Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. 780

    No celkem není důvod, proč by Vikingové neputovali po Visle a odře,stejně jako po ruských a ukrajinských řekách.
    Ostatně i v družinách českých knížat byli – minimálně se o tom spekuluje.

  2. Vikingové

    Otázka spíš stojí, kde Vikingové/Varjagové nebyli?
    Od dob stěhování národů v důsledku klimatických změn nebylo na severu moc co jíst a tak se nechávali najmout po celé Evropě , ba dokonce až v Byzanci.
    Podle pověsti kněžnu Ludmilu také zavraždili Varjagové. Což sice nemusí být pravda, ale znamená to, že kronikáři o Varjazích věděli a považovali to za pravděpodobné.

  3. A kdesi pod šišinkou mě svrbí,
    že Varjagi se, už v dobách dávných, dávali najmout i Slované jakožto bojovníci proslulí svou silou a krutostí, zejména na jihu Evropy.
    Ale podrobnosti si už nepamatuju…

  4. (752) Oni ti vikingové v Byzanci byli přibližně v době středověkého klimatického optima. Takže se stěhováním národů vlivem klimatických změn a hladu na severu to nejspíš nesouvisí.

  5. Aero, jako vždy, proti FŠEMU… 😀 😀

    Vikingové se začali po Evropě hemžit zároveň s ostatními. V důsledku klimatických změn, bylo na Dálném východě moc sucho a na severu moc zima.
    Že byli i o pár století později v Byzanci, je nepodstatné, pouze jsem tím vyjádřila, kam až nakonec došli. Konec konců bylo z Kyjevské Rusi do Byzance takřka k doplivnutí.. 🙂

  7. U Vikingů nešlo jen o klimatické změny. Obyvatelstvo se množilo, a orné půdy moc nebylo.
    Proto taky měli snahu, kde to šlo,osidlovat dobyté oblasti.
    Kupříkladu východní oblasti Englicka – oblast DaneLaw.Skoro kompaktní vikingské obabatelstvo.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Danelaw

  8. Rputi, omlouvám se, ale proUSAcká čt zcela jistě není. Je silně proevropská. S tím souvisí i fakt, že vojenství tohoto celku má suplovat Nato. Ale bohužel Nato, poté, co vedení převzali Europané, je neakceschopná mršina a amici od ní pomalu ustupují. Myslím, že to zdůraznil i Dušan v jednom svém příspěvku. I současná černobílá opička moc o této organizaci nemluví. Kdyby nebylo amiků v Německu, asi už by se dávno stáhli a nechali nás vařit ve své vlastní šťávě. Nato prostě už nejsou amici, takže ani tažení proti Rusku nevedou oni, ale EU, byť se amiky ohánějí. Ono se to dost plete, zda síly Nato, či síly usa, DISLOKOVANÉ V Germánii. Novinářští géniové z čt prostě takovou drobnost neřeší, pokud ji vůbec zaragistrovali.

    Dušane, prosím, prosím, nezapomněl jsi na mne? Bohužel mi měnili simku a vygumovali prakticky všechny kontakty od roku 2010, jinak bych už volal.

  10. (758) Když už proti všemu (nesmyslnému) 😛 , tak ono i to „tažení proti Rusku“ je spíš chiméra.

  12. Františku 758,
    tys mi dal! 🙂
    Příště, prosím, uváděj číslo, teď jsem byla úplně zmatená.

    Já jsem ve své 728 nepsala, že NATO patří Amíkům, ale odpovídala Zpátečníkovi na otázku, co je v této společnosti fundamentálně špatně. Takže mi šlo o lži obecně, protože prase aby se v těch jejich kecech vyznalo, lhostejno zda amerických či evropských, tu i cizozemských.

    NATO se stalo lobyistickou organizací, stejně jako LGB komunita, Klimaalarmisti, či feministky. Flákaj se tam ke stravě a honěj prachy a za tím účelem harašej a pucaj, ochotni vyvolat válku kdekoliv, kde se dá něco trhnout!

  13. IMHO není vyjádření „černobílá opička“ xenofobně trestné?

  14. Dobrá, rputi 🙂

    Představa vsi, postavené ze samých takových bunkříků je sice poněkud strašidelná, ale podle teorie feng-šuej působí oblé tvary příznivě na proudění energií a tím na uvolnění a relaxaci. Pod oblou klenbou prý nic neuděláte, ale za to se krásně se vyspíte 🙂

  15. maydo 764,
    to je zajímavé! Můžete dodat nějaké podrobnosti?

    Pokud mě paměť neklame, bydlel v jedné takové malostranské věži režisér Zdeněk Podskalský. A že by tam nic neudělal se mi nezdá.

  16. To je nějaká čínská nauka, rputi.
    O tom, jak uspořádat byt nebo dům tak aby energie proudily správnými směry. V podstatě něco jako patogenní zôny s čínskou omáčkou. jakej vliv má, když mítě vodní plochu před vchodem napravo a jakej když nalevo a tak.

    Jen jsem si vzpomněla, že nám něco kdysi vykládala moje spolužačka, který nějaká její známá podle toho zhodnotila přestavěnej starej barák. Mělo to v přízemí krásně klenutou místnost, kde si chtěl její muž zařídit pracovnu že prý ta známá tvrdila, že tam stejně nic neudělá a že v ložnici se nevyspí, protože tam mají špičatej vikýř.

    Jetsli tam opravdu nic neudělal, netuším, oni se pak nějak rozvedli a je otázka, jestli tu pracovnu vůbec stihl zařídit. Oni byli oba poněkud sluncovatí, ale on asi víc, protože jedním z důvodů rozvodu snad bylo, že prý pro nějaký děti v Africe poněkud zapomínal, že má taky nějaký svoje.

    Pokud jde o Podskalského, mohl mít nějaký jinačí klenby,takové, který nebránily roku těch správných energií a povzbuzovaly tvůrčí myšlení
    Ale pravděpodobnější je, že o nějakým Feng šuej za celej život neslyšel, neb to začalo být „in“ až později a tak ho hloubání nad tím, kudy proudí energie, nerušilo v práci 🙂

  17. Proboha. Doufám, že se z toho vyspíte dorůźova. Raději si to dočtu po nějaké premedikaci. Odhaduji, že sklenka sektu by to usnadnila.

  18. Rputi – 762 – No, po pravdě řečeno, pokud by účelem VOJENSKÉHO uskupení NEBYLO harašit, střílet a být ochoten vyvolat/vést válku kdykoli a kdekoli, ptal bych se jako daňový poplatník po tom, k čemu sakra takový spolek platíme.

    Možná jsem příliš staromódní, ale nedomnívám se, že účelem armád je provozovat turné vojenských kapel a sborových zpěvů či suplovat úlohu policie ve všelijakých orientálních prdelích. Dokonce se ani nedomnívám, že prioritním účelem armády je zachraňovat navlhlé zadky občanů při povodních či sundavat koťata z obtížně dostupných vrcholů stromů, vozit koně Převalského do Mongolska, hrochy do Afriky a volené politiky kamkoli se jim zamane.

  19. Obecně vzato se zcela konservativně domnívám, že účelem libovolného vojenského tělesa, lhostejno zda národního či nadnárodního je:

    1. Nechat „ty druhé parchanty“ umřít za svou vlast/víru/rodinu/cokoli.
    2. Pokud si nejsme jisti tím, že bychom mohli vyhrát, tak deklarovat „Uplatníme bod 1. v případě, že na nás zaútočíte (ať už je pojmem útoky myšleno cokoli)“ a cvičit se takzvaně „pro obranu“.
    3. Nikdy nezapomínat (skutečně nikdy, za žádných okolností), že nejlepší obranou je včas a správně provedený útok.

  20. Vy statečný bojovníku Pavle Kořenský. Budete se napřed muset angaźovat v coup d’état.
    Přeji hodně úspěchů a ať to zavěßení za rebro se týká jen vaší slaniny.

  21. Pavle Kořenský
    Já Vám třeba fandím, ukažte se v plně zbroji občas i ràno. Çi ještě dŕíve. Nikoliv při „soumraku bojovníka“ ale při „zrození bojovníka“ při „snídani bojovníků“
    Nikoliv jen komentovat nastávajîcí noční soumrak bohů, Pavle Kořenský. He?

  23. Tak dneska to v monarchii vypukne!
    Hofer nebo Van der Bellen?
    V prvním kole 35,4 respektive 24,1% hlasů!
    To jsem zvědavá!

    ad Kořenský
    Ve světle temných výhrůžek, že si pořídí vlastní armádu, jsem ráda, že se tak nestalo! Darmo si představuju, jak by mi v čele pluku přitáhnul na dvorek vyhlásit válku! Třeba… 😀 😀
    Konec konců, za první světové infanterie fasovala před útokem rum, za Hitlera to krmili pervitinem a v Anglii prý vždycky po návratu čackého vojska z misí v zahraničí zaznamenají zvýšený obchod z drogami. Asi na tom něco bude!

  24. Včera jsem byl v Rakousku (v Burgenlandu), a tedy kromě toho, že každý číšník uměl i maďarský mne zaujalo, že měl Hofer více poutačů a plakátů. Ale to může být jenom lokální anomálie.

  26. Aha….
    takže Erdogan nezbavil imunity „některé“ poslance, nýbrž kurdské poslance.
    Tenhle kiks ovšem zcela padá na novinářské hlavy.
    K čemu to má být dobré, toť otázka? Zjevně lžou a mlžej i ve zcela zbtečných případech.

    …“Chceme, aby byla dodržována dohoda o uprchlících, ale nedávno přijaté zákony v tureckém parlamentu o omezení imunity kurdských poslanců mne znepokojují,“ prohlásila Angela Merkelová…
    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/merkelova-kurdove-v-turecku-musi-mit-rovna-prava-s-turky/

  27. No, sice pruzkumy indikovaly mirnou prevahu hlasu pro zustat… Ale kdyz se bude Juncker et consortes hodne snazit, da to 🙂

  28. Dobré ráno vespolek,

    náhodou, ty „bunkříky“ mi spíš připomínají iglů, problém spíš vidím v zastavěné ploše – aby to vydrželo zemětřesení, tak to do patra asi nepůjde. a pokud někdo preferuje pro každého člena rodiny jeden pokoj, tak by mu nemuselo zbýt na zahrádku.
    Ale jinak se mi to docela líbí, přijde mi to hezčí než si třeba dělat malý domek ze starého vagónu nebo tak něco, ty oblé tvary mému oku lahodí více.
    A feng šuej taky nezatracuji, hlavním bodem této filosofie je nemít doma binec, jinak životní energie čchi nemůže volně proudit; a doplňové – úklidem svou čchi člověk dobíjí. To u mne funguje taky, když mne někdo naštve, tak mu nerozbíjím ústa ani nábytek, ale uklízím. To se pak tlačí na hadr 🙂 !

  29. Matzurko 😀
    Nechceš přijít na návštěvu 😉
    Něco, čím bych tě naštval už vymyslím ! 😀 😉

  30. Aha, tak Hofer je z Burgenlandu … To pak ty plakáty vysvětluje 😉

  31. Dobrá ráno,

    No právě, Matzurko, já uklízím poměrně nerada a podle toho to u nís vyadí. Navíc malej byt a spousta věcí, protože jsme takový ty nátury, co nic nevyhodí, protože by se to ještě mohlo hodit. 🙂

    Takže je pro mně zbytečný, abych hloubala nad takovými nuancemi, jako jestli mám správně klenutej strop ( kde bych vzala v činžáku klenutej strop, že jo?) a v kjakém vztahu k mímu obydlí je nejbližší vodná plocha?

    Fakt je, že mně stav mé domácnosti poněkud rozčiluje, ale plánovaný úklid jsem musela odložit ve prospěch soupisu nezbytných oprav na jakémsi historickém objektu.

  32. Matzurko,
    v tom klipu píšou, že „bunkřík“ má v průměru 7,3m a jak se tak ukazuje, je „jaqk širokej, tak vysokej“, tudíž je tam dost prostoru na nějaké patýtko – mám dojem, že se tam dokonce mihne.

  34. já myslel, že je to překlep „patijko“ a představoval jsem si tam dvoreček 😉

  35. Halle,
    díky za nabídku, mně stačí moje domácnost 🙂 I tak těžce nestíhám, zejména když začne zahradnická sezóna.

    Rputi,
    nojo, ale na balkón to nevypadá. Ale jinak je to docela hezký hobití domeček, dát na to střechu s puntíkama, tak i šmoulí 🙂

  36. Každopádně, pokud bych žila v oblasti, kde se vyskytuje zemětřesení, tak kupole-nekupole, šuej-nešuej, budu ráda, když mi to nespadne na hlavu! 😀

    Nejsem odborník šu-ej, ale vím určitě, že v dosti značné hloubce proudí pramínky vody, voda je vodivá a kde je elektřina je taky magnetické pole. V Číně tomu, tuším, říkají „Dračí žíly“ a že to může ovlivňovat, na to bych vzala jed.
    Takže já bych ty teorie nezavrhovala, není v tom žádné tajemno, ale normální fyzika.

  37. Když už, tak bych to schovala pod spoustu zeleně. Nebo i částečně pod zem. Konec konců, hobití domky, pokud vím, byly spíš nory.
    a v oblast zemětřesení by samozřejmě zvítězil užitek.
    myslím, že staré historické japonské domy se zemětřesením počítaly, byť to bylo spíš v použití materiálů, která při zřícení neudělají velkou škodu a jsou rychle obnovit,

    Balkon to mít nemůže, matzurko, ten by pri zemětřesení upadl 🙂 Ale kdybys u toho udelala excht hobití noru, mohla bys zahradniřit i na střeše 🙂

    Jen mi připadá, že podle těch záběru zařízených domečků je v tom interieru dost pášek a věci, ale v grafické simulaci ukazují,jak funguje jen prázdná slupka. takže bych žekla, že ten efekt ochrany poněkud bere za své, protože bych řekla, že ten vnitřek se stejně sesype. Ledaže by to celý bylo na nějakých kloubech, kterí tlumí seismické otřesy.

  38. Já, rputi, ty teorie taky nezavrhuju, ale problém je v tom, že se tím zaobírají nejvíc všelijací neurotici na straně jedné a šarlatáni na straně druhé.

    Výsledkem je, že pak takový neurotik nasrttrká spoustu peněz do všelijakých posouzení bytu a má deprese z toho, že nemůže dostát všem pravidlům feng šuej, protože mu nějakej šarlatán vysvětlé, že musí mít poblíž obydlí to nebo ono a dělejte s tím něco v paneláku.

    Prostě se to musí brát se zdravým rozumem.

    FAkt je, že jsem jaksi sokojenější, když mám kuchyň uklizenou 🙂

  39. MAch a Šebestová jsou sirotci – umřel Adolf Born.

  41. no, me by mozna zajimalo, jestli jste skutecne presvedcene o tom, ze nikdo z tech kteri travi svuj naplneny zivot na internetu stylem „ziju prakticky tady“, tuto informaci jeste nevi a proto musite drzet „vystrizkovou sluzbu“ 😉 😉
    ….a potom jeste jestli me to neuniklo, uz jste mezitim vystoupili z Evropske Unie ?

  42. A vadí vám to, brouku?

    Inu, brouku, je neděle, spousta lidí to neví. Já to slyšela v radiu. Poprvé to říkali v poledne, já mám radio puštěný od rána. A nemám výstřižkovou službu, mám nějakou práci a k tomu mám to radio puštěný a občas si udělám pauzu a mrknu sem. Třeba na pár minut, než se mi otevře další soubor, z kterýho potřebuju vytáhnout data.

    A co že jste tady Vy? Že by to vypadalo, že volby vyhraje ten ošklivý populista, tak jste si přišel ulevit odplivnutím nějakýho toho jedu?

  43. muhehe burgeland , chtelo by to brouka aby popsal nazor na tuto cast rise.

    myslim ze to nejak kolega vyjadril slovy.
    hrala se nejaka mistni kopana na hristi u nadrazi . Najednou zapiskal vypravci a hoste odesli do kabin .
    Asi po pul hodine dali domaci goool.

  44. no a pieta nad zliciny v komunistickych lagrech ani vystrizkovaci domovnice nezvladla.
    asi chybeli vlci.

  46. pieta nad zločiny v komunistických lágrech?

    A tuhle znáš, pepo? https://www.youtube.com/watch?v=cq303GXK9qc

    Takže asi tak.

    Tyhle akce jsou součástí politického koloritu a slouží hlavně k tomu, aby si politici měli kde natřásat brka, případně se různý zájmový party předhánět v tom, kdo víc trpěl.

    Můj děda v nějakém takovém zařízení taky nějakou donbu pobyl a na tyhle akce by asi řekl to samý, co na konci písně ten Krylův Neznámý vojín, ačkoliv jinak to byl velice distinguovaný pán.

  47. skutečně, divil bych se,že „nikdo z tech kteri travi svuj naplneny zivot na internetu stylem “ziju prakticky tady”, tuto informaci jeste nevi“ – miněno informaci, že brouk prskavec prská a bude prskat.

  48. 😀 😀
    Budou prchlíci šlapat?
    Což každého z nich posadit na kolo a připojit do sítě?
    Dá se očekávat, že dodávka energie bude stabilnější než fofrníků!

    Andělína prý měla někde prohlásit. že: „praktická fyzika nebyla její silnou stránkou“ a její poslední nápad se zdá tento výrok potvrzovat.
    Souška kancléřka chce vytvořit finanční pobídky, které by měly Němce přimět k nákupu elektroaut tak, aby, do roku 2020, jezdilo po silnicích alespoň 1 000 000 (slovy milion).

    No fajn – v článku se píše:
    Když 1 elektroauto jede 1 hodinu rychlostí 50km a spotřebuje 20kw ,
    tak milion elektroaut jedoucích rychlostí 50km spotřebuje za hodinu …. ???

    Po uzavření jaderek snad fakt jedině ti šlapající prchlíci!
    Prosím přítomné odborníky o vyjádření!
    http://www.cicero.de/kapital/elektroautos-klimawandel-der-kanzlerin/60937

  49. „Politické zemětřesení v Rakousku: Podle odhadů bude prezidentem těsně Hofer ze Svobodných

    Vítězství v rakouských prezidentských volbách odhady přisuzují kandidátovi pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertu Hoferovi. Podle odhadů stanice ORF získal 50,2 procenta hlasů, zatímco jeho rival ze strany Zelených Alexander Van der Bellen 49,8 procenta. Společnost ARGE předpokládá Hoferův zisk ve výši 50,4 procenta hlasů.“

    Přesné výsledky budou známy v cca 19:30.

Komentáře nejsou povoleny.