František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
(279) Máš pravdu s tajnými službami, ale je to dost „vošajstlich“. Možná že to tak někdy fungovalo, když tajný služby byly opravdu tajný. Navíc, riziko, že podobné partyzánské metody budou zneužity je větší než malé. Kdo by odolal, maje takový možnosti, s nimi trochu „připomoci“ politickým cílům.
(286) Matzurko, to je pouze můj rychlý dojem, takže bez záruky.
(289) Taky pamatuji kliku cyklostylu zamčenou pěkným řetězem co psa u boudy. Blány, které jsem měl doma, už jsem asi dávno vyhodil (a co to dalo námahy je na spřátelených pracovištích „upytlačit“). A s prvními kopírkami na „smradlák“ to bylo podobně, jen se nezamykala klika, ale sameček na elektrické šňůře, aby nešel dát do zásuvky. A ten požitek, když to člověk „vochcal“ a namnožil! 🙂
dík za připomenutí, dvd. já mám ovšem dojem, že z Husákových narozenin se velká věda nedělala, že spíš byli nervní před všelijakými leninskými výročími. Zaplať bůh, že je to za náma, i když blbnutí havlosirot zrovna v adventním čase ně na ty doby nenechívá zcela zapomenout.
Také jen koulím očima nad formátem a scéínářem besedy. Rozmělňování otázek rádoby odbornými backgroundy. Zeman je zbytečně arogantní a zejména v otázce migrace nepřesvědčivý. Tady ho Drahoš válcuje.
Tak formát pořadu (koukám ze záznamu) je spíš míněn jako zábavný ve stylu „lidé se dávají při večeři obveselovati zrůdami“ a s předvolební debatou nemá mnoho společného.
Furt čekám, kdy zazpívá třeba Korn a nějaký varietní národní umělec předvede jízdu na jednokolce nebo přeříznutí polonahé obtloustlé ženštiny motorovou pilou…
MaYdo – překlep – správně 19.1.
No, byla dost hovadina to dělat v divadle.
Tak mám pocit, že se vysílaly dva různé pořady …
aneb —- vidím jen to, co chci.
Při vypínání TV jsem krátce nahlédl. Zemana vida, opravdu krátce.
Tak on Jasoň se o aroganci taky pokouší, ale ponekud křečovitě. Jeho poznamka o Mockbě a Pejpinu byla vylozene násilná a evidentně radcové zapracovali.
Drson naproti tomu si mohl některé vzpominky stareho zbrojnose odpustit.
Obecne si myslim, ze jim to prineslo zanedbatelné prirustky voličů.
Z hlediska dynamiky debaty se Jason dostaval velmi casto do obranné pozice a jeho vymezovani se „co že to vlastně řekl“ bylo leckdy velmi defenzivni.
Prostě poloprďoch.
A Drson byl svuj, holt drvoštěp pred penzí.
Za mne palec dolu a nejen kvuli téhle silne nepovedene kombinaci kvizove estrady a ein kessel buntes.
No, jediné poselství oné debaty pro mne je sdělení prezidenta, že zítra pověří Babiše jednáním o sestavení vlády a ještě v únoru (ve svém období) jej jmenuje premiérem. Takže nasadí kukaččí vejce svému případnému nástupci. Nevím, jestli si toto opravdu všichni zdejší přejí. Pokud ano, dobře jim tak.
310
A co by měl dělat ? Pověřit Fialu ? 😀
285 Halladine, mně to přijde fousaté.
303 Dušane, mně nepřipadal arogantní. V migrační otázce byl přesvědčivý. Drahoš nevyužil to, že migrační problém je u nás nafouknutá histerie sloužící ke sběru politických bodů, protože k nám nikdo nechce a když k nám náhodou zabloudí, kouká zmizet do Německa, na rozdíl od kterého a jiných zemí nejsme považováni za zemi zaslíbenou. O co se musíme snažit, je, aby při tom tak zůstalo. Abychom nebyli přinuceni zajišťovat migrantům tak vysoký standard, který by je zde udržel, proti kterému jsou důchody mnohých zdejších důchodců, ale i platy například zdravotnického personálu či učitelů trapnou almužnou.
Za přinejmenším zmínku také stojí, že skutečnou přičinou není islámská agresivita, ale všeobecná kutlurní degenerace zatím ještě vyspělých, jak se samy za sebe označují, evropských národů, zahrnující to, že mimo jiné přestávají být schopny bránit zlu jak v nich samých tak zlu zvenčí. A mohl bych pokračovat tí, že se to promítá i do úpadku schopnosti reprodukovat kulturu, která svého času představovala světovou špičku, do úpadku produkce užitečných statků a nakonec i semoreprodukce.
Konečně, do tohoto je nutno zahrnout počínání těch, kteří vytvořili koloniální systém jako článek řetězu příčin a následků, kteří z tohoto systému těžili a kteří v záchatu osvícenského humanismu neschopni čelit jeho neblahým důsledkům, snaží se je přenášet na jiné.
Dano – 310 – ano, toho jsem si také povšiml. Ale on to Zeman prohlásil už před pár dny, takže to nepřekvapilo.
Ale vzhledem k tomu, že v internetových diskusích to lidé většinou kladně komentovali, tak asi budou mít co chtějí. 🙂
I kdyby tu kukacku nepodhodil, kukačák nedovoli, aby ho nekdo ve druhem pokusu vystřídal, resp. Aby uspel. A treti pokus rozhoduje opet člen ANO a opet plati, že kukacak nedovoli…..a sežere tu jitrničku…
halladine – 311 – na to je jednoduchá a elegantní odpověď, kterou bych kupříkladu volil já, kdybych byl na místě Zemana.
„Dilema druhého pověření buď budu muset řešit já, pokud vyhraju volby nebo to přenechám svému nástupci. Pokud bych volby vyhrál, patrně bych ve druhém kole pověřil někoho důvěryhodnějšího z hnutí ANO, které je koneckonců vítězem voleb.“
Léko z LN: „Drahoše může povzbudit snad jen to, že ve čtvrtek na ČT bude na domácí půdě.“
To je trapné ocenění veřejnoprávní televolevize.
Třeba ten Babiš tu vládu slepitdo února nestihne 🙂
A stejně by potom ještě musel mít důvěru parlamentu, ne? NA druhou stranu je otázka, jak by z toho vybruslil Drahoš. Aby to, jsa v politickém taktizování zcela mimo, nevyústilo v nějakou ještě horší situaci. Třeba v předčasné volby s babišovou nadpoloviční většinou.
Jestliže hodnotím jako celek, prakticky to byla Zemanova one man show.
Chování publika, ach ano. Otázka jaký reprezentativní vzorek. V případě, že bylo reprezentativním vzorkem, což nebylo, soudě podle věkového průměru, ale i tak, vyvolává otázku „Co chcete od těchto lidí?“ i otázku „Co chtějí tito lidé?“ Z obou stran. Necítím, že bych patřil mezi takové.
Obávám se, že strana jednoho muže by pověření podle pana Kořenského odmítla jako jeden muž.
Čili by to nebylo nic platné.
Ad vláda – když už čekáme tak dlouho, tak bychom mohli počkat na nové presidentské období.
Znovu čtu „Pravda“ od Prachetta a znovu si to velmi užívám.
Strana jednoho muže? Jeden muž, jeden hlas. Tím jedním mužem byl Vetinari.
quivisi – 319 – bylo. President podle Ústavy může pověřit koho chce (když se tedy přidržíme takového toho volnějšího výkladu Ústavy, který propaguje Zeman).
Takže by mohl jmenovat klidně Stropnického a co si myslí ANO je poněkud irelevantní. V nejhorším případě, by Stropnický vládu nesestavil nebo by opět nedostala důvěru a třetí pokus by měl předseda PSP ČR.
Ono se totiž v Ústavě vůbec nemluví o tom, zda presidentem oslovený člověk může nebo nemůže pověření odmítnout. A už vůbec se tam ani náznakem nenaznačuje, jestli to může odmítnout nějaká partaj nebo její ÚV.
Ano nespáchá sebevraždu, jen proto, že to po ní někdo chce. Na vítězství Ano, má Babiš lví podíl, kromě Faltýnka tam zatím nikdo výrazný není, (možná kromě V ondráčka, ale alespoň já jsem si ho všimnul až jako předsedu sněmovny)
Bez Babiše by Ano hodně ztratilo, protože to byl Babiš, kdo získal hlasy.
Ano dělá , co dělá, protože podle všeho směřuje k předčasným volbám.
A těch se ledaskdo bojí.
Vedeni ANO se přece dohodlo, že nikoho jiného než Babiše za premiera nenavrhne. TAkže asi nemá smysl filosofovat, koho jiného z ANO by mohl prezident pověřit. tudy zřejmě cesta nepovede
V ústavě to není, ale každý může nepříjmout jmenování. Jakékoli.
A nikdo není tak blbej, aby přijal takové jmenování proti vůli své strany. Okamžitě by dostal padáka.
A jistěže může odmítnout, dokonce i vrátit pověření k jednání o vzniku vlády.
320-urcite mohli, ale dopadlo by to stejne jako ted – povereny neANOnista nemá sanci ( navic i Drahous rekl, ze by to dal vitezi voleb) povereny ANOnista by se zachoval dle 319/314, Babis reloaded by to nedostal a treti pokus opet rozhoduje ANOnista a pak uz je jen peklo, které nikdo nechce – nové volby.
Takze na treti pokus by to dostal Babis, bez ohledu na jmeno prezidenta.
https://4.bp.blogspot.com/-hT0xM33-fqQ/WmSzXAHe8JI/AAAAAAAAEl0/4ZdJDKUq1C0hgppFJEiTzNhqymmi5q4gACLcBGAs/s1600/Draho%25C5%25A1%2Ba%2BKalousek.jpg
maYdo – 324 – to, jestli nějaká partaj někoho navrhuje nebo nenavrhuje je zcela irelevantní. Ústava v článcích 62. a 68. o žádných partajích nemluví.
Kdyby mluvila, nemohla by existovat v minulosti Tošovského nebo Fischerova vláda.
Zejména tedy Fischerova vláda byla v tomto směru signifikantní, protože ODS vysloveně nabízela, že přinese 101 podpisů a přesto její návrh Miloš Zeman ignoroval.
OK, aPavle,a si sjem to špatně formulovala, V každém případě postoj ANO k otázce premiera je „jedině Babiš“. A pokud prezident jmenuje někoho jiného, tak bude mít velice problematickou pozici a prakticky nulové šance získat podporu. Proti bude vlastní strana, v parlamentu nejpočetnější a určitě část ostatních stran.
maYdo – 330 – jenže právě tím by mohl president (jakýkoli rozumný president) ledacos vyřešit. Minimálně to, že by demaskoval ANO jako sektu a nikoli jako politickou stranu.
Kdyby se jednalo o jakoukoli normální politickou stranu, tak by ta strana jednoduše vyměnila předsedu za někoho přijatelnějšího, ten by pověření k sestavení vlády přijal a bylo by hotovo. V případě ANO-sekty to holt tak snadno nejde.
Ten parlament se k vyjádření prostě vůbec nedostane. Nikdo jiný takové jmenování nepřijme. V ústavě rozhodně není, že každý je povinen jmenování premiérem příjmout.
331
Když si strana nenechá zlikvidovat předsedu, vůbec to nemusí znamenat, že je sekta. Jedině, že by neměla jinou, lepší možnost.
A Ano má fůru jiných možností.
(310) Záleží na PS, jak s tím naloží. Sice by to udělat neměl, ale může.
(315) No jo, ale může být na zemanově místě někdo, kdo dává elegantní a správné odpovědi?
(322) Pověření je „v luftu“, nemá právní opodstatnění (pověření k sestavování vlády), Ústava to nezná. Jiný případ je jmenování. Když president jmenuje, tak to prostě vláda je. S důvěrou i bez.
(329) IMHO si to pleteš s Rusnokovou. Fischerova byla po dohodě a s důvěrou.
maYdo – 330 – a navíc, opět, pokud chce pan velkouzenář řídit stát jako firmu, měl by respektovat fungování moderních velkých firem.
Když na CEO takové firmy ulpí podezření, že před deseti lety použil insider trading ke svému obohacení nebo že nedejbože sáhl před třiceti lety nějaké rajdě na bobra, tak ho správní rada (v politické hantýrce asi politbyro nebo výkonný výbor) bez průtahů odvolá a zvolí jiného CEO který je obecně přijatelný.
A právě tohle by měl president otestovat, aby demaskoval zda se v případě ANO jedná o standardní politickou stranu nebo o sektu jednoho guru.
Škoda, že tohle Zeman neudělal. Kdyby ano, asi bych to hodil jemu.
Ad – 329 – ano, to jsem si popletl
AeroKarle – 334 – ano, máš pravdu. President „jmenuje“ předsedu vlády. „Pověřuje“ ministry na návrh předsedy.
„Minimálně to, že by demaskoval ANO jako sektu a nikoli jako politickou stranu.“
No, tak pokud je každá strana jednoho muže sekta, byly sekta i ČSSD a ODS. Obě šly do kopru, po té, co je opustili Zeman a Klaus.
Otázka je, jetsli Drahoš umí v takových situacích chodit natolik, aby ji ještě nezhoršil. Zatím se, přiznejme si to, chová jako amatér.
(335) Správní rada jsou v tomhle případě voliči a těm to ještě nějak nedošlo. Čekat něco takového od ANOnistů nebo od Zemana je v lepším případě idealismus, v reálnějším nesmysl.
maYdo – 338 – sorry, ale to není pravda. Stačí se podívat na volební úspěchy ČSSD po odchodu Zemana (vláda Špidly, Grosse, Paroubka) i ODS po odchodu Klause (vláda Topolánkova a Nečasova).
Obě ty strany nakonec propadly, ale IMHO to příliš nesouvisí s odchodem pánů Klause a Zemana, ale spíš s jejich vlastní neschopností.
337
Já mám dojem , že prezident ministry jmenuje a pověřuje je vedením určitého ministerstva.
A může být i ministr bez ministerstva.
No,
IMHO je ANO sektou jednoho guru – a nemusí to pro mne testovat nikdo, ať už bude na prezidentské sesli kdo bude.
(337) On i pověřuje někoho (teď Bureše) jednáním o sestavením vlády. S tím už začal Havel, má to i nějakou tu logiku, ale nemá to oporu v ústavě. Je to čistě „něco pojednej a uvidíme“.
(338) Každá ne. ČSSD i ODS odchod otců zakladatelů i otců rozmnožitelů přežily. V tomhle je ANO něco jako VV. Se svým führerem stojí i padá.
(340) Byl jsi rychlejší.
AeroKarle – 339 – voliči to nejsou. Voliči jsou v takovém příměru akcionáři. Správní rada je něco jiného než akcionáři, to je exekutivní orgán v té firmě, který je odpovědný za výsledky. Jeho šéfem je právě ten CEO, kterého buď (to se liší stát od státu dle legislativy) buď volí akcionáři přímo na valné hromadě nebo jej volí (a odvolává) právě správní rada (která je volena akcionáři na valné hromadě).
Ano, v tom „jmenuje“ a „pověřuje“ je maličko zmatek. 🙂
Článek 68
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
(5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
ale oproti tomu:
Článek 63
(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
tady zase pověřuje aniž by jmenoval. A generály zase pro změnu jmenuje a nepověřuje…
ona je v tomhle ohledu Ústava poněkud zmatená.
Připomíná mi to dávný spor o to, zda president může nebo musí jmenovat soudce. Dikce článku 63 je v bodech a) až j) poněkud rozkazovací (na tom se tenkrát ti soudci točili) protože je tam uvedeno „i) jmenuje soudce“ zatímco dále je poněkud přející „k) má právo udělovat amnestii.“
No a mezi tím je hozený ten divný rozkazovací bod „j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“
což bylo tehdy celkem logicky namítáno, že pokud by V.K. „musel jmenovat soudce“ tak by též z dikce Ústavy „musel nařizovat aby se trestní řízení nezahajovalo….“
Nikdy jsem nepochopil, proč třeba ten bod j) nebyl formulován podobně jako bod k), tedy ve smyslu „j) má právo nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“
U vlády a ministrů žádný zmatek není.
„Ano, v tom “jmenuje” a “pověřuje” je maličko zmatek.“
no, já bych neřekla. Jmenuje někoho, aby byl někým ( ministrem, profesorem)a pověřuje něčím – například sestavením vlády. Jmenování je udělení titulu, pověření je zadání úkolu.
maYdo – 349 – no zmatek v tom je, protože jak zcela správně namítnul AeroKarel, jmenování odmítnout nelze (vysokoškolský pedagog splnil veškerá kriteria a tudíž byl jmenován docentem), zatímco pověření (a byl pověřen vedením katedry) patrně odmítnout jde.
Alespoň takhle bylo také tehdy argumentováno v tom sporu Klaus vs. soudci a pokud vím Ústavní soud dal tehdy soudcům za pravdu, že president jmenovat musí (protože Ústava píše, že „jmenuje“) a dotyčný přijmout musí (byl tam jeden, co po tom mediálním cirkusu nechtěl a přesto výrokem ÚS jmenován byl).