Pozor!…………….HLÁŠENÍ……………….Pozor
v úterý, dne 21. listopadu 2017, od 18 hodin,
se uskuteční 11. setkání k uctění památky Klauna Parafína,
v restauraci U Pivoje, adresa Františka Křížka 513/20, 170 00 Praha 7
Rezervace je na občanské jméno Modrého ptáka
148 věděl bych i o jiném zajímavém obrázku….
150
letadlováloď už je v plánu. Bude se jmenovat T.G. Masaryk
https://www.lidovky.cz/cesko-postavi-letadlovou-lod-masaryk-dwb-/zpravy-domov.aspx?c=A170331_211750_ln_domov_sij
Tohle znáte?
„Babiš chytá ryby a uloví zlatou rybku. Rybka mu povídá: „Andreji, když mě pustíš, splním ti tři přání!“ Andrej si říká: „Kurva já žádné přání mít nemusím… mám na co si vzpomenu, ale když jinak nedáš, tak si přeju, aby celé Čapí hnízdo bylo ze zlata!“ Prásk, rána jako z děla a čapí hnízdo je celé zlaté. „Tak to druhé přání – to bych chtěl tu nejkrásnější babu světa!“ Prásk, rána a na pohovce před ním leží ženská, až oči přecházejí… prsa krásné čtyřky, nohy do praku, eňo – ňuňo! Babiš v úžasu čučí a pak povídá: „To je sice moc pěkné, ale na ni bych potřeboval mít ještě alespoň 5 kokotů!“ Prásk, rána jako z děla a před ním stojí: Kalousek, Gazdík, Fiala, Bělobrádek a Sobotka. „
No, za to poslední přání bych tu rybku naporcoval a vysmažil 😀
Klasika…
https://www.novinky.cz/domaci/455286-lekari-erecept-skoro-nic-neumi.html
(152) ČSR měla loď President Masaryk, dělový člun na Dunaji, zděděný po R-U. Grégr so o ní zmiňuje v knize Vládcové oceánů: válečné lodě 20. století Ač byla kniha vydaná v šedesátých letech, nesměl použít komunisty prokleté jméno a píše o ní jen jako o P.M.
(155) Něco jsem zaslechl, že by možná uměl, ale nesmí. Kocourkov hadr.
Mno, tak ta argumentace elektronickým podpisem není tak úplně fér, protože nějakej elektronickej podpis musí mít každej dochtor, co účtuje pojišťovnám.
A ty věci , které se vyčítají elektronickému podpisu, že by měl splňovat a nesplňuje, nesplňuje ani dosavadní systém 🙂
No a to, že mi recept pošlou mailem , a nemusím jít k doktorovi a čekat v čekárně není špatné.
Jiná věc je , že fůra starších lidí toho nebude schopno. Myslím přijmout recet mailem.
Každopádně ministerstvo vyhovělo komorám, a důchodce Halladin bude moci nadále pro sebe čmárat recepty na papír…
Jako obvykle, Halladin nemá rád výjimky, pokud nejsou pro něho.
Říká se tomu zásadový postoj.
BTW, že lékaři a nemocnice vykazují fiktivní úkony je tak nějak veřejné tajemství. Řeší se tím nízká hodnota bodu.
Proto si nikdo nepřeje tu nejjednodušší a nejefektivnější kontrolu-výpis vykázaných úkonů na konci roku každému pacošovi do ruky.
156
Nebyla zděděná, byla postavenna v roce 1929. Ale vycházela z R-U vzoru.
Novou hlídkovou loď vyprojektovaly Škodovy závody a postavila loděnice v Komárně. Na dodávkách se podílely významné české podniky. Poldi Kladno dodala ocelové pláty a Škoda Plzeň strojní vybavení. Lodní šrouby vyrobil hamburský podnik Zeise.
Loď byla spuštěna na vodu 19. října 1930 jako President Masaryk. Po plavebních zkouškách se ale ukázalo, že loď nedosahuje předpokládaných parametrů. Proto se vrátila zpět do loděnice a byly provedeny významné úpravy. Po uvedení do služby v srpnu 1932 prováděla loď na Dunaji cvičení až do začátku druhé světové války.
NoName,
každej pacoš ( i Vy) má právo o takovej výpis požádat.
Pokud má zájem.
Dostávam 4xročně stupidní časopis zdravotní pojišťovny, o který jsem nežádal. Výpis z účtu by měl být samozřejmostí.
NoName, 🙂
Píšu si jen léky , které mám předepsané od specialisty , a které mi dojdou, abych nemusel do čekárny.
V momentě , kdy budou elektronické recepty všeobecně, tak si jen zavolám, ať mi recet pošlou na mail, a vůbec se nemusím otravovat se psaním.
A taky budu moct přestat platit členské v komoře, bez kterého bych ty recepty psát nemohl.
A hele, tak přece jen někdo, kdo si pamatuje, jak to bylo…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prvni-maj-jak-vysity-poslapany-odkaz-17-listopadu-Misto-oslavy-svobody-brutalni-Drahosova-propaganda-Zhnuseny-Petr-Zantovsky-hovori-o-plivnuti-do-obliceje-512676
Ten stupidní časopis já nedostávám 🙂
A tisknout a posílat výpis někomu, kdo nemá zájem ho studovat , a po příchodu do schránky ho hodí do smeťáku jsou zbytečně utracené peníze.
Ale nepochybuju, že výrobcům tiskáren by se to líbilo.
Ale jistě, výjimky pro vás jsou naprosto jasné a logické, halladine.
To jenom ti druzí chtějí krást a podvádět, proto museli dostat kontrolní hlášení, EET i erecepty.
Ano, 4xčasopis, který končí v koši a netiskne se, ale zřejmê se zhmotňuje je něco úplně jiného než výpis, který by se musel tisknout a lidé by ho třeba vyhodili.
Je jasné, proč výpis ne a časopis ano.
NoName ,
já ten časopis nedostávám, asi jsem vypadl z databáze, ovšemu urgovat ho nebudu.
Rozdíl mezi tím časopisem bude v tom, že se jeho vytištění dá zadat do tiskárný, zatímco ty výpisy se musej tisknout individuálně na tiskárnách na pojišťovně.
168-halladine, dnes se tisk výpisů outsourcuje, třeba pošta má takovou službu, dodáte data a pošta vytiskne, dá do obálek a doručí.
Takže nemusej a netisknou. V pojišťovně.
To by se asi úřadu pro ochranu osobních údajů nelíbilo.
Data o zdravotním stavu jsou citlivé.
164 – jo, jo, začíná to připomínat první máj…
A hlavně si z toho udělaly některé politické kruhy součást prezidentské kampaně. Z toho „odkazu 17.listopadu“ je dnes profláklý klišé, kterým si každej politickej tajtrdlík vytře, co mu libo.
Je tu nějak mrtvo, tak jeden ftip.
Tchýně najde svého zetě, jak sprostě nadává a vztekle si balí dva kufry.
„Co se stalo?!“
„Co se stalo? … Tak já ti to tedy řeknu, co se stalo!!! Poslal jsem mail manželce, ve kterém jsem jí sdělil, že se vracím domů o den dřív ze služební cesty. Přijedu domů a hádej, co jsem našel…? Mojí ženu, ano tu tvoji hodnou dceru Aničku, nahou ve vaně s nahým chlapem !!! V pozici 69 !!! Tohle je definitivní konec našeho manželství! Odcházím, a to navždy !!!“
„Uklidni se“ říká mu tchýně, „je to celé nějaké divné. Něco takového by moje dcera Anička sama nikdy nedělala! Počkej tady, jdu zjistit, co se vlastně stalo.“
Po chvilce se tchyně vrátí s velkým úsměvem:
„Vidíš, co jsem ti říkala, je to v pohodě, krásně se to vysvětlilo – Anička ten tvůj mail nedostala!“
Zatímco se většina kandidátů na presidenta na otázku „jak uctíte 17. listopad?“ předháněla ve svých aktivitách pro onen den, tak Vratislav Kulhánek přiznal:“Nikdy jsem neměl potřebu dojímat se na Národní třídě, či tam dokonce pokládat květiny.“
(164) Jo, ten tedy má paměť … takovou selektivní. 😛
Dvd,
Kulhánek je mi čím dál tím sympatičtější. Dokonce by vypadal dobře na známkách. Na rozdíl od ostatních kandidátů…
157 Přihodilo se mi, že mi vyexpiroval řidičák a zkončil než jsem stačil vyzvednout nový. Jenže jsem potřeboval jet. Překvapivě jsem zjistil, že automobil funguje i bez něj.
Předpokládám, že léky by účinkovaly i bez předpisu. Tak jako revolvery bez zbrojáku. Tak jako spousta jiného bez spousty jiného. Zajímavé.
To jsem vloni nebo předloni zjistil taky. Měl jsem sice papír, že jsem požádal o nový, ale na ten pomahač a chránič nemusí brát ohled. Jenže, jak stárnu, tak už jsem nezajímavý i pro revizory DP, tak snad i pro policajty.
Hm. Tak mě od doby, kdy můžu MHD jezdit zadarmo, revizoři kontrolují čím dál, tím častěji.
Buďte ráda, vypadáte zřejmě zachovale! 😉
Nevadilo by mi to tak vysvětlovat, ale bohužel.
OT: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/V-Evrope-uz-ted-jsou-tisice-fanatiku-pripravenych-zemrit-za-Allaha-A-Islamsky-stat-vazne-nekonci-tak-hloupi-jeho-sefove-nejsou-Bezpecnostni-analytik-tusi-velky-utok-jeste-pred-Vanoci-512776
Myslím si, že blízkost konce EU je možné měřit podle narůstající absurdity nápadů, které se z ní valí na členské státy. Omezování práv majitelů střelných zbraní je dobrým příkladem, protože i ta slabomyslná směrnice obsahuje tezi, že mají posléze následovat další restrikce. Takže ano, další takové pitomosti se určitě objeví, a to tím spíše, čím více se bude EU propadat do agónie a snažit se budit dojem, že dělá něco užitečného. Existuje velmi jednoduchá cesta, jak se tomu bránit, ale drtivá většina politiků na ni bohužel nemá odvahu. Myslím tím otevřené odmítnutí, asertivní NE.
Je nutné co nejrychleji definitivně schválit novelu ústavy a na jejím základě říci, že držení palných zbraní je věcí národní bezpečnosti, takže ho unijní právo nemůže regulovat. Nevést o tom s EU žádné debaty, prostě to jasně deklarovat jako hotovou věc. Ta směrnice by pro nás vůbec neměla existovat. Jakékoli správní nebo soudní řízení bychom měli ignorovat, a kdyby byly uloženy nějaké sankce, tak je ignorovat také. EU ve skutečnosti nemá žádné páky, jak někoho přinutit k poslušnosti. Nehrozilo by nám naprosto nic, leda další várka patetického fňukání z Bruselu. Tohle už není téma pro kompromisy, protože tady jde o naše životní zájmy a vnitřní bezpečnost, takže je namístě tvrdá neústupnost.
Zajímavé to je i osobou autora (Lukáš Visingr, předtím se často objevující v LN nebo MF Dnes). Z dlouhodobějšího pohledu je patrné, že pravdolásce úporná snaha ostrakizovat Parlamentní listy příliš nevychází. Kdyby si člověk trochu dal práci, dnes by v PL našel už desítky těch, kteří současně mají (nebo nedávno měli) přístup i do mainstreamových medií.
177 Karle, to bývalo právnie klánie a porubanie, když nějakou dobu bylo trestné řídit bez řidičáku. Sice úmyslem (jestli se to tak dá říci, protože je otázka zda zákony schvalující mašina je způsobilá nějakého úmyslu) zákonodárce bylo trestat ty, kteří řídí ač řidičský průkaz jim nikdy nebyl vystaven a proto je na ně hledet jako na řidičsky nezpůsobilé, leč v policejně justiční siti zpočátku vázli i ti, kteří řičičák neměli u sebe, protože si ho zapomněli a ti, kterým vyexpiroval a nestačili si vyzvednout nový, o který včas požádali. Kdyby těm lidem, u kterých to nakonec skončilo jako přestupek nebylo skrzevá trstní popotahování ouvej, byla to úžasná prdel, jak někteří měli úpornou snahu za tohle flastrovat a jak zdůvodňovali jak a proč je tuze nebezpečné nemít u sebe řidičák ausgerechnet při kroucení volantem. Naštěstí převážil názor funkčně gramotných. Po krátké době zákonodárná mašina ten paragraf zrušila. A vydala nový trestní zákoník, ve kterém ten paragraf také není. Naštěstí. Protože nové pojetí trestného činu je, po údajném nějaké vyspělém západním lidskoprávním vzoru, formální, ježto materiální stránka, tedy nebezpečnost činu jako nutná podmínka trestnosti byla co totalitně komunistická opuštěna. Sice po osvíceném omlácení návrhu zákona o hlavu dolní komoře horní komorou (díky, Juro) se podařilo vpašovat obecný korektiv, ale není to úplná náhrada.
Hlavní je, že to dobře dopadlo, hned druhý den jsem si řidičskou povolenku vyzvednul.
Ale proč vůbec, když PaCh může v databázi ověřit řidiče i vehikl.
Kolik rozličných glejtů dnes člověk u sebe mít jen k vylezení ven…
181 … Což ovšem nic nemění na tom, že zároveň se v PL (celkem hojně) objevují i očividné a primitivní voloviny (až se člověk leckdy neubrání podezření, zda tam snad režim nenasazuje provokatéry, podobně jako výtržníky na demonstrace dělnické mládeže). A pak řada (ne-li většina) článků, které jsou takňák mezi. Kupříkladu na tento jsem chtěl odkázat už před pár dny, jen nebyl čas:
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Dohoda-KGB-a-CIA-Deleni-majetku-a-moci-Schuzka-Havla-a-Sorose-v-roce-1986-na-ambasade-USA-v-Praze-Vondra-Uhl-Sabatova-Dokumentarista-o-tom-kdo-pripravil-17-listopad-512466
Podle toho, co pak následovalo, tedy primárně likvidace průmyslu (o kterém nám bylo stále předhazováno, jak byl zaostalý a špatný), rozprodej energetických sítí a produktovodů a části zemědělství, tak si dovolím říci, že pokud to bylo v režii, tak ne v sovětské.
Tohle totiž souvisí s otázkou, o níž jsem v uplynulých desetiletích přemýšlel poměrně často. Až do roku 1988 jsem pracoval v tamtom vejzkumáku za Prahou, a můj pohled asi zůstal formován tím, co bylo vidět odtud. A musím říci, že dodnes jsem si neudělal jasný názor na konkurenceschopnost a (což není totéž) životaschopnost československého průmyslu, dejme tomu ve stavu k 1.1.1990, v nějaké alternativní historii.
Abych to ukázal aspoň ve zkratce: Tehdy, tj. v době, kdy Intel přicházel s 32-bitovým 80386, kupříkladu horkotěžko dokázali (v Piešťanech?) vyrábět kopie 8080, tedy čipu, který měl asi 40× méně tranzistorů a byl o 10 let starší. Tehdy to vypadalo jako učiněné zoufalství; jenže ve srovnání s tím, jak vypadají dnešní procesory a co by zde šlo dělat dnes…
Zhruba řečeno, myslím si, že komunisti československý průmysl uvedli (nejpozději počátkem 70. let) na takovou trajektorii, na níž se pak nutně musel (samovolně) rozkládat i bez nich. Jiná otázka je, zda by bývalo vůbec myslitelné mu nějakými vnějšími zásahy pomoci přežít. Na to neznám odpověď. Na druhé straně, čistě teoreticky, kdyby byl přišel nějaký mecenáš s neomezenými kapitálovými zdroji, a řekl: „Deset a třeba i dvacet let mohu krýt libovolně vysoké ztráty, a chci jedině to, abychom po této době byli konkurenceschopní“… Jenže třeba v případě onoho vejzkumáku si stále ani zbla neumím představit, že (a jak) by tohle fungovalo.
181 Zpátečníku, jsou-li připraveni, kdo chce kam, pomozme mu tam.
Zpátečníku, co mohlo přežít, to přežilo. Problém k 1.1.1990 byl především v absenci cenového korektivu, v momentě, kdy se narovnaly ceny, projevila se zoufalá neefektivita mnohých podniků.
A jak už jsem zde několikrát psal, s nízkou produktivitou ve srovnání s Německem nebo Rakouskem se potýkáme dodnes. Podotýkám, že produktivitou nemám na mysli vynaložené úsilí, nýbrž výsledek.
Inu, československá ekonomika byla stavěná na spolupráci v RVHP. A tam konkurenceschopná byla.
Jinej problém byl v to, že československé firmy byly vysávány formou odvodů státem úplně, pokud chtěly a potřebovaly investovat, musely o peníze žádat nahoře , no a málokdo měl úspěch.
To vysávání mohlo být oddůvodněné dočasně, pokud bylo třeba investovat do výstavby nových podniků, ovšem trvale to byla cesta do pekel.
Vedlo to, kromě jiného, k nedostatečné obnově výrobních prostředků.
Další problém, jak jsem kdysi někde četl, bylo to, že skoro po každé, když chybělo něco v sortimentu výrobků v RVHP, tak to rusové hodili na krk nám.
A na tolik požadavků jsme neměli dostatečné výzkumné a vývojové kapacity.
Nakonec se cosi spytlíkovalo, ale žádná sláva po stránce kvality a užitné hodnoty to nebyla.
Foundry, 🙂
produktivita práce je dána hodnotou výroby na pracovníka, a tedy hodně záleží na strojním a jiném vybavení.
Fabriky, kde je automatizace a roboti mají tu produktivitu práce samozřejmě vyšší.
Ovšem ta produktivita práce tak úplně nesouvisí se ziskovostí.
Pokud je zaměstnanec lacinej, může být ziskové pracovat na jednodušším vybavení , a tedy s nižší produktivitou.
185 — Problém k 1.1.1990 byl především v absenci cenového korektivu (…) — Foundrymane, neumím se ubránit dojmu, že problém byl podstatně hlubší. Jako příklad bych uvedl poutavou tehdejší debatu v jiném výzkumáku o pár kilometrů dále, kde perestroika přinesla módní slovo chozrasčot, tj. ekonomickou kalkulaci alespoň uvnitř podniku. Tehdy se prý všichni šéfové jednotlivých jeho složek vyjádřili, že chozrasčot samozřejmě ano, že ovšem oni jsou ve ztrátě a trvají na tom, aby to bylo respektováno.
Ono to poněkud souvisí s jinou debatou, kterou jsem se zde (marně, jako vždy) pokoušel vést o dnešní ekonomice: Můj dojem je, že zastánci volného trhu a kapitalismu zpravidla mívají do svého uvažování (leckdy, ne-li většinou, nevědomě) zabudován jeden podstatný, ba zcela základní předpoklad, totiž že investice přinášejí (alespoň v průměru) zisk, a v důsledku toho nějak nedokáží uvažovat o ekonomice systému, v němž tento předpoklad neplatí — což dle mých dojmů je právě případ současného západního světa, a dle mého dosti pevného přesvědčení byl také případ reálného socialismu.
Díky tomu (a příbuzným mechanismům) jsme tehdy dospívali k zajímavým paradoxům: Tak například, socialistický podnik byl tím perspektivnější, čím byl zaostalejší. (Možné vysvětlení paradoxu vyplývá z faktu, že zaostalost bývala positivně korelována s tím, že se podnik nacházel v nějakém segmentu nepříliš zasaženém technologickým pokrokem.)
Ale jak už jsem napsal, ani po těch dlouhých letech to nemám pořádně rozmyšlené; do případné debaty bych se proto pouštěl jen tuze neartikulovaně…
183, Zpátečníku, jenže srovnávat s Intelem, to je jako srovnávat náš kosmický program s NASA. Třeba porovnávat v rámci kategorie. Například v Rakousku dělali lepší procesory než tady?
A jak je to dnes? Německé procesory, francouzské disky, španělské grafiky, italské digitály?
Byla na tom Škoda Plzeň tak mizerně? Nebo Poldi Kladno vyrábějící sedm procent světové produkce špičkových ocelí? Byli jsme na tom tak špatně ve výrobě a vývozu velkých celků pro chemický, potravinářský a energetický sektor? Co bylo příčinou opuštění zahraničních trhů v oblastech kde jsme měli dobrou pověst? Proč došlo prakticky k likvidaci vojenského průmyslu orientovaného i na vývoz? Jak nás poškodila a poškozují embarga? Kdo nás nahradil? Co bylo příčinou likvidace našeho cukrovarnictví? Co bylo příčinou ztráty soběstačnosti v produkci základních potravin?
Byla to opravdu naše tak zoufalá všeobecná zaostalost, neúspěch na trhu, nebo politické prosazení cizích zájmů? Objektivní technologické a hosdpodářské příčiny, nebo důsledek vlády docilních idiotů s mentalitou kočích a kuchařek volených docilními idioty s mentalitou kočích a kuchařek? Ostatně na západ od našich hranic je to čím dál podobnější.
Hrabu se v historii, není to jen minulých osmadvacet let, není to jen předminulých čtyřicet let, není to jen předpředminulých…. Nynější stav je důsledkem velmi dlouhodobého vývoje.
Ještě k 181, jestliže tohle o nich víme, co nám brání jednoduše je….zabít?
Co, kdo nám v tom brání? Víme, že jsou vlci, že nás ohrožují. Ale z nějaké příčiny si zakazujeme je zabít. Ač technicky by to nebyl problém. Místo toho vždycky když si vyberou oběť z našeho stáda, zmůžeme se akorát na bečení „musíme se sééémknout! Béééé! Ostatně stejně tak hájíme i darebácké ovce mezi námi aby jim nebylo ubližováno. Protože mají svá ovčí darebácká právááá, béééé! Ubližovat jim se nesmí. Nééééé! S ovci, kerá se vzepře bude zle naloženo. Protože béééé….
Zpátečníku, jen bych podotkl, že nikdo v socialismu nemohl vědět, jestli je ve ztrátě nebo v zisku – bez objektivně zjistitelných cen je kalkulace nemožná.
Schumi, jak Poldi, tak třeba Královopolská nebo Škoda Plzeň sice vyráběly solidní zboží, ale neúměrně draho. A pak přišel náraz hubou na realitu.
Zpátečníku, PL zprvu zajímavý zdroj zajímavých „necenzurovaných“ informací se mi čím dálvíc jeví bulvárně žumpózní.
192 Foundry, v tom případě je otázka, proč ten náraz přišel tak kách. Co se tak kách změnilo na trhu. V jaké míře privatizace tak jak byla, byla podmíněna racionálně ekonomicky, v jaké míře ideologicky politicky, v jaké míře osobními zájmy „správců národního majetku“.
193
Schumi,
je to trochu jinak. PL umožňují publikovat každému , kdo tam publikovat chce- a záleží na tom, co si z toho vybereš.
Zda autorovi věříš. Anebo ne.
Jiné média autory censurují – některé nechají u sebe publikovat, jiné nenechají.
Některé názory si prostě jinde nepřečteš.
194
Schumi, velkej vliv hrála změna úvěrových podmínek – třeba úroky na dřívější úvěry na trvale se obracející zásoby, najednou přeměněné na komerční úvěry.
Za podmínek inflace docela vysoké.
190 – Německé procesory (…) – Siemens myslím pořád něco dělá, ovšem spíše z kategorie MCU…
K dalšímu odstavci: Zhruba se mi (v návaznosti na to, co jsem napsal) jeví, že snad ještě tak nejživotnější bývalo to, co jen udržovalo a oprašovalo předválečné tradice, případně nadějné začátky ze druhé poloviny 40. let…
(…) zoufalá všeobecná zaostalost (…) – Když já si pořád myslím, že zaostalost není podstatou věci, ta byla jinde.
Zkusím vysvětlit, na příkladu k té zaostalosti: Pamatuji se, jak jsme s kolegou tehdy před 30+ lety cosi skoro do půlnoci vymýšleli k mikroprocesorovým systémům (v takové té kóji z hliníku a (dráto?)skla, vestavěné do jedné z chodeb FELu) a cestou na poslední metro pak debatovali o emigraci: „Hm, a myslíš, že by ses se znalostmi téhle [zdejší zastaralé] technologie dokázal na Západě uchytit?“ Na to odpověděl cosi, co mi i dnes zní rozumně: „No, současnou generaci [jejich] technologie bych se asi už nedoučil, ale tu příští už ano.“
(…) nebo politické prosazení cizích zájmů (…) Jenže ony se v těch cizích zájmech asi nedají politické zcela oddělit od ekonomických. Pokud zde v tom zaniklém cosi bylo životaschopné, je divné, že si to nikdo tehdy nekoupil a neprovozoval dál…
— — —
K posl. odstavci: No, už párkrát jsem zde psal, že jádrem problému jsou pravdoláskaři; ovšem nikoliv jeho prvotní příčinou. Že Matěj Stropnický se svým homosexuálním přítelem nepůjdou bránit hranice Evropy před africkou a arabskou infiltrací, je naprosto evidentní; jenže, a na to bychom holt neměli zapomínat, stejně tak by se tam moc nechtělo ani průměrnému (a tím méně nadprůměrnému) produktivnímu Evropanovi.
196 halladine, jenže to byla změna vnitřní, ne exportních trhů. Změna nějakých parametrů vyvolala změnu jiných parametrů. „Změníme nějaké prarametry, zbytek vyřeší trh.“ Vyřešil jak vyředšil. Třebaže trh… Nový Velký Bratr za Louží nařídil, kam všude nesmíme vyvážet. Protože demokracie a lidská práva. Jak po novu jsou nazývány prachy a obchodní zájmy.
PL jen konstatoval, že informační kvalita šla dolů.
197 Zpátečníku, rozumím, zajímavé, podnětné, motivující, k zamyšlení, k diskusi.
Summa technologicae…
198
Možná je tam víc šuntů. Ale radši si budu sám vybírat, čemu věřit, než bych měl přístup jen k něčemu „filtrovanému“