Zpátečník
Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.
Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.
Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.
* * *
Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.
Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.
Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.
V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.
Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.
Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?
* * *
Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.
Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?
maYdo, Barnevernet zřídil původně stát, ale dnes je to soukromá společnost, která není odpovědná nikomu a i soudní či policejní rozhodnutí může brát jako doporučení, na které se nemusí ohlížet. Je to prostě stát ve státě, kterému z toho ale od státu velmi vydatně kape. A, nejen dle mého mínění, je tam korupce a soukromé kšefty jako prase.
Pokud chcete více, podívejte se na idnesu na blogy A.Ruščák.
A jeden perfektní Robejšek, kde možno, podepsat slovo od slova.
Dano čti denně povinně před spaním nebo 10x opiš, třeba ti docvakne!
… Na co si vlastně máme zvykat?
To je moc dobrá otázka. Musíme si zvyknout na to, že se v několika směrech zároveň změnila celková světová konstelace. Podle mě je hlavní to, že ekonomický růst nemá jako model společenského vývoje budoucnost.
Narazil na svou mez?
Ano. Rezervy růstu, které jsme doposud měli, se vyčerpaly a teď se musíme učit, jak alespoň udržet současnou úroveň vývoje a jak zacházet s ideálem konzumní společnosti, která ztrácí svou podstatu, základní hnací motor. Přichází tím zároveň o podmínku své stability a klidu. Když lidem vezmete jejich materiální statky a představu o jejich rozmnožování, musíte jim místo toho něco nabídnout…
http://www.denik.cz/z_domova/politolog-petr-robejsek-stavet-si-proti-sobe-rusko-je-naprosto-absurdni-20150124.html
A koukejte, co k tomu napsala Táňa Fischerová ( až na konci)
http://zpravy.idnes.cz/barnevern-kauza-michalakova-deti-d4o-/zahranicni.aspx?c=A150122_164804_zahranicni_hv
852 Rputi
ad Když lidem vezmete jejich materiální statky a představu o jejich rozmnožování, musíte jim místo toho něco nabídnout…
Představu o rozmnožování lidem nevezmou viz Sexmise 🙂
… jinak k vlastnímu rozhovoru – zdá se mi jiný, než od vždy chladně logického Robejška čtu. Je to podle mého názoru tím, jak sugestivně jsou kladeny otázky. Připadá mi to jak Drtinová v obráceném gardu. Kdo se ptal jsem nenašel.
Rputi, ale tohle není odpověď na moje otázky…
je-li to v soukromých rukou, tak čí ty ruce jsou?
Jak došlo k tomu, že státní organizace byla převedena do soukromých rukou?
Jak to, že intituce není kontrolovatelná?
To do ní stát leje prachy a nezajímá se, jak s nimi nakládá?
Nebo má jiné zdroje příjmu?
A pokud ano, sponzoři se netážou, co za jejich peníze dělá?
Jak je zajištěno, že s dětmi není v rukou pěstounů zacházeno hůř než v původní rodině?
komu se zodpovídají pěstouni za to, jak s dětmi nakládají?
Mám ještě pokračovat? Mám ještě mnoho dalších otázek na tohle téma. 🙂
Ale teď mám otázku na jiné téma. Nemáte doporučení na nějaký dobrý inteligentní horor? Takový, který stojí spíš na atmosféře, tajemství a napětí, než na loužích krvě a obludách v různých stupních rozkladu. Dcera, která o horory nestojí, odjela, tak si říkám, že bychom si mohli na sobotní večer jeden dopřát.
Ale nějak nemůžu na nic narazit, a když už jo, pořád nevím, jetsli to je ono….
Halle 853 – T.Fischerová si u mně výjimečně šplhla, i když je to asi dané tím, že ona je holt na ty „city“. Ale tentokrát tam bez diskuse patří.
Skimici pod tím rámečkem je podepsaná Kateřina Perknerová. (Není totožná z bývalou redaktorkou RP. Možná dcera)
maYdo, tak to nemůžu sloužit.
Maydo, tady ti asi nikdo neodpoví. Ale zkus vznést mailem dotaz na norskou ambasádu.
Foundry, myslíš, že tam by mi doporučili nějakej dobrej horor? 😀
A jinak – to není nikomu divný, že se o tej organizaci vlastně nic neví? Jen dohady a všechno je tajný?
maYdo, trochu jsem googloval a došel jsem k závěru.( bez záruky)
1, stát vytvořil systém, stanovil zákony a metodiky, ale nekontroluje a nezasahuje.
2, Péče o děti je činností komunálu obecního – terénní péče,
3 . a krajského odebírání a dávání dětí do péče mimo rodinu.
Ale je to složité a nepřehledné
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=no&u=http://no.wikipedia.org/wiki/Barnevern_i_Norge&prev=search
Na ministerstvu sociálních věcí existuje Bufetat http://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=search&rurl=translate.google.cz&sl=no&u=http://www.bufetat.no/&usg=ALkJrhi8c8BkokzYiZ8Fy3fB2mfBQNj_kg
Zdá se mi , že existují i privátní dětské domovy, či něco podobného, a dovedu si představit, že jim úředníci hrajou na ruku.
Mimochodem, na ksichtoknize u Kocoura jsem narazil na zvrzení , že ktomu řízení si |Barnevernet vyžádal vyjádření psychologa, a soud vajádření jiného psychologa. Ale ti dva psychologové ( pohlaví jsem nezachytil) žijí ve společné domácnosti.
skimici 854 – to je omyl:
http://www.denik.cz/ze_sveta/japonci-prestavaji-mit-zajem-o-sex-muzi-ztraceji-sebeduveru-20150122.html
Halle – ad 853 – jo, to už jsem zachytil a vzal na vědomí. A musím říci, že jakkoliv o ní mám mínění vyhraněné, tak mě mile překvapila.
Skoro mám pocit, že se nakrkla a udělal něco sama, bez mediálních a volebních poradců. 😉
Jak jsem se dočetl, je Baernevernet jakousi obdobou našich exekutorů – soukromá firma s pověřením státu.
Skimici – “ Když lidem vezmete jejich materiální statky a představu o jejich rozmnožování, musíte jim místo toho něco nabídnout…“ nikdo nevezme.
Nevezme, ale jednou sám přijdeš na klasický poznatek, že ženská je jenom ženská, ale takový doutník – to je pokouřeníčko!!
😀 😀 😀 😀
PS
I Obama má jistě zásadní důvody, proč změnil svůj postoj ke Kubě a povolil dovoz kubánských doutníků do USA…
maYdo – nedávno jsem viděl Gone Girl. V zásadě trochu horror a trochu předmanželská poradna :-§
Sakra, koho mi tenhle chlap připomíná….
http://cool.iprima.cz/sites/default/files/image_crops/image_620x349/7/421194_nxau-ve-filmu-bohove-musi-byt-sileni_image_620x349.jpg
ALE TENHLE JE SYMPAŤÁK !
Mno, Norsko, Norsko, furt jen Norsko… Uvědomujete si, že se tu bavíte o tom nejlepším státu na světě, jehož parlamentní komise uděluje Nobelovu cenu míru? Zcela demokraticky a zaslouženě, ovšem! Země, která dala světu Quislinga… Tam nemůže být nic špatného…
853 Halle – už i Fischerová ???
Butterfly effect.
… myslím, že kdyby Norové bývali tušili jaké budou collateral damages tak by měl Mynář chvilku bouli a Zemana by nějak ukecali. Kocour se mohl mohl spokojeně rýpat v jemném předivu mezinárodního práva a nemusel jsem se bát otevřít ledničku aby na mě nevykoukla causa Michaláková a Barne … ani to neumím napsat.
833 – Schumi !…….nedávno jsme měli ročníkové setkání na fakultě po 40 letech.
Po jakémsi povídání o výhledech fakulty (kde se poštěkal bývalý rektor ČVUT a současný děkan FELu o věci s námi předkremačními účastníky nesouvisející), jsme se odebrali (cca 30 lidí) nikoliv do knihovny, ale do hospody.
Bylo obecně konstatováno, že jak mnou uváděné typy knížek, tak i ale další literatura (skripta, sborníky apod.) máme doma už jen na listování si obrázkama a jediné, co se nám u nich vybavuje, jsou historky spojené s jejich získáním (toho Diraca jsem tenkrát zapíjel s Davidem v Bránickém sklípku, ožrali jsme se jak carský oficíři a nakonec na nás zavolali esenbáky, páč David se rozhodl personálu doslova natlouct do hlavy integrální počet tlustou bichlí s názvem Tablycy intěgrálov…..s Feynmanem jsem se snažil balit kolegyni – i také na technice byly – ale pak jsme potkali jednoho blbce asáka, kterému jsme se rozhodl to říct zočivoči, což ji krávu rozčílilo tak, že mi dala košem…..knížku o bionice si nás koupilo pět a následně nás při vzájemně se překřikujícím předčítání v hospodě chtěli štamgasti inzultovat jakožto „zasrané bolševiky“ – vyžehlit to stálo možná půlku jater….atd.)
A shodli jsme se, že už nemáme ani na ty články ve VTM….a ty z nás, co zůstali na fakultě učit (dnes už přescenti a docentky) jsme donutili přiznat nám že skripta opisujou z firemních wajtpejprů a tutorijálů, ale že to na ně študákům neřeknem, páč si to ta holota nezaslouží.
Halle, o jednom takovém privátním zařízení psal nedávno Reflex. Člověk, který o tom psal, tam nějakou dobu pracoval.
Zařízení vedl bývalá středoškolský profesor a jeho manželka. Manželka byla o třicet let mladší a vzal si ji, když ji, jako svou žačku, dostal do požehnaného stavu. Musel odejít ze školy, tak si založil dětský domov.
Děti se bavily třeba tak, že si polévaly ruku ředidlem a zapalovaly, což jedné dívence vyneslo popálený obličej. ale žádnej barnevernet nijak nezasahoval. Personál se jinak dětem nijak moc nevěnoval, většinu volného času trávily u televize. Kdyby se tak zacházelo s dětmi v rodině, tak už jde rodičům Barnevernet po krku.
Bohužel je to asi v Reflexu v placené zóně , kam nemám přístup.
847 – Maydo – ad Brožová – nikdo jí to „nahoře“ nespočte – ta přijde rovnou do pekla a tam budou mít víkendový přesčas……
Šimone,
no krása…..
to víš, skimici, já sice mám už děťátka čerstvě dospělá, ale doufám taky v nějaké ty vnuky. A opravdu strašně nerada bych o jakékoliv setkání s nimi jednou poníženě škemrala u nějaké zdejší obdoby barnevernetu a nechala si předepisovat, že se s nimi nesmím pomazlit a o čem s nimi smím mluvit.
já mám dojem, že něco takovýho by se soudružkám markstominovým a šabatovým docela líbilo. A vidím to jako reálnější hrozbu, než kdyby se Putinovi zachtělo obnovit sovětský Svaz. Je to nenápadné, plíživé a mnohem horší.
Jo a představ si, že třeba moje kolegyně, jinak velice inteligentní mladé dámy, považujou za správné, když ředitel školy se ve školním rozhlase vyjadřuje k dění v politice.
Halle,
ad 866 – už se to tu myslím mihlo. Xi-Xau měl v tom filmu dvě malé děti, chlapečka a holčičku… hloubavý člověk by se zeptal, kde je ta holčička.
Šimone,
neprovokuj, aby tě PeS nezepsul!
maYdo,
doporučuji přečíst, včetně diskuze
http://andrejruscak.blog.idnes.cz/c/400489/Jak-se-co-v-Norsku-dela-dil-treti-Barnevernet.html
Početla jsem si tam toho více, docela zajímavé.
873 maYdo
… to souhlas. Já jenom žasnu nad tím efektem motýlích křídel. Kdyby nepřišel Zeman a kocour nemusel pryč tak by býval neměl čas atd atd …
ptakopysku – ale voni se fakt po flašce vína přiznali… 🙂
Ale my jim to po další flašce odpustili…..a navíc učej na technice, tam se to tak nepočítá….
Matzurko, já to četla už dřív…
No, autor, je, jak jsem pochopila, politolog. Co dělá českej politolog v NOrsku dost dobře nechápu, ale myslím, že jeho úhel pohledu je tím poznamenán.
Norsko je OK, jen je třeba pochopit jisté zvláštnosti a respektovat pravidla.
co mně zaujalo :
“ Shrňme to: fyzické tresty, táta s dědou (byť křesťani) si večer po práci dávali v mé přitomnosti pivo a od 16 jsem si s nimi mohl připít vínem na Silvestra, dvakrát jsme celá rodina před mými 18ými narozeninami navštívili hospodu a dali si tam oběd. Taky jsem se od rodičů dověděl, že babička umírá na rakovinu, a pak dlouho brečel, protože mi nedovolili jít se s ní před smrtí rozloučit (to že mne k ní nevzali je jedna z mála věcí, co rodičům dodnes vyčítám – předpokládám ale, že norská sociálka by je za to pochválila). A občas se rodiče pohádali (byť většinou relativně krátce a kultivovaně) i přede mnou…
Zdá se tedy, že ač pocházím z funkční a šťastné rodiny, byl bych v Norsku příčinou metrákové laviny znepokojení a nejspíš bych i byl nakonec norskou sociálkou odebrán. Hrozný a zvrhlý systém, i kdyby nebyl náchylný ke zneužití!
+19/0
A76n36d82r20e87j 17R34u70š41č49á64k 6577977654254
Asi byste nebyl odebrán, ale opletačky by vaši asi měli, to je pravda. “
to je normální mít z něčeho takového oplítačky v zemi, která je , jak autor tvrdí, svobodomyslná a stojí za to v nií žít? Asi mám jiný představy o tom, co je svobodomyslnost. Pro mně je to, nakolik můžu sama podle své vůle a bez dozoru úřadů vychovávat svoje děti, tou největší prioritou, sebevětší komfiort v tej zemi mi tohle nenahradí.
maYdo,
ale on ten Ruščák klidně komentuje dál – že jemu samotnému to vyhovuje a ano, cítí se tam velice svobodně a příjemně. A že jsou tam lidé odkázáni více jeden na druhého, takže poctivější atd. Jiný kraj, jiný mrav.
Já nevím, mně by se tam na delší dobu asi taky nelíbilo. ne že bych měla potřebu dítě řezat jak koňa, alle ty jejich jiné „mravy“ mi prostě nevyhovují. Asi je to kulturními rozdílem…
Ovšem početla jsem si i díl o slavení vánoc, což bylo velmi poučné, i další drobky; celkem zajímvé vysvětlení, proč v Norsku na dlouhou dobu zvítězila levice (perlička – smířila po válce národ s kolaboranty !!!!); a v diskuzích nějak vyplynulo, že se tam přeahují o vliv jednak ultrakřesťani a ultralevičíci…. a prej ve srovnání se Švýcarskem je to tam skvělé.
Co konkrétně tam pisatel dělá je jeho věc – zřejmě se tam i oženil a má rodinu, budiž jim přáno (napravo píše, že pracuje v soukromé firmě a píše jen své postřehy, nikým nedotován).
Každopádně stojí za přečtení, neb opravdu poskytuje, možná i nevědomky, spoustu zajímavých informací. Celkem s ním ale souhlasím v tom, že každému vyhovuje jiný soubor „mravů“ a proto pokud se v Norsku líbí jemu, neznamená to povinnost téhož pro všechny.
maYdo 880 – detaily neznám, ale vím, že tatínek Andyho byl dosti vysoce postaveným ouřadou či managorem a v rámci toho dost dlouho pobývali v různých zemích v Evropě. Z toho asi 5 let byli v Norsku. Myslím, že tam mladej Andy chytil doooobře placený flek.
Jinak mi ten hoch kráčí notně na nervy neb je nadšeným eurohujerem a věrným následovníkem pana Doležala a svého času velmi hlásal, jak jsme těm Sudeťákům ublížili a vůbec krafal hrozný blbostě, takže jsem ho nemohla číst, neb jsem z něj dostávala kopřivku.
Ale ty články o Barnevernetu jsou psané se znalostí věci.
maYdo,
asi jim to vyhovuje. Ony ty luteránské národy byly pastory drženy dost zkrátka, a zřejmě to bylo třeba. Každej si všímal každého, a hlásili cokoli pastorovi. A ten dotyčné zepsul.
Všiml jsem si poznámky, že bez zásahu církve by se jinak norové uchlastali k smrti..
No a z církve to držení zkrátka přešlo pomalu a postupně na stát, takže si to Norové ani nevšimli 🙂
Rputi, 🙂
je velmi zajímavé , být na jedné straně nadšeným Eurohujerem, a na druhé straně si spokojeně žít v zemi, která do EU nehodlá vstoupit ani náhodou 🙂
Matzurko, Andyho žena je Polka, pokud vím (on v Polsku studoval).
Halle, já bych řekla, že v tom bude ten moooc dobrej flek.
Matzurko, mně na tom odpuzují právě ty řečičky o tom, jak je to země pro poctivé a slušné lidi.
To se dalo říct i o Hitlerovskíém Nemecku nebo stalinské diktatuře, že se tam vcelku dá žít, ale musíš respektovat jejich pravidla.
Jinak když mu to vyhovuje, budiž mu přáno, ale ty poměry jsou totalitní. I když je to zajisté velmi kultivovaná totalita. Ale jestli ty články o Barnevertu píše se znalostí věci, tak zajisté bude vědět i kdo je vlastníkem té bohulibé instituce a tudíž odpovědný za její chod. Musí přece mát vlastníka, když je v soukromých rukou, ne?
TAk on jetsli tam má mooooc dobrej flek, tak asi je mimo zájem Barnevertu. Ten se asi nezajímá o lidi na lepších místěch, protože tam by mohl narazit.
Ftípky, ftípky…..
Paní Porošenková budí v noci svého muže: „Péťo, vstávej, Zacharčenko chce s tebou mluvit o Minských dohodách.“
Porošenko se vyhrabe z pelechu a sáhne po telefonu a rozespale zahuhlá: „Haló!“
Paní Porošenková mu vytrhne telefon z ruky a říká: „Tohle nech ležet – čeká na tebe u dveří.“
Zajímavej článek o Bavernetu na blistech
http://blisty.cz/art/76224.html
maYdo,
asi tak 🙂
OT: (…) stalinské uctívání kultu Václava Havla (…) boj za občanské svobody přestala veřejnost vnímat pozitivně (…) (z projevů dvou různých kandidátů)
http://www.novinky.cz/domaci/359713-o-post-predsedy-zelenych-usiluji-tri-kandidati-jeden-zautocil-na-osobnost-havla.html
Snad se ještě vrátím, jen co vyřídím korespondenci.
Zpátečníku, ad tvůj poslední odkaz na rozhovor p. Robejška v DVtv [758].
Matzurko, ad tvá [768] k témuž.
Z onoho rozhovoru jsem našel zatím tyto dva odkazy:
– http://jdem.cz/brjda7 „Analytik Robejšek popsal pozadí vzniku antiislámského hnutí PEGIDA“
– http://jdem.cz/brjdb6 „Analytik Robejšek o vyhlídkách západní civilizace. Na hospodářský růst bychom prý měli zapomenout“
Jedná se ovšem o pouhé 2 části z mnohem obsáhlejšího rozhovoru, takže nakonec jsem si onen rozhovor poslechl na tebou doporučeném videu, jehož zkrácenou adresu na DVtv zde uvádím (snad to přes Šumavákovo omezení 3 odkazy a dost projde):
– http://jdem.cz/brjdc9 „Naše elity nechrání západní hodnoty, varuje politolog“
Rozhovor nebyl vůbec špatný, řekl bych dokonce že byl dobrý a zajímavý. Robejškův výkon bych ohodnotil asi tak na 80 %. Ne se vším tam řečeném jsem souhlasil (kupř. s kontrolou internetu absolutně nesouhlasím, Robejškova apriori negativní kritika strany UKIP Nigela Faragea a strany FN Marie Le Pen se mi rovněž pranic nelíbí), nicméně za shlédnutí a přemýšlení o vyřčeném to rozhodně stojí.
Takže Zpátečníku, díky za odkaz.
Neověřená informace – nebyl jsem schopne zkontrolovat na stánkách oněch norských novin
http://www.stopautogenocide.sk/clanky/juvenilna-justicia—kradnutie-deti/trh-s-detmi-v-norsku-kontroluji-soukrome-britske-spolecnosti.html
údajně 2,listopadu 2014vyšel v norském deníku Aftenposten článek Miliardy za děti, kritizující tuto organizaci a tvrdící, že…. 2. listopadu 2014 opublikovaly centrální norské noviny „Aftenposten“ článek „Miliardy na dětech“. Tento článek vysvětluje, že celý obchod s dětmi v Norsku je soukromý. Hlavními „aktéry“ tohoto byznysu jsou vlastníci soukromých neziskových institucí (vězení, náhradních rodin, všech druhů institucí pro odebrané děti, včetně soukromých psychiatrických klinik). Je to 7 největších soukromých vlastníků v systému Barnevarnu.
Nejprve „Barnevarn“ vlastnila švédská společnost Frösunda group, jejímž vlastníkem byla velká britská investiční společnost. V září 2014 „Barnevarn“ změnil majitele. Nyní je prakticky celý systém obchodování s dětmi v Norsku pod kontrolou britského fondu Argan Capital. Takže ti, kteří těží z byznysu s dětmi v Norsku, jsou nejen Norové, ale i Švédové a Britové. Všichni mají miliardové zisky, které jim zabezpečuje pohyb 52 000 nevinných dětí vytržených ze svých rodin na norském trhu.
a z čeho, Halladine, mají ten zisk?
v marxismu nás učili, že vošklivej kapitalista má zisk z toho, že dělník vyrobí něco za levno a vošklivej kapitalista to za draho prodá.
Ale barnevent nic nevyrábí, službu neposkytuje, žádná nová hodnota nevzniká. Odkud jsou peníze, z kterých má ten zisk?
852 – Díky za odkaz, Rputi. Myslím, že co v rozhovoru Robejšek říká, se značně překrývá s tím, na nějž jsem sem dával odkaz, zejména odečteme-li manipulativní otázky Drtinové o znepokojení muslimů a neonacistech. Pár poznámek:
1) Vedle té polarity tří velkých (USA, Rusko, EU), o níž mluví, vidím i polaritu malí vs. velcí; ta zde bývala vždy, speciálně za časů železné opony, ale i před nimi a ovšem také dnes. A odsud se může jevit daleko reálněji než z Německa.
2) V jejím světle je třeba vidět i (dlouze se vlekoucí a poměrně bouřlivou) zdejší diskusi o ukrajinském konfliktu. Jak jsem si z ní tak ňák odnesl, jedni (včetně Robejška) se obávají, že tento může být záminkou k dalšímu utahování eurošroubů, druzí, že vliv Ruska se neomezí jen na Ukrajinu, ale může posléze převládnout i zde. Osobně právě v oné polaritě velcí – malí vidím další důvod pro svoji obavu, že tu je nenulové riziko, o němž jsem již psal kdesi výše, tedy že upadneme v (utužené) područí EU i Ruska zároveň.
3) Regulace finančních trhů (o níž opakovaně mluví zase Robejšek). No, je možné, že s následujícím ti skutečně skalní zastánci trhu nebudou souhlasit, ale uctivě se domnívám, že (reálnou) ekonomiku vždy musí něco regulovat, jinak nastávají efekty typu hrnečku vař či absurdní nedostatek čehosi snadno vyrobitelného, třeba gumiček do stěračů. V silně zidealizovaných podmínkách konce 19. století by ekonomiku reguloval volný trh, ve skutečnosti tehdy ovšem zpravidla jen vnitřní trh, s ohledem na systémy ochranných cel. Jenže aby volný trh mohl ve funkci regulátoru reálné ekonomiky působit i dnes, byly by peníze musely zůstat tím, čím bývaly. S virtuálními penězi ekonomiku úspěšně regulovat nelze, ať už se o to snaží socialistické plánovací komise, vlády, anebo (nadnárodní) finanční skupiny. A samozřejmě čím jsou ty peníze virtuálnější, tím mohou k regulaci posloužit hůře, ať již máme na mysli autoregulaci či projev vůle nějakého subjektu.
4) Robejšek, rozumím-li mu správně, vidí potřebu regulace tak, že by vlády měly zregulovat finanční skupiny (to je předmět, ne podmět, aby nevzniklo lehce se nabízející nedorozumění). Sám bych problém viděl jinde: A sice v tom, že za posledních sto let si vlády pomáhaly tiskem nekrytých peněz v tak úžasném (a z velké části dosud neviditelném) rozsahu, že vznikl obří, úžasný nepoměr mezi nimi a objemem reálných aktiv (oceněných současnými cenami v těch virtuálních penězích). Přitom tento tisk peněz můžeme chápat i jako snahu vlád cosi regulovat; právě vlády jsou hlavním a snad i jediným viníkem dnešní situace. Proto bych byl dost opatrný s tím, svěřovat jim teď regulaci čehokoliv dalšího. (Přestože má Robejšek jistě pravdu v tom, že současná situace je dlouhodoběji neudržitelná a hrozí kolapsem nevídaných rozměrů.) Jak tohle dopadne, nemám tušení.
5) Víceméně jen teoreticky poznamenám, že pokud bychom přijali Robejškovu tezi, že ekonomický růst už jednou pro vždy skončil, byla by to nová příležitost pro měnový systém s fixním objemem oběživa (o němž jsem zde před časem dovozoval, že v podmínkách podstatněji rostoucí ekonomiky nemůže fungovat).
795 – No nevím, Schumachere, jestli příklad s akciemi není poněkud mimoběžný. Když se ho pokusím převést do mnou užitého kontextu, jde u nich o to, že kursy zjistíš lehce a spolehlivě, lhostejno zda současné či historické, zatímco fundamentální hodnotu (a jistě Tě zajímá především ta aktuální, o což máš situaci jednodušší) pouze obtížně a nepřesně, a to přímo z podstaty věci. (Kdyby tomu totiž tak nebylo, kursy by v čase nekolísaly zdaleka tolik.)
Souvislost či podobnost s tím, co v 723 píšu (a to pouze příkladmo) o historii, spatřuji proto pouze v tom, že v žádném z obou kontextů nejsem schopen relevantně zjistit fundamentální hodnotu. Samozřejmě v případě národa souhlasím, že po desetiletích soustavné a všeobecné devastace nebude valná.
Halladine, díky za váš odkaz [893] na juvenilní justici. Ukládám si ho.
Stále upozorňuji na odkaz na stránky „Kde je moje dítě?„, http://www.kdejemojedite.cz/ na nichž se denně objevují novinky z tohoto případu. Za dnešek to bylo 5 nových článků.
Dovolil bych si upozornit na dnešní článek Pavla Hasenkopfa:
„Pavel Hasenkopf upřesňuje“ viz http://www.kdejemojedite.cz/?p=409
kde právník paní Michalákové vysvětluje, jak je to s občanstvím unesených dětí. Jednoznačně mají pouze české občanství a žádné jiné.
Zajímavá je i tato informace:
„Právník matky Pavel Hasenkopf nyní upozornil, že dokumenty, které byly stěžejní pro rozhodnutí soudu, napsali znalci, kteří žijí v partnerském vztahu.“
Pokud to tu již zaznělo, tak se omlouvám za plevelení…
892 – Samozřejmě jsem s Tebou zcela zajedno, Bohouši, že kontrola internetu není dobrý nápad. Jakožto metoda boje proti (muslimskému) extremismu by nutně vyžadovala zavedení plošné censury; jak by mohla zabránit komunikaci konkrétních teroristických skupin, si neumím představit technicky. Navíc ovšem platí princip, že co může být zneužito, zneužito bude (zde vládami, jakož i mnohde jinde). Jediným výsledkem by tedy bylo vyřazení posledního existujícího kanálu zpětné vazby, a tudíž neodvratná cesta ke katastrofě.
UKIP mi v případě úspěchu žádné starosti nedělá. Sice mám dojem, že zatím žádný extra reálný program nemá, ale předpokládal bych, že kdyby zvítězila, přejdou k ní další skuteční konzervativci a skuteční liberálové; pár jich tam možná dosud existuje i v těch mainstreamových stranách, a mají politické zkušenosti. U Le Penové mám problém, že následkem své jazykové nevzdělanosti jsem se dosud nikde nedočetl, co přesně chce, jaké má cíle a jakou k nim navrhuje cestu; takže tam nemohu posoudit.
No nic, asi zkusím zas dělat něco jiného…