Atentát,

Publikováno | Autor:

aneb „tak nám nezabili Klause, paní Milerová!“

Zuzana Chlumská

 

Aby snad náhodou nebylo pochyb, považuji úvodem za nutné zdůraznit, že jsem moc ráda, že se panu presidentovi nic nestalo.

Leč….

Národ, který se nepoučí ze svých dějin, si je bude muset prožít ještě jednou. S tím, že tragedie se bude ovšem opakovat jako fraška.

Pravda, s atentáty mnoho zkušeností nemáme i když incident se stal právě v den výročí jednoho dávného atentátu. To byl ovšem temný středověk, takže vrazi knížete Václava prý dlouho nepřežili.

Další atentát, který nějak uvízl v našem národním povědomí, je až atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda, což je jednak dávno, jednak to byl Habsburg a vzdělané čtenářstvo je ze Švejka informováno, že to bylo v Sarajevu a Sarajevo je v Bosně, tudíž daleko.

Atentát na prvního československého předsedu vlády Karla Kramáře se už z našeho povědomí většinou vytratil, stejně jako pozdější atentát na ministra Rašína. Tenkrát jako reakce vznikl Zákon na ochranu republiky, který byl ovšem komunisty v roce 1948 zrušen a nahrazen Zákonem na ochranu lidově demokratické republiky, kterýžto zrušen v r. 1989.

Od té doby nic. Nějak se atentátem nepočítalo, či co.

 

A tak se stalo, že mladý muž, frustrován životem, politikou a světem vůbec přistoupil za laskavého nezájmu ochranky k presidentovi, vytáhl velmi opravdově vyhlížející, leč naštěstí umělohmotnou airsoftovou pistoli a vypálil do presidenta z bezprostřední blízkosti 7 ran.

Načež odešel, vykouřil cigaretku a poskytl zajisté zajímavý rozhovor několika novinářům na téma, že je komunistou a učinil tak ve jménu lidu.

Pan president kráčel dál, všichni byli v klidu, ochranka se usmívala…

Tedy všichni ne, abychom byli přesní. Jeden všímavější občan atentátníka drapsnul a jedna občanka přiběhla k hlídkujícím policistům a vykládala: „Že tam někdo střílí na pana presidenta, takže by ho snad měli zatknout…“

No tak ho zatkli…

 

Šéf policejního útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka však na události reagoval  tím, že by se nikdy nemohlo stát, aby se muž dostal až do bezprostřední blízkosti hlavy státu…

 

Premiér Petr Nečas to označil za politováníhodnou událost, která by se neměla stávat…

Paní docentka Šiklová se nechala slyšet, že takzvaný atentátník na sebe chtěl upozornit, a to se mu podařilo. Jinak by si mohl prezident Václav Klaus myslet, že všichni občané souhlasí s jeho komentáři.“ Asi si říkal, že prezidenta vystraší. Chudák však – kdyby ochranka zasáhla – mohl být zraněn, nebo dokonce zabit.“

 Pan poslanec Šťastný se, se svou obvyklou dávkou jurodivosti hrozil, že kuličky mohly být otrávené.

 Předseda KSČM Filip učinil prohlášení, že komunisté jsou proti každému násilí.

 Policie nevěděla z čeho vlastně má atentátníka obvinit a nakonec ho zavřeli za výtržnost.

 

Vzhledem k absenci zákona objevilo se i tvrzení, že atentátník nenapadl presidenta, ale občana Václava Klause, neboť jsme si všichni rovni.

 

Konspirační levicové teorie pak praví, že je to všechno pravicová akce, která má zdiskreditovat levici.

 

Tak mě napadlo, že je vlastně škoda, že se toho nedožil dramatik V.Havel. Tak absurdní drámo by ani on nevymyslel…

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 022 komentářů u „Atentát,“

  1. Akle ono to ani jinak nejde, rputi…..

    Každá generace vstupuje do jiné řeky a leckdy jsou moudrosti předků k ničemu.

    A kdyby bylo možno neopakovat chyby předků, tak už by bylo lidstvo tak dokonalý, že by se na světě snad ani nedalo žít.

  2. Ahoj! Žiji, ale nemám připojení na internet, O2 slíbilo, že to udělá hned, dnes ovšem přišla SMS že to vyřídí do 12 dnů… .Už to vyřizuje celkem 5 lidí.
    Kdy zkrachují?

  3. Nickname, taky můžete pro samý studium historie zapomenout krávu nakrmit a ona chcípne 🙂

    ZAtímco stará Amála, co bydlela v chalupě naproti a měla v chlívě větší pořádek než doma a uměla se tak snad podepsat, věděla i bez studia historie, že pokud chce mlíko, musí krávu nakrmit.

    Možná by bylo zajímavý pokusit se o nějakou typologii podle přístupu ke studiu historie a krmení krav 😀 😀

  4. Slovensko do první světové války nebylo, tudíž se nemohlo cukat …

  6. No ano, ale nějak jednotně nevystupovalo,nakonec, kdo a jak se jeho jménem mohl cukat, že …

  7. NoName, AUUU!!!
    Tak kruci odkud ta Božka Němcovic ty slovenský pohádky nasbírala? Nejspíš tehdy v Horných Uhrách ….
    Bože, bože …

  8. Spíše mi napište takové jedno konkrétní slovenské cuknutí před první světovou, Rputi …

  10. NoName – „kdo a jak se jeho jménem mohl cukat“
    Cukali se Slováci, nikoliv někdo jejich jménem. Jelikož nebyli sjednoceni, bylo jim to bačkoru platný. Že Slováci studovali v Praze (Kollár, Šafařík) a cosi o Štúrovi jste musel mít na ZŠ….

  11. Modrej v tomhle se navzájem míjíte. Příkladně to, že po vytisknutí peněz lze logicky očekávat inflaci a s tím spojené mcaca mcaca, je trivální. Jenže jde o to na základě mnoha na sobě závislých proměnných předvídat složité společenské procesy. Nejde o to, že slovutný eknonom si prohrábne šedivou bradu a pronese „Inu…., inflace, říkáte? Nenechali jste natisknout nějaké peníze navíc?“ A už šupajdí ke krejšímu aby si nechal střihnout frak na Nobelovku. Tady jde o to předvídání, na základě oněch proměnných, znalosti fungování společnosti, že za té a té situace je pravděpodobné, že tohle a tamto, a že panovník zařve „Rozjeďte rotačky!“, pro kterýžto případ je vhodné být dopředně zabezpečen by nejen nedošlo k nejhoršímu, ale hrozící ztráta byla přeměněna na zisk (dá rozum, že jiný neinformovaný prodělá obuv), případně k přesunu někam hodně daleko, protože v krajním případě může jít o kejhák a s tím spojené utrum s dalšími příjemnými požitky, neboť přijde v úvahu osvědčená metoda externího řešení krize vyhlášením války, případně vedení nevyhlášené války ve jménu něčeho vznešeného, například národa, demokracie, prospěrity, lidkých práv…. A že třeba proto podraží olovo. Čili znalost historie chování systému je důležitá pro predikci jeho chování v budoucnu a tedy pro strategické plánování. Tím samozřejmě není zaručeno, že s jistotou nastane tohleto, ale co máme jisté, že? Kromě té zubaté na konci.

  12. No jak se teda cukali ? Však uveďte konkrétní historickou událost, kterou podložíte své tvrzení „Kdyby “tvůrci” nové Evropy po První světové válce uvažovali na historií lépe, věděli by, že Slovensko se cukalo vždycky, ať patřilo k Polsku nebo k Maďarsku (nebo aspoň jeho část).“
    Nějaké povstání, snahu o odtržení, něco, kde šla dělící linie jednoznačně mezi Slováky a zbytkem monarchie …

  15. Kdybych se moc snažil (a opomenul tedy to, že Slovensko prostě nebylo, tudíž se nemělo jak cukat, ale dobře), tak bych si vzpomněl na Žiadosti slovenského národa, což byla taková nesmělá žádost, že by tedy Slováci mohli mít nějaký sněm a snad výuku v slovenčine, vyhlášenou v Liptovskom Mikuláši (je tam památník), za co J. Kráľa a spol. hned zašili, a dobrovolnickou slovenskou výpravu za císaře pána proti maďarskému povstání, tak mne nic jiného označitelného za cukání nenapadá. A to se fakt hodně snažím.

  16. no já nevím, školy nemám, ale třeba takový Štěpán Bočkaj byl docela kvalifikovanej povstalec, nebo když vezmete rok 1848, to se Slováci taky krapet cukali. Ono by se ledascos našlo…

  17. 348 Nickname, tak, různé cesty vedou do Říma. Navzájem se nevylučují. Někteří si všimli nějaké periodicity a vzájemných souvislostí. Že když tohle, tak pak tamto. Pak přijde někdo a řekne, no to je logické protože mcaca mcaca takovejhle vzoreček a když M tohle tak támhleto takovéhle. Stejně jako druhý si všimne nějaké posloupnosti v atomových vahách a protonových číslech a daší jiného a vztahů mezi tím či oním a je z toho slavné em se rovná emcé na druhou. Nebo bádá nad čímsi plesnivým aby zjistil, že cosi to vylučuje a ono působí na tamto. A máme penicilin. Víme, že čím složitější jevy, tím více proměnných a čím delší čaasováý úsek, tím menší spolehlivost predikce, například u počasí. Například pro to abychom předpověděli, že zítra bude pršet je nám naprosto k ničemu vědomost jestli pršelo před čtyřiceti lety. Jenže empirické zkušenosti a znalost periodicity nás vedou k tomu, že prakticky s jistotou můžeme vyloučit, že bude sněžit. Protože je červenec a třicet ve stínu. To našim neznalým předkům stačilo ještě dříve než šikulíni chytrolíni vyzkoumali, kerakže to funguje, že země je kulatá, že se točí a že obíhá a spoustu toho zajímavého. A vymysleli barometr a družice a proto s vysokou pravděpodobností víme, že odpoledne nebude pršet, zítra asi také ne, pozítří možná ano.

  18. Ptakopysku, ve všech těch povstáních před rokem 1848 v Uhersku byly dělící linie všelijaké, ale národnostní moc ne. A rok 48 přinesl právě takové tu nesmělou národní emancipaci a dobrovolnickou výpravu. Pokud tohle označíme za cukání, tak jak pak označíte české nebo polské dějiny ? Megazemětřesení ? 😉

  19. BTW, byl Móric Beňovský Slovák, ptakopysku ? Vnímal on sám sebe jako Slováka ?
    A Bočkaj narozený v Sedmihradsku, tedy Rumunsku, kde jeho rodiče seděli za to, že dělali v Sedmihradsku pro Habsburgy… On taky nejdřív dělal pro Habsburgy, pak se emancipoval tak, že proti těm Habsburgům povstal… Po uzavření míru získal sedmihradský (t.j. rumunský) trůn… No nevím, nějak tam moc slovenského v událostech nevidím 😉

  20. NoName,
    pánové chtěli příklad cukání, tak jsem ho dodal. O velikosti cukatury dle Richterovy stupnice nebyla řeč. 🙂
    Ono dost záleží na úhlu pohledu. Třeba Jagellonci jsou pro Poláky a Litevce, jak vy říkáte, megazemětřesení. Pro nás je doba Jagellonská dobou právního chaosu a nijak záviděníhodné životní úrovně, ve které by si asi bahnil Jirka ppa, nebo Pepa (samozřejmě pokud by byli na správné straně barikády 🙂 ). Z pohledu Maďarů jsou krajně nezajímavou součástí dějin.
    Nechci se nikterak pouštět na tenký led národovectví, ale Slováci jsou podle mě národ in status nascendi, jak říkáme my zdělanci. A jak říkáme my muzejníci: teď je to sice nový, ale když chvilku počkáme…

  21. NoName,
    Bočkaj při svém povstání obsadil celé Horní Uhry, tedy Slovensko, takže za Rudolfa II. se na Slovensku věci děly.

  22. No ale se Slovenskem Bočkajstory souvisí jenom v tom, že se v té story válčilo na území dnešního Slovenska, ptakopysku. Motivy, zájmy bojujících stran, cíle, nic s myšlenkou „slovenství“, Slováky, jejich emancipací, vymezováním se nesouvisí.

  23. maYdo, ale „historie“ nemusí být jenom dějepis, prostě bychto brala jako zkušenosti předchozích generací. Tu jednoduché, tu složité, ale kdo se nechce z tohoto poučit, bude jako strýc František ze Saturnina, který musel sám přijít na to, že lít vodu do kyseliny je blbost… 🙂
    Historia magistra vitae…

  24. V překladu-„Slováci“ a Maďaři a Rumuni a další bojovali v obou armádách, jak císařské, tak povtalecké, ptakopysku. Protože se prostě neřešil národnostní problém. Tudíž to není „slovenské cukání“.

  25. NoName, no, Horní Uhry. Po osma až devětatřicátém, „Češi peši do Prahy“, nedošlo k poučení a byl obnoven slepenec, aby ve dvaadevadesátém došlo k recidivě. Československo tak v základech mělo časovanou bombu. I když, možná, sice spíše ne, ale kdo ví, nebýt mírotvorných snah prezidenta mírotvůrce, kterými chtěl celému světu být příkladem, za velkého potlesku především konkurenčních zbrojařů, možná, že by se udrželo, bez ohledu na „Slo-ven-skýýý nááárod“ a „Kto za pravdu horííí…“ Tak se Československo pokojně rozpadlo k velké úlevě veškeré okolní konkurence. Aktuálně se usilovně pracuje na odstranění onoho protivného a snahy o jednotnou řísši narušujícícho zbytku mezi Krkonošemi a Šumavou ve snaze dokázat, že ti, kteří to místo nyní obývají, na rozdíl od jiných, kteří jimi byli nespravedlivě vyhnáni, ani národem nejsou, že jsou jakousi směskou, regionálním etnikem kdoví odkud přišlým krom hrstky vyvolených originál Evropanů, prý s keltskými kořeny, na rozdííl od zbytku nejspíš pocházejícího odněkud z mongolských stepí či tak podobně.

  26. TO ano, Schumachere, ale tady byla řeč o období před rokem 1918.

  27. 370 Ptakopysku, samozřejmě, že klíčovým předpokladem úspěchu je vždy být na té správné straně barikády. Příkladmo Fouchet….

  28. 376 NoName, to jsme ještě byli plni nadšení z národního obrození a panslovanské vzájemnosti. Slovan slovanu bratrem. Abychom se za to nyní hluboce styděli a prohlašovali o sobě, že nic takového, že my jsme vlastně kulturní Keltové a s těmi primitivy z východních stepí nemáme vůbec ale pravůbec nic společného.

  29. Zuzano, Matzurko a nickname, když vysvětluji laikům inflaci, tak ve sklenici smíchám vodu a džus a dolívám vodu. Aby viděli na vlastní oči, že ať už tam doleju vody sebevíc, tak džusu je tam stále stejně.
    Moje averze na pouhou „ilustraci“ na historických příkladech plyne z toho, že se na scéně bleskově objeví gényjus, který začne exhibovat 1. různými úrovněmi „socio-komunikačně-ekonomicko-kulturně-sportovní anevímještějakoudalší“ tehdejší společnosti. 2. Nebo se debata scvrkne do nesmírně zajímavé roviny, jestli je inflace 3, 4% snesitelná nebo 2, 9% už smrtící. Analogicky, zda-li kráva (bez krmení) může dojit 3 dny, 4 hodiny a 9 minut nebo nějaké jiné číslo. Buď umíme někomu něco vysvětlit a on to snad pochopí nebo jsme v loji. Ta historie tam může být jen jako bonbónek na konci výkladu pro zasmání.
    Schumi – bavíme se o státu (v této debatě jsme jen použili termín „národ“). V soukromých transakcích k žádné takové situaci (inflaci) nemůže dojít. Tudíž já bych se slova „předvídání“ úplně štítil. Prostě má-li stát vyšší výdaje (náklady) než příjmy (tržby), tak má stát celé 2 (slovy dvě) možnosti: A) seškrtá výdaje nebo B) vytiskne prachy. Nenech se nikým napálit – složité společenské procesy na základě mnoha na sobě závislých proměnných jsou takové kecy v kleci, které mají jen odvést pozornost jednoduchých a pomalých někam jinam.
    Role slovutných ekonomů v tomto punktu je pouze v tom, že už to dávno dokázali. Za to jim patří nekonečný obdiv.

  30. NoName,
    aha, tak to se brutálně míjíme. Omlouvám se, nějak jsem nepochopil, že je řeč o čistě nacionalistickém cukání. Bůhvíproč jsem to bral podle územního principu. V tom případě nemám co bych dodal, protože mě tyhle národovecké bojůvky v dějáku nikdy nebraly.

  31. 370 Ptakopysku to zajisté. Protože vždycky něco nějak začíná. To připomínám když někdo namítá, že to či ono není tradice. Každá má svůj počátek. A když to vydrželo, stala se z toho ona „předávka“.

  32. vůbec nevím, o čem je řeč…jak pak mám pochopit myšlenkové pochody osoby, která psala příručku pro mobil zn. Samsung, velmi sofistikované zařízení plné aplikací, funkcí a složitostí, o kterém bych předpokládala, že si ho šimpanz nekoupí a ostatní nepotřebují takové rady jako že nemám: olizovat baterii ani do ní kousat…nemám vkládat zařízení do očí, uší nebo úst, nemám nosit zařízení v zadní kapse, protože při pádu bych se mohla zranit,nesmím dovolit, aby to zařízení používaly děti( neurčeno do jakého věku…patnáct, osmnáct?), při používání tlačítek mám dělat pauzy, abych si neunavila prstíky a ještě asi pětatřicet stránek dalších pokynů…

  33. Ptakopysku, Češi jsou národ zjevně existující tisíc let. S vlastním královstvím, velkými výhrami, nemenšími pořážkami. To se o Slovácích říct nedá. Proto ty rozdíly ve vnímání základních pojmů.
    Pressburg byl hlavním městěm Uherska víc let než Budapest. Bratislava je defacto umělá konstrukce, to město slovenské(slovanské) snad až období Velké Moravy nikdy nebylo.
    A tak dále 😉

  36. Ale tak já se taky zkušeností předchozích generací neodříkám, Matzurko. Jen tím chci říct, že studium historie není samospasitelné. A na tro, by jeden věděl, že krávu třeba krmit, aby nechcípla, fakt není třeba studovat dějiny a příklady, jak se v někde v Sovětském svazu pokoušeli vyšlechtit nežeroucí krávu, dojící hektolir mlíka denně. 🙂

    Rovněž se neodříkám zkušeností předků, ovšem všeho s mírou a použít vlastní hlavu k prosátí hlušiny taky neškodí.

    JInak když někomu nedocvakne i bez studia historie, že kráva musí dostat do držky, aby dala do dížky, tak mu nepomůže ani zasvěcený modroptácký výklad o petici výrobců svíček.

    Zrovna tak jako tomu mýmu zatraceným potomkovi nedocvakne, že dokud se nezačne učit místo kecat o tom, jak se učí a snaží, tak ty čtyřky a koule bude pořád dostávat. 🙁

    TAky jeden nepoučitelněj….

  37. NoName,
    Slováci mají celou dobu Tatry (a nezkoušejte mi oponovat, že ani ty nemají celé 🙂 🙂 🙂 ) a protože jsou Vysoké i Nízké fouká tam furt vítr a proto se ve slovenském národě vyvinul takový ten ostrý frňák. A protože všade je daleko, vyvinul se ostrý pronikavý hlas. Dokonalou ukázkou něžnější části slovenského národa je třeba Bubílková.

  38. NoName – Slováci se cukají cca 200 let. Viz Martin, Bernolákovci atp. Krom toho, pojem národ byl před národním obrozením něco zcela jiného. Ti Slováci tam sídlili od dob knížete Pribiny a svůj jazyk si, přes neexistenci vlastního státního útvaru, uchovali. Což o něčem vypovídá…

    Modroptáku jenže ona ta ekonomie neexistuje ve vzduchoprázdnu a ovlivňuje jí spousta věcí, které na první pohled s ekonomií ani nesouvisí…

  39. Modrej, o tom není sporu. Jenže žijeme v nějakých poměrech nesestávajících se jen ze soukromých transakcí. Ty jsou uskutečňovány v nějakém komplexním prostředí, na které mají vliv a kterým jsou ovlivňovány. Realita není ideální tržní, v čistě zbožně obchodním smyslu, prostředí. Není. Třebaže…ekonomie a to na ní shledávám velmi zajímavým, se nezaobírá čistě a výlučně zbožně peněžními vztahy, ale obecnou směnou hodnot. Uf, to jsem si dost dovolil….V nejširším smyslu se neomezuje výlučně na lidské jednání rodu Homo sapiens sapiens. Je součástí komplexu zvaného „Věda“ sestávajícího se z mnoha vědních oborů. Zkoumajícího základy světa až po lidskou společnostt. Včetně jednání kvasinek. Oho, jednání a ne chování? Vždyť jen a jen člověk je nadán způsobilostí jednat! Parafrázujíc Plzáka : Seš si jistý, že jednáš? Nebo si jenom myslíš, že jednáš….

  40. 388 Zuzano, nikoli ekonomie, ale ekonomika. Bacha na tydlencty ééé, termity.

  41. 387 ptakopusku, a studenej, proto mají velké chřípí aby se prohřál. A zahnuté aby si ho prokrvili namočením do borovičky.

  42. Vidite vidite…. Narodni staty jsou jen slepa vetev….. Vzdyt se ani nemuze najit dukaz pro cukani a nebo necukani a hlavne, kdyz se cuka dvacet lidi, je to uz narodni cukani? Nebo kdyz Dvorak zahraje u Borna v salonu slovanske tance, je to uz narodni odpor?

    Ptakopysku, Bubilkova jeste neni v blazinci? Proboha to snad neeeeeeeee

  43. 383 NoName, to království nebylo jejich. Oni do něho patřili jako poddaní. Aktuálně se nazývá republika a oni občané, ale prakticky je to to samé. Třebaže by jirka ppa etc… vyložil že ne, protože…no, protože to třeba fungovalo lépe a vůbec….

  44. No a jen takova libustka z obdobi prohibice….. Vite ze jeste jeden liker z KV zacinajici na B, nema jeste vyrizeny prukaz puvodu?

  45. Jirko ppa, likér od B ???? Neznám, že by Brum?

  46. Jirko, zkus to o té slepé vývojové větvi říct ve Švýcarsku, Polsku, Americe…. nebo Francii ? Ale ne před politiky, prostě jen tak v hospodě. Obzvlášť v USA by to mohlo být zajímavé, neboť se tam mluví ANGLICKY, a snad všichni Američani, které jsem poznala byli na svou národnost hrdi, ovšem stejně tak i na své evropské kořeny.

  47. 😀 Ptakopysku, vykoledoval jsem si to paradne 😀

  49. Matzurko….. Ano, ja to rikam porad a jeste jsem po ustech nedostal, i kdyz vim kam tim smerujes, tak se muj postoj nemeni. Treba USA je preci stavene na jinych zakladech nez na tom narode, jak to chape kazdy mistni zastydli hrdobec. Svycarsko taky ma jistej zvlastni etos na tom uzemi…. a taky asi bach ho nenazval narodnim statem jak je to mysleno tady

  50. Matzurko,
    možná to není tak špatný nápad s tou hospodou.
    On nějak Jiřik neví kam se vrtnout a chlapci by mu to tam vysvětlili. Třeba by se mu rozbřesklo :)))

Komentáře nejsou povoleny.