Život není peříčko… :-D

Publikováno | Autor:

Tak zase po delší době, strávené střídavě maroděním doma v nemocnici a po ambulancích, zase zkoumám, jak se ta editace příspěvků inovacemi zkomplikovala.
Musím s lítostí konstatovat, že z tohoto pohledu bylo Bloguje.cz zlaté! Jednoduché, funkční a jak se to blogger jednou naučil, už to odsejpalo.
A nebudete tomu věřit – nastavený vzhled a funkcionality držely a fungovaly stále.
Pomaloučku sbírám sílu -hlavně psychickou- zase tu do těch novot a tajností proniknout.
Koníci ( většina) to zatím přežili a daří se jim lépe než mně. 😀
Už by mohl být konec, už toho bylo dost!!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 979 komentářů u „Život není peříčko… :-D“

  1. No, taky už Rusko přenáší tlak na Slavjansk.

  2. Všechny války od počátku věků vyhrává ekonomická převaha. Debilní politika EU spočívá v tom, že sice na Ukrajinu lifruje zbraně, ale ekonomicky podporuje Rusko.
    Ukrajina vlastní ekonomiku už v podstatě nemá, zatímco Rusko prakticky nemá žádné limity ani surovin, ani energií ani lidí,
    Nechápu, jak si někdo, kdo má alespoň povšechnou znalost historie, může myslet, že Ukrajina má šanci dosáhnout nějakého, třeba jen dílčího, úspěchu.

      • Zmijin ostrov je teď územím nikoho – nikdo tam přece nebude posílat vojáky a nechávat je ostřelovat tím druhým. Byl to jen symbol. Předmět narativu.

    • Víceméně se nyní jedná o žoldnéřský stát – celou ekonomiku platí Západ, aby Ukrajina mohla bojovat.

      • Žoldák je zaměstnání jako každé jiné.
        Ale je to poprvé, když to dělá celý stát.

  3. Já si pořád myslím, že Putin upřímně chce se Západem v budoucnu nějak rozumně koexistovat. Přičemž nemá myšlení omezené čtyřletým volebním obdobím. Pokud by chtěl skutečně spustit další železnou oponu, vůbec nic mu nebrání okamžitě zavřít všechny kohouty, z čehož by se slavná EU posrala během cca 1 měsíce.
    A Rusko by výpadek příjmů klidně vydrželo. Pak by měli šašci jako Fiala, Lipavský atd. úplně jiné starosti než vývoz šrotů na Ukrajinu.
    Evidentní brzdou je kašpar Zelenský + parta mafiánů a nácků kolem něj. A senilní trouba za mořem. Normální Ukrajinci by obnovení dřívějších úzkých vztahů s Ruskem jen přivítali, ti jen s otevřenou hubou nevěřícně sledují, co se to děje. Vždyť i ti podkarpatští Rusíni, kteří u nás pracují, normálně komunikují rusky, A to jsou většinou narození po roce 1990, čili SSSR nezažili.

  4. No, ještě k tomu tuřínu – vřele doporučuju nakládanej… (prvně jsem ochutnal v Rusku a nemělo to chybu) Lák zhruba jako na okurky nebo patizony – nutno doladit poměr cukru a octa dle chuti… Tuřín nakrájet jako na hranolky, zalejt lákem a pak tak aspoň týden vydržet a neochutnávat… (kamarádova maminka dávala do láku na okurky ještě navíc kopr a kmín, přidal jsem to i k tomu tuřínu a vynikající…) Dá se přidat i strouhaný křen. No a hořčičné semínko – zas dle chuti.
    No a tehdá to prvně bylo u kamaráda na „dače“ na Sibiři, on tam měl klasickou baňu, tak u toho se dost hoduje, takže slanina, klobásky, nakládaná zelenina, nakládané houbičky a vodka… No a v rámci té zeleniny byl i tuřín, vynikající… Do bani člověk nemůže jít na lačno, a jak mi bylo řečeno, nutno dát něco „pod vódočku“… No a kombinaci slaniny, černého chleba a nakládané zeleniny, to smím… Takže od té doby si občas nakládanej tuřín dělám… Dá se sehnat…

  5. 2 Foundry ad 21:42 – zapomínáš na řepoprase… Tedy tajtrlíkovo poradce…

  6. ještě k tomu tuřínu – padlo tady – neplést s vodnicí… No, když se splete, žádná tragédie. Vodnice je trochu víc „bez chuti“, spíše jako ředkev, ale konzumovat se dá obdobně jako tuřín… Ten tuřín je chuťově bohatší…

  7. Matzurka
    (2.7.2022 (20.29)) napsal:
    „Jen jsem jelito, že mne nenapadlo to vysít na zahrádku, teď už je asi pozdě.“
    Hele, ona je to stejně dvouletá plavuně. Takže rok sem, rok tam.

    • Nojo,
      ale do druhého roku se nechává leda na semeno, bulvičky se sklízí v prvním roce. Ale už jsem si našla, že výsev je duben-květen, prej časné letní výsevy pro zimní uskladnění sklizně. Se po tom ještě asi podívám, a zkusím, uvidíme.

  8. PeS (2.7.2022 (22.03))
    Pane, klobouk dolů. Do Tebe bych tuřín fakt neřekl. Ale zase jsi zcestovalý a mlsný, takže se nechceš připravit o dobré věci, nad kterými Kotlinští pohrdavě ohrnují nos.

    • Já se na rozdíl od zdejších gurmánů bez kvaků i mrkve a červené řepy obejdu. Celé dětství jsem to byl nucen konzumovat, byli jsme chudí, pro mě to není delikatesa ale každodenní jídlo. Ale třeba brambory, které taky byly denně mám rád dodnes v jakékoliv formě. A umím si je připravit.
      A spousta jídel je dneska jiných. Okurky třeba. To co se prodává v obchodě je cosi vizuálně podobného okurkám, ale chuť žádná. A nevoní. Když mi sestra dá pár okurek ze zahrady, je to něco zásadně jiného. Dtto mléko. Býval tady Mlékomat s čerstvým chlazeným mlékem, ale zrušili ho pro „nezájem publika“. Lidi prý raději kupovali dvakrát levnější krabicové. No a já jsem asi nestačil pro pokrytí nákladů. Ale bylo nás víc, kteří si raději připlatili. No co se dá dělat. Ani na horách už starousedlíci nechovají krávy. Býky na maso, ale krav je málo.

      • St.k
        hele, nikdo nejí denně tuřín když nemusí. Jde o to, že to je příjemné osvěžení jídelníčku. Strava má být pestrá. Nejen rumem živ je člověk.

        • O rumu toho moc nevím. A kvalitní vodka, kterou jedinou piju se z tuřínu nedělá, Ani z brambor. (kobzole, erteple, šlapka, картофел(ь)?)

          Ale třeba já měl rád protektorátní Künst-Honig – něco z bezu, cukru a umělé kyseliny citronové. Příšerná věc, ale já ji miloval. Strejda už dávno choval včely a dodával skvělý med, ale ten válečný – to byla chuť!!

  9. 2 skimic ad 22:40 – a to si představ, že mám rád dokonce misó-shiru, tedy polévku misó…

  10. Tak to mě pane nepřekvapuje. Tu má rád snad každý.
    Ale tuřín . to překvápko bylo. Viz Nickname „rusáci ukusují tuřín“.
    V Kotlince se tím já nevím proč pohrdá.

  11. Starý kocoure,
    tak pro to mléko zkuste ve svém okolí najít nějaký farmářský obchod, tam to bývá taky, určitě i kozí.
    A já kupodivu mám za delikatesu i to, jsme v dětství a mládí mívali běžně 🙂

    • kozí je supr a ještě lepší jsou kozí jogurty. To už jsme tu ale jednou točili.

  12. Jo, pro sichr: jestli jsem některé rozeslintal tak, že se vrhli do chlívku prasátku proroštovat koryto, zanechte všech nadějí. Tzv krmný tuřín tak dobrý není. Asi aby to lidi nekradli. Ten lidský je na řezu jakoby do okrova.

  13. Ad vodnice,
    to je taková ta dlouhá bílá ředkev, ne ? Ta bývá k dostání snad celoročně, ale nějak jsem neměla odvahu se do ní pustit. Zkusím; někde ve staré kuchařce jsem měla recept na čínskou polévku s touto „ředkví“, tak to dohledám.

  16. A já už se těším na zítra na nějakou flákotu jen „ozdobenou“ něčím po čem rostou zuby a uši.

    • Opravdu zle bude až budou prázdné popelnice.

      • No, už teď bezďáci nadávají. Nic pořádného tam není, jen zbytky. Lidi začínají šetřit.

  18. Do „vaničkového“ plnotučného tvarohu přibližně dvacet procent olivového oleje. Osolit, prořádně promíchat. K tomu chleba… Nebo na brambory vařené ve slupce.

    Nebo tvaroh, hummus z Lidlu, třeba s česnekem, olivový olej, trošku hořčice, trošku worchesteru, promíchat…. a k v troubě pečeným bramborům.

    Brambory mám rád jen tak, pečené, vařené ve slupce, osolit, kousek másla. Nebo olivový olej. K tomu kyšku, nebo pivo, nebo červené víno.
    Jak jsem jako kluk neměl rád brambory, tu bělavou rozpadávající se hmotu ze školní jídelny a jiného veřejného stravování, nyní bramboru jsou pro mě delikatesa. Nejraději varný typ A.
    Rád bramborová jídla. I „šlejšky“ a škubánky s mákem. Po nich bych se utloukl. Až jsem se rozkanil jen co to píšu. Tohle se neojí. Tak jako chleba.

    • A knedlíky s vajíčkem. Zapíjené vychlazenou našlehanou kyškou.
      A když k nim je dobrý párek nebo klobáska, huba má posvícení.

    • Brambory – dobré, nejlépe vařené, bohatě zasypané cibulkou osmaženou na uzeném špeku a kyšku nebo acidofilní mléko. Luxusní oběd. Příprava = 27 minut.
      Byl jsem nakouknout do „bílé svatyně“ – je tam všechno. Budou pozítří, v neděli totiž vaří žena.

  19. A abych nezapomněl – bramborové placky s česnekem a uzeným špakem. Malé, dělané na lívanečníku na sádle. Dnes jsem experimentoval a dělal placičky z vařené rýže, sýru a šunky, spojené vajíčkem. Nebyly ideální, málo majoránku a málo cayenského pepře. Zato moc soli – posolil jsem vajíčko. Chyba!. Příště přidám i česnek – tedy bramborové placičky z rýže.

    Raději ale něco o válce. Nevešel bych do kalhot.

    • Nehřeš. Mohlo by to dopadnout tak, že příští rok by Ti mohly být velké.

  20. Měli plněné taštičky s liškami. Z prodejny Gran Moravia. Sýry, víno, italské speciality. Vrazil do osolené vody, pověřil, že trochu „pustily“. Vyndal a ve vývaru uvařil široké nudle. Vyndal… A měli i polívku. A jakou. A co teprv když se uvaří i „lanýžové“ taštičky. Vývar servírovaný s osmaženou houstičkou, oblízl by se i Skimic. Obecně, vývar z těstovin, brambor, rýže má dobré kuchyňské uplatnění.

    • Jo, jak moje zlatá babča. Nevyhazovalo se skoro nic. Vzpomínám – může se někdy hodit.

    • Líbí se mi, že na rovinu píší:
      „K už dříve schválenému právnímu předpisu stále nemají státy k dispozici prováděcí akt“

      Hezky vyjádřuje míru suverenity…

      • No a, když můžou mít buzeranti registrované manželství, proč by nemohly být registrované slepice?

        • Ta v čele EU už jistě registrovaná je !

  22. Schumacher (2.7.2022 (23.50)) dobré ráno, hrdinům sláva
    Schumi, všemu rozumím a se vším souhlasím (vodu z těstovin do omáčky, vodu z brambor do česnečky třeba) , není mi ale jasná rýže, jak z ní vzniká vývar. Mně nijak nevzniká.
    Dva hrnky vody, osolit, do varu, vsypat hrnek rýže, dvacet minut na nic nešahat, vypnout.
    V hrnci je uvařená rýže bez vývaru.

    • Podle toho, jak se rýže vaří.
      Tohle je podle dušená rýže. Já vařím jasmínovou rýži v přebytku vody, po čtvrthodině varu scedím a na sítku nechávám odstát, aby hrudkovala, Takže vývaru je dost, Kdysi se dával ten vývar nemluvňatům proti průjmu. Když vaříte rýži ve varných sáčcích,, taky zbude kalná voda – vývar.

      • Ach so. Pytlíky nekupujeme (anžto jeden pytlík je pro dva málo a dva moc. Balení je „kvantované“) a preferujeme to nejjednodušší řešení, které jsem popsal.

      • „Tohle je podle dušená rýže. “
        To se musím ohradit. Proč podle? Dusím jí úplně normálně.

        • …podle kuchařských předpisů… Těsnopis.

    • Já dávám dva díly rýže, 3 díly vody. Rýži Basmati.

  23. Zdá se, že z obklíčeného Lisičanska hodně ukrajinských vojáků prchlo pěšky po polích po malých skupinkách a techniku tam nechali.
    Teta! Vstávat a sklady smýčit, jinak se Zelensky zas bude vztekat, že nemá čím bojovat a seřve Fialu.

    • No a RF zůstalo poměrně dost nepoškozené ukrajinské techniky. A s tou budou dále dobývat Ukrajinu. Taky v rámci úspor, jak ten vývar z rýže. Záleží na způsobu vaření ukrajinské armády!
      Nejlepší je to v kotlích.

    • No jo. Kdo někdy navštívil hernu tak ví, že jsou mašiny nastaveny tak, že se nedá celkově vyhrát. Proč by to nemělo platit i pro volební mašiny? Proto se pokrokáři tak vztekaj, že korespondenční či online hlasování stále nelze protlačit. A při mé velké úctě k emigrantům s volebním právem … mají holt do toho města odcestovat osobně nebo přijet do Kotlinky na návštěvu. A pokud je jim to zatěžko, opravdický zájem ovlivnit zdejší papalášstvo asi nemají.

      • Volební právo by mělo být vázáno na občanství, na dlouhodobý pobyt ve volebním obvodu.
        Vyloučit aby o poměrech v obci rozhodoval kdo v není jejím příslušníkem a nežije v ní.

  26. Malá poznámka k vodě z rýže. V dietní kuchyni některých chorob zažívacího traktu se používají tzv. šlemové polévky, což je vlstně voda, zahuštěná škrobem, vyvařeným z rýže, těstovin nebo brambor. Odvar z hub je taky takový hnus – ležel vedle mě v nemocnici člověk s nemocnou slinivkou. Zásadně to odmítal a sestry mu to vysvětlovaly – odtud moje poznámka.

    Tyto zkušenosti se budou hodit, až přijde hlad a bída (válka).

    • A no tak houbový „šlem“ není špatný, tedy když se dělá třeba maso na houbách, tak je z toho dobrý sosík, ani zaprašovat moukou netřeba. Nebo houbové rizoto, taky ňamka.

    • Jestli něco nesnáším, to je slizská krmě. Například rozblemtané houby. Nebo škrobovité omáčky

      • Jak Ti potom můžou chutnat božské ústřice?

  27. Dobré zas ráno… Teda, knedlíky s vajíčkem, tak skvělé jídlo, kombinovat s párkem nebo dokonce s klobásou, to je teda zvěrstvo… Knedlíky s vajíčkem jen zlehka osolit, popepřit a posypat sekanou petrželkou…

    • Souhlasím,
      a tu kyšku bych k tomu asi taky raději neriskovala 🙂

        • Zkuste někdy: Špagety nebo široké nudle, po uvaření bohatě posypat strouhaným perníkem a přidat třeba borůvky nebo rybíz. S rybízem víc osladit.

    • Mně k tomu párek šmakuje, ale mít nemusím.

      Zapíjet kyškou, jako kluk jsem se po tom jednou posral. Pak už nikdy. Jsem kachna.

  29. Dobré ráno vespolek,
    ještě k bramborovému tématu – mám vzpomínku z kalifornské stáže. Bylo nás tam povícero, kromě mne ještě Polák, dva Rusové a na kratší dobu i jeden Mexičan. Žeňa (Rus krátce přes čtyřicet) byl velmi tesklivý typ, do Kalifornie jezdil opravdu jen kvůli vědě, neboť převelice smutnil po domově a rodině (ti s ním nikdy nepřijeli). Ovšem velice srdečný, milý člověk. No a ten byl taky „bramborový“ – ve společné kuchyňce v práci si dost často dělal právě vařené brambory s máslem, na to nakrájenou zelenou „jarní“ cibulku, spokojeně debužíroval.

    • Jednoho dne ho přitom spatřil Carlos (Mexičan), a bylo pozdvižení – jemu totiž taková strava přišla nehodná chlapa, a tak vypuknul v bujarý a dost posměvačný chechot s patřičnými poznámkami. Žeňu to poněkud ranilo, takže pak obcházel jednotlivé členy laborky s dotazem, jestli je to fakt špatně… ujistila jsem ho, že ne, že je Carlos pitomec, a že pokud nefárá v dole nebo neláme skály tak přeci nemusí mít steak z půlky krávy každý den. A že ty brambory, správně připravené, jsou delikatesa i pro chlapa; kór v tom kalifornském teplém podnebí. Tak byl pak zase docela spokojený, ale tak nějak jsme byli rádi, když se za čas Carlos vrátil domů a dalším posměškům tak byl konec.

    • Jistěže. Carlos, třeba byl „z malých poměrů“ . Ti to mívají tak nastavené, a když se vyškrábou kousek nahoru, těm pod sebou to s uspokojením nechávají vyžrat.

  31. Stary kocour (3.7.2022 (9.14)) napsal:
    „Zkuste někdy: Špagety nebo široké nudle, po uvaření bohatě posypat strouhaným perníkem a přidat třeba borůvky nebo rybíz. S rybízem víc osladit.“

    Na vojně to zkusil kuchař, protože spálil guláš. Kolínka s borůvkama (holubi nasbírali v lese) polité máslem a posypané moučkovým cukrem.

    A jaký to mělo úspěch? Kuchaře jsme zbili 🙂

    • Pokud tam nebyl perník, tak se ani nedivím. A v kolínkách se drží moc vody. To musel být dost slizký maglajz!
      Navíc – nic nikomu nevnucuji. Odvážní zkusí, ostatní zůstanou na svém.
      Kuchaře zmlátili – a nadále byli odkázáni na KD-čka nebo zůstali hladoví .. Ostatně pivu se prý říká tekutý chléb, ne? [;>))

      • Kuchaři pod nátlakem (byla sobota) vydali fakt kádéčka. Vepřové maso ve vlastní šťávě. Tenkrát byly obstojné. K tomu chleba a plátky cibule. Bylo to rozhodně lepší než ta kolínka.
        Byli jsme malinká rota na kopci a tak jsme měli kumulované funkce. Já jsem kromě šéfování jakési radarové skupině byl i pomocník doktora a jednou z povinností bylo i schválit jídlo před výdejem vojákům (to je kupodivu docela důležité, nikdo nestojí o nebojeschopné vojáky co je bolí břicho).
        No a já to jídlo tenkrát prostě neschválil a doktor mé rozhodnutí druhého dne potvrdil. Mělo se to totiž vydávat i vedle posádkám vrtulníků.

    • U mě by uspělo velmi.
      Ostatně, kolínka jsou jen jinak tvarované těstoviny. ŽD je skrze školní a brigádní krmi nesnáší. Zvlášť s rajskou omáčkou. „Ešusová krmě“. Já je můžu i s klasickým hovězím uho.

  32. Mně tedy borůvky do těstovin tak moc nesedí, ta kolínka by imho stačila jen s cukrem a máslem, případně mákem nebo tvarohem… pokud tedy nebyla rozvařená, to je potom blemc na kvadrát. K tomu perníku už bych se taky obešla bez dalších přídatků, je aromatický dost sám o sobě… ještě se dají těstoviny zapéct, ať už nasladko nebo ve slané variantě… kuchař byl trouba.

    • Ale fakt je, že by mi to sladké sedělo spíš do dětské jídelny než na vojenskou posádku 😀

    • Po sobotních vycházkách jsme v neděli ráno měli pravidelně ke snídani utopence. Velmi vhodně.

    • Jo, Matzurko,
      těstoviny jsou můj druhý oblíbený obor. Je to rychlé a dá se s nimi pak udělat skoro všechno. A třetí oblast jsou domácí knedle. Když se nespotřebují k masu tak zase s nimi umím ledacos. Je to klasická příloha, neboli výplň něčeho dobrého, čeho by bylo jinak málo. Fakt jsme neměli v padesátých letech moc na rozhazování. Sice jsme měli krásný tří a půl pokojový byt s luxusním nábytkem a dřevěnici na venkově, ale jinak nic. Takže jídlo, které se dnes považuje za nevhodné ke konzumaci bylo u nás běžné. Co třeba taková česnečka, že? A luštěniny ve všech podobách,. Maso bylo v neděli.
      Ale – neměl jsem pocit, že jsme chudí. Akorát pořádného Favorita (kolo) jsem si koupil, až jsem začal vydělávat a auto naši pořídili až po okupaci v roce 1968 a to jsem se musel podílet na ceně. Byl tu tuhý socialismus – ale lidi byli tak nějak líp rozsortýrovaní. S někým se dalo mluvit a s někým jen „Dobrý den, soudruhu“. Obecně lepší atmosféra než dneska. A není to jen mým stářím.

      • Když to tak vezmu obecně: Na něco jsme se těšili, že se to zlepší. Teď mám spíš obavy, že se to bude zhoršovat.

    • Těstoviny s cukrem a skořicí, polité máslem. Dtto když zbude rýže, přidat trochu mléka, anebo smetany, kydnout na kousky jablka, nebo kompotované ovoce, na to cukr se skořicí, máslo.

  33. Starý kocoure,
    když se naši počátkem 60. let vzali (bo děti), tak to nebylo o moc lepší. Teda, ani luxusní byt, ani dřevěnice, máma učila na zvláštní škole a táta šel na deset let fárat, aby nemusel na vojnu. Po večerech hrával v kavárně s kapelou. Už si to nepamatuji, ale vzpomínali, že o víkendovém obědu bylo maso stylem – my děti, co jsme nedojedly, tak rodiče. Asi dost často na ně nezbylo. A pokud jsme později jezdili na víkendy k třineckým prarodičům, tak v neděli byly zásadně řízky 🙂 Ty se mi nepřejedly nikdy, stejně jako krupičná kaše, kterou mi babička vařívala k večeři na mou žádost a do mé oblíbené misky; celá rodina z toho měla legraci. Takže imho ještě moje generace je zvyklá žít celkem skromně – ovšem ano, tak nějak se naše životní úroveň zlepšovala, což pro svou dceru moc růžově nevidím. Kéž by to zůstalo aspoň na stávající úrovni…

  34. Tak včera večer měl Foundry pravdu. Lisičansk fakt padl a Šojgu Putinovi oznámil osvobození celé LLR. Takže teď asi soustředění na zbytek DLR.

  35. Tak jak se obvykle krmím, předkládat připrchlíkům a běžencům, skončí to u mezinárodního soudního tribunálu v Haagu.
    Například dnes k pozdní snídani tvaroh s olivovým olejem, chleba Šumava, čaj.
    Mně to stačí a chutná. ŽD podobně. Oba si dopřáváme sýry. Občas si dáme do nosa. Nijak se nešidíme, když máme chuť. Ale maso nanejvýš jednou do týdne. Omezili uzeniny. Když přijde chuť, na jeden zátah spořádám pečené kuře, flákotu hovězího, vařené hovězí s hořčicí a křenem. Nejlepší kuchař je hlad. Vzpomínám jak na vojně, čím větší plebs, tím více si stěžoval na stravu.

    • Jestliže jím, tak jím abych se najedl. Rád si pošmáknu. Ale „ikebana na pobryndaném talíři“ vydávaná za haute couture kulinářské umění mě míjí.

      • hele, „couture“ (z lat cosuture) znamená šití a ne vaření.
        Asi jsi chtěl říci haute „cuisine“ (z lat cocina) což znamená kuchyně.
        Haute = vysoká

        • No vidíš, jaký jsem plebejec. Ani haute cuisine, ani haute couture. Jím abych se najedl, oblékám se abych nebyl nahý. Piju-li kafe či čaj ani nevím jak správně vytrčit malíček, šnekací příbor jsme doma nikdy neměli, stříbrný rybí jsem naposledy držel před více než třiceti lety, než nás o něj připravila amnestie Faklafa Blabla.

  36. Skimici, pokud ukrajinská média hlásí „vytvoření nové obranné linie“, je to jasné. Už čekají jen na příchod Wenckových divizí.

    • Otázka je, kde ji chtějí vytvořit. Linie Siversk-Bachmut je již pod útokem, Rusové jsou na hranicích obou měst. Jo, a Slavjansk také.

      A taky čím, když už jsme u toho.

      Sice určitě do podzimu vyženou Rusa z Ukrjainy, ale je mi záhadou jak.

      Sice mají super PR, ale jako obvykle, mnoho reklamy indikuje slabší podstatu výrobku.

    • Dokonce i liveuamap, který preferuje spíše ukrajinské informace, potvrzuje pád Lisičansku.

  37. Starý kocoure
    vaše záliba v knedlíkách – když to vezmu z druhé strany a mrknu na suroviny – je to vlastně vařená pizza (obráceně pizza je pečený knedlík). S knedlíkem je jediný problém, protože je silně porézní a nasákavý jak molitan, což pizza není. Dá se to řešit brknedlíkem nebo karlovarským knedlíkem, což je vlastně pečenej knedlík (rohlík), kde póry jsou ucpané jakousi bílkovou a žloutkovou maltou, takže je těžkej a moc nenasákavej. A hnusnej 🙂

    • Pojem bramborový knedlík jaksi neznáte, že, ski mici?
      Taky nok, chlupáč atd. Ale to mi nevadí. Já knedle (občas) můžu. Nejmíň teda ten „houskový“ s burisony. Je to jenom houba na přenášení omáčky, aby se to nemuselo dělat lžicí.
      Používám občas vakuově balené GNOCCHI. Hodím je do vařící vody a až vyplavou (3-3 minuty), vyberu je takovou tou děravou naběračkou a přiložím k masu. A je je uvařeno.
      Chlupaté knedlíky se zelím to je další lidová symfonie. Nejsem gurmet ani gurmán ale jíst musím a proč nejíst chutně.
      Zdejší návody s jemnostmi přípravy jako v Alcronu mě prostě nezajímají, nemám dost času a dost sebevědomí tohle dělat.

      • Nepřesně čtete, Starý kocoure. Brknedlíky jsem uvedl jako positivní výjimku a mám je rád v jakékoliv podobě, včetně těch chlupáčů, šišek apod.

    • By mne zajímaly detaily. Třeba EU prodá italské dluhopisy, které drží ECB, a z výnosů zatáhnou rekonstrukci Ukrajiny? Či, kolik koksu potřebovali tvůrci plánu?

      • To není špatná myšlenka, financovat obnovu UA z prodeje koksu… Takze to zaplati politici STAN… Sice je platime my, ale aspon to pujde na neco rozumneho.

    • Investiční příležitost, nakoupit akcie výrobců totemů. Každé dva roky kompletní obnova, pro nová čísla.

  41. Koukám na čt24 a tam je Moravec s Hegerem a Fialou.
    Konečně vyvážený duel. Nemohu se rozhodnout, kdo je větší mimoň. Gratuluji slovenským bratrům, myslel jsem si, že takového choroše dokážeme zvolit jen v česku.

      • Teď jsem na to klepnul. Jakýsi šot z OVM (na to jsem se nedíval)

  42. LLR: – Bezpečnost LLR bude zajištěna, pokud bude ukrajinská armáda vytlačena od hranic republiky na vzdálenost kolem 300 km.
    Což mi vychází někam k Dněpru.

    • Mě taky. A Oděsa v rukou „vraha malých dětí“, milovaného Putina.
      Práce na zabraných/osvobozených územích bude dost. Kromě rozstřílených paneláků (ty naštěstí nebudou potřeba všechny, spousta Ukrajinců utekla) obnovit všechny ty rozbité památníky z dob Velké Vlastenecké a postavit nové, z nynějšího období rusifikace. (Např. několik kopií „Bábušky“.) Tak dlouho se zdůrazňovala ukrajinská velikost a hrdost, až z ní zbude ukrajinská bezvýznamnost.

    • Nemít žluté ploutve a neplácat jimi.

      • To je pomluva. Tchýně nemá ploutve. Natož žlutý. To už by byl vrchol.

  44. Sociolog Petr Hampl: „Takhle se baví panstvo ve chvíli, kdy životy poddaných směřují ke kolapsu (vinou toho panstva).“ Dává za pravdu profesoru Ivo Budilovi, že společnost je ve fázi čekání na tvrdého revolučního vůdce.

    Vůbec mě netěší moje letité neveselé vize o příchodu „pána s knírkem“. Vidět dopředu není k ničemu, leda ke ztrátě dobré nálady.
    Jenže jak často praví chapadelník: Co jsme si (jako masa) zvolili, to máme.
    To, že já je nevolil je málo. Když je někdo u koryta, tak pochopitelně žere. Ale neměl by moc nahlas mlaskat.

      • Vlci? Kdyby ses přeměnil na starého jednookého Silvera Stařenky Oggové…

    • Pohled do plných popelnic ukazuje, že je dosud za horizontem.
      A za druhé, my, kteří jsme nezarezli v předminulém století, ve Velkém Říjnu a Velkém Únoru, ba ani ve Velkém Listopadu, poučeni dochovanou znalostí posledních tisíců let předešlého vývoje a obecnou znalostí vývoje Homo Sapiens sapiens, jak se sám nafoukaně nazývá, jinde známého jako Odporňouš Zuřivák, víme, že porevoluční situace nemusí být lepší než předrevoluční. Jen jinak špatná. Na základě znalosti zdejší populace s jistotou předpovídám, že v případě revoluce výsledkem bude nanejvýš stejný blaf jako dosud, jen s trochu jinou příchutí.

  45. Petr Kunetka (3.7.2022 (14.27))
    ad ten Marshallův plán pro Ukrajinu – zatím to je jen formát konference. Němci to samozřejmě budou protahovat, protože potřebné peníze se budou zmenšovat s příslušným územím. Nepředpokládám, že by v planu byla i revitalizace LLR, DLR, Krymu atd.

    • Někde jsem zaslechl, že jsou ve Státech lidé, kteří nabádají, Bidena aby pomohl Putnovi zvítězit a zakončil tak zase jenu zbytečnou válku. Zajímavbý postoj…

    • „Marshallův plán“ je podmíněn kulturní kompatibilitou. Je pomocí k návratu předválečné prosperity, která v případě Ukrajiny nebyla. Je vyhozenými penězi. Pomoc bude prožrána a především rozkradena.

  46. Rekonstrukce Kyjeva a okolí by nemusela stát tolik. O Halič a Volyň se postarají Poláci, o Podkarpatí Maďaři, Novorusko je jasné.

  47. Jejda, teta byla včera v Ternopilu na oslavu bitvy u Zborova.
    Začalo předsednictví a Černochová vyrazila na Ukrajinu. Připomněla i slavnou českou bitvu.
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zacalo-predsednictvi-a-Cernochova-vyrazila-na-Ukrajinu-Pripomnela-i-slavnou-ceskou-bitvu-707498

    Počkat … slavnou českou bitvu? Teta, ten cynismus si nechaj. Už jsou sjoro jako jistej Kunetka.
    * Takže kdo stál na „naší“ straně v rámci ruské Kerenského ofenzívy?
    3 500 mužů – 1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“
    * Kdo stál na straně „protivné“ ?
    5 500 mužů – české pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize a část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize

    Takže teta, maj pravdu. Byla to s výjimkou maďarů fakt slavná česká bitva. Češi protio čechům.

    To se jim, teta, fakt povedlo 🙂 🙂 🙂

    • Politici a polytyčky (jedna tyčka je málo) se přece nevybírají podle IQ, ale podle ochoty sloužit svým pánům. Kdo si myslí, že jejich pánem je lid, který je zvolil je, s prominutím, totální idiot.

      Tuhle myšlenku mi před mnoha lety osobně vnukl Karel Kryl. Tehdy se mi nelíbila. Hádal jsem se. On, na rozdíl ode mě, ale naivní nebyl.

  49. Mmch, všimli jste si, že nikde není ani slovo o ostudě v Afghanistánu?
    Teď totiž (hubou a financemi) bojujeme za Prahu na Ukrajině.
    Život je holt boj.

    • Znepokojuje mě kde příště. Formosa? Jen když ne Praha.

      • Formosa? Tak se nazývá nefyziologické zúžení předkožky u chlapců ne?

Komentáře nejsou povoleny.