Ahoj!
Ad „partička autistů“ o jejíž zboží není zájem…myslím, že zájem o něj není především ve velkých tradičních stranách, protože vykládají lidem, že by to šlo i jinak. A díky za to!
Zubaři a S.r.o. – zásadní rozdíl je, že s.r.o. ručí do výše základního jmění, které může být 20 000,-Kč(?současnou výši nevím) a OSVČ celým svým majetkem!! A to kvůli tomu, že vypadl internet a nedodal jsem účtenku včas, nestojí za to riskovat!
A když už meditujete o tom proč to ty strany dělají… naskýtá se filosofická otázka proč je volit, když chtějí být v opozici? Tedy – v demokratickém systému.
Až bude opět zavedena vláda jedné strany s podporou KSČ (sloučené s ČSSD), pak má smysl volit opozici.Ale ta zase v nabídce národní fronty nebude.
Ale dnes?
Ovšem – pokud vyjdeme z mé definice demokracie :
„Demokracie je jen způsob, jak se nekrvavou cestou dostat k moci“
lze leccos ze současného vývoje pochopit. 🙁
Otázka je, kdy dojde na tu krvavou cestu“?
1747 — Což o to, maYdo, nedělám to zas o tolik jinak. (Totiž, nacházeje se ne na straně těch studentů, nýbrž na právě opačné.) Software, který už nestojí ani za ukradení, nestojí za nic.
1749 — Nojo, Schumachere, raději bych se soustředil na otázku optimální míry, jak píšu výše. Podle mého názoru rozumné jádro spočívá v požadavku, aby každý nesl důsledky svých rozhodnutí. Ovšem jakou měrou, toť právě ta otázka.
Koncem 1. sv. války prej existoval jeden takovej projektík, který se s malým úspěchem pokoušeli vyložit i Jeho Veličenstvu…: Navrhovali, že by se Vilém II. měl osobně zúčastnit bojů v první linii, nejlépe snad nějakého frontálního útoku pěchoty. Smyslem projektu bylo zachovat Německu panování Hohenzollernů, které by tak přešlo na korunního prince…
1749 — Vždyť já vím, měl jsem na mysli de lege lata. Že je kalkulační vzorec (1745) ekonomický nesmysl, netřeba blíže vysvětlovat. Na druhé straně muset mimo veškerou pochybnost prokazovat, že by pyrát byl pomocí ukradeného SW vydělal nejméně tolik a tolik, také tak nějak není úplně ono. (Anebo dokonce že již vydělal: Odšpuntoval si software za 100 000, s jeho pomocí provedl práce, za něž fakturoval 60 000; kolik z toho je podíl toho SW ?)
Šumi, jakou vísku máš na mysli? O Rabšachu jsem neslyšel, ale Obec Rapšach na hranicích s Rakouskem byla poměrně bohatá. Krom kostelíka ze 14 stol.(/cca), tam měli před válkou dvě nebo dokonce tři hospody, většího řezníka, doktora, základní školu, mateřskou školu, bydlel tam pan advokát, několik velkosedláků apod. Plácat prknem o rybník byla blbost, protože nejbliží větší vodní plochy byly u Suchdola popř. cestou do Gmündu a na věži kostela byl téměř 400 kg zvon, který prý slyšeli až v Halámkách. Poté co hrddiní soudruzi partyzání postříleli tuším asi 20 tzv. Němců (Rapšach měl tu pofiderní vlastnost, že obyvatelstvo bylo z velké většiny české. Díky tomu obec zůstala po rozbíjení RU v Čechách) a zbytek vysídlili pro mne naštěstí do Rakous, zbyly v obci pouze bezprizorní ženské českého původu. Posléze tam obývali milí pohraničníci a hlavně Cikáni, které soudruzi potřebovali do lesů. Vzniklo z toho poměrně zajímavé křížené pokolení. Protože většina žen byla bilingvní a vedla k tomu i své potomky, potkáte tam cigoše, kterým byste se jinde raději vyhli, kterak mluví spisovnější češtinou než hoši v Praze a jezdí za výdělkem do Rakous, kde jsou díky své pracovitosti a šikovnosti velice oblíbení. Takže mnohé baráčky jsou opravené nebo svítí novotou. Rodina matky tam bydlela tuším od 50. let 18. století, většiou velice poklidně. Baráček od r. 1920 s pěti místnostmi stojí dodnes vedle oné mateřské školky. Mohu s určitostí tvrdit, že babička zcela jistě nedostala věnem pláty na kamna. Jestli existuje někde obec Rabšach, kde to bývalo zvykem, nevím. Možné je všechno.
Rapšach byl po WWI připojen k ČR jako součást menší část Vitorázska. Do té doby byl součástí Rakouska.
Součástí Čech to bylo spíš epizodně, za jana Lucemburského a krále Jiříka.
Patřilo to Kuenringům,což byl rod,ke kterému patřila i metresa Přemka Otakara druhého.
Obyvatelstvo bylo české, ale protože to byla beznadějně chudá díra,Němci setam nehrnuli.
Asi takhle 🙂
AŽ BUDEŠ CHTÍT, BOŽE,
TRESTAT SVOJE LIDI,
POŠLI SEM JE DĚLAT
A NECH JIM JEN, CO SKLIDÍ
Takže je masívní germanizace minula 🙂
Plácání prknem o hladinu rybníka místo vyzvánění poledne v chudých zapadlých vsích je zmíněno tuším v díle Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofelii. Nebo možná v druhém díílu Proč bychom se nepotili aneb jak se chodí po horách.
Jetsli má tenhle zvyk svůj předobraz v realitě, netuším, ale nejspíš asi ne. 🙂
https://zpravy.idnes.cz/metro-new-york-usa-gender-neutralni-hlaseni-damy-panove-pjq-/zahranicni.aspx?c=A171111_114314_zahranicni_pmk
Neporáží nás ti druzí. To my sami…
Halldinku, to jsi opět vedle, jak ta jedle. To byla taková díra, že si tu stavěli baráčky průmyslníci z blízkého Gmündu-Českých Velenic, kde bylo železniční depo, několik průmyslových závodů a na tehdejší dobu smrádek. Navíc jsok kolem rostroušené osady s poetickýjmi názvy jako např. Mexiko, New York apod. Exulanti z Ameriky sem totiž posílali finance a jejich rodinní příslušníci za ně kupovali půdu a budovali statky a statečky, aby měli, až se zpoza louže emigranti navrátí, kde důstojně bydlet. Takže žádná díra. Mimochodem ani zubař tam nechyběl. I kostelík tu mají nejspíše větší a historicky starší než v Hustopečích.
Na druhé straně (abych ti dal trochu za pravdu) matka tehdy Rapšach za díru považovala, a když se přestěhovali do Č. Velenic(tam je mimochodem považovali za burany), kde studovala, byla v sedmém nebi. Bylo tam mnohem více mládežníků a celá jejich parta dojížděla vlakem na blízké tancovačky u nás i vedle. Prý neminul týden….. To já snad ani v Praze nepamatuji. Vlastně jo, ale v mém příadě šlo o povinnost.
Františku,
já píšu o dobách před připojením k ČR. 19 století a dřív .
To asi ani ty , ani tvá máti nepamatujete. 😉
Za první republiky se tam už docela dařilo.
A vzhledem k tomu, že to, co jsem napsal , je vlastně referát ze stránek obce, asi daleko od pravdy nebudu 😀
A to srovnání s Hustopečemi je asi poněkud mimo. První zmínky o kostele v hustopečích jsou ze 14 století, v 16 století byl přestavěn ve stylu pozdní gotiky, konečná podoba v roce 1905.
Při osvobozování Hustopeč vroce 1945 byl poněkud rozstřílen,a za komoušů spadnul.
Mimochodem,ministrantoval v něm Masaryk.
A vůbec -srovnávat tu vaši díru s Hustopečemi je poněkud mimo.
Na město byly povýšeny v roce 1572.
Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců.
Dobrý podvečer vespolek,
byť opožděně, ale přece – přeji všem Martinům jen to nejlepší, husu propečenou a vínečko jiskřivé.
U nás jsme to hostinu zvládli díky péči kuchařek v naší akademické závodce – byla na jídelníčku včera, s bramborovými knedlíčky a červeným zelíčkem, a musím uznale zamručet, že se povedla – každý dostal kus poctivého řízku s husích prsou, pěkně s kouskem vypečené kůže nahoře, já si nesla třetinku domů v ubrousku a dopapáno s chlebem.
Dnes jen chladno a teď začalo krápat, takže bílý kůň nedorazil, ale jelikož stejně jako Dana ještě pilně pracuji v exteriérech, tak ani nesmutím :)Šak ono i na ten sníh dojde…
OT, pokud někdo máte ověřený recept na třené linecké těsto, prosím o sdílení – ráda bych zkusila linecké rohlíčky slepované marmeládou, ale na netu se receptury dost liší…
A konečnou ránu do vazu Hustopečím dali nesmírně enteligentní radní, kteří díky silné povoznické lobby zamítli,aby se vznikajicí železnice vedla katastrem Hustopeč.
Díky tomu železniční stanici na trati Brno -Břeclav -Blava či vídeň máme pod kopcem v šakvicích, a stojí tam dokonce pár rychlíků 🙂
Tak po sežrání husy dodatečně gratuluju všem Martinům za hezký zvyk a ať jim ty husy šmakujou šmakovat… Teda, ta husa byla vynikající – to už stojí za to, udělat dietní chybu a sotva se valím – hotel Šumava ve Vyšáku po návštěvě u domácího pána… Akorát ta cesta stála za 5 teček… Hnusnej déšť a to tak, že furt…
martine,
vše nejlepší k svátku !!!
NO, já jsem husičku odbyla už ve čtvrtek a to jako kachničku v šouletu v krabičce do práce. náhrada to byla určitě adekvátní a kolegové záviděli.
Ještě před týdnem jsem tu běhak v kraťasech a teď už jsou tu třetí den -3°C. Ještě před týdnem mělo podle zelených globální oteplování zničit planetu a teď už jsou třetí den potichu.
Konečně zapínám prístroj, tak Martine, vše nejlepší!
Dnes se v USA slaví Den Vetránů, v Anglii Armistice Day – neboť 11.11.1918 v 11 hodina a 11 minut skončila první světová válka. Mně ten pompézní rituál vždycky vadil. Kdyby k zastavení bojú došlo už o půlnoci nemuselo padnout několik stovek vojáků. Ale o to dnes nejde. Našel jsem k tomu výročí něco platného ještě dnes u Tomáše Jeffersona: „Ti kdo překovou zbraně v pluhy, budou orat pro ty, kdo tak neučinili.“
Děkuji ještě jednou – dnešek opravdu ještě neskončil. Na kopcích kolem nás už jsou bílé louky i stromy. Možná, že do půlnoci se i na naší zahradě padající směs deště se sněhem udrží. A když ne, tak se taky nic nestane.
1759 – Matzurko – pravidlo 3:2:1 (neboli 300:200:100 a jeden žloutek k tomu). Rychle zpracovat a pak nechat hodinu odpočinout.
1751 Zpátečníku, ano. Bylo by možno řešit zdravým rozumem. Jenže hledat ho u legislativců, ústavních schvalovačů a právníků obecně je pošetilé.
1752 atd. Františku a Halladine, je to tak. London, Paris….znám, i pohnutou minulost. Bylo mi vyloženo, procestovali. Velenice mají i výborného zubaře.
Velenice možná jo 🙂
Rapšach nemá ani obvoďáka.
Dnešní bilance: poryto, pohrabáno, pooráno – hotovo. Zima může začít.
I když – nesleduji až tak všechny zprávy, takže informaci, že je nedostatek uhlí, jsem si ověřila až na vlastní kůži – vozík. Nakonec jsem sehnala, ale je to sam prach, takže hodně neekologické topení. Následující taktika – obvolávat US a budou-li mít požadovaný druh v požadované kvalitě – koupit, dovézt, uskladnit, třeba i mimo kotelnu.
U nás snad o tomto víkendu a následujícím dni sníh nepadne, snad ani na trase na jih do OL, kam zítra fičím na oslavy narozenin vnuka a zetě. A samozřejmě – přezuto není. Kovářova kobyla, ševcova žena a můj saabík. 🙂
Já, DAno taky nemám ještě přezuto. V obvyklý termín jsem nevyjela, neb nenastartovalo auto. KOla mám na chalupě a tak je to skoro celodenní výlet a ten nějak nestíhám.
takže kromě ševcovy ženy, Tvého sabíku ještě moje thalie.
Tak ještě narychlo. Martine, vše nej, nej, nej k svátku.
Dobré zas ráno… 2 Dana – to se nám ten socialismus hezky vrací, co? Tehdy také člověk kupoval co zrovna nepotřeboval a syslil na dobu, až to potřebovat bude…
Ohledně přezutí – dámy, riskujete… Ani ne tak bezpečnost, ale peňáze… Neb se bude buzerovat a pokutovat a buzerovat a pokutovat, protože jinak by hrozil nedosírný následek… O5 jak za socialismu…
Mňo… Třeba v Praze bych za letní gumy buzeroval, že by mlikaři z padesátých let bledli závistí. Stačí centimetr sněhu a celá Praha stojí, protože sériový pražský řidič nesjede ani z ípáku ke Karláku
Dobré ráno,
PeSi, radši pokuta než pojeb od šéfa a naštvaný kolegové, protože kvůli mým gumám se nestihlo včas odevzdat. Jo, spravila by to jedna – dvě noční směny, asle ty už nějak nedávám. Opotřebovanej organismus si žádá lepšího zacházení.
Přidal bych se ke gratulaci zdejším Martinů. U nás je zataženo, po dešti, plus tři stupně, takže nějaký bílý kůň zatím není aktuální. Husa taky k obědu není -koneckonců je to dutý a barák je plnej hladovejch lidí. Prostě Martin nás nějak míjí.
Z ípáku na KArlák?
Rodinné legendy praví, že kdysi dávno moje babička v těchto místech narazila autem do mlékařského vozu a prázně konve se koulely s rachotem od Legerovy ulice až dolů ke Karláku.
Nutno dodat, že tu historku šířila sama babička, patrně se chtěla předvést před vnoučaty, jaký že bývala za mlada pirát pražských ulic.
Taky husa nebude. U nás vrcholí vyklízecí práce v kuchyni, tak oběd jistí nějaká místní hospoda.
Jsem rád, že v zimní pneumatiky tak verite, ptakopysku.
Není mi sice jasné, jak se auta dostávala na Štrbské pleso nebo do Krkonoš a pak zpět v dobách před zimními pneumatikami, ale nějaké vysvětlení to jistě má 😉
Příroda naschvál přivodila modrou oblohu, slunce a hned po ránu už 7 stupňů – and still rising!
Ale na kopcích Javorníků se sníh udržel, páč je tam teď kolem nuly.
„Není mi sice jasné, jak se auta dostávala na Štrbské pleso nebo do Krkonoš “
Přece na saních 😀
1780
S řetězy ?
Byl jste někdy v 70., 80. letech na horách, Halladine ? A máte pocit, že tam měli všichni na autech řetězy ?
Byl,a občas jsme nedojeli, anžto to klouzalo 🙂
MaYdo,
Ctěná předkyně určitě měla letní diagonály 🙂
NoName, pokud nevidíte rozdílu mezi letními a zimními pneumatikami, tak jste otřásl mou vírou v kvalitu výrobků nejmenované firmy. 🙂
A musely se , za kur…. ehm nadávání převelikého nasadit ty řetězy.
Případně to otočit zpět 😉
Já se pamatuju, že v těch 70.-80. letech se dělaly tzv. radiálky, což byly univerzálni gumy jak na léto, tak na zimu. Nebyly to dnešní letní pnematiky a dalo se na nich jezdit v zime bez řetězů. Ale měly zase nějaký jiný nevýhody a proto se od nich později upustilo. Mám dojem, že auta hůř seděla v zatáčkách či co. No a v autovém pravěku se spousta aut dávala na zimu na špalky a jezdilo se jen v létě.
Jo, to jsme zažili ještě s trabošem. Pro jednou byly pořádně bílé vánoce a už pár dní předem hustě chumelilo.
Ale ani ty řetězy nepomohly, ono to nejen klouzalo, ale hlavně jsme uvízli v závěji.
Naštěstí jsme uvázli v dostatečné blízkosti chalupy, tak jsme cca dva kilometry došli a brácha s chotěm se pak vrátili bráchovým autem a traboše vytáhli. Děcka, tehdy ještě nechodily do školy, ten pochod závějema braly jako úžasný dorbrodružství a měly srandu z toho, jak babička lamentuje na téma „chudáci děti“
Nebyly kdysi ty gumy diagonálky a dnes se už nedělají ?
Houby autům a gumám rozumím,ale mám dojem,že jsem kdysi cosi takového kdesi četl.
Ale samozřejmě to můžu mít popletené.
Rozdíl mezi zimní a letní ptakopysku jistě je, ale nepřeceňoval bych ho.
V posledních letech jak Good Year, tak Michelin udělali dost velký sukces s „univerzálkami“, které jsou v podstatě spíše z letní směsi s některými zimními prvky dezénu (lamely).
Ne náhodou, pro nemalou část Evropy i severní Ameriky je to uspokojivé řešení.
Na centimetru sněhu a při jednom stupni Celsia letní pneu s dostatečným dezénem selhat nemůže, to selže zřejmě něco jiného.
BTW, diagonální pneu se pořád dělají třeba pro traktory, jsou odolnější proti poškození bočnice, a to převáží nevýhody (nižší konstrukční rychlost i nosnost).
Univerzální gumy by zajisté stačily na většině území. Ovšem představa běžného patnika schopného odlišit gumu letní, zimní, univerzální, výšku desenu letního, zimního, univerzálního v létě a zimě je zcela absurdní.
Ovšem představa zítřejšího sněžení a přízemních mrazíků ve světle nutné cesty do Stolice mezi borci se sjetými letňáky mě poněkud děsí… Ale třeba Honsová kecá..
Dovolím si přidat jeden názor do diskuse o letních a zimních gumách. V dobách, kdy se zimní gumy nepoužívaly, bylo podstatně vyšší procento řidičů, kteří uměli řídit, než dnes. Někteří mladší řidiči bez ABS, TCC a různých asistentů už nedojedou ani na nákup.
Nebudu dělat přednášku, ale diagonální nebo radiální je jen rozdíl mezi směrem kladení kordových vložek. Radiální je od patky k patce, diagonální pod jiným úhlem. Kordové vložky jsou jen pogumované tkaniny z různých materiálů, možná si vzpomenete na pneumatiky Steel. Na konfekčním stroji se pneumatika skládá od spodu navrch, poslední je běhoun. To je to, co vidíte. Konečná podoba běhounu, vzorek, je výsledkem vulkanizace ve formě, která ten který desén obsahuje. Zimní nebo letní je krátce řečeno odlišná běhounovou směsí.
A nyní již k probíhající diskusi. Debilové, jezdící na ojetých vzorcích, kteří umí jen dupat na plyn nebo na brzdu – ti se nerozjedou ani na zimní gumě. V zatáčce vyletí ze silnice, protože neumí brzdit. Většinou, v nynější době, spoléhají na superautomatickoelektronické systémy.
V dobách minulých se řidiči naučili na sněhu a ledu jezdit a věděli, že je to jiné než na suchu. Vozili sebou lopatky, na silnici byly v exponovaných místech schránky se štěrkem, řetězy měli v kufru a hlavně, jezdili na starých škodovkách s motorem vzadu, což bylo na sněhu výhodné. Majitelé Wartburgů jezdili do klouzavých kopců na zpátečku a dva největší tlusťoši z posádky leželi na kapotě, aby ji zatížili.
Pokud někdo ze čtenářů byl lyžovat v Rakousku, jistě si všiml, že v exponovaných místech jsou parkoviště, odkud dál nepustí obsluha nikoho bez řetězů, zejména zájezdové autobusy z Česka. Značka nestačí, na to Češi serou.
Honzo zŽ. – děkuji.
je to příjemné zpestření v parkovacích garážích pod obchodama, když se tam ladí auta do krásného pískání a kvílení, podle toho o který sloup zrovna parkující naráží
1791
Tak o gumách pro trachtory tu opravdu řeč nebyla. :-)Ta moje otázka byla spíš směřována k tomu, co tu psala maYda
Nechápu proč najednou to pozdvižení, když zimní gumy jsou jen úřední buzerací, kterou pravice, které je tu většina, správně ignoruje, protože v zimě na letních to klouže jen socialistům.
A aby to bylo ještě pestřejší, četljsem vyjádření , že do 10 000 km /rok je docela dobře možné jezdit celý rok na zimních gumách,znám lidi ,co to tak dělaj, a i mi se už asi dvakrát podařilo na léto nepřezout 🙂
Tady je celkem běžným zvykem dojíždět zimní gumy přes léto. Halladine, nečiníš nic neobvyklého. Já tak činím nerad, protože jedu-li dle své přirozenosti jako dobytek, při teplotách nad 30 stupňů mají neakceptovatelně dlouhou brzdnou dráhu.