František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
Jak vám to tady funguje? Já jsem teď měla nějakou chvíli výpadek.
1047 i za Louží by se našel někdo lepší než Trump.
jen tak na okraj – co mi neštymuje, je hlásaná údajná podpora Zemana Babišem a přitom babišdnes a babišdovky šijou do Zemanna hlava nehlava stylem, za který by se nemusel stydět ani blesk.
Stran prezidentských voleb je škoda, že to Tonda Blaník nedotáhl do konce.
https://www.youtube.com/watch?v=ueIhWfwqJII
1047 1052 Ano, ale Clintonka to nebyla
Šichtařová válí:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-jak-se-stat-uzitecnym-skotem-dbu-/p_zahranici.aspx?c=A180127_171410_p_zahranici_wag
Naši prezidenti mívali většinou jako plus pobyt ve vězení nebo v koncentráku. Zemana aspoň vyhodili ze zaměstnání. Ale Drahoš zklamal, nezavřeli ho, tituly mu dali, do ciziny posílali a tak si nevybudoval odolnost a prohrál.
[1042] Jsi si jistý, že to, co vyšlo, je Slunce a ne jen koule žhavých plynů? S tím točením Země bych byl taky opatrn.
[1050] Jeden člen ČSSD napsal na svoji ksichtoknihu:
Přátelé, je podle Vás spravedlivé, že stejné volební právo mají lidé jako Vy a lidé, kteří se rozhodují podle titulků v Parlamentních listech a na Aeronetu?
Tož jsem mu navrhl, aby si tam zkusil napsat místo PL Evropské hodnoty a přemýšlel. První půlku zvládnul, druhou ne. Chtěl vědět, co mají EH společného s PL.
Aeronet nečtu. Ale jinak nějak nevidím rozdíl v kvalitě titulků na iděsu, v LN a na PL. PL se jen liší tím, že uvádějí téměř výhradně komentáře a zprávy, kdežto Iděs a LN mají spoustu jiných spíše magazínových rubrik o vaření, kultuře, počasí, módě atd.
Trochu OT: Má-li někdo dostatek času, třeba by se mohl podívat na tento blog a popřípadě jej zkusit trošku rozebrat: https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646458
Já to přečetl jen letmo, a nemělo by asi cenu soustřeďovat se na jednotlivosti. Ale povšechný dojem z toho mám takový, že i když se Ruščák asi vědomě snaží zbavit koncepce, že existuje jen jediná pravda, neumí se oprostit od svých implicitních představ, že existuje jen jediný správný cíl a jediná správná budoucnost. Přitom tyto poslední dvě pokládám za ještě mnohem horší, než onu jedinou pravdu (na niž často právem poukazuje třeba maYda); snad je tomu tak vlivem vzpomínek z dětství, kdy jsem, co se jediné pravdy týče, býval celkem schopen rozpoznat, že komunisti žvaní logické nesmysly, ale ta jejich jediná správná budoucnost, jakkoliv nerealistická, ve mně vzbuzovala realistické a velmi ponuré obavy, jimž jsem tehdy neměl jak se bránit.
Mám dojem, že Ruščákův blog by mohl ukazovat na hranice možností pravdolásky, progresivismu, pseudoliberalismu, či jak to nazvat, na jakýsi neviditelný strop, kterého neumějí a nikdy nebudou schopni dosáhnout, matematicky řečeno na supremum jejich uvažování. Jestlipak si ten člověk vůbec uvědomuje, že tenhle Brave New World, ta jediná správná budoucnost, je právě to, co jej (jak sám psal) nedávno přimělo odstěhovat se z Norska?
Ruščák je alternativně inteligentní. Rodiče byli zaměstnáni v Bruseli, taťka na dost vysokém postu, takže afinita celé rodiny je nabíledni. Ale Andrej je eurohujerů futrál. Jako mladý byl silně sudetoněmecky nakloněn, když sudetoněmecká problematika vyšumněla jako nezajímavá, jeho náklon se posunul do Brusele.
Zpátečníku, obávám se, že jste studiem Ruščákova blogu zbytečně promrhal část času, který je vám přidělen na této planetě. Tedy samozřejmě pokud nejste amatérský psychoanalytik a nebral jste to jako studijní materiál.
[1060] Já koukal na Aeronet jednou…
[1060] Předčasně odklepnuto [1063]
Jinak bych si dovolil nabídnout rozdíly mezi PL a EH:
– PL otisknou cokoli z celého spektra.
– PL nemusím platit.
Možná se najdou i další.
1062 — (…) a nebral jste to jako studijní materiál — Zase by asi byla chyba si teorii zkurvenosti vycucat jen tak z prstu, ptakopysku. A své strachy z Barnevernetu tehdy Ruščák líčil poměrně plasticky…
Zpátečníku,
ale jo, on má občas světlé chvilky. Ale dá děsnou fušku se prokousat horami balastu a najít je.
Já jsem se vyjadřovala k titulkům, Honzo. 🙂
Konec konců voliči se rozhodují nejen podle titulků z PL, ale i z iděsu nebo LN nebo i Blesku.
Mimochodem, Iděs občas nachytám při tom, že v komentáři po tom, co je v tuitulku velkými a písmeny a s vykřičníkem marně pátrám. 🙂
https://svet.sme.sk/c/20748845/ceska-rodina-dostala-na-novom-zelande-politicky-azyl.html?ref=trz
Není divu, v zemi s takovým prezidentem.
A že Romům čeští rasisté brání ve studiu je jasné.
Kolikrát jim brání už od narození získat co i jenom základní návyky.
Český rasismus je jeden z nejhorších na světě.
NoName,
a Josef Klíma by mohl o Novém Zélandu natočit reportáž. Koneckonců s tou Kanadou se mu to docela povedlo.
Děcka mají štěstí, teď udělají medicínu, strojařinu … Na Novém Zélandu.
A ČR může jenom litovat.
Když si představím, že už za pár let mohl Diego Červenka nastoupit k Pesovi do ročníku …
A teď z něho bude kiwi.
Docela by mě zajímalo, kdyby mě napadlo utéct na Nový Zéland před čímkoli, kde bych si nahvízdal peníze na letenky. Jeden dospělec, tři adolescenti to totiž mají dohromady cca za 114.000,- Kč. Problém bude možná v tom, že pracuju…
Článek je o fašismu a nacismu v ČR, ptakopysku.
Co cenou letenek chcete naznačit ?
Že to někdo organizuje ? Že oběti nscismu mají moc peněz ? Jste také rasista ?
„Škodlivost automobilových emisí se v minulosti netestovala jen na opicích, ale dokonce i na lidech. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung, podle něhož testy dělala instituce založená německými automobilkami Volkswagen, BMW a Daimler. Německá vláda, které řada pozorovatelů vyčítá příliš měkký postup vůči automobilkám, dnes testy na lidech a opicích odsoudila.
Na konci minulého týdne se ukázalo, že Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru (EUGT), které v roce 2007 založila trojice německých automobilek spolu s firmou Bosch, testovalo škodlivost emisí naftových vozů na opicích. Nyní je zřejmé, že předmětem testů byli také lidé.
Ve zprávě o činnosti sdružení za roky 2012 až 2015 totiž stojí, že EUGT na doporučení své rady „podpořilo krátkodobou inhalační studii oxidu dusičitého u zdravých lidí“. Různé koncentrace oxidu dusičitého (NO2) se pak testovaly na 25 lidech, přičemž nebyla „prokázána žádná reakce na vdechnutý NO2″. Neprokázaly se údajně ani žádné zánětlivé dopady NO2 na dýchací cesty.
Německá vláda testy ostře kritizovala. Její mluvčí Steffen Seibert na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil, že nejsou v žádném případě eticky zdůvodnitelné. Vyvstává podle něj řada otázek, kdo za testy stál. Věc se musí vyšetřit. Žádné pochopení pro podobné testy nemá podle mluvčího ani ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí je označilo za neseriózní a troufalé.“
Jak vidno, tak Německo od doby Třetí říše přec jen nějaký humanitární pokrok udělalo…
Noname spíš se mě zmocňuje pocit ze jsem perzekuovany a mel bych se taky odstehovat na NZ.
Nejvíce Zemanovi pomohla EU. Příprava systému, při kterém by se automaticky přerozdělovali prchlíci s neznámou horní hranicí příchozích – pro Zemanovu kampaň k nezaplacení.
A při vzaní na vědomí této chystané směrnice, či co to má být je poukazování na to, že tu žádné prchlíky nemáme, ani se k nám žádní nechystají, číré zoufalství a nesmysl.
1068 NoName, z mého pohledu je to transakce výhodná pro všechny.
Jen mám námitku, že národnost a státní příslušnost není totéž.
A pan Neumann se může zlobit, anebo ne, ale bordel, který USA nadělaly v Africe a blízkém Východu
velmi vydatně ke spuštění prchlícké vlny přispěl
Ať už je to sundání Saddáma, Kaddáfiho, podpora rebelů v Sýrii atd.
Kdsi bylo na youtube video s US generálem, který velel US vojskům v Kosovu. Tvrdil, že to všechno bylo předem naplánováno.
1075 halladine, v tom právě je ta diskriminace, že sem nechtějí.
Protože jsme povinni učinit vše pro to aby sem chtěli a aby tu i zůstali.
1078
Pro spravedlivost je třeba dodat, že některé další státy NATO a EU vydatně s USA v tomto spolupracovaly.
Ptakopysku, na NZ ne, tvým domovem je Australie 😉
(1078) Proč se zlobit proti dílem blbině, dílem nesmyslu?
Halladine, co to píšeš za nesmysly? Vždyť Kaddafi je stále u moci, Husajn si dále vyvíjí biologické zbraně a tak dále…
A zase tu máme ten nesmyslný pojem “ nějaký původ“. Dá Pánbůh, že se jejich původ změnína čistě maorskou existenci.
Až zase bude německý Schulz hovořit o „postkomunistické zemi“, bude nutné ho upozornit, že jsme na invektivy z „postnacistické země“ hákliví.
„Ministerstvo vyňalo Čapí hnízdo z evropského financování, oznámila Jermanová “
No a je to! Ten OLAF se s tím zabýval zcela neoprávněně!!!
OT: http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=30926
Koukám ale, že by si Robejšek mohl kapku zdokonalit interpunkci… A vůbec přemýšlím, jaká by asi mohla být jeho role dál. Zatím zcela správně říkal, že EU je skoro tak špatná, jak se již léta jeví např. z pohledu tohoto blogu, ovšem říkal to vysoce kultivovanou formou, které pravdoláskaři nikdy nedokázali nijak oponovat, ač se snažili, a uměl si s ní (zpočátku) najít cestu do medií.
Teď (tedy zhruba od počátku migrační krize, kterou EU sama vyvolala faktickým otevřením hranic, odhlédneme-li na okamžik od její politiky zejména v Syrii a Lybii) se zdá, že forma už nemusí být důležitá tolik. Takže jsem zvědav…
Jo a k té formě…: Pehe ňák ztrácí glanc. Nebo se prostě již dávno rozhodl faceliftovat svůj slovník, a čekal jen, až bude po volbách?
… vulgárnímu pijanovi … nejnižší pudy … vystrašeného, nacionalisticko-populistického postkomunistického skanzenu … přidusil … útoků … vykřikovat … přešlap proti demokracii … nahnědlé zápecnictví … přisprostlými výstupy … populistickými výkřiky …
Před časem jsem napsal, že Česko je montovnou strachu a průměrnosti. Volba prezidenta to potvrdila. Lidé, kteří Zemanovi znovu pomohli na Hrad, jsou prý ti sociálně slabší, s nižším vzděláním atd. „Povýšená“ pražská kavárna je prý nemá podceňovat, má s nimi mluvit, brát je vážně.
Dobře. Začněme tedy sdělením, že případné negativní ekonomické a politické dopady českých sněmovních a prezidentských voleb na rozdíl od vzdělanější, kosmopolitnější a jazyky vládnoucí části společnosti dopadnou především na ně. Měli by se začít připravovat na horší časy.
http://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=30924
Ale logiku má úžasnou. Snad každý z jeho argumentů ukazuje opačným směrem, než si Pehe myslí.
quivisi,
už jste slyšel o někom, kdo emigroval DO své domoviny?
>> ptakopysk
Vtip z období třídně-politických prověrek roku 1958:
„Soudruhu Kohne, jak to, že jsi v kádrovém dotazníku neuvedl žádné příbuzné v cizině. Vždyť tvůj bratr žije v Izraeli!“
„No on přece není v cizině, on je doma.“
dvd
😀 😀 😀
„Zeman jmenoval 12 rektorů bez ceremoniálu na Hradě“
To je přece to, co chtěla kavárna, aby se nechoval jako král na Hradě, azase se to nelíbí i když místo „pasování rytířů“ se koná jen jako předání papíru.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/461890-ruska-stihacka-se-nad-cernym-morem-priblizila-k-americkemu-letounu-na-1-5-metru.html
Hrozně. Číňané v Jihočínském, Rusové v Černém. Kdy tohle skončí ?
A tak daleko od Ruska! To Černé moře je ta zátoka u Floridy, ne?
https://zpravy.idnes.cz/syran-nemecko-bigamie-dve-manzelky-dtz-/zahranicni.aspx?c=A180129_175425_zahranicni_ekl
Jinak tedy vše běží podle plánu.
Ale to znamená i dvě tchýně? A měla by se scelit celá rodina! Tak jen do toho, to je neuvěřitelné, co se v postnacistické zemi může stát.
(1088) Pehe radši nečtu, v rámci duševní hygieny. 😛
(1093) Kolem Jihočínského nejsou jen Číňani, kolem Černého jen Rusové (tedy, prozatím). Takže, těžko říci, kdy, jak a jestli něco skončí. Nejspíš hned tak ne, síly neumožňují obklopení Jihočínského moře Číňany ani Černého Rusy, jiné politické okolnosti zase jejich vzdálení těmto končinám. Prostě, pat. 😛
Nóóó, tak s právem šarija to jistě v rozporu není…
Ale ty dvě tchýně bych mu povolila. a ještě jeho vlastní matku. Každej z toho trojúhelníku by tím pádem měl dvě tchyně.
Za prvé – dvě tchyně a vlastní máti v baráku, to je horší než kriminál.
Za druhý – nikdo není zvýhodněn, všichni mají stejně tchýní i matek, takže je to v souladu s principy genderové rovnosti.
za třetí – zájem o slučování rodin by v okolí dotyčné rodiny jistě brzo poklesl.
1092 mail by stačil…