Na vědomost se dává, že letošní MEMORIÁL PAVLA KOČÍHO se bude konat 6. prosince (aby mohl i Dušan) v 18 hodin, U Skřetů – třída obránkyně míru Milady Horákové 52.
A když už v tom budete, vzpomeňte i Rejpala, ten by měl v sobotu 78. narozeniny!
1 531 komentářů u „Vzpomínka na Klauna Parafína“
Dobré zas ráno… Jo, to si prosadili zmrdi z ODS, co nikdy nepracovali… Po brilantní úvaze, že když oni můžou sedět a hovno dělat v prdlamentu než je z něj vynesou nohama napřed, proč by nemohl sedmdesátiletý horník fárat? Aspoň dřív chcípne a ušetří se na důchodech, ne? Ale v tomhle funguje shoda napříč politickým spektrem, podporujou to skoro všichni… A kníže Hajaja už ani tu moč neudrží, ale sere se do všeho…
Dobré dopolední vespolek,
nejen havíři a baletky. Obecně bych řekla profese, kde je extrémné nasazení fyzické, ale i psychické. Zkuste si dělat sestřičku na LDNce a neokorat, nevyhořet. Nebo personál v jakémkoliv ústavu pro mentálně postižené (dost často se to pojí i se sníženou pohyblivostí a dalšími handicapy).
a z druhého konce – neexistence trestného činu „štítění se práce“ je další debilita těch takypolitiků.
Ať se každý štítí, čeho chce. Je to jeho právo.
Ale ať s tím neobtěžuje okolí a hlavně se nesnaží o nějaké „přispění“ k tomu jeho „štítění“.
Dobrí dopoledne,
“ A kníže Hajaja už ani tu moč neudrží, ale sere se do všeho…“
No právě, zřejmě neudrží nejen tu moč….
“ Zkuste si dělat sestřičku na LDNce a neokorat, nevyhořet. Nebo personál v jakémkoliv ústavu pro mentálně postižené “
A co, aby podmínkou pro kandidaturu do parlamentu bylo osvědčení, že rok kandidát odpracoval jako ošetřovatel na nejnižší pozici v nějakém takovém zařízení. To by se rázem politická scéna pročistila, protože většina těch darmožroutů by to nedala.
A Rowlingové a všem těm,kdo se mravně rozhořšovali nad tím, že och, ich ach, to je strašné, že slavná spisovatelka nás musela napomenout, že se špatně staráme, bych to naordinovala taky.
Jojo, přesně. Zkus si to a potom mudruj! Jinak drž hubu, víš prd.
A platí to v nejedné profesi… [;>))
Ostatně to „jen si to zkus!“ platí i na dnešní klimalarmisty a multikuluralisty. U těch by stačilo, aby navrhli realistické řešení místo skurání o ukradeném děství.
Sestřičky a vychovatelky
třeba u autistických dětí – to přece není žádná práce. To je poslání. Proto jsem skeptický, že zvyšování platů nějak odstraní nedostatek těch profesí.
Když to člověk bere jako zaměstnání, brzy utíká pryč, až se mu za zadkem práší. Prachy ho nezadrží.
Ale asi i to (např. ošetřovatelka v hospici) má určitou expoziční dobu a pak člověk musí začít dělat něco úplně jiného. Třeba zahradničit. Nebo řídit autobus.
Mluvil jsem se sestřičkami a nestěžovaly si ani tak na práci, na pos*aná prostěradla ani na stodvacetikilové nerudné dědky, které je třeba obracet, ale na buzeraci, na výkazy, na nafoukané mladé doktory, kteří dokáží z obyčejné inijekce udělat zápas o život, kdy jeden neví, jestli to oba – pacient i doktor – vůbec přežijí.
Nazažil jsem naštěstí moc sestřiček, ale zažil jsem všechny jejich kategorie.
* Sestra, kterýá měla raději dělat sekretářku, pacienti ji obtěžují a smrdí…
* Sestra matka, přísná, ale umí píchnout inijekci tak, že si toho anui nevšimnete..
* Sestra, která už nemůže. Nezvládá to tak, jak by chtěla a má pocit, že za všechno může. Pořád se omlouvá.
* Sestra, která svou práci bere jako poslání. I takové jsem zažil a to se člověk začne uzdravovat i kdyby se mu nechtělo, jen aby ji udělal radost. Často jsou to věřící mladé ženy. K náboženství sice nemám dobrý vztah, ale tady to naprosto funguje.
Mojí kamarádce nedávno zemřel její partner. Byl doma a docházely k němu sestry z hospice.
Kamarádka byla velmi spokojená, samozřejmě s poskytovanou péčí, ale i s tím, že sestry si vždycky našly čas na to, chvíli posedět a prohodit s ní pár slov. Když přicházel konec, sestra si to zařídila, aby měla čas zůstat s ní a potom vyřídit všechno, co bylo třeba.
Jinak ty platy… samozřejmě nejsou prioritou, ale některá zařízení jsou dost odlehlá a práce tam je jedna z mála pracovních příležitostí.
To pak je začarovaný kruh, protože zaměstnanec by sice vypadl, ale není kam a tak setrvává, i když to ničí jeho i pacienty.
Ono, když máte peníze, z kterých můžete slušně vyžít a nemusíte pořád řešit, jak vyjít z mizernýho platu a když má zařízení dost lidí, aby nemusel směny vytloukat přesčasama nebo aby jeden člověk musel dělat práci za dva, umožnit kvalitní relaxaci a případně pracovníkům poskytovat nějakou formu psychologické podpory, tak by se to nutně odrazilo v kvalitě péče a lidi by byli míň ohrožení syndromem vyhoření.
Mimochodem, právě ti, co to mají jako poslání bývají vyhořeni ohroženi nejvíc, protože se někdy citově angažují víc, než je zdrávo.
2 Starý kocour (8.12.2019 | 11.51) – „U těch by stačilo, aby navrhli realistické řešení místo skurání o ukradeném děství.“ – Pane, vy jste snad požil… To už zacházíte za rámec sci-fi, do říše fantazie… Vy byste snad po těch parchantech chtěl, aby dokonce pracovali…
Asi jsem odjinud, ale nenacházím na tom požadavku nic fantastického nebo nesplnitelného. Chtěl, co by ne.
Jak praví přísloví…“Bez práce nejsou doláče“ nebo tak nějak…
Dobrý den. Ad „pomáhající profese“, péče o přestárlé, duševně postižené. Buď to někdo zvládá, nebo to nezvládá. Určitě bych nikoho nenutil (viz zmiňované politiky), aby to zkoušel. Jiný způsob života i přemýšlení. Na druhou stranu to je pro někoho jednodušší než hákovat ve fabrice, lepší peníze, méně práce, pokud to vedení toleruje a žaludek snese. V sociální oblasti se točí velké peníze.
Ad důchody: viděl jsem spoustu lidí, co šli do předčasného důchodu. Pro někoho je 60 limit, nezáleží úplně na zaměstnání. Jedno jestli jde o slévače nebo o konstruktéra. Na druhou stranu někdo zvládá pracovat v 75 letech.
Ono taky záleží jestli pracuje hlavou nebo svaly a klouby (a ty taky odcházejí).
2 nickname:
Jde o to, aby ti, kteří jsou opotřebení nebo je jejich práce už poněkud nepoatřičná mohli jít do důchodu bez „pokuty“. Zajistit si slušný příjem v důchodu ne všichni zvládnou – další „pilíře“ důchodového zabezpečení jsou tak nevýhodné, že se o ně vlastně nikdo nepere.
S tím, aby se někdo aspoň trochu seznámil s určitým prostředím, s nároky ale souhlasím Spousta lidí žvaní a neví ani o čem. Radílkové.
Někoho práce baví, někoho ne. Někomu zdraví dovolí pokračovat, někomu ne. A nakonec – o někoho je i v pokročilém věku zájem, o někoho ne. Někomu i nízký důchod stačí, někomu ne.
Ekonomicky nutit baletky nebo havíře dělat do úplného vyčerpání sil je poněkud „kapitalistické“.
P.S.: Do těch pětasednmdesáti mi moc nechybí. Zatím mě baví pracovat a je mě zájem. O penězích to u mě není – jsme skromní a stačil by nám i ten důchod. Ale nechci soudit o jiných.
Starý kocoure: Kdysi Baťovi vyčítali, že čtyřicetiletý dělník už fyzicky nezvládá práci na lince. On odvětil: dělník by si měl do čtyřiceti let našetřit tolik, aby poté žil už jen z práce svého kapitálu nebo jako mistr ve své dílně. U Bati měl možnost. Myslím, že problém není nespravedlnost důchodového systému. Pro průměrného muže mého ročníku je plánováno šťastných šest měsíců v důchodu. Problémem jsou vysoké daně uvalené na pracující, takové, že velká část z nich si není schopná našetřit na přilepšenou ke státnímu důchodu. A ti, kteří si našetří, těm to národní banka sebere inflačními penězi.
Ludwig Erhard prosazoval sociálně-tržní hospodářství. Volný trh a sociální stát. V čem sociální? V tom, že stát nemá právo okrádat dělníky o jejich úspory.
A ti, kteří si našetří, těm to národní banka sebere inflačními penězi.
Ano, inflace je problém. Přebytky je lépe dávat do zlata. Protože i tu nemovitost vám v případě státního zájmu, nebo hůř, při rozpadu státu, války či revoluce seberou bez náhrady.
[N]árodní zájmy jdou absolutně stranou. Proto o nich také nelze veřejně vůbec diskutovat, protože to neumožňuje na odiv stavěná servilita a oddanost vůči momentálním spojencům a jejich politickým prioritám.
S jemnými protizemanovskými akcenty, snad i zamýšlenými: (…) rychle sklouzlo do staré neblahé atmosféry „omezené suverenity“, kterou trvale většina naší politické reprezentace mechanicky a neodpovědně považuje za normální a přirozenou. Liší se pouze v názoru na to, kdo je anebo má být tím dnešním hegemonem, kterému máme poklonkovat a odezírat ze rtů. Sílící multipolarita současného světa komplikuje většině českých politiků život. Ambici mají jedinou – zalíbit se nemocnější velmoci a vnitropoliticky z toho těžit. Problémem je, že není v současnosti jasné, kdo kolem nás takovou rozhodující silou je dnes, a bude v budoucnu.
Problémem jsou vysoké daně uvalené na pracující — Jenže, nickname, být režimem či erárem, na koho byste chtěl daně uvalovat, než na pracující? Vysávat můžete jen produktivní občany, cokoliv jiného znamená toliko přendávaní peněz z jedné kapsy do druhé. Co byste chtěl vysát (mimochodem, to je zvláštní, cosi mě imrvére nutí psát pěkně postaru vyssát) z parasitů? Jejich počet přitom nijak neklesá, naopak jej režim – který sám je, a to s obrovským náskokem – dalším parasitem, již desítky let soustavně rozšiřuje, jak jen může.
Navíc spotřeba i potenciální spotřeba parasita je mnohem vyšší než produktivního, donuceného (mj. právě těmi daněmi) hákovat od nevidím do nevidím. Ten na konsumaci nemá čas.
Nezapomínejte také, že omezovat parasita znamená porušovat jeho základní lidská práva; zatímco produktivní žádná práva nemá.
I článek Šichtařové o „politických neziskovkách“ stojí za přečtení.
Dobré zas ráno… 2 Zpátečník – ano – „Skutečné vztahy k Rusku a Číně a poměry v nich jsou aktérům této truchlohry zcela lhostejné. Vše má zcela vnitropolitický účel. O totalitu, lidská práva, druhou světovou válku a vše ostatní vůbec nejde. Vítězí totální nezodpovědnost a účelovost. Příkladem budiž ODS, která neváhala vyloučit ze strany svého nejpopulárnějšího politika Václava Klause ml. za nevhodný řečnický příměr, zatímco mlčky přechází či ústy některých svých předních politiků dokonce schvaluje úmysl svého starosty Novotného stavět pomník nacistickým jednotkám vlasovců,…“
Dobře formulovaná a zejména vygradovaná argumentace: (…) v Hovorech z Lán krátce po svém zvolení prvním českým prezidentem: „Stát si společnosti, národy, občané netvoří jen pro to, aby je chránil proti vnějšímu nepříteli, proti kriminalitě nebo proti nespravedlnostem – stát existuje i proto, aby v některých dalších věcech chránil společnost před ní samotnou.“
(…)
Václav Havel mnohokrát vysvětloval, co je podle něj pravda, co je láska, a co naopak lež a nenávist. Co mi ale v jeho díle zoufale chybí, je vysvětlení slovesné části „musí zvítězit“.
(…)
Jak je daleko od názoru, že stát musí chránit společnost před ní samotnou, ke slovům stalinisty Pešky, že stát je organizované násilí vládnoucí třídy? A v jaké části této cesty se nachází státem organizovaný boj proti „nenávisti“? Kde se láme demokracie v totalitu?
Já to nevím.
Ale na počátku toho všeho je přikazovací „MUSÍ ZVÍTĚZIT“.
K čemuž mám určitý osobní vztah… Již někdy před dvaceti lety jsem o tom vedl vleklou debatu támhle s Hervém (https://sumavak.blokuje.cz/svara-herve-aneb-adoptuj-cernouska), ovšem aniž by se mi povedlo mu aspoň vyložit, v čem zde shledávám problém.
Zpátečníku
Proč Vás to nutí psát ssát postaru je opravdu zajímavá úvaha. Možná se chcete od ostatních odlišit, nadřadit? Nemyslím to nijak zle.
Zdvojené s jinak dnes (viz i ssavec) nemá naprosto žádnou funkci. Ani významovou ani zvukovou.
Kdysi byl mezi oběma s ještě tvrdý znak, tvrdý jer. Potom něco zvukově jako s.sat. S.savec.
Národy které mají potřebu mít řeč hezkou tvrdý jer nahradily samohláskou
Příklad: sosať (ruština), cicať (slovenština)
Národy které tu potřebu zvukomalebnosti nemají ponechaly zpočátku dvě es vedle sebe.
Ssát (čeština) , ssač (polština)
Motivací je zde odražení případných nájezdníků – místní řeč je obtížně artikulovatelná, zcela neatraktivní. Místní názvy pro invazní jednotky nesrozumitelné a nevyslovitelné.
Je to asi věkem. Dlouho mi trvalo, než jsem přestal psát „televise“ nebo „parasit“. To „z“ mi tam nesedělo, připomínalo mi slovakismus.
Člověk se naučí pravopis slova v mládí a změny dost pomalu akceptuje.
V Bruselu je na Grand Place kupodivu ozdobený vánoční strom. Akorát špičku nemá.
Jesličky s oslíkem, i černý mág tam je.
A k tomu na ulicích kaštany, svařák, bochníky roztopeného sýra raclette a zejména na každém rohu na stojáka ústřice, šampaňské a kotel s vařenejma mořskejma šnekama a bouillabaise.
Adeste fideles a podobné fláky jedou z repráků. Idyla.
Zatím…
Že vás vidím….vy jste taková mlsná…ústa…..Kde si lze v Praze dát opravdu dobrou bouillabaisu ?
Pravidelně jsem si jí na návštěvě dával s bratrancem v HK, ale pak tu oblíbenou a perfektní hospodu zrušili a od té doby jsem na ní nikde nenarazil (fakt je, že jsem jí ale nijak soustavně nehledal).
To je prece jasne. Chorvatsky mlyn. Dejvice smer na Sarku
Hmm….na lístku mají třeba zajímavý termín Humr na buzara, ale bouillabaise jako takovou ne….to je ta Istrijská rybí ??
Jejda, na lístku nevím, obvykle tam volám. Dělaj to jak bouillabaise, akorát k tomu nedávaj bagetku a rouille což je sice svatokrádež ale vlastní polévka je výborná
Ted kdyz si ctu istrijska polevka – to nebude asi ono. Do bouillabaise brambory fakt nepari.
Dobré skoropoledne,
tak jsem si přečetla toho Vásáhla. Moc upovídaný, moc dlouhý. Neříkám, že to nemá nějaký jádro, ale bez tej vaty, spočívající v pitvání kdejakého Havlova cancu by to dávalo víc smyslu.
„Ted kdyz si ctu istrijska polevka – to nebude asi ono. “
no, to asi nebude, když bouillabaise pochází z Marseille a ne z Istrie. 🙂
Ale mohla by to být nějaká krajová varianta, koneckonců jde o rybí polévku z mořských potvor…..jenom nevím, kde se dá zjistit, že v istrijské polévce jsou brambory….ale třeba jde také o ustálený název, jako bouillabaise.
Nicméně – vidím, že to lze s nimi telefotonicky zkonzultovat, až si budu dělat rezervaci.
Proč nečtu lístek a volám.
Mají tam dvakrát týdně přivezené ryby od moře a dole v restauraci ty ryby leží za sklem na ledu. Na rybu ukážu a lístek tedy nepotřebuji. Polívku mi řeknou do telefonu stejně jako jestli lybu přivezou zítra či pozítří.
Co tam mají ještě supr je černý rizoto (inkoust sepie) a jako desert grilovaný kus ananasu s mátou. Výborné.
Díky za tipy.
Tak jsou to obě středomořské polévky, takže nejspíš budou podobné, protože asi v nich budou podobný žoužele.
Jinak jsem kromě istrijské rybí polévky našla na internetu istrijsou fazolovou, v různých verzích, ale základem jsou fazole, uzené a zelenina.
Tak budovani socialismu jiz dospelo do faze zabavovani zbrani. Rychla prace.
Vrátnému se to doneslo tak, že to vykecal dfensův kámoš. Sledka byla na základě komunikace se zájmovou odposlouchávanou osobou. Nevíš co dělá ten s kým mluvíš a kdo ho proč poslouchá. Poslání do řiti s vyslechem svědka ve správním řízení je standardní úřední postup jak čelit takovým zdrzovacim obstrukcim. Protože návody jak vyjebat se správním řízením čte i druhá strana než které jsou určené. Proto už nefunguje například „strejda z Austrálie, kterej se tady na otočku stavil, ve vypůjčeném fáru se prohnal s tacho na doraz a zas se vyparil na svoji polokouli. Krom toho takovy pokus o ojeb je poukázkou na vyšší flastr. Co se tyce chlastu a drog za volantem, nejen dfensje plný srdceryvnych příběhu jak nsmachrovanej debil za školení poldů přišel o řidičák.
Jestli si své dobrodružné příběhy dfens nevymýšlí. Postupem času nabíram dojem, že už mu hrabe.
Petře, proč ta póza? K čemu zbroják? Jen kvůli tomu? A bejt registrovanej? Lepší je umět efektivně používat neregistrované nářadí jaké až do nedávna lidstvu k vzajemnému vyhlazování spokojeně stačilo. Pozemská forma uhlíkatce s otevřeným metabolickým systémem založeným na výměně plynů a organických látek, Odporňouš zuřivák, je bez skafandru překvapivě zranitelný.
Aby mel Gunlex cisla, Schumi. Nic vic 🙂
Přečetla jsem si první příběh a být klientem nebo dodavatelem takové firmy, rychle bych s ní ukončila spolupráci. Určitě bych nebyla sama, kdo by usoudil, že nemá zapotřebí být obtěžován tím, že firma si neumí vychovat ochranku a nastavit bezpečnostní pravidla.
Paka byly, jsou a budou. Nevím, co na tom stojí za zaznamenání.
2 Schumi:
Ta úporná snaha vyjebat se státními dráby se vine celým D-F hodně let a už je docela nudná. Jistě i policista je jenom (chybující) člověk a má své pocity nadřazenosti, dané třeba uniformou nebo průkazem. Jenže státní moc má čas a spoustu lidí, to jedinec který je vůči systému v opozici nemá.
Pokud něco „vyparatím“ (a to se každému stane několikrát týdně) tak nepyskuju, nehádám se (akce a reakce) a počkám, co z orgána vyleze. Pokud mám zkušenosti, tak je to většinou „Ty, ty ty!‘. Když už by nebyla šance vyváznout, finanční ztráta je pak mnohem menší. Ale třeba jsem výjimka.
Policajt mi musel jednou napařit pokutu, protože jsem si rozmlátil (vlastní blbostí) hlavu o dlažbu při jízdě na kole (tramvajové koleje a cca 40 km/hod.) a oni jeli zrovna kolem. No – ano, byla tu evidence nehody, sanitka, bylo šití v nemocnici. Když jsem byl zaplatit pokutu 200.- Kč, tak mi v kanceláři shromáždění policisté nabídli, že se mi na tu pokutu složí. To mi ovšem připadlo poněkud urážlivé, pokutu jsem zaplatil, ale dostal jsem za to: Bryskní odvoz do nemocnice, záchranu mého motokola před nepřizpůsovými, jeho bezpečné uložení a základní opravu tak, že jsem z komisařství či jak se to jmenuje odjel po vlastní ose. I ten benzín mi dolili. A navíc policajtské kafe – vaří docela dobré. Kdybych to měl všechno platit, cena by byla několiknásobná. No nekup to!
Ad ozbrojování: Teleskopický obušek a vyskakovací nůž (co nejhlučnější, italský) jsem zatím nemusel použít – na odstrašení to stačilo zatím vždy.
Kdyby šlo o skutečné vrahy/lupiče, pistolka by možná nepomohla ale mohlo by se naopak stát, že „nepřiměřená obrana“. Střelit si do člověka – na to taky musí být žaludek nebo hodně velký strach. Tak velký jsem naštěstí nikdy neměl. A střelit někoho do nohy je úplně na nic. Nakonec budete tomu hajzlovi platit doživotně kriplovné.
Ještě k D-F.
Připadá mi to poněkud dobrodružné, někde jsem čel, že ne vždy je za vším nutné vidět spiknutí, že je to třeba jen blbost lidská. Ale možná jsem jeno naivní nebo pro systém zcela nezajímavý.
Malá rybka a ještě blbá.
No, ono především v tom prvním případě o žádnej státní orgán nešlo, šlo přece o vrátnýho u firmy, kam nesl dfens nějaký výkresy.
V takový situaci, kdybych s ním chtěla vyjebat, tak v klidu vyčkám, až vrátnej zavolá tu policii nebo to bude řešit s nadřízeným.
Mimochodem, pokud by firma měla takhle paranoidní manýry, tak určitě měla někde před vrátnicí kameru.
Mně připadá – a ne poprvé, že si tu historku dfens vycucal z prstu. Pokdu ne, nezbývá mi ovšem, než závidět, jak pestrej a dobrodružnej život má. Mně se takový věci nedějou.
Proč Vás to nutí psát ssát postaru je opravdu zajímavá úvaha. Možná se chcete od ostatních odlišit, nadřadit? — Inu, dobrá otázka, skimici. Odlišit se (tím) nechci, zcela mi stačí, nakolik jsem odlišný již takříkajíc od pohledu. Také jsem podobné nutkání nepociťoval před dvaceti lety, snad ani deseti. Momentální příčina může snad být v tom, že mě okolnosti (život je zvláštní) nutí číst F.L. Věka, a Jirásek tam má češtinu vskutku prapodivnou; skoro bych řekl, že takovou, jakou se v realitě nikdy nemluvilo ani nepsalo. (Navíc mám dojem, že tato podivnost druhotně vedla k množství tiskových chyb v dotyčném vydání.)
Ale spíše bych myslel, že skutečný důvod je v celkové struktuře jazyka, v níž je cosi, co člověku říká, že tam ta dvě es patří… Navíc je docela dobře možné, že jazyk vnímám spíše skrz jeho psanou než mluvenou formu; na češtině to asi neumím posoudit, jsem s ní příliš srostlý, ale kupříkladu angličtině rozumím (matematicky vyjádřeno) právě tehdy, když se mi zvuk v hlavě přetransformuje na posloupnost písmenek. (U francouzštiny je to jiné, tam slyším třeba bokú nebo uazó a pracně si to předělávám na beaucoup a oiseau(x); ale to je jen proto, že francouzsky neumím.) A je-li tomu (s tímdlenctím mým vnímáním) vskutku tak, pak asi pro mne je nepodstatné, že se ta dvě es na výslovnosti neprojeví.
Je to asi věkem. Dlouho mi trvalo, než jsem přestal psát „televise“ nebo „parasit“. — No, u mě to věkem asi přímo není, StK; spíše věkem knížek, které typicky čtu, a ten v průměru je tak asi padesát let. Jazyk bych nejraději měl nějakých těch padesát až sto let starý; ovšem v případě té vzdálenější meze bych preferoval tehdy moderní češtinu, třeba Čapkovu, jistě ne Jiráskovu.
Pak je tady ještě jeden fenomén… Mnohokrát již poukázáno na paradoxy a absurdity progresivismu. Pohlaví si každý může změnit dle momentální nálady, ale homosexualita je vždy vrozená… Budeme bojovat za (nad)práva žen a zároveň sem přivedeme miliony muslimů… Atakdále. Samozřejmě bolševický progresivismus se mi též nelíbil, ani zbla. (Dokonce bych řekl, že to, jak se mi hnusí současný progresivismus, je z významné části dědictvím toho, jak se mi hnusil onen bolševický.) A součástí minulého progresivismu býval progresivní pravopis, směřující k jazykovému primitivismu a k ruštině (která leccos předělávala už kvůli cyrilici). Svých učených kolegů jsem se tehdy ptával, pročpak píší mechanizmus, a ne rovnou mechanyzmus…?
Ejhle, a dnes se karta obrátila, pryč od Ruska, pryč s rusismy, vstupme konečně do Evropy, byť jen jako žáčci, kteří se teprve začínají učit, co to vůbec je západní civilizace. Že áno. Ano, ale kupodivu progresivistický tlak na odtržení se od původu slov a jazyka – potažmo i od kontinuity a identity – trvá. Kdysi jsem mladému vysvětloval, že sice hchkrdtn, ale přesto se píše historie, risoto (resp. rizoto) a mechanika, neb tato česká slova nejsou česká. Nemyslím si, že by byla zas taková chyba to vědět.
Speciálně v tom prvním případě bych to viděla spíš na to, že známý měl služební telefon a hovor si nahrála firma. Jinak nevím, spíš mě zajímal názor…
Dobrý den. Je důležité pamatovat na pravidlo „vyřčené slovo nelze vzít zpět“. Nikdy neříkat nic, co byste nechtěli, aby bylo zaprotokolováno. Mluvte i v soukromí jako na stanici. Víme, že někteří s výsluhami si otevřeli krám. Víme, že lidé jsou odsouzeni na základě prokazatelně sestřihaného zvukového záznamu. Víme, že za zneužití pravomoci v.č. v organizované skupině, porušení služebního zákona, atd. atp. je zastavení trestního stíhání. Víme, že za pokus o vraždu je upuštění od trestu, příslušníci jsou už dost potrestáni tím, že se případ projednával a vůbec že byly k dispozici kamerové záznamy.
Odkud to víme? Ze zpráv ČTK a novinových titulků.
Ad rusismy: Lenin chtěl v Rusku progresivně zavést latinku, aby lidé nemohli číst staré ruské knihy. Socialisté však zjistili, že vlastní abeceda je výhodná, aby se nemohly číst cizí knihy a časopisy. Tak udělali kompromis. Azbuku zachovali, ale ořezali ji tak, aby pro čtenáře zůstaly staré ruské knihy obtížně čitelné.
Někdo namítne: i příslušníci jsou lidé. Tomu namítnu: i nepříslušníci jsou lidé. Příslušníci musí šetřit ten kal na dně společnosti, oni se nutně musí umazat, protože čistí stoku. Nepříslušníci jsou nuceni v té stoce žít.
Moje zkušenost se státní je poněkud nedefensovská. Například:
– Změřen a odchycen u výjezdu z dálnice. Na můj dotaz, jestli mám aspň rekord, mi odpověděli, že ani omylem, po sdělení, že už ten oběd stejně nestihnem mi dali pokutu vcelkem snesitelnou.
– Odchycen k buzerativní kontrole. Po mé námitce, že lékárnu mám dávnou prošlou, policajt tak dlouho krabici prohledával, až našel neprošlý obvaz a prohlásil ji za OK.
– Při návštěvě služebny kvůli lístku za stěračem jsem strážmystryni vysvětlil, že jí lístek ukážu, ale moc z něj nevykouká, protože přimrzl, nasněžilo na něj a já ho pak vzal škrabkou. Našla druhou půlku a odcházel jsem s napomenutím, přáním do nového roku a radou, ať příště radši parkuju o kus vedle, protože v daném místě bydlí bonzák.
Moje zkušenost s městskou je ve velké většině přesně opačná. Naprostá neprofesionalita, manipulace a podrazy.
Zpátečníku (9.12.2019 | 22.20), dokonale chápu. Na mně se podepsalo to množství knih doma (a to už jsi zdaleka neviděl vše, časem se některé „odstěhovaly“, vesměs do antikvariátů), převážně předválečných, z nichž jsem většinu kdysi přečetl.
Honzo ze Žižkova (10.12.2019 | 8.52), ano, občas člověk narazí na policajta, který se chová jako člověk.
Jo a k té Ostravě, žádají součinnost, ale indentifikace „muž v červené bundě, 180 cm“, je poněkud neurčitá.
Tak to už spíš …. Nedej pánbůh, aby střílel legálně drženou zbraní, to by měli všichni EUrohujeři Vánoce o pár dní dříve.
Jsem zcela a beze zbytku přesvědčen, že i kdyby vrah neměl legální zbraň, budou následně noviny plné srdceryvných anebo ostrých a principielních úvah o nutnosti přijmout zbraňovou směrnici naší milované a ochraňující euroříše…….
Nebo se něčí zpřátelená firma pokusí protlačit do krankenhausů detekční rámy, nejlépe i do ambulancí praktiků – maj tam čekárny ? maj ! Střílel v čekárně ? – čílel ! Choďte jen do gun-free zdravotnických zařízení, na ulici se do vás tentýž člověk kvůlivá projíždějící šalině špatně trefí…….
Vím že to je poněkud cynické, ale klidně se vsadím, že to bude nějak podobně probíhat.
No to je lapsus. Muž na fotografii není střelec, ale svědek.
Dobré dopoledne,
je to tragedie…. Takhle před vánocemi, chudáci pozůstalí.
Fotka pravděpodobného pachatele i SPZ jeho Renoulta Laguny už existuje.
Novináři mají svoji kauzu, politici důvod se zviditelnit – kromě těch 6 mrtvol je vlastně všechno v poho…. [;>/
2 Dana (10.12.2019 | 9.51) – takže ho jistě nějakej iniciativní policajt preventivně odstřelí… Ještě by mohl vypovědět něco, co by se nehodilo…
Jo jo, po vánocích by pozůstalí byli menší chudáci…
No, já vím, PeSi, že ty vánoce nemáte rád, ale moje zkušenost s odchodem blízkých v okolí je ta, že opravdu v období před svátky a o svátcích odchody svých blízkých snášejí jaksi hůř.
I když na velikosti ztráty to ve skutečnosti nic nemění, tak třeba u dětí, které se těší na vánoce nebo pro ty, kdo se těší, že se svými blízkými stráví svátky může být náhlá smrt blízkého člověka opravdu víc traumatizující.
Snad se později dozvíme víc, ale teď je mediální prostor přeplněn grafomany. Když bych si chtěl shrnout informace, které bych mohl považovat za pravdivé, tak v ostravské fakultní nemocnici někdo vytáhl pistoli a zastřelil postupně celkem šest lidí. Policie zveřejnila fotografii hledaného muže, který asi nebyl pachatelem. Pak vypátrali (v policejní hantýrce „ztotožnili“) jiného, který je po zásahu policejní jednotky mrtvý.
Všechno ostatní jsou domněnky. Jedna z domněnek, která už běží všemi směry, popisuje čin zoufalého otce, kterému v té nemocnici zemřelo dítě a on to dává za vinu lidem z FN.
Může mi někdo vysvětlit, proč – v tak vypjaté situaci – jede do Ostravy překážet ta banda poblitiků ?? To ještě navíc musí policie hlídat tyhle potentáty ?
Já vím, že mají vlastní ochranku, ale i tak to místním komplikujou.
Dobré zas ráno… Jo, to si prosadili zmrdi z ODS, co nikdy nepracovali… Po brilantní úvaze, že když oni můžou sedět a hovno dělat v prdlamentu než je z něj vynesou nohama napřed, proč by nemohl sedmdesátiletý horník fárat? Aspoň dřív chcípne a ušetří se na důchodech, ne? Ale v tomhle funguje shoda napříč politickým spektrem, podporujou to skoro všichni… A kníže Hajaja už ani tu moč neudrží, ale sere se do všeho…
Dobré dopolední vespolek,
nejen havíři a baletky. Obecně bych řekla profese, kde je extrémné nasazení fyzické, ale i psychické. Zkuste si dělat sestřičku na LDNce a neokorat, nevyhořet. Nebo personál v jakémkoliv ústavu pro mentálně postižené (dost často se to pojí i se sníženou pohyblivostí a dalšími handicapy).
a z druhého konce – neexistence trestného činu „štítění se práce“ je další debilita těch takypolitiků.
Ať se každý štítí, čeho chce. Je to jeho právo.
Ale ať s tím neobtěžuje okolí a hlavně se nesnaží o nějaké „přispění“ k tomu jeho „štítění“.
Dobrí dopoledne,
“ A kníže Hajaja už ani tu moč neudrží, ale sere se do všeho…“
No právě, zřejmě neudrží nejen tu moč….
“ Zkuste si dělat sestřičku na LDNce a neokorat, nevyhořet. Nebo personál v jakémkoliv ústavu pro mentálně postižené “
A co, aby podmínkou pro kandidaturu do parlamentu bylo osvědčení, že rok kandidát odpracoval jako ošetřovatel na nejnižší pozici v nějakém takovém zařízení. To by se rázem politická scéna pročistila, protože většina těch darmožroutů by to nedala.
A Rowlingové a všem těm,kdo se mravně rozhořšovali nad tím, že och, ich ach, to je strašné, že slavná spisovatelka nás musela napomenout, že se špatně staráme, bych to naordinovala taky.
Jojo, přesně. Zkus si to a potom mudruj! Jinak drž hubu, víš prd.
A platí to v nejedné profesi… [;>))
Ostatně to „jen si to zkus!“ platí i na dnešní klimalarmisty a multikuluralisty. U těch by stačilo, aby navrhli realistické řešení místo skurání o ukradeném děství.
Sestřičky a vychovatelky
třeba u autistických dětí – to přece není žádná práce. To je poslání. Proto jsem skeptický, že zvyšování platů nějak odstraní nedostatek těch profesí.
Když to člověk bere jako zaměstnání, brzy utíká pryč, až se mu za zadkem práší. Prachy ho nezadrží.
Ale asi i to (např. ošetřovatelka v hospici) má určitou expoziční dobu a pak člověk musí začít dělat něco úplně jiného. Třeba zahradničit. Nebo řídit autobus.
Mluvil jsem se sestřičkami a nestěžovaly si ani tak na práci, na pos*aná prostěradla ani na stodvacetikilové nerudné dědky, které je třeba obracet, ale na buzeraci, na výkazy, na nafoukané mladé doktory, kteří dokáží z obyčejné inijekce udělat zápas o život, kdy jeden neví, jestli to oba – pacient i doktor – vůbec přežijí.
Nazažil jsem naštěstí moc sestřiček, ale zažil jsem všechny jejich kategorie.
* Sestra, kterýá měla raději dělat sekretářku, pacienti ji obtěžují a smrdí…
* Sestra matka, přísná, ale umí píchnout inijekci tak, že si toho anui nevšimnete..
* Sestra, která už nemůže. Nezvládá to tak, jak by chtěla a má pocit, že za všechno může. Pořád se omlouvá.
* Sestra, která svou práci bere jako poslání. I takové jsem zažil a to se člověk začne uzdravovat i kdyby se mu nechtělo, jen aby ji udělal radost. Často jsou to věřící mladé ženy. K náboženství sice nemám dobrý vztah, ale tady to naprosto funguje.
Mojí kamarádce nedávno zemřel její partner. Byl doma a docházely k němu sestry z hospice.
Kamarádka byla velmi spokojená, samozřejmě s poskytovanou péčí, ale i s tím, že sestry si vždycky našly čas na to, chvíli posedět a prohodit s ní pár slov. Když přicházel konec, sestra si to zařídila, aby měla čas zůstat s ní a potom vyřídit všechno, co bylo třeba.
Jinak ty platy… samozřejmě nejsou prioritou, ale některá zařízení jsou dost odlehlá a práce tam je jedna z mála pracovních příležitostí.
To pak je začarovaný kruh, protože zaměstnanec by sice vypadl, ale není kam a tak setrvává, i když to ničí jeho i pacienty.
Ono, když máte peníze, z kterých můžete slušně vyžít a nemusíte pořád řešit, jak vyjít z mizernýho platu a když má zařízení dost lidí, aby nemusel směny vytloukat přesčasama nebo aby jeden člověk musel dělat práci za dva, umožnit kvalitní relaxaci a případně pracovníkům poskytovat nějakou formu psychologické podpory, tak by se to nutně odrazilo v kvalitě péče a lidi by byli míň ohrožení syndromem vyhoření.
Mimochodem, právě ti, co to mají jako poslání bývají vyhořeni ohroženi nejvíc, protože se někdy citově angažují víc, než je zdrávo.
2 Starý kocour (8.12.2019 | 11.51) – „U těch by stačilo, aby navrhli realistické řešení místo skurání o ukradeném děství.“ – Pane, vy jste snad požil… To už zacházíte za rámec sci-fi, do říše fantazie… Vy byste snad po těch parchantech chtěl, aby dokonce pracovali…
Asi jsem odjinud, ale nenacházím na tom požadavku nic fantastického nebo nesplnitelného. Chtěl, co by ne.
Jak praví přísloví…“Bez práce nejsou doláče“ nebo tak nějak…
Dobrý den. Ad „pomáhající profese“, péče o přestárlé, duševně postižené. Buď to někdo zvládá, nebo to nezvládá. Určitě bych nikoho nenutil (viz zmiňované politiky), aby to zkoušel. Jiný způsob života i přemýšlení. Na druhou stranu to je pro někoho jednodušší než hákovat ve fabrice, lepší peníze, méně práce, pokud to vedení toleruje a žaludek snese. V sociální oblasti se točí velké peníze.
Ad důchody: viděl jsem spoustu lidí, co šli do předčasného důchodu. Pro někoho je 60 limit, nezáleží úplně na zaměstnání. Jedno jestli jde o slévače nebo o konstruktéra. Na druhou stranu někdo zvládá pracovat v 75 letech.
Ono taky záleží jestli pracuje hlavou nebo svaly a klouby (a ty taky odcházejí).
2 nickname:
Jde o to, aby ti, kteří jsou opotřebení nebo je jejich práce už poněkud nepoatřičná mohli jít do důchodu bez „pokuty“. Zajistit si slušný příjem v důchodu ne všichni zvládnou – další „pilíře“ důchodového zabezpečení jsou tak nevýhodné, že se o ně vlastně nikdo nepere.
S tím, aby se někdo aspoň trochu seznámil s určitým prostředím, s nároky ale souhlasím Spousta lidí žvaní a neví ani o čem. Radílkové.
Někoho práce baví, někoho ne. Někomu zdraví dovolí pokračovat, někomu ne. A nakonec – o někoho je i v pokročilém věku zájem, o někoho ne. Někomu i nízký důchod stačí, někomu ne.
Ekonomicky nutit baletky nebo havíře dělat do úplného vyčerpání sil je poněkud „kapitalistické“.
P.S.: Do těch pětasednmdesáti mi moc nechybí. Zatím mě baví pracovat a je mě zájem. O penězích to u mě není – jsme skromní a stačil by nám i ten důchod. Ale nechci soudit o jiných.
Starý kocoure: Kdysi Baťovi vyčítali, že čtyřicetiletý dělník už fyzicky nezvládá práci na lince. On odvětil: dělník by si měl do čtyřiceti let našetřit tolik, aby poté žil už jen z práce svého kapitálu nebo jako mistr ve své dílně. U Bati měl možnost. Myslím, že problém není nespravedlnost důchodového systému. Pro průměrného muže mého ročníku je plánováno šťastných šest měsíců v důchodu. Problémem jsou vysoké daně uvalené na pracující, takové, že velká část z nich si není schopná našetřit na přilepšenou ke státnímu důchodu. A ti, kteří si našetří, těm to národní banka sebere inflačními penězi.
Ludwig Erhard prosazoval sociálně-tržní hospodářství. Volný trh a sociální stát. V čem sociální? V tom, že stát nemá právo okrádat dělníky o jejich úspory.
A ti, kteří si našetří, těm to národní banka sebere inflačními penězi.
Ano, inflace je problém. Přebytky je lépe dávat do zlata. Protože i tu nemovitost vám v případě státního zájmu, nebo hůř, při rozpadu státu, války či revoluce seberou bez náhrady.
OT: Velmi dobrý Weiglův článek zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-rozklad-naseho-statu-vyrazne-pokrocil.A191207_174848_p_politika_wag
[N]árodní zájmy jdou absolutně stranou. Proto o nich také nelze veřejně vůbec diskutovat, protože to neumožňuje na odiv stavěná servilita a oddanost vůči momentálním spojencům a jejich politickým prioritám.
S jemnými protizemanovskými akcenty, snad i zamýšlenými: (…) rychle sklouzlo do staré neblahé atmosféry „omezené suverenity“, kterou trvale většina naší politické reprezentace mechanicky a neodpovědně považuje za normální a přirozenou. Liší se pouze v názoru na to, kdo je anebo má být tím dnešním hegemonem, kterému máme poklonkovat a odezírat ze rtů. Sílící multipolarita současného světa komplikuje většině českých politiků život. Ambici mají jedinou – zalíbit se nemocnější velmoci a vnitropoliticky z toho těžit. Problémem je, že není v současnosti jasné, kdo kolem nás takovou rozhodující silou je dnes, a bude v budoucnu.
Problémem jsou vysoké daně uvalené na pracující — Jenže, nickname, být režimem či erárem, na koho byste chtěl daně uvalovat, než na pracující? Vysávat můžete jen produktivní občany, cokoliv jiného znamená toliko přendávaní peněz z jedné kapsy do druhé. Co byste chtěl vysát (mimochodem, to je zvláštní, cosi mě imrvére nutí psát pěkně postaru vyssát) z parasitů? Jejich počet přitom nijak neklesá, naopak jej režim – který sám je, a to s obrovským náskokem – dalším parasitem, již desítky let soustavně rozšiřuje, jak jen může.
Navíc spotřeba i potenciální spotřeba parasita je mnohem vyšší než produktivního, donuceného (mj. právě těmi daněmi) hákovat od nevidím do nevidím. Ten na konsumaci nemá čas.
Nezapomínejte také, že omezovat parasita znamená porušovat jeho základní lidská práva; zatímco produktivní žádná práva nemá.
I článek Šichtařové o „politických neziskovkách“ stojí za přečtení.
Dobré zas ráno… 2 Zpátečník – ano – „Skutečné vztahy k Rusku a Číně a poměry v nich jsou aktérům této truchlohry zcela lhostejné. Vše má zcela vnitropolitický účel. O totalitu, lidská práva, druhou světovou válku a vše ostatní vůbec nejde. Vítězí totální nezodpovědnost a účelovost. Příkladem budiž ODS, která neváhala vyloučit ze strany svého nejpopulárnějšího politika Václava Klause ml. za nevhodný řečnický příměr, zatímco mlčky přechází či ústy některých svých předních politiků dokonce schvaluje úmysl svého starosty Novotného stavět pomník nacistickým jednotkám vlasovců,…“
Kvalitní článek od Vosáhla z pravdoláskou nenáviděných Parlamentních listů: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/esej-pravda-a-laska-musi-zvitezit.A191207_163904_p_spolecnost_wag
Dobře formulovaná a zejména vygradovaná argumentace: (…) v Hovorech z Lán krátce po svém zvolení prvním českým prezidentem: „Stát si společnosti, národy, občané netvoří jen pro to, aby je chránil proti vnějšímu nepříteli, proti kriminalitě nebo proti nespravedlnostem – stát existuje i proto, aby v některých dalších věcech chránil společnost před ní samotnou.“
(…)
Václav Havel mnohokrát vysvětloval, co je podle něj pravda, co je láska, a co naopak lež a nenávist. Co mi ale v jeho díle zoufale chybí, je vysvětlení slovesné části „musí zvítězit“.
(…)
Jak je daleko od názoru, že stát musí chránit společnost před ní samotnou, ke slovům stalinisty Pešky, že stát je organizované násilí vládnoucí třídy? A v jaké části této cesty se nachází státem organizovaný boj proti „nenávisti“? Kde se láme demokracie v totalitu?
Já to nevím.
Ale na počátku toho všeho je přikazovací „MUSÍ ZVÍTĚZIT“.
K čemuž mám určitý osobní vztah… Již někdy před dvaceti lety jsem o tom vedl vleklou debatu támhle s Hervém (https://sumavak.blokuje.cz/svara-herve-aneb-adoptuj-cernouska), ovšem aniž by se mi povedlo mu aspoň vyložit, v čem zde shledávám problém.
Zpátečníku
Proč Vás to nutí psát ssát postaru je opravdu zajímavá úvaha. Možná se chcete od ostatních odlišit, nadřadit? Nemyslím to nijak zle.
Zdvojené s jinak dnes (viz i ssavec) nemá naprosto žádnou funkci. Ani významovou ani zvukovou.
Kdysi byl mezi oběma s ještě tvrdý znak, tvrdý jer. Potom něco zvukově jako s.sat. S.savec.
Národy které mají potřebu mít řeč hezkou tvrdý jer nahradily samohláskou
Příklad: sosať (ruština), cicať (slovenština)
Národy které tu potřebu zvukomalebnosti nemají ponechaly zpočátku dvě es vedle sebe.
Ssát (čeština) , ssač (polština)
Motivací je zde odražení případných nájezdníků – místní řeč je obtížně artikulovatelná, zcela neatraktivní. Místní názvy pro invazní jednotky nesrozumitelné a nevyslovitelné.
Je to asi věkem. Dlouho mi trvalo, než jsem přestal psát „televise“ nebo „parasit“. To „z“ mi tam nesedělo, připomínalo mi slovakismus.
Člověk se naučí pravopis slova v mládí a změny dost pomalu akceptuje.
V Bruselu je na Grand Place kupodivu ozdobený vánoční strom. Akorát špičku nemá.
Jesličky s oslíkem, i černý mág tam je.
A k tomu na ulicích kaštany, svařák, bochníky roztopeného sýra raclette a zejména na každém rohu na stojáka ústřice, šampaňské a kotel s vařenejma mořskejma šnekama a bouillabaise.
Adeste fideles a podobné fláky jedou z repráků. Idyla.
Zatím…
Že vás vidím….vy jste taková mlsná…ústa…..Kde si lze v Praze dát opravdu dobrou bouillabaisu ?
Pravidelně jsem si jí na návštěvě dával s bratrancem v HK, ale pak tu oblíbenou a perfektní hospodu zrušili a od té doby jsem na ní nikde nenarazil (fakt je, že jsem jí ale nijak soustavně nehledal).
To je prece jasne. Chorvatsky mlyn. Dejvice smer na Sarku
Hmm….na lístku mají třeba zajímavý termín Humr na buzara, ale bouillabaise jako takovou ne….to je ta Istrijská rybí ??
Jejda, na lístku nevím, obvykle tam volám. Dělaj to jak bouillabaise, akorát k tomu nedávaj bagetku a rouille což je sice svatokrádež ale vlastní polévka je výborná
Ted kdyz si ctu istrijska polevka – to nebude asi ono. Do bouillabaise brambory fakt nepari.
Dobré skoropoledne,
tak jsem si přečetla toho Vásáhla. Moc upovídaný, moc dlouhý. Neříkám, že to nemá nějaký jádro, ale bez tej vaty, spočívající v pitvání kdejakého Havlova cancu by to dávalo víc smyslu.
„Ted kdyz si ctu istrijska polevka – to nebude asi ono. “
no, to asi nebude, když bouillabaise pochází z Marseille a ne z Istrie. 🙂
Ale mohla by to být nějaká krajová varianta, koneckonců jde o rybí polévku z mořských potvor…..jenom nevím, kde se dá zjistit, že v istrijské polévce jsou brambory….ale třeba jde také o ustálený název, jako bouillabaise.
Nicméně – vidím, že to lze s nimi telefotonicky zkonzultovat, až si budu dělat rezervaci.
Proč nečtu lístek a volám.
Mají tam dvakrát týdně přivezené ryby od moře a dole v restauraci ty ryby leží za sklem na ledu. Na rybu ukážu a lístek tedy nepotřebuji. Polívku mi řeknou do telefonu stejně jako jestli lybu přivezou zítra či pozítří.
Co tam mají ještě supr je černý rizoto (inkoust sepie) a jako desert grilovaný kus ananasu s mátou. Výborné.
Díky za tipy.
Tak jsou to obě středomořské polévky, takže nejspíš budou podobné, protože asi v nich budou podobný žoužele.
Jinak jsem kromě istrijské rybí polévky našla na internetu istrijsou fazolovou, v různých verzích, ale základem jsou fazole, uzené a zelenina.
Tak budovani socialismu jiz dospelo do faze zabavovani zbrani. Rychla prace.
No nic, jdu si jeste rychle poridit zbrojak.
https://www.info.cz/nazory/zrno-lepe-by-to-nevymyslel-ani-putin-brusel-zbytecne-nastval-strelce-v-cele-evrope-43845.html
Článek od D-Fense o zkušenostech s odposloucháváním telefonu:
http://dfens-cz.com/netesnost-telefonu/
Vrátnému se to doneslo tak, že to vykecal dfensův kámoš. Sledka byla na základě komunikace se zájmovou odposlouchávanou osobou. Nevíš co dělá ten s kým mluvíš a kdo ho proč poslouchá. Poslání do řiti s vyslechem svědka ve správním řízení je standardní úřední postup jak čelit takovým zdrzovacim obstrukcim. Protože návody jak vyjebat se správním řízením čte i druhá strana než které jsou určené. Proto už nefunguje například „strejda z Austrálie, kterej se tady na otočku stavil, ve vypůjčeném fáru se prohnal s tacho na doraz a zas se vyparil na svoji polokouli. Krom toho takovy pokus o ojeb je poukázkou na vyšší flastr. Co se tyce chlastu a drog za volantem, nejen dfensje plný srdceryvnych příběhu jak nsmachrovanej debil za školení poldů přišel o řidičák.
Jestli si své dobrodružné příběhy dfens nevymýšlí. Postupem času nabíram dojem, že už mu hrabe.
Petře, proč ta póza? K čemu zbroják? Jen kvůli tomu? A bejt registrovanej? Lepší je umět efektivně používat neregistrované nářadí jaké až do nedávna lidstvu k vzajemnému vyhlazování spokojeně stačilo. Pozemská forma uhlíkatce s otevřeným metabolickým systémem založeným na výměně plynů a organických látek, Odporňouš zuřivák, je bez skafandru překvapivě zranitelný.
Aby mel Gunlex cisla, Schumi. Nic vic 🙂
Přečetla jsem si první příběh a být klientem nebo dodavatelem takové firmy, rychle bych s ní ukončila spolupráci. Určitě bych nebyla sama, kdo by usoudil, že nemá zapotřebí být obtěžován tím, že firma si neumí vychovat ochranku a nastavit bezpečnostní pravidla.
Paka byly, jsou a budou. Nevím, co na tom stojí za zaznamenání.
2 Schumi:
Ta úporná snaha vyjebat se státními dráby se vine celým D-F hodně let a už je docela nudná. Jistě i policista je jenom (chybující) člověk a má své pocity nadřazenosti, dané třeba uniformou nebo průkazem. Jenže státní moc má čas a spoustu lidí, to jedinec který je vůči systému v opozici nemá.
Pokud něco „vyparatím“ (a to se každému stane několikrát týdně) tak nepyskuju, nehádám se (akce a reakce) a počkám, co z orgána vyleze. Pokud mám zkušenosti, tak je to většinou „Ty, ty ty!‘. Když už by nebyla šance vyváznout, finanční ztráta je pak mnohem menší. Ale třeba jsem výjimka.
Policajt mi musel jednou napařit pokutu, protože jsem si rozmlátil (vlastní blbostí) hlavu o dlažbu při jízdě na kole (tramvajové koleje a cca 40 km/hod.) a oni jeli zrovna kolem. No – ano, byla tu evidence nehody, sanitka, bylo šití v nemocnici. Když jsem byl zaplatit pokutu 200.- Kč, tak mi v kanceláři shromáždění policisté nabídli, že se mi na tu pokutu složí. To mi ovšem připadlo poněkud urážlivé, pokutu jsem zaplatil, ale dostal jsem za to: Bryskní odvoz do nemocnice, záchranu mého motokola před nepřizpůsovými, jeho bezpečné uložení a základní opravu tak, že jsem z komisařství či jak se to jmenuje odjel po vlastní ose. I ten benzín mi dolili. A navíc policajtské kafe – vaří docela dobré. Kdybych to měl všechno platit, cena by byla několiknásobná.
No nekup to!
Ad ozbrojování: Teleskopický obušek a vyskakovací nůž (co nejhlučnější, italský) jsem zatím nemusel použít – na odstrašení to stačilo zatím vždy.
Kdyby šlo o skutečné vrahy/lupiče, pistolka by možná nepomohla ale mohlo by se naopak stát, že „nepřiměřená obrana“. Střelit si do člověka – na to taky musí být žaludek nebo hodně velký strach. Tak velký jsem naštěstí nikdy neměl. A střelit někoho do nohy je úplně na nic. Nakonec budete tomu hajzlovi platit doživotně kriplovné.
Ještě k D-F.
Připadá mi to poněkud dobrodružné, někde jsem čel, že ne vždy je za vším nutné vidět spiknutí, že je to třeba jen blbost lidská. Ale možná jsem jeno naivní nebo pro systém zcela nezajímavý.
Malá rybka a ještě blbá.
No, ono především v tom prvním případě o žádnej státní orgán nešlo, šlo přece o vrátnýho u firmy, kam nesl dfens nějaký výkresy.
V takový situaci, kdybych s ním chtěla vyjebat, tak v klidu vyčkám, až vrátnej zavolá tu policii nebo to bude řešit s nadřízeným.
Mimochodem, pokud by firma měla takhle paranoidní manýry, tak určitě měla někde před vrátnicí kameru.
Mně připadá – a ne poprvé, že si tu historku dfens vycucal z prstu. Pokdu ne, nezbývá mi ovšem, než závidět, jak pestrej a dobrodružnej život má. Mně se takový věci nedějou.
Proč Vás to nutí psát ssát postaru je opravdu zajímavá úvaha. Možná se chcete od ostatních odlišit, nadřadit? — Inu, dobrá otázka, skimici. Odlišit se (tím) nechci, zcela mi stačí, nakolik jsem odlišný již takříkajíc od pohledu. Také jsem podobné nutkání nepociťoval před dvaceti lety, snad ani deseti. Momentální příčina může snad být v tom, že mě okolnosti (život je zvláštní) nutí číst F.L. Věka, a Jirásek tam má češtinu vskutku prapodivnou; skoro bych řekl, že takovou, jakou se v realitě nikdy nemluvilo ani nepsalo. (Navíc mám dojem, že tato podivnost druhotně vedla k množství tiskových chyb v dotyčném vydání.)
Ale spíše bych myslel, že skutečný důvod je v celkové struktuře jazyka, v níž je cosi, co člověku říká, že tam ta dvě es patří… Navíc je docela dobře možné, že jazyk vnímám spíše skrz jeho psanou než mluvenou formu; na češtině to asi neumím posoudit, jsem s ní příliš srostlý, ale kupříkladu angličtině rozumím (matematicky vyjádřeno) právě tehdy, když se mi zvuk v hlavě přetransformuje na posloupnost písmenek. (U francouzštiny je to jiné, tam slyším třeba bokú nebo uazó a pracně si to předělávám na beaucoup a oiseau(x); ale to je jen proto, že francouzsky neumím.) A je-li tomu (s tímdlenctím mým vnímáním) vskutku tak, pak asi pro mne je nepodstatné, že se ta dvě es na výslovnosti neprojeví.
Je to asi věkem. Dlouho mi trvalo, než jsem přestal psát „televise“ nebo „parasit“. — No, u mě to věkem asi přímo není, StK; spíše věkem knížek, které typicky čtu, a ten v průměru je tak asi padesát let. Jazyk bych nejraději měl nějakých těch padesát až sto let starý; ovšem v případě té vzdálenější meze bych preferoval tehdy moderní češtinu, třeba Čapkovu, jistě ne Jiráskovu.
Pak je tady ještě jeden fenomén… Mnohokrát již poukázáno na paradoxy a absurdity progresivismu. Pohlaví si každý může změnit dle momentální nálady, ale homosexualita je vždy vrozená… Budeme bojovat za (nad)práva žen a zároveň sem přivedeme miliony muslimů… Atakdále. Samozřejmě bolševický progresivismus se mi též nelíbil, ani zbla. (Dokonce bych řekl, že to, jak se mi hnusí současný progresivismus, je z významné části dědictvím toho, jak se mi hnusil onen bolševický.) A součástí minulého progresivismu býval progresivní pravopis, směřující k jazykovému primitivismu a k ruštině (která leccos předělávala už kvůli cyrilici). Svých učených kolegů jsem se tehdy ptával, pročpak píší mechanizmus, a ne rovnou mechanyzmus…?
Ejhle, a dnes se karta obrátila, pryč od Ruska, pryč s rusismy, vstupme konečně do Evropy, byť jen jako žáčci, kteří se teprve začínají učit, co to vůbec je západní civilizace. Že áno. Ano, ale kupodivu progresivistický tlak na odtržení se od původu slov a jazyka – potažmo i od kontinuity a identity – trvá. Kdysi jsem mladému vysvětloval, že sice hchkrdtn, ale přesto se píše historie, risoto (resp. rizoto) a mechanika, neb tato česká slova nejsou česká. Nemyslím si, že by byla zas taková chyba to vědět.
Speciálně v tom prvním případě bych to viděla spíš na to, že známý měl služební telefon a hovor si nahrála firma. Jinak nevím, spíš mě zajímal názor…
Dobrý den. Je důležité pamatovat na pravidlo „vyřčené slovo nelze vzít zpět“. Nikdy neříkat nic, co byste nechtěli, aby bylo zaprotokolováno. Mluvte i v soukromí jako na stanici. Víme, že někteří s výsluhami si otevřeli krám. Víme, že lidé jsou odsouzeni na základě prokazatelně sestřihaného zvukového záznamu. Víme, že za zneužití pravomoci v.č. v organizované skupině, porušení služebního zákona, atd. atp. je zastavení trestního stíhání. Víme, že za pokus o vraždu je upuštění od trestu, příslušníci jsou už dost potrestáni tím, že se případ projednával a vůbec že byly k dispozici kamerové záznamy.
Odkud to víme? Ze zpráv ČTK a novinových titulků.
Ad rusismy: Lenin chtěl v Rusku progresivně zavést latinku, aby lidé nemohli číst staré ruské knihy. Socialisté však zjistili, že vlastní abeceda je výhodná, aby se nemohly číst cizí knihy a časopisy. Tak udělali kompromis. Azbuku zachovali, ale ořezali ji tak, aby pro čtenáře zůstaly staré ruské knihy obtížně čitelné.
Někdo namítne: i příslušníci jsou lidé. Tomu namítnu: i nepříslušníci jsou lidé. Příslušníci musí šetřit ten kal na dně společnosti, oni se nutně musí umazat, protože čistí stoku. Nepříslušníci jsou nuceni v té stoce žít.
Měla jsem tam jet dnes na vyšetření, ale bylo to přesunuto za zítra. Už minulý týden. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/policiste-zasahuji-v-ostravske-nemocnici-svedci-slyseli-strelbu-84423?dop-ab-variant=100&seq-no=1&source=hp&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
Ad DF a jednání s příslušníky.
Moje zkušenost se státní je poněkud nedefensovská. Například:
– Změřen a odchycen u výjezdu z dálnice. Na můj dotaz, jestli mám aspň rekord, mi odpověděli, že ani omylem, po sdělení, že už ten oběd stejně nestihnem mi dali pokutu vcelkem snesitelnou.
– Odchycen k buzerativní kontrole. Po mé námitce, že lékárnu mám dávnou prošlou, policajt tak dlouho krabici prohledával, až našel neprošlý obvaz a prohlásil ji za OK.
– Při návštěvě služebny kvůli lístku za stěračem jsem strážmystryni vysvětlil, že jí lístek ukážu, ale moc z něj nevykouká, protože přimrzl, nasněžilo na něj a já ho pak vzal škrabkou. Našla druhou půlku a odcházel jsem s napomenutím, přáním do nového roku a radou, ať příště radši parkuju o kus vedle, protože v daném místě bydlí bonzák.
Moje zkušenost s městskou je ve velké většině přesně opačná. Naprostá neprofesionalita, manipulace a podrazy.
Zpátečníku (9.12.2019 | 22.20), dokonale chápu. Na mně se podepsalo to množství knih doma (a to už jsi zdaleka neviděl vše, časem se některé „odstěhovaly“, vesměs do antikvariátů), převážně předválečných, z nichž jsem většinu kdysi přečetl.
Honzo ze Žižkova (10.12.2019 | 8.52), ano, občas člověk narazí na policajta, který se chová jako člověk.
Jo a k té Ostravě, žádají součinnost, ale indentifikace „muž v červené bundě, 180 cm“, je poněkud neurčitá.
AK: tady je i fotka:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/policiste-zasahuji-v-ostravske-nemocnici-svedci-slyseli-strelbu-84423
Tak to už spíš …. Nedej pánbůh, aby střílel legálně drženou zbraní, to by měli všichni EUrohujeři Vánoce o pár dní dříve.
Jsem zcela a beze zbytku přesvědčen, že i kdyby vrah neměl legální zbraň, budou následně noviny plné srdceryvných anebo ostrých a principielních úvah o nutnosti přijmout zbraňovou směrnici naší milované a ochraňující euroříše…….
Nebo se něčí zpřátelená firma pokusí protlačit do krankenhausů detekční rámy, nejlépe i do ambulancí praktiků – maj tam čekárny ? maj ! Střílel v čekárně ? – čílel ! Choďte jen do gun-free zdravotnických zařízení, na ulici se do vás tentýž člověk kvůlivá projíždějící šalině špatně trefí…….
Vím že to je poněkud cynické, ale klidně se vsadím, že to bude nějak podobně probíhat.
No to je lapsus. Muž na fotografii není střelec, ale svědek.
Pachatel je prý tento:https://twitter.com/PolicieCZ/status/1204327283496046592/photo/1
Dobré dopoledne,
je to tragedie…. Takhle před vánocemi, chudáci pozůstalí.
Fotka pravděpodobného pachatele i SPZ jeho Renoulta Laguny už existuje.
Novináři mají svoji kauzu, politici důvod se zviditelnit – kromě těch 6 mrtvol je vlastně všechno v poho…. [;>/
2 Dana (10.12.2019 | 9.51) – takže ho jistě nějakej iniciativní policajt preventivně odstřelí… Ještě by mohl vypovědět něco, co by se nehodilo…
Jo jo, po vánocích by pozůstalí byli menší chudáci…
No, já vím, PeSi, že ty vánoce nemáte rád, ale moje zkušenost s odchodem blízkých v okolí je ta, že opravdu v období před svátky a o svátcích odchody svých blízkých snášejí jaksi hůř.
I když na velikosti ztráty to ve skutečnosti nic nemění, tak třeba u dětí, které se těší na vánoce nebo pro ty, kdo se těší, že se svými blízkými stráví svátky může být náhlá smrt blízkého člověka opravdu víc traumatizující.
Snad se později dozvíme víc, ale teď je mediální prostor přeplněn grafomany. Když bych si chtěl shrnout informace, které bych mohl považovat za pravdivé, tak v ostravské fakultní nemocnici někdo vytáhl pistoli a zastřelil postupně celkem šest lidí. Policie zveřejnila fotografii hledaného muže, který asi nebyl pachatelem. Pak vypátrali (v policejní hantýrce „ztotožnili“) jiného, který je po zásahu policejní jednotky mrtvý.
Všechno ostatní jsou domněnky. Jedna z domněnek, která už běží všemi směry, popisuje čin zoufalého otce, kterému v té nemocnici zemřelo dítě a on to dává za vinu lidem z FN.
Může mi někdo vysvětlit, proč – v tak vypjaté situaci – jede do Ostravy překážet ta banda poblitiků ?? To ještě navíc musí policie hlídat tyhle potentáty ?
Já vím, že mají vlastní ochranku, ale i tak to místním komplikujou.