František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
1300 Karle směle bych šel i před 1918…
1294 Martine, tak nějak.
1293 Nemají zač by se styděli.
Macron a May jsou roztomile veselí, kdežto Zeman je ožralý na šrot.
Dobrý den. Diskutujete o věcech, kterým vůbec nerozumím, proto zkusím vyrazit názor:
Trumpova daňová reforma přináší mj. daňové prázdniny / amnestii pro zisky převedené z ciziny do USA. Nadnárodní firmy mají často peníze zaparkované v cizině, aby nemusely platit americkou korporátní daň ze zisku. Z těchto peněz nakupují díly, investují v cizině a nic z toho nemusí danit. Pokud zůstávají v cizině. Jakmile je převedete do USA, musíte zaplatit daň. A to se nechce. Proto prezidenti jednou za čas vyhlásí aminu, aby tyto uložené peníze umožnili převést na americké účty (v USA). Zaplatí se jednorázová daň a je vymalováno. Rezervu v zahraničí přemění v účetní zisk, za cenu zaplacení (snížené) daně. O kolik dočasně a o kolik natrvalo Trump snížil daně netuším.
https://www.investopedia.com/news/trumps-tax-reform-what-can-be-done/
Jen namátkou – Immediate Expensing nebo Foreign Earnings.
Stejně tak je zajímavé se podívat na daň z příjmu právnických osob. Novináři operují nejvyšší možnou sazbou (top corporate tax rate), ale systém výjimek a osvobození ji posunoval až k 21%. Jiný pohled nabízí statistika tzv. statutory rate nebo effective rate.
Takže znovu – víme prd o tom, jak to ve skutečnosti a v jednotlivých společnostech probíhá.
Já bych si spíš zaspekuloval, že daňová reforma přinese velké jednorázové náklady na úpravy všelijakých řídících SW jako je SAPE nebo Navision. Pokud je mi známo, je každoroční servis SW řešen paušály, které jsou kalkulovány na nějaké to drobné šolíchání sazeb DPH/sales tax a podobně, ale patrně nepokryjí náklady na softwarové pokrytí opravdu zásadní daňové změny.
Jinak si nedovedu vysvětlit, proč by měla reforma způsobit ztráty jen IT firmám.
Foundry: US IT firmy mají možnost flexibility v účtování. Ve výrobním sektoru můžete kouzlit s transferovými cenami, ale jen do určité míry.
Nickname, ne zcela chápu tu flexibilitu v účtování. Tu mám i já – do jisté míry 🙂 Měl jsem na mysli to, že v důsledku reformy musí dodavatelé SW odvést v rámci nasmlouvaných paušálem placených aktualizací daleko větší objem práce, než je v jiných letech běžné.
Zda se, ze je mame, konecne, na uteku.Trumpova triumfalni rec v Kongresu byla velice, velice kladne prijata. Smutnou, totalne neamerickou zkusenosti byla naplanovana negativni reakce Demokratu na kterykoliv Trumpuv vyrok. Nevstali a netleskali ani v pripade, kdyz president oslavoval vyzdraveni jednoho z kongresmanu, ktery byl velice vazne poranen levicackym blaznem. Netleskali a nevstali, kdyz Trump oznamil cisla, ktera rekla vsem, ze nezamestnanost je nejnizsi za poslednich dvacet let. Kdyz oznamil, ze nezamestnanost cernych Americanu je nejnizsi v historii, cerni kongresmani a damy sedeli v hledisti a ostentativne nehnuli brvou, zatimco Kongres buracel nadsenim. Reagovali tito zastupci cernych distriktu velmi realisticky – jejich postaveni zacina byt vachrlate. Co si tito apostolove dobra pocnou, na koho budou poukazovat jako vykoristovatele, az se jednou “jejich” lide rano probudi, jako cely zbytek Ameriky, pujdou do prace a zjisti, ze se da stat na vlastnich nohou?Cisla Trumpovy oblibenosti se splhaji nahoru. Nahoru od jeho zakladu, ktery ho zvolil do funkce. Toho zakladu, kterym po roce ani trochu protitrumpovska prolhana kanonada neotrasla.Najednou se k nam, deplorables, hlasi i ti, kteri nas predtim prehlizeli.
P.M., už je venku MEMO?
Koukám, že je tu o pololetních prázdninách ňák mrtvo, tak sem hodím údajný citát prince Philipa: “When a man opens a car door for his wife, it’s either a new car or a new wife.”
Anebo má ta wajfka amputované obě ruce 😀
Halladine,
ale to si může otevřít dveře zubama…
když si stěžujete na nudu, tak můžete rozebrat klíčové události. Třeba popřemýšlet spolu s Janouškem o tom, zda to neměl rovnou hrát na epileptický záchvat:
https://www.lidovky.cz/epilepsie-policie-hromadna-nehoda-sparta-cz-belehrad-f9v-/zpravy-domov.aspx?c=A180201_145951_ln_domov_rsa
nebo další téma úvah by mohlo být: Má Halík doma zrcadlo? https://www.expres.cz/tomas-halik-povolebni-kazani-dio-/zpravy.aspx?c=A180201_142517_dx-zpravy_neos
Ptakopysku 😀
Vyskoušej si to 😀
zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz
Nojo, haranti se flákaj. Jak mně se nechce pracovat. KOPR jak z praku.
1236 – volíme-li někoho přímo, tak musí kandidát vysvětlovat svoje názory a postoje na “tisíc a jeden okruh”. – To si myslím, Modrý ptáku, že obecně není vůbec pravda. Kandidát (zejména ve 2. kole) naopak musí najít a vyzdvihovat takové téma, za nímž na jednu stranu lze sjednotit většinu elektorátu a na druhou mu jej konkurent(i) nemůže/nemohou tak snadno ukrást; oproti tomu se ostatním tématům musí pečlivě vyhýbat (či se k nim stavět co možná neurčitě), aby se mu na nich elektorát nerozštěpil. V konkrétním případě to byl vztah k 3i, které vidí negativně jistě 80+ % voličů a od kterých se na druhou stranu Drahoš po podpisu neblahé Výzvy vědců už věrohodně nemohl nijak distancovat; a proti tomu např. vztah k Babišovi, který se oba kandidáti snažili co nejvíce zamlžit (Drahoš ovšem ne tolik), neb by jinak přicházeli buď o jeho voliče, nebo o jeho nevoliče.
Nelze totiž zapomínat, že oproti poměrnému volebnímu systému do sněmovny jsou (přímé) presidentské volby navíc také většinové a dvoukolové; tento další „nesystémový“ prvek tak voličům umožňuje vyjádřit své názory a postoje i k otázkám, které mohou mít primární a zásadní význam, které se však v parlamentních volbách politickým stranám dlouhodobě daří ve vzájemné tiché dohodě zametat pod koberec.
— — —
“nesystémovému prvku” rozumíme oba – Obávám se, že v tomto bodě se naopak nachází to nejhlubší nedorozumění. Obsah pojmu je asi jasný; mám-li barák, v němž jsou všechny dveře na kartu, je klika na některých z nich zjevně nesystémovým prvkem. Jenže pokládám za omyl se na nesystémové apriorně dívat jako na chybné a nežádoucí; klika se může hodit, abych se, až vyplivne šťáva či karetní systém zkolabuje na naivní programátorské chybě, vůbec dostal ven.
Ale neutralita nesystémovosti je jen výchozím bodem. Zdá se mi, že se na systém či právní řád implicitně (přinejmenším v okamžiku, kdy ji kritizujete) díváte jako na cosi, co je víceméně v pořádku, co v zásadě funguje, jak má, a dokonce bylo vytvořeno postupem, jaký měl být užit; a případný nový prvek pak (v logickém důsledku věty před středníkem) zvažujete z hledisek jeho kompatibility s předchozími, a tudíž té systémovosti. Často mám dokonce dojem, že věříte, že dokonale fungující systém by mohl být navržen intelektuálním úsilím, a pak uskutečněn v reálném světě; a že stávající svět by šlo vylepšit důslednou aplikací jednoho či několika správných principů.
Mimochodem, přikláním se také k názoru, že obdobná víra je v pozadí dlouhodobé volební neúspěšnosti Svobodných; zatímco kdosi jako lidový prvorepublikový liberál, tehdy se v populaci hojně vyskytující, přirozeně pokládal za většinou zhruba ještě tak nejlepší lidi nechat dělat, co chtějí, dokud to nikomu nevadí, aniž by však přitom věřil jednomu jedinému slovy formulovanému liberálnímu principu a/nebo jej uměl zarecitovat, oni jsou naopak schopni si v celkem jasné situaci (migrační vlna) jeden takový princip (volný pohyb osob) vybrat a jeho aplikací dojít k absurdním závěrům i postojům.
Oproti tomu já celý současný režim a celý systém ve vší povinné úctě považuji za fundamentálně a neopravitelně vadný. Speciálně, vadná je i veškerá legislativa, ovšemže včetně Ústavy, a samozřejmě také vše, co, personálně i věcně, souvisí s její interpretací. Představa, že by systému mohla uškodit – lépe řečeno, že by produktivním lidem v něm žijícím mohla uškodit – již nesystémovost některého nově vneseného prvku jakožto taková, jest mi proto vzdálena snad skoro stejně, jako představa, že by systém bylo možno postupně opravit identifikováním a opravou nebo odstraňováním jednotlivých již v něm existujících nesystémových prvků.
Nenapadá mě, jak by zavedení nového typu volby mohlo souviset s konzervatismem. – Přesto se mi souvislost nezdá nijak složitá: Konzervativní pohled si je vědom toho, že přímá volba presidenta byla zavedena z nějakých profánních a efemérních příčin, lidmi, kteří se takto snažili vyřešit své momentální problémy, a to jen s takovou měrou prozíravosti, jakou disponovali. Zároveň je ale prostoupen vědomím, že stejné povahy a stejného původu je i celý právní řád (a právní vztahy), ač třeba do míry v průměru menší, než ona přímá volba. Tu by konzervativec asi nezaváděl, ale když už tady je, proč by se měl bránit tomu, využít jejího přirozeného potenciálu?
No jo, jako bych to nerikal…
https://www.podnikatel.cz/clanky/kontroly-eet-nejsou-laxni-jen-se-v-plne-nahote-ukazuje-maly-prinos-evidence
Při obědě jsem od vedlejšího stolu poslouchal diskusi o čapím hnízdu, dotaci 436 korun na ovci, kdo čapí hnízdo schválil, koho by měli zavřít, kdo by měl viset a tak podobně. A vzpomněl jsem si na staré dávné dobré časy, když Kalousek sedával ve Strakovce.
Kalousek přijde na zasedání vlády se dvěma papíry.
Vytáhne první:
“Zde jsou vyjmenována opatření, která pokud schválíme, budou se mít lidé dobře až do konce života.”
Vytáhne druhý:
“A zde je seznam těch lidí.”
A ještě jeden, který mi vytanul na mysli, když jsem si četl článek o tom, jak rychle se staví dálnice a jak svižně běží výběrko na výběr mýta.
Český ministr dopravy se zastavil na návštěvě u svého německého kolegy. Vidí, že v garáži má ferari a lamborginhi, má velkou vilu, všude luxus. Čech se diví jak může takhle žít, odkud má tolik peněz.
Německý ministr povídá: “No to máš tak, vidíš tam tu dálnici?”
“Vidím.”
“Tak měla být široká 20 metrů, ale jsem to stáhl na 19m. A
z toho si takhle žiju.”
Po půl roce přijede německý ministr do Čech a vidí zámek místo vily,kolem rozlehlý park, helikoptéru. Udiveně se ho ptá, jak vydělal tolik peněz.
“No, to máš tak, vidíš tu dálnici?”
“Nevidím.”
“No vidíš!”
ad 1321: to platilo v dobách předekologických. Tady je jedna silnice, kterou v době rozšíření Uhnie na východ slibovali dokončit do roku 2008. Dodnes chybí dva úseky a kdy se začnou stavět nidko netuší. Na jednom úseku totiž hnízdí strnad polní. Pak zjsitili, že na čtyřpruh je aut málo, tak se celý projekt předělává na střídavé 2+1. No a u druhého úseku běží asi šesté kolo, kudy že to vlastně postavit.
vytrezviteli,
jo, to je fakt. Kupříkladu mě naplňuje radostným nadšením představa, že se po plně dokončené dálniční síti projedu, když budu slavit krásnou devadesátku. Někdy tou dobou také budu koukat z okna baráku, jak přes pole sviští škodovácký šinkanzen na trase Praha – Brno
IMHO dobre hovorí!
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Je-mozne-si-v-Cesku-objednat-trestni-stihani-Advokat-Tomas-Sokol-pro-PL-pronesl-zasadni-slova-522789
ad 1323: jestli Vy nejste optimista 🙁
ad 1324: Já bych začal hned nazačátku. On ten výrok vůbec nemusí být nepodložený. Babišovi bych i věřil, stejně jako u ‘všici kradnú’, že to podložené má. Vlastní praxí.
Dobré odpoledne,
OT – nemáte nějakých zpráv o domácím pánovi?
maYdo,
má zapnutej komp, žije 😉
Mluvil jsem s ním, zotavuje se… Sice byly nějaké komplikace, ale zlepšuje se to.
Kdyby nebyly komplikace, bylo by to podezřelý…
Tak jsme si tu ani ne před rokem psali o oscilacích kursu € ke Kč. Uváděl jsem 24 Kč/€ jako okometrický odhad cíle v úvodní fázi. Uznávám, že kurs je ještě pořád nad 25 Kč/€ (25,20), ale ta tendence tam je.
[1326] Tu a tam se mihne ne facebooku.
1318 Zpátečníku, režim a systém nepovažuji za vadný. Dávám otázku, na kterou sám nemám odpověď, na kterou nikdo nemůže dát správnou odpověď, a na kterou je mnoho nesprávných odpovědí. Režim a systém jsou jaké jsou jako nutný důsledek objektivních podmínek zahrnujících mnoho faktorů. To představuje reálně nepřekročitelné meze. Změna je možná jen v mezích systému. Autostabilní zpětné vazby brání vnitřním strukturním změnám a jestliže se tyto někomu podaří prosadit, působí proti nim tak, aby byly reálně neúčinné.
Snaha o reformu je marná a naivní tak jako naivní byly například snahy socialistických utopistů. obdobná snaha nesocialistických utopistů nutně musí vyjít na stejno. Jako naučit vlky se pást a ovce lovit.
Obrazně, Švýcarsko tu nemůže být, protože tu nejsou Švýcaři se švýcarskou kulturou a švýcarským způsobem života, kteří tvoří Švýcarsko. Snaha o změnu dílčí změnou nějakých parametrů, shora, je marná. Není doba theresiánská. Ani elita, která by byla všeobecným příkladem. Ta už vůbec ne.
1324 — IMHO dobre hovorí! — Ale kdepak, quivisi. Sokol dobře hovoří jen potud, že se dobře (ač ovšem demagogicky) pokouší hájit privilegia stavu právnického. Podle mého názoru je justice (Berka, Horváthová, Košela, Nagy, Šott…) naopak v tom nejhorším stavu ze tří klasických pilířů státní moci již proto, že se jí dávno a systémově podařilo vymanit z jakékoliv účinné kontroly, a tím spíše se vyhnout i sebemenší faktické odpovědnosti.
Speciálně, o tom, že si lze objednat trestní stíhání, by sotva mohly existovat jakékoliv pochyby; naopak je to zjevný systémový jev (systémový problém, chcete-li) a zcela běžná, dlouhými léty ustálená praxe, která se dnes může chlubit snad již tisíci typově shodných případů. Co třeba takový český feministický folklór, obvinění otce z pohlavního zneužívání vlastních dětí?
1328, PeSi, na víkend pojedeme na jih, dej mu na mě kontakt, kdyby něco potřeboval.
1333 Zpátečníku, s objednáním trestního stíhání je to jinak. A to tak, že v důsledku specifického fungování stačí zafoukat na nasliněný prst aby se rozjela specificky fungující mašinérie se specifickou kulturou. Stačí aby smečka ucítila závan krve.
133 – ovšem Ministra i Válkovou kritizuje …
Český feministický folklór? Rozšíření a sdílení cizích memů. Ještě že ti kteří takové případy mají řešení, jsou už poučeni a jsou kritičtí. Většinou. Ovšem, každé udání se vyšetřit musí…
Ach jo, kdybych byl nadatloval zjevný systémový fenomén nebo třeba evidentně systémový jev, znělo by to o trochu méně negramotně…
1332 — Jo, to jo, Schumachere, samozřejmě souhlasím, že se systém nějak vyvinul působením všech jeho účastníků (ovšemže s různými vahami) a že se tak bude vyvíjet i nadále, dokud bude existovat, vzdor veškerým (svojí povahou jaksi externím) snahám jej vylepšit nějakou tou racionálně motivovanou a snad i racionálně pojatou reformou. Když se ale pokusím trochu zamyslet, kde jsou mezi námi hlavní rozdíly, řekl bych, že v tomhle:
Mám dojem, že Ty se na jednotlivé účastníky díváš jako na slepou sílu, řídící se jen vlastními individuálními zájmy; já naopak mám za to, že se, ovšem různou měrou, dokáží nad ně také povznést, a zatímco si svých vlastních zájmů nepřestávají být dobře vědomi a nepřestávají je sledovat, někteří dovedou zároveň vidět i systém, jaký „doopravdy“ je. Tento můj dojem ostatně utvrzují i vzpomínky a zkušenosti z dob reálného socialismu, který spousta (v mém okolí možná většina) lidí nahlížela stejně. Ač se to třeba nezdá, (i) toto (tj. i tento náhled) vývoj systému dlouhodobě ovlivňuje; přinejmenším může (dávno) po ztrátě legitimity přispět k jeho kolapsu — a to dokonce i dříve, než se změní Nashovo equilibrium (jinými slovy i dříve, než se pro účastníky stane změna jejich chování materiálně výhodná).
A právě zde bych viděl praktický přínos teorie zkurvenosti.
1337 — Rozšíření a sdílení cizích memů. — No nevím. Sice o tom skutečně nevím skoro nic, ale co jsem takhle viděl, na Západě už rozvody jako takové asi vypadají dost jinak…
Děkuji za zprávy o domácím pánovi. Vyřiďte uctivé pozdravení, pokud se s ním někdo uvidíte.
“Často mám dokonce dojem, že věříte, že dokonale fungující systém by mohl být navržen intelektuálním úsilím, a pak uskutečněn v reálném světě; a že stávající svět by šlo vylepšit důslednou aplikací jednoho či několika správných principů.”
Dovolila bych si podotknout, že i marxisti věřili a mnozí dodnes věří, že oni ten správný recept na dokonalý systém mají, a že to nefunguje je jen proto, že všichni nejsou v dodržování jeho principů důslední.
Problém je, že ten dokonalý systém je něco jako perpetuum mobile. Žádný systém už z principu nemůže být tak dokonalý, aby vyhovoval vždycky a napořád všem.
Asi se budeme muset smířit s neustálými a průběžnými opravami systému. Některé nám budou vyhovovat jiné ne. Jiným budou vyhovat a nevyhovovat jiné opravy a zase bude potřeba systém opravit. Přestanou řvát jedni, začnou řvát druzí.
Jediné, co lze je neustálé vyvažování, aby všichni řvali co nejméně a vydrželi chvíli zticha. Konec konců politika je umění možnéh, ne hledání či budování utopie.
” Žádný systém už z principu nemůže být tak dokonalý, aby vyhovoval vždycky a napořád všem.”
Představuji si ty dušičky v nebi, co jsou otrávené zpíváním žalmů a pokukujou, jak si žijou dole v pekle.;-)
A ještě jedno OT – se poněkud divím, že místním militaristům a válečnejm štváčům uteklo, že je dnes 75. výročí stalingradské bitvy, která znamenala zlom ve vývoji 2.světové války.
Předpokládám, že zpátečník jakoateista píše o zdejších pozemských systémech a do toho, co ej Boží se nemontuje 😉
1343 maYdo, rok má 365 dní. Datovaná historie je dostatečně dlouhá na to pro každý den se našlo nějaké výročí.
maYdo,
neušlo. Na čt24 to přemílají imrvére, na aktuálních konfliktech se tomu věnovali taky.
Možná bych přihodil docela legrační hlášku, co se tam v souvislosti se Stalingradem a WWII vůbec mihla :
Historie je krutá, kdyby skopčáci věděli, že jejich chytrý nápad s Leninem a jeho kamarády skončí v květnu 45 v Berlíně, myslím, že by ho sami na místě zastřelili než posílali do Ruska. :dobre:
1338 Zpátečníku, nedokážou se nad ně povznést.
To co se z vnějšku jeví jako povznesení nad individuální zájem, není nic jiného než zas jen individuální zájem. Zájmy se mění. Lidské jednání v okamžiku rozhodnutí je motivováno pocitem maximálního blaha, jakkoli z pozice vnějšího pozorovatele se jako takové nemusí jevit. To je biochemie, nic víc. Všichni lidé nejsou stejní. Některým pocit blaha přináší jednání z vnějšku hodnotitelné jako sebepoškození. Implantací vhodného memu je lze přimět k rozhodnutí k sebepoškozujícímu jednání, které je v rozporu s přirozeným primitivním pudem zajišťujícím přežití. Obecně vyhovění takovému pudu přináší pocit blaha, který je odměnou za správné chování pro přežití. Ovšem jsou mechanismy narušující tuto vazbu správné chování – odměna. V případě jednodušších organismů působením parazita, třeba chemickými látkami, v případě člověka též působení parazita, v tomto případě “memy” jako specifickou informací ovlivňující chování a komplexy z memů, které nazýváme například ideologie, náboženství, kultura. Nákazou u v různé míře disponovaných jedinců lze tak dosáhnout v různé míře aktivitu vedoucí k sebepoškození například ve prospěch někoho jiného, ve snaze o vlastní maximální blaho.
Tak jako například motolice ovčí chemickým působením na jeho nervová ganglia přiměje mravence k vyšplhání na vršek stébla, do kterého se zakousne aby počkal na spasení ovcí, tak lidský parazit ideovým ovlivněním, memem, přiměje jiného člověka aby ve snaze být “spasen” poškodil sám sebe.
>> quivis. Ptate se me nahore na tolik omilane “memo”, ktere ma poukazat na skutecnost, ze nekteri z sefu nasi FBI se behem gazdovani Husseina Prvniho zmenili z FBI na STB.Rikaji, ze zminene memo bude vystaveno verejnosti kazdou minutou. No, doufam, ze nekolik antitrumpu pujde do basy.
Ja osobne nemam rad nacasovani teto velke afery. Ted se melo mluvit a mluvit o presidentove uterni reci; taky lide dostali prvni vyplatu po snizeni dani. Misto toho je na kazdem programu to memo. V nedeli se hraje Super Bowl a na uterni adresu o stavu Unie a prirustky na vyplatach bude skoro zapomenuto.
Mozna se vsak mylim, uvidime.
1346v halladine, kdyby znali budoucí následky, kdyby včas picli Viléma, tak to mohlo být ještě lepší.
A kdyby Eva včas picla toho hada, mohl tu bejt ráj….