Zpátečník
Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.
Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.
Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.
* * *
Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.
Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.
Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.
V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.
Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.
Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?
* * *
Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.
Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?
při kopírování odkazu mi tam na začátku uteklo http, ale vidím, že Mayda si s tím poradila 😉
Utekla taky devítka na konci, ale s tím jsem si taky poradila. 🙂
32 – Nojo, Schumachere, to mi připomnělo, jak jsem kdysi, když marže obchodníků prodávajících počítače smontované dosud bývaly v mnoha desítkách procent, tyto víceméně ze sportu nakupoval po dílech. Dotyčného kolegy jsem se nejprve vždy zeptal, „kolik za to chceš / potřebuješ utratit?“, a pak se v rámci limitu snažil vyspecifikovat rozumně vyváženou sestavu. U fotoaparátů bych ovšem viděl takovéto parametry dva, cenu a váhu. (Jenomže jelikož se mi dosud nechce tahat se se stativem, oproti požadavkům svých známých osobně dávám přednost váze co největší, ovšem ne zas takové, aby mi začaly telegrafovat ruce.) Myslím, že bych si celkem snadno uměl vybrat, včetně objektivů, foťák za 20 tisíc stejně jako za 200 tisíc. Ve skutečnosti totiž na trhu není ten výběr zas takovej, a v praxi je daleko jednodušší, než si stanovit výši příslušné částky.
3 až 15 – Ach jo, skimici, jakpak jen bych Vám to co nejlépe přiblížil? Těžká práce… Nebudu přece vysvětlovat svůj vlastní článek.
V dlani máte kulatou krabičku povědomé váhy a rozměrů, a zkoumáte ji s výchozím předpokladem, že je to (klasický natahovací) budík. Jenže ona je to paštika. Nemohlo nedorozumění vzniknout už tím, že se na úvodník díváte jako na úvahu? Ale proč by měl nějakou obsahovat?
Zkuste se na prosím podívat z tohoto úhlu: Poté, co dámy právě odpluly v člunech, jste vystoupal na horní palubu a z kapsy vytahujete pouzdro s doutníky. Než si ve svěžím vzduchu, vanoucím z ledovce opodál, sám jeden zapálíte, nabídnete všem gentlemanům v kroužku kolem Vás. Vést při takovéhoto příležitosti jakékoliv úvahy by bylo hrubým prohřeškem, svědčícím jedině o krajní nevychovanosti. Avšak poznámky volně asociované se situací jsou nejen tolerovány, nýbrž plně na místě; pouze mlčet by v ní totiž též bylo nespolečenské.
V tomto světle možno tedy přistoupit k Vašim komentářům konkrétněji, nakolik to jistá jejich formulační rozkolísanost dovolí:
9 – Nejprve je třeba si uvědomit, že hloupost je to celé, shora dolů, úhlopříčně, jakkoliv. Očekávat v dnešní situaci cokoliv moudrého – a navíc ještě ode mne! – by byla učiněná bláhovost.
6 – Jenže někudy je k té preemptivnosti potřeba dospět. O pár odstavců níže ji budu potřebovat, dobře vyfutrovanou. –– Mimoto, abych Vám poskytl alespoň jakési vodítko, ze zákulisí informuji, že v té vedlejší větě, kde stojí slovo „právo“, jsem měl „právo“ i ve výchozí verzi, v další přepsal na „lidské právo“, a v konečné to adjektivum opět vyškrtl; vždyť ostatně jaká dnes máme jiná práva než lidská?
7 – No nevím, řekl bych, že (ne)správností multikulturalismu se tam ani jinde nezabývám vůbec. Otázka je pro mne dokonale odbytá již od toho dávného odpoledne, kdy mne napadlo si prohlédnout katedrálu v Saint Denis, za tím účelem na Châtelet nastoupil do vagonu, a zjistil, že v něm jsem jediný bílý. V dotyčném odstavci píšu o čemsi jiném.
12 – On ten odstavec, který komentujete, vlastně říká toto: Rozumný nápad se může vymknout z rukou kdykoliv, šílený nikdy. Ovšem takhle přímo jsem to psát nechtěl, ještě by někdo namítal, že to vždycky neplatí.
14, 15 – Nemohu se ubránit dojmu, skimici, že pořád očekáváte nějaké úvahy, myšlenky, analýzy a východiska; nakonec to (dokonce versálkami) píšete výslovně. K ničemu takovému jsem nesměřoval; cílem bylo napsat úvodník. Proto jsem vše, co mě napadlo hned při čtení titulku mnou citovaného článku, trošku rozepsal, ve snaze vytvořit co možná souvislý proud jízlivostí; žádná myšlenka navíc oproti těm, co se mi vynořily během prvotních dvou vteřin, tam není a byla by pošetilost ji tam hledat.
Trváte-li i přesto na analýze, musíte se proto smířit s tím, že ji sotva můžete obdržet odsud, kde všichni jsme pohrouženi v marastu až po oči; nejprve je nutno zjednat si náležitý, dostatečně velký odstup a nadhled:
V posledním období se (možná symptomaticky) dostává do módy kontrafaktuální historie, pseudoobor dříve neznámý. Ujměme se tedy tohoto trendu a předpokládejme, že se v Číně dodnes udržela dynastie Čching. Vrchní palácový eunuch právě přináší císaři obvyklý komentovaný týdenní přehled událostí ze světa (častěji nemá smysl jej s nimi obtěžovat). Se vznešeným odstupem civilizace staré pět tisíc let a vzdálenosti pět tisíc mil jej pro Syna Nebes jako obvykle sepsal význačný mandarin, vynikající to kaligraf a učenec. Sloupeček překrásných znaků věnovaný nejzápadnějšímu okraji vlastního kontinentu tentokrát je nejkratší ze všech: „V muslimské zemi Fà (法) atentát. Po něm Unie navrhla vytrhat zuby umrlcům. Komentáře ni bližšího rozboru netřeba.“
Ahoj!
Probíhám okolo…
Co přijde po multikulturalismu?
Zatím se nabízí odpověď že monokulturalismus islámu… 🙁
“ Poté, co dámy právě odpluly v člunech, jste vystoupal na horní palubu a z kapsy vytahujete pouzdro s doutníky. Než si ve svěžím vzduchu, vanoucím z ledovce opodál, sám jeden zapálíte, nabídnete všem gentlemanům v kroužku kolem Vás. Vést při takovéhoto příležitosti jakékoliv úvahy by bylo hrubým prohřeškem, svědčícím jedině o krajní nevychovanosti. Avšak poznámky volně asociované se situací jsou nejen tolerovány, nýbrž plně na místě; pouze mlčet by v ní totiž též bylo nespolečenské.“
No, kdybyste , zpátečníku, v takovej situaci místo pokuřování doutníku, přemejšlel, jak zbudovat imrovizované plavidlo, na kterém byste měl věší šanci na přežití, tak byste se třeba neutopil.
Takhle se utopíte zcela po zásluze.
A kdyby se při stavbě lodi myslelo vác na bezpečnostní vybavení než na luxus pro gentlemany, pokuřující doutníky, tak jsme mohl odplout na záchranném člunu hned za dámami.
Navíc ty doutníky byly určitě mokrý a sirky taky, takže by stejně nechytly. 😀
54 Zpatecniku
Diky. Mate pravdu. Sam nevim proc jsem citil potrebu Vam skocit do rozvite reci. Patrne jsem si chtel nektere veci sobecky odskubnour, protoze mi pripadaly samy osobe zajimave a jevily se mi jako dobry zaklad jinych rozvitych – may it be – reci. Proto me ad hoc neucesane reakce – rychle steky.
takovéhoto příležitosti -> takovéto; sorry
A než se odeberu na kafe s bývalou kolegyní, spolužačkou, spolubydlící, tak si ještě dovolím připomenout, že na takovým Titaniku se určitě víc těch gentlemanů posralo strachy a o místa ve člunu se rvali hlava nehlava. 😀
Zpátečníku ještě ad „Nebudu přece vysvětlovat svůj vlastní článek.“
Tato figura mi přijde bez legrace geniální. Musím si jí osvojit 🙂
56 – Ale maYdo, on se tam vlastně neutopil nikdo, v podstatě všichni zemřeli podchlazením. (Podobně i egyptolog Bárta, který se poslední dobou do medií dostává spíše tématem zániku civilizací, vysvětluje svoji teorii, že tento nemívá podobu apokalyptického krveprolití kontinentálních rozměrů, nýbrž zásadní redukce složitosti.) Jak byste chtěla z materiálu dostupného na palubě zkonstruovat plavidlo, způsobilé udržet nejen sebe na hladině, ale Vás nad ní?
Titanic se, úměrně své tonáži, potápěl pomalu, plynule a majestátně, jak se voda postupně přelévala přes horní okraje jeho dokonalých bezpečnostních přepážek, krok za krokem, přes jednu za druhou. V zájmu positivistické kritičnosti je proto třeba nejprve vyřešit předběžnou otázku: Kdybyste byla zámožným a vlivným gentlemanem s klasickým vzděláním, je jisté, že byste, vystavena tomuto imposantnímu pohledu, opravdu usilovala o to se zachránit?
Ostatně pokud známo, nejlépe dopadli ti (nepočetní), kdo – nejspíš neúmyslně – chladu vody čelili (v hojnosti a bezprostředně předem požitým) vnitřním vytápěním.
Zpátečníku, to je zásadní omyl!
„Hojnost vnitřního vytápění“ vám jen zaručí rychlejší podchlazení. Rozšiřují se totiž nejen cévy, ale také tělní póry, kterými odchází to teplo velice rychle.
Normální reakce organismu na chlad je naopak uzavření pórů a zježení srsti, aby vznikla další izolační vrstva. Což u člověka, vzhledem k absenci řádného ochlupení, odpadá.
Hojnost vnitřního vytápění vám jen ulehčí situaci v tom směru, že si to nebudete tak uvědomovat. 😀
Kde já jsem jenom podobnou příhodu slyšel…
Chtěli po nás podepsat asociační dohodu s EU, což bylo proti našim zájmům, neboť by to naši zemi proměnilo jen v otevřený trh pro jejich zboží, zatímco našemu zboží na svých trzích vyhradili jen velmi malý prostor. Odmítli jsme to, protože je to proti zájmům syrského lidu.
http://literarky.cz/politika/rozhovory/19074-baar-aasad-eska-republika-ma-dvee-otevene
No to Bašár Asad pos.al. Teď to chápu.
Ještě aby mu tam tak spadlo nějaké letadlo…
62 — No, Rputi, řekl bych, že přestup tepla skrz pokožku asi bude dost jiný vůči vzduchu než vůči vodě. Samozřejmě o tom nic nevím, poslední význačnější fysiolog v mém okolí zemřel již 1926. Vycházím jenom z toho, co jsem četl: Kupříkladu jeden Ir, dost možná dlouhodobě trénovaný… Poté, co se seznámil s podstatou situace, bez dalších zbytečných úvah uchopil lahev whisky a vypil téměř na ex. Byl prý namol, ještě když jej příštího dopoledne vytáhli. Autor to naopak vysvětloval příznivými účinky onoho rozšíření cév, ale nejsem schopen posoudit, zda věděl, o čem mluví.
Což mne však nijak neznepokojuje, neboť já (v podtextu, jako vždycky) mluvil o čemsi jiném. O tom, že nakonec se může stát cosi sice rovněž krajně nepříznivého, ale zásadně odlišného od toho, čeho se obáváme…
Rabbi, já chci taky bouchačku!
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2913273/Europe-s-rabbis-petition-EU-demanding-new-laws-allow-Jews-carry-guns-protect-wake-recent-terror-attacks.html
… to vypadá docela nadějně. Dobroserové a ostatní socialisti se sice tiše vzteky zalknou ale nic si netroufnou. A když jedni tak proč ne i ostatní?
V antisemirské Evropě? Pane, tys požil! Vždyť sis mohl přečíst, jak Andělína prohlásila, že antisemitismus je morální povinností každého Němce. Teď ještě zbývá svatořečit Hitlera a Banderu a bude to dokonalé…
Nj, PeSi, podvědomí je holt sviňa! 😀
Andělína chtěla být další železnou lady a projevuje se jako mírně zmatená venkovská tetka, která se dostala do velkoměsta.
Však je v Německu ona dáma nazývána Zonen Angie.
47 – Omlouvám se, Baubo, že jsem nereagoval dříve. Komentovat Vaši hlavní námitku (lidé si zvyknou) však vyžaduje trochu širší argumentaci. Máte jistě pravdu, že pokud by vše zůstalo v rozměrech naznačených v onom novinovém článku, lidé se vposledku snadno smíří s představou funebráků kdesi za oponou páčících čelisti a rvoucích chrup jejich blízkých, zrovna tak, jako si dávno říkají, že ti už teď s nimi podle všeho páchají příšerné věci. (Lépe nevědět!) Pokud si ale připustíme, že pravým účelem návrhu [pozn. 1] je hodit lidem písek do očí, aby se nestačili zajímat [pozn. 2] o podstatnější věci, je logické zajít ještě o krok dál a uvědomit si, že oni – a to právě u takovéhoto specificky monstrosního nápadu – na té dosud obvyklé úrovni zůstávat vůbec nemusejí, budou-li snad jejich cíle vyžadovat, aby přitvrdili. A jsem přesvědčen, že zde žádná představitelná mez neexistuje.
Abych to nějak ilustroval, dovolil bych si ještě se zde znovu zastavit u škálovatelnosti zmíněné v úvodníku. Tou se tam sice rozumí spíše pružná redukovatelnost při náznacích odporu a se škálováním směrem nahoru se příliš nepočítá. Předložený návrh se však rovněž vyznačuje ve všech směrech vynikající interoperabilitou, která vyjde najevo, jakmile bude uveden v život. Nicméně již teď se na ní určitě pracuje: „Tyhlety kříže na náhrobcích – evidentně historicky překonaná zbytečnost, a navíc je někteří noví spoluobčané vnímají nepříznivě… Nedalo by se to nějak propojit s tou naší novou rtuťovou direktivou, jen co se její implementace trochu rozběhne? Přes kříže bychom mohli třeba natmelit takovou typizovanou jakoby plaketku s dvanácti ekologicky pozlacenejma pěticípejma hvězdama… Jenže, nevypadalo by to divně? – Á, už to nejspíš mám: Doprostřed kruhu hvězd vždycky přijde na keramice vyhotovený barevný fotoportrét zesnulého! Ten bude, jakožto poslední, čímž i definitivní a nezvratný důkaz svého uvědomělého evropanství, v radostném šklebu ukazovat díry po čerstvě vyrvaných závadových zubech. … No, možná to bude ještě chtít trošku dopracovat… Proberu to dneska u oběda s kolegou Jaksejmenuje od nás z podvýboru. Už zas jsem zapomněl, odkud se sem přistěhoval… Ale je to taková malá zemička někde uvnitř Německa, co nám vždycky všecko bez nejmenší námitky odkývala, a taky mi tuhle říkal, že tam mají nejvyšší procento kremací na světě. Snad bychom si pro začátek u nich mohli vystřihnout takovej menší pilotní projekt a potom uvidíme, jak dál. Jaksejmenuje furt všude tvrdí, že je tam spousta mladejch nadšenejch Evropanů, a jestli tomu uděláme správnej píár, ti jistě svým rodičům s potěšením prokážou krásnou poslední službu.“
– – – – – – –
Pozn. 1: Tady to však vyžaduje odbočku. Co je to pravý účel? Ten může být, a jistě též bude, jiný pro stratégy Velké Evropské Myšlenky, jiný pro lobby dentistů, a ještě jiný pro ekoblouznivce.
Pozn. 2: A hned je nutné v další odbočce doplnit: Anebo je co nejvíce a co nejhlouběji zdeptat, aby navíc neměli ani zájem a sílu se zajímat; z podobných důvodů např. v 80. letech StB aktivně šířila fámu, že jako úřední jazyk bude zavedena ruština, a z podobných důvodů též současný režim fakticky podporuje drobnou kriminalitu, např. krádeže kovů mj. právě na hřbitovech.
Zpátečníku, vy to vidíte zbytečně složitě a ono je to nejspíš stejné jako se žárovkama. Amalgámové plomby se jednoduše zakážou a budou se používat jen nové, krásné, lepší …. které po tom zákazu 10x zdraží. A bude! 😀
Koukám, že je ten „kopulační humor nějakej nakažlivej!
Buď se soudruhem karikaturistou míjím, nebo jsem momentálně zavostalá, ale já se nějak ne a ne zasmát!
…Na svých stránkách máte moc hezkou galerii Svět kreslí Havla. Můžete vyjádřit slovy, jak byste nakreslil celou suitu českých prezidentů, tedy trojici Havel, Klaus, Zeman?
Tady bych si dovolil „vykrást“ Charlie Hebdo. Nakreslil bych je jako kopulující svatou trojici za církevního dozoru Tomáše Halíka….
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Sef-unie-karikaturistu-o-smisenych-pocitech-z-vrazdeni-v-Charlie-Hebdo-a-srande-pro-blbecky-354389
No, rputi, ale musím říct, že by to byla docela výstižná karikatura 😀
Zpátečníku, ono je to poměrně jedno, jetsli se utopili nebo zmrzli.
Kdybych byla takovám gentlemanem…pokuřovat v takové situaci doutník a trousit moudra jeví se mi krajně nevhodné. RAdši bych se patrně snažila prostě něco dělat a doufat ve štěstí.
Impozantnost onoho pohledu bych asi neocenila. Je to poněkud morbidní zábava. Tím spíš, že v podpalubí se tou dobou topila spousta lidí, kteří by byli na řadě s místy ve člunech až nejen po dámách, ale i po gentlemanech a ven se nedostali. Těm asi to zaplavování podpalubí, z kterého uniknout měli mnohem menší čanci než ti gentlemani a dámy, to potápění moc majestátně nejevilo.
A s tím alkoholem má rpuť pravdu, je to blbost. Ono se sice věřilo na to, že alkohol zahřívá, ale problém je v tom, že sice máte pocit tepla, ale ve skutečnosti prochládá tělo rychleji.
Katastrofa Titaniku nebylo nic impozantního a vznešeného. Vedly k tomu lidské chyby, nabubřelost, šlendrián a k tomu trochu smůly.
Ahoj!
Amalgám v krematoriu je EU mlha, naše vlastní je licentování a zpoplatnění Wi-Fi.
Tomu také spousta lidí rozumí a krásně to smázne z titulních stran třeba syrské uprchlíky či kontroly na vnitřních hranicích Schengenu ( když v DE seberou teroristům pasy i osobní průkazy, aby nemohli opustit Německo / nebylo by lepší je čipovat?/ )
Jinak jsem dnes zaslechl krásné vyjádření Chovance:
„Je vidět, že nasazení armády ve Vrběticích bylo správné, protože od té doby co tam je, nedošlo ani k jednomu výbuchu…“
Z kterého je ústavu?
A nemohla by ta armáda obklíčit také Synthezii v Pardubicích či na zahraniční misi Chemičku v Linci?
Šumaváku, ač-li ovšem pan ministr neprokec informaci, že „bylo boucháno“! To by poněkud měnilo situaci! 🙂
MaYdo, ale o ten Titanik ani o ten alkohol vůbec nejde!
Jde o to, že i když máme dojem, že ti politici jsou nemyslící blbci, tak vlastně podléháme prvoplánové manipulaci, která má zakrýt něco mnohem závažnějšího.
A považovat soupeře za blba, dává protivníkovi nemalou výhodu!
Proto sa (i případně inteligentní )politik robí sprostým!
Já mám tento pocit u Zemana.
On se k něčemu vyjádří, novináři to trochu překroutí a předkládají lidu, jak je blbej.
A on se zatím směje pod fousy, jak se mu krásně podařilo rozpumpovat debatu o pomocných školách, které nám EU nařizuje zrušit, s čímž on nesouhlasí a ještě pěkně podrejpne multikulti aktivisty.
Fakt mám intenzivní pocit, že to dělá naprosto promyšleně a takové výsledky předpokládá.
Kdo je pak předmětem manipulace radši ani nebudu domýšlet… 😉 😀 😀 😀
Samozřejmě – také to může být naprosto spontánní a neúmyslné protože mu zakázali pít a s těmi abstinujícími alkoholiky není život lehký… 😉 😀 😀
A abyste se zbytečně nedohadovali jak je to s tím chladem a alkoholem, tak předložím teorii třetí:
Udržování tělesné teploty je automatický proces, vůlí neovladatený, který (pokud zrovna nejste v prostředí o teplotě 36,7°C potřebuje přísun energie.
Když je zle a zima, tak si tělo vyrábí teplo třesem svalstva.
K tomu využívá cukry, uložené ve svalech, když je spálí, tak tukové kapénky v krvi a když je hodně zle tak dojde i na tukové tkáně (Při dlouhodobé, aerobní zátěži)
Alkahól je ovšem pohotový, lehce rozložitelný zdroj energie, takže se spaluje i před těmi cukry, o tuku ani nemluvě.Úvahu, že navíc napomáhá rozpouštět ty tuky ani nerozvíjím… 😉
Navíc, když je někdo totálně na mol, nevydává energii na zbytečné plácání se ve vodě a volání o pomoc…. 😉
Rputi – a to mě nenapadlo a mohlo by to být!
no jo, Šumaváku, třeba Táni Fischeroví jako „slavné maminky postiženého dítěte“ se otázal Blesk, co ona na to a ona pronesla dojemný proslov, jak společnost nesmí vyřazovat ze života postižené děti.
Pokud vím, tak její vlastní postižený syn žije v ústavu.
teda, ne že bych ji odsuzovala za tohle, ono to je každého věc a někdy rodině i postiženému ke prospěchu, ale proč, teda, probůh, tak blbě žvaní něco, co je s tím, jak žije, v totálním rozporu?
navíc v takovejch debilních frázích, ona ta hérečka asi neumí říct už nic normálně a jen recituje naučenou roli.
Byly spekulace, že některé exploze byly „zařízené“
Šumaváku, neustále vycházejí články, kde doktoři varují, aby se lidi nesnažili zahřát pitím alkoholu. Tak snad vědí, proč to píšou!
Zajisté, dát si grog, aby se urychlilo, když už člověk přijde do tepla, to ano. Ale pít někde venku na mrazu, celou ztrátu tepla jen urychlí!
maYdo, rozhodně se nechci Fišerové zastávat. Její syn má, pokud vím, downův syndrom. Dokud byl menší tak to šlo jistě zvládat, u těch větších je to, při vážnějším stupni, už značný problém.
Halle, spekulace byly, ale poměrně rychle vypuklo ticho po pěšině…
Rputi,
je spousta věcí, kdy je někdo přesvědčen , že se něco stalo, ale chybí důkazy.
Rputi, doktoří píšou věcí…
…a myslíš, že mohou napsat, že když už na zahřátí, tak je třeba pít dostatečně a stále?
Rputi, právě proto by měla vědět, že někdy ta integrace prostě nejde a ne tak blbě kecat.
Syn Fišerové, mladý Skoumal, nemá Downův sy. POdle toho jak vypadá, bych spíš soudila na perinatální postižení vyústivší v dětskou mozkovou obrnu. Že je v ústavu ,jí nezazlívám, je nejen mentálně, ale i pohybově těžce handicapován.
Když vezmu v úvahu, že syn byl patrně zplozen v době, kdy Táňa slavila úspěchy s písní “ S úsměvem idiota“, pak nepochybně si s ní osud zahrál krutou frašku. Budiž jí odpuštěno vše, co dělá, nese těžký kříž a je v podstatě neškodná.
V době, kdy bylo synovi Táni Fišerové tak kolem sedmi let, byl s Fišerovou v TV rozhovor. Mluvila velice pěkně a docela rozumně o tom, jak se žije s postiženým dítětem a jak i takové dítě dokáže projevit lásku a z čeho ona čerpá sílu a tak. Ovšem zaperlila na závěr, protože prohlásila „Jsem šťastná, že se mi narodilo postižené dítě“,
BAubo, já ji taky nezazlívám, že má syna v ústavu. Jen pak zní divně, když pak vede řeči o integraci do škol a odsuzuje zemana. člověk by prostě očekával, že s takovou zkušeností bude vědět, že ta integrace vždycky nejde a že nebude tak plácat.
)Já bych na jejím místě celej Blesk poslala do prdele 😀
MaYdo, ale ona se do PS integrovala docela dobře, ne? 😉 😀 😀
Jo. A v době, kdy je v PS příliš těsný poměr vláda/opozice bych měl trochu pochynosti o oné „neškodnosti“, vzpomenu-li si na jí hlásané fantasmagorie.
Mne polévá horko, když si vzpomenu na její kandidaturu na prezidenta.
2 Rpuť ad 83 – no, ony také vycházejí lékařské články tvrdící, že onanií dochází k vysychání páteře… Doktoři se tak maximálně naučej pojmenovávat naše nemoce. Víc od nich nemůžeme chtít…
Ke speciálnímu školství :
http://geryk.blog.idnes.cz/c/444341/Obhajoba-specialniho-a-praktickeho-skolstvi.html
Líbí se mi, jak je to napsané. Věcně a rozumně.
Dobré ránko!
Hmmm!
Dušane, jsi-li – co ty na to?
Jestli jsou ta čísla v článku pravdivá, tak by to mnohé vysvětlovalo.
… Jde o největší zradu prezidenta Baracka Obamy. Vše ostatní, co napáchal, bledne ve srovnání s tím, jak vykuchal americkou armádu a umožnil Rusku znovu vybudovat velmi vážnou hrozbu ve srovnání se stupněm americké pohotovosti k jaderné obraně…
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-obamova-nejvetsi-zrada-d10-/p_zahranici.aspx?c=A150108_222858_p_zahranici_wag
97
Ježišmarjá, to je nesmysl !
USA vydávají skoro polovinu světových výdajů na zbrojení (40%). I Číňané vydávají na zbrojení víc, než Rusové.
Jo Rusové zbrojej – ale musí. 12 let za Jelcina a začátku Putinovy vlády žila ruská armáda z podstaty. Kanibalizovalo se, protože nebylo ani na náhradní díly. Vojáci nedostávali žold i půl roku.Provozuschopné bylo tak 30 % techniky. Až za Putina se to zlepšilo, ale to mnohaleté podfinancování se nedá nahradit tak lehce.
Američané snížili výdaje – ale hlavně na vojenské operace v zahraničí, v souvislosti s koncem angažmá v Afganistanu a jinde.
http://zpravy.idnes.cz/svetove-vydaje-na-zbrojeni-ddm-/zahranicni.aspx?c=A130430_133452_zahranicni_jw
Americkej problém je v tom , že ty peníze neutrácejí nejlíp.. F 22 a F35 jsou drahé, a mají problémy …….
PeSi, vycházely – tak v 19 století 🙂
98
Komentoval jsem tu citaci. Ta je tak blbá, že ten článek ani nejdu číst.