Traktát o vínech ze Španěl

František I.

Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:

Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu  DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.

Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná

Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji.  Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.

Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.

Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.  

 

Když červené, tak z Rioji

Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např.  Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá  Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.

Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost. 

Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha.  Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.

Trampoty v denominaci La Mancha

Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.

Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný.  Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.

Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.

Nejen malá vinařství

V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském  Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….

Zlato z Terréz

A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz  se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v  typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.

Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.

Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes.  Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 371 komentářů u „Traktát o vínech ze Španěl“

  1. (249) Takových záznamů se asi moc neuchovalo, toho by byly spousty. Jakž takž se ví hlavně o záznamech spolupracovníků StB, někde jen ví, ale záznamy už nejsou, jinde jsou, ale údajně neprůkazné (Srp „Hudebník“, Babiš „Bureš“, Filip „Falmer“ …)

  2. Moc důvěry ve mně CFP nebudí, ve volné chvíli zkusím dohledat souvislosti.

  3. A koukám, že článek má dotyčný Martin Rulf i na „Nové republice“ a že Suja od CFP kandidoval za nějaké alternativní zelenáče. Zajímavá směs.

  4. Kdepak, stále platí Graecum est, non legitur.
    Ne fakta, ale osoba rozhoduje.

    A ještě mne zaráží formulace:
    „Němku marockého původu“ „ČT hledá chlapce romského původu“.
    On se ten původ během života nějak vymazává? Já měl za to, že národnost člověku zůstává až do smrti.
    Takže už jen čekám na formulaci „Čech černošského původu“.

  5. quivisi,
    Rey Koranteng je příkladem takového Čecha. I když… Rey je takovej polovičatej. Lepší příklad je asi záložník Kamso Mara, nebo jeho kolega Martin Matondo Ngimbi z FC Sellier&Bellot Vlašim. Ti kolísají mezi #363636 a #1C1C1C.

  6. Ray je míšenec, to není tak průkazné. Tak co třeba „Čech německého původu“?

  7. 261 – toho už popsal Svěrák v Dobytí severního pólu – Čech jménem Němec……

  8. Mimochodem, na Nově byl Zeman. Koukalo na něj přes milion lidí. Oproti Drahošíkovi o dvě třídy lepší. Koranteng s ním měl hodně velký problém. Spíše to nezvládl. Drahoblba jsem sledoval cca 10 min. Buď ho to učili jako odpovědi na sekvence, nebo se naučil jakýsi projev a následně z něj vytrhoval odstavce. Paní redaktorka se snažila ptát podle linie. V zádném, případě jsem to neviděl jako předvolební rozhovor, ale jako něco spíše připraveného. Nedivím se. Proto jsem to také vydržel jen deset či dvanáct min. A to se považuji za velice odolného. Co myslíte, kolik sledovalo Drahoše lidí?

  9. (254) Tak jsem ještě našel, že ten Suja od CFP se silně angažoval v „Ne základnám“, takže já bych každý údaj z toho webu důkladně prověřoval.
    Trochu jsem si hrál s http://www.svazky.cz Zkusil jsem několik lidí, o nichž vím, že za bolševíka služebně vycestovali. I zaměstnanci AV ČR. Nenašel jsem záznam o nikom z nich. Buďto se to hledá někde jinde, nebo pan Rulf bohapustě kecá.

  10. Špeciálna komisia MOV zaradila na zoznam 389 športovcov. Nie je jasné, čo diskvalifikovalo týchto športovcov, ani to, prečo zverejnila MOV zoznam len 16 dní pred otvorením olympiády. Športovci sú už prakticky bez šance odvolať sa proti tomuto rozhodnutiu.

    https://sport.sme.sk/c/20744518/rusko-prislo-takmer-o-vsetky-hviezdy-na-zoh-2018.html

    Zjevně nepolitické rozhodnutí.
    Přitom vyřazení sportovci závodí ve Světovém poháru, na mistrovstvích svých svazů atd.
    A opět vyřazení tak, aby se nestihlo odvolání. Stejně jako v případě letní olympiády.
    Určitě jenom náhoda, politiku by v tom hledal jenom komunista.

  11. „Když tu někdo vyrostl a chová se jako Čech, je pro mne Čech bez ohledu na vizáž“
    A co když dotyčná tu vizáž bude zakrývat burkou? Furt to bude Češka?

  12. 263 Františku, viděl. Pohodový rozhovor.
    Se Zemanem souhlasím až představu o Švédsku. V tom je naprosto mimo mísu. Ne švédsko dělá Švédy, ale Švédové dělají Švédsko. K fungování tamního systému u nás bychom museli mít tamní kulturu. Tak jako švýcarského švýcarskou. Implantace z jedné kultury do odlišné nemůže fungovat. Zemanův omyl je typickým omylem, že obsah je určen sudem. Viz špidla. Také sociální demokrat. Ne, že by sud neměl vliv. Špatný sud po čase zničí sebelebší víno. Jenže mizerné víno nenapraví.
    Zemanova představa představa o implantaci švédského modelu je jako by obyvatelstvo vyloučené části Chánova po obdržení příslušné dokumentace založilo obdobu Silicon Valley.

  13. 267 quivisi, otázka je co to je „Chovat se jako Čech“.
    Jestli ve některých případech by to nebyl downgrade…

  14. (267) Schválně, kdo najde rozpor v otázce? 😛
    (268) Jo, to mně moc baví, kolik lidí se domnívá, že import švýcarského systému udělá z lidí Švýcary.

  15. Souhlas. Muselo by tam být „chovat jako slušný člověk“. 😉

  16. 244 maYdo, nějaká souvislost se „Základy tauhídu“?
    Odpočinkové čtivo. Něco jako pro PeSa Tabasco z hypeďoury. Zvládnul na jeden zátah. Mám je přikované mezi Marxovkami, Engelsovkami, Mojžíšovkou, Mohamedovkou a Hitlerovkou. Občas chřestí řetězy o Ramadánu.

  17. 271 quivisi, toť je také otázka. V různých kulturách slušnost a neslušnost jsou pojímány různě.
    Někde je neslušné při návštěvě poplácat domorodku po zadeli, jinde ji odmítnout na noc.

  18. Hm, takže „slušný člověk podle místních standardů“ ?

  19. quivisi, jistě
    Někde se považuje za neslušné jíst na veřejnosti, zatímco na veřejnosti šoustat je běžné 🙂

  20. VY to zas nějak moc pitváte. Češka nosící burku je samozřejmě taky Češka, protože nošení burky je typicky český úkaz. 😀

    Co to je „slušný člověk podle místních standardů“? Znám několik lidí kteřís e zajisté chovají slušně podle místních standardů a přitom to jsou pěkný kurvy….. nebo svině….

    Ale připouštím, že jde o otázku charakteru, ale nikoliv národnostní. Akorát že ten pojem „slušný člověk“ mi u takovejch jaksi drhne…..

  21. „244 maYdo, nějaká souvislost se “Základy tauhídu”?“

    Nerozumím. Jen mně zajímalo, jestli ten trestaný imán je Halíkův kámoš, toť vše.

  22. 274 Jenže jaký je ten místní standard? Co je jeho etalonem? O dvě vsi dál to už může být jinak.

  23. 277 Svým způsobem je. Akorát svého představeného nazývají a uctívají různě.
    Problém je, že onoho imáma nutno zúřadovat podle artikulí pořádku a práva. Že když je takovej, že nestačí ho nepustit zpátky. Prohlásit za neobčana a šlus. Jenže to nejde. Místo toho dlouhý náladný proces a pak ho živit v kriminále z apeníze daňových poplatníků, kteří tak před ním mají být chráněni. Se všemi možnými důsledky. Teroristickým útokem jako pomstou, vzetím rukojmích. Tohle se má vyřídit cestou tajných služeb. Syrští kolegové by zajisté přivítali informace zdejších kolegů. Zmizel by a byl by zmizelej.

  24. Ale když veřejnosti takové zákony vyhovují, ať platí a snáší riziko.

  25. Žižka s křižáky taky nezacházel podle humanistickejch standardů a kašlal na to, že cepy nesměj bejt okovaný silnějším než dvojkou plechem. Jenže to my ne. To u nás nejde. Když nás někdo škrtí, smíme ho jen polohlasně žádat aby přestal. Křičet to už je nepřiměřená obrana.

  26. 281 halladine, prej nejsem voprávněnej ku stažení, tak buď tý dobroty a stručně to převyprávěj.

  27. 282 bejt to tehdy, sami omezíme na plech jedničku a skončí to cepem z měkčený kůže.

  28. AK,
    díky za ověření, daný web budu brát s velkou rezervou 9pokud tam ještě někdy zabloudím).

  29. Hmmm,

    „Při schůzích Sněmovny se opět může ve všech restauračních zařízeních v budovách dolní komory podávat alkohol. Předseda Radek Vondráček (ANO) zákaz zavedený zhruba před čtyřmi lety zrušil.“

    https://zpravy.idnes.cz/poslanecka-snemovna-alkohol-prodej-zakaz-zrusen-f6u-/domaci.aspx?c=A180123_190705_domaci_pmk

    Neříkali náhodou tihle ANOidi, že chtějí vést stát jako firmu ?

    Chtěl bych vidět firmu, kde se může v pracovní době chlastat. I já sám, ve své vlastní firmě, jsem se za těch cca. 27 let napil v pracovní době zhruba 5x a to jen tehdy, když se po podpisu velkého kontraktu se zástupcem zákazníka servírovala káva a sklenka něčeho hodně dobrého na připití.

    Mimochodem, nejvíc mně pobavilo to zdůvodnění. Je nové volební období, v PSP je 120 nových poslanců (zřejmě ještě nestihli absolvovat odmašťovnu) a krom toho byl ten zákaz úplně na prd, protože poslanci stejně chlastali v kancelářích. 🙂

    To prostě nemá chybu…

  30. Kolega mi kdysi ukazoval, že jako člen KSČ odevzdává každý měsíc na výboru vyplněný cyklostilovaný list, kde má referovat jmenovitě o náladách na pracovišti.

    O tomhle bývalí soudruzi mlčí a proto se prohlížejí jen zmíněné seznamy. Ale holt každý soudruh byl fízlíčkem.

  31. Ježiš, quivisi, cyklostil! Kdo ještě pamatuje jeho éru? Když se na útvaru zvláštních úkolů fasovaly jednotlivé blány proti podpisu a použitý se musel odevzdat, aby mohla být provedena následná kontrola textu. A kolika se i tady po té době stýská.

  32. Nejen blány proti podpisu, ale na některých pracovištích se před dny tehdy významných výročí (např. 7.11. a podobné nesmysly) vyndávaly a zamykaly válce z psacích strojů…

  33. A že se nikde takový i třeba nevyplněný list nezachoval? Pamatuju se, že u nás ve firmě v prosinci 1989 museli komunisti vyklidit místnost, kde měli archiv. Bohužel nikdo jim ho nezabavil, prostě ho stopili a pž´ředali prázdnou místnost…

  34. Pavle, tak toho jsem byla ušetřena. Ono také v první půli sedmdesátek sebrat v mzdové účtárně před 7.11. (1.5., 8.5., 10.1.) válec z psacího stroje – to by byla dělnická vzpoura a možná i zásah ROH nebo ZO KSČ. Výplaty být musely… Ale možná jsem měla štěstí na zvláštní podnik, kde se tradovalo, že ředitel poskytuje azyl politicky nespolehlivým.

  35. Dano, všechna data jsem identifikovala, s poznámkou, že tehdy se slavilo 9.5. a ne 8.5., ale co bylo 10.1.? To už si nějak nevybavuju…

  36. 287
    To je intrika !
    Vondráček chce, aby Kalousek vystupoval ožralý. 🙂

  37. Nevím, jetsli pamatuju zrovna cyklostyl. Pamatuju se, že do planografie jsem neměli přístup, matrice se předávaly u pultu. Jakousi kopírku na dokumenty hlídala sekretářka a nikdo jiný k ní nesměl. Byl to hrozněj krám, páchlo to a když se v to zasekl papír, trvalo snad půl dne to rozebrat a vyndat.
    A ty papíry byly hrozně nepříjemný na omak.

    Na dalším pracovišti se texty psaly na jakési blány s fialovým specielním průklepem a tiskly pomocí válce a lihu. Strašně se to mazalo. člověk od toho byl jak čuně a trvalo to tři dny,. než se to smylo. To už nás k tomu pouštěli a kdsdyž jsem tiskla technický zprávy, tak jsme měla ruce celá fialový, jak kdyby mi brali otisky prstů.

    Překlepy se nedaly opravovat, což mně zas tak nemrzelo, protože je psala páísař)ka. Co mně štvalo, že jsem patřila mezi ty, jejichž rukopis odmítala luštit a musela jsem jí texty diktovat.

    Na další štaci už jsem se setkala s poněkud luxusnější kopírkou a bylo to krátké období, kdy jsem si užívala, že si můžu například na stroji napsaný text zvětšit a pak vystříhat a nalepit do výkresu a jiné leh)grácky.

    No a pak už přišly počítače a moje tvůrčí nápady s nůžkama a lepidlem šly vepsí, protože počítač uměl i onačejší kouzla.

  38. Kterej kreten vymýšlel format te besedy na Primě ???
    Tak vim, co rekla Klára ve studiu, co Kubera, co Zahradil, ale od kandidátů vim, ze by neměla prijit vniveč klimatizace v putykach anebo že si pro pivo muzou stamgasti chodit k vycepu…..
    Hruza nabyla opravdu novych forem.
    Je to sračka !!!

  39. A Jasoň školí Drsoně o práci BIS…brouk Pytlík.

  40. Já slyšela, že Jasoň sechystá debatovat o tak závažných tématech jako jesli by neměl prezident promlouvat k národu zase na Nový rok.

    Ale když už mám koukat na sračky, tak radši nějakej seriálek, kde jsou aspoň nějaký koukatelný chlapi. 😀

Komentáře nejsou povoleny.