Turbulence, fragmentace, precedens

Zuzana Chlumská

 

Jsou to těžké časy a v Bruselu z toho už nejspíš mají těžké spaní. Celá Evropa vydala se jedním směrem národního sebeurčování, jen Brusel trvá dál a dál na své celistvosti. Proč je samozřejmě jasné. Ten vzniklý pytel blech už by se prostě uhlídat nedal.

Leč Evropa nedbá a drobí se Bruselu po rukama. Už před časem soudruh Barroso pohrozil Skotsku, že pokud se odtrhne od Velké Británie, přestane se nalézat pod ochrannými křídly Evropské Unie. A též na Katalánsko pohlédl nevlídným zrakem a zdviženým prstem varoval.

Nejsou to ovšem jen tyto dva případy. Baskové také pokukují po samostatnosti. Vlámové a Valoni se též nemohou dohodnout a rozpad akutně hrozí. Slezko v Polsku se také nějak cuká o Pomořansku nemluvě. Z dalších třeba Lotrinsko zabývá se podobnými úvahami. Tyroly zajisté o lecčems přemýšlejí nahlas. A ledacos dalšího by se našlo.

Nelze se tedy divit, že v Bruselu panuje nervozita. (O Kosovu nám nemluvte, to byla válka, ekonomické zájmy a vůbec!) A teď ještě ten Krym! Není možné připustit referendum, navíc referendum, o kterém je předem jasné jak dopadne. Takové referendum je velmi virulentní záležitost a dominový efekt by patrně na sebe nenechal dlouho čekat.

Už asi před šesti lety, na základě zpráv zpravodajských služeb vznikla mapka, jak by mohla vypadat Evropa v roce 2035. Zkuste si představit, že všechny ty vzniklé NEJSOU členy Evropské Unie!

 

Jak by, pro všechny svaté, Brusel mohl hovořit jménem JEDNOTNÉ Unie, když by ze všeho nejvíc připomínala ementál!

 

http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/evropu-pry-cekaji-velke-zmeny-takto-bude-vypadat-mapa-v-roce-2035.html

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 637 komentářů u „Turbulence, fragmentace, precedens

  1. (1574)Štětina ze Schw. – to je nějaký šlechtický titul?
    (1598) U Halladina to neudivuje (v souvislosti s jinými jeho nápady zde), ale celkový počet „Halladinů“ mne celkem nepříjemně udivil.

  2. Zírám. Místo haldy sněhu je tu letos Halladinovo.

    Tak zase radši honem zpátky ke stavitelům katedrál a alchymistům.

  3. A že vám, Halladine, nevadí, že Rusáci kradou Ukrajincům zbraně a ponorky, aniž by byla válka…vzpomeňte, vše je přeci mírumilovně podle referenda a demokraticky…ach jo.

    Jepice má pravdu

  4. Schumi, zase mnoho témat. Takže ty drogy a kriminalitu zcela vynechám. Samostatné téma, každé z obou.

    Stan té „vnitřní zadluženosti“ – drž se běžných termínů. Nezaváděj nové. V každé zemi máš „nějakou“ úroveň kapitálové vybavenosti – obvykle zděděné po předcích, kteří se uskromnili (spořili, tzn. nespotřebovali), aby pořizovali (investovali). K tomu vždy nová generace něco přidá a takhle to jde o počátku světa. Kapitálová vybavenost je vše, co Tě napadne: technologie (dříve výrobní prostředky), znalosti a dovednosti lidí (dnes tzv. lidský kapitál), podnikavost (ochota nést riziko) a schopnost tvořit úspory, tzn. utrpět újmu nyní za odměnu později. Fakt, že je někde kapitálová vybavenost vyšší, jinde nižší,je v zásadě fuk. Od doby, kdy máme k dispozici Ricardův zákon komparativních výhod víme, nač se jednotlivci nebo skupiny mají koncentrovat. Že někde nejsou vynalézaví, bystří a tvůrčí – no, a? Tak nejsou, to z nich nedělá méněcenné. Méněcennými se stanou, pokud mají barbarské zvyky a loupí, namísto výše uvedeného.
    Pokud máš bezpečnost vlastnictví a nakládání s ním (Vy právníci tomu říkáte myslím dispoziční práva), tak se kapitálová vybavenost tvoří jedna radost. Pokud ho omezuješ, tak zabíjíš vše, co ho tvoří. Nemá-li vzácný zdroj (kapitál) svého vlastníka, tak ho jen spotřebováváš. Pokud nějaký zdroj vyjmeš ze vzácnosti, netušíš, jestli plýtváš nebo ho správně užíváš. Nelze jinak. (Pro jednoduchost v tuto chvíli vypouštím transakční náklady, tzn. náklady na vynucování vlastnických práv, určení vlastnických práv apod., neboť jsou to okrajové záležitosti).
    O vesmíru mnoho nevím a nepředstírám, že ano. Příroda si jede podle svých pravidel, které jsou na lidské vůli nezávislé a občas přírodovědci něco z jejich zákonitostí objeví a my jim poblahopřejeme. Pokud z objevů chtějí něco realizovat, tak už nejsi ve světě přírodních věd, ale společenských. Musíš rozhodovat, jak naložit s vzácnými statky.
    Úvěr (něčí závazek a něčí pohledávka) je ryze lidskou záležitostí. Úvěr nesporně vedl k nejlepšímu vynálezu všech dob, který umožnil nevídaný rozmach kapitálové vybavenosti – totiž peněz. A tím skončím. Všimni si, že se držím standardní terminologie 🙂

    Jo, a po všech našich promluvách, už by si mohl přestat míchat přírodovědnou metodologii se společenskovědní.

  5. Andy , vzpomeňte si na rozdělení ČSFR -co bylo na území ČR, zůstalo ČR, Co bylo na území SR, zůstalo SR.
    Tady taky došlo k rozdělení státu.Co bylo na území Krymu v okamžiku vyhlášení samostatnosti, převzal Krym.

  6. V případě rozdělení ČSFR to byla reciprocita (jurap by asi znal detaily).
    Kde račte tu reciporocitu viděti u oné ruské imperiální zlodějny?

  7. Nevím, o čem je řeč.
    Tady je navíc problém s tím, že kyjevská vláda není legitimní.

  8. Jo, jenže ČSSR se rozdělila dohodou (byť politiků) dobrovolně z obou stran. Na Ukrajinu vlítli samoděřžavci opět bez pozvání.

  9. 1606 vy už jste dočista zešílel, Halladine. Ohne srande.
    Rozdělení ČSFR předcházela dosti podrobná jednání, včetně těch o vyrovnání. Byl to nápad politiků, jasně, ale civilizovaný, nikdo nic neobsazoval vteřinu po podepsání se zbraněmi, nezabíjel nikoho…

    No nic, je to marný, marný, marný.
    Hlavně že je legitimní Putin, s těmi svými postřílenými novináři a pozavíranými oponenty.
    Teď je asi nejlegitimnější na světě, oblíbenec- ale co tomu předcházelo, to už asi žádného obdivovatele nezajímá.

  10. V případě ČSFR byla oboustranná ochota k rozdělení. Takže bylo s kým a o čem jednat.
    Bylo těsně po volbách, jak česká,tak slovenská strana mělaneotřesitelnou legitimitu danou právě proběhlými volbami.
    Ani jedna podmínka pro Ukrajinu neplatí.Kyjev jakékoliv jednání o rozdělení odmítá, a navíc je to vláda vznikla pučem.
    Legitimní není ani náhodou. Jo,mají teď většinu v Parlamentě, ale počínání těch poslanců vůči řediteli televize jasně naznačuje, jak k té většině přišli.

  11. No jedno je s odstupem času jisté, způsob rozdělení ČSFR a jeho praktické provedení, jako i stav vzájemných vztahů po 20 letech ukazují, že jurapové, kteří rozdělení prakticky provedli by měli dostat metály a kytice.

  12. NoName souhlas, i když drobné chybičky třeba s rozdělením armády by se našly.
    A také ukazuje, že bránit někomu v oddělení je kontraproduktivní.
    Kdyby si česká strana postavila hlavu, a místo jednání o detailech oddělení by odmítla jednat, a trvala na celistvosti Československa, bůhví, jak by to dopadlo.
    Možná by se i střílelo.

  13. kdyz to vsechno tady jsou ta fakta 😀
    jenze kazdej je vidi z jine strany.
    no dulezite je ze tu aspon haladinove+ vedi ktery ten pohled je ten spravny.

  14. Dobré nedělní ránko!

    Tedy koukám, že váchně planou!
    Srovnávat to s rozdělením Československa je blbina, na materiálním rozdělení makaly týmy pěkně dlouho – Jura nejednou vyprávěl.

    Co si, prosím, představujete, že by se mělo dít? V pátek Rusové převzali ponorku. Předpokládáte snad, že Chán Pelichán Putin zhasne, zaklapne víko a brnkne do Kyjeva: „Hele, Jaseňuk máš tu ponorku, tak jestli ti v neděli vyjde čas, skoč si pro ní,“?
    Být to u nás, tak je v pondělí celá ponorka v nejbližší sběrně a lze očekávat, že Rusové jí tam taky nenechají jen tak uvázanou plavat.

    Myslíte si, že osobně přemluvil těch 16000 ukrajinských kluků, aby se nevraceli domů na Ukrajinu? Myslím, že lehké rozhodnutí to pro ně nebylo, ale strach z toho, co se na té Ukrajině bude dít, byl asi větší. V každém případě je to velmi signifikantní!

    Proč pořád musíte mít všechno černobílé? Dokolečka píšu, že JSOU TO LUMPOVÉ NA VŠECH KONCÍ STEJNÍ !!!

  15. Novostavba se zařadila do civilizace, je připojena k síti.

    jepice, máš štěstí, že nevlastníš zámek, tak si klidně můžeš dovolit napsat, že se prackavlahvi roztáhla až sem. To si feudálové dovolí taky, ale dostanou hned kartáč, že sem nemají chodit.

    Jižní větříček, teploučko, deštíček ještě nedorazil. Slunce v duši.

  16. Rputi souhlas,
    ale to jednání umožnila česká ochota umožnit rozdělení !
    O detailech se už dá jednat, protože emoce poklesly. A nikdo, ani jedna strana nechtěl riskovat neúspěch kvůli detailům.
    Kdysi jsem na Pavoucích napsal, že jednání o rozdělení byla hvězdná hodina ODS a Klause, a na tom trvám !
    Aže zásluhy Klause a ODS na mírovém rozdělení jsou obrovské !
    A i když Ods později ledacos podělala, její zásluhy v tomto všechno odpouštějí.
    Jen na to dnes zapomínáme ! Bereme mírové rozdělení jako samozřejmost, a ono to vůbec samozřejmé nebylo !
    Trochu problémů, na každé straně stačilo pár cvoků, pár výstřelů a jeli bychom v tom všichni !

  17. 1615 😀 ano to plati “ Dokolečka píšu“ 😀

  18. Martine pripojena k siti jeste neni je pripojena k civilizaci.

    Dulezite je zda ti uz urad rekl ze ten material je dum 🙂

  19. nadruhou stranu ty uz mas parapety tak uz muzes dat kvitka do oken 🙂

  20. Muhehehe!
    Jj, martine, to bude tím zámkem! Protože každej, kdo má zámek hnedka ví, že Putin je Chán Pelichán a lotr mexickej. A basta! 😀 😀

  21. Já bych se Halladina do jisté míry zastal – ve většině svých komentářů se soustřeďuje na uvádění reálných informací, které jsou třeba i pro mě nové a pro dokreslení situace velice užitečné.
    Že jsou to fakta většinou nepříliš radostná, za to Halladin s největší pravděpodobností nemůže 🙂
    Ovšemže by si mohl odpustit svou posedlost Spojenými Státy jako zdroje všech potíží, v tom mu zas ale zdatně sekundují další komentátoři svým „….et autem censeo, Putin je gauner“ 🙂
    Putin není gauner, Putin je RUSKÝ politik, zdůrazňuji ono „ruský“. Cítí slabost EU a využívá jí.
    Osobně vidím problém v tom, že velmocenská politika Německa, UK, případně do jisté míry Francie se rozplizla do beztvarosti Rumpála a baronky. Putinovi najednou zmizeli soupeři, Obama jím taky není, ten má blíž k Rumpálovi než k Reaganovi.
    Asi skutečně nastal čas vytvořit alianci Polsko, Pobaltí, Slovensko, ČR s podporou USA a začít více zbrojit. Kecy jsou k ničemu, od EU se nedá nic moc čekat.

  22. zdravím!
    (1599) Halle, toho Nilina-jak doporučuje Andy-bych si, být Vámi, přečetla: má zajímavý životopis, narodil se v r.1980 (jak sám píše, v kriminální rodině), v 18ti létech v druhé čečenské válce…“potom jsem pracoval v bezpečnostních službách – tři roky pro jednu izraelskou agenturu a pak dva roky pro Vatikán. Vyučil jsem se tak protiteroristickému řemeslu.“ V 29 létech napsal první knihu.O druhé válce v Čečensku sdělil to, co jsme se tady nikdy nedozvěděli:totiž, že 90 tisíc bojovníků „za Čečensko“ byli Somálci, Afghánci, Egypťané, Pakistánci,i Číňané,jen 10% byli Čečenci – placení šejky, a nešlo o víru 😕
    http://www.paseka.cz/webdata/0000003883_20131230145121YEQFHPZK.pdf
    No, já si tu jeho knihu nekoupím; jestli Andy má v hlavě zakotvenou nenávist k Rusům, v mém kapsáři paměti já mám zakotven názor,že Čečenci jsou divoký kavkazský kmen, který se snahou hodnou lepší věci dodnes provádí krevní mstu-za sousedy bych je nechtěla 😕

    (1615) Rputi, jak psaly i Lžidnes, jest to ponorka velice velmi stará a (podle šmoků)i při jakési údržbě ve velice v chatrném stavu; jest tedy otázkou ,zda při zvážení ekonomického kalkulu „užitná hodnota / cena“ se náklady spojené s odvozem oné ponorky na šrotiště vyplatí 😕

    (1614) mno, pasáčku, podle I.C.Parkinsona jsou jako ti, kteří mají vždycky pravdu, stejně vzácní lidé , kteří ji nemají nikdy 😕 Jste ta vzácná výjimka ? 🙂

  23. A ještě bych dodal – vzpomeňte si na Thatcherovou, Reagana, Mitteranda a Kohla v 80. letech. SSSR udolala aliance států, jimž výše jmenovaní šéfovali, nikoli jakási améba s názvem EU. Být na jejich místě Barroso, Rumpál, Ashtonová et consortes, měli bychom tu Jakeše dodnes.

  24. Foundry,

    Já bych tě poopravil – stejně jako je Putin ruský politik, jsou Američané Američané.
    A dělají to, coje pro ně výhodné.
    A bezesporu by pro ně bylo výhodné zatlačit Rusy ještě víc do kouta.Pokud by se tedy Rusové zatlačit dali.
    Morální odsouzení z mé strany v mých komentářích nehledej – není tam. Ona morálka v politice moc velkou roli nehraje, i když se za ni občas politika schovává.
    Ale pochybnosti o účelnosti této US politiky mám.
    A taky o tom,zda je tato politika účelná pro EU a nás.
    Sankce proti Rusku si odskáče především EU,USA se téměř nedotknou. Na to je přímý obchod mezi USA a Ruskem příliš malej.

  25. 😀 1623 no to neni zase tak velka vyjimka , je tu vic tech co nikdy nemaji pravdu .
    tedy mene nez tech co maji vzdy pravdu 🙁

  26. Rputi a Halladine, ad zabavování výzbroje-že bylo nějaké referendum na Krymu ?-no dobře. Vstup do Ruské federace. No … No dobře.
    Ale že ruské námořnictvo zabavuje ukrajinské lodě a letadla ? Rusko přece s Ukrajinou není ve válečném stavu, dokonce to ani nejsou ruští vojáci, kdo obsazuje, říkají ruské orgány. Na základě čeho tedy dochází k zabavování ukrajinského válečného materiálu ?
    Ukrajinských vojáků na Krymu je mi líto. Je to neskutečné ponížení, a bohužel, na vině je hlavně Kyjev. Buď měl vydat jednoznačné rozkazy k obraně, nebo kapitulaci. V dnešním světe, kdy se dodatečně zkoumá každé uprdnutí a každé rozhodnutí, na které měl dotyčný velitel 2 minuty a komise pak dva roky a kde se pak zpětně trestá… Není divu, že ukrajinští velitelé nejednali.
    Mimochodem, mockrát v historii v takové situaci posádky své lodě a ponorky potopili, aby se nedostali do rukou nepříteli. Tady to taky mohlo být řešení.

  27. Noname, to s tím zabavováním asi nerozpletem, tam jsou zmatky převeliké. Ona je otázka, jestli je to zabavování jako „Zabavování se štemplem“, nebo prostě vyklidili od Ukrajinců..

    …Důstojníci ukrajinského námořnictva na Krymu vypínají telefony, řadoví vojáci balí kufry. Jejich základny i lodě přebírají Rusové. Část původního osazenstva zůstává, musí jen převléknout uniformy. A ti, kteří končí, nemohou přijít na jméno svým velitelům z Kyjeva…
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/na-krymu-konci-ukrajinske-namornictvo-dh8-/zahranicni.aspx?c=A140322_152915_zahranicni_mlb

  28. NoName,
    já už to napsal.Pokud existuje dohoda o rozdělení, je možné se dohodnout o rozdělení majetku bývalého společného státu.
    A taky o rozdělení dluhů toho společného státu.
    K tomu došlo u nás.
    Pokud neexistuje dohoda, pak se prostě každej snaží „uchmatnout“ co může.
    Pokud vezmeme podíl obyvatelstva na původním státu ( berme teoreticky, že UA měla 45 milionů lidí, z toho Krym 2 milióny, pro vysvětlení principu přesné počty nejsou nutné)
    Pak při poměru 43 : 2 by měl Krym nárok na 4,45 % floty – ale současně na 4.45 ostatní výzbroje Ukrajiny na jejím celém území…
    Ovšem pokud není ochota k rozdělení, pak se nedá jednat ani o rozdělení majetku a dluhů, a každý se zmocní, čeho může.
    S tím potopením máte pravdu, ovšem k tomu musí dát příkaz vláda. To si velitel lodi mimo oficiální válečný stav nedovolí.
    Za válečného stavu je to samozřejmě něco jiného, tam k tomu asi velitel v boji právo má.

  29. (1625) no, už jsem tady psala, že nic v politice není absurdní, i když mnohé je hodno politování ! A to ze všech světových stran 🙁

  30. 1605 Modrej, jsi si naprosto jistý, že ekonomie jako exaktní věda popisná je oborem společenskovědním? Krom toho je v tom hokej, protože v nějakém spojení a pojetí, „nomos“ znamená, že jde o prachy, kdežto „logos“, že jde o nnaprosto něco jiného, mrkvózního a „zeleného“. Bez ohledu na autentické významy, pokládám za humorné, že „bucky“ jsou tradičně zelené a že Zeleným jde o prachy.
    Přesahy se mi jeví nejen inspirativními, užitečnými, ale i nutnými. Protože to co ekonomie formuluje pro člověka, je součástí obecnějšího. Ekonomií formulované „zákony“ jsou součástí „zákonů“ obecných.
    Ekonomie ve své čisté podobě, bez přívlastků, jako věda popisná a analytická, neemotivní, nehodnotící, nepolitická a neideologická a proto jen taková způsobilá být zrcadlem, se mi právě proto jeví jako mocný poznávací nástroj. Jako exaktní věda. Neznamená to, že bychom se nemohli a neměli zabývat ekonomií s přívlastky, dále od pramene a rezignovat na odpovědi na otázku „proč?“, důležitou pro všemožná praktická rozhodování. S nějakou takovou komplexní otázkou můžeš obcházet po různých oborech a odevšad Tě vyženou, protože to není otázka pro ně. Každý sice může hledat odpověď na část, která mu přísluší, pokud je ochotný, jenže on ani ochotý není, protože není to otázka čistě v předmětu oboru v němž se považuje za experta. I kdyby ochotný byl, a i všichni ostatní, jejich dílčí nálezy, bez vzájemných souvislostí a dalšího zkoumání na základě otázek vzešlých z těchto souvislostí, by byly nepříliš užitečné.
    Jedno je „základní výzkum“, druhé je aplikovaný výzkum.

    Obrátí se na Tebe výrobce známé značky Foun and Foun, že by rád věděl, proč se jeho nové founy až tak dobře neprodávají. Vlítneš tam, prostuduješ výkazy, všechny toky, skladové zásoby, obrazíš pobočky, dořveš finančního ředitele, že sebou málo mrská a po třech nedělích oznámíš překvapivý výsledek, že příčina je v tom, že zákazníci nové founy až tak moc nekupují a že jestli to tak půjde dál zu grund po takovou a takovou dobu tak Foun and Foun bude plaite, zavře krám a akcionáři mocně zaslzí. Direktor tím nebude potěšen, protože to znamená, že zakrátko už nebude direktorem, což není radostná vyhlídka a skončit za pokladnou supermarketu se mu pochopitelně nechce. A prý že co s tím. Někde účinná metoda vyhození poloviny zaměstnanců, pardon redukce lidských zdrojů, a výprodej skladových zásob nepomůže, protože co pak. Samozřejmě, že účetní „ozdravení“ firmy a její prodej nějakému hejlovi či konkurenci by nepotěšilo ani akcionáře ani chudáka direktora. Nezbude než se zabývat proč zákazníci mají o Foun and Foun menší zájem než o konkurenční výrobky. Direktor si zoufá. „Naše černé placky jsou stejně placaté jako ostatní, mají vše jako ostatní, cena je podobná jako u ostatních, tak sakra, čím to je?“ Tady už dávno skončila čistá ekonomie a jak víš, nastupuje obchodní a technická analýza vyžadující dobrou znalost produktu, navazujcích služeb a situace na trhu, konzultace s prodejci, požadavky na zpětné vazby od zákazníků či potenciálních zákazníků, na analýzu jejich potřeb v té souvslosti na analýzu konkurenčních výrobků a mnoho dalšího. Představuju si ten dialog, ale o tom někdy jindy.

    K drogám a kriminalitě, stačí zobecnit. Drogy jsou zboží jako každé jiné, jejich prodej je obchod jako každý jiný, represívní zákony a aparát spoluvytvářejí tržní prostředí a transakční náklady. I na loupežničinu lze pohlížet jako na obchod. Nejspíš se Ti nebude líbit prvek násilí, protože svobodnný trh, to znamená trh bez přívlastků, je dobrovolnou směnou, prost násilí. Proto v tomto vymezeném rámci není pochopení pro „dobrovolnou“ směnu „peníze nebo život“. Jenže čím se tenhle případ prakticky liší od případu „dobrovolné směny „celého jmění za sklenici vody“ nutné k přežití? To, že něco nominálně nějak označíme a vyloučíme jako předmět zkoumání, neznamená, že ony principy nefungují i v tomto.

    Kromě toho, podstatu čeho všeho co se nám jeví jako politické a ideologické, nebo lépe co je nám tak předstíráno, lze rozkrýt ekonomickou analýzou… Například k tématu článku. Národ, vlast, svoboda, demokracie, lidská práva…Jenže to je jenom fasáda, za kterou se skrývají ekonomické zájmy, pro které je ten kanonenfutr nutno přesvědčit, že pod nějakým panovníkem by semu dařilo lépe než pod jiným. A že ve jménu toho všeho by se ten kanonenfutr měl krvavě utkat s jiným kanonenfutrem. A jiný kanonenfutr nebo (to je zvláště pikantní, ten samý) to zaplatit. Protože bez ohledu na to co jak je pojmenováno vždycky platí, že poddaní platí panskou politiku. Třebaže občas dojde i na panské hlavy. I takové jsou transakční náklady. Proto ty panské hlavy se zabývají tím, jak si je uchovat i v případě existence globálních zbraní a neexistence někdejšího zápolí. Jak to zaonačit aby na ně nedošlo a místo nich jak se patří chcípal ten kanonenfutr. To jsou zájmy „elit“. Dá rozum, že nedělám byznys proto, abych o něj přišel ve válce nebo dokonce přišel o kejhák. Proč to píšu, proč jsem se dostal až sem. Nějaké povědomí o ekonomii, přemýšlení o souvislostech, analýza oproštěná od ideologie, umožňují demaskovat co je nám zakrýváno. Nejen v obecné politice. Umožňuje nám lépe definovat co je pro nás dobré a co zlé a tím řídit svoji humanaction. Třeba abychom měli na hospodský pokec u piva….

    Všem kteří měli tu trpělivost a dočetli až sem, přeji nikým a ničím (zejména ne blbými tlachy v teledebilizátoru) nerušený nedělní oběd.

  31. Ono by se možná vyplatilo, dohledat a zdokumentovat posloupnost kroků…
    Klid – odmítnutí asociační dohody- Majdan- Dohoda s Janukovičem za účasti EU – Porušení dohody majdanem – útěk Janukoviče – obsazení kyjevského parlamentu – vyhlášení nezávislosti Krymským parlamentem – transport (brenekem)raněných revolucionářů do ČR – Navýšení počtu ruských vojáků ani ne do výše povolených smlouvou – rozhodnutí krymského parlamentu o připojení k Rusku – a potvrzení referendem.

    Třeba se mýlím, a bylo to úplně jinak.
    Ale nějak mi z toho vychází, že po odtržení Krymu od Ukrajiny( v hranicích původního státu – jako Kosovo, jak říká Kalousek)byl Krym pár dní samostatným státem, byť o mezinárodní uznání nežádal, ovšem Rusko ho uznalo. A jako samostatný stát uzavřel smlouvu s Ruskem…

    No, z hlediska ruské agrese to nic nemění, ale z hlediska mezinárodního práva, kterým se kdekdo ohání, to může měnit spoustu náhledů na vývoj situace.
    Třeba zda ten materiál a základny jsou opravdu ještě ukrajinské…
    Třeba to proč ti vojáci mají volbu, kde chtějí zůstat a proč jich spousta zůstává doma, na Krymu…
    A ví někdo z vás, co a jak je výslovně zmíněno v té krymské smlouvě o připojení s Ruskem?
    Politická část asociační smlouvy EU/Ukrajina má 500 stran… velmi se bojím, že nový UA premier ani neví co podpisoval… stejně jako Gross při podpisu Smlouvy o ústavě pro Evropu….jak je v EU zvykem.

    Takže ?
    I.Brandtova věta…

  32. Za sebe uzavírám téma tím, že nikdo neprotestoval když Moskali dali, tak proč by měl když Moskali si berou zpátky.

  33. Schumi, zůstanu u jednoho tématu: zařazení ekonomie do společenských věd.
    Takže, jsem si tím naprosto jist a to z principiálního důvodu, který jsem (pro klid) zmínil v 1605. Ekonomie je ve své čisté podobě (většiny škol, v rakouské bezpochyby) vědou bez přívlastků. Analyzuje a popisuje prostředky, které volí lidé. Volba znamená existenci alternativy. Lidé jednají (vybrali jednu z alternativ), tzn. projevují svoji vůli, když sledují nějaký účel. V tom je celá racionalita jednání, neboť volba je nevyhnutelně rozumová kategorie (o pseudovtipnou debatu, jak je člověk hříčkou svých pudů nemám zájem). To je klíčová záležitost, a právě proto, je ekonomie společenskou vědou. Misesovské křídlo zařazuje ekonomii do praxeologie – logiky lidského jednání. Ale to je téma ještě o úroveň (možná dvě) výše než tohle.
    Přírodní síly, které jsou nesporně a bezpochyby rámcem lidského jednání, žádnou vůli nemají. Vůle je vlastní pouze lidem (příběhy ze světa zvířátek jsou určitě roztomilé, ale nemají s tím nic společného). Tedy pokud na mě nepřijdeš s tím, že Matka Příroda je mrcha, protože „moudře“ schovala svoje špičkové produkty (např. ropu a plyn) pod zem nebo mořské dno, aby je lidé nenašli :-). Prostě jsou to odlišné disciplíny a společné mají jen to, že se jimi zabývají lidé. Nedávno jsem žádal Matzurku, aby mě dodala přírodovědné argumenty pro rozcupování jednoho ekonomického textu. Autor se pokoušel „o přesah“, aby cosi dokázal. Výsledek byl strašný. Mizerná argumentace ekonomická a mizerná přírodovědná (pravila Matzurka a já v tuto vynikající dámu nekonečnou důvěru).
    Říkám vždy: držte se svého kopyta, i když budete muset prohlásit, že je to s naší metodologií a znalostmi, v tuto chvíli neřešitelné. Nota bene, kdykoli někdo zkusil použít aplikaci přírodních zákonů na lidi, tak to skončilo katastrofou.
    Pokud jde o to „proč“? Tak to musíš ke kolegům psychologům – ti se zabývají motivy. Pro ekonomii z motivů nic nevyhnutelného pro lidské jednání neplyne. Zjistíš, že 30% lidí má motivy pro své jednání Takové, 30% procent pro stejné jednání Makové, 15% ve stejné situaci má motivy Jiné, a zbytek Další. To je asi fajn vědět, ale nelze z toho udělat žádný obecný závěr, kromě toho, že všichni měli motivy. Ale to jsme věděli ex ante a ta procenta zjistíš až ex post. Pro budoucí jednání stejných lidí jsou Ti ty výsledky k ničemu a musíš začít znovu, přinejmenším zkoumat, zda-li jsou stejné podmínky.
    Takže, kašli na přesah, nevymýšlej nové termíny a drž se standardní analýzy a terminologie. Zločin (Gary Becker) a drogy (a další Walter Block) za pomoci běžných nástrojů, už máme moc pěkně popsány.

  34. 1635 Modrej, dík, kouknu. Určitě jsem jediný v širokém okolí totální ignorance kdo se tím zabývá.
    K tomu nahoře, je to tím, že se zajímám o mnohé a o souvislosti.
    Na rozdíl od Tebe, nejsem tak přesvědčen o lidské výjimečnosti, o tom že zvířata „nemyslí“. Například někteří příbuzní primáti rozlišují teď a potom. A dokonce mají i abstraktní myšlení. Jen je problém, že si s námi o tom neumějí popovídat. Jenže když je naučíme několik set znaků řeči, zjišťujeme, že skutečně myslí. Onen „konservativní“ náhled většiny ekonomů je podmíněn tím, že jsou obecně „konservativní“. Pro křesťanské konservativce je že „člověk byl stvořen k obrazu Božímu“ axiomem. Kontrapunkt člověka, jediného myslícího tvora k nemyslícím zvířatům pojímaným jako živé stroje. Není to tak dávno, co někteří „vědci“ zkoumali, zda zvířata jsou schopna vnímat bolest jako člověk a dělali na nich šílené pokusy.
    Jestliže chci poznávat a vykládat svět spojitě, musím spojitě užívat odlišné nástroje.
    Ekonom mě vyžene s psychologií, psycholog s ekonomií, biolog s oběma, fyzik z všema třema… Přitom k vidění v souvislostech a k nalezení odpovědi na otázku potřebuju všechny obory. Například co je mi platné například když mě bolí koleno, že jednotliví odborní lékaři mě vyšetří, moudře pokývou hlavami a konstatují, že nezjistili žádné onemocnění, žádnou anomálii, které by toho byly příčinou. Jenže mě bolí koleno! Tak mě nakonec poškou k psychiatrovi jako hypochondra. A když se mu svěřím, moudře pokývá hlavou a praví, že jeho také bolí koleno a že mu také kolegové řekli že nic nenalezli. A že mu na to pomohly obklady jak učil Priessnitz…

    Nedožaduji se toho aby na mé všetečné otázky odpověděla ekonomie ani toho aby do sebe pojala jiné obory. Nechť zůstane nedotknutá, v tom je její hodnota. Ndožaduji se toho, aby mi na ně odpověděl ekonom, jsou-li mimo jeho obor. Jenže jsou komplexní otázky na které nemůže odpovědět nikdo ovládající jeden jediný obor. Je nekonečně mnoho otázek na pomezí mnoha oborů. Tazatel požaduje odpověď a ne mnohohlasé volání „To není můj obor!“

    Když se zeptáš co to je, jeden odpoví, že sloup, druhý že sud, třetí že had, čtvrtý že plachta, pátý že roh, šestý že štětka. Pak přijde malý chlapeček a řekne : „To je slon.“ Zeptáš se jak to poznal a dostane se Ti prosté odpovědi : „Protože nejsem slepej.“ Dál k tomu nic nedodá, protože je to slušně vychovanej chlapeček.

  35. Schumi, skoro jsem se chtěl u 1. odstavce urazit 🙂 Moje odmítání analogií ze světa zvířátek nepramení z přesvědčení o lidské superioritě. Pramení z prostinkého metodologického faktu, že člověku je srozumitelné pouze lidské (konec konců, sám to zmiňuješ). Nemám vůbec žádný problém uznat, že zvířata mají také kategorii času (dříve a později). Ale tvrdím, že to je použití lidských kategorií. Jestli to ta zvířátka takhle chápou, vůbec netuším. Budu tušit, pokud se ze mě někdy stane zvířátko, ale nevím, zda-li mně zůstane něco z lidských dovedností, abych se o to mohl nějak podělit s ostatními.
    Z úplně stejného důvodu odmítám to míchání metodologií nebo přesah. To není žádný konzervatismus – to je prostý fakt, že máme nějaké termíny, máme nějaké nástroje a jde o to, abychom je používali. Jenom proto, že někdo neumí ty nástroje a termíny použít na konkrétní situaci, tak nemá smysl chodit někam jinam a hledat přesahy. Trochu se nyní zabývám „pastí chudoby“ a vehementně odmítám všechny slinty o antropologických, kulturních, historických a dalších „špecifikách“ (které jsou průhlednou zástěrkou pro kolosální „plánovačské rozhazování“. Tvrdím, že jsme schopni tohle úspěšně řešit (netvrdím, že vyřešit jednorázově) se standardními nástroji. A dosáhnout pokroku, tzn. krok za krokem (chi chi chi). Trh není něco jednorázového, je to stálý proces, který nalézá nebo nenalézá řešení prostřednictvím jednání lidí.
    Takže závěr je: ano, budeš omezen na jeden obor, který budeš znát dobře, namísto povrchních znalostí mnoha oborů. Věčné dilema: je lepší umět jeden cizí jazyk výborně, nebo solidně několik jazyků?

    P. S. Samozřejmě, že nejlepší je umět několik jazyků výborně, ale to asi není předmětem debaty, kterou vedeme 🙂

Komentáře nejsou povoleny.