Veselé historky genetické, nejen pro Ptakopyska

Publikováno | Autor:

Matzurka

Asi všichni tušíte, že nejsou všichni biologové stejní, dokonce ani genetici. Někteří se zabývají rostlinstvem (botanikové), jiní zvířenou (zoologové), a i genetici si volí objekty svého zkoumání dosti často podle svých oblíbených rostlin či zvířat. Jsou to pak takoví hybridi (tedy ti kříženci zoolog x genetik či botanik x genetik), kteří jsou dnes vesměs označováni buď jako genetici evoluční (je-li jím bližší genetika) nebo molekulární ekologové (přeci jen je víc baví běhat v terénu a nahánět své budoucí vzorky). No, a jelikož občas není snadné rozhodnout, o jaký ulovený druh se jedná (popisem druhových rozdílů se zabývají taxonomové, to už je další sorta vědců, schopných si zapamatovat množství nezáživných informací zvící telefonního seznamu Mexico City), vydumali ti genetičtí koumáci tzv. DNA barcoding, neboli čárový kód na základě kousku DNA. Představit si to je poměrně jednoduché, řetízek DNA tvoří jen 4 různé báze ve specifickém pořadí, pro jednoduchost si je lze znázornit třeba barevnými korálky na šňůrce, přičemž je tam navlékáme ve zdánlivě náhodném pořadí (ve skutečnosti to pořadí určuje strukturu bílkovin). Pokud bychom to pak z obou stran zducli, tak to vytvoří barevný čárový kód, obdobný tomu černobílému na zboží v každém superhyper. Důležité na tom koumání bylo zjistit, který kousek kterého genu bude zrovna tak proměnlivý, aby se na jeho základě dalo určit, že zkoumaný objekt je třeba ježek východní a ne západní.

Tento rozlišovací kousek DNA, dále mu říkejme standardně „marker“, byl objeven celkem nedávno, v podstatě na přelomu tisíciletí. Předcházela tomu řada studií, které používaly řadu jiných markerů, a když už jich bylo opravdu, ale opravdu hodně, si pár lidí sedlo na zadek a začalo to množství informací třídit, až se jim vyloupl ten dnes používaný DNA barcoding.

Jednou z těch předcházejících studií byla i práce doktorů zoologie/genetiky Bakera a Palumbiho, kteří ve své době měli za cíl najít markery pro velryby. Jak je dobře známo, velryby jsou loveny a pojídány, ovšem je jich čím dál tím méně a mnohým druhům začíná hrozit vyhynutí (vlastně sežrání hladovým druhem Homo sapiens). Mezinárodní velrybářská komise proto požádala oba výše uvedené vědce, aby jim trochu pomohli, neb komisi se přeci jen zdály některé balíčky s masem na asijských trzích podezřelé. Oba kolegové projevili dobrodružného ducha, neboť aby neporušili zákon o zákazu vývozu masa z ohrožených druhů, odcestovali do Japonska s velkým kufrem, v němž bylo zapůjčené „cestovní“ laboratorní vybavení (firma věděla, jak se dělá marketing), a v hotelovém pokoji si udělali provizorní laboratoř. Pak se vypravili na nákupy, a donesli si celou škálu produktů označených „velryba“ od masa sušeného, soleného, marinovaného v sezamovém oleji či sójové omáčce, až po čerstvé řízky. Z tohoto materiálu extrahovali DNA, a pak připravili onen „marker“. Ten už se vyvážet může, takže přesnou sekvenci, tedy pořadí oněch barevných korálků, určily laboratoře na Novém Zélandu a v USA. Nooooo… konec si jistě domyslíte, ze 16ti vzorků jich bylo 5 z chráněných druhů, a další tři pocházely z delfínů a mořské želvy (což se sice asi lovit může, ale klamání zakazníků se přece nedělá). O něco později byla provedena podobná studie ve větším rozsahu, ta už zahrnovala i nákupy z Koreje, a z celkového počtu 954 vzorků jích bylo 773 opravdu z velryb (z toho zhruba 9% z chráněných druhů), zbytek opět z delfínů, želv, ale i ovcí a koňů. Ňam !

DNA Barcoding se tímto a dalšími případy stával stále více populárním, takže dnes existuje obrovská porovnávací databáze, používaná pro ledacos. Ovšem u zrodu tohoto projektu stál pro změnu zoolog/genetik kanadský, dr. Hebert. I jemu se podařil hezký kousek….

V r. 2007 si jedna paní v Chicagu koupila na asijském tržišti dvě mražené ryby („ďas mořský”), a uvařila z nich rodince dobrou polívčičku (příprava zahrnovala očištění, vykuchání a 7 hodin máčení ve studené vodě). Paní si dala pořádný nášup, manžel i dcerka si dali pár misek (dcerka spíš jen mističku), načež se rodičům udělalo velmi nedobře. Paní zvracející, s otupělostí a brněním v okolí úst, celkovou slabostí a bolestí na hrudníku přijali do nemocnice, manžel měl naštěstí příznaky slabší, takže byl ponechán v domácí léčbě, dcera byla bez příznaků. I začalo horečnaté hledání zdroje nemoci, takže byly zbytky kůže a vnitřnosti podrobeny chemické analýze; vyšetřování se zaměřovalo na tetrodotoxin, obávaný nervový jed. Samozřejmě že se do toho vložil federální zemědělský úřad, který má mimo jiné v popisu práce také dohlížet na kvalitu dovážených potravin. I strhla se mela převeliká, prací téměř detektivní byl zjištěn prodavač i další ochody, které obdržely stejnou či obdobnou zásilku s nevinným označením „ďas mořský, vykuchaný a bez hlav, vyprodukováno v Číně“. Kromě chemiků ty zmraženiny posuzovali i zoologové taxonomičtí, ale došlo i na dr. Heberta. Jemu byly zaslány rozvařené zbytky masa z oné polévky…. a mělo to dobrý konec, neboť i on na základě genetického markeru potvrdil podezření ostatních zúčastněných, že šlo o jedovaté čtverzubce, v Japonsku známé jako poněkud adrenalinová mlsota „fugu“. Paní se uzdravila po třech týdnech, manžel mnohem dříve, a dr. Hebert dnes stojí v čele nadnárodního konsorcia pro DNA Barcoding s cílem přidělit kódy všemu živému, co na této planetě pobíhá. Databáze je dnes obrovská, ale ukazuje se, že platí jen na živočichy, a ještě ne všechny. Ale nebojte se, pracuje se i na markerech pro další organismy, takže ve tmě tápat nebudeme.

A teď hezky do postýlek…. vlastně ne, pokud byste měli zájem nebo vás trápil nějaký prťavý živočich, kterého lze odchytit a v lihu zaslat k analýze, můžete se mi ozvat – tuhle identifikaci děláme s mými studenty v rámci výuky, a mnohdy je to rychlejší, než se dopídit specialisty taxonoma na tu či onu zvířecí skupinu (neboť na rozdíl od něho genetici neběhají v terénu mimo dosah signálu).

 

PS.

Oba uvedené případy jsou zdokumentované v odborných publikacích, pdf v AJ je volně k získání a mohu přeposlat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

839 komentářů u „Veselé historky genetické, nejen pro Ptakopyska“

  2. Matzurko, děkuji za pěkný článek – trošku mne snad nasměroval do oblasti, o níž jsem dříve nic netušil. Zkusil jsem se pak jen zcela zběžně a povrchně (ostatně jako vždy) podívat na web, a výsledný dojem jsem si do svého primitivního obrazu světa přeložil nějak takto:
    (1) Všichni živočichové mají kdesi v DNA (konkrétně v mtDNA) jistý úsek, který si mezi druhy strukturálně odpovídá, jsa zděděn po nějakém společném prapředkovi – tzn. neexistují živočichové, v nichž by chyběl a jeho funkce byla nahrazena jinou.
    (2) Jeho „obsah“ se v průběhu času měnil mutacemi (taky čím jiným – mtDNA nepodléhá křížení), pochopitelně u různých druhů a v různých vývojových liniích různě.
    (3) Tento úsek lze v DNA lokalizovat pomocí nějaké značky (či dvojice značek) a „obsah“ (tj. DNA barcode) přečíst (jakož i zaznamenat do databáze).
    (4) Různé druhy mají různý DNA barcode, na základě čehož lze původ vzorku určit.

    Je-li to snad opravdu takhle, dovolil bych si několik zvídavých otázek:
    – Jak je ten úsek řádově dlouhý?
    – Mají jednotlivé druhy jen jediný barcode, nebo jich jeden druh mívá více? Kolik asi?
    – Jak moc jsou ty mutace nahodilé? (Kdyby totiž byly zcela náhodné, znamenalo by to, že ten úsek nemá vůbec žádnou biologickou funkci, takže by bylo trochu divné, kdyby existoval u všech živočichů; u některých druhů by se byl býval mohl beze škody vytratit.)
    – Terminologická: Ta značka, o které mluvím, je to samé jako marker ve Vašem článku, anebo se tam markerem rozumí vlastně celý DNA barcode?
    – Ale jak je tomu s mutacemi v té značce samotné? Je snad tak krátká, že v ní žádné nejsou? A pokud jsou, podle jakého kritéria se dá najít?

  5. ptakopysku, ty jako myslíš, že bys třeba držel projev v emerickým kongresu a vzal si tam sněhurku sebou? To jsi odvážný chlapec!
    Tedy úspěch bys měl, o tom není pochyb, ale co potom ta tiskovka?

  6. Ptakopysku, nahodou, si neinformovan. Takove totiz vetsinou vedi, kdy maji chytre mlcet. Kdyby si ostatni z nich brali priklad, bylo by mene rozvodu a vice stastnych a spokojenych muzu. Tahle holt se jeste nepoucila, ci vlastne rozhazuje site na protejsek, to je taky mozne 😀

  8. Půl doby na rozmyšlení koho volit je fuč, přečtla jsem pár článků, shlédla několik reportáží, pr článků, letmo poslechla slovní souboje – zrovna koukám na Primu – a zatím nic nezvrátilo můj sobotní názor – ke druhému kolu presidentské volby nepůjdu, žádný z obou kandidátů mě nepřesvědčil, že je ten nejlepší. Součet jejich plusů a mínusů je stále shodný.

  9. MaYdo samozrejme ze chlapove mohou kojit, kdyz v Sovetske svazu maji leky na pro obeti vrazdy, kdy detektiv pichne injekci do cerstve mrtvoly a pak se v klidu muze ptat, kdo ze ji zabil, proc by chlapi nemohli bejt chodici mlikarna, to je jasne.

  10. Ja myslim ze je dobre ze nam panbuh ty prsa nenadelil. Ja bych se pro same objimani k nicemu nedostal. . . Ne ze by svet o neco podstatneho prisel. . .

  11. Zdravim, Brouku…. Myslim, ze kbyby nas mel panbuh opravdu rad, mely by zeny prsa na zadech. Objimani by bylo takove vrelejsi a konecne bych tomu francouzskemu zvyku porozumel ze 😉

  12. U nas brouku nejsou prsa na zadech nic neobvykleho. Problem je ze jsou vetsinou k nerozeznani od taile…..ale to bejva u vas lidi nekdy stejne,ze ?

  16. Si myslim, ze se pletete, Bobo nemuze byt krava. Vzdyt nedava mleko……. Tady bych tema kojeni a tak, pokladal za ukoncene 😀

    Dobrou noc a moc si tu volbu neberte, bude jeste tyden hnusu, ono to jde vydrzet, kdyz se v tom nebudeme hrabat a kazdy volebni tym si udela tu dvouminutovky nenavisti, pro co nejmene divaku.

  17. (78) Mohl, ale když v ničem jiném, tak ze tohle si ho cením, asi ví, že tím popularitu nedohoní.

  18. 116- na druhou stranu nepochybuji o tom, že pokud by Bobo usoudila, že jí prsa na zádech pomůžou k nějaké funkci, už by je tam měla.

  19. (113) Už dávno. U mne od dob, kdy v ČT vše během chvilky převedla na sudeťáky.

  20. Jirko ppa,
    když někdo nedává mléko, neznamená to, že nemůže trpět laktační psxychózou.
    Fuj, to jsem hnusně impertinentní.

  21. MaYdo ad 107 – v sovětském svazu rozdojili kozla, to je přeci už dávno známé.

    Méně známé je že mužský, i když nekojí, může mít úporný zánět mléčné žlázy. Měl jsem kolegu zootechnika, který rád upíjel čerstvé mléko z Frigery. Leta měl poměrně velké a nespecifické potíže a teprve po letech, když opravdu velmi onemocněl, přišli v nemocnici na to, že chytil zlatého stafylokoka a ten se uhnízdil v redundantní mléčné žláze (to maj všichni), odkud, třeba při nachlazení, vyrážel na nájezdy.Ten stafylokok!

  22. no jóó, Šumaváku, tam přece byli vždycky napřed. Sovětský svaz, náš vzor 🙂

    A nejen zánět, ale i rakovinu prsu můžete dostat, pánové.

  24. Přeji dobrý večer vespolek,
    odpoledne mi bylo jeti několikrát přes jednu z uzlových křižovatek – pro místňáky tu u Výstaviště, a bylo to neuvěřitelné. Sníh pluhy shrnovaly z jednoho pruhu do druhého, takže se skutečně jede po kráterech zmrzlého sněhu na jedničku, neb to klouže jak sfiňa a nikdo netuší, kdo do něho odvedle ducne. Že to kolabovalo včera a byla hodinová zácpa jsem se nedivila, neboť to sníh pořád padal, ale dnes dopoledne zmizly i otravné ledové krupičky a už s tím snad mohli něco udělat… No a ve čtvrti hned u centra zvané Bronx to bylo fakt boží, tam snad projely jen parní válce to udusat, a pak někdo vyšmajdával koleje… tam už to bylo na sněžné řetězy. Z města to nadělení odvážejí náklaďáky, ale všechny tři to asi nestíhají….
    No ale vidím, že tu mám dotazy, takže to vezmu po pořadě.

  25. Varanko,
    kytičkový marker je ve vývoji, přeci jen ten zavedený marker nedával to správné rozlišení. Ale databáze už taky běží, tak se možná brzo dočkáš. Přiznám se, s rostlinným materiálem nemám moc zkušeností, akorát tuším, že jak je tam celulóza¨, musí se do DNA extrakce přidávat ještě nějaká další chemie, aby buňky ráčily svůj obsah uvolnit.
    Co se týká asijských bylinných směsí je druhá věc, v USA se prodával prášek na fertilitu, v němž se prý nacházel i sušený a mletý trus veverek 🙂

  26. Nouze o proteiny v Japonsku samozřejmě je, proto ta rýže 🙂 (aspoň zaplácne žaludek). Z moře baští téměř všechno, kolega evoluční genetik zaměřený na mořské šnečky jednou zoufale povzdechl – to bys měla vidět, co s těmi hůlkami dovedou !
    Na druhou stranu, i některé chráněné velryby se mohou občas odlovit pro vědecké účely, a z nich pak lze i většinu uvolnit pro trh – právě kvůli těm proteinům, ale myslím, že to snad už taky zatrhli (včetně toho lovu) a pokud ne, pracuje se na tom.

  27. Schumachere,
    „junk“ DNA neboli nadbytečné úseky DNA jsou nyní předmětem zkoumání, neboť i když nekódují nějaký důležitý protein (bílkovinu), tak se ukazuje, že mají význam pro regulaci přepisování genetického kódu a podobné detailní procesy na biochemické úrovni. Takže se tomu asi brzo „junk“ říkat přestane. Evoluční genetici mají tyto úseky rádi, neboť na rozdíl od kódujících oblastí je méně pravděpodobné, že by na ně působila selekce – a tak zkoumání vzorce mutování v jejich sekvencích nám vlastně říká, jak by se to vyvíjelo, pokud by to všechno ovlivňovala jen náhoda. A pak je možné lépe studovat i selekci a podobné více formující procesy, neboť máme svůj „nulový“ model, což je něco jako nulová hypotéza ve statistice.
    A ano, bakterie i viry z různých výtěrů a jiných vzorků odebraných pacientům se testují i tímto způsobem – kultivace je ale potřebná k tomu, aby doktoři zjistili nejvíce účinný lék (zatím nelze otestovat z každé baktérie celou genetickou informaci a zjistit, o jaký kmen se jedná – tedy šlo by to, ale kultivací je zjištění nejlepšího léku přeci jen nejrychlejší). Kliničtí genetikové také pracují s řadou „markerů“ pro různá dědičně podmíněná onemocnění; to plánuji rozepsat více v nějakém pokračování, neboť to souvisí i s migracemi dávných národů.
    S tím levným analyzérem jste přesně vystihnul cíl Dr. Heberta – terénní biolog může exempláři utípnout kousek peříčka, lísteček, sebrat chlup na keři přichycený… vrazí ještě v pralese do krabičky, napojí se na databázi, a pak mu to zakuká: „Yetti pralesní“ 🙂
    Teď se to používá kromě kontroly potravin i např. na přesný popis ekonomicky významných druhů, třeba se zjistilo, že dnes opět užívaná pijavice lékařská není jedna, ale asi sedm sobě velmi podobných druhů – tak se zkoumá, která z nich je ta nejlepší (a tu si pak asi patentují). Nebo jsou analyzovány zbytky z povrchů letadel…. pro lepší mapování migračních tras stěhovavých ptáků, aby se jim příště pilot fakt vyhnul…

  28. Andy,
    vy jste jedna, kvůli vám se Zeman nebude exponovat. Cílová skupina, na kterou mířil tenhle fórek, je daleko početnější. Já jenom čekám, kdy si oblékne oblíbené šedé tesilové sako s boulemi na kolenou a vyžvejkanými knoflíkovými dirkami… 🙁

  29. Jirko,
    bude mi potěšením, jen doufám, že nebudu příklad odstrašující, asi bych tvým dětem neměla ukazovat svou Feldinku 🙂 Kdyžtak pak specifikuj stáří potomstva, tento článek se přiznám jsem vytáhla ze svého povídání pro školní mládež (už jsem tu měla i děti z páté třídy, takže se snažím o co nejsrozumitelnější výklad).

  30. Zpátečníku,
    vy si rovnou přineste index 😀 !!!!

    (1) Všichni živočichové mají kdesi v DNA (konkrétně v mtDNA) jistý úsek, který si mezi druhy strukturálně odpovídá, jsa zděděn po nějakém společném prapředkovi – tzn. neexistují živočichové, v nichž by chyběl a jeho funkce byla nahrazena jinou.

    Ano, velmi správně. Přesněji jde o gen pro podjednotku I cytochromoxidázy c, který se nachází v každé bunečné organele zvané mitochondrie (probíhá v ní zejména energetický metabolismus). Mají ho všichni od jednobuněčných organismů až po Homo sapiens, zmutovaný jen do té míry, že je stále plně funkční, u všech buněk stejně.

    (2) Jeho „obsah“ se v průběhu času měnil mutacemi (taky čím jiným – mtDNA nepodléhá křížení), pochopitelně u různých druhů a v různých vývojových liniích různě.

    Naprosto přesně. Tedy, s tím křížením to není tak jednoznačné, ale výjimky potvrzují pravidlo… Selekce ovšem “hlídá”, aby to nezmutovalo příliš, s jistou nadsázkou lze říci, že zde probíhá mutačné-selekční rovnováha (což je jev dynamický).

    (3) Tento úsek lze v DNA lokalizovat pomocí nějaké značky (či dvojice značek) a „obsah“ (tj. DNA barcode) přečíst (jakož i zaznamenat do databáze).

    Ano. celý úsek, jehož sekvenci nukleotidů chci přečíst, označujeme jako DNA barcoding, a v procesu polymerázové řetězové reakce ho vymezím pomocí “primerů” (podrobněji to mám v tom prvním článku).

    (4) Různé druhy mají různý DNA barcode, na základě čehož lze původ vzorku určit.

    Ano, v sekvenci jsou mezi jednotlivými druhy odlišnosti, pomocí nichž druhy identifikujeme.

  31. – Jak je ten úsek řádově dlouhý?
    Zhruba 650 bází, ale u některých zvířat stačí i 450.

    – Mají jednotlivé druhy jen jediný barcode, nebo jich jeden druh mívá více? Kolik asi?
    No, v každé mitochondrii je jen jeden, ale už každá buňka jich má spoustu. Nicméně by se od sebe neměly lišit, neboť tu první mitochondrii má mateřská buňka – vajíčko , jejímž oplozením vzniká zárodek, a všechny buňky dospělců pak mají mitochondrie s téměř identickými kopiemi. Jde zde o tzv. maternální dědičnost, tedy přenos v mateřské linii – mitochondrie máme po svých matkách, babičkách, praprapra…. pramatce Evě 🙂 Spermie přispěje k tomu zárodku ve většině případů jen genetickou informací z jádra bunečného, otcovská mitochondrie pronikne při oplození do vajíčka jen velice výjimečně. Takže pokud tím barcode označujeme opravdu jen tento vybraný úsek, má jich každý druh hodně, ale téměř identické. Téměř znamená, že se i jedinci navzájem mohou lišit, ale jen ve velmi malém procentu bází (zhruba do 2 %), zatímco rozdíly mezidruhové jsou asi 10x vyšší.

    – Jak moc jsou ty mutace nahodilé? (Kdyby totiž byly zcela náhodné, znamenalo by to, že ten úsek nemá vůbec žádnou biologickou funkci, takže by bylo trochu divné, kdyby existoval u všech živočichů; u některých druhů by se byl býval mohl beze škody vytratit.)
    Mutace jsou nahodilé velmi, i když existují úseky DNA, kde to zatím z neznámých důvodů “mutuje” více a jinde méně. Jenže, tady přichází ke slovu jednak genetický kód a jednak selekce. Genetický kód je degenerovaný – tři báze po sobě jdoucí ve specifickém uspořádání (tedy jak složení bází, tak i jejich pořadí, TAC není totéž jako TCA či ATC) kódují jednu aminokyselinu. Báze jsou čtyři (GATC), v trojici se mohou opakovat (GTT), aminokyselin je pouze 21 – takže se může stát, že jedna aminokyselina je kódována více různými trojicemi. Nejčastěji se tyto trojice liší v bázi na 3. místě v pořadí, a pokud tam tedy vznikne náhodná mutace (A se třeba změní na T), tak to pořád bude kódovat tutéž aminokyselinu. Naopak, změna na pozici 1. a 2. aminokyselinu změní, a pak záleží na tom, jestli se ta změna významně projeví v životaschopnosti onoho jedince – buď chcípne (dost tvrdá selekce), nebo bude neduživý a postupně jeho rod vychcípá (a s nimi mutace zanikne), nebo naopak bude statnější s více potomstvem . V tomto případě se pak může stát, že potomci potomků mutaci rozšíří v celé populaci a stane se tím mezidruhovým znakem, pakliže zároveň proběhlo i rozrůznění druhů (speciace).

    – Terminologická: Ta značka, o které mluvím, je to samé jako marker ve Vašem článku, anebo se tam markerem rozumí vlastně celý DNA barcode?
    Markerem rozumíme celý úsek, který namnožím a jehož sekvenci chci přečíst. Ty “zarážky” (koncové značky) daný úsek vymezující jsou “primery”; od nich začíná syntéza DNA.
    Nicméně “marker” je velmi široké označení – v podstatě je to jakýkoliv dědičně podmíněný znak, pomocí něhož jsem schopna popsat nějaký proces či identifikovat jedince.

    – Ale jak je tomu s mutacemi v té značce samotné? Je snad tak krátká, že v ní žádné nejsou? A pokud jsou, podle jakého kritéria se dá najít?
    Primery jsou opravdu velice kraťounké, obvykle je to okolo 21 bází. Ty, které si nechám uměle syntetizovat, by mutace mít neměly. Jim odpovídající úsek v extrahované DNA samozřejmě mutaci obsahovat může. Pak záleží na tom, kde ta mutace je, a o jakou změnu se jedná – do určité míry totiž syntetický primer může s “podkladovou” DNA párovat, a syntéza proběhne. Pokud se ale nespáruje, tak mám smůlu a musím si zvolit primer kousek jinde a nechat syntetizovat znovu.
    Pro navrhování primerů existuje několik pravidel, aby měl pro syntézu optimální vlastnosti, ale to se týká zejména jejich délky, pořadí a složení bází.

  33. Matzurko, hlavně jestli ten veverčí trus poskytoval žádoucí účinky 🙂

    Konec konců cibetková káva je velmi ceněná a v podstatě je to taky trus. 🙂

    Čínské čaje – s nimi jeden nikdy neví.
    Dcera našich kamarádů měla vážné zdravotní potíže, kritický nedostatek krvinek, rodiče zoufalí a nakonec zkusili nějakého číňana, co provozuje čínskou medicínu. Holka dostala jakési podezřele vypadající a ještě podezřeleji páchnoucí byliny a pila z toho odvar – a zabralo to. Tedy – na první kontrole několik týdnů po návštěvě u číňana najednou pronikavé zlepšení krevního obrazu, Doktorka si to neuměla vysvětlit. Čert ví, jestli to bylo to bejlí nebo jetsli najednou zabrala klasická léčba nebo jetsli „víra tvá tě uzdravila“. Když jsme se viděli naposled, byla holka cca rok v pohodě. Už jsme se dlouho neviděli, tak snad jsem to nezakřikla a trvá to.

  34. Dobré ránko!

    Zatímco se tu „vesele“ plácáme v naší smrduté volební loužičce, nějak si nestíháme všímat, že nám Eunie za zadkem těžce selhává v bezpečnostní a obranné politice.

    LA TRIBUNE: Neviditelná ruka Evropy
    …Zdá se, jakoby Unie v podstatě seděla na lavici obžalovaných – nezúčastňuje se operace, na krizi nereaguje, jako vždy je úplně k ničemu a Francie si se situací musí poradit sama. Z politického, finančního a humanitárního hlediska to objektivně není pravda, ale co se týče společné obranné a bezpečnostní politiky, jde o skutečné selhání…
    http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3289251-neviditelna-ruka-evropy

    SÜDDEUTSCHE ZEITUNG: Evropané se neumí bránit
    …V evropském zájmu je zabránit islamistům a teroristům získat Mali. Již více než rok si je Unie nebezpečí vědoma. Mali v rukou Al-Kajdy a jejích přívrženců by se stalo Afghánistánem za dveřmi Evropy. Stalo by se výchozím bodem, výcvikovým táborem a odpočívárnou mezinárodního terorismu…
    http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3277501-evropane-se-neumi-branit

  35. Jé, to je krásné čteníčko. Konečně nepolitika. No a jak psala Varanka o paní bylinkářce, asi si po ránu dala čajík z Mařinky vonné, aby měla lepší den.

  36. Zdravím !
    Dočítám příspěvky a začínám si připadat jako Alenka v říši divů a za zrcadlem lol

    Milá Andy, dovolím si doporučit nepoužívání slov jako „obrsvině“ apod.; jsou totiž jako bumerang !
    Ostatně v zájmu spravedlnosti měla by být tímto výrazem poctěna také Jeho „ušlechtilá“ Jasnost,
    která obdobně nechutným výrokem „vykopala mrtvolu“ E.Beneše 😕 („To, co jsme v roce čtyřicet pět spáchali, by dnes bylo označeno jako hrubé porušení lidských práv a vláda pana Beneše by se ocitla v Haagu.“) To, co se dělo předtím , ovšem taktně nepřipomenul.
    Když si vzpomenu na Váš výron odsuzující ohledně údajných „neonacistů“, nemohu se v kontextu s výrokem jeho JJ přestat podivovat nad Vaší „obhajobou“ hitlerových „adlátů“ v uniformách SA a SS , byť s predikátem.:-?
    Osobně také považuji za vrcholně nechutné vyhrabávat špínu anebo zásluhy v prezidentské kampani (a nejen tehdy) na předky a potomky(jako by mohli za pitomosti spáchané v minulosti či budoucnosti) , a také na přátele a známé . Musím ovšem konstatovat , že PR a média ( se souhlasem obou protagonistů) stylizují postavy obou buď do světce anebo ďábla , namísto aby objektivně posoudili a zhodnotili jejich činy , které- mohu-li mluvit za sebe- ani z jednoho světce ani symbol hodný následování nedělají 😕

    A k těm čajům ( což je alespoň radostnější téma): v Jihlavě existoval (a snad existuje) obchůdek, kde lze zakoupit čaje z celého světa, a také čaje pro každou situaci např.čaj Einstein (pro zlepšení inteligence ). 🙂 Nezbývá než litovat, že tento čaj nedoznal rozšíření mezi politiky (a také mezi všeholidem):-(

  37. Matzurko – já se jen optám – jak dlouho se nad tou DNA vlastně bádá? 🙂

  38. (136) Ježíši, média …posoudila -sorry -(

  39. Aaaa hlavy z uzenacu….. Asi by se tady dobre prodavaly….

    Ptakopysku, jsem zvedavej, s cim se prijde pristii tyden, protze, kdyz jsou uz dnes takovyhle hnusarny, dojde i na to tesilove sako a radiovku, popripade osoupanou kozenkovou brasnu. Mozna se vyjadri nekdo z ze vzdalenejsi casti rodiny pana prezidenta 😀

  42. Dano, nakoukni do diskuse – už je chtějí stavět ke zdi.

    Chmurné scénáře – odboráři svolají akci na Václavské náměstí, mezitím iDnes v rámci svobodného přístupu k informacím vyzpovídají všechny sousedy kolem jejich domů a ženy z lidu budou říkat: To bychom do něj nikdy neřekli, byl spíš takový tichý. Součástí rozhovoru bude marné zvonění na zvonky s detailním záběrem jména, pak švenk na ulici a číslo domu. Odboráři potáhnou k domu a nešťastnou náhodou se jeden z nich opře o dveře. Po pěti minutách klidné diskuse vyletí oknem na ulici bezvládné tělo mladého právníka – Dobře mu tak, když ukradl miliardy!

    Koudelka je v Brně, tam se takové věci dělají jen, kdyby nefandil Kometě. Jákl má Hradní stráž. Cíl je jasný.

  43. Dobré nekalamitní ráno vespolek,

    tak souboj kandidátů se dle očekávání změnil na nechutný cirkus, tak nemám, co bych k tomu dodala. Raději se budu držet svého…. pipety 🙂

    Rputi, no, o DNA jako takové se ví už od konce 19. století, ale byla ještě dlouhá cesta poznání… Pro ten současný DNA Barcoding bylo asi stěžejní objevení metody, jak přečíst onu DNA sekvenci, což se odehrálo 1975/77. Ale opravdu ve velkém měřítku se to začalo používat, až když se stalo snadným požadovaný kousek namnožit technikou „PCR“ v r. 1983 (viz třeba animace zde http://www.dnalc.org/resources/animations/pcr.html). Databáze se sekvencemi genů GenBank vznikla před třiceti lety (všechny údaje tam jsou volně přístupné, i když dneska už si taky kuliferdové začínají své sekvence patentovat), zhruba před dvaceti lety vznikla opět bezplatná databáze „vyhledávací“, kam můžu nakopírovat svou zájmovou sekvenci, ono to porovná se všemi dostupnými v databázích, a pak mi vyplivne, čemu se ta moje nejvíce podobá (tyhle databáze tvoří bioinformatici, kdepak biologové :)…). Samotná iniciativa Barcode of Life byla založena v r. 2003, a mohutně sílí, i když sklízí i kritiku.
    Lidský genom byl osekvenován (tak se tomu říká) čili „přečten“ v r. 2001, jenže to jenom znamenalo, že známe to GCCTAATGACGACTAGACTAGGCATGACA…., ale nikoliv, co všechno jsou jednotlivé geny, co způsobují, a co dělá ten zdánlivě nekódující zbytek. V podstatě se ukazuje (také díky sekvenování dalších genomů a jejich srovnávání), že i ty nekódující oblasti jsou důležité.

  44. Matzurko, já děkuji.
    Ono je to dobré jako ilustrace (nejen) mých tvrzení. Ono to poznání je cesta dlouhá, trnitá a nákladná.
    Dneska už se nemusí nikomu vykládat, že se vyplatilo … 🙂

  45. Takže v důsledku můžu být rád, že moudrý Kalousek se svojí squadrou zvyšuje daně a moudře rozhoduje, na co se dají peníze. Dokonce i chlíveček na DNA se najde. Ó, jak jsem rád, že se ilustrovala nejen Rputina tvrzení.

    Ještě, že jsem tak starej. Budu sedět na lavičce před domem a přiblble se usmívat. A budu v kolektivu oblíben.

    Dnes jsem se opravdu po ránu nenaladil.

  46. Matzurko, zajimalo by mne, opravdu, jak se v tech organizacich a strukturach zapojili statni instituce, soukrome university, mlikari a pekari a tak. Abych byli usetreni hloupejch poznamek , jako je treba ta od Rputi

  48. Rputi,
    finanční stránku věci bych do toho asi moc nemotala… a podtrhla tu trnitost. Já jsem začínala sekvenování téměř původní metodou, s použitím radioaktivity, někdy v půlce devadesátých let. Dneska na to máme servisní laboratoř, která za zlomek času a podstatně nižší cenu toto udělá za mne, a používá se fluorescence, laser, všechno snímá počítač. I DNA extrahování může být automatizované, a v centru pro barcoding mají skoro automatizovanou linku, kde na jedné straně nastrkají zkumavky na plotničku pro 96 vzorků, a na druhé kontrolují kvalitu sekvencí. Ale tu technickou stránku věci vymakaly firmy, kterým byl jasný potenciál využití v medicíně – i tu DNA nemusím extrahovat pomocí vlastnoručně namíchaných roztoků, ale koupím si standadizovanou soupravu, ušitou „na tělo“ mému mateirálu (soupravy čili kity jsou dnes na ledaco, od vzorků forenzních až po klinické i ty z pralesa).
    Bez těch počítačů, fyziků, biochemiků a dalších bychom pořád byli v počátcích.

  49. (141) kdo chce, pochopí, kdo nechce pochopit, pro toho je další vysvětlování zbytečné 🙁

  50. Kalousek je sice chemik, ale proč ho tam martine pleteš? 😀

    Jiřiku – jasně, že tam byla spousta mlíkařů a pekařů – těch, co si to dovedli spočítat, že se vyplatí… ono to to mnohdy tak na začátku nevypadá. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.