Historie se musí sledovat od začátku

Quivis

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 464 komentářů u „Historie se musí sledovat od začátku

  1. Konečně jsem pochopil výraz “váleční štváči”. Vždycky jsem si myslel, že je to
    hanlivé označení a teď vidím, že je to velmi pravdivá definice. Toby si určitě mysleli i ti mrtví Ukrajinci…

  2. Jo, to bude prdel v přímém přenosu, až Slovensko a Maďarsko stopnou dodávky elektřiny. A s tou ropou se ukronáckové budou moci jít barevně vyfotit, rafinerie už skoro žádné nemaj a na ropu tanky nejezděj… Jinak dnešní MaP – další úspěch při denacifikaci Ukrajiny – o jednu nacistickou fanatičku méně. Tak nějak jsem si vybavil tzv. olizovačky gilotiny…

  3. Jinak ze včerejšího Větvičky:
    “Libor Hřivnáč: Právě jsem napsal Tomáši Zdechovskému – europoslanci za Českou republiku: Vážený pane Zdechovský. Právě vyšlo najevo a potvrzeno soudem, že von Leyenová neuzavřela smlouvy o nákupu vakcín s firmou Pfizer pro EU transparentně, ale podivně pokoutně. Takový člověk nemůže být předsedou komise EU. Každý kdo ji bude volit je v automatickém podezření, že je součástí zločinného spiknutí potvrzeneho soudem, na úkor občanů EU, včetně českých. Očekávám od vás, jako od čestného politika, že ji volit vy osobně nebudete.”
    Ten člověk požil! Zdechovský a prý čestný politik? Takové osočování!

    • Nicméně Ukrajina dováží přes Maďarsko 42 procent energie. Nemyslím si, že je dobrý nápad je vydírat.

      • IMHO už hrají vabank, přes trvalou masírku o každodenních úspěších Ukrajiny je Ukrajina na pokraji nejenom ekonomického, ale i energetického bankrotu.

        • I vojenského, Rusové postupují ve více osách, fronta na Donbase se sype. Včera se Ukrajinci stáhli z Glubokého – které se před měsícem snažili prodat jako svůj (jediný) úspěch…

  4. 25 procent věřitelů UA se dohodlo, že z dluhopisů UA splatných 1.8. odepíší 37 procent. Nyní se budou snažit přesvědčit další.

    Jiný název pro to je selective default.

  5. Dobré dopoledne,

    to je vtip?

    “Když někdo odvolí korespondenčně a rozmyslí si to, má mít možnost ještě později volit ve volební místnosti a započítá se jen jeho později osobně odevzdaný hlas.”
    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/korespondencni-volba-schvaleni-zakona-hlasovani-ze-zahranici-snemovna.A240621_041135_domaci_kop

    Tak když se někdo může osobně dostavit do volební místnosti, protože si korespondenční volbu rozmyslel, tak snad se může dostavit volit rovnou osobně bez těch tanečků kolem korespondenční volby.

  6. Podle oficiálních UA průzkumů procento obyvatel, které není ochotno jednat o územních ústupcích s Ruskem, kleslo z 82 na 55 – za poslední rok.

    • Co asi tak uvidíte, když zdvihnete dekl od suchého vesnického záchodu?
      Už jenom to, jak si všichni schovávají soukromé zprávy, aby je mohli ve vhodnou chvíli proti někomu použít!
      Myslím, že si ty své nadstandartní platy zcela zaslouží, žít 24 hodin denně v takovém prostředí bude asi velmi náročné!

  7. Soud v Moskvě odsoudil novináře a spisovatele Michaila Zygara na osm a půl roku v kolonii všeobecného režimu v nepřítomnosti. Již dříve proti němu bylo zahájeno trestní řízení za šíření nepravdivých informací o ozbrojených silách Ruské federace.
    To je strašné, co si to Rusové dovolují, že? Jak by to dopadlo u nás, kdyby se ty zvyky rozšířily i k nám?
    Už chápete rusofobii některývh novinářů?

  8. Ten screenshot od Fridrichové je, soudíc podle grafiky, z Facebook Messengeru, tam ty zprávy zůstávají, nemažou se. Stačí rolovat dozadu Z toho bych nic nevyvozovala.

    Jinak mám zákazníky, kteří opravdu neradi mažou maily. Že prý tam mají pracovní komunikaci a potřebujou v tom vyhledávat, takže mají ve schránce desetitisíce zpráv. Když jim prostor dojde, hodně brblají, někteří si i u vrchnosti vydupou navýšení kvóty. Já pro změnu brblám, když to musím zálohovat… 🙂

    • Jo jo, taky by mne docela zajímaly nástroje vhodné pro off-line archivaci e-mailů, navíc s možnostmi v nich vyhledávat (dle data, protistrany, i textově).

      Zatím jsem nehledal, jen expandoval schránku; snad ani nebudu psát, kolik v ní mám teď… Nevěděla byste prosím o něčem, ideálně open source?

      • O neplaceném ne.

        A u placených variant zákazníci dospěli k závěru, že platit nechtějí, případně že radši navýší kapacitu úložiště. Takže praktická zkušenost se současnými programy je nulová.

  9. Ad Starý kocour a odebrané děti – tím se živí systém náhradní rodinné péče a ti se o děti perou, neb čím více dětí, tím více peněz.

  10. Zpátečníku
    co se asi s těmi pečlivě archivovanými soukromými TB stane když jeden/jedna odejde do věčných lovišť?

    S knihami je to jednodušší. Některé lze prodat v antikvariátu, zbytek prodat do sběrny.
    Ale co s těmi TB?
    Platit úložiště cloudové dále asi nikdo nebude. Pokud je to na nějakých discích, dá se to vymazat a prodat do bazaru. Ale asi na tom pozůstalí netrhnou tak jako na těch knihách.
    Obdobně třeba kazety a pásky. To jde rovnou do sběrného dvora. Gramofonové desky – je to starožitnost a někdy jsou na nich hezké obrázky. To nechat uležet v kvelbu. Tam možná cena sběratelská poroste.
    CD a DVD asi rovnou do popelnice?

    • Jsou holt sběratelé všelikých věcí…

      Až jejich pozemská pouť skončí, (to je jedna z mála jistot v životě) zanechají po sobě věci, které často pro pozůstalé nemají valný význam.
      Ano, jsou i výjimky. Proto (pro ně) existují musea a galerie. Ale na to množství “pozůstaostí” je to hrozně málo. A i ty galerie a musea občas skončí na skládce.

      Co se týče uschovávání mailů a podobně: Nikdo mě nepřesvědčí, že se už po několika letech v takovém materiálu vyzná a že ho dokáže rozumně využít. Snad jen tím brettschneiderovkým způsobem. Ale i tento význam pomine.
      Je třeba se smířit s konečností života a silně proměnlivým významem věcí i myšlenek.

      • Likvidoval jsem několik bytů po příbuzných a dokonce i po jedné kolegyni, která neměla děti. Takže vím, co nakonec zůstane, co se dá z toho, čeho si zemřelí vážili někam uložit nebo prodat.
        A i kdyby, pak je tu druhá fáze: až zesnou i ti pozůstalí.

        Rubáš nemá kapsy se říká…

      • Co se týče uschovávání mailů a podobně: — To je věc Vašeho přístupu. Vyhodil byste dopisy, které Vám napsala třeba Vaše tetička, mezitím již zemřelá? Snad ano, ale za starých dobrých časů to lidé nedělávali, takže byste si je možná spíše schoval.

        Ale když by ty dopisy byly e-maily, tak byste je smázl?

      • a že ho dokáže rozumně využít — Tak například: Vždy jsem se snažil psát software s nadčasovou hodnotou. Když se pak uživatel na něco ptá, zpravidla má smysl podívat se do e-mailů, jestli se totéž neřešilo už kdysi dávno.

    • co se asi s těmi pečlivě archivovanými soukromými TB stane když jeden/jedna odejde do věčných lovišť? — To nevím, a z velké části to bude záležet na právních nástupcích.

      Pokud jde o předchozí generace, leccos jsem dal do archivů, leccos ještě dám. Předchozí generace vůči pozůstalosti té předpředchozí postupovala obdobně. Co se mé vlastní pozůstalosti týče, něco mám rozjednané s archivy; uvidím, kam se dostanu.

      Digitální data se od jiných písemností v zásadě zas tak neliší, ostatně v nejhorším se dají i vytisknout. Podstatný rozdíl je v tom, že archivovat je nejspíš bude stále méně a méně nákladné, alespoň relativně vzato.

      • Já vám neříkám Zpátečníku, jaký máte mít přístup k věcem, které po vás zůstanou. Pokud jsou cenné a někdo si toho všimne, tak je možná využije.
        Pokud ne, skončí na smetišti. Pokud si Vy schováte dopisy od milované tetičky, další generace je stejně na 90% vyhodí.
        Jsem cynik, rsačte prominout.

        • Co to je cenné?

          To je jedna otázka.

          A druhá: K čemupak asi má Národní museum oddělení rukopisů?

  11. To je jasné, Starý Kocoure
    mně šlo ale konkrétně o ta data na nosičích.
    Děsné to musí být i s kamerovými záznamy rodinných akcí, dovolených atp. Nebo diákama. Lepší to asi rovnou vyhodit.
    Dříve to bylo moderní a někdo toho má plné almary.

    • Oni je stejně vyhodí…
      Pár roku je budou překládat z místa na místo, že se to musí nějkak uspořádat – a najednou zjistí, že ta s kosou už kouká i po nich.

      • Jo jo… Právě proto, že byste to teď (nebo do deseti let) vyhodil, to za padesát let může mít nevyčíslitelnou hodnotu.

    • Nemusejí to být jen lidé, kdo se v tom bude hrabat.

      Kdo byl ten sedlák, který přišel na svatbu mého prapra…pradědečka, 1840 nebo tak? Kdo byl ten soukromník, který byl mé prapra…prababičce za svědka na svatbě? Propuštěný jezuita (a astronom), anebo to byla pouhá shoda jmen? Jaké barvy byl kabátek, který oblékli mé mamince, když šla prvně do školy?

      Samozřejmě všude jsou miliony videí (jakož i 8mm filmů), které už žádný smrtelník nebude mít sílu zhlédnout. Ale na otázky uvedené výše by dokázala odpovědět AI; stačí ji k tomu trochu nasměrovat a ty dokumenty jí předhodit zdigitalizované.

        • To by mně fakt zajímalo, jak by AI zjistila, jaké kabátek měla na sobě pře nějakými stolety nějaká holčičky, když šla prvně do školy.

          můj tip je, že AI si zjistí, jaké barvy se na jakou příležitost a v jakém věku nosily a vybere nějakou možnost. Takže se dozvíte, jakou barvu nejpravděpodobněji mohl mít takovej kabátek, ale jestli ho ta jedna konkrétní holčička měla, to se nedozvíte.

          • Nejde o to, co AI umí teď, ale co umí potenciálně.

            Pak už jde jen o to mít pro ni krmení. Zkrátka, nic nevyhazovat.

  12. No, s těmi uchovávanými dokumenty opatrně.

    to byl jeden uctívaný romantický básník, dokonce zemřel mlád jak se na takového barda sluší a když se zveřejnil jeho deník, bylo zřejmé, že v osobním životě to byl docela sprosťák a ke své milence nechoval žádně šlechetné romantické city, zacházel s ní jako s nějakou onucí

    Možná by byl bard rád, ldyby ten jeho deník někdo vyhodil a svět si tak zachoval památku na romatického básníka…

  13. Pan Lázňovský se snaží, ale zakrýt realitu je stále těžší. BTW, ukrajinské ztráty byly na začátku prezentovány jako 8-10 krát nižší než ruské, teď jsou “snad někde v rozmezí 2-4:1”. Naštěstí většina čtenářů nepamatuje, co bylo včera, to je obrovská výhoda angažované žurnalistiky.

    Na ukrajinské straně jsou ztráty několikanásobně nižší, ale o kolik, nedokážeme kvalifikovaně říci. Snad někde v rozmezí 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4:1.
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zpravy-z-bojiste-peklo-na-zemi-nema-jasneho-viteze-256441

  14. Off-line archivaci umožňuje Mozilla Thunderbird. Používám a funguje. Dá se v tom pak hledat podle předmětu, data, korespondenta, obsahu…

    • Jo, tak tenhle styl archivace umí i Outlook. S drobnou vadou, že PST databáze má omezenou kapacitu a při jejím překročením má tendenci se rozpadnout… 😉

  15. “A odpověď AI by byla: K ČEMU? a KOMU?”

    Myslím, že na tohle se AI neptá.
    Dostane zadání zjistit nějaký údaj a projede a proseje hromadu informací, z kterých nějak odvodí výsledek. Včetně toho, že při správném zadání vygeneruje i žádoucí výsledek.
    Od toho, aby se ptala po smyslu konání tu není.

  16. Tak Madari zablokovali EU prachy Ukrajine, dokud nepotece ropa…

    Noname, oficialne uvadeny pomer ztrat se zacina blizit realite… Jeste dva takove skoky…

  17. A odpověď AI by byla: K ČEMU? a KOMU? — To ovšem jsou otázky do pranice.

    Věcná odpověď je jednoduchá: AI se takhle neptá. Její úloha je odpovídat.

    Jinak si myslím, že nedoceňujete jednu věc…: Zkusím ji osvětlit na staré anekdotě: Holmes a Watson přespávají ve stanu na vřesovišti. Uprostřed noci Holmes zatřese Watsonem: Watsone, co vidíte? No, támhle vidím Polárku, souhvězdí… Holmes netrpělivě: A co z toho dedukujete, co to znamená? Watson: Podle polohy Velkého vozu usuzuji, že může být kolem půl třetí… Holmes: Ne, Watsone, to znamená, že nám ukradli stan!

    Z lístku, jímž se před 70 lety redaktor po adresátovi domáhá zaslání recenze s korekturami, zjistíte, že adresát takové recenze psal, a také kde bydlel. Z jedné

    • jsem schopen vyřešit záhadný původ houslí, jež jsem našel pár let předtím; a tak podobně.

      AI si kupříkladu může pospojovat vedlejší detaily na starých fotkách a tím je lokalizovat. Tohle sice občas dělávám taky, ale je to neuvěřitelně pracné.

  18. Já si myslím, že po 70ti letech z toho disku přečte Laskavý Čtenář leda velké h…o
    Ostatně, jedna AI kdysi odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec podala.
    Zní “42”.

  19. Mnozí už dnes optiku zatracují, ale já si jednou za dva-tři roky přeplácnu archiv nových fotek (podotýkám, jen výběr, nesyslím všechno, co jsem kdy nacvakala, takže si vystačím se 100GB BD-R) na M-DISC. Ten by měl teoreticky vydržet stovky let. A hlavně narozdíl od ostatních mých disků není šifrovaný.
    Otázka je, jestli to médium bude za dvacet let ještě čím přečíst…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *