Dušan Neumann
Střízlivý rozbor z pera Anatola Lieuvena z prestižního amerického magazinu Foreigh Policy
Při popisování Putina a jeho nejbližšího okolí si často vzpomenu na poznámku Johna Maynarda Keynese o Georgesi Clemenceauovi, francouzském premiérovi za první světové války: že to byl člověk v deziluzi, který „měl jedinou iluzi – Francii“.
Něco podobného by se dalo říci o ruské vládnoucí elitě a pomáhá to vysvětlit děsivě riskantní kolektivní hazard, který podnikla invazí na Ukrajinu. Možná jsou bezohlední, chamtiví a cyničtí – ale nejsou cyničtí vůči myšlence ruské velikosti.
Západní média používají termín „oligarcha“ pro označení superbohatých Rusů obecně, včetně těch, kteří nyní zcela nebo z velké části žijí na Západě. Tento termín se etabloval v 90. letech 20. století a ještě dlouho poté jím byl označkován každý bohatý ruský podnikatel. Za prezidenství Borise Jelcina skutečně ovládala malá skupina bohatých podnikatelů stát, který ve spolupráci s vysokými úředníky drancovali. Tuto skupinu však Putin během prvních let své vlády rozprášil.
Tři ze sedmi nejvýznamnějších „oligarchů“ se pokusili Putinovi politicky vzepřít. Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij byli vyhnáni do zahraničí a Michail Chodorkovskij byl uvězněn a poté vyhoštěn. Ostatním a jejich četným méně významným protějškům bylo umožněno ponechat si své podniky v Rusku výměnou za bezpodmínečnou veřejnou podřízenost Putinovi. Když se Putin po zahájení invaze na Ukrajinu setkal (prostřednictvím videa) s předními ruskými podnikateli, nebylo pochyb o tom, kdo dává rozkazy.
Silou, která zlomila oligarchy, byla bývalá KGB, reorganizovaná v různé nástupnické bezpečnostní služby. Sám Putin samozřejmě z KGB vzešel a velká většina vrcholné elity pod Putinovým vedením pochází z KGB nebo přidruženého zázemí (i když ne z ozbrojených sil).
Tato skupina zůstala pod Putinem pozoruhodně stabilní a homogenní a je (nebo byla) mu osobně blízká. Pod jeho vedením drancovali svou zemi (ačkoli na rozdíl od Jelcinových oligarchů si většinu svého majetku ponechali v Rusku) a podíleli se na jeho zločinech nebo s nimi souhlasili, včetně největšího z nich, invaze na Ukrajinu. Opakovali Putinovu štvavou propagandu proti Ukrajině i jeho odsudky západní dekadence.
Vzhledem k tomu, že se Rusko propadá stále hlouběji do válečných bažin a do hospodářské krize, je hlavní otázkou, zda – pokud se válku nepodaří rychle ukončit diplomaticky – mohou Putina odstranit (nebo přesvědčit k odstoupení) samotné ruské elity, aby se pokusily vyprostit Rusko i sebe z jámy, kterou jim vykopal. Abychom mohli posoudit, jaké jsou k tomu šance, musíme pochopit povahu současných ruských elit, a především Putinova nejbližšího okruhu.
Aby ilustroval hloubku ruské katastrofy devadesátých let a ztotožnil se se všemi, kteří jí trpěli, Putin uvedl, že se v jedné fázi – ještě jako podplukovník KGB – snížil k tomu, že si přivydělával jako taxikář na volné noze. To je docela věrohodné. Když jsem v roce 1994 pracoval jako novinář pro The Times v Rusku a bývalém SSSR, byl mým řidičem na severním Kavkaze bývalý major KGB. „Mysleli jsme si, že jsme páteří Sovětského svazu,“ řekl mi trpce. „Teď se na nás podívejte. Praví čekisti!“ odfrkl si.
„Pravý čekista“ (nastojaščij čekist) byla sovětská propagandistická fráze zahrnující vlastnosti jako bezohledná disciplína, odvaha, ideologická oddanost a čestnost, které byly údajně charakteristické pro Čeku, první sovětskou tajnou policii vytvořenou Leninem a jeho spolupracovníky.
Stalo se to předmětem mnoha sovětských vtipů, ale není pochyb o tom, že Putin a jeho nejvyšší elita se v tomto světle nadále vidí jako páteř Ruska – i když se zdá, že Putin, který je všechno, jen ne revolucionář, se mnohem silněji ztotožňuje s bezpečnostními elitami carského Ruska, než toho sovětského.
Zajímavou ilustrací toho je film Svaz spásy (Sojuz spasenije, 2019) o radikálním povstání děkabristů z roku 1825, natočený s podporou ruského státu. Ke značnému šoku mých starších ruských přátel, kteří byli za komunismu vychováni v úctě k děkabristům, jsou hrdiny tohoto filmu car Mikuláš I. a loajální carští generálové a úředníci, kteří proti povstalcům bojovali za zachování vlády a pořádku.
Ačkoli nashromáždili obrovskou moc a bohatství, Putin a jeho nejbližší okolí zůstávají silně rozhořčeni způsobem, jakým se v 90. letech zhroutil Sovětský svaz, Rusko i jejich vlastní organizace – a velká moc v kombinaci s velkou záští je jednou z nejvýbušnějších směsí v domácí i mezinárodní politice.
S tím, jak postupně sílily Putinovy autokratické tendence, začala skutečná moc (na rozdíl od bohatství) v systému stále více záviset na neustálém osobním přístupu k prezidentovi; a počet těch, kteří takový přístup mají, se zúžil – zejména poté, co strach z covidu vedl Putina k drastické osobní izolaci – na hrstku několika blízkých spolupracovníků.
V prvních letech své vlády mohl být Putin (který byl služebně mladým důstojníkem KGB) považován za „prvního mezi rovnými“ v rámci špičkové elity přátel a kolegů. Dnes už tomu tak není. Stále častěji jsou i silovici veřejně degradováni na služebníky autokrata – jak názorně ukázalo Putinovo ponižování šéfa zahraniční rozvědky Sergeje Naryškina na televizním zasedání Rady národní bezpečnosti v předvečer války. Takové pohrdavé chování vůči nejbližším stoupencům by se Putinovi mohlo vymstít, jako se to stalo už mnoha autokratům v minulosti.
Nejbližší okruh tvoří ministr obrany Sergej Šojgu (bývalý ministr pro mimořádné události, který nikdy nebyl vojákem), Nikolaj Patrušev, bývalý šéf domácí rozvědky a nyní tajemník Rady národní bezpečnosti, Naryškin a Igor Sečin, bývalý místopředseda vlády, kterého Putin jmenoval do čela ropné společnosti Rosněfť. Pokud do tohoto nejbližšího někdy patřili vrcholní ekonomičtí představitelé s „vlasteneckými liberálními“ sklony, byli z něj dávno vyloučeni.
Tito muži jsou v Rusku známí jako „siloviki“ – „muži síly“. Mezi siloviky a širšími ruskými elitami – rozsáhlými a velmi nesourodými a nejednotnými kongregacemi bohatých podnikatelů, vysokých úředníků mimo užší okruh, vedoucích představitelů médií, nejdůležitějších generálů, vlasteneckých intelektuálů a pestré party lokálních prominentů, poskoků a agentů, kteří tvoří vedení Putinovy strany Jednotné Rusko – je třeba vést jasnou linii.
Mezi některými širšími ruskými elitami je již patrné znepokojení nad invazí na Ukrajinu a jejími důsledky. Přirozeně to začalo u ekonomických elit, vzhledem k jejich životním zájmům na obchodu se Západem a pochopení katastrofálního dopadu západních sankcí na ruskou ekonomiku. Roman Abramovič, jehož nespokojenosti si nešlo nevšimnout, když hledal kupce pro fotbalový klub Chelsea, tento týden zjistil, že prodej byl zastaven, protože mu byla zmrazena jeho aktiva ve Spojeném království. Michail Fridman, předseda společnosti Alfa Group (již západní sankce těžce zasáhly) a jeden z přeživších „oligarchů“ z 90. let, vyzval k brzkému ukončení války, stejně jako hliníkový magnát Oleg Děripaska.
Pokud nedojde k mírové dohodě a válka se protáhne do krvavého patu, ekonomika prudce poklesne a životní úroveň ruského obyvatelstva se citelně sníží, čímž se nevyhnutelně radikálně rozšíří veřejné protesty, státní represe a pokusy státu o drezírování a vykořisťování byznysu, a tím i nespokojenost širších elit.
Ty však postrádají kolektivní instituce a, což je možná ještě důležitější, kolektivní identity, které by jim umožnily snadno se spojit a Putina sesadit. Dumu neboli dolní komoru ruského parlamentu mi jeden ruský přítel výstižně popsal jako „kompost plný různých druhů shnilé zeleniny“. To je trochu nelaskavé – v Dumě sice zasedají slušní lidé, ale bylo by marné hledat v ní jakékoliv politické vůdce.
Armáda, která by jinde ve světě byla institucí iniciující převrat, byla cílevědomě depolitizována, nejprve sovětským státem a nyní tím Putinovým, výměnou za rozsáhlé státní financování. Nyní se zavázala k vojenskému vítězství na Ukrajině, nebo alespoň k něčemu, co lze jako vítězství prezentovat.
Na druhou stranu Putinova bezohledná čistka ve vyšších armádních kruzích spolu se zjevnou nekompetentností, s níž vrchní velení řídilo invazi na Ukrajinu, může v budoucnu vést ke značné nespokojenosti v armádě, včetně generálů nižších hodností. To znamená, že armáda se sice sama proti Putinovi neobrátí, ale je také velmi nepravděpodobné, že by ho zachránila.
Jeden z nejúčinnějších tlaků na Putinovu elitu mohou vyvíjet jejich vlastní děti. Téměř všichni rodiče vyrostli a začali svou kariéru v posledních dekádách Sovětského svazu. Jejich děti však v mnoha případech získaly vzdělání a žily převážně na Západě. Mnozí z nich souhlasí, alespoň v soukromí, s Jelizavetou Peskovovou, dcerou Putinova tiskového mluvčího Dmitrije Peskova, která proti válce protestovala na Instagramu (pak příspěvek rychle smazala). Rodinné večeře doma u Peskovových jsou jistě v těchto dnech zajímavé.
Silovikové jsou však s Putinem a válkou natolik spojeni, že změna ruského režimu by musela zahrnovat odstavení většiny z nich od moci, eventuálně výměnou za slib, že nebudou zatčeni a zachovají si své majetky (takovou záruku dal Putin svému předchůdci Jelcinovi).
Přesto tato změna může trvat dlouho. Siloviki byli jsou poměrně správně vykreslováni jako hluboce zkorumpovaní – ale jejich korupce nese zvláštní rysy. Vlastenectví je jejich ideologií a sebeospravedlněním jejich nesmírného bohatství. Jednou jsem si u šálku čaje povídal s bývalým vysokým sovětským úředníkem, který udržoval kontakty se svými starými přáteli z Putinovy elity.
„Víte,“ uvažoval, „za sovětských časů byla většina z nás opravdu celkem spokojená s dačou, barevnou televizí a přístupem do speciálních obchodů s některým západním zbožím a dovolenou v Soči. Byli jsme naprosto spokojení a srovnávali jsme se jen s ostatními občany, ne se západními elitami.“
„Dneska mají silovici samozřejmě rádi svůj západní luxus, ale nevím, jestli je všechno to kolosální bohatství dělá šťastnějšími, nebo jestli jsou pro ně nejdůležitější peníze samotné. Myslím, že jedním z důvodů, proč kradou v takovém měřítku, je to, že se považují za představitele státu a mají pocit, že být chudší než banda podnikatelů by bylo ponížením, dokonce jakousi urážkou státu. Dříve platilo, že úřední hodnost vám dávala nejvyšší postavení. Nyní musíte mít k hodnosti i obrovské množství peněz. To je to, co s ruskou společností udělala devadesátá léta.“
Silovikové přirozeně lpí na myšlence veřejného pořádku, na pořádku, který zaručuje jejich vlastní moc a majetek, ale který je také podle nich nezbytný k tomu, aby Rusko neupadlo zpět do chaosu 90. let a ruské revoluce a občanské války. Katastrofa 90. let podle nich zahrnovala nejen katastrofální úpadek státu a ekonomiky, ale i společensky destruktivní morální anarchii – a jejich reakce nebyla nepodobná reakci konzervativní americké společnosti na 60. léta nebo konzervativní německé společnosti na 20. léta.
V tomto ohledu mají Putin a silovici opravdové sympatie velmi velké části ruského obyvatelstva, které zůstává silně rozhořčeno – jak nad způsobem, jakým byli v 90. letech zrazeni a okradeni, tak nad tím, co vnímají jako otevřené pohrdání, které vůči obyčejným Rusům projevují liberální kulturní elity t Moskvy a Petrohradu.
Při jedné nezapomenutelné příležitosti v polovině 90. let jsem byl požádán, abych po večeři přednášel na konferenci pořádané přední západní bankou pro západní investory a ruskou finanční elitu. Večeře se konala ve známém moskevském nočním klubu. Když mi vypršel čas, nikdo se nepokusil dát mi to najevo. Namísto toho za mnou najednou začala znít jazzová verze sovětské vlastenecké písně a na pódiu objevil někdo v medvědím kostýmu, mávající ruským vojenským praporem a vedoucí za sebou řadu tanečnic oděných do velmi zkrácených parodií národního kroje.
Tváří v tvář této konkurenci jsem se ani nepokusil pokračovat ve svém pečlivě promyšleném projevu, ale zmateně jsem se odebral ke svému stolu. Najednou jsem měl mrazivě studený pocit. Vzpomněl jsem si na scénu z filmu Kabaret z roku 1972, odehrávající se v nočním klubu ve výmarském Berlíně nedlouho před nástupem nacistů k moci, v níž tanečníci předvádějí před chichotajícím se publikem parodii na přehlídku slavného německého vojenského pochodu. Přemýšlel jsem, zda i v Rusku bude za všechno to veselí vystaven strašlivý účet – a obávám se, že Ukrajina a ruští vojáci ho nyní platí.
Jedním z nejhorších důsledků této války bude hluboká a dlouhodobá izolace Ruska od Západu. Domnívám se však, že Putin a silovici (i když v širších elitách jich mnoho není) tuto izolaci vítají. Začíná jim imponovat čínský model: nesmírně dynamická ekonomika, disciplinovaná společnost a rostoucí vojenská velmoc, které s železnou kontrolou vládne dědičná elita, jež spojuje obrovské bohatství s hlubokým vlastenectvím a prosazuje myšlenku Číny jako samostatné a nadřazené civilizace.
Možná chtějí, aby Západ natlačil Rusko do náruče Číny, a to i přes riziko, že se tím Rusko stane závislým na Pekingu. A samozřejmě věří, že válka na Ukrajině upevní vlastenecké cítění v Rusku na podporu jejich vlády a také jim umožní, aby se ve jménu podpory válečného úsilí zapojili do zesílených represí. Tyto represe již začaly: v Rusku byly uzavřeny poslední nezávislé sdělovací prostředky a zákony trestají jakoukoli kritiku války jako vlastizradu.
Především z hlubokých historických, kulturních, profesních a osobních důvodů jsou silovici a ruská oficiální elita obecně zcela a neodvolatelně oddáni myšlence Ruska jako velmoci a jednoho z pólů multipolárního světa. Pokud v to nevěříte, nejste součástí ruského establishmentu, stejně jako pokud nevěříte v globální prvenství USA, nejste součástí amerického zahraničního a bezpečnostního establishmentu.
Místo Ukrajiny v této doktríně přesně vystihl bývalý poradce USA pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski: „Bez Ukrajiny přestává být Rusko euroasijským impériem.“ Ruský establishment s ním zcela souhlasí. Přinejmenším posledních 15 let také souhlasí s tím, že záměrem Ameriky je zredukovat Rusko na podřízenou velmoc třetího řádu. V poslední době dospěli k závěru, že Francie a Německo se USA nikdy nepostaví na odpor. „Pro Západ máme jen nepřátele,“ jak mi v roce 2019 řekl jeden intelektuál z establishmentu.
Ruský establishment považuje podporu ukrajinského nacionalismu za klíčový prvek protiruské strategie Washingtonu. Dokonce i jinak klidní a rozumní členové ruského establishmentu se vrtěli vzteky, když jsem se v rozhovoru odvážil naznačit, že by pro samotné Rusko bylo lepší nechat Ukrajinu jít. Zdá se, že jsou připraveni v případě potřeby dlouho a bezohledně bojovat, a to za cenu nesmírných nákladů a rizik pro svůj režim, jen aby tomu zabránili.
Ještě ke zvukařině.
Ozvučování pivních slavností.
(pinglové prodávají pivo a aby lidi víc chlastali, ve spolupráci s místní samosprávou, obvykle ODS si objednají místní a okresní rockové umělce a jednu kapelu alespoň krajského formátu, které to zaplatí).
Zvukař rozestaví nejlepší disponibilní aparaturu. Posadí se pod slunečník k mixáku tak, aby byl ve středu rovnoramenného trojůhelníku a začne „mapovat a nastavovat“. T j, začnou se z beden ozývat různé zvuky, pak přijdou umělci a donastaví se auxy.
Pak je zkouška, kdy umělci zahrají kus štěku a zvukař u sebe nastaví úroveň hluku na ca 95-105 dB * měřil jsem na telefonu (do úrovně, co sestava dá či kdy se ozývá zkreslení).
Tehdy je mistr zvuku spokojený. Nižší úrovně za prvé za pár let neslyší (musel jsem na něj v zásadě řvát) a za druhé lidi musí chlastat a ne si povídat.
Tak to často chodí. Proto:
Nechodím na žádné slavnosti, nepiju pivo a nedělám amplifikace.*
[;>))
Anžto jsem tušil, že mě budou jednou živit uši**, docela jsem si je šetřil a zdá se, že to pomohlo. Kolegové o 30 – 40 let mladší musí mít odposlech v režii o 5 až 10 dB silnější než já, aby se cítili komfortně a slyšeli všechno, co potřebují.
*/ Zvukařem často bývá zván i člověk, jehož jedinou kvalifikací je, že umí jakž takž zapnout aparaturu, kterou vlastní nebo si ji půjčil.
**/ Vlka živí jeho nohy. Tož nohy a záda už mám poněkud jeté…
[;>))
Nejen pivních. Za ozvučení Jethro Tull v pražském sjezdovém kulturáku bych zvukaře kázal svrhnout do jámy se škorpiony.
Přezvučené a blbě mixnuté. Spíš hluk.
Doma z gramce hudba.
Skimici, ten randál mě na podobných akcích výdycky nejvíc sere.
Dobré odpoledne,
„nejvíc se mi líbí, jak reportér komentoval začátek naší přesilovky, že přesilovky umíme. “
Reportér byl asi z politické redakce a za kolegu sporťáka jen zaskakoval 😀
Z Malostranského zápisníku :
„Na kritiku nečinnosti a nelichotivé průzkumy k vládnímu boji s drahotou reagoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slovy: „Já se zrovna vracím ze Světového ekonomického fóra v Davosu. A s čím my se setkáváme ve světě, to je respekt, chvála a obdiv.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cz-nic-vlada-europoslanec-petr-pavel-nato.A220527_162512_domaci_dyn
Respekt, chvála a obdiv od papalášů možná zahřeje jejich příjemce, ale obávám se, že lidi, co na ně ta drahota dopadne, si tím asi nezatopí.
Hurá! Podle Britské rozvědky – a ta je super – je Putin už dávno mrtvý.
https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/putin-je-mozna-uz-davno-mrtvy-a-ma-dvojnika-spekuluji-agenti-mi6-40398453
Mimochodem, dnes je myslím 15. den z těch 30, podle Britské rozvědky je Rusko nemělo být schopno žádné ofenzivní operace.
Sláva Ukrajině!
Zřejmě Britskou rozvědku infiltrovali Britští vědci 🙂
Chudák Macron a Scholz, bůhví, s kým si ty hodiny povídali a nepoznali to…
Ad zázračné elfské zbraně. Pokud mají ovládání, aby ho zvládl orangutan, případně gorila nížinná, můžou mít na Ukrajině nějakou funkci. Pokud ne, bude potřeba ovládání od těch, co to umí. Pak ovšem bude třeba počítat s možností trapných situací, jako byl například Mariupol, kdy Rusové vykutají z děr nejrůznější turisty. Že by se dařilo dálkové ovládání přes půl zeměkoule vzhledem k ruskému šlendriánu se mi tak nějak nechce uvěřit…
Koneckonců zázračné zbraně měl i Hitler. Ono totiž dost záleží na okamžiku, kdy jsou nasazeny.
A stran bosporského rybníku – jednak Turecko, které by z toho chtělo vytěžit maximum a pak hrozba, že Rusko zastaví plyn a ropu na Západ je stále platná. Domnívám se, že si tohle nikdo nedovolí iniciovat, protože by šel Západ do hajzlu téměř kosmickou rychlostí.
JJ, Rusové se již nadšené fotili se Switchblady, NLAWy i Javeliny. Dokonce zprovoznili i trofejního Saxona.
Kolik těch exemplářů mají? Jestli nebyly putovní…
Ovšem jesliže USA na Ukrajinu k vyzkoušení dávají něco moderního, je to technologicky vítaná trofej.
Můj pocit je, že dnes jede Rusko plán C.
Plán A byla sázka na to, že se UA ani nepokusí o obranu v duchu 1968. To nevyšlo, ale nějak si nemyslím, že by to byl šok. Taková sázka je prostě… sázka.
Plán B byl pokus o útok v celé šíří, což prošlo jen na jihu, neboť přece jen UA má převahu v živé síle, je vyzbrojována 8 let a na Donbase se zakopávala 8 let… A obrana to má prostě snažší.
Plán C je opotřebovací válka a vypadá, že to zabírá.
Mňo,
taky si můžou Rusové sofistikovanější zbraně nechávat až „na potom“, resp. na kšeft. Protože pokus NATO/USA dodá na UA něco opravdu „hi-tech“ (čímž dojde k dalšímu porušení dohod o něšíření…), pak zcela jistě RF leccos dodá taky – kam, se lze jen dohadovat. Kdeže všude to má NATO základny či demokratické mise ?
Myslím, že v americe NATO základnu nemají.
V případě agrese všechny dohody ztrácejí smysl.
To není tak zcela pravda. Já četl o hromadě agresí – a dokonce jich i pár pamatuji – kdy po agresi dohody platily bez problémů dále, ba se i nadšeně s agresorem uzavíraly nové.
Já se spíše děsí, kde se ty všechny elfské zbraně po čase objeví. Taková spousta peněz přece nebude zahálet.
Nějak se mi čím dál tím více stýská po časopisu Hrom. Tam si alespoň na nic nehráli…
„Farmář zabil obřího motýla!
Žil 23 let se sekerou v zádech a nevěděl o tom!
Hitler byl žena!
Obří ještěrka sežrala 27 lidí!
Oženil se s hroudou hlíny!
Muž příliš zrychlil na motorce, skončil na oběžné dráze.“
Hmm…tak 8:4 a bronz.
Co se stalo v poslední třetině? Myla jste okna?
Dávám bolševik rok, maximálně dva…
https://tinyurl.com/yc5mtun3
„Žena má obě nohy levé“
„Učitel nutil žáky jíst žížaly“
„Sám si provedl transplantaci svých vlasů!“
Ukrajinci t.č. dovážejí z EU na Ukrajinu soukromě auta, protože Zelenský zrušil dovozní cla. Na východní hranici je t.č. tlačenice.
Takže je cca 200 000 utečenců, kteří potřebují od nás co největší podporu.
Kolik je těch, kteří vesele obchodují, „když to jde“? Neměla by Česká republika přispívat i oněm Ukrajincům na nákup luxusních vozů? Abychom byli spravedliví ke všem Ukrajincům?
Mám pocit obyvatele Zeměplochy, když se tam objeví něco/někdo třírozměrný.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Prestante-na-nas-rvat-A-dost-Byli-jsme-na-dvou-hranicnich-prechodech-s-Ukrajinou-a-toto-videli-na-vlastni-oci-703764¨
Stran mrtvého Putina – Makron s Scholtzem si celou dobu povídali s Macháněm nebo Nývltem a nepoznali to.
ptakopysk
šel bych dál. Co když se vlastně Putin ani nikdy nenarodil?
Za takovou úvahu by mohl soudruh K už toho generála získat a britské služby trumfnout.
Furt mne lezi pred ocima ten skimicuv sen. Jak to ti vozkove resili, kdyz byla pred vozem tma jak v pytli, i kdyz prdele konu byly dokonale osvetlene? Napada mne jen, ze odpovedi a resenim situace bylo rict:“Nech to konovi, ten ma vetsi hlavu!“
Exactly, my dear Watson! 🙂
Elementary
Prostě v tomhle nás nepředhonili… Ten pomník jsme v Praze zbourali dřív!
V oblasti Sumy tedy místo „Rossijského“ začali vyrábět sýr „Antirossijský“, rovenský pivovar přejmenoval pivo „Žigulevskoje“ na „Vídeň“ a v masokombinátu Čerkasy se před pár týdny rozhodli vyrobit produkt s názvem „Smrt Moskvičům“ namísto „Moskevské“ klobásy.
Cenzurován byl i „běloruský“ chléb upečený v Kyjevě. Nyní se nazývá „Atamanskij“, uvádí RIA Novosti .
Dříve bylo oznámeno, že v Lotyšsku kvůli Ukrajině přejmenovali „Ruský“ sýr, stal se „Tilsit“.
Primitivní, prvoplánová nenávist. Už není ani trapná, je jen směšná.
Znám takovou. Byla tady spoustu let a byla protiamerická. Pak tady byla zase protiruská – Henri vejce třeba. A ta se i vrátila. Tuším, že j=se ednou vtérátí i ta protiamerické. Prostě – my musíme někoho nenávidět, jinak to nejde.
Viz Orwell 1984.
… že se jednou vrátí i ta protiamerická. Až tu bude radioaktivní pustina. Musíme někoho nenávidět. Kdo ne-nenávidí, jakoby nežil.
A po druhé světové Češi přestali dávat dětem jméno Adolf. Primitivní, prvoplánová nenávist. 😛
Holt, chce to vic nejen pravdy, ale jeste mnohem vic lasky.
Jistě. Ale ne u všech.
Můj bratranec v Polsku se Adolf jmenuje. Narodil se po válce a Adolf byl jeho táta i děda.
Tuhle poznámku zapracuji do svého článku, [;>))
Uz at v tom Greta udela nejaky poradek! Je to svincik na Zemi, ze vy se pomalu pakujete do postele a ja mam teprve prvni Cuba Libre pred obedem. Chce to vzit do pevne ruky, at s tim globalnim neporadkem konecne zatocime! Hore zdar!
Tož něco takového bych od rybáře nečekal.
Tebe Petře musí ta Greta hodně iritovat, že jsi na ni vzpomněl.
Ale pozdě – Greta je (mediálně) mrtvá. Už svým rodičům peníze nevydělává.
Cuba LIbre je nějaké pití nebo doutník? Jsem neználek.
Ad „prvoplánová nenávist“
Přejmenování „Ruský sýr“ na „Tilsit“ může být jen obrácení postupu, kdy byl přejmenován původní (německý!) název sýru „Tilsiter“. Měl se ale jmenovat „Sovětský sýr“ neb východopruský Tilsit (česky Tylže) se nyní jmenuje Sovětsk. Ten sýr býval docela dobrý, dnes jej vyrábí kdekdo a nějak zdegeneroval.
A pojmenovat někoho Adolf? Ani dnes by mi to nenapadlo. Asi to bude tím, že ta WW2 není pro mne ani po více než tři čtvrtě století plusquamperfectum. Ale znal jsme jednoho Adolfa, ročník 1943. Nebyl tím jménem nadšen – ale nenechal se přejmenovat. V té rodině byl už po generace nejstarší syn Adolf a tradice je tradice. Rád na něj vzpomínám: byl to vynikající konstruktér s nesmírně širokými znalostmi souvisejících oborů.
Dobré ráno vespolek,
když Adolf, tak jedině Born 🙂 !
Pravda, narozen r.1930, ale taky nepovažoval za nutné se jména zbavit. A jaký to byl umělec. Jména za nic nemůžou, charakter nevytvářejí – tedy pokud rodiče nejsou blázni a nedají dítěti jméno takové, kvůli němuž je pak nositel šikanován.
Starý kocoure – v dobách našeho mládí se, mezi jiným, pila na mejdanech Kofola s rumem. To vzdáleně připomínalo slavný karibský koktejl Cuba Libre.
Dobré ráno,
Cuba libre je coca cola s rumem a limetkou.
Zapomněla jsem dodat, že rum by měl být rum a ne tuzemák.
Dobré ráno. Ke zvukařině: jsem poučený bedňák. Nazvučit umím, vyladit ne. Pěkné nazvučení poznám.
„Zvukaři“ mají problém z mládí = více db, větší kvalita. Tinitus věrný přítel. V době, kdy největším kumštem byl „dudkofon“. Volume doprava, podívej co umí moje aparatura. „Divně to zní“ – nojo, máte blbej prostor, líp by nezahrál ani Chačaturjan… Musím to osolit, aby to nebylo plochý. Musíš slyšet kytaru i hlas. „Co s tím brumem“ – spravte si rozvod elektřiny, s tím nic neudělám.
Trochu OT: už jsou použitelné digitální zesilovače? Synonyma: spínané, třída D.Pro varhany, housle, kytary, zpěv. Zatím zůstáváme na Samsonech, 300W pasivně chlazené.
Jsou. Pro ten randál dokonale stačí. Méně náročnému i pro domácí poslech. Mám 2x50W a od StK 100 W, při nižší hlasitosti ve zvuku jako by zrnitost. Odpovídá měření, dost harmonických, bohužel lichých.
Pro náročného verze Tripath. Mám malou krabičku, asi 2x7W. S citlivými bednickami hraje příjemně.
Co se týče dudkofonu, zesilovače DPA jsou přinejmenším dobré.
Díky.
Rum a zelená pití opředené legendami. Kdo nepil žil/žije nadarmo. I
Spekulace jednoho fandy do letectví:
Včera pozdě v noci odletěl z Náměště další Mi-24 na UA, co už se nevrátil, letěl na kurzu cca Bratislava > Maďarsko > a asi pak pokračoval kurzem na Rumunsko. Posílají je pravděpodobně po jednom v noci po vlastní ose. Zdroj: JPP.
A mě z toho vychází, že možná to co posíláme na UA nebudou jen ultrastaré Mi-24D, pokud to co teď létá je už druhá várka a dodávka další letky. Těch Mi-24D nemůže být tolik letuschopných, dost pochybuji, že i letka, kterou už jsme tam měli dodat. Mám takové tušení, že Černochová za měsíc slavnostně oznámí, že jsme komplet bez bitevních vrtulníků, ale nic se neděje, protože USA nám dodají své AH-1Z, které si tučně zaplatíme a ještě nám jich rádi přidají. Mají to kluci za louží dobře vymyšlené. Dodávají Kyjevu darem cizí vojenskou techniku a munici pro ni, potřebnou pro obranyschopnost země XY a za náhradu za ní chtějí zaplatit. K tomu je dost možné, že nám takto ekonomicky efektivně darem vysají USA na UA i všechny Mi-8/17, kdy si za další UH-1Y taky rádi doplatíme.
Podle toho, jak Černochová nechce oficiálně potvrdit dodávky Mi-24D ohlášené Pentagonem ani po týdnu, tak čeho se bojí? Utajovat to, když už to všichni vědí nemá také smysl. Pojímám vážné podezření, že nejde o Mi-24D, ale Mi-24V/35 a vyprazdňuje takto Náměšť, a tím snižuje zásadně obranyschopnost země a proto to nechtějí veřejně přiznat, protože na to je i paragraf. Kdežto Pentagonu je to u prdele, ten takový detaily neřeší, ten to zveřejnil a má tím teď reálně Černochovou a celé osazenstvo MO na háku.. Také možné vysvětlení.
A tuhle pohodu jim zařídil Putin. Není nad to, udělat něco pro protivníka. 😛
To je dobře. Nejvyšší urychluje přechod východního křídla NATO na standardy. Kopřivnici čekají tučná léta.
Pod Blaníkem lijí kule 6.8mm, BREN dostane novou hlaveň.
http://gunnewsdaily.com/us-army-new-service-caliber/
Hezká hláška: Preventivní válka je něco jako spáchat sebevraždu ze strachu před smrtí.
Vrtulníky UH-2: Vodochody, jestli se nepletu.
dvd (30.5.2022 (6.04)
„WW2 není pro mne ani po více než tři čtvrtě století plusquamperfectum“
česky před minulá, rusky dávnoprošedšaja, v neslovanských jazycích více (plus) než (quam) skončený, dokonaný (perfect)
Našel jsi hnízdo zabudnutých nacistů?
Francie 1815:
Netvor unikl z Elby…
Vlkodlak přistál u Cannes…
Nestvůra se dostala do Grenoblu…
Tyran je v Lyonu…
Bonaparte se blíží…
Napoleon bude zítra v našich branách…
Všechen lid nadšeně vítá Jeho císařské Veličenstvo ve Fontainebleau…
The Telegraph 2022:
24. února: „Putinova krvavá vláda skončila.“
3. dubna: „Rusko prohrává se Západem v jeho vlastní hře.“
21. dubna: „Putinova válka se zhroutila, ale mohlo to být ještě horší.“
5. května: „Ponížené Rusko prohrává epochální bitvu.“
12. května: „Porážka Putina nás přijde draho.“
26. května: „Putin se chystá na šokující vítězství.“
Podpora hlavy útočícího státu roste. Lidé se s ním chtějí setkat. Vítají ho na rozjásaných náměstích. Včera navštívil radnici v Tveru. Dnes povzbuzuje občany Belgorodu. Kde bude zítra, ví jenom jeho nejbližší. Je na roztrhání.
na roztrhání asi je, ale nechce se nechat. To bych viděl jako zásadní problém…
„Je to zejména tím, že různé skupiny obyvatel mají jiný spotřební košík. To, co je ve spotřebním koši, ze kterého se počítá cenový index, je prostě jiné než spotřeba třeba u nízkopříjmových skupin, které vydávají peníze jenom na zajištění základních životních potřeb,“ popsala ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3495736-dopady-inflace-se-v-domacnostech-lisi-zalezi-na-tom-co-kupuji
Přesně tak. Zdražování bude někde okolo minimálně 30 ti procent.
Vážený pane LLM. Fialo (to je něco jako lidové milice?)
Strčte si Váš Deštník proti drahotě do řiti a pak ho rozevřete.
Ne že by to vyřešilo zdražení, ale ten pohled by mě potěšil 🙂
Slyšel jsem tuto debatu. Plus paní Danuši Nerudovou. Jestli tito jsou ti nejchytřejší z Prahy a Brna, tak jsem rád, že jsem obyčejný hlupec z Plzně.
Paní Danuše: jak získat peníze na důchody, pokud zaměstnanci z fyzicky náročných povolání půjdou do předčasných důchodů – například už v 65? – Zaměstnancům v těchto povoláních zvýšíme sazby sociálního pojištění.
Jo. Blbá jak bedna kytu. Liberální demokracie bojující. Jak říká PeS, je to tou vodou z kašny na tamnějším náměstí.
Návrat k ukrajinskému jevišti:
Ukrajina se tak bohužel dostává zcela na okraj zájmu. Evropští politici vidí, že majdanský převrat v podstatě odstranil některé oligarchy a místo nich dosadil jiné, o reformách politici jen mluví, korupce bují čím dál víc a hlavní slovo v zemi dostává neonacistický Pravý sektor, který se dopouští zločinů nejen na Donbase, ale už i na západě země a cení zuby i na vládu v Kyjevě. Věru žalostný výsledek druhé oranžové revoluce.
(Jiří Wagner na Neviditelném Psu, 2015)
Protože sleduji Ukrajinské jeviště už od Majdanu (do té doby jsem jen tušil, že nějaká Ukrajina existuje) musím slova nebožtíka Wagnera potvrdit. Něco by tam vzniklo i kdyby „Putin“ neudělal nic. Je to odjakživa nestabilní region, kde se kříží zájmy různých států, národů i národností.
===
K té sebevraždě a strachu ze smrti:
Ano, je to tak. Jenom je třeba doplnit, že ten strach je z blízké a neodvratné smrti. Není to ani tak nezvyklé a zřídkavé jednání. Už jsem nejméně dvakrát od slyšel, že by někdo chtěl zemřít už teď, pokud nejsou bolesti tak strašné a naděje je nulová. Jenže u nás to „slušně“ není možné. Skákat z okna nebo pod vlak už často ti lidé fyzicky nemohou – a výsledek není zcela jistý.
Aby si v klidu lehli a bezbolestně umřeli nelze, euthanasie u nás není dovolena. Jeden z těch lidí byla moje máma.
Tož tak, mudrlanti.
Matzurko, zajisté. Podle plánu Mi24 nahradit záloužními. Které pronobranu budou taktéž k ničemu jako i nynější armádní torzo, bez politické vůně je použít.
Francouzský generál na počátku Republiky angažovaný do generálniho štábu aby zbudoval armádu, pro pohledu do mapy na tvar nového státního útvaru, délku hranic a sousedy, pravil, že především potřebujeme dobrou diplomacii.
Což je právě opak nynější.
Pro zkrácení hranice je velmi vhodné jednání s bývalým protikorupčním aktivistou, který pevnou rukou vládne 30 let nejmenovanému státu, který je zubem v naší společné obraně.
V Budějicích bude opět Hotel Homel.
Nabídneme mu „Spojenectví pro mír“.
A budeme mít místo gramů hramy 🙂
Místo gulagu hula-hu.
https://youtu.be/5sAtmdyk7_c
Tady připomínám moji „teorii kulatých států“. Pokud si vezmete mapu světa a podíváte se na tvar y jednotlivých území, nejstabilnější bývají státy, které jsou „kulaté“ nikoliv podlouhlé. Proto se rozpadlo třeba Československo.
Podlouhlé státy mají jednak příliš dlouhé hranice vzhledem ke své vojenskohospodářské síle a také centrum moci je vzdáleno od odlehlých kolonií a není je tedy schopno efektivně ovládat a ani jim často nerozumí..
Skvrnou na téhle teorii jsou „kulaté“ státy, které jsou natolik strukturované, že by jejich mapa vlastně měla vypadat jinak, ne tak „kulatě“. Slepenec.
Nesouhlas. Československo se rozpadlo, protože vzniklo.
Někdy to ale vyjde. Čili je ještě jezevčičtější než náš bývalý slepenec.
Ano, vím. Je mi to divné. Třeba je to ta výjimka, která potvrzuje pravidlo. Nebo je to „Pinochetův jev“.
To byly asi jiné Budějovice, tady se ten hotel jmenoval Gomel.Ostatně zdokumentováno i Jarkem Nohavicou (Píseň o hotelích).
Bělorus říká: Homel.
Rus, respektive ten, kdo mluví afrikanizovaným východoslovanským nářečím, neumí říct „H“.
I Poláci říkají „guvno“.
frantíci taky neumí
Když jsem v .1974 narukoval do Prešova ( kam taky jinam s Pražákem a otcem půlročního syna) tak jsem zpočátku nechápal kdo je ten „Haharin“ o kterém všichni v souvislosti s nějakým výročím mluvili.. Ale po roce jsem již docela slušně brebentil po východniarsky
Polsko chce, aby všechny peníze na obnovu Ukrajiny prošly přes něj. „Centrum pro obnovu Ukrajiny“, které sdružuje různé finanční fondy určené k tomuto účelu, by se mělo nacházet ve Varšavě, uvedl místopředseda polské vlády Jacek Sasin. „OSN vytváří mezinárodní fond na podporu obnovy Ukrajiny. Usilujeme o to, aby centrum tohoto fondu bylo v Polsku. Abychom měli nejen logistické centrum, ale také finanční centrum,“
Kdo platí, ten poroučí 🙂
Tenhle požadavek je obvyklý. Mít to pevně v rukou „aby se to nerozkradlo“ a mít tak možnost vše ovládat. případně „odklonit svým směrem,..
Není to princip kdejaké vlády a „nezikovky“ ?
aspoň se tolik neztratí na ukrajině
Porošenko se již potřetí pokouší zdrhnout z Ukrajiny. Tentokrát, že má nějaké jednání s Evropskou Lidovou Stranou.
Chi chi 🙂
Na frontu s Vámi! Vaši Tataři Vás potřebují!
A zkusil to někdy východním směrem? Na Donbas? Možná by ho Putin rád viděl…
2 skimic ad 8:54 – zabudnutých? Kéž by !
Koukám, Polsko zřizuje kolonii.
No v tom przypadku Bůh s Polskem.
Polsko se už tolikrát rozpadlo, že jeden rozpad navíc mu nemůže škodit. Možná bychom pak mohli požadovat Horní Slezsko a Kladsko. Abychom „zakulatitli“ Česko. A Německo by si taky rádo ukouslo.
Nechápu, co Svedum vadí. Okupace ze strany Turecka je přece v pořádku a super.
A jestli nechápou… Ony jim to média vysvětlí 🙂
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-svedove-zacinaji-citit-kolik-bude-stat-vstup-do-nato-ustupuji-turkum-204258
A nyní se nám opět rýsuje ten rozdíl mezi dejme tomu palestinským teroristou a ukrajinským bojovníkem za svobodu.
https://t.me/stranaua/44695
A hele ho, 16. den z těch 30, co Rusko podle britské rozvědky nebude schopno ofenzivy. Gratuluji k přesnému odhadu.
https://echo24.cz/a/i5M67
2 Petr Kunetka ad 11:07 – ten Palestinec je přece taky bojovník za svobodu… Terorista může být jedině Izraelita… Nebo že by se už změnily noty?
No, tak bývalí US marines taky šíří nějaké dezinformace.
https://www.washingtonpost.com/national-security/2022/05/28/americans-fighting-in-ukraine/
Některé perličky:
„Dakota’s cohort of foreign volunteers was attached to a Ukrainian military unit and brought by yellow school bus to Kyiv,“
„By the end of the second night, eight of the 20 volunteers in Dakota’s unit had abandoned their posts, he said, including a fellow Marine veteran who appeared to break his machine gun with a rock in the hope of passing it off as battle damage. Another feigned an injury, he said.“
Ale stojí to ze přečtení celé.
Poučný článek ukazující typický zmatek jaký pamatuji ze cvičení Štít. Naše radia také nefungovala protože staré baterky neudržely nabití. Většina těch amerických dobrovolníků nikdy nebyla ve skutečném boji – a pokud ano tak jen v omezených policejních akcích v Iráku nebo Afghanistánu. Bez dokonalého týlovbého zabezpečení nejsou schopni fungovat nato6 improvizovat. Javeliny bez baterek také vysvětlují proč se dostaly Rusům do rukou aniž byly odpáleny. Na druhou stranu článek nepřímo ukazuje na odhodlání a statečnost Ukrajinců schopných se v tomto bordelu celkem úspěšně bránit. Pokud to vydrží než dají týl do poořádku, docvičí se v boji a dostanou americké MLRS se 100 km doletem budou Rusové nepříjemně překvapeni.
Když už je to tady zveřejněno, tak překvapení nebudou, možná, kdyby se to bylo utajilo …
„Úspěšný Ukrajinský protiútok (v oblasti, kde se neválčilo), který nezískal žádné území a nepokračuje“.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajinsky-protiutok-u-chersonu-zhatil-ruske-plany-40398475
A lidi to žerou…
Cherson je už pravobřežní Dněpr. Ruské, zatím omezené, předmostí, Pokud by se podařilo rusáky zatlačit zpět na levý břeh, značně by jim to zkomplikovalo případný postup dále na Nikolaeva a Oděsu.
No, já narážím zase na naše novináře. Jak vypadá úspěšný protiútok, který nezískal žádné území a byl zastaven?
Mne se to jeví, ale asi se mýlím, jako neúspěšný protiútok.
Všechno je propaganda 🙂
No, ja myslel, ze my ve valce nejsme a muzeme osat pravdu… 😉
Pravdu je třeba žít.
Ach so. Já jen chtěl naznačit, že místo těch kotlů u Lysičansku mi připadá strategičtější bránit zbývající přístupy k moři, kde Dněpr je pro rusáky přirozená (a pro ukroše hájitelná – pokud by se jim chtělo) překážka.
pokud hledáš informace na Novinkách jsi buď naiva nebo masochista
To je otázka politického zadání, které vojácí plní. A také musí vedení Ruska pracovat s tím, co je pro Ukrajinu (a hlavně pro jejího suveréna) ještě přijatelné.
Proč? Jistě píšou pravdu, na boj proti dezinformacím máme experty, dokonce placené z Ameriky.
OT: Tedy, samozřejmě jsem si to myslel vždycky, jen jsem to neměl ničím potvrzené. Až dneska. Článek https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/trump-se-po-skolnim-masakru-v-texasu-smutkem-nezdrzoval-ihned-zautocil-na-bidena-40398495 jsem otevřel ve chvíli, kdy anketa pod ním měla nulový počet hlasů u obou odpovědí (Omezení dostupnosti střelných zbraní / Ještě více zbraní mezi lidmi). Pochopitelně jsem klikl na odpověď Ještě více zbraní mezi lidmi, nehledě na manipulativní formulaci užitou redaktorem, a ihned refreshoval.
Laskavý čtenář snadno odhadne výsledek: Jeden hlas pro Omezení dostupnosti střelných zbraní, nula hlasů pro Ještě více zbraní mezi lidmi. Odtud si též snadno utvoří svůj názor na korespondenční volby.
Zpátečníče, na Novinky obvykle nelezu, ale tohle jsem zkusil. Kliknul jsem taky jako Ty a výsledek se změnil z 19,9% na 20%. Zdali jako výsledek mého kliknutí, to ovšem nevím. Naskočilo Ti tam tohle. Již jste hlasoval/a. Celkem hlasovalo 1140 čtenářů.? Některé weby počítají jen kliknutí přihlášených účastníků diskuse, ale tam to obvykle napíší, že nepřihlášené nepočítají. Jak Novinky, nevím.
Zdali jako výsledek mého kliknutí, to ovšem nevím. — No právě. Potřebuješ porovnat počet před s počtem po. (K tomu samozřejmě nemusí být výchozí počet nula, ale hodí se, když je, např. u čerstvého článku, v malých číslech; anebo když je článek naopak starý a na anketu už málokdo kliká.)
Naskočilo Ti tam tohle: Již jste hlasoval/a. — Ovšemže.
Nelze však předpokládat, že to fixlují jinak než stochasticky, tzn. určitě nezahazují všechny hlasy nevyhovující režimní či progresivistické ideologii. (Poučili se u komunistů, kteří si naopak nikdy nepřipustili, že by těch jejich 99,87 % mohl být overkill.) Takže pokud se po Tvém kliknutí počet opravdu zvedne o jedničku, neznamená to ani, že mezitím neklikl nikdo jiný, ani že to jsou poctivci do morku kostí.
Tohle je už stihoman. [;>))
Ty ankety vůbec nic neovlivňují. Nikomu tedy nestojí za to předělávat ty rutiny, které zobrazují výsledky. „Už jste hlasoval(a)“ je jenom chabá obrana proti zaťatým „klikačům“. Stačí se odhlásit a přihlásit a můžete vesele kliknout třeba na opačnou položku. Takže si klikejte na co chcete, pokud vás to baví. Vliv to žádný nemá, snad jen, že se vám uleví, že jste to protistraně zase nandali. [;>))
Jinak dnes na to téma střelby špičkově D-Fens.
Poobědval jsem kytky
Tedy květy černého bezu které jsou vlastně bílé obalené v pivním těstíčku a osmažené. K tomu vařené brambory prohozené s máslem a pažitkou a český okurkový salát.
Čistá lahoda!
Sláva Ukrajině!
„Podlouhlé státy mají jednak příliš dlouhé hranice vzhledem ke své vojenskohospodářské síle a také centrum moci je vzdáleno od odlehlých kolonií a není je tedy schopno efektivně ovládat a ani jim často nerozumí..“
To by musela běžet hranice ČR podél oplocení Strakovy akademie 😀
To není špatný nápad!
Stary kocour (30.5.2022 (14.22))
1. Taky mám dojem, že ankety jsou příliš bezvýznamné na to, aby stálo zato je nějak fixlovat. Třeba ankety Parlamentních listů, na které s oblibou odkazuje jistý pan Matuška, s výsledkem většinou 96 : 4, 98 : 2, jsou snáze vysvětlitelné úrovní tamních čtenářů, než nějakou spikleneckou teorií.
2. Hluboce pochybuji, že sem Zpátečník něco píše aby někomu něco „nandal“. Nějak mi to k němu nepasuje.
Pokud „ankety jsou příliš bezvýznamné“ tak proč citovat jejich výsledky? Jen aby to bezvýznamné podpořilo můj názor?
Zřejmě jste si nevšiml, že Zpátečník komentoval spíš (ne)způsob ankety, než výsledek.
Dušane, obě strany se hodně zlepšují. Tak už válka funguje. Podobné jako fakt, že obrana je silnější forma, ale s menším účinkem (či jak to říkal Clausewitz). Takže podceňování útočníka kvůli tomu, že se mu daří hůře je trochu nebezpečné.
MLRS UA dostane nějaké starší, na úrovni Gradu. USA zjevně nechce, aby Ukrajinci zabíjeli ruské civilisty americkými zbraněmi.
https://www.foxnews.com/politics/biden-us-ukraine-rocket-systems-reach-russia
„Celkem hlasovalo 1140 čtenářů.“
No, to je teda opravdu reprezentativní vzorek, který zahýbe národem a snad i zemskou osou. 😀
Ty ankety vůbec nic neovlivňují. — Taky mám dojem, že ankety jsou příliš bezvýznamné na to, aby stálo zato je nějak fixlovat. — S tím v zásadě souhlasím. Podle mého názoru je to totiž obráceně, ankety naopak jsou systematicky užívány k ovlivňování, podobně jako „výzkumy veřejného mínění“. Viz třeba dávný volební úspěch Zelených nebo současný „průzkum“, dle nějž dvě třetiny dotázaných jsou přívrženci homosexuálního „manželství“… Oficiálně a zdánlivě i fakticky bezvýznamná anketa (či průzkum) tak je užita k ospravedlnění (potenciálně cinknutého) hlasování, které už oficiální dopad(y) má, a jakousi náhodou kupodivu téměř vždy negativní.
Nikomu tedy nestojí za to předělávat ty rutiny, které zobrazují výsledky. — Z uvedených důvodů s tímhle už pochopitelně souhlasit nemohu. První a poslední věc, o které se každý totalitní režim stále snaží každého přesvědčit, totiž je (jak už jsem zde více než jedenkrát zcela marně psal) tato: [SE SVÝMI NÁZORY] JSI ÚPLNĚ SÁM.
Zatím klidně občas zůstávám se svými názory sám. Nějak nejsem stádní typ. Co si neolíznu, k čemu si nečichnu a co neohmatám je pro mě eventuální fake.
Mělo by to smysl, kdyby se výsledky objevily až po hlasování – tak jak se dělají třeba výzkumy názorů kdekoliv na cokoliv. Třeba u nás to bylo u anonymního posuzování zvuku reproduktorů, které jsme chtěli koupit. Tam to bylo ošetřeno i pro eliminaci „věrnosti oblíbené značce“ – repra hrála za tenkou plentou. I profíci podléhají reklamě.
===
Ten způsob ovlivňování je známý už dlouho – mechanismus je popsán už klasiky, dotažen Orwellem a praktikován maistrenmovým tiskem a ostatními sdělováky dnes a nejen u nás.
V reklamě je to prvoplánové …devět z deseti lékařů doporučuje…
Tak on třeba taky každý totalitní režim preferuje historickou a klasickou architejturu před avantgardou 😀 😀 😀
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-pod-carou-barokni-palace-jsou-krasne-pamatky-ale-zly-politicky-program-204072
Levicový Hrdina Matouš, Seznamu redaktor musí podle textu nad nerealizovaným Knihovnem silně tesknit 🙂
Levicový Hrdina Matouš je odborník na fšechno. Předchozí jeho článek byl o taveňáku a chipsech. 😀
Mne naopak těší být se svým názorem sám. Jsem v dobré společnosti 😀
Já myslím, Petře, že je normální být se svými názory sám. Můj názor je jen můj, byť se samozřejmě může shodovat s názory jiných lidí.