Co přijde po multikulturalismu?

Zpátečník

 

Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.

 

Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.

 

Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.

 

* * *

 

Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.

 

Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.

 

Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.

 

V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.

 

Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.

 

Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?

 

* * *

 

Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.

 

Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 070 komentářů u „Co přijde po multikulturalismu?“

  1. Moc pěkné !
    Francouzští Židé prý budou muset platit za pohřby obětí atentátu

    vydáno:
    14.01.2015, 09:52

    aktualizace:
    14.01.2015 10:02

    Jeruzalém – Pohřbení čtyř židovských obětí pařížského atentátu v Izraeli nebude zdarma, Izraelci žádají desítky tisíc šekelů, informoval dnes deník Haarec. Za rodiny zřejmě zaplatí francouzská židovská obec, a to navzdory tomu, že vláda pohřby označila za státní. Izrael měl navíc velký zájem přijmout těla všech čtyř obětí a jednu rodinu, která chtěla pohřbít příbuzného ve Francii, k pohřbení v Izraeli přemluvil. Mrtví nebyli občany Izraele, takže se na financování obřadů nemůže podílet místní pojišťovna.

    http://www.ceskenoviny.cz/svet/blizky_vychod/zpravy/francouzsti-zide-pry-budou-muset-platit-za-pohrby-obeti-atentatu/1168655

  2. Applebaum naopak nevi co se muze behem dvou let stat. Applebaum nevi. Malem jsem spadl uzasem ze zidle.

  3. 127 šumaváku jestli to není podobná situace jako v první ropné krizi. Švýcaři přišli na to, že si za to co z rotaček dostávají za frank, mohou koupit méně a méně.

  4. 150

    Pokud tam nebyl osobně , může říkat , co chce.

  5. Říkal to z Moskvy! Vzhledem k rusko-ukrajinské povaze konfliktu to tedy má z první ruky.

  6. nj, Karas říká pravdu….ale podává ji způsobem, který by mu záviděl i samotný Goebbels 🙂

  7. Skimici,

    nechceš raději vstoupit do ho… ? 😉

  8. Dobré ránko!

    Tak v Německu prý se objevili hlasy navrhující zavést paralelní právo šaría pro občany muslimského vyznání. (Před pár lety byly takové nápady i v Anglii, ale co vím, naštěstí to padlo.) Ovšem ty dva systémy se musí nutně prolínat, stejně, jako se prolínají multi-kulti životy.

    Jen by mě zajímalo, když se bude rozvádět Němec třeba s Jemenkou, budou se rozvádět podle šaríe nebo podle německého práva?
    A to ani nemluvím o drsnějších praktikách, kdyby třeba německý zloděj okradl Turka či Araba. Useknou mu ruku nebo půjde sedět?
    http://olgapavlikova.blog.idnes.cz/c/444013/Dvoji-soudnictvi-v-Nemecku.html#t2

    >>DVD – jste-li tu, můžete k tomu dodat nějakou tu informaci?

  9. B.Kuras: “ „Jak dlouho si myslíte, že budete ještě smět ty svoje lži šířit?“ Tak se mě zeptal arabista Jan Čuřík…
    Obviňování z nacismu a rasismu je poslední zbraň demagogů postrádajících fakta k argumentaci. Jenže to může být zbraň smrtelná. Jí se totiž ona na začátku citovaná otázka stává výhrůžkou. už čeští arabisté zákaz fakt, jež oni prohlásí za lži? A pod jakým trestem?“
    http://www.reflex.cz/clanek/komentare/59591/benjamin-kuras-moje-lzi-o-islamu-a-proc-mi-vyhrozuji.html

  10. Já bych řekl, že rozvod podle šarie by byl lepší. Stačí říct mangelce : Zapuzuji Tě, Zapuzuji Tě,Zapuzuji Tě 😀

  11. 161-je zajímavé, že když zamává státní vlajkou Čech, Slovák nebo nedejbože Maďar, je to minimálně lehce nacionalistické a patří to do 19. století. Ale když Ukrajinec …
    To samé, když se Putin projede tankem nebo střílí medvěda, je to Asiat a mužik. Když to samé dělá Porošenko, je to obránce vlasti. A Evropan samozřejmě.

  12. 166-Babiš už podporuje svůj business zcela otevřeně (viz Lesy ČR).
    Ale lidé, lidé mu věří…

  13. NoName, začínám mít pocit, že se tu hromadně hulí, zejména pak mezi politilogy, analytiky a komentátory.
    Koukala jsem jak zjara, když jsem se u Doležala dočetla, že: „U nás teď zavládlo davové nadšení z všeobjímající jednoty, která se vytvořila v odporu k atentátům v Paříži…“
    Možná mi něco uniklo, ale, kde kruci to davové nadšení je?
    Že z toho Doležal hbitě vyvozuje, že to má zastřít naše „putinovcké choutky“ se už rozumí tak nějak samo sebou! 😀
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/udalosti-nas-problem-nejsou-islamsti-teroriste-ftr-/p_politika.aspx?c=A150117_104259_p_politika_wag

  14. No jo, Rputi
    sedíte doma, tak ty davy nevidíte 😉

  15. Jj, Halle to bude tím! Ale okno mívám otevřené a všude ticho po pěšině. Nikdo nejáše!
    Jestli to nebude tím, že jásaj jinde 😀

  16. zdravím !
    (160) Máte jako vždycky pravdu, Karle Karloviči…… jako Porošenko 🙂

  17. (165) To bude okolnostmi ….. jako třeba, zda je dotyčná vlast ve větším, menším nebo žádném ohrožení. Nebo dokonce ohrožuje.

  18. Dobré dopoledne,

    Halladine, já v jednej kavárně byla v sobotu a žádné davové nadšení se tam nekonalo.

    Popravdě, on by se tam si žádnej velkej day nevešel. TAk dvacet lidí. Možná padesát, kdyby se našlapali jak sardinky do plechovky.
    🙂

  19. Stran [162]
    Tak hlasy se objevují pořád. Od zaťatých náboženských postav, ale i od některých multi-kulti vypatlanců. Ty jest hledat spíše u zelenáčů nebo u nejnovější levice. (Nová levice – tedy Die Linke si nejspíš uvědomuje, že to jejich potenciální voliče nijak nebude přitahovat.) Podkladem pro to je, že německý Základní zákon umožňuje uznaným náboženstvím interní regulaci své činnosti. Nicméně Německo – ač to z Bavorska tak zrovna nevypadá – má striktní oddělení církve a státu. Tak například sice není (už asi 5 let) problém mít pouze církevní svatbu (dříve musela být nejprve svatba civilní), nicméně jde pouze o vnitrocírkevní akt. A tak to platí o všem ostatním. Tedy vedle církevní svatby existuje i církevní rozvod, který ale nemá vliv na stav vzniklý sňatkem civilním. Oni hlasatelé jsou ale mnohem dále: jde jim o to, aby se na členy jejich komunity nevztahovalo žádné jiné právo než je šaria. Nějak je mi tu nejasné, nakolik by tak zanikla práva, vyplývající z německých zákonů. (Že by tak zanikly povinnosti, o tom nepochybuji.)

  20. To bude okolnostmi ….. jako třeba, zda je dotyčná vlast ve větším, menším nebo žádném ohrožení. Nebo dokonce ohrožuje.

    Přesně.
    Okolnosti taky určují, zda jde o sprostou agresi nebo humanitární bombardování.
    Okolnosti taky určují, zda k akci je nebo není nutný souhlas mezinárodního společenství.
    Okolnosti určují, zda o odtržení v referendu hlasuje celý původní státní útvar nebo jenom odcházející část nebo taky vůbec.

    Teď už jenom, kdo vyhodnotí okolnosti. NATO ? EU ? USA ? AeroKarel ?

  21. >> NoName [165]
    Soudím, že budete věkem to, čemu se na vojně říkávalo „mladej zobák“. My, co jsme prožili značnou část života v reálném socialismu víme, že když dva dělají (resp. říkají) totéž není to totéž. A aby se prostý lid nespletl, zavedla si i dvojí terminologie. Takže všichni věděli, že „socialistické vlastenectví“ je pozitivní pojem, oproti tomu „buržoazní nacionalismus“ je fuj. A takhle je možno proti sobě postavit „internacionalismus“ a „kosmopolitismus“, stejně jako „vlastenecké důstojníky“ proti „vojenské juntě“.
    A jeden z nejrozkošnější jazykových vynálezů 70. let je pak slovo „reagence“. Ne, s chemií to nemá nic společného. To se nějak znelíbilo slovo „reakce“ – to je přece „reakční“ slovo jak všichni víme („zrádná reakce“ atp.). Takže do zprávy ČTK není možno uvést „Reakce vlády ČSSR na pomlouvačnou kampaň…“ neb vláda ČSSR nemá s reakcí nic společného a tak se zavedla formulace typu „Reagence vlády ČSSR…“ – vláda přece reagovala a proto reagence. Poněkud mi to připomíná ony slabomyslné výplody oné jihočeské vědkyně, co ke slovu „host“ zavádí ženský tvar „hostka“ atp. Musím ale uznat, že ta „reagence“ se během pár let vytratila.

  22. maYdo,
    asi jsi nebyla v té správné kafírně ! 😀

  23. 179-jo, to bude tím.
    Proto se teď může Obama jednoduše rozhodnout, že pošle 400 vojáků, aby cvičili syrskou opozici. To je v podstatě v pořádku. I když je to na druhé straně zeměkoule, jde zřejmě o legitimní americký zájem.
    Opolčenci cvičení v Rusku v pořádku nejsou. I když válka běží na ruských hranicích.
    Jsem teď zaslechl, že Nikaragua chce, aby nový průplav vojensky chránilo Rusko.
    Předpokládám, že svobodná volba svých partnerů a spojenců bude u Nikaragui plně respektována. Spojenými státy i AeroKarlem.

  24. Svobodná volba partnerů a spojenců je OK, pokud si vyberete ty správný.

    Pokud si vyberete ty nesprávný, tak je to výsledek manipulace a propagandy a žádná svobodná volba.

  25. 182-chcete tím naznačit, že by v takovém případě v Nikaragui nespokojení občané vyšli do ulic a svrhli vládu ?
    Já jsi to také myslím.

  26. Velmi pravděpodobně. Svrhávání vlád a různé puče patří neodmyslitelně k tamnímu koloritu.
    Možná by měly být jako unikátní folklorní prvek zařazeny do světového kulturního dědictví pod ochranou UNESCO.

  27. Červená/rudá revoluce ale být nemůže, výklad by byl nejednoznačný 😉

  28. proto si zvolili za národní barvy bílou a modrou – to se dá vykládat různě, stejně jako státy, které ji mají taky a u každého to symbolizuje něco jiného.

    Výklad je vždycky jednoznačný, nejednoznačná mohou být výchozí fakta. Ten, kdo vykládá, má jasno – viz 1. Brandtova věta.

    Polemizoval bych s dvd, i když si ho vážím. „Mladý zobák“ se projevuje jinak a NoName vyrostl věkem i zkušenostmi. Ze své profesní zkušenosti bych ho přiřadil do kategorie „odporných rýpalů“. Od „blbých rýpalů“ se odlišuje tím, že není blbý, ale stále rýpe. Není líný upozornit na rozpor v argumentaci. Velice nepříjemný hmyz.

  29. No vidíte, nepsal jsem, že amalgamovými plombami to neskončí?

    http://zpravy.idnes.cz/lide-ceska-vztahovy-manazer-showpark-lukas-sedlacek-f9j-/domaci.aspx?c=A141205_112315_domaci_zt#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

    Na Masarykově univerzitě vystudoval psychologii a žurnalistiku. Pracoval v neziskové organizaci Nesehnutí, poté jako psycholog na Vyšší policejní škole v Brně. Působil i jako doktorand na fakultě FSV MU.

  30. Co znamená ta žlutá tečka nebo kolečko na konci některých příspěvků? Občas tam můj stařecký zrak rozezná i nějaké tečky nebo čárky a obloučky – šifra?

    Chtěl bych se vzdělat, dnešní Neviditelný Pes přinesl příspěvek, kde jsou pomlouvány učitelky. Prý neumí z nových technologií nic jiného než přečíst E-mail. Snad jsem neustrnul – 🙂

  31. Zpátečníku, lze lépe popsat úpadek vzdělání a zájmů? Moje pamět mi neslouží, popisoval to nějaký klasik, ale když majitel nevěstince přijímal novou adeptku, tak jí docela obyčejně nařídil, aby se o něj postarala tak, jak se bude starat o hosta. Dneska je na to nedostudovaný doktorand.

    BTW – můžu napsat, že jsem nedostudovaný doktorand psychologie? Nikdy jsem o to ani nezavadil, na školu jsem se nehlásil, ale co kdyby….?

  32. Ještě poznámku, dočetl jsem celou zprávu, i rámečky na kraji. Hlavní hrdina říká:

    Za tu dobu se kolem mě vytvořil tým vztahových manažerů, kteří s holkami pracují intenzivněji, protože jeden člověk by to nezvládal. Je nás sedm, tři muži a čtyři ženy.
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/lide-ceska-vztahovy-manazer-showpark-lukas-sedlacek-f9j-/domaci.aspx?c=A141205_112315_domaci_zt#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

    Naše sousedka, ročník 1924, vždycky, když slyšela nějakou takovou kravinu, tak jen řekla: „Kdo tohleto platí?“ V nevěstinci bych věděl, ale v tom bordelu okolo mi pořád vycházím já!

  33. Nojo, Martine, nechci do toho přespříliš zabředávat (stejně jsem sem odkaz dával jen ze zoufalství, neb mi kus softwaru nechodí, jak má, a chtěl jsem si tak od něj zjednat trošku odstup). Klasická situace, kde aplikovat axiom zkurvenosti. Připustíme-li tuto (a v nevěstinci se zdá býti přítomna celkem plausibilně), automaticky z něj vyplývá, že to bude zkurvené celé. A jestli je nebo není, to ať po přečtení citovaného rozhovoru laskavě posoudí každý čtenář sám.

    Já se tímto pro dnešek vracím k softwaru. Na něj ostatně lze ten axiom aplikovat taky.

  34. Tak už to vláda schválila. Větší peníze, větší pravomoci BIS. Bude to boj proti vnějšímu nebo vnitřnímu nepříteli? Prolomení bankovních tajemství, daňových tajemství, přístup k datům bank, finančních úřadů, operátorů… Je na co se těšit. Bude líp. Prostě to (se) zařídíme.

  35. >> martin TT
    Asi Ti unikla formulace „… věkem to, čemu se na vojně říkávalo…“. Jinak jsem čekal, že se ozveš na tu „reagenci“. Pamatuji, jak tenkrát jistý fyzikální chemik mlátil do novin a vykřikoval něco o debilech což pak doplnil něčím, na co se vztahoval paragraf o urážce rasy, národa nebo přsvědčení.

    K tomu krycímu označení pro onoho pasáka v bordelu snad jen to, že to přece musí zvyšovat režii. Stejně jako se zvyšuje režie onoho všeobecného bordelu nás obklopujícího.

  36. (178) No, kdo? Podle okolností ….. 😛 (jinak vítám, že začínáte chápat mezinárodně politické a vojenské dění). A pokud byste chtěl nějaký příkládek, tak pouze okolnosti odlišují špatnou touhu Sudeťáků o separaci a připojení k Říši od dobré touhy Krymu a východu Ukrajiny o separaci a připojení k Rusku. Nebo ne?
    (179) Tu „reagenci“ nepamatuji, ale fakt je, že tehdy jsem oficiálním vyjádřením nevěnoval příliš pozornost.
    (181) Kdybyste se nesoustředil na mne, ale na dění, tak nemusíte čekat, co Nikaragua (tamní junty jsou docela vyhlášené a tradiční 😛 ), stčí kouknou do Venezuely, s kým vším se kamarádí a nic se jí neděje, ani ze strany USA, ani ze strany silnější a důležitější, tedy mé. 😛
    (190) Náhražka „PI“.

  37. Ó, dnes už dvě pochvaly …
    Co já si jenom počnu ?
    Jinak Sudety nebyli nikdy součástí německé říše, Krym naopak součástí Ruska byl a byl administrativně darován Ukrajině režimem, kterého rozhodnutí jinak považujeme za nazákonná.
    V době rozpadu Ruska byl dokonce autonomní republikou, představitelé které se snažili o referendum o připojení k Rusku, které Ukrajina zatrhla.
    Tudíž, jak to říct … nejde o analogii ?

  38. dvd, donutil jsi mě podívat se na 179. Nechci rozebírat slovo „věkem“, asi jsem ho přehlédl, ale pokud znamená, že NoName je proti nám dvěma, „starým kozákům“, mladší, tak to neberu v úvahu, protože ten mladý zobák dospěl. Co je dostačující časový interval, aby dodal punc „mazáka“? On je mladší, ale my jsme u zkameněliny dávnověku. Napadlo tě někdy, že rok 1989 se odehrál před 26 lety? Já to dělám denně, když se setkávám s lidmi, kteří v době mého světonázorového zrání, tahali kačera.

    Toto téma je vysloveně hospodské, rád ho pordebatuji mimo tyto stránky.

  39. 197 NoName,
    1. Jak to bylo před tím, na základě čeho se Krym stal součástí Ruska. Jak ho Rusko získalo?
    2. Co je to Německá říše, Sudety, Rusko, Ukrajina, Krym….Obrázek na mapě, kus Země? Kterak obrázek může patřit obrázku, krajina krajině…?
    3. Co znamená „patřit“?
    4. Jak vzniká a čím je podmíněno?
    5. Jak území může být republikou? Je to vlastnost území?

    Chápu potřebnost zkratek a substitucí. Jenže když jsou odděleny od toho co vyjadřují a jsou považovány za svébytnou entitu a tak je s nimi zacházeno, připadá mi to zajímavé.

Komentáře nejsou povoleny.