Vzpomínka na Pavla

Publikováno | Autor:

Pozor!…………….HLÁŠENÍ……………….Pozor

v úterý, dne 21. listopadu 2017, od 18 hodin,

se uskuteční 11. setkání k uctění památky Klauna Parafína,
v restauraci U Pivoje, adresa  Františka Křížka 513/20, 170 00 Praha 7

Rezervace je na občanské jméno Modrého ptáka

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 499 komentářů u „Vzpomínka na Pavla“

  1. 1250, PeSi, jestliže byl také tak dobře živený a nezrušil-li krok, jest se obávati nejhoršího.

  2. Quivisi ad 1248 – no vida! A já myslel že do Vltavy!
    Nechci to přivolávat…ale ta lávka co já svépomocí stavěl s občany v Akci „Z“ ca 1986 stále stojí, i přes nejméně dvě velmi pěkné povodně!

    Ona stejně spadne… protože já ji vymyslel s laŤkovým zábradlím, kde laťky tvořily ca 1/3 a dvě třetiny díry mezi nimi… aby když už voda až přes, tak mohla protékat a ty jednotlivé laťky vylamovat…(povodí chtělo původně, aby byla 7 m nad hladinou Vtavy, aby tudy mohly při povodni proplouvat stromy a mrtvé krávy…)
    Další tajemník neměl to srdce se postavit památkářům (výhledy z Vltavy na Klášter), neznal základní pravidla mechaniky a udělal na obou stranách to zábradlí plné, takže se voda krááásně opře.

    Tak jak v té Troji bude mít architekt co vysvětlovat (on se prý inspiroval indiánskými visutými mosty) tak já to budu mít jednodušší. 😉

  3. ááá tak ne! Ona tomu prý prorezla lana… takže dobrá údržba!

  5. vypadal dost pevně, ale když se přes něj šlo, tak se znatelně pohupoval.

  6. Lávka v Troji
    Lávka se mi sice líbila, ale od samého počátku jsem ji považoval za projektantův exhibicionismus. Nemyslím, že by tam byla v nepořádku statika, ale rád bych věděl, jak si prof.Stráský představoval provádění údržby. A jsem zvědav v čem ta kontrola v roce 2011 spočívala. Most měl v naší rodině přezdívku „velbloudí most“. Pohupování lanových mostů je pak celkem běžné, nicméně někdy dochází k překvapení: londýnský Millennium Bridge vykazoval po otevření silné laterální kmitání, které nebylo konstrukčně kompenzováno.

  7. Už zase je minus devět, ale přes den bylo krásně. Modrá obloha, slunce nahoře a davy dole. Jarmek se povedl, Okamura tentokrát nepřijel, ani Babiš, který se tu loni prezentoval. Topolánek střídmě občanský. Sponzoroval jsem, kromě jiných, i důchodce, předplatil jsem si židličku.

  8. No, u mě se konalo asi poslední letošní opékání buřtíků… Takovej na ohníčku opečenej dobrej poctivej buřt nemá chybu… Samozřejmě, žádnej Burešův šmejd… Sice bylo dost chladno, ale nefoukal vítr a tak to šlo…

  9. Ad lávka – ještě nikdy jsem přes ní nešel a jak to vypadá, tak už ani nepůjdu… A asi jsem o nic nepřišel…

  10. Hm, lávka… Mám tam nějaký zmatek v dataci a/nebo lokaci. Pamatuji se, že jsem někudy tudy šel v létě 1990 nebo 1991 z Císařského ostrova do Troje po provisorním mostě, takovém tom ženistickém, s ocelovou příhradovou konstrukcí ještě v maskovací hnědozelené a s mostovkou vyskládanou z trámů. Pointa totiž byla v tom, že kdesi ve dvou třetinách se ukázalo, že mostovka dál chybí, takže jsme dál přelézali a ručkovali nad vodou po té příhradové konstrukci. (Sestava samozřejmě byla taková, že nepadalo v úvahu, aby někdo navrhl, že se vrátíme.)

    Jenže oni tam píšou, že betonová lávka byla z roku 1984…?

  11. >> Zpátečník
    Buď se pleteš v čase – Tebou popisovaná situace odpovídá letům 1980-81 (povodeň v létě 1981 pak onu ženijní lávku dodělala) anebo v místě – v letech 1990-91 byla Tebou popisovaná situace na lávce přes Berounku na úrovni Radotína.

  12. Nojo, PeSi, splést si Vltavu s Berounkou by pro mne jistě nebyl problém, těžko bychom ale kolem této pokračovali podél ZOO (tehdy ta niva mimochodem také vypadala hodně jinak než dnes: žádný asfalt, vysoká mokrá tráva, takže se zdála mnohem prostornější) do Podhoří. Zároveň ze složení výpravy vyplývá, že to muselo být až v 90. letech…

    Napadá mne jedině, že snad potřebovali nějakou dopravu materiálu na Císařský ostrov či z něj, a postavili si k tomu účelu (kousek níž po proudu?) provisorní most… (Anebo naopak? Potřebovali přístup k té pobřežní cestě, a z nějakého důvodu se jim nejlépe hodilo jezdit skrz Císařský ostrov?)

  13. A nešlo o tohle? To bylo o kolometr bliž k Bulovce?
    Roku 1977 byla uvedena do provozu tramvajová trať Nádraží Holešovice – Ke Stírce, která měla po dobu stavby nového mostu Barikádníků nahradit původní trať vedenou ulicí V Holešovičkách. Jako dlouhodobé provizorium byl pro trať postaven ocelový trámový most. Provoz na trati byl zahájen 5. května 1977. Již během třetího roku provozu byly na konstrukci mostu objeveny trhliny a proto byla 10. listopadu 1980 na celé trati přerušena doprava. Most byl snesen a na původní pilíře byl přesunut ocelový příhradový most, který předtím sloužil automobilovému provozu jako náhrada za most Barikádníků (a vysloužil si zde přezdívku Rámusák).

  14. >> quivis
    Ten původní tramvajový most v Troji měl zajímavou historii. Jeho porucha byl totiž velmi dobře zřejmá z trojské strany asi tak v jedné čtvrtině délky. (Byla tam evidentní nespojitost v první derivaci křivky kryjící se s průběhem mostu.) Nicméně upozornění ze strany občanů byla brána na lehkou váhu a snad i považována za šíření poplašné zprávy. Až prý šel jednou procházkou okolo místopředseda ČSAV pro věci technické – a najednou se začaly dít věci. Tuhle historku lze sice považovat za urban legend , nicméně jak jsem dotyčného měl možnost poznat, jeví se mi to docela pravděpodobné.

    Jinak ta lávka je (vlastně teď už platí, že byla) z roku 1984 a opravdu tam poté už žádné zbytky ženijního přemostění nebyly. A vyasfaltované trojské předmostí vzniklo rovněž v roce 1984.

  15. A dnes je to 50 let co Christiaan Barnard provedl transplantaci srdce.
    Denise Darvall >>>> Louis Washkansky

  16. No, pokud to nemám nějak divoce spletené dohromady, tak jsme tehdy šli z bubenečského nádraží dosud existující vlečkou k papírně (kolejnice tehdy snad bývaly ještě trochu lesklé?) a okukovali zbytky Císařského mlýna; byli jsme tudíž oproti té betonové lávce dost po proudu.

    Bohužel neumím najít leteckou fotografii z příslušných let. Když se však podívám tady http://app.iprpraha.cz/js-api/app/OrtofotoArchiv/ na 1988/89, vidím tam na trojské straně jakýsi lichoběžníkový bazén (stavba stoky pod Vltavou?); o dva roky později tam třeba mohl existovat provisorní most, a zároveň se nám mohlo povést se v těch místech dostat na Císařský ostrov po jednom z mostů k čistírně, které normálně jsou zavřené.

    Jiná spekulace by byla, že si to pletu a že naopak šlo o provisorní most ze Stromovky na Císařský ostrov… Rozhodně je zajímavé, jak barvité mohou být rozdíly mezi vzpomínkami a realitou. A také mezi realitou tehdejší a dnešní, zejména v této těžce zkoušené končině.

  17. pamatuji pontonový most do Troje ještě v polovině padesátých let.

  18. Císařský ostrov s břehem na straně Stromovky spojoval přes plavební kanáluž tehdy železný most. Skákali jsme z něj do vody. Přísně zakázáno.

  19. No jo, kdyby spadl most v Moskvě, to by bylo článků o ruském šlendriánu, Ziegler by napsal 4 blogy o ruských mužících a jejich neschopnosti, Karas by měl v ČT přímý vstup z nábřeží …
    No ale kdo za to může zde ? Tohle je přece republika plná odborníků, a taky úředníků, kteří pomocí tisíců formulářů a revizí hlídají každou stavbu, komín i stoku… A pokud měl most platnou revizi, nemohl přece spadnout !? Revize musí most přece udržet ?

  20. ono bylo v plánu lávku vypodložit uprostřed štosem formulářů, ale nestačili udělat pro ten štos uprostřed proudu betonový základ …;-)

  22. Dobré odpoledne,

    tzo je docela zábavný čtení 😀
    Čím vyšší daně, tím šťastnější občané?
    Jak se asi měří štěstí?

    „Spokojenost občanů podle něj souvisí s tím, co dostanou za své daně. “
    Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/nejstastnejsi-zeme-hdp-osn-zprava-stesti-f1v-/eko-zahranicni.aspx?c=A171129_134507_eko-zahranicni_div

    No já bych asi řekla, že je poněkud rozdíl, jaký platím daně a co za ně dostávám, to rozhodně není to samý. Ale já jsem jen tupej technik a holka z vesnice, vzdělanej novinář tomu jistě rozumí lépe 😀

  23. Nejhůř na tom byl ten, co si stěžoval, že platí nejen Daně, ale i Jitce a Heleně…

  24. MaYdo, 😉

    nepsala jsi onehdy, že žádné daně neplatíš ? 😉 Tedy daně z příjmů….

  25. Ale kdeže, jednak posledně jsem platila, druhak nejsou jen daně z příjmu.
    Daň z přidané hodnoty platí každej. Když si koupíš cokoliv, pětina ceny jde státu. Nemluvě o spotřebních daních za benzin, za alkohol ( z každýho piva , co vypiju, jde státu skoro polovina), z nemovitostí.

  26. (1272) Onehda jsem zase někde četl, že nejšťastnější jsou ti skoro nejchudší. Asi hodně záleží na tom, kdo to měří.

  27. A v tom Norsku jsou možná šťastni proto, že je stát zbaví starostí s dětmi. 😛

  29. :-)Před chvílí mi na icq napsala bejvalka 🙂

    traja šéfovia veľkoobchodu vyhodili z práce zamestnanca, keď sa bránil, že nemá na zaplatenie splátok, aby vyplatil ženu po rozvode, povedali mu: všetci čo tu sedíme sdieľame osud, že nám naše exmanželky žehlia kontá.

    Nezmeškala som dačo? 😀 😀

  30. „Asi hodně záleží na tom, kdo to měří.“

    Ale kdeže! Ti, co mají nejvyšší daně, jsou zároveń nejchudší, protože jim po zaplacení daní nic nezbyde 😀
    Pokud tedy nemají to štěstí, že jsou příjemci sociálních dávek.

  32. JInak já jsem zrovna dnes šťastná jak blecha, protože kuchyń už je částečně funkční a už jsme zapojili myčku. Nemáme sice sifon, takže zatím vypouštíme do kbelíku, a nemáme troubu a varnou desku, ale v remosce a mikrovlnce jsem uvařila a upekla houbovec, polívku a šťouchaný brambory.

    Po třech týdnech hospodských obědů nebo ohřívaných kupovaných hotovek a studených večeří a pizzy to je dostatečnej důvod ke štěstí.
    Jen nevím, jak si to promítnou do svý statistiky.

  34. To mi něco připomíná…. že by Zemana? Neopisuje od něj ten Trump? 😉 😀 😀

  35. Nechápu, co s tím Jeruzalémem blbnou. Je to přirozené centrum židovské kultury už od biblických dob, patří to k sobě zrovna tak jako křesťané a Řím nebo muslimové a Mekka.
    Kdybych uvažovala o hlavním městě pro nový stát, určitě bych netrvala na tom, že to musí být zrovna to, které je tak úzce svázané s jinou kulturou. Jeruzalém bude vždycky chápán především jako židovské město, spojené se státem Israel.

  36. Tedy, ta lávka mi připomíná lávku ve Hvězdonicích, kudy kráčívávám mlsat pivo. Vždycky se mi líbilo, že když přecházím, tak se mi pod nohama krásně houpe. Občas jsem si na lávce i radostně povyskočil, abych viděl, co to udělá. Jeden kolega si zase přes něj zkracuje cestu na mašině (cosi, jako poměrně těžká Honda) a také zjistil, že když se vyhne bloku betonu, který blokuje vjezd autům, protáhne se tip ťop i na čtyřkolce. Už budu opatrnější, maminko….

  38. Hm, Jeruzalém čistě židovské město není hodně, hodně dlouho.
    Napžed Židy vyhnali Římané, , pak je i s muslimy vyvraždili křižáci, následně to několik set let vlastnili a obývali muslimové…
    A je to jedno ze svatých či posvátných měst pro muslimy.
    Mohamed odtuď odešel na nebesa.. 😉

  39. Žádná jiná země z regionu by nezajistila přístup jiných náboženství ke svým posvátným místům v Jeruzalémě tak jako Izrael. Včetně náboženské samosprávy.
    A na to, kolik toho muslimové prohráli by měli děkovat tomu svému Aláhovi, že tam vůbec můžou.

  41. Přístup k náboženským KŘESŤANSKÝM symbolům fungoval i za Turecka.
    Akorát se Evropské státy hádaly o to, kdo ty křesťanské památky bude spravovat. 🙂

  43. Muslimové zase prohráli.Proto tam ty památky ještě zatím jsou. Na rozdíl od míst, kde vyhráli… 😉

  44. Kdyby je chtěli zničit, času by na to měli Hafo.
    Samozřejmě se to nevztahuje na šílence jako Taliban, IS a Kosovské Albánce.

  45. KArle, mně se to neotvírá ani tak, ale to mi vždycky fungovalo. Asi bude problém u mně.

  46. 1278 — Děkuji, AeroKarle. Mám dojem, že ten druhý jsem před pár (tý)dny někde četl… Kdo je autorem? (PressReader mi to z technických příčin nějak nezobrazuje.)

    Vůbec se mi zdá, jako by se Lidovky poslední dobou snažily psát maličko svobodněji, snad se i pokoušet o jakousi střední cestu mezi pravdoláskou a režimní rétorikou na jedné straně a zdravým rozumem a českými zájmy na druhé. (Mimochodem, připomínám, že majitelem je Babiš.) V minulé Orientaci třeba byl (pod pěkným titulkem Lidé nechápou, proč nezavřeme hranice) pěkný rozhovor s Dieterem Steinem — to jest ne přímo se členem AfD, ale s jejím významným podporovatelem.

  47. Halladine, zrovna tak bys mohl tvrdit, že to je posvátné město pro křesťany, protože tam byl ukřižován Kristus.

    Ale, marná sláva, židi tam byli dřív. Je to kolébka jejich kultury, mnohem starší, než křesťanská i muslimská. Ostatně křesťanství i islám mají svůj původ právě v židovské kultuře.

    Četl jsi Josefa Flavia od Feuchtwangera?

  48. maYdo, jistě že je to posvátné místo i pro křesťany. Ale těch tam zase zas tak moc nežije.
    A jistě že jsem četl.
    A Arabové neměli celkem problém s Židy trvale žijícími mezi nimi.
    Problém byl s přistěhovalci, kteří neustále přijíždějí, a zřejmě nakonec obsadí celý západní břeh, a zbylé Palestince donutí emigrovat.

  49. Izrael a okolní arabské země je potřeba navštívít.
    Po návštěvě člověk pochopí, proč je nedokonalý Izrael o tolik lepší než jakékoliv jiné řešení.

  50. BTW, zkusme si představit, jak to vypadá na Hustopečsku podle toho, co tady ó tom čteme …

Komentáře nejsou povoleny.