Ukrajina

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy

Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 768 komentářů u „Ukrajina“

  1. 2 martin ad 12:54 – jo, falešnou držťkovku z hlívy taky občas dělám, ale já mám radši ty držťky. No a falešná jde taky i z kotrče – možná lepší, než z hlívy.
    Já si teď pozvolna připravuju surovosti na sekanici, neb zítra asi nebudu příliš stíhat… Jihočeská sekanice, co jí jinde ošiděj a říkaj tomu nádivka nebo hlavička… Sekanice se nikam nenadívá, jen se pěkně upeče a s požitkem baští… Nemáte-li požitek, vražte tam trochu koření.
    A sekanice proto, že surovosti se nasekaj – maso, vařené i uzené, rohlíky (ty jsem zlehka osmahnul na pánvi) a hlavně bylinky… Kopřivy, pórek, špenát, koriandr, petržel a bazalka… a přiměřeně.
    Teď jsem si dal chvilku voraz a zase na to jdu…

    • Hlavička se také nikam nenadívá. Peče se v pekáčku – pekáči – na plechu – podle předpokládaného počtu strávníků.
      Pokud jde o bylinky, já mám připravené – medvědí česnek, kopřivy, pažitku, petrželku, libeček, celerovou nať… prostě vše, co zítra na záhonech, zahradě, v květináčích najdu.
      Maso – uzené, vařené vepřové, krůtí, klobása – se už také tetelí v lednici. A sekají se. O tom se ale tady nekecá, je to samosebou…

  2. Tak obchůdek Ruských specialit, kde jsem občas nakupoval, už je obchůdek Ukrajinských a mezinárodních specialit, vyvedený v modro žluté, na kterou začínám být agresivní.

    Asi se paní majitelka obávala české mutace Kristallnacht.

    • Hele to je přece buřt, hlavně když ty potraviny budou mít. Bacha nicméně co kupuješ. Spousta věcí z Ruska už leta nedovážej ale berou je od německých či ukrajinských výrobců. Takže si dovedeš představit, že ta hořčice co z ní slzíš je nejen dvakrát tak drahá ale třikrát tak hnusná, Takovej divnej jakoby slovenskej žlutej jogurt s hořčičnou příchutí. Žádné potíže s nadýchnutím jako z té ruské. To samé s omáčkou z granátových jablek Naršarab. Namísto úžasné steakové omáčky divnej sirup s příchutí granátového jablka.

      • Obchůdek vede paní přímo z… zemé, o které se nesmí mluvit, a doposud mne nikdy nezklamala… 🙂

    • viděl jsem. To je šéf těch ofiko mariňáků. Azovci jsou nicméně furt v Azovstali.

      • JJ. píši o 36. brigádě. Co se týče velitele Azova… Tipuji, že padne v boji. To nebude mít se ženevskými konvencemi nic společného… Tam je to osobní.

        Rusové v Azovstalu nasazují plamenomety.

        • Jsem docela zvědavý, jestli jsou tam i nějací zahraniční poradci. Ale vzhledem k tomu, že Macron přestal kvílet a prosit o humanitární koridor, tak jsou už asi venku.

          • Bych řekl, že bylo v zájmu všech… Mrtví západní poradci je to poslední, co Putin chce.

  4. Vedle kavárník schoval flašky vodky z polic. Ptám se: „Lidi už nechlastaj vodku?“
    On: „Chlastaj ještě víc, protože je to hřích“ 🙂
    Že prý přijdou k baru, polohlasem si poručí vodku a spiklenecky na sebe mrknou 🙂 🙂 🙂
    Za chvíli to budou pít z hrnků jak za prohibice.

  6. No jo… Přepalují.

    „Ukrajinský velvyslanec v Berlíně řekl, že ukrajinská vláda by byla ráda, kdyby kancléř Scholz navštívil zemi. Svobodná demokratická strana, která je součástí německé vládní koalice, to nepovažuje za vhodné. „Nedovedu si představit, že by kancléř vlády podporované FDP odjel do země, která prohlásila naši hlavu státu (prezidenta Steinmeiera) za nežádoucí osobu,“ řekl místopředseda strany Kubiki.“

    • Já nechápu co je to za ujetou módu, že všichni političníci touží se ukázat v Kyjevě se Zelenskym. Předtím s Gretou.
      To mě jen utvrzuje v přesvědčení, že jsou politici devianti.

  7. Mám dojem, že Zelenský začíná lidi tak nějak srát 🙂

    • Já mám svědomí čisté, mne *nezačíná*…

      • Teď bych chtěl být květinářem na místě.
        Nebo pohřebákem a udělal bych si na tom místě stánek s věncema. To bude výborný byznys. Možná i nějaké občerstvení, pietně opodál, kde by se napojily doprovodné suity a tisk.

      • Samozřejmě pohlednou a jazykově vybavenou (jezdí tam potentáti z celého světa) front office asistenku (prodavačku).

    • Není vám Petře trapné si dělat legraci z potetntátů? Když oni se tak moc snaží vypadat věrohodně? Přitom každý posluchač, na kterého pustí Zeljenského si uvědomuje, že žádný politik nemá ani páteř ani si sebe neváží, protože po několika takových „Zeljenského přešlapech“ by s ním přestal komunikovat každý, i já. Vyhrožuje a uráží, mezitím žebrá. Divnej žebrák….

      • Když mi někdo s prominutím chčije na hlavu, nemám zábran. koneckonců, co je trapnějšího, než poch*aná hlava?

          • No a co mám dělat, nepřítel je silnější ne 5násobně, ale asi 50 tisíc násobně…

          • Tak teď nerozumím 🙂 Co s tím má vydělávání co společného?

    • Petře!
      Jak můžeš řídit nějakou aktivitu?
      Nikdy jsi v managementu neslyšel o významu delegování pravomocí?
      ON prostě definoval potřeby. Už to je velký úkol. No a státy to pod dohledem VBOzVL (Velkého Bílého Otce za Velkou Louží) samy iniciativně rozpracují!

      • Mne to delegování nikdy extra nešlo 🙂

        • Hele, já tomu rozumím. Všechno umím udělat nejlépe. To je první premisa.
          Pak zjistím, že je to pravda, ale nestíhám a deleguji.
          Třetí fáze plateau – oni to stíhají a dělají to dobře
          Čtvrtá fáze – ten parchant po mě jede
          Pátá fáze – ukázal mi co dělám blbě. Pochopil jsem, změnil jsem nějaké parametry a „parchanta“ bohatě odměnil.
          Na večírku jsem podřízeným sdělil, že jejich prvotním cílem musí být nahradit mě – jako příklad jsem dal „parchanta“
          Se zájmem sleduji jak boje mezi nimi probíhají a jak se všichni jednotlivě i teamově zlepšují.
          Je radost je řídit přesto že jsou z různých zemí. To je jen další aspekt a výhoda pro team. Naučí se nezvyklým tahům.
          Nevím kde bych bez nich byl. Na nikoho z nich nenechám sáhnout a útočníky vykousnu (dostanou ode mne následně, ale mezi 4ma očima).
          No a oni, když mám slabou chvíli já mi uspořádají kruhovou drápavou obranu než se zmátořím 🙂

          To jsou výhody delegace.

          • To realita, plán nebo vize?
            Pokud platí /a tak nechápu, proč vás tady neoslovujeme pane generální… [;>))

          • Zas tak špatně na tom nejsem, neboj 🙂

  11. Ten východ je beztak zvláštní – sleduju Olesju Medveděvu, takový skoro opoziční, tudíž v rámci možností objektivní, ukrajinský kanál na youtube.
    Dřív vysílala z Kyjeva, evidentně z improvizovaných podmínek, bez šminek, a vypadala nádherně. Fakt moc hezká ženská.
    Pak zdrhla za hranice, protože dle hesla „kdo není s námi, je proti nám“ se o ni začaly nepříjemně zajímat ukrajinské tajné služby. Vzhledem k tomu, že jsou to přesvědčení demokrati, jde v takovém případě o kejhák.
    Takže vysílá odněkud asi z Maďarska, Slovenska, od nás…není známo. Ale – oznámila, že teď už to bude profi a první, co udělala, bylo, že si natřela na ksicht fasádu. No a z krásně ženské se stalo stvoření, které jako by se přesunulo do studia rovnou z Perlovky… V poněkud měkčí variantě to připomíná doby, kdy vrcholem krásy a prestiže byl zlatej zub.

    • No, mne zase zaujaly představy o ukrajinských dívkách s vlasy jak zralá pšenice… ty ukrajinské hudebnice, s nimiž budeme na velikonoční pondělí muzicírovat, spíš vypadají jak Tatarky, nejsvětlejší vlasy má jedna hnědovláska, ostatní konvergují k havraní černi (a je to i v obličejových rysech). Asi se zeptám, odkud jsou konkrétně, čistě ze zvědavosti 🙂

      • Ale tak na Ukrajině jsou Matzurko za pluhem i ty Tatarky, ale to není export.
        Exportem jsou ty klasy ukrajinské plavé pšenice spolu s těma holkama co mají podobné vlasy.
        Když Femen Ukrajinky útočí, jako Tatarky naštěstí nevypadají 🙂

  12. Čeští policisté Ukrajincům darovali …
    Ne, kurwa, Čeští policisté mi skrze stát sáhli do kapsy a Ukrajincům mé peníze dali …

  14. Poslance Medvedčuka (taky dost odpudivá figura) prý ukrajinská tajná služba odchytila na základě metody „Допрос с пристрастием“ uplatněné vůči jeho blízkým spolupracovníkům. V překladu je to výslech za použití násilných metod. Oblíbený gestapem nebo StB, taky KGB. Je vidět, že Ukrajina ctí tradice.

    • Výše jsem dával jeho fotku v klepetech z rozvrkočenými vlasy a kufry pod očima. Ukroši si holt doma perou prádlo.
      A teď si vezmi, co přes otevřenější hranici sem než zařídila Merkel pro arabáče sem přichází.
      Teď se jim musí přidělovat víza aby měli přístup k výdobytkům. To si ani Merkel netroufla. Ale Velký Bílý Otec rukou pokynul a hemžení nastalo.

  15. Skimici, nikolivěk. Je to evropská blondýnka a je jí 31 let. Prostě na sebe naplácala šminky. Čím víc pruhů, tím víc Adidas.
    Ale reportáže má moc zajímavé furt.

  16. Ukrajinské ministerstvo zahraničí je zklamáno neochotou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat, že se ruští vojáci dopouští genocidy ukrajinského národa. Macron v rozhovoru pro stanici France 2 uvedl, že by se takového termínu zatím vyvaroval, jelikož Rusové a Ukrajinci jsou bratři.

    Macron je mimo s těma bratrama. Ale vzbudil ve mně jedu otázku – jak se nazývá pokrevní homicide? Tedy vyvražďování bratrů a sester – oblíbená kratochvíle i v Česku – ale jak se tomu říká?

      • Ale Matzurko. To je adjektivum od Filicidio. Tedy ten, který se dopouští atd.
        Navíc je ten skutek vztažen k rodiči. Tedy synovražda, dcerovražda.
        Hledáme bratro-sestrovraždy.

        • Já latinu nestudovala, to byl jen momentální nápad. Takže jak, fratitida, sororitida ?

          • Matzurko
            jste stále daleko. Uvědomte si etymologii výrazu.
            Veamněme profláklé substantivum homicide, resp italské homicida od latinského homo-cida
            Zásadní je to druhé cida (zabít někoho maskulinního, proto suffix A)

            Tedy cida je konec slova ale hledáme toho bratra před tím slovem 🙂

  17. Dana (13.4.2022 (20.07))
    Dano, překvapila jste mě.
    Že se dává do nádivky na Moravě uzené maso je normální. Dáváte ho tam i do jogurtu.
    Ale klobásu?????

    To se přiznám, že je pro mě nové.

    Mohla byste mi prozradit jakou klobásu?
    Proč se ptám. Klobása múže být Čabajka (ta by tam asi nešla) nebo moravské uzené klobásy (co přiběhlo, tam zůstalo) či italské skvostné maso ve střívku které se vaří či upeče.
    Španělé to dělají obdobně.
    To bych si v nádivce dokázal představit. Na talíři bych vypreparoval ty kousky masa a tím těstem okolo bych nakrmil štěkající a mňoukající zvířectvo pod stolem, kdyby jim to chutnalo.

  18. Když slyším v telce ty Ukrajince brebentit rusky (Zelenskij je vzácná výjimka), tak mi to připadá jako občanská válka kdysi dávno kdesi jinde (déja vu).

    • quivis
      Ukrajinské problémy = občanská válka.
      No kufřík máš sbalený, zítra skoč do lékárny pro vitamíny, nech si udělat zlatý zuby a diamanty si nech zašít do podbřišku do takový bužírky a nechat sui od chirurga udělat kontrolovanou píštěl skrze kterou to jde po jednom vytlačit.
      Bude se Ti to hodit.

  20. Pokud budou u nás problémy s ubytováním uprchlíků, vzkazuje mi jeden kamarád uprchlk z r. 1968, že prý si máme zřídit něco jako tábor Treiskirchen, tam je prý tehdy ubytováváli Rakušáci ( prý to pomáhalo snaze se rychle dostat jinam).

  21. oni ti ukrajinští romové jsou dost často ve skutečnosti rumunští nebo maďarští nebo mají dvojí občanství.

    A rozlišuje se proto, že to halt musí někdo nejdřív ověřit, protože pokud jsou z Rumunska nebo Maďarska, tak nemají nárok na pomoc pro uprchlíky.
    Dnes byl na indexu nějaký článek o tom, jak jsou na ně zlí a jak jsou bílí ukrajinci protežováni.

    Ovšem strkat plný autobus pseudoukrajinských romů zrovna do Varnsdorfu, kde mají dost starostí s vlastním etnikem, to teda muselo napadnout nějakou fakt vymaštěnou hlavu.
    Ledaže by si myslel, že je jejich místní soukmenovci ubytují a vezmou do rodin. ale to by musel být ještě vymaštěnější.

  22. P.M.
    Uzený a slivovice.
    Jak to interpretovat? Nebije se to navzájem? Švestkový a uzený odér?
    Chutě a vůně se projevují v kontrastu. Ale jak švestka a uzený?
    Zkusím teorii:
    Moravanky rajcuje chlap co udí a zároveň popíjí slivovici. Uzený odér cítí z kůže a slivovicový opar z úst je připraví o poslední zbraně.
    A hle, Moravanka takovímu šohajovi podlehne.
    Potomci samozřejmě udí a slivovicují jak to viděli u rodičů.
    Vdávají se a žení mezi sebou. Vznikají nové výrazy: Okurek, Trnka. Namísto Okurky a Švestky. Lahodné trnky Moraváci vypalují en bloc a sázejí místo nich banální Švestky.

    • Nebýt té rtěnky tak mi nevadí ani její nová fasáda.
      Je zajímavé ji poslouchat. Další úhel pohledu.
      P.S.: Je nějaká univerzální adresa, jak si najít její kanál?

    • Foundry
      Tak si holt zdůraznila rty. Vzor zakouslej králík. Nikdo se s ní nebude chtít líbat.

  24. Skimici, ty snad nemuzes jit spat pred tim, nez bys me nasral. Beres me misto prasku na spani. Citim se jako dobrosrdecny, stary magistr. Kdybys me ale nenasral, taky bych se citil nesvuj. Ted mne napada: Ze jsi to byl vcera ty, kdo napovedel supovi, at mne posere patio? Jedine ty z mych znamych mluvi nekolika jazyky, bezpochyby i supiiiim.
    Kdo ti neco nakecal o cerstve slivovici a uzenem. Kdyz se pali slivovice, ji se k tomu cerstve uvareny podbradek, ktery jeste vcera chrochtal v chlive. Kdyz ho polozis na krajic mistniho chleba, posolis a popepris, az potom si s prateli prituknes prvni z letosni urody TRNEK. Z toho podbradku se musi, kdyz do nej zaryjes tesaky, trochu kourit a musi se na krajici trast. Uzene a „slivovica“ vypalena z kdeceho, co v becce vykvasi, je valasske rednecky jako raritu pozorujici, na svem vylete z kultivovanych, ustrice jedicich casti sofistikovaneho sveta, intelektualy.

  25. PˇM.
    To mě podceňuješ, že si myslíš, že sup konal za mě “ in substitutione”.
    To bys to drhnul doteď 🙂

    • Bylo by zajimave te videt, jak s dvou a pul metrovym rozpetim krouzis nad mym barakem a bombardujes moje patio.

  26. Skimici, odkaz na její videa je na strana.ua, já si ji pak na youtube dal mezi odebírané kanály.
    Mimochodem, je z Gorlovky 🙂

  27. Smutné je, že šikovná novinářka, která v zásadě objektivně informuje, je nucena formulovat podobně, jako náš profesor na VŠ za bolševika, když přednášel třeba o Misesovi nebo Hayekovi: „Teorie, se kterými vás seznámím, jsou samozřejmě naprosto zcestné, ale je užitečné se s nimi seznámit“.

  28. Strana.ua pochopitelně platí i pro StK 🙂

    • Je smutné, že si člověk musí nutně shánět informace odjinud. Máme svobodu všeho. Svoboda cenzury je ale velmi důležitá!

  29. Life is good! Vratili se ke krmitku po zime kolibrici!

  31. Dobré zas ráno… Z dnešního Macka:
    „Čtenář glos B. L. mi napsal:
    Vážený pane, jako čtenář Vašich glos, s důvěrou se na Vás obracím s problémem ohledně registrační značky mého automobilu. Jakožto rezident kraje Zlínského mám na registrační značce vedle hrdého znaku EU to proklaté písmeno „Z“. Vzhledem k počtu takto postižených občanů našeho (Z)línského kraje se nejedná o zanedbatelný problém. Napadá mne, vrátit Zlínu jeho původní pokrokové jméno Gottwaldov a změnit na všech značkách zpátečnické „Z“ za (gendrově) neutrální „G“.
    V dokonalé úctě a s pozdravem Míru sdar…“
    Ano… Nečekal jsem, že se dožiju toho, že občan této země má být trestně stíhán za to, že chlebíčky pro manželku Zuzanu ozdobil písmenem Z (při jiném úhlu pohledu by to mohlo být N). A jsem jen zvědav, kdy se začne říkat – zlatej Husák…

  32. 2 Petr Kunetka ad 16:01 – obávám se, že se obává zcela oprávněně… No a s tou alergií na tříděnej odpad (papír-plasty) zdaleka nejsi sám…

  33. 2 Foundry ad 16:32 – tak jen houšť a větší kapky…

  34. Dobré ráno. Vše jde podle plánu. Do týdne. Na obveselení:
    https://youtu.be/msQNUzz98D8
    Současná krize ukazuje, že Češi nejsou – a ani nemohou být – rasisté.
    Já vám to říkal.
    K barvě vlasů: zdejší černovlásky německého původu říkají blonďatým „náplavám“, že mají vlasy barvy pochcané slámy. Ženy dovedou být milé, obzvláště mezi sebou. Některá zdejší nářečí mají blíže k Porýní (Krajková), jiná k Sasku (Oloví). Městečka jsou od sebe hodinu cesty po vlastních.

    • Nickname dobré ráno
      jejda, po té cestě mezi městečky jsem kdysi jednou jel na kole. Strašnej krpál 🙂
      A rostly tam lišky.

      • Dávají tam dobrou noc. Měli jsme chalupu pod Liščím vrchem.

  35. Tak se nám vrací nejen Úřad pro tiskový dozor, ale i Státní plánovací komise… Zastavte to, chci vystoupit.

    „Marže v supermarketech jsou přehnané, míní Nekula. Vysoké ceny chce kontrolovat“

    • Kdyby to nebyl kartel tak je to špatně. Jenže je to kartel až monopol!
      Mohou vydírat, Ale regulace stejně nepomůže.

      • Se spiknutím obchodníků bojoval už císař Konstantin. Shodou náhod poté, co naředil měnu.

        Pointa je v tom, že ty marže jsou pořád stejné. Ale vláda spustila inflaci a musí se tvářit, že řeší.

  37. 2 Matzurka ad 8:02 – jo… A ještě z toho chce produkovat med… Další zbraň hromadného ničení…

  38. Vystrčil brzy změní národnost z Tajvance:
    Vystrčil míří na Ukrajinu.

  40. Jaký je rozdíl mezi Rakouskem a Českem? Rakousko má plyn, Česko má blbou vládu.

    Proč musíme mít tak blbou vládu? Musíme.

  41. Dobré dopoledne,

    koukám, že aby si parlament zařídil pomalu cestovku, aby zvládl ty zájezdy na Ukrajinu.

  42. Já tomu nerozumím.
    Na jednu stranu Rusa stíhá debakl za debaklem a mele z posledního, přišel o čtvrtinu techniky a podle EU nemá smysl jednat, ale Rusko úplně vojensky rozdrtit…

    https://www.seznam.cz/komentare/16123027-zopakuje-rusko-debakl-z-kyjeva-i-na-vychode-expert-popsal-narocne-zasobovani-armady

    Na druhou stranu podle Zelenského „Rusko má stále kapacitu zaútočit nejen na Ukrajinu. Polsko, Moldavsko, Rumunsko a baltské státy se stanou dalším cílem, pokud svoboda Ukrajiny padne.“

    (Když teda opominu to, že ta svoboda na Ukrajině se projevuje zatýkáním či střelbou opozice.)

    Nešlo by tu propagandu alespoň trochu inteligentněji?

    • Jo Kalousek, ten ví, co je opravdová bída ….

  44. Skimici, Martine, pochlubím se: Kross Level 2, poprvé v mé velikosti: XXL.
    Ptal jsem se, jestli má smysl zbavit se přesmykače: pokud chcete x-násobně dražší výměnu řetězu, kazety, tak ano.
    https://www.velosporter.cz/kross-level-2-0-29/

    Pneumatiky „Schwalbe“, vzorek příjemný na silnici, nehučí. Na cyklostezky, nezpevněné cesty.

  45. A hele, asi se potopila Slava – UA tvrdí, že Neptunem, Rusko, že explozí munice.

    Ruské loďstvo má dosti mizernou tradici.

    • četl jsem o křižníku Moskva. V podstatě kombinace zásahu Neptunem, následného požáru a exploze munice. Prý se nepotopil, ale je těžce poškozený. Evidentně se stavitelé lodí poučili z tragédie křižníků Hood, či Jamato.

      • Slava je puvodni nazev. Ja na ta prejmenovani nejsem…

  46. Tak a máme pointu návštěvy:
    „9:00 – Dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené a alpská země za ně může nadále platit v eurech. Kancléři Karlu Nehammerovi to řekl ruský prezident Vladimir Putin na pondělním setkání, píše APA.“

    • vypadá to, že cenu za největší kokoty v této válce si odneseme my…

  47. Ad – Olesja Medveděva – já bych její nátěr hodnotil pozitivně. Je to jedna z bab, které ráno po probuzení vypadají líp, než večer před ulehnutím.

  48. nickname – kolo dobré, pneu taky, není do terénu, na cyklostezky a cestičky to stačí. Dotaz na přesmykač jsem pochopil. Vepředu se tři snad už ani nedělají, dva jsou pohodlnější, jedno je opravdu náročné na údržbu i na peníze. Kazety jsou 10-51, krajní polohy jsou náročné i na konstrukci přehazovačky.
    Já si doma udržuji hardtail na 29 palcích, převody 3 x 9. To je na cyklostezky dostačující.

  49. Vyskocil rika, ze na Ukrajinu jede proto, ze dostal nabidku, ktera se neodmita…
    Vidim, ze integrace ukrajiny k nam jede naplno.

  50. To se ti politici snad všichni zbláznili nebo co.
    Z Kyjeva je zjevně turistická destinace (v zemi sužované válku, kde lítají šprapnely křížem krážem to dost překvapuje), každý se musí „na vlastní voči“ podívat na pytle s ostatkama v Buči. Nebo proč tam jezdí ? Pro pomlázku ? A ještě si Zelenský diktuje, koho milostivě přijme a koho ne ?????
    Jinak, jak už jsem předeslala, Rakousko se neutralita zjevně vyplácí. U nich se zjevně nefangličkuje, a ať už si prezidenti za zavřenými dveřmi řekli cokoliv, Rakousko bude zjevně s plynem v pohodě. Zatímco naše parta dementů pošle další tanky… vůbec mi nepomůže, že jsem je nevolila.
    Jdu si natrhat pažitku, ať pojím zeleného. Panejo, není to vlastně špatně ? Dnes je -elený čtvrtek !!!
    K těm chlebíčkům, kdyby to Z bylo přeškrtnuté uprostřed (někdy se tak píše), tak se mohl vymlouvat, že to byly iniciály Azova (Nacionlnaja Idea) https://en.wikipedia.org/wiki/Azov_Battalion

    • Také nechápu, co měli rusáci proti československé neutralitě v letech 1948-89. Mohla tady být úplně jiná nálada.

      • Jaká neutralita? Jak Beneš, tak legální vláda – poté, co se rezignovalo pár zaprodanců a ztroskotanců – přihlásily k spolupráci se Sovětským svazem.

Komentáře nejsou povoleny.