Dušan Neuman
Ač někteří konservativci vytahují láhve šampaňského, není co oslavovat. Boj se přenese jen na jiná bitevní pole. K hlubšímu porozumění je třeba trochu podrobnějšího vhledu.
Osobně jsem po dvou letech Trumpovy vlády přesvědčen, že je dobrým presidentem. Přesněji, daleko lepším než jsem očekával. Volil jsem ho jako menší zlo a říkal si, že budu spokojen když splní dvě z mých přání – jmenuje konzervativního konstitucionálního soudce do Nejvyššího soudu a zastaví Obamovo regulační zelené šílenství. To splnil docela rychle a ten zbytek je už jen třešnička na dortu. A ne jedna.
Ekonomika se skutečně rozhýbala. Stačí se porozhlédnout v ulici kde bydlím. V roce 2016 tu bylo 18 domů na prodej, většinou „bank foresclosure“ – pro nesplácení hypoték. Dnes ani jeden. Nezaměstnanost je na nejnižších číslech co pamatuji a u černošské menšiny vůbec nejnižší od doby kdy se vedou statistiky. Také je nejnižší počet lidí závislých na podporách (food stamps). Pennsylvanie prodává antracit do Evropy, zejména na Ukrajinu a severní okresy rychle bohatnou z frakování.
Když si to promítnu na pozadí Trumpova – podle mne neuvěřitelného stresu – kdy každý den musel čelit nejen washingtonské byrokracii – kterou definoval jako “deep state” či politicko-byrokratickou bažinu, ze všech stran podporovanou medii (95% zpráv o Trumpově vládě v hlavních nediích bylo negativních), pak klobouk dolů. Jen o spiknutí s Putinem bylo opublikováno za poslední dva roky přes půl milionu článků.
Je mi jedno, že má chudší slovní zásobu než já imigrant, je mi jedno kolik bab přefiknul a co jim za to zaplatil, (proti JFK je to stejně jelimánek ), je mi jedno kolikrát udělal bankrot a že má vkus otce Kondelíka. To všechno je mi jedno pokud výsledky posunují tuto zemi dopředu.
A to posunují přes soustavnou sabotáž Demokratů, která někdy až hraničí s vlastizradou. Jak jinak si vysvětlit, že ve chvíli kdy ve Vietnamu jednal s Kimem, spustili proti němu doma kongresoví Demokraté takový útok, že si tlusťoučký diktátorek musel myslet, že to má Trump spočítané a začal si diktovat. Trumpův neúspěch v Hanoji stoprocentně přičítám mstivým idiotům Pelosi a Schumerovi a celé té bandě okolo.
Vím jak ruské zpravodajské služby pracují, byl jsem jejich nátlaku vystaven a vlastně kvůli němu jsem emigroval. Měl jsem kliku, že se to povedlo. Jsou dobré a protože nepodléhají politickým změnám jako CIA a FBI, jsou konsistentnější, mají historickou povědomost, dlouholetou praxi, znalost protivníků a za minimální náklady dokážou způsobit velké škody.
Od počátku protitrumpovské kampaně jsem nevěřil a nějakém spiknutí. Demokraté nezkousnuli prohrané volby. Nedovedou si to vysvětlit – neboť chtějí pro svět jen to nejlepší a nepochybují, že volby Trump ukradl nějakým nečestným způsobem.
Dokonce jsem dodnes přesvědčen, že v počátku předvolební kampaně Rusové sázeli víc na Hillary, protože už jí znali, znali její slabá místa, věděli, že je hamižná a jak je korumpovatelná. Donald, zejména po krachu Trump Tower projektu v Moskvě, byl pro ně nepředvídatelný. Rusům nikdy nešlo o podporu jednoho kandidáta, ale o rozvrácení amerického politického systému, o znervóznění voličů a státního aparátu, zkrátka o nalezení nejslabšího místa, kde by bylo možné poškodit protivníkovu politickou stabilitu. Trump byl jen jedním z pěšců na ruské velmocenské šachovnici. Pochopitelně, po jeho zvolení se ruská taktika přizpůsobila výsledkům voleb a jsem si téměř jist, že s velkou zlomyslností začali zásobovat ‘nevertrumpovce” čímkoliv, co mohlo Trumpa očernit. A idioti jako Adam Schiff jim to sežrali i s udičkou. Největší malér USA je dnes je stav medií. Ta se stala hlásnou troubou vizionářských dobroserů jimž, v šedesátých letech zatemnilo mozek LSD, obdiv k Che Guevarovi a rozpuštění se ve vstřícných dívčích klínech bez následné zodpovědnosti. (Ne, že bych se zrovna tomu tehdy, byv tu, bránil). Na pozadí amerického snu vznikla jakási akademická třída, která ovládla vzdělávání, media a zábavu, tedy nejvlivnější nástroje na formování myšlení nastupujících generací.
Media se nenávisti k Trumpovi a tomu co reprezentuje, nevzdají. Už dnes cirkulují články o 19 nových vyšetřováních subalterních vládních, většinou lokálních, institucí se stejným cílem jaký měla Muellerova kamarila – zničit Trumpa a jeho konservativní agendu, anebo aspoň ho tak očernit, aby ztratil přízeň voličů. Tato kampaň se potáhne celé dva roky až do příštích voleb. A je jedno, že bude skoro stoprocentně falešná, vystavěná na “fake news”. Tak to vidím já a je mi z toho ouzko. Cítím, že už jsme už druhým rokem ve studené občanské válce a jen nevím, jestli už někde nežhne doutnák.
Zpátečníku, intelekt, který se zabývá řešením neřešitelného ač ví, že je neřešitelné, není břitký, nýbrž blbý. Jako se znalostí termodynamických zákonů stavět perpetuum mobile.
Co se týče umělé iteligence, nynější stroje nefungují jako mozek. Nejsou inteligentní v ve smyslu představy lidské (pro rakoouskou školu kdyby sem nahléda, nejen lidské) inteligence, nýbrž jsou to jen rychlí blbci. Mozek není elektrický počítací stroj, ale, velmi zjednodušeně, jeho kombinace s chemičkou. Navíc software je integrovaný s hardware, jehož struktura je proměnlivá. To vše je zahrnuto do vlastnosti „živý“. Tím v něčem dosahuje výkonnosti, která strojově nebyla překonána. Vrcholem je, že si uvědomuje sám sebe. Na druhou stranu má konstrukční a principielní přirozená omezení daná vývojem. Výkonnost aritmetických operací je velmi nízká, není na ně konstruován. Na druhou stranu jiným než aritmetickým výpočetním způsobem umí bleskově řešit problémy, které takovým způsobem jsou řešitelné obtížně nebo zatím jsou neřešitelné. Neřeší je matematicky přesně, ale přibližně, na základě přírozního výběru, v míře nezbytné pro svůj vývoj do nynější podoby. Zato v porovnání se strojem je řeší s minimální náročností na zdroje (komplexní spotřeba zahrnující spotřebu na evoluci celého organismu zahrnující jeho kulturu, v jejím rámci motivaci a vše s tím spojené, je mnohem vyšší) daleko efektivněji. A nutně efektivněji, jestliže do spotřeby na stroj jsou zahrnuy náklady na vývoj toho, který nakonec stroj vytvořil.
Na druhou stranu, mozek je přirozeně, na základě vývojových preferencí omezen ve výkonnosti vstupů a především výstupů. Nejvýkonnějším vstupem je vstup optický a jemu odpovídající zpracovávající struktury. Druhým je vstup zvukový. Řečový výstup je velmi pomalý. To způsobuje potíže v komunikaci se stroji ale i s ostatními lidmi. Propojení mozků přes jejich přirozené výstupy a vstupy (optický výstup naprosto chybí, je částečně nahrazován „optomechanickým“ – kreslením, také velmi pomalým), je, v porovnání s objemem dat v nich zpracovávaných za jednotku času, i s výslednými myšlenkami, je zoufale pomalý. Nelze rychle a v úplnosti přenést obraz, zvuk, pocity. Verbální komunikace pro vyjádření mnohého je velmi hrubá, její intepretace je podmíněna faktory jako je obecná kultura, individuální kultura, znalosti, osobnost. To znamení, že ani komunikace mezi dvěma jedinci stejné kultury, užitý prostředek, nejčastěji řeč, není plně kompatibilní. To je příčinou dezintepretací nedorozumění s velmi závažnými důsledky.
Abychom si pomohli, používáme nástroje a složité „protézy“. Kalkulačky, počítače. Ty zlepšují naše možnosti, na druhou stranu působí na naše mozkové struktury, které se jim přizpůsobují. V něčem, jde-li o používání protézy (počítače) jsou výkonnější, v jiném, protože nejsou používané, jejich výkon klesá. Například když i pro jednoduché početní úkony používámě kalkulačku. Ano, ve výsledku je to efektivnější, ale má to i negativní důsledky. Využívání IT nutně mění strukturu mozku. Především v průběhu jeho vývoje od dětství. Mění způsob myšlení a tím i chování. Interakce s IT se promítá do stylu verbální komunikace. Má sociální důsledky a spolu s nimi i důsledky osobnostní. Omezení sociální interakce ve prospěch interakce se strojem (který „neodmlouvá“) může, podle dispozic, být příčinou rozvoje poruch osobnosti, nebo je-li taková porucha, například autismus, aspergův syndrom, může být příčinou jejich nedostatečné kompenzace v důsledku nedostatečné přímé sociální interakce, pro kterou není nutnost ji vyhledávat.
IT má za důsledek v dějinách lidstva významnou změnu, o to významnější a pozorovatelnější, že je ryhlá a globální. Na jednu stranu dává úžasné možnosti, na druhou stranu je velkým nebezpečím.
Zpátečníku, “ bezmocné skučení “ je pro takové jakým jsi například Ty, příznačné. Místo abys se zařadil do proudu lumíků běžících k moři, aby ses polečně s nimi nadšeně vrhls útesu, skučíš v pankejtu.
Ber to jako svůj úděl, ve kterém nejsi sám. Z mého pohledu je lepší takhle skučet v pankejtu, zvlášť jestliže takhle komfortně. Jestliže se takhle můžeme vykecávat, je nám houby zle. Za sebe dávám přednost skučení v pankejtu. Zvlášť v tamní zajímavé společnosti. Přejme si a snažme se, aby při tom, přinejmenším zůstalo.
Do zábavního podniku vtrhne chlápek, zařve Alláhu akbar! a kalašnikovem postřílí spoustu lidí. Když mu dojdou náboje, vtrhne tam prototeroristické komndo (jsme v jedné nejmenovaném středoevropském městě, náhodou akorát kolem jelo autobusem). Chlápek odhodí kalašníkova, zvedne ruce nad hlavu, že se vzdává, že využívá práva nevypovídat, a že požaduje advokáta. Leč padne výstřel a chlápek se mrtvý skácí na zem. „Kterej blbec vystřelil?“ řeve velitel. „Promiňte, šéfe, já jsem neslyšel“ odpoví jeden člen komanda. „Včera jsme měli střelby a od tý doby jsem ještě nahluchlej.“
Po ranu (Dobre rano!) tu vidim zajimava cisla:
Pythagorova veta ………………………………………24 slov
Otcenas……………………………………………………66 slov
Archimeduv zakon……………………………………..67 slov
Deset prikazani………………………………………….179 slov
Americka Deklarace nezavislosti………………….1300 slov
UstavaU.S.A. se vsemi doplnky……………………7818 slov
Vyhlaska EU o prodeji zeli…………………………….26 911 slov.
CQ, CQ, CQ všem: Ale není to pro odlehčení!
https://kechlibar.net/2019/03/30/uprimne-jsem-ztratil-trpelivost/
Ke skučení v pankejtu:
Je třeba skučet tak nahlas a tak vytrvale, až to ty, kteří směle kráčejí po cestě opačným směrem začne silně zneklidňovat. Bo fix!
Přátelé, já bych vás rád dostal z filosoficko-politických výšin trochu na zem. Znáte někdo formulku, podle které se řídí rozestupy mezi pražci na kytaře či ještě lépe na mandolíně? Dostal jsem se k velice zajímavému korpusu, na který musím udělat krk. Bohužel korpus zhluboka kašle na nynější formy a je cca o 14 cm delší než mají současné mandolíny. Pokud bych přidal krk od současné mandolíny, vypadalo by to směšně, nebo bych na mandolínu hrál snad jako na citeru. Takže musím udělat atypický krk i atypický hmatník.
Ještě mne napadlo udělat hmatník podle tenor banja a z mandolíny udělat mandolu. Takto inovovaný hudební nástroj by však vypadal jako tenisová raketa.
StK, ten muslimuv dopis mne dal hubu do podkovy. . .I ja jsem se kdysi davno nasel v situaci, ze uz jsem zadny jiny krok nevidel, nez od vseho utect. Ten autor dopisu vsak nema kam utect, zda se.
Frantisku Prvni, ty si nesmirne komplikujes zivot. Coz foukaci harmonika?
TAk si tu foukací harmoniku pořiďte Vy, P.M. a můžete dát s Františkem dohromady kapelu a poskytovat tomu skučení v příkopech hudební doprovod. 😉
To bude symfonie 😀
Kocoure, naopak. Skučet nanejvýš tiše. Aby jsoucí po „správné cestě“ Tě neodvlekli s sebou.
Františku, to je zajímavý nápad….
Netrap se s tím a dones ke kytaráři/mandolínáři. Měl by vědět.
Ano, foukací harmonika je dobrý nápad. Kapesní nástroj. Akorát v případě nouze se nedá použít ani jako pádlo ani jako palivo. Také příčná flétna je zajímavá. Zvlášť když jsoui protivní sousedé. Ostatně co housle? Také splní účel.
Samoučně pokračuju v brnání na kytaru. Po včerejším večerním zážitku s nadsousedy, standardní zpěvy doprovázené bubnováním a navíc skučením a dupáním, neboť k větší radosti a přízni JHVH zapojuje rodinu a návštěvy, uvažuju, že bych se začal učit na příčnou flétnu….
Tak jsem zase zcela mimo …
Schumacher
(24.3.2019 | 15.33) napsal:
Mado, upalování vdov je hinduismus.
Hlavně to bylo opatření proti otrávení manželkou. 😉 Náboženstvím to bylo zdůvodňováno. Možná.
MaYdo.
Já proti věřícím mám jen jednu věc. odhadnout, kdy mluví za sebe a kdy za „Boha“.“
Ano. Proti obchodníkům také nic nemám. Ale tam vím, že mluví za provizi . 🙂 A ta je v podstatě jedna. Výkladů jednoho boha je mnoho. 😉
Ostatní se nenechte rušit, já to jednou dočtu. 🙂
To tedy byl večer…. Navíc jsem na starém noťasu pro nové SSD měnil XP za Lubuntu 18.10. Prý nenáročný systém, i pro staré notebooky. Sranda až do rána…. Bych se na to vyprdnu, jenže pracovně je pro mě užitečný. Tenhle měl všecho potřebného dost, akorát instalace hlásila, že „nesplňuje některé parametry“, neuvedeno které. Nakonec se po pátrání dověděl, že snad by fungovala verze 14….Už jsou zpátky XP nainstalované z recovery. To byl opruz naklonovat ze starého disku na SSD aby recovery fungovalo. Acronis hlásil chyby na zdrojovém disku. Nakonec aby to šlo, musel sjem odstranit datový oddíl, mě jsem rozděleno pro uživatelská data. Po přenesení čistá instalace z recovery. Pak nastavení velikosti diskových oddílů. Úžasný Aomei partition magic…. To už byla radost. Nakonec SSD fresh od Abelsoftu. Vše chodí jak má, svižněji než před tím. Ale umím si představit lépe využitý večer. Navíc ten randál shora. Tohle poslouchat jako JHVH…. bych mu ukázal, co je to boží nepřízeň. Vzpomněj jsem si na Joba. Jak byl snaživý. Jestli ve své horlivosti vyváděl tohle, pak se nedivím co na něj shora padalo.
maYdo, ta kapela, valejici se v koprivach a lopuchach v prikope s jedinym stojicim Schumacherem hrajicim solo na pricnou fletnu podbarvenou tichym skucenim sboru by byla velmi inspirativni.
„Hlavně to bylo opatření proti otrávení manželkou.“
no, to bylo docela hloupý opatření. Za života mohla manželka otravovat a když se jí konečně mohl nebožtík zbavit odchodem na onen svět, tak ho měla následovat?
Ještě musím aby nedošlo k nedorozumění, dodat.
MaYdo. U vás jsem v naprosté většině přesvědčen, že mluvíte za sebe. Někdy za víru, ale to je jasně poznat, tudíž proti tomu nemám nic.
Problém s věřícími je;
Všichni (křesťané) mluví o lásce k bližnímu. Jen málokterý ji má.
Nikdo nemluví o upalování nevěřících. Ale kolik z nic by si to přálo? 😉
MaYdo. Kdybyste tam přidala smajlík, byl by to dobrý vtip. 🙂
PM, mohl by to být jedinečný zážitek. 🙂
ale nevím, proč v tom příkopě skučet. I příkopem se dá kráčet, pokud je cesta ucpaná davem, který se hrne opačným směrem.
Nebo přes pole, lesem…. prostě cestou necestou. Jsou i jiné možnosti než skučet v příkope něbo se nechat vláčet davem. A možná narazíte na překvapivá místa a na nečekané možnosti, který byste na tej silnici minul.
„Problém s věřícími je;
Všichni (křesťané) mluví o lásce k bližnímu. Jen málokterý ji má.“
Ale to je normální. Ti, co ji skz)tečně mají o ní obvykle nemluví. Oni ani ti skutečně věřící moc o víře nemluví, anžto to berou za každého osobní věc.
Ale není to jen specifikum křesťanství. Vy jste si nevšiml, že velmi řasto lidi, kteří nevíc mluví o slušnosti a morálce, bývají největší kur.vy?
Kam kdybych přidala smajlík?
Jestli Vám to připadá jako dobrý vtip, tak to asi bylo myšleno jako vtip. Já k tomu někdy smajlíky dávám a někdy ne. Někdy se mi vzdá vhodnější, nechat na čtenáři, zda to pochopí. A někdy mám jiný názor a čtenář si myslí, že to je vtip, protože si neumí představit, že by někdo mohl myslet něco jiného, než si myslí on, vážně.
To máte jako s tím Pánem Bohem. Toho si taky každej vykládá jinak 🙂
Já už několik nástrojů postavil, tedy spíše hodně zničené doopravil například novým krkem apod. Ale hmatníky jsem vždy okopíroval. Teď to žádá samostatnou akci. Bohužel už tu nemáme Halladina. Ten by tento údaj jistě někde našel.
Vlasto, drobný korektiv. Upalovala moc světská, nikoliv církevní. Jestli jsi si navíc nevšiml, je to již trošku dávno. A upálených bylo daleko méně než těch, které nechal popravit Lenin.
Františku, jak se seru do lečeho třebaže tomu nerozumím, jeví se mi, že rozestup pražců na prodlouženém krku by měl být progresívně se zkracující, to se dá vypočítat.
Sice upalovala světská moc, jenže ta byla podšprajcována mocí církevní, tak že prakticky šlo o moc jedinou. Formální rozdělení na tom nic nemění.
MaYdo, tak. Stejné je to v praxi se „socialistickým humanismem“. A s“ pravdoláskou“. Humanitární bombradování…
P.M. Jako bych to viděl a slyšel. Z příkopového lopuchového stanoviště by v dálce byl vidět prchající zástup….
Oktáva odpovídá zkrácení struny (kobylka-0.pražec) o polovinu. Temperované ladění by mělo mít shodný poměr mezi dvěma po sobě jdoucími půltony, ergo mi vychází dvanáctá odmocnina z poloviny = 0,94387431268169349664191315666753.
Navrhuji poměřit na nějakém dobře hrajícím nástroji a podle toho přepočítat na délku mandolíny.
Nebo přeměřit vzdálenosti kobylka-n.pražec na vhodném vzoru a použít trojčlenku.
Honzo z Ž., to je ale temperované, ne přirozené ladění. Takže by si rozuměla s klavírem ale už ne tak dobře s flétnou nebo houslemi. Ale pravda, nevím, jak je to u nástrojů s pražci. Kytaru umím naladit, ale už ne na ni zahrát.
Nástroje s pražci jsou vždy z principu temperované.
Dovolím si vpadnout s čerstvým zážitkem,
pokud jste fanoušci detektivek Jussi Adler Olsena, pak vězte, že filmy, byť se v mnoha detailech od knih odlišující, jsou nakonec stejně napínavé, jako knižní předlohy. Právě jsme zkoukli příběh „Složka 64“ a napjatí jsme byli od začátku až do konce… zítra asi manžel poběží do knihkupectvi pro další díly.
StK to já taky. S pomocí moderní techniky. Kroutím kolíky tak až to na ladičce svítí zeleně. S hraním je to horší….
Akorát když už jsme u toho, bych rád věděl co je temperované a co přirozené ladění. Nějaké povědomí mám zkrzevá Bachův „dobře temperovaný klavír“.
V zásadě jsem spokojený když trefím zmáčknout a brnknout aby to vydalo plusmínus žádoucí tón. Pak trefit další. Kdepak nějaké rify či grify. Když vybrnkám několik tónů v souhrnu připomínajících něco známého, jsem na vrcholu hudebního blaha. Akorát opletené struny začínají drnčet protože jsou v místě pražcl tak obrnkané, že opletení je přebrnkané. Čeká mě výměna strun. Bude klánie a porubanie.
Matzurko, čtu co čtečka dá od Toma Clancyho. Až dočtu, budu pokračovat v tom co čtečna nemá. Škoda, že umřel, je příjemně čtivý.
Dobré zas ráno… IMHO, je třeba blahopřát čobolům, že si zvolili… Lépe už to nešlo – aby se jim tam lépe a radostněji umíralo…
Schumi,
Pokud cvičíš na kytaru s těmito vysledky, pak si myslím, že jseš tomu nadhlavnímu zajordánskému Slovanovi důstojným protivníkem…
Nezdráhej přitvrdit…..
To Hlavoun: Jistě, neuvědomil jsem si, že běžně hraje celá délka struny.
OT: Konečně – po všech těch stokách fekálií, prýštících z myslí pravdoláskařů čirých jak studánka – kritika presidenta, která dává trochu smysl:
To bylo ovšem včera. Dnes je čínským prezidentem – spíš tedy již doživotním císařem – pan Si Ťin-pching, který začal dávat jasně najevo, že sázky na pozápadnění Číny byly naivní, že Čína se bude spíše skrz peníze, hedvábné stezky, investice a vliv snažit počínštit a koupit Západ. A Západ začíná ze svého nadšení pro čínskou transformaci procitat. Trump dokonce pochopil, že strategickým rivalem a potenciálně hlavním nepřítelem USA je namísto vojensky silného, ale ekonomicky a technologicky slabého Ruska právě Čína. V tomto procitání Západu sehrál drobnou vedlejší roli nešťastníka i náš Miloš Zeman. Se svou čínskou politikou opět projevil brilantní talent být mimo čas i prostor, a zvětšovat tak černou díru, která po něm zůstane v moderních českých dějinách. K již poněkud vyjedenému čínskému stolu začal přicházet v době, kdy se od něj jiní začali zvedat, nebo tím aspoň hrozit. A to jen proto, aby za nekonečné náklady, ztráty důstojnosti své a své země vyškemral pár drobtů, které na talíři zbyly. A ani ty nedostal. Mistrovské dílo. Nicméně naše hlava státu pokračování velké hry o čínské platidlo jistě neovlivní.
Článek ovšem stojí za přečtení celý: https://echo24.cz/a/SBLrz/trump-boura-obamovo-dedictvi
Zpátečníku, o tomhle jsem psal už zhruba před patnácti lety. Na Psu a do iHned, když ještě byla diskuse. V době kdy to ve stínu jiných témat bylo naprosto opomíjeno neje kmány ale i ekonomickými a politickými „cepebritami“. Postupně se ta banda profesionálních ignorantů probudila do nepříjemné reality a je nucena brát Čínu vážně.
Máme jednu významnou výhodu. Hluboce kulturní. Většina z toho, co v Číně je vyráběno a zdokonalováno, je vynalezeno v naší kultuře na jejím základě. Ne prostředky, ale jako idea, která by v tamní kultuře nenapadla. Individuální doprava – automobilismus. Internet, mobilní komunikace, s možností komunikovat s kýmkoli ve světě.
Ano, Čína si zdejší odborníky kupuje. Jenže ti vyvíjejí konkrétní technologie a produkty. Kdežto idea, že něco takového by mohlo být k uspokojení nějaké potřeby, pochází od nás. Jako idea oné potřeby, která je projevem naší kultury. Proto prudký technologický vývoj v Číně nastal až na základě inspirace „západním světem“ s jeho v nějaké míře indivuidualistickou kulturou. Do té doby tomu bránila tamní kultura. To se projevilo i zde v „socialistické“ éře.
Slavia není zbytek!
Ano, Šimone. Možno ji elektrifikovat. Možná, že výhodnější by byly levné housle. Jednak bych rád vyzkoušel jak nástroj funguje, druhak jeho tón, dá-li se mu v takovém případě tak nazývat, zvláště v rukou neumělého je pro sousedy potěšením.
Dobré dopoledne v šouplém čase 🙂
Schumi, housle jsou dobrá volba. Prý žádný nástroj, pokud se octne v rukou někoho, kdo hru neovládá, není pro okolí zdrojem takového akustického utrpení jako housle.
My jsme v kanclu mívali nad hlavou nějakýho stepaře. Občas asi dával hodiny pro početné stádo slonů.
Teď je pryč a pro změnu za stěnou sousedního domu si někdo pořídil psa a často ho přes den nechává doma. Pes pak teskně vyje.
Asi budu následovat kolegy a pořídím si sluchátka……
To Zpátečník: Nedočtu, protože nezaplatím. Najdu jinde. [;>))
Ale jeden každý by měl mít svou určitou hrdost.
Neplést si prosím s nadutostí. A vstřícnost to není anální alpinismus. Číňan – a nejen on – to pozná a chová se k nám podle toho.
2 maYda: Copak housle….
Zkusila jste bydlet vedle operní pěvkyně?
Sytý alt / kontraalt s ambicí stát se evropským? Celé mé dětství…
Nezkusila. Ale znám to z druhé strany, v partě, s kterou jsem jezdila, byl i operní tenor a nějaké ty historky o reakcích sousedů na rozcvičování hlasivek jsme se doslechli.
Ale moje babička chovala slepice. A spala při otevřeném okně. Léta měla kohouta, který byl tak mazaný, že věděl, které okno je její a chodil ji v létě za svítání budit hlasitám kokrháním. MY měli tu smůlu, že jsme měli okno hned nad ní.
Teď mně pro změnu na chalupě budí datel, který zrovna vedle mého otevřeného okna po ránu pilně buduje dáry v podbití. Výhodou je, že nevstává tak brzo jako ten kohout, ale blbý je, že to je v takovou hodinu, kdy je ještě brzo na vstávání, ale už si moc nepospíte…
2 Schumi – no, housle by Ti mohly pomoci poznat ten rozdíl v čistém a temperovaném ladění… Jde o to, že u čisté oktávy máš poměr frekvencí 2 : 1, a u čisté kvinty 3 : 2… No a zatímco u čistého ladění nikdy nedostaneš shodu mezi oktávami a kvintami (obvykle se uvádí 12 kvint a 7 oktáv – jejich rozdíl je Pythagorejské koma), u temperovaného ladění ty kvinty trochu „přiškrtíš“, aby si ty zlomky na sebe sedly… Lépe to ovšem dostaneš s tónovým generátorem…
2 Schumi – no, housle by Ti mohly pomoci poznat ten rozdíl v čistém a temperovaném ladění… Jde o to, že u čisté oktávy máš poměr frekvencí 2 : 1, a u čisté kvinty 3 : 2… No a zatímco u čistého ladění nikdy nedostaneš shodu mezi oktávami a kvintami (obvykle se uvádí 12 kvint a 7 oktáv – jejich rozdíl je Pythagorejské koma), u temperovaného ladění ty kvinty trochu „přiškrtíš“, aby si ty zlomky na sebe sedly… Lépe to ovšem dostaneš s tónovým generátorem… Tam by to mohlo být i slyšet…
je nucena brát Čínu vážně — Zatím zareaguji jen mimoběžně a útržkovitě, Schumachere, jinak by to ode mne vyžadovalo příliš přemýšlení a psaní. Samozřejmě existuje obousměrná vazba mezi politikou a technologiemi, nebo ještě obecněji, mezi technologiemi a kulturou. Číňan je (např. dle Lin Jutanga) individualista také, možná více než Evropan; hledá-li však přesah svého myšlení a konání, je to jiný přesah než ten Evropanův.
Pamatuji, jak jsem někdy v 90. letech debatoval s kolegou a kamarádem, o perspektivách české elektroniky. Závěr byl jasný, Číňanům (v té době) nelze cenově konkurovat (v ničem s trochu vyšší sériovostí). Vyslovil jsem tehdy naději, že časem zbohatnou, což je donutí zdražit, neb jim bude chybět laciná pracovní síla. Jenže mezitím se stalo cosi jiného: Evropa se deindustrializovala (to je slovo!). V prostoru Českých zemí, jejichž někdejší vzestup, kulturní a politický, byl spojen právě s průmyslem a technologiemi, je to zvlášť patrné a zvlášť tíživé.
Charakter Číny (kde jsem nikdy nebyl a o níž nic nevím) se za posledních 20 nebo 30 let nejspíš značně změnil. Snad podobně mnoho, určitě však opačným směrem, se změnil i charakter Západu. Když píšeš o naší kultuře, implicitně píšeš o něčem, co zde bylo – byť i latentně, a/nebo třeba již na ústupu – přítomno ještě před 25 lety. Je to zde dosud? A co zde dnes vlastně je?
Zpátečníku FUJ!
Předestírat pravdy zrovna v neděli v poledne…
Jak tak koukám, na Slovensku se objevil Mesiáš (tedy spíše Mesiáška). Neustále se divím, kde se v lidech bere ta naivita.
Z diskuzí : místo eurohurvínka zvolena eurománička…..
Zcela vyčerpávající. A ten zbytek 🙁
Nejsou lidi.