Co přijde po multikulturalismu?

Zpátečník

 

Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.

 

Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.

 

Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.

 

* * *

 

Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.

 

Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.

 

Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.

 

V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.

 

Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.

 

Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?

 

* * *

 

Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.

 

Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 070 komentářů u „Co přijde po multikulturalismu?“

  1. Honzo, otázka je, jetsli by měl ty výhody i dospělý potomek, uvyklý, že rodiče naň nesmí zvýšit hlas, případně mu lípnout jednu výchovnou na prdel.

    Dcera to dnes komentovala, že plnoletost obnáší hlavně to, že jednomu začnou chodit dopisy, kterým vůbec nerozumí.

  2. Jo, k teh včerejší demond)straci Pegidy – ráno říkali na ČRo 2, že účastníků bylo cca 15000, ale že organizátoři čekali 4x více.

  3. maYdo 🙂

    Ať dcera tu plnoletost s díky vrátí 🙂 !

  4. 550 — Těžko mohu posoudit, NoName… Podle mého názoru to nejsou žádní hlupáci, a s velkou pravděpodobností jim tudíž je zcela jasné, že vše, co dělají, a vše, co říkají, je špatně.

    Také za tím však může býti skryt vyšší plán. Třeba si tím jen připravují půdu, aby jednoho krásného dne řekli: „Tady to vidíte. I přes veškeré naše heroické úsilí konečně rozpoutat spásnou inflaci jsme dosud nedosáhli rozhodujícího průlomu. Přistupujeme proto — a jsme přesvědčeni, že každý uvědomělý Evropan to vysoce oceňuje — k měnové reformě.“ Anebo k něčemu s ní srovnatelnému.

    Kdyby si totiž mysleli, že problém opravdu je v nízké (cenové) inflaci, potažmo v malém inflačním očekávání, úplně by stačilo přestat o ní falšovat data a sestavit realistický cenový koš.

  5. vytrezviteli, já použil jízdní řád úmyslně, i když uznávám námitku. Ovšem porovnání značek už vyžaduje určitou schopnost a nejsem si jist, jestli měl Halladin na mysli takto vyspělého kydače hnoje ve své 534. Navíc, zcela souhlasím s 533 NoName a 534 je jen plácnutí do louže, které vypadá jako polemika, ale ve skutečnosti je okecávaným souhlasem.

    Jako právník bych měl nejspíš začít u sloganu, že neznalost zákona neomlouvá. Bez existence úředního jazyka bych se dostal do zkoumání, zda je zákon vynutitelný, jestliže občan neumí jeho oficiální zveřejnění přečíst a pochopit.

  6. MaYdo, včera říkali, že jich bylo 1500 – nějak jim ty nuly falírujou!

    Obhájsem paní Michalákové je kocour, kterému se věřit dá! Takže v tomto případě je nejlepší věřit tomu, co říká on a na nějakou Marxovou se vykašlat!

  7. Tedy ta Marksová-Engelsová je tedy síla. Řekl bych, že ona a Šabatová jsou jsou výkladní skříní socialistického feminismu.

    Stran té vazby nadporučíka M.M. na benderovce upozorňuji, že by mohl mít vazbu akorát na binderovce. Příjmení má Minderbinder.

    >> vytrezvitel [542]
    Také bych si přál nějakou techničtější zprávu – ale nějaký radioaktivní únik by mě tedy nepřekvapoval.

  8. Ve vesnicích s menšinami nad určité procento se dá používat ve styku s místními úřady menšinového jazyka , a nápisy bývají dvojjazyčné.

    A onen maďarský kydač hnoje na tom není hůř, než český turista na Islandu.
    Taky nic nerozumí a přitom je povinen dodržovat zákony.
    Většinou naprosto stačí chovat se slušně a nekonfrontačně.
    A vždy se najde nějaký známý,který úřední jazyk ovládá

  9. Halladine, pokud sis nevšiml, tak původně jsme se bavili o tom, že zakazování menšinového jazyka je někde správné a někde ne.

    Proto musím potvrdit, že tvoje 561, která se původního tématu netýká, je přijatelná a nic proti ní nenamítám.

  10. Rputi, 558 – nedávno tady proběhlo, že obhájcům se nedá věřit, protože mluví vždy ve prospěch svého klienta. Proč je kocour vyjímkou?

  11. >> martin TT [562]
    Protože převážil pojem „kocour“ nad pojmem „obhájce“.

  12. 557 – martine s 533 souhlasim. I s nutnosti existence uredniho jazyka. Ale asi bych to doplnil o to, ze pokud nekam pribudu vlastnim pohybem, tak bych se mel uredni jazyk noveho domova doucit. Pokud se
    rano probudim v jine zemi, s jinym hlavnim mestem a jinym urednim jazykem, tak pokud ze mne nova vlada bez nauceni se noveho jazyka udela obcana druhe kategorie, tak je to spatne.

    560 – bordel nevylucuju, ale spis v rozmeru, ze nekdo vysypal kontaminovane materialy, kam nemel a pak tam nedko jiny zmeril aktivitu. Kdyby doslo k uniku z primarniho okruhu, tak to se IMHO neda ututlat a uz by „suro“ okolnich zemi halsily detekci izotopu, ktere mohou pochazet pouze z nejeka havarie nejake JE.

  13. Já bych řekla, že každá strana sporu neříká vše. Je to normální, logické a dá se to očekávat. Přebrat si to pak musí každý po svém.

    Paní Michaláková mluví ve svůj prospěch, kocour mluví ve prospěch své klientky, velvyslankyně mluví ve prospěch své země, to všechno je OK.

    Co není OK – že ministryně mluví proti zájmům občanky této republiky a přiklání se na tu stranu, s kterou souzní ideologicky a ne na tu, kterou by měla z titulu své funkce hájit.

  14. Proboha, stačí si ten článek 530 přečíst. Tam není uveden jediný podložený fakt. A v konci jsou obvinění američtí globalisté chtějící národním obrozenectvím pobaltských republik vytlačit ruštinu ze světového jeviště.
    …k situaci v Doněcku – pokud sledujete Rossija Vjesti, DANDoněck, Obozritěla a několik dalších internetových stránek jako Youtube a Livejournal, musí být každému jasné, že opolčenci nejsou jen domácí partyzánskou reakcí, ale že jsou mezi nimi integrované skupiny, nevím jak velké, ruské armády. Velmi skrytě a dobře organizovaně. Že na obou stranách bojují vedle profesionálů zločinci, fanatici a fašisté různých nacionálních barev je evidentní. Ukrajinský cíl je mi jasný. Ruský, přesněji moskevský, mi však stále uniká, protože ani jedno východisko vojensky dosažené není pro Rusko výhodné. A Rusko se o ukončení konfliktu evidentně příliš nesnaží. Mohlo by opolčence odzbrojit během několika dnů a s Ukrajinou dohodnou nějakou formu dozorovaného příměří a politického kompromisu.

  15. Já si chvílema myslel, že třeba chtějí za pomoci ukrajinských warlordů vybojovat pozemní cestu ke Krymu, ale teď mi to tak úplně nepřipadá.

  16. Sorry [565]
    Jakže se to říká v Německu: „Die letzte Rose ist die Sklerose.“

  17. Ta Dučanova úvaha ovšem předpokládá vstřícnost k tomuto řešení ze strany Kyjeva. Z dosavadníích kyjevských výroků mám pocit, že vstřícnost není na pořadu dne.

  18. Rusové chtějí jenom jedno – Ukrajinu mimo Nato, a záruky toho, že to tak zůstane.

  19. No pokud jsou informace o tom, že DNR vlastní Achmetov, a že jeho defacto soukromá armáda je momentálně větší a lepśí než ukrajinská pravdivé, pak je ruskou motivaci tento stav udržet, případně rozvinout. Ať už pak bude Achmetovova lidová republika nezávislá nebo formálně součástí Ukrajiny, bude pořád potenciálním destabilizačním faktorem, který zabrání vstupu Ukrajiny do EU a NATO.

  20. Ahoj!
    Bohouši, ještě jsem to nerozbalil.
    Vy už jste mi tu jednou radili nějaké programy mimo WinZip, který si vzpoměl že si musím koupit novou verzi a že bez placení dělat nebude!

    Vzpomenete si prosím? Abych to nemusel rozkládat přes NC. Ne že by to nešlo, ale zdržuje to.

  21. 538 Ptakopysku – сталкеров
    to poslední b máš blbě 🙂

  22. skimici,
    já vím. Zaregistroval jsem chybu, až když jsem odbouchl Enter. Doufal jsem, že si toho nikdo nevšimne. Hnidopichu! 😀 😀 😀

  23. Asi by mě na Kriegsakademie nevzali:
    Já jsem myslel, že to letiště měli v moci povstalcové a ukrajinská armáda je postupně dobývala až dobyla – a pak zase ztratila. Ale tady to vypadá jinak, neb vládní síly (prý) držely letiště od jara a teď ustoupily, neb to dobývání letiště prováděli opolčenci, tedy probíhalo to v obráceném gardu. Možná, že jsem to celé nepochopil, nějak teď nestačím
    všechno průnežně sledovat.
    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/359494-ztratili-jsme-donecke-letiste-priznala-ukrajinska-armada.html

  24. 578-Podle poradce ukrajinského prezidenta Jurije Birjukova dopomohla rebelům k úspěchu hustá mlha okolo letiště.

    Takže Rusové už využívají v boji nejenom zimu a bláto, ale i mlhu ! 😉

  25. dvd,
    podle názoru idnes ovšem ukrajinská armáda neustupuje, ale couvá.
    Myslím, že Goebels na onom světě někde v koutku pláče nad svou mizivou fantazií.

  26. S kocourem je to jednoduché – angažuje se v tom už dlouhou dobu (dávno před mediální prezentací), uvádí fakta, dokladuje, neokecává, nehraje na city…

  27. Ještě k těm Norům….

    Jak při takovém dohledu státu nad dětmi mohla několik měsíců fungovat Škrlová jako třináctiletej kluk? Vždyť museli přinejmenším vidět, že je nějaká divná. A jestli žila u pěstounů, tak jak to, že si nevšimli, že je to dospělá ženská a ne kluk těsně před pubertou?

    Kdyby nic, tak myslím že už jen to, že se dal celý systém takhle snadno napálit, ukazuje, že tam něco nefunguje, jak by mělo.

    Možná to je důvod, proč dělá Šabatice mrtvýho brouka. Někdo by si mohl vzpomenout, že do příapdu Škrlové bylo namočený Nosrsko a to dosti podivným způsobem

    Ještě by svatý šabatici někdo mohl připomenout, že ještě podivnějším způsobem než Norové v tej kauze postupovala ona, když beze všeho, bez ověření přiklepla nějakýho nalezence Mauerovým do opatrování a ani ji nenechala prohlídnout doktorem a posoudit její zdravotní stav.

  28. 580-a i média informují podobně … Letiště je podle všeho dobyté od pondělka, nicméně v našich médiích ho mezitím Ukrajinci ještě 3 x osvobodili, a to bez toho, aby ho ztratili.
    No a na Ukrajině už se našel generál, který za to může. Jinak je národ téměř 100% jednotný a stojí za Porošenkem. Říkal Porošenko.

  29. maYdo, ombudsman se nesmí plést do trestních kauz! A tohle je na základě rozhodnutí soudu, i když policie udání vyšetřila a odložila s odůvodněním, že se žádný trestný čin nestal.

  30. ptakopysku,
    ovšen sdělení jak branná moc plánovitě zarovnala všechny vlomy není také špatné, ne? Mimochodem, krásně tuhle frázi použil Škvorecký (Lvíče).

  31. Halle, ad 561 – máš pravdu!
    I my tu máme Vietnamskou menšinu a nápisy jsou dvojjazyčné. Česky a německy. 😉

  32. No, já nevím, rputi, jestli je to trestní kauza. Soud byl uzavřen a matka nebyla odsouzena.

    Ale i kdyby byla, tak postupy jak Norska tak Šabatové jsou v případu Škrlové velmi diskutabilní. Kdyby tenkrát nechala tu káču apsoń prohlédnout pořádně doktorem, muselo být jasný, že to není třináctieltý dítě, Mauerovy by ji do péče nedostaly a žádná kauza Kuřim by nevznikla.
    TY Mauerovy sice byly šáhlý tak jako tak, ale kluci by byli patrně lecčeho ušetřeni…..

    A to, že Norové si nevšimli, že kluk je ve skutečnosti ženská, když jinak mají voči na šťopkách, jetsli jste se na dítě křivě nekoukla, je taky hóóódně divný a dost to vypovídá o věhohodnoti tej jejich „péče“.

  33. 586 NoName
    „The shadow of crisis has passed, and the state of the union is strong,“ the president says.

  34. Rozhodnutí soudu ještě nemusí být trestní kauza. Rozhodnutí soudu je i vypořádání majetku nebo rozdělení péče o děti po rozvodu.

    Soud, který měl rozhodnout, jetsli se rodiče něčeho trestného dopustili, nikoho neodsoudil.

    A jetsli tam hrál roli nějakej lepák na zadek, tak to u nás není tresné, takže bych váhala, jetsli nesmí zasáhnout ombudsman, když z hlediska našeho práva se paní ničeho nedopustila a je občankou české republiky.

    Ale řekla bych, že milostivá zastává názor, že děti jsou majetkem státu a jinak se radši stará o hidžáby.

  35. Rputi, ona to není trestní causa, ale civilní.
    No a u Marxové se přece není čemu divit
    a) – ministr ministra( pokud není opoziční partaje) přece nepodrazí a úřad má vždy pravdu
    b) – než se stala ministryní byla přece velmi aktivní genderovou aktivistkou a už při návrhu, že by mohla být ministryní jsme obraceli oči v sloup.

    Jinak si myslím, že své informace čerpá přesně ze stejných materiálů jako mám k dispozici i já.
    Já ovšem nečerpám norské fondy, takže si mohu (zatím) vymýšlet co chci…

  36. Tak to samozřejmě těm dětem nemůže pomoci, když pěstounem je nějaký šéf norské kriminálky, tedy orgán…

  37. V diskusi k ukrajinským událostem někdo napsal, že za použití bojové mlhy by Západ měl přitvrdit sankce proti Rusku…
    A je to tak !

  38. Americké železnice také postavili čínští kuliové. tehdy ovšem za americké peníze. A všichni, co nepomřeli, zústali v Americe, vytvořili čínské čtvrti a postupně asimilovali. V Chinatownech si podrželi jistou komunitní autonomii. Tentokrát budou stavět za vlastní a potáhnou železnici Sibiří. odhaduji, že desetitisíce jich tam zůstanou: Rusů je v těch končinách málo, bude to zajímavé kolonisování Sibiře Číňany…

  39. 592 — No o tom přece nemůže být sebemenších pochyb, maYdo, že děti jsou majetkem státu. Současný spor je ovšem unikátní tím, že vyvstala otázka kterého.

  40. No Name, to je jen nějaká propaganda!
    Já včera někde, nevím kde, zahlédl komentář zkušeného komentátora o tom, jak jde ruská ekonomika do hajzlu i bez sankcí, protože ani neumí postavvit silnici, protože na cestě z Moskvy do Vladivostoku je kus hlinité cesty, O dálnicích ani nemluvě (komentáře o D3 do Budějc vynech) a hlavně, že ani s těma vysokorychlostníma železnicema to není až tak.6e sice vlaky jezdí až 250 km/h, ale v některých stanicích mohou jet jen 100km/h !!!!

    Až teprve tam mě to zaujalo, protože třeba k nám jsou na železnici úseky, kde vlak může jen jen 25 km/h a v případě, že má za sebou lokomotiva jeden „předválečný“ krátký, dvoupatrový modrý vagon z NDR s výklopným podvozkem, může se rozdovádět až asi na 40 km
    /h !!!

    Takže ono to s tou moderní železnicí do Číny také nebude až tak.

    Kromě toho je prý cesta vlakem z Moskvy do Vladivostoku velmi silným cestovatelským zážitkem. 😉 😀 😀

Komentáře nejsou povoleny.