Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. Basurin je zjevně zelený mozek, i když velitel vojsk DNR.
    Ta jeho poznámka o povolání chemického vojska – Azováky chce totiž z krytů pod Azovsteel vykouřit jak krtky – začala nabírat netušené opbrátky.
    Ten tovární komplex má snad 10x20km nebo i víc, a podzemí dost strukturované; nicméně je tu myslím snaha zajmout co nevíce Azováků živých. Taky panuje obava, co všechno je tam kde schované, co by případným zásahem odstartovalo daleko větší apokalypsu…

  2. Petře Kunetko,
    Ukrajinci pouštějí odvedence, kteří doposud nebyli v armádě. Sousedovi se takhle vrátila parta, co mu předělává barák. Soused jim na zahradu postavil maringotku, aby měli kde bydlet a chlapi jsou nadšeni. Evidentně aktuálně ukrajinská ubytovna v Čechách nepatří k místům, kde by normální člověk chtěl žít.

    • Tak posílat odvedence proti profi armádě je dost k ničemu… Ale je to překvapivě racionální krok, od UA.

  3. A„Když někdo vraždí děti, asi se nestydím za to, že jsem z vašeho (pohledu) hysterická.“ (Světlana Witowská)
    Na hysterii je vyzkoušený prostředek pár facek. Pokud ovšem stojí za to ji zastavovat.

    Když vám nějaký doktor zakáže pít pivo, pak kouřit, pak sladit a nakonec jíst tlusté, je asi jedinou racionální reakcí přestat k takovému doktorovi chodit a najít si jiného.
    Až na to naše sdělovací prostředky hklavního proudu přijdou…
    Nepřijdou.

  5. Na druhou stranu, brzy budeme svědkem unikátního činu – detailního vyšetřování válečného zločinu po twitteru.

    • U nás zločiny vyšetřují mentiony.
      Zločin v Egyptě.
      „pachové stopy“.
      „soudce nabyl přesvědčení“.

    • Rád bych viděl soudní líčení:
      Fízlové si myslí, že to byla elektrika.
      Soudní znalci potvrdili, že to mohla být elektrika. Na základě pocitu a razítka.
      Prokurátor měl odvahu tuto konstrukci přinést k soudu.
      Soudkyně si zahrála na soudkyni Barbaru.
      Obžalovaný se blbě tlemil a měl nagelovaný účes.
      Tím nad sebou vynesl rozsudek.
      Poučení:
      Nikdy v ničem fízlům nepomáhejte. Nemají šanci, kapacitu vás pochopit. Spravedlnost neprosadíte, sobě uškodíte.

      • Přesně tak. Elementární pravidlo pro diskusi s policii, když řeší trestní čin – oznámit jméno a požádat o advokáta.

        • Zkoušel jsem pomáhat jako svědek …
          To i v ČNB byly větší kapacity než u fízlů.

  6. Tak jsem rychle prošel pár diskusí a začíná se mi jevit, že ofiko propaganda přepaluje. Taky už je to dlouho, navíc, když Ukrajinci tvrdí, že to bude ještě 13 let…

    • Zvláštní co se může urodit na Blistech. Smysluplný článek.

  8. A už je tu vyprávění o chemickém útoku. A v rozhlasu je překvapivě odborník, který vysvětluje, že plyn, kterým se vyhání srocení (slzák a p.), není bojová chemická látka !

  9. A koukám, že Rusům zase dochází munice. Stejně je to od Ukrajinců hezké, že tu ruskou armádu bez jídla, munice a nafty nezlikvidují,

    • Jenže v Azovstalu se bude určitě jednat o slzný novičok

      • TO mělo být o okénko výš. Ale k Rusákům bez jídla bych poznamenal, že dokaží vyržet dlouho.

      • Koudelka už před Novičokem v česku varuje. Mezi ukroše se vmísí zákeřní zákeřníci a tady nás otrávěj.

  10. Hm,
    tak jestli Zelenský hrozí Rusku vymazáním z mapy mezinárodních vztahů, tak asi taky nedostává úplně informace – se sankcemi souhlasí 40 států ze 196 v OSN, což činí cca miliardu lidí proti šesti miliardám, které mají vztah k RF pořád stejně pozitivní. Vychází mi z toho, že fakt míří svá slova na západní politické libtardy nebo koho.

  11. Fiat plánuje na památku Topolánkovy návštěvy vyrábět malinkaté Topolino.
    Elektrické. S dojezdem 75 kilometrů. Takže reálně v zimě se dvěma lidmi a zapnutým topením, nebo stěračem, kolem 30 kilometrů. Jinými slovy dojedete z domova k superhyper a zapíchnete to do zásuvky, bude-li jaká k dispozici, abyste měli jistotu, že s nákupem dojedete i domů.
    Vyrábět to budou v Maroku

    • Pro Afriku to bude ve variantě se sluneční baterií na střeše a tím pádem s trvalým dobíjením, ne?

      • pro Afriku to bude bez baterie s teleskopickou ojí vpředu na instalaci muly.

        • Mula všude kadí a chčije. Nebylo by ekologičtější zapřáhnout jedni z manželek?

      • Proti tomu je i to indické Tatu limuzína.

        • Ale musíš uznat, že dojezd 70km je dostačující. V takovém vehiklu nemůže normální člověk vydržet déle než deset minut.

          • Nerad, ale naprosto souhlasím. Pro tento vehikl je i 10 km dojezd přehnaný.

          • A i to dobíjení nebude tak strašné, jak líčíl ptakopysk. Při 5kWh baterii, bude stačit mít na konci dobíjecí šňůry místo vidlice patici E27. V parkahausu se jeden napíchne místo žárovky. Drsnější povahy nebudou mít ani tu E27 a přípojí se přímo ke svorkovnici dole ve sloupu osvětlení 😛

  12. Diskuze u oběda (50+): je vidět, že lidé čtou TASS! A věří mu! Už jsem pochyboval.
    Demokracie. Referendum. Kosovo. 8 let. Vše tam bylo. Skrze něj promlouval duch Gerasimova.
    Třetí Řím vítězí na všech frontách!
    FYI: svědectví obětí nelze brát v úvahu, protože není nestranné.

    • já Vám Nickname ještě stále rozumím. Nicméně jsem se rozhodl dát odkaz na tento blog i matce. Ráda luští záhady (a nemá můj zdejší trening). Miluje záhady. Hotová Agatha Christie. A dnes ráno dostala na Bulovce ambulantně tři stenty a už je doma a je až strašidelně pohyblivá (vyběhla 4 patra protože zapomněla že to nešlo) a nabitá energií 🙂
      Tak jsem na ní zvědav! Rozluštila by i hieroglyfy.

  13. 2 skimic ad 14:36 – a ta manželka by nekadila a nechcala?

  15. Dobré odpoledne,

    koukám, že Fiat multipla už není nejošklivější auto na světě 😀

  16. Petr Kunetka (12.4.2022 (15.18))
    On je život naučí. 😀
    ale neviděla bych to tak černě….
    Nějak si neumím představit, že vyučený truhlář, kovář nebo kuchařka řeší, jaké má její zaměstnavatel názory na sociální a environmentální problémy

    Myslím, že to je typický uvažováni zaměstnanců korporátů, neziskovek a státních institucí, asi se ptali hlavně v tomto okruhu.

    Ostatně většina lidí nebude v situaci, že by si mohla nějak vybírat z pracovních nabídek. Budou rádi, když nějakou práci seženou.

    • Je otázkou, zda díky štědrému sociálnímu systému a opičí lásce rodičů vůbec po nějaké práci touží

  17. „Mladí lidé zjevně chtějí být v zaměstnání sami sebou, a pokud se práce neslučuje s jejich hodnotami, nehodlají přistupovat na kompromisy. Firmy na tuhle proměnu musí reagovat, jinak se jim nepodaří přilákat nové pracovníky ani udržet ty stávající“

    No, od bráchy mám čerstvé report, jak na to reaguje jeho firma.

    „Já jsem ráno našel na Intranetu dotazník na téma, jak chceme bojovat proti klimatické změně. Já ho vyzkoušel, abych zjistil, jestli bude tak debilní, jak si myslím. Nebyl. Byl ještě mnohem debilnější. Už se těším na povinné školení…“

    Tak ať si to ti mladí užijou….

  20. Ad maYda (12.4.2022 (15.46))
    vyučený truhlář, kovář nebo kuchařka … Šikovný truhlář, kovář nebo kuchařka, soustružník, nástrojář…, když zjistí, že se mají účastnit genderového školení, tak praští pilou, perlíkem, vařečkou, nožem a jdou si hledat štěsží jinde.

    • Ten nesmyslný tlak progresivců a jiných za něco převlečených hovádek se nakonec vyruší sám. Ale bude to trvat a bude kolem toho hodně řevu.
      Ona ta „osobnost“ mnohých mladých mileniálů je jenom takový barevný plakátek, kde se daná persona pokouší sama sebe představit v důležité životní roli. Většina z nich v tu vizi o sobě sama věří. Když se jim po prvním styku s realitou plakátek roztrhá a ušmudlá, jsou zdrceni a přemýšlejí o sebevraždě. Nebo kde sehnat pervitin.
      Nakonec vezmou zavděk místem, které jim sehnal někdo z rodiny, už o nic nebojují a tvrdí, že s nimi život vydrbal.

      • Kdepak perník, ten je pro socky. Tihle jedou v koksu.

  21. Mladší lékaři kňučí, že ukrošským kolegům nerozumí. Přitom pro nás starší je to v zásadě jednoduché. Bilaka nebo Indru jsme slyšeli denně a ta rusínská (ukrajinská) slova tam taky měli. Ukrajinština poslouchaná je pro nás srozumitelná.

  22. iDnes: Le Penovou střední Evropa nezajímá, Macron nás aspoň bere v potaz

    A pro mne je rozhodnuto – volím Macrouna.

    • Le Pen ale taky odmítá sankce na ropu a plyn, to mi zní jako „France first“ 😉

  23. Dostal jsem lahev slivovice. Kolegové říkali, že je vynikající. Co se s ní dá dělat když ty moravské morzakory moc nepiju? Z nějaké školní četby si pamatuji, že se dává do povidel. Ale přece kvůli tomu nebudu týrat ŽD aby dělala povidla? Dá se prý použít i na pokapání švestkovýho koláče. Hmm. Já švestkovej nerad.
    Do ostřikovačů to zkoušel Schumi a lezly mu po autě mouchy.

    Moraváci – k čemu se dá použít slivovice? Na flambování se to taky nehodí.Jsou z toho cítit švestky a přebilo by to výtečnou chuť masa.

    Napadá mi po Schumiho výzkumu, že bych to v létě nalil do kelímku aby to lákalo vosy.

    • No jo ale máš riziko, že místo vos nalákáš Valachy (Vsetíňáky). 😉

    • Schovej to pro případnou návštěvu Valacha nebo tchyně.

      Nebo do toho nalož na svatého jána zelený ořechy a udělej si ořechový likér.

      • Jestli máš nějakou zbytečnou drahou optiku, mohl bys zkusit ji tím zničit. Abys pak koupil ještě zbytečnější dražší.

          • Co takhle použít na bolavá kolena. něco jako Opodeldok. Nebo přelít do lahve od oblíbeného destilátu a počkat na atak kovidu. To se prý mj. ztratí chuť a čich. Pak by to šlo pít a irské nebo skotské výrobky by se mohly konzumovat až po vyléčení. Prostě z jedné láhve udělat dvě.

    • Tak takovy mam den! Napred mne sup posere balkon, pak Vsetin prohraje hokej. Otevru si, abych si trochu zabojoval, Sumavaka a doctu se, ze svata voda se dostala do rukou totalniho, rouhaveho (skimici, vyber si jmeno, ktere ti mam dat!). . .!!!Jeste, ze vcera moje draha doplnila zasobu mistni ohnive vody. Snad me to uklidni.

      • Já už jsem nad tou urážkou zuřil. Ale mlčky, jinak bych dostal ban.

  24. Kdy a jak se zchudnutí zdejšího obyvatelstva odrazí ve volebních preferencích?

    • Tak na to jsem velmi zvědavý.
      Záleží na timingu. Včas přisypat love, vědět kolik, někoho rituálně popravit a tak. Obávám se, že to Babiška uměl daleko líp.

    • Záleží na fízlech a prokurátorech. Dokud budou mít zločinci „zelenou kartu“ s právem zabíjet, krást a ničit, může se stát cokoliv.
      Fízlové a prokurátoři mohou zkusit další proruský puč, jako v 2013.
      Mohou nevyšetřovat. Jako případ Mrázek, Bečva, Lovochemie, Havlíček, Schillerová, celá Stoka, …
      Kdo má v rukou justici, obvykle vyhraje volby.

      • Jsme malá a slabá země. Děláme, co musíme.
        Už jsme zrušili víza všem občanům RF? Už jsme zrušili občanství všem českým občanům s dvojím občanstvím (ČR/RF)?
        Už jsme zabavili všechen majetek občanů RF v ČR?
        Je to jen poštěkávání mopslíka proti tyranosaurovi, zbytečná akce, která RF neuškodí. Ale je to třeba. Taková role nám byla určena.

        • Kým určena?

          Za mých mladých časů byla taková teorie, že vlády si zřizují občané dané země ke svému prospěchu… Já vím, to je dávno… 🙂

        • A dát je pod soustředěný dohled. Někde je zkoncentrovat…

          • No, když tak koukám na diskuse, ono by to dnes prošlo. Rus není člověk, ale svoloč, že…

            Vše už zde jednou bylo.

  25. Dobré krásné slunečné ráno všem slušným lidem 🙂
    V podvečer mi byla darována luxusní jehněčí pravá zadní noha. Si tam leží a čaká až se odloží, až se s ní pomazlím, vykostím, nakořením, prošpikuji, sroluji a svážu do úhledného balíčku dvoubarevným francouzským kuchařským provázkem, lehce opeču, tukem a česnekem pomažu a nechám ještě odležet.

    Šče ne vmerla Ukrajiny i slava, i voľa,
    Ještě neumřela Ukrajiny ani sláva, ani svoboda,

    Což implikuje, že už to dlouho nebude trvat? Ti Ukrajinci jsou stejní lůzři jako ty čeští. Ti už si ani nepamatují, kde jejich domov byl či je (Kde domov můj).

    Pesimismus stranou! Sláva Ukrajině!

    • Nebo dokáže mi někdo vysvětlit, o jakém úspěchu to novinář mluví?

        • No, můj dotaz nebyl na odhad budoucího vývoje, ale na to, co za úspěch se nám snažila ta zpráva na seznamu prodat…

          • Válku, pokud vím, vyhlašuje parlament, jestli nedošlo k nějaké změně ústavě.

            Jsem si jist, že nic takového se nestalo.

            Takže si pořád myslím, že žádat od našich médií, aby informovala pravdivě a objektivně, není tak moc.

      • Neznáš? Je to podle vzoru. To vám byla rvačka. Celou hospodu jsem hnal za sebou, až jsem ji kolem sebe obklíčil v koutě. Všichni měli ruce od krve jenom já hubu. Jendoho jsem kopl koulema do kolene. Dálšímu jsem dal nosem dopěsti.

      • Ukrajinské vedení opakovaně uvádí, že prolomení ruského obléhání Mariupolu je velmi těžké a že se zaměřuje na vytvoření humanitárního koridoru z města.

        No proto taky ty humanitární koridory kontrolují, protože ti Azovští chlapíci se tam přimíchávají.
        Včera zkusili prolomit ruské obklíčení taktickým podvodem. Udělali si konvoj vozidel, které pomalovali ruskými invazními symboly. Dostali na prdel a rozprchli se po okolí kde je sbírají. Nedá se ale vyloučit že jich pár uteklo až za obklíčení.

          • Westerplatte nebyl boj ve městě, ale obléhání (slabé) pevnosti.

          • Poláci se tam pomalovali Ruskými invazními symboly?
            Byl jsem tam. Němci to do nich prali dělama 7 dní než se vzdali. Ostatně neměli už munici.
            V Azovstali vzdorují už sedminásobnou dobu. Rusáci to Achmetovovi asi nesmí moc rozflákat.

  27. Toho roku nejde podat daňové přiznání, snad. Mojedane padá, poslání datovou schránkou neakceptují kvůli formátu…

    Oni ty daně fakt nechtějí.

    • Jde. Já ho posílala několikrát (DPFO, DPPO, DPH). Chyba asi u odesílatele.

      • Mluvil jsme z úřednicí, říkala, že toho roku je to hrůza… Pravděpodobně měli onen portál poddimenzovaný. Anebo se nemá rád s mým prohlížečem (velmi nestandardní Google Chrome…).

        A taky tomu chybí kde jaká funkce, která je u civilizovaných portálů samozřejmostí.

        Takže, výsledkem slavné elektronizace je, že podat přiznání je těžší, než minulý rok.

  28. Slivovice pro skimice – škoda lahve i obsahu. Ale on za to nemůže – není destilací políben.

    • Nebudu lhát. To jsi ostatně během rozhovorů v pálenici poznal 🙂

  29. P.M. – bohužel došlo na má slova, že Dukla Jihlava má silnou mládežnickou přípravku. Vsetín se nemusel ještě moc otrkávat a čelit tlaku. V rozhodujícím utkání doma nedát ani jeden gól – za to se nepostupuje.

  30. Našel jsem si hů is hů. Na Ukrajině i vedle v Rusku. Není oligarcha jako oligarcha. Kdyby Babiš se například jmenoval Anderei Solomon Mordechai Babisch, a navíc měl i vhodný transatlantický vztah, byl by na tom daleko lépe.

    • Schumi, třeba tam nějakej Mordechaj bude. Máma se narodila na Ukrajině jako Schreibner, což slovansky nezní.

    • Ostatně, podívej se, chrrm, na sebe. Schumacher. Hmmm. Chapadel, že mu jeden ani do tváře nevidí. Hmmm.

      • Může být. Kdyby udržoval dobře vztahy s mišpoche…Ovšem na druhou stranu, i z první války tam zůstalo dost zajatců…

        Už jen být tady je pro zapomenutého chapadlovce náročné, natož představa, že by v tomhle rusuturu hledal něco zaslíbeného.

  31. Fujtajbl vespolek,
    když to vyjde, a na Škaredou středu je třináctého, sere se všechno už od božího rána. Vylezu z baráku, hodím noťas do kufru a jdu nastartovat auto A. Místo jásavého zvuku to udělá huhlyhuhly a zdechne. Prázdná baterka. Takže vytlačím auto A ven na cestu, nastartuju auto B, vyjedu na cestu, natlačím auto A zpátky na dvůr, Napíchnu baterku na nabíječku, sednu do auta B a vyjedu, po sto metrech si vzpomenu, že jsem noťas nechal v autu A. Otočím to a jedu zpátky domů. Protože má auto A vybitou baterku do mrtě, nejde otevřít kufr. Lezu tedy do kufru přes sklopenou zadní sedačku, beru noťas a dávám ho do auta B. Pak si všimnu, že kabel k nabíječce je oslintanej, neboť pes si všiml nové hračky. Hledám a nacházím CD profil a schovávám do něj kabel, aby ho to hovado nerozžvejkalo. Nasedám do auta a na třetí pokus vyrážím do práce. Úplně se děsím toho, co mě tam čeká.

    • Nastartuju auto B, připojím auto A, nastartuju, nechám běžet motor, odstavím auto B, jedu autem A. Simply Clever. Pro takový případ si v kufru vozím auto B. Tedy jeho nezbytnou část. Nabitou gelovou 12 V 7Ah.

  32. Ptakopysk,
    no co by Tě asi na Škaredou středu mohlo potkat?
    Věren tradicím, budeš mít frmol, protože musíš stihnout na zámku vymést pavučiny a saze. Proto si kup cestou misku držkový, rohlík a pivo k obědu. Za A Tě ta práce vysílí a za B se mají už dneska připravovat velikonoční dobroty. Držková rohlík pivo dobrota je.
    Večer se připrav na nejhorší. Jidáš zradí. Takže bych tipnul, že pes Ti ten kabel nakonec rozkouše durch a bude tě vítat polibkem, oblíznutím jako by nic!

  33. Držková polívka
    napadlo mi jak bych jí v divočině upravil. Takže vezmu flintu, klobouk, lovecké boty, psa a krávu vyslídím. Pes mi jí přidrží a já jí věrnou kulovnicí složím přesnou ranou na komoru. Přijdu k ní, zakryju vyčítavé hluboké kraví oči kloboukem, do vstřelu strčím větvičku a se psem se pomodlíme k bohyni Přírodě a poděkujeme za úlovek.
    Rozdělám oheň do kotlíku naleju vodu aby se vařila a krávu vyvrhnu.
    Na co mě matka nepřipravila je fakt, že kraví bricho je od hrudi až k ocasu plné žaludků. Každej jinej. Viz odkaz:
    https://img.cncenter.cz/foto/krava/Zml0LWluLzk5OXg5OTkvZmlsdGVyczpxdWFsaXR5KDg1KTpub191cHNjYWxlKCkvaW1n/7301636.jpg?v=0&st=vaUaOjYja3TeW5bRqXl3W-gkk6wDFWVl-BSWPKcXu9U&ts=1600812000&e=0
    Z jakého se ta držková dělá?????
    Asi bych to vzdal a vyříznul nějaký steak a ten si s přáteli ogriloval.

  34. Proč je vlastně Zelensky s Steinmaierem tak upejpavej když je tam ob den nějakej polák, Leyenová a dokonce i Fialu tam pustil.
    Nemůžou to být nějaké archetypální vzorce kdy podvědomí ví, že kam němec jednou vleze, obtížně se odtud dostává?

    • Už jsme přeběhli definitivně? Takže nás mají na háku!

    • To už tady přece jednou bylo a ty Westing palivové tyče se v reaktoru zkroutily!

    • Hm,
      tak nezbývá než doufat, že bude stejně levné a hlavně stejně kvalitní (v Číně prej Frantici měli s palivem nějaký kiks, a Westinghouse už se snad nebudou kroutit…. ) jako to TVEL, pro které byla vydána licence na homologizaci nebo jak se to jmenuje.

    • Vláda v utajeném režimu rozhodla o uvolnění dalších 4,6 miliardy korun na zvládání uprchlické krize. Informovala o tom MF DNES. Opozice ji za tento postup ostře kritizuje. Podle ní vládní kabinet zneužívá aktuální nouzový stav.
      Andrejko, Tomijko, bacha na to viz fotka výše.

  37. Skimici – dršťky jsou z tzv. předžaludků, tj. první tři části. Znalost surovin je základem kuchařiny.
    Jestli bys chtěl získat dršťky v přírodě, tak by ses načekal a napracoval. Není to sranda, doporučuje se nejméně třikrát vyměnit vodu a proto se většinou kupují předvařené. Ale i tak se může stát, že i předvařené nebudou dostatečně měkké.

  38. Martine TT dík, fakt jsem netušil

    Schumi ad mišpoche – oceňuji znalosti jiddiš u chapadelníků. Nosí u vás diaspora na hlavohrudi taky jarmulky?

    • Ne. To tam neznají. Tamní prostředí ani tělesné uspořádání to nevyžadují.

  39. Martine TT
    mmch, vařit držky natřikrát než to změkne… Hele a co to udělat jako s chobotnicí?
    Se žaludkama seběhnout dolů k řece a třískat s nima půl hoďky o šutry.
    I chapadelník změkne! (Schumi promine)
    Třeba i žaludky?

    • OTOH Írán a Severní Korea vyzbrojují protivníka. Bitva všech bitev.

  41. 2 skimic – Martina bych doplnil, že nejlepší držťky jsou z knihy. Ta struktura je k tomu přímo stvořená… No a když syrový držťky, tak vařit nejméně 3x a slejt a vylejt. Nejde jen o změknutí, ale taky o smrad. Teprve tak při čtvrtém varu se rozvine ta správná vůně držťkovky (samozřejmě, na cibulovém základě). A hodně červené papriky. Držťkovka má být sytě červená… (teda aspoň ta moje).
    Já do své malé skromné kuchyňky kupuju držťky už předvařené, ale i tak jsem už několikrát je nechal přejít ještě jednou varem a slil…
    A finální vaření v polívce tak al dente…

  42. „2 skimic – Martina bych doplnil, že nejlepší držťky jsou z knihy. Ta struktura je k tomu přímo stvořená…“
    Ano, taky si o nich raději čtu… K jídlu to moc není. Ale když je hlad…

  43. Docela by me zajímalo jestli je to hoax nebo pravda. Ruské banky v neděli společně oznámily, že v důsledku sankcí opouští dolarové platební systémy VISA a MasterCard a přechází na čínský platební systém UnionPay, který začne být v Rusku implementován.

    • Hned v pondělí začnou ruské banky tisknout nové platební karty UnionPay pro miliony svých klientů, aby s nimi mohli platit při cestách do zahraničí ve 180 zemích světa, kde jsou platební karty UnionPay akceptovány vedle karet VISA, MasterCard, JCB nebo American Express. Podle ruských médii bylo učiněno rozhodnutí, že ruské banky se již k systému SWIFT a k bankovním kartám VISA a MasterCard nevrátí, a to ani v případě, že v budoucnu budou sankce proti Rusku zrušeny.

    • Myslím, že je to skvělý první krok k celní a hospodářské unii. Jeden trh, jeden systém, jeden lid.

    • Našel jsem zprávu z 11. března a od té doby ticho po pěšině. Ani Číňani zatím nic neřekli, takže to bude možná fakt hoax, protože tím by vznikl největší kartový „uzel“ na světě a to už by stálo za komentář i českým mediím.
      Zda ruský trh stojí za námahu společnosti UnionPay – která údajně zvažuje spojení s ruskými bankami Sberbank, Alfa-Bank JSC a Tinkoff Bank – se teprve uvidí, vzhledem k výzvám, které před ruskou ekonomikou stojí. Úředníci z UnionPay, Sberbank a Alfa nebyli okamžitě k zastižení. Tinkoff potvrdil, že „pracuje na zahájení nabízení karet s UnionPay našim zákazníkům,“ uvedl mluvčí společnosti. „Upozorňujeme, že karty Visa a Mastercard vydané ruskými bankami budou v zemi nadále fungovat bez omezení.“

      • Tinkoff…to mi zní podobné jako Madoff…

    • Do čtyřiceti se učím od starších, od čtyřiceti se učím od mladších.
      Zajímavé názory mladších kolegů, i ze zahraničí.

  45. Tak Škaredá středa úspěšně pokračuje. Volali mi ze servisu, že vozítko C mé drahé polovičky je opravené, abych si ho vyzvedl. Radostně jsem odsouhlasil a začal se pídit, kde že je mému kolegovi konec, že bych se odpoledne odpařil z práce a jel pro auto. Mňo… dozvěděl jsem se, že kolegovi zubodravec ráno vytrhl stoličku a on teď leží v komoře, nožky má nahoře a vypadá, že umře. Takže budu hnít v kolbence až do zavíračky, pak skočím do auta B a během pětadvaceti minut se budu muset teleportovat do Humpolce, abych ještě stihl servismana na pracovišti, neb automobil C bude potřeba zítra v pět hodin ráno. Říkám si, jestli bych ještě neměl zakoupit vozidlo D a E… Čistě pro sichr, kdyby se náhodou něco šustlo…

  46. Ptakopysku, pořiď motorku, to máš lepší. Nebo skůtra.

    • nejsem si jist. Skůtr určitě ne. To mi zakazuje moje náboženství. Děvence mojí starostlivé určitě ne, protože ona nejezdí ani na kole a sobě? Vyhozený peníze. Tady se dá na motorce jezdit tak tři měsíce čistého času v roce. Zbytek roku je hnusně.

  47. Byl jsem venku, ale mezitím PeS doplnil a odpověděl na dotazy. Ano, i předvařené převařuji, protože jsou z jatek pořád cítit.
    Za socialismu se stala proslavenou polévka z restaurace na Syrákově, kde vařili z hlívy ústřičné.
    Já osobně jsem ještě vařil zadělávané dršťky. Ve Francii a Itálii dělají uzeninu, ale tu jsem ani neviděl.

  48. Dobré odpoledne.

    „dršťkovka“ z hlívy je klasika.
    Brácha v sezóně dává místo hlavy václavky a to je ještě lepší, než z hlívy.

  49. Sportovci z vlády chtějí na uprchlíky z Ukrajiny 54 miliard korun. Řekněme pro půl milionu lidí pokud se jim je podaří na Slovensku a v Polsku odlapit a přesměrovat sem.

    Praha má na letos rozpočet 90 miliard korun s počtem obyvatel 1.3 milionu.

    Chrrrm? Škoda že se na žádných vládních projektech ze zásady nepodílím. Rejže je to evidentně pěkná.

  50. Ptakopysk – UnionPay jsou akceptovány skoro všude, včetně většiny tamních ruských bankomatů. O masivní výměně karet jsem ale zatím neslyšel. Dělají to ti co často cestují a nemají karty dvě, jedu vydanou v rusku a druhou v zahraničí.
    S UnionPay se dá z ruska či do ruska jet na služebku a na dovču bez problémů

    • takže to vypadá, že proces přechodu z VISA a MC na UnionPay už delší dobu běží samospádem a někdo z toho vyrobil superhypermegačlánek.

Komentáře nejsou povoleny.