Dana
Letos jsem vyrazila k moři. A protože nerada cokoli opakuji, tak i letos bylo několik poprvé. Poprvé jsem letěla letadlem. Já vím, teď mnoho čtenářů minimálně pozvedlo obočí, ale je to tak. Jsou mezi námi jedinci, kteří prostě ještě nikdy neletěli. Já už mezi ně nepatřím.
Poprvé jsem pro dovolenou (nenacházím jiný termín i když pro důchodce se asi nehodí) využila služeb cestovní kanceláře. Obojí předchozí „poprvé“ už nikdy více. Já prostě potřebuji svobodu a neomezenou možnost pohybu. Musím mít možnost se prostě zvednout a popojet jinam, když mám chuť. Ale musím přiznat, že služby CK byly velice dobré, hotel příjemný, čistý, klidný a jídlo bezvadné. Nicméně z důvodů, které nebudu uvádět, neb jsou nepodstatné, jsem byla vázána na jedno místo s radiem docházky maximálně 5 km.
A poprvé jsem byla u Černého moře. Ten pocit, že já si tu lebedím na pláži, kochám se vlnami a na druhé straně, spíš vedle, zuří válka, byl zvláštní.
Nebudu psát jak se místo, kde jsem byla, jmenuje, jen uvedu, že ona země je členem EU. To je dost důležitý údaj.
Večery jsme trávili tak, že jsme procházeli městečkem, sledovali cvrkot, prohlíželi všemožné věci a služby, které byly turistům nabízeny. A pak jsem to uviděla. Zůstala jsem stát a jen nevěřícně zírala. Stánek s upomínkovými předměty všeho druhu, a tam v řadě vyrovnané hrníčky s různými náměty a portréty různých osob. Vedle sebe, mezi vyobrazeními různých světců, viseli Hitler, Putin a Stalin. Každý v několika exemplářích. Pod nimi celá řada hrníčků, na kterých se skvěl hákový kříž ve všech možných velikostech. A kolem kupující. Šli jsme dál – a další stánek s obdobným sortimentem a hroznem zájemců. A hned vedle stánek, kde pořizují turistům stylizované jakoby historické fotografie. Za tím účelem mají rozvěšeny kostýmy a propriety připomínající různá historická období. A vida, právě se fotí rodinka – maminka sedí v křesílku, na klíně má malé robě a tatínek stojí nad nimi. V uniformě SS.
Na dovolené jsem pořídila spoustu fotek, ještě je nemám všechny stažené a roztříděné, ale stánky s hrníčky a retrofotoateliér jsem nefotila. Cosi ve mně mi v tom bránilo. Ale turisté kupovali a fotili se. A já si říkala, kam až jsme ochotni zajít pro zisk, výdělek, zachování pracovních míst, co vše pro to udělat, strpět? Já vím, tohle jsou maličkosti, ale i ty největší průšvihy v historii začínaly jako malé a rostly postupně.
Přiznávám, k tomu, abych popsala nejsilnější zážitek z letošní dovolené v členské zemi EU, mne přiměla Matzurka a její komentář 973 z 10.9.2014. My posuzujeme Ukrajinu, odsuzujeme fašizující tendence, o kterých víme z médií, aniž jsme si je měli možnost ověřit napřímo. A tady, v EU, si kupujeme dárkové hrníčky s Hitlerem a fotíme se v uniformách SS. Jsme lepší? A může za to některý z komisařů, úředníků nebo poslanců EU nebo jen a jen občané EU? My.
593 Pesi, to zkusím. Jen knedlíky….sice už dělal, ale s těstem si zatím ne až tak rozumím, ale nic co by německý důstojník nezvládl podle příruček. Když to budu považovat za modurit, šlo by to. Případně nechám na tchyni, je těstově velmi zručná a multiknedlíková. Ano, zelí kysané. Jen lehce ho propláchnu, abych trochu srazil kyselost, to je dost kritická operace, hodím ho na cibulku lehce obdělanou na, jak jinak než na sádle, přidám trochu cukru, aby se zakulatila chuť. Dusím do měkka, nesmí se rozvařit. Moravské blembajzovité zelé nerad.
V troubě aktuálně karbanátky, půl hovězí, půl vepřové, koření – pepř, majoránka, zázvor, tymán, česnek, sůl, na to na kolečka cibule, drobet podlito a pečeno pod poklicí. Brambory vařené ve slupce. Prostý poddanský nedělní oběd. V mezidobí zaháním žízeň kalifornským Shirazem z místního tuzexu (Lidl) za šestašedesát Kč, ředěným vodou půl na půl. Je drobet kyselejší než Cabernet téže provenience a jako štáva do vody velmi obstojí.
Včera jsem si vyhodil z kopejtka, koupil úvod do aritmetiky a učebnici matiky pro propadlíky. Až to naštuduju a naučím se trojčlenku a zlomky, přihlásím se na matfyz 🙂
Darinka s Naomkou nad námi od rána za asistence rodičů ječí, brečí, řičí, skučí, dupou a zdatně prohánějí odrážedlo.
Svchumachere, placky, jo, ty se na tu plotnu nechytí, ale já měla na mysli bramboráky. U nás ve vsi je kdysi pekly tak, že se těsto nalilo naběračkou na rozpálený plát kamen.
westíku, kubu u nás na vánoce neděláme, ale kapra na černo jo. Poněkud jsem ale zjednodušila přípravu, tak, že ho nevařím v omáčce, jak mně to naučila babička, ale opeču pod grilem a omáčkou se jen přeleje. A není k němu knedlík, ale jen houstičky, které peču v podvečer, takže jsou úplně čerstvé.
%Stědrovečerní menu u nás nikdy nebylo krajoví, protože prarodiče řili a rodiče vyrostli v Praze. Když se v mí rodní vsi usadili natrvalo, měli první vánoce problém sehnat kapra, protože to tam nikdo nejedl. dodnes to nikdo moc nejí, kuba žř nefrší, takže buď vinnou klobásu nebo řízek. Aspoň neznabozi. Vlastně nevím, co večeří místní křesťani.
Budu se muset zeptat bráchy, jeho spolužák, jehož někdy využíváme pro dřevorubecké práce, je opora místní farnosti.
Ale možná to berou tak, že klobása není vlastně maso 🙂
Matzurko, jenom jestli ti Skotové v podstatě nejsou nacionalisté. 😉
NoName,
určitě, přímo národní budíci 😉
A v těch kockatých sukních a štulpnách jim to moc sekne 🙂
Schumi,
u nás to moravské taky nešlo, i když ho napřed máma vařívala dle třineckého receptu (s „přívarou“, Darwin mne netrestej, ségra to odškrabovala z rendlíku lžičkou a labužnicky pojídala), pak přešla na „pražský“ a to už jedl i táta (narozen v Praze) i já. Manžel je přitom z Frýdku-Místku, a kyselé zelí napřed odmítal, ale když jsem to jednou, ten pražský recept, udělala pro sebe, tak mi to skoro celé zbaštil. Zjevně taky ten moravský nerad 🙂
NoName -328 -proč je slunce žluté ? Petr Kunetka na vaši zlomyslnou otázku odmítl odpovědět, tak já to zkusím :-).
Sluneční spektrum je vyzařováno skoro přesně podle křivky pan Plancka pro absolutně černé těleso s teplotou něco přes 5000°C viz.http://jdem.cz/bqmzr6
s maximální intenzitou ve viditelné oblasti (400 – 700 nm).
Lidské oko vnímá světlo čípky (barevné vnímání) a tyčinkami (černobílé – noční vidění).
Při velké intenzitě světla (což je náš případ za slunečného dne) hrají hlavní roli čípky. Čípky mají vrchol citlivosti někde kolem 560 nm, což je žluté svštlo:
http://jdem.cz/bqmzs9 . Poznámka – 1 nm = 10 Angströmů.
Proto je slunce žluté :-).
2 Matzurka – ad 596 – ten jim samozřejmě Římané ukradli a nechali v Římě patentovat…
Dobré poledne
Matzurko – co znamená přívara? Něco jako prívarok? Tedy cosi zadělávané moukou?
Kdysi mě Slováci vystrašili vystrašili tekvicovým prívarkom. Znělo mi to příšerně a asociovalo príškvarok. Naštěstí to tenkrát nevyšlo 🙂
601 Schumi, nevím, proč by moravské mělo být rozbahněné, záleží na kuchařce, zahušťuji nastrouhaným syrovým bramborem, toť Slovácko, takže to nesebere špičku.
602 maYdo, také máme na Vánoce kapra na černo, a díky tomu, že je to menu jednou ročně, když zavoní, jsou tu vánoce… Kluci s rodinami, kde mají jiné zvyklosti vnesené snachami, si chodí pro porce (pro sebe) našeho tradičního (mám hodné snachy). Ke kapru na černo se podává domácí vánočka, ale to je spíše asi rodinný zvyk. Porce kapra nechávám provařit v hotové omáčce (viz Sandtnerová). Není nad to se držet tradice, toť takový ostrůvek jistoty v současné nejisté kvasící době:-)
2 Schumi – ad 601 – tak někdy pro změnu zkus kysaný zelí jen opravdu zlehka propláchnout, překrájet trochu drobněji, nandat do misek a nechat stolovníky přikusovat jen tak syrové. V jednoduchosti je dokonalost. Dušené kysané zelí je zvrácenost, hereze a kulinární aberace. No ale když to někdo chce…
607-prívarok není nic specificky slovenského, v Maďarsku se to jmenuje főzelékek a třeba v závodce mého bývalého zaměstnavatele v Maďarsku byl každý den aspoň jeden „főzelékek“.
Je to hustá omáčka z různých druhů zeleniny, se kterou se obvykle jí kus masa, nebo volské oko nebo vařené vajíčko nebo kus klobásy nebo úplně nejčastěji „fašírka“ (maďarsky fasírt), to je v podstatě karbanátek.
Na wiki je tento stručný popis.
http://en.wikipedia.org/wiki/F%C5%91zel%C3%A9k
609 PeSi, takové zelí nevím, jak by se přikusovalo k huse, škvarkovým knedlíkům…. Tak holt jsme zvrácení, jsme kacíři a trpíme kulinární aberací:-))) zdraví tě jedna odkojená Moravou 🙂
Tak kralicek byl vynikajici. . .a jak to citim, minimalne dvojpivní. . .jdu si splnit recept. . .
610 … každý den aspoň jeden “főzelékek”
Úplně jste mě rozložil 🙂
OT : na domě letáček, dnes ráno mezi 8:00-10:00 svoz nefunkčních domácích spotřebičů a železa, vynesla se hromada, která čekala „až bude cesta na sběrný dvůr“, jehličkové tiskárny, nefunkční topinkovač, autobaterie a další… No a v 8:05, když jsem šla s Jesskou ven, hromada u domu nebyla. Prostě něco funguje nezávisle na politické orientaci a díky za to :-)))
Aha – ten suffix co je za főz – to je ta bájná maďarská záložka?
„Prívarok/főzelékek“ je zřejmě to, co se ve staročeské kuchyni nazývalo „šalše“. Dávalo se to do misek a namáčeli si do toho kousky masa.
Původ slova je z latiny – salsus neboli „osolený“, odtud salsa v italštině či španělštině.
Oteplovači ad 605 – tak to vidí kosmonauté ve vzduchoprázdnu.
My pozemšťané, pokud už slunce vidíme – já ho neviděl už asi 14 dní- vidíme občas i rudé a nebude to čípky. 😉 😀 😀
(Někteří ho sice vidí rudě, protože k nám přichází z východu, ale ani to nebude ten pravý důvod.)
Šumaváku, tady bývá rudé pravidelně na západě! 😀
Jsem se upsal, főzelékek je mn. číslo, jídlo se jmenuje főzelék, a tím jednou denně jsem naznačoval, že je to jídlo oblíbené. U nás v závodce je každý den taky aspoň jedno jídlo s knedlíkem. 😉
Podle mne je to odvozené od főzni, co znamená vařit, je to tedy „výsledek vaření“.
Pro přesnější výklad už by to chtělo nějakého skutečného Maďara.
A tanec salsa vznikl tak, že hospodyně do főzelékeku místo normálních paprik dala papričky jalapeño…
620 Šumaváku, moje fantazie mi dodala do tvé poznámky toho tolik, že mě to pobavilo do zbytku dne, díky!
„Főzelék je druh husté maďarské dušená zeleninová směs. Főzelék je speciální kategorie v maďarské kuchyně, ne tak docela jako polévka , a tenčí než guláš . [1] To je prostě vařené, obvykle dušení, ne kaše.
Főzelék mohou být vyrobeny s různými přísadami, včetně zelí , papriky , brambory , zelí , rajčata , hrášek , mrkev , kapusta , kedlubny , čočka , fazole , squash , špenát , šťovík , zelenými fazolkami a míchanou zeleninou. [2]
To je obvykle zahuštěný s jíškou a / nebo zakysanou smetanou , a některé kombinace z následujících může být přidána: nakrájenou cibuli , papriku , bobkový list , černý pepř , kopr , kmín semena, česnek , citronovou šťávu , petrželku nebo ocet . [3] Při požití sám je často zakončena pörkölt , smažená vejce , uzené klobásy , maďarské masové kuličky ochucené česnekem, nazvaný fasírt a další smažené potraviny.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Főzelék
Dixi, nejen Vám 🙂
Žívě jsem si představil maďarského hospodáře s knírem, jak po ochutnání řízného prívarku temně zamručí: főzelék!
486 – vypada to, ze hlas rozumu zacina vitezit a vracime se k tomu, co se melo udelat na zacatku – pri jednani o asociaci s eu neignorovat ani vychodni UA, ani Rusko…
rossi první :-)))
2 dix – ad 611 – přikusuje se velmi dobře… Dcera a její přítul žádné jiné nechtěli. Je to zajímavý chuťový kontrast a to maso a knedlíky lépe vyniknou…
Fozelék… omlouvám se, že nehledám jinou klávesnici (jsem líná), ale přijde mi to, že začíná bitva, která je ukotvena jednotlivými názory na „ten správný“, jenže odpíchnuto od krajových zvyklostí, dostanete se opět k velkému množství druhů.
614 dix, takle jsem přišel k laserové tiskárně/kopírce odložené u popelnic. Ve výborném stavu, jen ojetý válec, nový přišel na sedm stovek. Tiskne jako nová a už se zaplatila.
628 Schumi, u nás se vyhazuje opravdu to, co už žádnou recyklaci či renovaci či restauraci nemůže podstoupit, ale vzpomínám na dobu, kdy můj muž obcházel „železnou neděli“ po okolí a tahal do baráku vše, co se může hodit… Prostory docházejí, rodina se rozrůstá a ledacos se přehodnotí. Našla jsem krabici plnou alu plechovek z různých nápojů za komančů nedostižných (Západ) a přemýšlím, zda hodit do popelnice nebo nabídnout sběrateli?
Uff, dodávám že ta krabice byla u nás doma, ne že bych k ní přišla jinak….
„Főzelék mohou být vyrobeny s různými přísadami, včetně zelí , papriky , brambory , zelí , rajčata , hrášek , mrkev , kapusta , kedlubny , čočka , fazole , squash“
probůh, co to je „squash“?
Měla jsem za to, že to je nějaká sportovní hra, který se hraje pálkama…
626 PeSi, záleží na tom, nakolik se nechá naložené kysané zelí podusit, ale stále basíruji na tom, že jen tak nakrájeno nezíská potřebnou konsistenci, aby dělalo žádoucí doprovod k huse a škvarkovým knedlíkům:-) Ale proti gustu žádný dišputát, hlavně když chutná:-)
maYdo – Rpuť nás jenom zkouší …
Je to ta tekvica. Česky kürbis 🙂
Squash je v receptu dýně.
Prívarok je prívarok. U nás se dusí a někdy se ani nemusí zahušťovat.
Ach tak, díky. jeden se pořád má co učit. 🙂
Docela by mně zajímalo, jak spolu souvisí název hry a dýně.
Kysané zelíjen tak je skvělé třeba k vinné klobáse.
K masu a knedlíkům je lepší podušené.
martine TT, se vším souhlas!
no vida, tak podle překladače to znamená :
dýně, tykev, sirup, čerstvá šťáva, tlačenice, nával, hra s míčem
nebo taky :
rozmačkat, slisovat, usadit, zpražit, setřít, umlčet
MaYdo, nejspíš míček vypadá jako malá dýně. 🙂
636 – od měkkého míče. Zmáčknutelný.
KYsané zelí syrové i dušené já můžu k lecčemus a taky je to skvělý základ na saláty. K těm mastným ptákům ale mám nejradši dušené červené zelí.
U nás se pekly taky tzv. zelníky, to byly slané lívance, kde se do vykynutého těsta přidávalo kysané zelí. Případně škvarky nebo jimi upečené zeníky posypat
642 maYdo, červené výhradně ke kachně a zmiňované zelníky dělám pod názvem zelňáky a je to skvělé! Díky martinovi TT jsem začala dělat s kysaným zelím i bramboráky a setkalo se to s velkým úspěchem:-)
Aha,
zas již stojím opodál )
skimici,
„přívara“ se u nás doma říkalo tomu, co se během dušení zelí zahušťovaného moukou a v první fázi orestovaného na škvařeném špeku, přichytilo na okraji rendlíku – tedy jakási směsice zelné šťávy (zvané v Třinci „kapušňonka“; v zásadě to, co se odcedí před vhozením do rendlíku), mouky a špeku, s připečenou příchutí…..
Aha!
Matzurko – takže přívara není přívarek a jedná se v zásadě o collateral damage 🙂
Skimici, a z těch právě vzejdou úplné zázraky;-)
617-618- i to lze vysvětlit. Slunce se jeví rudé jak při východu, tak při západu. Je to proto, že paprsky procházejí mnohem silnější vrstvou atmosféry než třeba v poledne. Molekuly dusíku rozptylují světlo nejvíce v modré oblasti spektra (proto je obloha modrá) a výsledkem ochuzení o tu modrou je posun k rudé barvě.
Mám to jen nakoukané z USA hyper-super,
ale „squash“ byla spíš tykev, tedy něco víceméně žlutého a protáhlejšího tvaru, uvnitř tužší konzistence, zejména mexická kuchyně to využívá hojně; zatímco „pumpkin“ bych označila jako dýni, velkou a oranžovou kulovitého tvaru – chuťově sladší, takže se dlabe na „jackhead“ čili strašidláckou lucernu na Halloween, a z vydlabaného vnitřu se dělá buď rozmixovaná polévka nebo s muškátovým oříškem, skořicí a dalším kořením sladká náplň do křehkého koláče („pie“ nebo počeštěno páj; baští se v podzimním období, na Halloween povinně – co taky s tím vnitřkem, že, a také je nedílnou součástí večeře na Den díkuvzdání).
skimici,
ano 🙂 Jediné, co mi teď vrtá hlavou, proč se tomu říkávalo „přívara“, když Třinecko je víceméně ovlivněno polštinou a znělé „ř“ se snaží tímto válcovat 🙂
Oteplovači, dík! 😉
A já si až do teď myslel, že to souvisí s vlnovou délkou červeného světla, že jako když je nejdelší, dosvítí nejdál… 😉 😀 😀