská firma, jen jakási filiálka…

  24. >>1026 Jo, Matzurko, ja nekolik „klimatickych migrantu“ osobne znam. Jsem taky trosicku jednim z nich. Kdyz zacne na podzim foukat z Kanady, kdekdo se sebere a jede na par mesicu na Jih. Rika se jim snow birds.No a na jare migruji domu.

    Ten clanek, ktery jste tu otiskla vyjadruje snad nejabsurdnejsi kravinu, kterou muze zeleno – rudy pomatenec vubec vymyslet. Vsadim se, ze i Soros se poklonil nad genialnosti tohoto mysleni.

  25. PM,
    úplná pitomost to není… i ten bordel v Sýrii tak začal. Sucho, zemědělci krachovali, a stěhovali se do měst. A Asád se o ně nebyl schopen postarat,a tak to začalo..

  26. Halladine, a jak by se, podle tvého, měl Asad starat o zemědělce?

  27. Pohnojit s nima step, jako Rusové hnojili Němcema?

  28. 1017 — S tím bych si dovolil nesouhlasit, Modrý ptáku. Rozumím případné námitce, že přímá volba je v nepresidentském systému jakýsi nesystémový prvek. Ale v první řadě bych se zeptal, je-li to vůbec chyba. Opravdu si přejeme (dokonce i tehdy, jsme-li zastáncem malého státu), aby státní mechanismus vypadal a fungoval jako logický, dokonale symetrický, dobře naolejovaný ocelový stroj? Jakožto konzervativec naopak nemám nic proti tomu, aby v něm přetrvávaly všemožné relikty, pokud původně vznikly přirozenou cestou a z oprávněných důvodů; cílem toho všeho je vyvažovat jednotlivé pilíře státní moci (což při pohledu zblízka nemusejí být jen ty klasické tři), blokovat jejich inherentní tendenci bubřet (třeba i za cenu jiného bubření odlišné povahy) a ponechávat jim — ovšem v co možná dobrém smyslu — jakousi lidskou dimenzi.

    Za další, veškeré volby mají mnoho rovin; pro jednoduchost se teď můžeme omezit na symbolickou a praktickou. Je zjevné, že jejich vzájemný poměr se výrazně liší u voleb různého typu; stačí se vedle presidentských a parlamentních podívat ještě na všelijaké lokální, kde význam té roviny, již jsem vágně označil jako praktickou, pochopitelně je oproti oné symbolické ještě podstatně vyšší. U parlamentních voleb příčetný volič asi vždy přikládá větší váhu schopnosti prakticky vládnout, a tu od Okamurových lidí pravděpodobně neočekával velkou. Naproti tomu volby presidenta, jenž formálně vzato má výkonné pravomoci jen malé, zdůrazňují symbolickou rovinu, díky čemuž mohly jako mnou zmíněné referendum posloužit mnohem lépe, s výrazně vyšší relevancí.

    Ale zase bych si nerad myslel, že 48 % lidí je pro to, přesídlit sem 3i co nejvíce…

  29. No vida, tady odtud to vypadá nesrovnatelně slibněji:

    Fašistický je na Zábranského knize postoj, který objektivizuje a normalizuje sobectví, agresi, nativismus a evropskou nadřazenost a při tom ignoruje nebo zesměšňuje jako nelegitimní, nepřesvědčivé a irelevantní cokoliv a kohokoliv, kdo zastává liberální, humanitní a multikulturní postoje – koho by prostě jen napadlo, že i Neevropané jsou lidi. Ta informace se v Zábranského románu vůbec nevyskytne.

    https://blisty.cz/art/89615-opravdovy-rekord-prvni-otevrene-fasisticky-cesky-roman-jehoz-precteni-ve-vas-vyvola-pocit-spiny-a-studu.html

    Ale stejně… Proti tomu stojí nečitelnost (mírně řečeno) oněch dvou románů.

    Axiom zkurvenosti holt nabízí vysvětlení, že to může (tj. za určitých předpokladů musí) být špatně celé, jev, jeho popis, i kritika tohoto popisu. Navíc (nepsal jsem to už?) umění má hledat krásu, méně exaltovaně řečeno estetické kvality (nebo aspoň estetické aspekty) i v ošklivém, přinášet katarzi či vykoupení; pouhý popis ošklivosti toto ovšem nikdy nesplňuje.

  30. Tak jsem opět smíchy řval a zároveň si oddychl. Ten novinář, mlátící kameramanského přiblblíka, je Kája Slezák. Tušímže minulý týden jsem ho vzal do Brna na Go. Ještěže jsem u Miloše nebyl. Jak se znám, určitě bych se zapojil. Televizáci jsou poměrně hodně nenáviděni. Karel mimochodem před patnácti či dvaceti lety přejel s koněm napříč celou Korsiku, takže je zřejmé, že si šťuchance líbit nenechal. Pravda je také ta, že se tam přijeli dochlastat hoši od Drahoše, kde prý obdrželi sklínku vína a několik jednohubek. Postiženého kolapsem také osobně znám. Asi před pěti lety jsem na jednu akci přišel později. Sedl jsem si ke dvěma zachmuřeným pánům. Když skončily projevy a začalo se popíjet, ten později skolený infarktem (už je prý mimo nebezpečí) prohlásil, že takovou sviňárnu by žádný kapitalista neudělal. Tak jsem se následně dověděl, že oba soudruhy právě vyhodili z Hallo novin v rámci snižování nákladů a hoši se šli ze žalu ožrat.

  31. Kdo se juknul na Vemeno, zjistil, že tam diskutují dva zahraniční dopisovatelé, kteří evidentně nechápali, co se tu stalo. Trochu mi to připomíná situaci, kdy naše rádio referovalo, jak špatně o nás píše zahraniční britský tisk. Už jaksi nedodali, že ten článek napsal Pehe.

    Halladine, jsi opět vedle, jak ta jedle. Poslední roky před arabským jarem se Syřanům velice dařilo. V zemědělských oblastech se to projevilo především na dětech. Mimochodem tato země patří k zemědělsky vyspělým a povodí Eufratu patří i dnes k nejúrodnějším. Jak začaly boje, tak jeden z prvních systémů, který zkolaboval, bylo zavlažování. Klima? Houby s octem. V posledních letech tam několikrát dokonce padal sníh.

  32. Foundry,
    Pokud se někdo ocitne v problémech, většinou čeká od státu nějakou pomoc.
    málokdy se stane, že si někdo ukázněně sedne,a počká až umře hladem,:-) většinou začne demonstrovat,popřípadě se rovnou vzbouří,anebo emigruje,pokud může.

    V té Sýrii se demonstrovalo, nastalo tam tehdy něco jako v Kyjevě na Majdanu, někdo střílel na obě strany a bylo z toho povstání.

  33. Františku,
    na Eufratu stojí přehrada s vodní elektrárnou, Tuším 6 nebo 8 turbín. Ty v poslední době moc nešly před občanskou válkou je pouštěli jen občas, , voda stačila akorát na zavlažování.
    Jistě, oni na Eufratu postavili obrovskou přehradu na zavlažování i Turci, takže té vody přišlo do Sýrie o dost míň,ale i sucho hrálo roli.
    No a když oblast obsadil islámský stát, tak ty elektrárny spustil, aby měla Raqua elektřinu, takže přehrada je dost nízko se stavem vody.

    Jde o studii, která dává do souvislosti rekordní sucho, jež v letech 2006 až 2009 postihlo Sýrii, a následnou tamní občanskou válku. V důsledku nedostatku vlády a několikaleté neúrody se z venkova do měst za lepším životem během krátké doby přestěhoval milion a půl Syřanů, což vytvořilo „úrodnou půdu“ pro nespokojenost s režimem Bašára Asada.

    O suchu jako o příčině syrského konfliktu se sice mluví už nějakou dobu, tým amerických vědců pod vedením klimatologa Colina P. Kelleyho ovšem do skládanky přidal další dílek: zmíněné sucho lze považovat za následek klimatických změn způsobených člověkem. Lze k němu totiž přidat dva hlavní faktory, které sucho způsobují: rostoucí teploty a oslabování větrů přinášejících vláhu od Středozemního moře. A jakkoliv region podobné problémy samozřejmě v minulosti zasahovaly, neměly podle vědců takový rozsah jako tentokrát, a navíc u nich bylo možné vystopovat jejich přírodní příčiny.

    https://www.respekt.cz/denni-menu/valku-v-syrii-vyvolalo-globalni-oteplovani

  34. Titulek, Tebou, Halladine zde prepastovany- Valku v Syrii zavinilo globalni oteplovani bych zaradil mezi stejne blbosti jako tu kravinu o klimatickych migrantech nebo ultimatni Socialismus s lidskou tvari.

  35. PM,

    https://www.nytimes.com/2015/03/03/science/earth/study-links-syria-conflict-to-drought-caused-by-climate-change.html

    Mimochodem ,i velká francouzská revoluce prý měla přírodní příčiny
    Velké přírodní události samozřejmě ovlivňovaly politické dějiny odnepaměti. Jak známo, francouzská revoluce byla i jedním z mnoha následků ohromného výbuchu islandského sopečného systému Laki, jejíž popel na několik let zahltil Evropu a způsobil ničivou neúrodu a další problémy. Zatímco ovšem s výbuchem Laki lidé neměli co do činění, tady máme co do činění s důsledky lidské činnosti.

  36. Nesmis, Halladine, vinit jenom lidskou mrzskost za nepriznive klima pro eventuelni migranty. Nezapomen, ze bylo dokazano, ze nejen sopky, ale i kravince hraji znacnou roli v globalnim oteplovani. Kdyz placne kravske hovno u Vsetina na pasinku o zem, je to signal pro migranta v Syrii nabrat smer nekam nahoru. Dokud se nezastavi az v socialistickem Svedsku, je to v pohode.Uvita ho tam ta dobroserka, ktera vymyslela tu hnupovinu o klimatickych migrantech.

  37. Dobré zas ráno… Je to s podivem, ale navzdory všem předpovědím se Země nepřestala točit a opět vychází Slunce… Kdo by to řekl?

  38. Hlavním problémem je přelidnění. Asijské a africké země za poslední století nabobtnaly mnohonásobně. Nil uživil 15 milionů lidí, 100 neuživí. To samé jiné země.
    Ale omezování porodnosti jde proti lidským právům, že ano.

  39. BTW, včera jsem viděl film Hidden figures.
    Chápu, že v Americe kdysi zlí bílí segregovali hodné černé a americký intelektuál má z této záležitosti trauma.
    Ale teď se to tím, že se natočí film o tom, jak tři chytré černošky zachránili NASA, přestože jim bílí pitomci házeli klacky pod nohy asi už nespraví ?

  40. Ještě k těm kandidátům… Souhlasím, že vhodný kandidát by byl člověk s politickými zkušenostmi (což také předpokládá dobrého řečníka a ne loutku s naslouchátkem pro poradce), pokud možno s čistou minulostí, nezatížený korupcí, s dobrým logickým uvažováním a se schopností se rychle a pokud možno správně rozhodovat a reagovat na vzniklé situace. Ale na jednu věc zapomínáte – že ten člověk musí být ochoten tu kandidaturu vzít! To je prosím conditio sine qua non!
    No a rád bych viděl takhle schopného a kvalifikovaného člověka, co by v dnešní situaci bez značné dávky masochismu a sebeobětování tuhle roli vzal… V situaci, kdy ještě nevychcípali protagonisté pravdolásky, kteří se neštítějí sebezákeřnějšího útoku, sebevětší podlosti a svinstva, vše ve jménu pravdy, lásky a demokracie. Ovšem té správné demokracie. Kde protivníka je třeba za každou cenu zničit, pošpinit a ušlapat, už jen proto, že si dovolil mít jiný názor a ne ten jedině správný. Takže ve jménu demokracie se používají praktiky padesátých let a mladí demokratičtí aktivisté používají metody SA.
    Spěje to k tomu, že řada lidí začíná vnímat slovo „demokrat“ za nadávku, se kterou slušnej člověk nemá nic společnýho.
    A v téhle situaci chcete, aby výše zmíněný člověk dobrovolně vzal na sebe kandidaturu a nebyl jen pimprlátkem nějaké zájmové skupiny? Takovej člověk se v pohodě uživí všade jinde a nikdo si o něj nebude otírat hubu. Takže krom výše uvedeného potřebujete ještě masochistu, ochotného na sebe vzít úděl splachovadla a obětního osla… No a natolik ješitného, aby mu to tolik nevadilo… Ale o to víc mu budou spílat…
    Vyprodáno… Nemáme… Už jsem se díval…

  41. 1045 PeSi, …s dobrým logickým uvažováním a se schopností se rychle a pokud možno správně rozhodovat a reagovat na vzniklé situace…by se na to vysral.

  42. Ještě v pátek prezident neměl vlastně na nic vliv, dnes už nás táhne na východ, ničí Vyšegrád, transatlantickou spolupráci, rozděluje společnost, zdražuje vejce, víří xenofobní nálady …
    O víkendu se zřejmě změnily prezidentské pravomoce.

  43. Dobré ráno.

    Kolega tu hlásal, že jeho otec prohlásil, že dvě třetiny národa jsou idioti – ti, co nešli volit a ti, co volili zemana. Tak jsem mu řekla, že pan otec je vskutku demokrat. Ale nevím, jetsli mu to došlo….

Komentáře nejsou povoleny.