Dušan Neumann
Jak se dalo předpokládat vystoupení presidenta v Trumpa v Davosu bylo většinou sdělovacích prostředků ohodnoceno zdrcující kritikou. CNN : “Proč by měla být Trumpova nudná řeč výhrou”. The New Yorker : “ V Davosu jako vždy, Trump dokáže myslet pouze na přítomnost”. Ve výčtu bych mohl pokračovat ještě dlouho.
Vlivný komentátor Economistu, Fareed Zakaria se nechal ve Washington Post slyšet, že “kdykoliv udělá Trump něco správně, tak to řeknu.” A hned pokračuje, že jsou tři Trumpové – tweetový clown a cirkusák, xenofobní, misogyní rasista a ordinérní republikánský president prosazující stranickou agendu daňových úlev, deregulace a jestřábí zahraniční politiky.
Co vlastně ten ubožák udělal dobře, že Zakaria sestoupil z trůnu s pochvalou skrze zaťaté zuby? Aha, největším přínosem je “optimistický cheerleading”, který sám o sobě je ekonomickým stimulem, a pak ta snaha o omezení byrokracie (jež mu vynesla největší díl nenávisti ve Washingtonu).
Rozeberme si, co vlastně Donald Trump v Davosu přednesl. Hned v úvodu prohlásil: “Jsem zde abych reprezentoval zájmy amerického lidu a zároveň vás ujistil o přátelství a spolupráci při budování lepšího světa. Snažíme se pozdvihnout zapomenuté komunity, vytvářet nové příležitosti, aby každý člověk mohl najít ve společnosti a v životě své místo a uskutečnit svůj sen, sen bezpečného domova, dobré a uspokojující práce a lepšího života pro děti.”
Po tomto obecném úvodu pokračoval výčetem úspěchů americké společnosti od nástupu do Bílého domu: Akciové trhy lámou jeden rekord za druhým a od loňska vzrostly o 7 billionů dollarů. Jelikož víme jak emotivní bursa může být, nejdůležitějším faktorem tohoto pohybu je vzrůst spotřebitelské a výrobní “důvěry” po téměř deseti letech stagnace.
Vznikly 2.4 milliony nových pracovních míst, nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň za desetiletí. Zvláště potěšující je fakt, že nezaměstnanost černošské a hispánské populace je nejnižší od doby kdy se začala registrovat.
Ač růst HDP za poslední čtvrtletí 2017 nedosáhl Trumpem předpovídaných 3.5% je růst 2.6%, ještě před schválením daňové reformy, solidním číslem. Kritici tvrdící, že ekonomiku nastartoval už president Obama, za jeho vlády růst HDP krátkodobě zaznamenal i 3%, opomíjejí však fakt, že to bylo díky umělým stimulačním balíčkům, které navýšily státní dluh téměř od 10 billionů dollarů.
Americká ekonomika je největší a nejsilnější na světě pochlubil se Donald Trump a s daňovou reformou se stává přitažlivou pro investory ze všech koutů světa. “Jsem tu s jednoduchou výzvou, nikdy nebyla příhodnější doba, budovat, vyrábět a najímat ve Spojených státech než teď. Výrazně jsme snížili (příjmovou) daňovou zátěž pro podniky (z 35% na 21%), daně pro střední třídu, pro malé rodinné podniky, aby jim zůstalo více z tvrdě vydělaných peněz”.
Kritici okamžitě poukazují na statistické předpovědi, že značná část střední třídy si nepolepší, ba dokonce pohorší. Uvedu to na pravou míru. U nejnižších příjmových vrstev je to jasné. Až doposud byl odečet od daňového základu pro jednotlivce 6350 dollarů ročně, s daňovou reformou se zvýšil na 12,000. Pro mne, jako penzistu to znamená, že nejenže nebudu platit žádné daně ani z toho co si přivydělám (abych měl na letenky do Čech a údržbu svých 3 automobilů), ale, že se moje daňové přiznání zcvrkne na jednu stránku A4 odkliknutelnou berňáku přes internet.
Jak je to s těmi kdo budou tratit? Velká většina těchto lidí žije v bohatých státech východního a západního pobřeží ovládaných Demokraty. V těchto státech si odhlasovali vysoké státní a místní daně (V USA se platí federální, státní a místní daň z přijmu + další daně včetně prodejní), neboť až doposud si mohli tyto státní a místní daně odečíst od daňového základu. Tak vlastně daňoví poplatnící žijící ve státech s nízkými místními daněmi financovali chytráky z pobřeží. Kalifornie má nejvyšší státní daň 13.3%, New York 8.8%, a pak to pozvolna klesá. Florida a Texas nemají žádnou. Někde to kompenzují vyšší . S některými užprodejní daní (podobná DPH) – většina států ji má mezi 4 a 6%, Kalifornie 8.5% a několik států nemá žádnou. Ale to v detailu přesahuje rámec tohoto článku. V novém daňovém systému, budou místní a státní daně odečitatelné pouyze do výše 10,000 dollarů. (Takže, aby si někdo v těchto státech mohl odečíst od daňového základu deset tisíc, musí vydělávat přes 100,000 ročně. A to už je jiná perspektiva příjmů.
Významným článkem reformy je forma amnestie pro repatriace korporátních zisků zpět do USA pokud budou použity pro inovace, rozšiřování podniků a najímání nových pracovníků. Tyto paragrafy by si zasloužily vlastní rozbor. Donald Trump jejich zavedení ilustroval v Davosu příkladem Apple, která převede nazpět 245 miliard dollarů a během příštích pěti let zainvestuje v USA 350 miliard dollarů Těžko představitelná čísla.
Některé společnosti, banky, aerolinie zareagovaly rozdáváním novoročních bonusů zaměstnancům – často převyšujících 1000 dollarů. Největší zaměstnavatel (nejméně kvalifikovaných pracovníků) v USA, Walmart, dobrovolně zvýšil nejnižší mzdy ze $7.25 , na $ 11/hod.
“Jako president USA dávám a vždy budu stavět americké zájmy na první místo, stejně jako by vlády jiných zemí měly jejich vlastní zájmy stavět na první místo, ale to neznamená, že Amerika chce být osamcená. Pokud Amerika roste a prosperuje, prosperuje i svět. Americká prosperita vytvořila miliony pracovních příležitostí ve světě, otevřela cesto inovacím a tvořivosti. Usiljeme o reformy světového obchodního systému. Nemůžeme mít svobodný a spravedlivý trh pokud některé země parazitují na jiných. Podporujeme volný trh, ale musí mít stejná pravidla pro všechny. Spojené státy už se nebudou tvářit, že nevidí tyto praktiky provozované jinými státy. Zejména masivní vykrádání intelektuálního vlastnictví, skryté subvence a dotace a tuhé státní plánování.” Tady Trump zjevně zaútočil na Čínu.
Spojené státy budou více spoléhat na bilaterální dohody. To platí i pro státy TTP (transPacific treaty). S některými už jednání probíhají.
Zajímavá je pasáž o energetice, která vzbudila v Davosu bučení zelených aktivistů. “Žádná země by neměla být rukojmí energetického vyděračství”, řekl Trump. Proto jsme skončili s většinou federálních omezení zaměřených na výrobu energie a její zdroje. A znovu zdůraznil, že teď je čas investovat v Americe.
Okrajově se dotkl i zahraniční politiky. Spojené státy donutily Severní Koreu k jednacímu stolu a výsledkem budou bezpečné Olympijské hry. ISIS ztratil téměř 100% území, které držel ještě před rokem. Dalším nutným krokem bude nejen zabránění Iránu vlastnit nukleární zbraně, ale ukončení iránské podpory teroristů. “K tomu vyzýváme všechny naše partnery. V závěru pasáže Trump poděkoval všem státům, které se této snahy účastní a dnes už i finančně podílejí.” (financování NATO).
Znovu opakoval předvolební doktrinu o ochraně hranic a zabránění řetězové migrace. “Xenofobně” zdůraznil, že ohlídání hranic je nezbytné k zajištění bezpečnosti národa. neznamená to odmítání imigrace, ale Amerika přivítá všechny, kdo budou chtít přispět jkejí prosperitě a zajistit prací své rodiny. Budoucnost Ameriky je v rozvoji pracovních schopností populace, v prolomení kruhu závislosti na sociálních záchytných sítích – neboť – zcela jednoduše – nejúspěšnější boj s chudobou zajišťuje dobrá mzda. proto musíme investovat do lidí, pokud se na ně zapomíná svět začíná praskat ve švech. Velikost národa je více než jen čísla výroby, spotřeby a celkové proudukce, ale je to součet občanské hrdosti, společenských hodnot, úsilí a charkteru lidí, jimž je Amerika domovem.
“Zvu vás, abyste se stali součástí krásné budoucnosti, kterou můžeme spolu vytvořit a děkuji všem, kdo svým každodením úsilím tvoří již dnes lepší svět pro všechny”, zakončil vystoupení Donald Trump.
1047 – Matzurko – Spálovský mlýn a Mariaštajn (Maria ve Skále) – před 1989 velké centrum letních táborů. Od Mariaštajnu téměř až po Hadinku, která byla na okraji vojenského újezdu a patřila k obci Klokočov (místní část Vítkova). Proti proudu Odry až po vojenský prostor byly tábory „ilegální“ – skautské a trampské.
Dnes část občanů Spálova (Spálovský mlýn spolu s Mariaštějnem jsou napůl na území obce Spálov a obce Klokočůvek, který je částí Oder – hranicí je Odra) protestuje proti záměru vybudovat těsně nad Mariou ve Skále přehradu. Původním záměrem byla zásobárna vody pro chladicí věže plánované jaderné elektrárny Blahutovice, dnes je to zájmem betonářské lobby. Pokud přehradu prosadí, zmizí celý ten kouzelný kraj.
Martin jej taky zná z cyklistických závodů Oderská mlýnice. 🙂
Dano,
nechci nic trvrdit, jen se ptám.
Jste si jistá, že nejde o snahu zabezpečit dostatek vody pro obyvatelstvo na sev. Moravě ??
„Ale je otázka, jaký je ten školní řád v oné katolické škole. Anebo v jiné náboženské škole.
Pokud je takovej, jak si myslím, coby bezvěrec bych tam děti nedal.“
děti máš dospělý, do školy už je nikam dávat nebudeš a i kdyby, nikdo Tě nenutí je dávat na katolickou školu.
já nějak nevím, Halladine, co řešíš….
Děti máš dospělý, do školy už je nikam dávat nebudeš a i kdyby, nikdo Tě nenutí je dávat na katolickou školu.
Proč „je otázka“ školní řád? Když vyhovuje, tak tam dítě dám, když nevyhovuje, tak ho tam nedám a najdu si školu, kde mně i dítěti školní řád bude vyhovovat. Co na tom řešit? Pokud dám dítě jinam, co mi je po školním řádu ve škole, kam jsem dítě nedala?
Halladine, původním záměrem opravdu bylo zajistit vodu pro chladící věže jaderné elektrárny. Dnes se zájemci o stavbu chopili nového tématu.
To nevadí, určitě to myslí dobře. 😛
Dano, řekl bych, že zas není tak moc míst, kde se dá postavit přehrada. A v poslední době měly přehrady kolem Ostravy docela problém s nízkými stavy.
A moc lepší to asi v pžíštích letech nebude.
Žermanická přehrada v době sucha v roce 2015.Foto: Deník/Libor Běčák. „V letech 2015 a 2016 postihlo povodí Odry nejhorší sucho za poslední roky. Zásobování vodou a především zásobování průmyslu bylo na hranici možností nádrží zapojených do vodohospodářské soustavy,“ vysvětlila mluvčí Povodí …
Dano, Halladin, nevím proč, se snaží najít odkaz, že je málo vody a měly by se stavět přehrady. Tvoje osobní znalosti z oblasti, kde bydlíš, nejsou překážkou bezbřehého plácání.
Díky „Oderské mlýnici“ jsem se seznámil s mnoha detaily tohoto kraje. Jednou jsem si tam zajel přes Potštát. Zase něco nového.
martine ,fakt blbneš.
Já si pamatuju, co jsem četl. Že Žermanice a Těrlická přehrada byly na suchu, a různé omezování spotřeby vody jsou docela časté.
Já si nevymýšlím, to je fakt.
Stejně tak se už dlouho píše, že se nemá voda nechat protékat, a že se má zadržovat.
Že máš často připomínky ke mně jsem si zvykl, ale neměl bys používat úplné nesmysly.
Zesměšňuješ se.
Martine, a to bys mohl ještě zkusit akci „Bílý kámen“. Každoročně, 1.5. je vstup do vojenského prostoru Libavá. My tam jezdili kolmo (autem až po hranici, kde byl vstup – několik stanovišť, potom kolmo). Mohli jsme si ten den projet území, které kdysi bohatě a pestře civilně žilo (ještě jsou patrny stopy), pak nastala éra vojenského užívání a dnes – napůl vojensky, napůl civilně. Ale ten kraj – krásný, zjizvený, zasmušilý i dnes v sobě má pro toho, kdo se umí dívat, kouzlo. Teda, nějak jsem se poeticky rozepsala – asi proto, že je řeč o mi blízkém kraji.
Halladine – kdy bylo omezení spotřeby vody třeba v Ostravě? Když scházela voda v Beskydech, byla v Jeseníkách. Ovšem to neznamená, že se s vodou špatně nehospodaří, ale to nevyřeší přehrady, ale jiné zásahy.
No, já měla za to, že při tom zadržování vody, co se o něm píše, jde o to, aby se zachytávala voda hlavně přirozeně vsakováním a ne že se všechno zabetonuje, aby voda odtekla po povrchu a pak se někde chytala do betonový nádrže.
Ono totiž ani nejde tolik o to, při suchu, že nemá dost vody obyvatelstvo, ale hlavně o to, že není voda v půdě. Obyvatelstvo přežije, když se nebude denně sprchovat a bude úsporněji prát a nebude mít čím napustit bazén na zahradě, ale pole ani les neuzalejváš. A na suchý pole nebo les je ti voda v přehradě houbeles platná.
Klidně se budu zesměšňovat, když se budeš odkazy na Žermanice a Těrlice snažit dokázat, že Dana nemluví pravdu o záměrech přehrady nad Mariaštajnem.
Pro tebe jsou googlované články z Internetu nad všechnu lidskou znalost a zkušenost. Já to toleruji, ale nemůžu s tím souhlasit.
Naštěstí mám jiné zájmy a náplň žití, než pokřikování na netu. Přeji ti zlepšení zdravotního stavu a více kontaktu s živými lidmi.
BTW – zdraví, a to co nejdelší, přeji i dalším Šumavákům, STATIM.
Halle: připomínám návrh – kdykoli se pindá o nedostatku vody v Čechách, na Moravě i ve Slezsku – na územích ohrožených suchem neposkytovat dotace na zemědělskou činnost odvádějící vodu z krajiny. Myslíte že by to mluvící hlavy typu Veleba, Jurečka přijaly?
Ad katolická škola – pro někoho může být vhodná. Viz starší článek z Romea.cz:
http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/fero-lakatos-proc-dat-dite-do-katolicke-skoly
Měli jsme našeho synka Deža v základní škole v Chodově. Známky za nic nestály, nosil poznámky a báli jsme se že se přidá k partě „čichačů“ toluenu. Díky Bohu a panu řediteli oblastní Charity jsme však dostali možnost od nového školního roku poslat synka na Základní školu svatých Hroznaty a Zdislavy v Karlových Varech. Už v září jako by se s ním stala změna. Domů chodil včas, začal si číst v knížkách, psát domácí úkoly. Ptali jsme se co je s ním a on jen, že chce být co nejlepší. Divili jsme se té změně, a o pololetí, kdy přinesl domů vysvědčení s vyznamenáním, jsem na něj udeřil. Obával jsem se nejhoršího – že šikanuje učitele, nebo že je uplácí penězi, které někde ukradl. Nakonec se mi přiznal: Táto, tam se s nikým nepáraj, v každé třídě visí jeden ukřižovaný.
maYdo ,
pokud někde zvedneš hladinu vody přehradou, současně zvýšíš průsak do okolí.
Kupříkladu v roce 2016 byly při poklesu vody na Orlíku vidět kolem břehů pásy uschlé vegetace.
Pokles hladiny o 6-8 metrů se projevil.
Přehradou se toho plošně moc nezabetonuje, vadí spíš silnice, parkoviště a podobné plošné stavby.
Průmyslové areály, s vybetonovanými nebo cydlážděněnými plochami, odvodňované kanalizací.
Halle: učil jste se u Veleby? Meliorace? Půda bez humusu? Kukuřice?
Martine,
klidně Daně věřím, že ona přehrada byla původně plánovaná pro jaderku.
Na výstavbu jaderek dnes moc nevěřím, i když se o tom čas od času mluví. Je to drahé, ČEZ na to dnes peníze nedá, a stát na to asi nebude mít taky.
A kdyby se stavěly, tak v Temelíně je ještě místo.
Źe voda chybí je prostě fakt.
S vodou to hned tak lepší nebude, a pokud už někde byl hotovej projekt na přehradu , nedivím se, že je snaha ho použít.
HAlladine, přehrada sucho nevyřeší. Ten průsak se projeví jen v bezprostředním okolí. A přehrada přináší devastující zásahy do krajiny, které ve svých důsledcích obvykle daleko předčí přínos přehrady.
1066
Co to má s přehradami společného…..
Halle: naposledy: japato že chybí voda? Pročpa? Neprší? Srážky nedosahují 200mm/rok? Haná se mění v poušť?
„a pokud už někde byl hotovej projekt na přehradu , nedivím se, že je snaha ho použít.“
No, já bych se nechtěla dožít toho, že by byla naplněna snaha použít jakejkoliv projekt jen proto, že už je hotovej. Ony se někdy projektujou pěkný ptákoviny….
Nickname,
jedna věc jsou srážky ( ostatně v 2015 2016 jich fakt bylo o dost míň(, druhá věc je výpar. Když je tepleji, tak jaksi…..
Loni zprovoznili vodní cestu z Orlíku až do Budějic. Těšil jsem se…..Fungovala asi měsíc. Pak už nebyla voda…… Plavební komora na suchu—-
1071 Se málo modlej.
1072 boží trest dopadl na hříšného neznaboha z východu žádostivého plavby do Budějic.
Schuni 😀 😀
Nahoře jsem se tě něco ptal 1051
maYdo,
měla bys plout po Dunaji…
1072 – na vlastní sluchový orgán jsem slyšela, že srážek v r. 2016 spadlo celkem dost, ale prostě je příroda nezpracovala. To, že to je zaviněné špatným hospodařením v krajině, ať už činností zemědělskou – pěstování plodin, které vodu odčerpají, ale nezadrží, velké lány, eroze, zhutnělá půda, která ztratila schopnost jímat vodu atd., či činností jinou – velké plochy zabetonované, vydlážděné tak, že neumožní vsakování vody, zločinné narovnávání a dláždění koryt potoků a řek, takže voda namísto aby tekla meandry odletí rovným korytem pryč a další a další zhůvěřilosti. Pravdu dí MaYda, že stavění dalších a dalších přehrad tuto situaci nevyřeší. Zrušení dotací na pšstování kukuřice a řeky by byl první malý krůček k nápravě. Ale – udělá to vláda za premiérování největšího příjemce dotací z této činnosti u nás?
A jéje, to je překlepů. Takže správně: pěstování…řepky…
MY Ti, Dano, rozumíme , i s překlepama. 🙂
Halladine, ne že by se mi nelíbilo plout po Dunaji, ale nevím, jaký to má vztah k tématu debaty.
Dano,
2017 735,4 mm
2016 649,1 mm
2015 691,4 mm
2014 764,7 mm
Jak vidíš , ty srážky v roce 2016 a 2015 byly proti roku 2014 o 73 mm, respektie 114mm ( 2016) nižší..
dohromady s děsnými horky…
Loni už to nebylo tak zlé.
Rozhodně netvrdím, že to , co píšeš, není pravda. Je, ale moc toho s tím nenaděláš.
maYdo,
na Dunaji je přehrada za přehradou. Denně jsme projeli tak 5, a ta příroda tam vůbec nevypadá postiženě.
Ostatně koukni
http://halladin.rajce.idnes.cz/100CANON/
S tema prehradama jsou patalie.Ja osobne je vsecky mam rad. At uz je to Hoover’s Dam, Flaming Gorge, Glen Canyon na Zapade, ci prehrada na Lake Lanier tady za humnama, ze vsech vyteka voda ze dna jezera a ta je i v nejparnejsim lete poradne studena. A cista. To znamena, ze pstruzi se v ni citi jak doma. Jsou tam doma od te doby, kdy je tam lide po postaveni prehrad nasadili. Kdyz tekla Colorado River, ci Green River predtim vyprahlou pousti v Utahu, Coloradu a Arizone, voda byla napul dobra na svareni kafe. Ted, pod prehradami v ni bez rybarskych gumaku a podvlikacek pod nimi mrznes. A pstruzi si lebedi. Nekteri jsou velci jako zraloci. Znam se osobne s nekterymi z nich.
Nekteri vsak prehrady, ktere zasobuji velikanske okoli elektrikou a dodavaji pitnou vodu velkym mestum pobliz, taky zachyti privalove vody a zavlazi pole, nemuzou ani vystat. Jejich duvody jsou taky platne: Evaporace, poruseni (zniceni) puvodni krajiny a mnozstvi jinych duvodu jsou zivou debatou pro odstraneni prehradnich hrazi.Zelenaci se na problemech zivi, vyskakuji jako opice, ze voda nad hrazi zaplavila hnizdiste nejakych vrabcu, kteri se prestehovali o par metro vys a ted maji vyhled na krasne modre jezero, kde driv tekla reka vyprahlou pousti. Tem vrabcum se to libi, zelenym ne. Ostatne, oni si najdou vzdycky duvod, aby si mohli lecit svuj mindrak.
At uz ta debata dopadne jakkoliv, vim, ze ti pstruzi pod temi prenadhernymi prehradami maji jeste par dlouhych let na to, aby si ve studene vode uzivali a obcas si, i kdyz nedobrovolne, popovidali s rybarem, ktery je svymi muskami obalamutil.
PM 😀
Jen mi vysvětli jedno . Pokud se na přehradě vyrábí elektrika, asi ji vyrábí voda shora, protože čím větší spád, tím větší energie.
Takže jak je možné, že dolů jde voda ode dna ?
Ještě bych dodal, že přehrady poskytují rekreační možnosti, a v těch dávaj práci určitému mnžství lidí.
Hotely, kempy , půjčovny lodí atd.
Kdyz jsem byl ve Vegas, odskocil jsem si omrknout Hoover’s Dam a Lake Meade nad nim. Clovek tam stoji a v uzasu hledi na to, co lide dokazou. Sjel jsem vytahem az na dno prehrady. V obrovske mistnosti tam pobrukuji obrovske generatory, ktere rozsviti Las Vegas a cele okoli. Hadam, ze voda k nim priteka tunelem vespod hraze. Nebude to ten obrovsky tlak vody shora, co ty generator roztoci?
Jinak, jak rikas, Lake Meade, ci Glen Canyon jsou prenadherne a lodek a lodi je na nich nespocitane. Slunkem vyprahla krajina, hory a poust kolem jsou rajem pro luftaky.
Velice krasne pise o teto krajine Edward Abbey.
Je to tam.
P.M, s kolegy jsme se pomotali kolem Rend Lake, Franklin / Jefferson, IL.
Postavena US Army Corps of Engineers (je fajn, když armáda cvičí na reálných problémech) v 70 letech. Zdroj vody pro široké okolí.
Jinak rekreace. Taková ta kultura „přitáhnu loď, spustím na vodu, naložím hromadu jídla a pití a celý den jezdím.“. Plus rybolov. Plus okolo restaurace, půjčovny kol, lodí… A kempy. A vše docela obyčejné (neříkám to pejorativně, prostě žádná hra na noblesu).
Co mne překvapilo , že je tam odděleně jak State recreation area, tak i Federal recreation area. Kousek od sebe. Ale to je asi v USA normální.
Halladine,
na otázku odkud se bere voda k turbinám [1085] v podstatě odpověděl P.M. poslední větou v [1086] – i když ten otazník byl nadbytečný 😀 (viz též Pascalův zákon).
Dobré zas ráno… 2 martin – já si raději sedím na tlapičkách a fyzika šesté třídy ZDŠ tiše pláče v koutku. A nostalgicky vzpomínám na oblíbený výrok jednoho kolegy – jaký je rozdíl mezi odborníkem a expertem – odborník ví o hovně všechno, expert ví o všem hovno!
A jsem potěšen, že máme nového experta na hydrologii…
Expert se mi zdá staronový, jenom si přibral další segment.
A to tady ještě nebyl ten druhý 😉
Dobré ráno vespolek,
Dano,
ano, Hadinka, my jí říkali Vosí louka. Snad ty půvabné meandry nevezmou za své…
Něco jiného je asi přehrada v jinak vyprahlé poušti, něco jiného zdevastování původních lužních lesů. Na Dunaji prý mají Rakušáci tolik přehrad, že směrem dolů už se snad žádné další stavět nesmí… a Gabčíkovo se prej v důsledku tohoto dost zanáší bahnem. Nezkoumala jsem, jen slyšela. Hoover Dam (to je ta fotogenická a občas lze záběry vidět v různých filmech ?) i Lake Mead jsem viděla a jakkoliv impozantní se můžou jevit, nějak mi to nesedělo. Pocitově. Když pak vidím, jak se v jižní Kalifornii vodou plýtvá na zalévání dovezených palem a postřikování golfových trávníčků…. a napouštění bazénů na zahradách, neboť Pacific je přeci jen dost studený. A nouzové (z nouze ctnost) Salton Sea nic moc. Taky by šlo přehradit Grand Canyon, ne 🙂 ?
Rozežrané LA vycuclo i Mono Lake.
Aralské jezero je megaprůšvih a kdo zná mapu Izraele a Sýrie, tak ví, proč se hádají o Golany.
Na Gabčíkovu můžou ekologové demonstrovat, že vše, co prorokovali se naplnilo.
Jenomže nenaplnilo.
A tak je ticho.
Dobré ráno,
„na Dunaji je přehrada za přehradou. Denně jsme projeli tak 5, a ta příroda tam vůbec nevypadá postiženě.“
No dobře, a je to snad důvod, proč stavět zbytečnou přehradu jinde a zatopit kus krásný krajiny pro nic za nic?
Obě přehradní jezera na Zípadě – Lake Mead a Lake Powell jsou nádherné oazy uproustřed náhorní pouště. Bohužel jejich kapacita nestačí na zásobování přebujelé Kalifornie a Nevady a jezera jsou dnes o 37 metrů pod plánovanou hladinou. Ještě před 40 lety, kdy jsem tam byl poprvé, to bylo jen 5 metrů. Dnes je to k nepoznání. Mám moc rád Rooseveltovu Hladovou zeď – prjekt TVA – kaskýdu přehrad v povodí Tennessee. Dnes by to zelení nedovolili. Výsledkem tohoto projektu je úžasná přehrada v Kentucky na řekách Tennessee a Cumberland, která vytvořila dvě jezera – Kentucky a Barkley, dlouhá asi 300 km a mezi nimi umělý poloostrov „Land between the lakes“. Škoda, že se nedají natáhnout fotky, mám jich z výpravy víc než dost.
Matzurko, Mono Lake je smutek. Spal jsem na jeho břesích fvakrít – v roce 1978, to bylo ještě plné, v roce 2014 už byla hladina o 17 metrů níž. podoně jsou na tom Lake Powell a Lake Mead. Většina kalifornských přehradních jezer je bapůl ptázdná. Když se stavěla Hoover Dam, počítalo se, že popylace Kalifornie z tehdejších 15 milionů vzroste dvojnásobně. Dnes má Kalifornie asi 48 milionů a plení všechnu aquafiery na stovky kilometrů.
PeSi,
uvědom si, že Halladin to má plzeňskou Techmanii dost z ruky, takže si nemůže osvěžit učivo ZŠ ve Vodním světě. Mmch. koncem února otevírají novou expozici Pod hladinou http://techmania.cz/cs/product/pod-hladinou/ takže na jaře s mám s havětí kam jet.
2 Noname 1093
Tak to je přesné zhodnocení výsledků onoho ekologického tažení.
1091 NoName, volal, jsem tu. Co potřebuješ vysvětlit? Dnes si můžeme probrat Packalův zákon a zítra spojené nádobí.
(1085)Pokud se na přehradě vyrábí elektrika, asi ji vyrábí voda shora, protože čím větší spád, tím větší energie. – ukládám do archlívu. Perla roku!
(1092) U těch Golan nejen kvůli vodě, ale i kvůli tomu, že shora moc pěkně dalo trefovat dolů do Izraele.
1051 halladine, takové podobné.
K přehradám a elektrárnám.
Turbínový úsek není na dně přehrady. Buď je v patě hráze, voda je přiváděna ne ode dna, ale z nějaké výšky nad dnem. Je jedno, z jaké výšky nad dnem se přivádí. Vtok musí být v dostatečné hloubce pod nejnižším stavem hladiny. Nebo úsek je pod přehradou, voda je přiváděna štolou či potrubím. To řešení se používá v případě, že takovým umístěním lze dosáhnout vyššího energetického potenciálu. Umístění hráze je dáno geologickými poměry. Je výhodné umístění turbín co nejníž pod hrází i za cenu delšího přivaděče. Tím se dosáhne buď vyššího výkonu nebo stejného výkonu při nižší hltnosti a tedy spotřebě vody. Podle toho se volí druh turbíny, z nejznámnějších francisovy, kaplanovy, nebo peltonovy pro velké spády.