Petr Moses
Nedávno nás potkalo rozhodnutí ČNB stabilizovat českou korunu na kurzu 27Kč/EUR. Je to zatím poslední střípek bankovní rady ve snaze o „rozhýbání“ české ekonomiky.
Na první pohled bychom mohli říci, že se bankovní rada inspiruje americkým FEDem, a že pan Krugman je její hlavní poradce. ČNB postupně snížila výši úroku, za který půjčuje komerčním bankám až na 0.05%, tj. za pětset korun ročně úroku jim půjčí celý milión. Cílem těchto operací je „napumpovat“ do hospodářství co nejvíce peněz, aby tyto spustily inflaci a tím také hospodářský růst. Nedovolím si diskutovat o užitečnosti či škodlivosti inflace, ani vhodnosti či legitimitě daných kroků. Zkusím poukázat na motiv, který zatím nebyl zmiňován a tím je neutěšený stav našich bank.
ČNB vykonává dozor nad bankami. Jedná se například o Komerční banku, Českou spořitelnu. Tyto banky přinášejí pravidelné miliardové zisky svým akcionářům. ČNB je oceňována za příkladný dohled nad těmito bankami, krizí propluly velmi dobře. Jak je to možné? Českou republiku nepostihla krize? Banky nemají nedobytné pohledávky u svých věřitelů? ČNB sama říká, že banky nedobytné pohledávky mají. Jde o pohledávky z hypoték, které byly poskytnuty developerům na stavby bytových domů za „předkrizové“ ceny. Mnoho těchto domů je dodnes neobydlených. Byty jsou v dnešní situaci neprodejné. ČNB bankám mohla nařídit, aby si připravily rezervy na odpis pohledávek, ale nenařídila. Mezitím několik desítek miliard Kč odteklo z bank jako zisky zahraničním matkám. ČNB se rozhodla tuto „krizi stavebnictví“ řešit masivní inflací – otevřením úvěrových stavidel. Není problém získat hypotéku za 2-3%. Ale ani tak nízké úvěry nemotivují občany k nákupu nemovitostí, zejména těch „předkrizových“. Trh se v závislosti na lokalitě propadl o 30%, ceny klesly na úroveň roku 2004 i níže. V takovém případě jsou drahé byty neprodejné.
Nyní nastupuje poslední páka, kterou ČNB má – snaží se vyvolat mezi občany a střadateli paniku a donutit je ke koupi nemovitosti – kotvy na rozbouřeném finančním moři. ČNB nechápe, že téměř každý, kdo mohl mít nemovitost, si jí pořídil. Málokdo si nemovitost koupí jako investici s hypotečním úvěrem – obzvláště po zkušenosti, že ceny domů a bytů mohou nejenom stoupat ale i klesat.
Shrnutí:
V článku jsem se snažil uvažovat, že kroky ČNB nejsou hloupé nebo zmatené, ale mají určitý úmysl.
Tím úmyslem je pomoci hospodaření českých bank, které mají desítky miliard „utopených“ ve stavebních projektech. Způsob pomoci až do října 2013 spočíval v poskytování úvěrů za téměř nulový úrok. Když to nepomohlo, zkouší ČNB od listopadu vyvolat mezi občany paniku, a doufá, že lidé budou kupovat i zatím neprodejné byty, resp. podniky rozšíří výrobu do zatím prázdných hal.
Co by měla ČNB dělat?
Myslím, že místo roztáčení kol inflace měla nařídit bankám, aby si vytvořily rezervy na nedobytné pohledávky.
Jak pokus o nastavení kurzu koruny dopadne?
ČNB vydrží bojovat proti trhu několik měsíců, přičemž každý měsíc boje jí může přijít na miliardy Kč.
Odkazy:
Varování čnb
http://m.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/232320-cnb-varuje-era-levnych-bytu-skonci-investujte-co-to-jde/
Analýza trhu s nemovitostmi v Praze
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/fs_2010-2011_clanek_iii.pdf
Disclaimer:
Omlouvám se za formu článku i nepřesnosti, budu vděčen, pokud se tomuto tématu bude věnovat někdo s větší odborností.
>> matzurka
Mně ani tak nepřekvapuje, že je Německo schopno sponzorovat Řecko, ale to, že je ochotno. Ona ta – s prominutím – nasranost mezi německým lidem je nemalá. Ovšem když se někdo ozve, je označen za pravicového extremistu, nepřítele Evropy atp. Typickou obětí se stal Thilo Sarrazin (jeho knížka vyšla v českém překladu jako „Německo páchá sebevraždu“ – mohu jen doporučit). A to je politický exponent SPD. Tedy dnes už jen bývalý exponent. Vedle tzv. solidární daně (ona je to daň an sich, platí ji všichni, ale výnos jde jen do bývalé NDR) existuje ještě přerozdělování mezi spolkovými zeměmi, kde se letos ukázalo, že platí už jen 3 země (Bavorsko, Bádensko-Württembersko a Hessensko), kdežto 13 zbylých zemí jsou čistí příjemci. A v Bavořích se lid dožral tím, že nejrozhazovační „země“ a tuším, že i nejzadluženější – totiž Berlín – poskytuje zdarma školky. To žádná s oněch „platících“ zemí nemá. –Co se pak exDDR týče, Modrý pták to ilustroval naprosto přesně. Navíc tam byla – asi jako v ČR – nesmyslná očekávání. Já jsem tam strávil 3 období v roce 1990 – v dubnu, červnu (těsně před měnovou reformou) a v listopadu. A už v tom listopadu 1990 jsem slyšel takovou tu východoněmeckou variantu „jó, to za císaře pána nebejvalo“.
1) Revoluce zpravidla znamenaly velký bordel, kdy majetek byl odnímán zpravidla i s hlavou. Měnová reforma vzala prachy všem, halvu nikomu. Takovou pěknou ukázku mocí státního pera mnohde neměli.
2) Stav NDR. Zajeďte si někam mezi Drážďany a Karl-Marx-Chemnitz, třeba na takovým zámku Lichtenwalde maj moc pěknou zahradu. Pak si nastavte na navigaci nejkratší cestu domu, abyste se vyhnuli hlavním tahům. Možná budete žehnat i středočeským cestářům. Jediný plus bylo, že všechny díry měly omalovaný reflexní barvou.
Problém má vícero rovin-a jednou z nich je to, že východní Němci v nově, ze dne na den nastavených podmínkách prostě nemohli uspět (jistá skupina ano, ale jako celek ne). Prostě to nešlo. Z tohoto pohledu je jistá frustrace pochopitelná.
Jo, dvd, především ta nesplněná očekávání.
v některých případech to nabralo až pitoresktní půvab, kdy sousedky ségra, česká emigrantka, nadávala na „osties“, na které „my, Němci“ doplácíme.
Ale českej důchod si, ona Němka, neoškliví, i když remcá, že to je pár korun. 😀
(Pokračování – chtěl jsem k tomu v zásadě jen tohle, ale mezitím jsem musel cosi vyřídit, a diskuse se posunula. No nic, kdo chvíli stál…)
Představa, že si osvícený vladař nechá předložit tucet náhodně vylosovaných rozsudků, pozorně si je pročte, pak dlouze a neklidně chodí křížem krážem místností, a posléze usedá, aby ediktem zdvojnásobil počet hodin klasické řečtiny na gymnasiích, přirozeně hned z mnoha stránek vypadá dosti divoce. Mám však takový dojem, že např. stará čínská metoda, spočívající ve výběru úřednictva čistě na základě zkoušek sestávajících výlučně z psaní básní a esejů, sice připadala trošičku legrační i velikému Parkinsonovi, ale v zásadě uznával její účinnost, podloženou staletými zkušenostmi. Zde ostatně nemusí být principiální problém, ovšem za předpokladu, že se vladař jednak pouze vrací k počtu hodin z doby před dvaceti lety, jednak neočekává zlepšení dříve než za dalších dvacet let.
V demokracii se ovšem setkáváme s tím, že všeholid (obrazně řečeno) zdvojnásobuje počet hodin nejméně jedenkrát za volební období, takže nebýt toho, že vycházíme z nuly, bychom dosáhli dejme tomu 64 či 96 hodin klasické řečtiny týdně ještě dříve, než by se první výsledky vůbec mohly projevit. Systém není přeregulován toliko inherentní tendencí úřednictva bubřet nad všechny meze a montovat se do každého aspektu lidské existence, nýbrž i právě tímto efektem.
Vedle toho je zde mj. nepřehlédnutelná tendence jediným parametrem regulovat více veličin, včetně takových, které na něm příliš nezávisejí, anebo pokud ano, pouze netriviálním, neznámým, rozhodně však vysoce nelineárním způsobem. Zdaleka se to prosím netýká jen chodu společnosti. V posledních měsících kupříkladu občas pro kolegu konsultuji problém, s nímž se setkává. Ač jeho příčinu zatím nikdo nedokáže lokalizovati blíže než do jisté nepředvídatelně se chovající regulační smyčky v jedné elektrárně, na úrovni o kus vyšší lze o jeho vzniku říci zhruba toto: Cílem bylo (a je) zvýšit robustnost, a jako prostředek si k tomu kolegovi předchůdci zvolili [vyšší] jednoduchost. Holt to nebylo ono. Kolega se pak snažil na základě vlastních úvah tu jednoduchost jaksi zredukovat, a také to zatím není ono. Potíž je v tom, že robustnost a jednoduchost zkrátka nejsou spjaty žádným lineárním vztahem, pokud tedy spolu na obecné úrovni vůbec nějak souvisejí…
Za zmínku možná stojí i všeobecně (byť asi nikoliv pokaždé vědomě) převládající přesvědčení, že vždy existuje zásah vedoucí (přinejmenším směrem) k žádoucímu stavu, stačí jej jen identifikovat a potřebnou silou aplikovat. Toto by asi bylo záhodno si strukturálně porovnat s názorem, že v šachu pro každé postavení existuje vítězné pokračování pro bílého…
Omlouvám se, že o tom všem píšu tak nesouvisle, ba zmateně, snaže se zároveň dělat cosi jiného. Myšlenky, jsou-li zde jaké, bylo by zajisté lépe si nejprve utřídit; avšak proč a nač, když to celé je vůčihledně k ničemu? V 329 je však nejméně jedna věc, vyžadující si bližšího komentáře: Nachází se zdejší systém blízko rovnovážného bodu? Můj velice vágní dojem je, že jak v čem, jak v kterém parametru; přičemž tam, kde je blízko rovnováze, tuto stabilitu* mu zpravidla poskytuje právě zkurvenost.
*) Rovnovážný bod obecně není totéž co stabilita, avšak labilní rovnováhu zde můžeme z dobrých důvodů (tj. kvůli přítomnosti ustavičných drobných otřesů) prakticky vyloučit. Můžeme si však představovat, jak se při zachování rovnováhy určitého neúplného souboru parametrů trajektorie systému ubírá od stabilní rovnováhy k labilní (asi jako když vodorovná cesta vede ze soutěsky na hřeben), a pak holt v některé noci zakuklenci s beranidly vtrhnou tam, kde je nikdo nečekal, přes některý weekend vzniknou určité nikoliv zásadní a nijak znepokojivé úpravy na našich bankovních účtech, a tak podobně.
„Tak kupříkladu, chci-li mít náležitě fungující justici, postavím základní školy, postarám se o solidní vzdělání učitelů, pro nadanější žáky si nechám od slušných architektů navrhnout nějaká ta gymnasia a reálky… “
Trochu velký sousto pro jednotlivce, zpátečníku. Nebo snad máte prostředky na tak velkolepý vzdělávací plán?
Někdy mi různé ty plány , jak by to mohlo fungovat, připadají jako plány na ztpomalení nebo zrychlení otáčení zeměkoule.
Logicky se mi jeví, že kdyby se celý lidstvo dohodlo a klusalo jedním směrem, ve směru či proti směru, tak by tu rychlost ovlivnit mohlo. Otázka je, kolik lidí by na to bylo potřeba a zda se jich tolik na planetu vůbec vejde a nebo jetsli tam nění něco, co jsem jako průměrně vzdělaný technický tupec, již nějakou dobu se fyzice nevěnující, byť z ní mám maturitu, něco nepřehlídla nebo neopomněla.
Ale umím si teoreticky zdůvodnit, že podle toho, co si pamatuju z fyziky, to jde. Otázka je, jetsli to je v reálu proveditelné.
Další otázka je, že nelze vyloučit , dokonce je pravděpodobné, že ve fyzice znalejší diskutující se prácě popadají za břich nad tím, jaká blbnost mně právě napadla. Jenže mně to jako blbnost nepřipadá a některé ještě méně vzdělané a myslící občany bych určitě přesvědčila, že to možné je.
356 — Ani náhodou, maYdo. Jen jsem chtěl poukázat na to, že mohou existovat i věci, které přes řadu svých rozumných a umírněných(!) aspektů nejdou, a/nebo speciálně už nejdou. Támhle do Slatin, jak vypadaly kolem roku 1980, si už také nikdy nezajdu, a kamarádku, která se tam jediným pohybem vyšvihla na korbu náklaďáku (nějaké pragovky s prkennými sajtnami), co si tam odstavili světský, už tam též nezavedu, aby to udělala podruhé. Její dva synové si svět jednou možná zařídí nějak jinak, určitě tak, že tomu nebudu vůbec rozumět; je ale možné, že problémy, nad nimiž v důsledku své nevyléčitelné stupidity hloubám, tím zmizí samy.
Dále však (nejméně do večera) hloubati nebudu, vydávám se cosi dělat jinde…
Ve Francii už mají odvolatelnost novinářů v chodu… 😀 😀
http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61260580-francouzska-media-jsou-pod-policejni-ochranou-v-levicovem-deniku-liberation-se-strilelo?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed
Zpátečníku, některé věci jsou nevratné.
Třeba klasická gymnazia – táta na to vždycky vzpomínal – těch hodin řečtiny a latiny. Velmi ho hnětlo, že jsme s bráchou k latině měli vztah vemi vlažný a brali jsme to jako třešničku na dortu, která moc praktického využití mít nebude.
Jenže táta zase neměl třeba informatiku, v technickýžch a přírodovedných předmětech toho enbylo tolik, byť to, co bylo bylo důkladnější, a nemusel zvládat řadu dovedností, které dnes musí umět školák. Ani se nedožil stavu, kdy přijedeme na chalupu a vytáhneme notebooky, dokonce ani předchozí etapy, kdy jsme tam na prázdniny odstěhovala PC. Dnes se bez počítače děcka neobejdou.
Dnes jsou nároky na něco jiného a tak musí ustoupit řečtina…
Šumaváku, problém je v tom, že to novináře utvrdí v tom, že to dělají dobře! 🙂
Odhalují PRAVDU a ti zlí se jim za to mstí…
Hm, a co když střelec jen těžce nese, že mu postřelený běhal za manželkou….
A protože moc čte detektivky, tak pro jistotu střílel ještě někde, aby motiv nebyl tak jasnej.
Maydo, tak s tím běháním po a proti smeru je to jen do doby než dojde dech.:-) Co by skutečně fungovalo by byl pochod na sever nebo na jih. Ano, změna J a zákon zachování energie by udělal něco podobného, jako když krasobruslař sepne ruce s snoží.
Dobrý večer. Zpátečníku, děkuji za příspěvek. O dlouhodobou změnu společnosti je možné se pokoušet. Není k tomu třeba osvíceného vladaře – viz Nadace. Ti, kdo ovládali galaxii, byli sedláci. V našem světě Amish, Mennonité. Dovolím si tvrdit, že dnes není tak těžkého karabáče, který by společnost přinutil k lepšímu jednání.
Kdybyste potřeboval kontakt na elektrárníky (od 100kW vodní do 100MW paroplynová), mohu se poptat.
Nickname,
tak to mne děsíte, zrovna tyto komunity mají sice ještě stále přísné mravy, ale genetické zákony jsou neúprosné…. 🙁
Nickname, nezapomnel jsem na Vas, jen jsem si tu poznamku zalozil a po obede nasel …. Takze to proste prijde, nejpozdeji ve stredu.
Dobrý večer.
Rezy, teoreticky by to tedy šlo?
A prakticky – jak dlouho vydrží celý lidstvo pochodovat? Jistě, dýl, než mu dojde dech při běhu. Ale většina odpadne za půl dne, maximálně za den.
prostě teoreticky to funguje, ale praktické uskutečnění není reálné. Už proto, že se sotva podaří přesvědčit lidstvo, aby ve stejnou dobu nastoupilo – včetně stařen a batolat – a začalo pochodovat.
A já mám dojem, že tak nějak je to s těmi snahami změnit společnost. Ta má svoje zákonitosti, jde svým tempem a naše možnosti to ovlivnit ve znatelném horizontu jsou stejně chapí a nereální, jako roztočit zeměkouli.
No jo, kasali jsme se , že poručíme větru, dešti a zatím nedovedeme ukočírovat ani vlastní smečku. 🙂
Ale ono je to asi tak lepší…
Konec konců, co bychom měli z toho, kdyby se Země otáčela rychleji?
365 Matzurko, Mennonité jsou početnou komunitou, je jich cca 1.7 miliónu. Nebrání se sňatkům mimo „svoje“, hovoří plynně anglicky (německy, francouzky …).
Asimov je „opsal“ do Nadace.
367 Maydo, praktická změna je možná. Musí se chtít. Být zvyklý na postupnou práci v malém. Až přijde krize, lidé se budou ptát „kdo za to může“, svobodomyslní mohou spoluobčanům alternativu gulagu, který by jinak přišel. Jsem vděčný za Kohouta, že propaguje „novou ústavu“. Byl bych rád, kdyby Kocour nebo lidé na Jiném právu připravili kritiku současného stavu justice a připravili postupné změny k lepšímu. Že některé dobré věci prosadí Okamura výměnou za podporu socialistické vlády? Pokud jsou dobré, proč ne.
Ještě k těm sedlákům z Asimova. Oni společnost neplánovali. Byli schopni odhadnout budoucí problémy a na ně adekvátně reagovali. (Četl jsem Nadaci před 20 lety, omlouvám se za nepřesnosti).
366 Jirko, děkuji. Zatím všechny jiné kontakty selhaly.
Nickname, jen cekam na „overeni“ jeste od jednoho zakaznika. Pak to poslu dal. Preci jen, bych si nedovolil dat neco neprovereneho…. Vydrzte, ve stredu se ozvu.
Jo a videli jste vcera Benese a Unor? Ja si to opet uzil….. Bylo to naprosto silene. Naprosto mne zasahli dve zasadni veci, mozna se tomu budete smat, ale prvni byla ta, kdyz jim Marta G. Prinesla parky a oni chlastali reznou, zrali parky div ze jim nepadaly z pusy a planovali revoluci….. A ta druha byla taky dost dobra…. Jak Benes rikal, ze je to on, kdo je nejvetsi cesky socialista. Bylo to poprve, co jsem mu veril kazde pismeno….. Neskutecne. Docela se tesim na dalsi dily. Koukame se synkem a ten nachazi to co jsem objevil uz davno. Pan Kosatik a spol udelali vybornou vec….
Nickname,
nechtěla jsem se dotknout ani Vás, ani Mennonitů, ale bohužel je více než současná velikost populace důležitější (z hlediska genetického), kolik bylo těch původních zakladatelů. Uplatňuje se tu jednak náhodný jev zvaný „efekt zakladatele“ (founder effect, případně bottleneck), který pak může a nemusí být umocněn příbuzností při sňatcích (nicméně genetikům teď dost padají dolní čelisti, neboť Islanďané jsou v tomto ohledu dost zajímavá populace…).
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3077314/
Pro genetiky jsou tyto skupinky hotová Bonanza, stejně jako Aškenaziové 🙁
Ale nepochybuji, že v případě katastrofického scénáře mají daleko větší šance na přežití než většina „civilizace“.
Jirko,
ty jsi masochista 🙂 ?
Matzurko, ale jamsi to opravdu uzil, tedy moc mne takovehle veci zajimaji. Protoze hledam tu „pikosekundu“ kdy se to zacne ritit a kdo selze jako prvni. Myslim, ze to je velmi poucne. Je to pro mne velke pouceni a kdyz vim, jak to dopadlo, dokazu v tom hledat ty jednotlive „momenty“ kdy se lamala pater a hlavne kterym typum politiku a lidi, obecne.
Podle meho je to lepsi, nez kdejaka detektivka a serial.
2 Matzurka – na některých vagónech českých drah je dodnes vidět výrazný nápis „Neodrážet, nespouštět!“ Experimentálně jsem ověřil, že tentýž nápis se dá spolehlivě aplikovat na mnohé jedince v mém okolí… Ale to jen předkládám k úvaze…
Nickname,
praktická změna je možná. Musí se chtít. Být zvyklý na postupnou práci v malém.
jo, jenže ve společnosti, který není v nějaké mimořádné situaci jako válečný stav, po zemětřesení nebo tak něco, nenajdete tolik lidí, kteří se ztotožní zrovna s tím Vaším „musí se chtít“. třeba chtějí, i hodně chtějí, ale něco úplně jiného. A v momentě, kdy uvažujete stylem „musí se chtít “ a ne „já chci“, máte nakročeno k totalitě.
A je otázka, kolik lidí bude svobodomyslným naslouchat. Určitě bude dopstatek konkurence – těch, kdo budou tvrdit, že lepší společnost jde zařídit nějakými opatřeními a že oni mají ten správný recept. A lidi jim budou naslouchat a věřit, protože budou chtít věřit. Protože chtějí věřit, že ta pohodlná a snadná cesta k lepším zítřkům někde je, jen se na ni trefit.
Jirko,
tak to bych se raději věnovala studiu historických faktografií, než x-té dramatizaci dle představ právě módních tvůrců…
A na detektivky mi nesahej, joooooo 🙂 ? Jestli mi dneska bude přijímat satelit, tak už se těším na pokračování Ripper Street, odehrávající se krátce po řádění Jacka Rozparovače.
PeSi,
to jsi mi trochu zamotal šišku, spíš bych chápala „nepřipouštět“, ale budiž 🙂
Matzurko, no jo, ja vim, Pohled na historii je vzdycky subjektivni. Ale i tak mi to vzdycky bavi …
Jirko,
zábavné to být může, ale asi bych to nebrala jako nic jiného. Ovšem to je pouze můj osobní názor, nevnucuji, jen se podivuji.
Já vím, jsem šťoura, ale to mám asi taky ze seriálu…. Trust no one ! Government denies knowledge ! a zejména „The truth is out there ! 🙂
Dobrý večer. Než najdu chvilku vrátit se k řečtině… na poměrně zajímavý postřeh jsem narazil tady: http://dusannavratil.blog.idnes.cz/c/378710/SOS-Ivo-Istvan-znovu-prekrocil-hranice-republiky.html
Pokud se v paměti ohlédnu, nedokáži si vybavit, mimo jednu nešťastnici z Prachatic, že by nějaký státní zástupce byl trestně stíhaný. Vlastně ani o ní nevím, jestli vůbec skončila před soudem. Za tu dobu ale před soudem stály desítky policistů, včetně policejních papalášů. Byli souzeni a odsouzeni i soudci. A ne málo.
Je prosím někdo schopen a ochoten ověřit jeho věcnou správnost?
375: Maydo, vaše námitky jsou opodstatněné, asi jsem špatně vysvětlil své myšlénky.
Československo vznikalo i díky organizaci Sokola.
Nebylo málo odbojářů a vojáků za druhé války, kteří byli za mlada skautíci.
Rašín, Engliš byli ovlivněni ekonomickým volnomyšlenkářstvím již za Rakouska.
I díky „hloupému“ tělocviku se v roce 1918 podařilo zabránit revoluci.
Sokolům nešlo o to, aby každý létal přes bednu, ale aby každý mohl užívat svobodu.
Poláci zažili svůj „zázrak na Visle“, my „zázrak v Praze“
Nickname,
ale to je právě ten přirozený vývoj. A na začátku nebyl nějaký velkolepý plán, jak předělat společnost. Prostě to uzrálo.
A samozřejmě, že jsou věci, které ve svých rukou máme. Ale jsou většinou z historického měřítka drobnosti. Teprv ve vhodné chvíli a v dostatečném počtu z toho může vzniknout nějaký posun.
Síla Sokola či skauta začínala u rodičů, kteří svoje děti poslali do sokola nebo skauta. Rozhodnutím jednoho každého rodiče. Ale museli sami chtít. nezařídila to žádná politická strana.
Ale taky nečekali, že by ten Sokol pohnul dějinami.
Mimochodem, ač sama krátce v 68. skautka, děti jsem do skauta nedala. Důvodem bylo jednak osobní poznání některých „přerostlých“ skautů, kterým bych nepůjčila ani želvu, natož dítě, jednak zjištění, že nejbližší oddíl lpí na bodování a povinných výletech víc, než se mi jevilo zdrávo. Pro kluka by to nebylo vhodné prostředí a dcera nejevila zájem, už ve věku na prvním stupni si sama vybrala chovatelsko – turistický kroužek, s kterým je v kontaktu dodnes.
Ono je jedno, jakou to má hlavičku, podstatný je, na jaký se narazí lidi.
Největší průser jsou přehnaná očekávání. Lidi dokážou toho, od koho očekávají zázraky, vynést do nebes a vzápětí zatratit, když zjistí,že zázrak se nekoná. A dokud budou lidi očekávat od politiků zázraky, tak se jim vždycky bude jevit spoleřnost a poliutika špatná, protože jejich očřekávání nebudpu naplněna.
Nebojte se, že by tomu Svobodní unikli, kdyby náhodou vyhráli volby. 🙂 Vyhráli by je totiž hlavně díky tomu, že od nich spousta lidí bude očekávat zázraky. A zklamaný voliž, to je ještě horší, než zhrzená milenka 🙂
Jirko, mně stačil Beneš a Mnichov.
Nijak mně to neoslovilo. Jako by se neuměl autor rozhodnout, jestli dokument nebo umělecky zpracovaný příběh. Ani ryba ani rak.
Moravec i Beneš byli zajisté složité osobnosti a povahy, ale tady na mně působili jako papírový panáci. A nevím, proč se tam kmitl jaksi mimo kontext záběr na Gottwalda.
Jsem generace, která povinně viděla Dny zrady, nebo Devětvacátý, abychom si osvojili ten správný pohled na historii a tak si o podobných dílech myslím své.
Pravdu má Matzurka.“
The truth is out there ! 🙂
A pravdu měla babička, když citovala pátera, co mně křtil:
Historie je služkou panujícího režimu.
Přátelé, vy tu teoretizujete a pan Babiš jedná. Zatím velice zajímavě. Moc bych za to nedal, ale jsme tak blbí, že se nejspíše tento pán stane českým presidentem. Těším se v pátek na plzeňské.
V tomhle kousku Pennsylvanie je hodně Amish a ještě více Mennonitů. Jsou to hodní, pracovití a a nenároční lidé. Dodržují přísná ortodoxní společenská pravidla. Jinak by dávno vymřeli nebot o hranatou, podsaditou mennonitku i kolo opřít bych si dvakrát rozmýšlel.
368 — No, nickname, to by mne docela zajímalo. Vzhledem k tomu, že o zdejší justici jsem si názor, že je – jak to jen kulantně říci – zcela, beze zbytku a nenapravitelně špatná, utvořil již kdysi v mladším školním věku, kdy jsem s očima navrch hlavy čítal v časopise Reportér (dříve, než v průběhu utahování šroubů ty jeho výtisky rodiče kamsi rádobydůkladně schovali před případnou domovní prohlídkou) takové ty doprostředka všité, tuším snad zelené přílohy, pojednávající o procesu s Píkou nebo přetiskující části Londonova Doznání (přičemž jsem si nebyl dosud vědom, že ten sklidil jen menší část toho, co sám zasel), a od té doby se dosud nevyskytlo nic, přesněji řečeno a doslova psáno nic, co by mne vedlo k tomu si svůj (samozřejmě naprosto subjektivní) dojem o justici jakkoliv vylepšit, jsem na návrhy, jak ji postupně vylepšovat a reformovat, vskutku upřímně zvědav.
Určité dílčí náměty mne za těch 40+ let přirozeně čas od času též napadly, poměrně značně však postrádají onen aspekt či atribut postupnosti. Jó, reforma justice… Reforma justice! Škoda jen, že poslední dobou nemám více času se o ní zasnít…
Dobré ráno vespolek,
Dušane, ano, jsou to komunity v mnoha ohledech obdivuhodné.
Jenom mne napadlo, stran katastrofických scénářů – můžou se v případě napadení bránit ? Pokud jsou zarytí pacifisti (apoň podle mých kusých informací), nenechali by se případnými hladovými a zdivočelými hordami povraždit ?
Matzurko, oni nemají čím, snad jen vidlemi a sekerami. Na druhou stranu by jim kolaps energetické sítě téměř nevadil – Amishům už vůbec, ti elektřinu, ten vynález ďáblův, vůbec nepoužívají.
Ostatně, nedovedu si představit jak by se „zdivočelá horda“, řekněme ze severovýchodní Filadelfie, dostala beztrestně loupíc až k nám. Tihle lidé nikdy neopustili svá městská ghetta a mimo ně jsou ztraceni. Dokážou se vesele střílet ze tří metrů pistolemi nebo na na pět metrů brokovnicí s upilovanou hlavní. Tady si lidé pomáhají a farmáři proti vnějším vlivům stojí při sobě. A každý má nejméně jednu kulovnici s dalekohledem. Navíc má guvernér k dispozici Národní gardu, což jsou vysvičení záložáci, dobrovolníc a většinou Republikáni.Myslím si, že většina z nich by s velkou oblibou předvedla zdivočelým hordám zábavnou hru na jatka.
Dušane,
takže by se hordy k Amišův vůbec nedostaly ?
No, dokážu si představit, že by se ostatní farmáři kolem postavili na jejich obranu… možná si to maluju v růžových barvách.
Jatka asi ne (kdy by to chtěl jíst ?), spíš odstřel škodné.
Dobré ránko!
Myslím, že „zdivočelé hordy“ by se především postřílely mezi sebou. Neumějí spolupracovat, odložit spotřebu,rozdělit se, chybí jim základní instinkty přežití skupiny.
To je furt to samé Matzurko …. lidé z města umí žít jen ve městě. jinde jsou ztraceni. I ty hordy to umí s nožem ve výtahu, ale ve „volnu“ už tolik ne. Když tedy použiju metaforu.
Potvrzuji Dušanovo „na vesnici lidé spíš drží v průseru při sobě“. Jistě doba byla zlá a ošklivá a tak se vazby vytvářejí velmi těžce, ale jak jednou vzniknou, vydrží. A to i „přes vesnice“.
Vepřový omyl:
…Případ začal ve školní jídelně, kde byly dvě neoznačené mísy s drůbežími a vepřovými řízky. Učitelka vydávala dětem jídlo, když se jí zeptal devítiletý Ünal z jakého masa jsou řízky. Ursula Emde řekla, že neví, turecký žák maso nechal ležet a jedna turecká dívka dala svůj řízek německé spolužačce. Tím učitelka považovala věc za ukončenou. Druhý den ji však kvůli tomu volala velice rozčilená Ünalova matka a o několik dnů později se do školy dostavilo patnáct tureckých matek a otců, kteří rozhořčeně požadovali propuštění učitelky ze školy…
http://pravyprostor.cz/veprova-nehoda-v-nemecke-skolni-jidelne-aneb-vitejte-v-muslimske-evrope/
jsem si téměř jist, že by se z Fildelfie nebo New Yorku do oblasti Srasburg – Lancaster (kde se Amishi koncentrují už od 17.století) nedostali . Místní považují Amishe za milé extravaganty. Nikdy nikomu neublížili a nikoho neokradli, takže by se asi na US 30 východně od Strasburgu objevily dobře obsazené barikády, které by podsvícené mercedesy a bavoráky zastavily. Nedovedu si totiž představit , že by se nějaý me’dák prokousal kukuřičným polem za pankejtem na Us30..
Matzurko, kde ses to dočetla, tyhle katastrofické vize o invazi vyhladovělých městských hord na americký venkov. To musel napsat někdo, kdo na tom venkově nikdy nebyl. Vlastně mne to ani nepřekvapuje. nedávno jsem viděl v tv nějaký pořad, kde zpovídali na ulici newyorčany (na Manhattanu) a když se jich ptali na Bronx a Brooklyn dobrá polovina z nich odpověděla, že tam nikdy nebyli.
Dušane,
to neee,nečetla, konkrétně asi nikde, to je jen povšechný dojem ze všech možných katastrofických filmů (The Postman apod.) a sci-fi (počínaje Dnem trifidů, přes Nightfall od Asimova a řadu dalších). Ale asi nejsem typický představitel města, mně osobně by odchod na venkov přišel jako nejlogičtější řešení – i když neumím podojit krávu, snažila bych se do nějaké komunity dostat.
Ono by to asi vypadalo jinak v USA a jinak v Evropě, kde člověk má ode vsi ke vsi co by jablkem dohodil. V tomto ohledu jsou velmi ilustrativní zdejší staré statky, stavěné jako malé pevnosti do čtverce, okna jen do dvora, maximálně ze stájí a chlévů větračky po vnějším obvodu.
A jedno malé OT,
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=795666
Dusane, myslim, ze i k tem co nepouzivaj elektriku dorazil pokrok ve forme kukurice GMO a dalsich seminek od Monsanta….. Jestli si tedy dobre vzpominam, nemaji s tim zadny velky problem.
Je to docela legrace koukat se na katastroficke filmy, kde tlupy z mesta drancuji venkov a tak. Vzdycky kdyz vidim takovejhle film, vzpomenu si na deti a dospele, co k nam chodej cvicit a kde je jasne patrne, ze by nesli ani dva kilaky v kuse. Uplne mi to otaci koutky nahoru, kdyz si predstavim jak tahnou karku z pytlem mouky a to nekdy i do kopce. Vzdyt by to nezvladli. A nejen to, uz je vidim jak shaneji seminka kachen, hus, krav, protoze se proste tyhle zvirata pestuji…..
Ad České století: mne se to líbí. I když předposlední díl se mi líbil víc než poslední. Třeba jak Moravec reagoval na Benešovy výtky k pasivitě národa v Protektorátu. „Pane prezidente, když měli zbraně a byli připraveni bojovat, řekl jste jim, ať nebojují. A teď, když nemají nic mají bojovat ?“
Ad. Babiš: dnes jsem u silnice zaregistroval několik bilboardů na téma „Babišova nadace“. Ten chlap ví, co dělá. A minimálně marketingově to má zmáklé fakt dobře.
Jirko,
😀 😀 😀
397-i ve velkoměstě žije hromada lidí, která je kondičně na výši a morálně bez zábran. A hlad, zima a nedostatek dokážou ledacos. Bych to tak úplně zase nepodceňoval. Z 10 milionů desetitisíce umět budou.