Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  2. To se dalo čekat. Většinou když je to těsně, tak na poslední chvíli ten druhý předežene prvního.

    A co když to bude opravdu 50/50 ? Bude třetí kolo?

  3. 2 dvd
    asi rozhodnou korespondenční hlasy a tam se očekává zisk pro zeleného. To byl základ mé úvahy při tak tědném výsledku dnes.
    Vídeň je s přehledem zelená.

  4. Zdá se, že zelenec je na tom o čtyři procenta hůř, než pistolník. Aneb 48.1% vs. 51,9%…

  5. ptakopysku,
    skimic má pravdu – zítra dorazí ty korespondenční … no uvidíme…

  6. Jsem si vzpomněla, v souvislosti s tím populistou, co prý psaly noviny po Napoleonově útěku z Elby:

    Tygr utekl z klece.

    Lidožrout je třetí den na moři.

    Ničema se vylodil ve Fréjus.

    Dravec se snesl na Antibes.

    Uchvatitel dorazil do Grenoblu.

    Generál vstoupil do Lyonu.

    Napoleon přespal minulou noc ve Fontainebleau.

    Císař dorazil do Tuilerií.

    Jeho Veličenstvo osloví zítra své věrné poddané.

  7. Teď v televizi pravila mluvící hlava, že se budou razantně omezovat plochy řepky, protože se řepka nelíbí evropské unii. Snižování ploch poběží ďábelskou rychlostí deset let a každoročně bude plocha snížena o 1,6% současné výměry. Po čtvrtstoletí intenzivního výzkumu se zjistilo, že řepka vyčerpává půdu a že je zločinem pěstovat něco, co se spálí a co defakto nikdo nechce. Samozřejmě v televizi slzel zemědělec, že následky tohoto drastického rozhodnutí budou nedosírné. Škoda, přeškoda, že objektivní veřejnoprávní televize neukázalo nějakého toho dusícího se alergika. Třeba nějaké to minmino, kterému právě díky řepce startuje celoživotní astma… 😀

  8. Buď uznalej, ptakopysku. Přijít na to, co tak nějak víme i bez výzkumu, trvalo EUnii pouhých čtvrt století, to přece musíš ocenit. 😀

  9. Ostatně já si vzpomínám, že v dobách, kdy se řepka ještě pěstovala na olej a ne na benzin, tak jsme ji chodili na pole okusovat. Chutnalo to trochu jako kedlubna.

  10. To je docela dost:
    „Odhaduje se, že korespondenčně nakonec hlasovalo okolo 700 tisíc voličů.“

  11. Nj, ptakopysku – ale co Babiš?
    Myslíš, že dostane dotaci na nepěstování řepky?

  12. Rputi,
    je docela možné, že Babiš naši širší vlast – socialistickou Evropskou Unii začíná takňák srát…

  13. ptakopysku,
    není divu!
    Oni nenažraní jsou všichni a mlaskaj jen což, ale on už i v tomhle chamtivým spolku vyniká, což je co říct. Zřejmě začínají mít obavy, že když ho nebudou hlídat, tam jim všechno sežere. On chlapec nezná míru…

  14. Ad 810
    teď je otázkou, jestli ti korespondenční jsou burani z nějakého Trottelsdorfu, či Degendorfu volící populistického pravičáka (jak několikrát neopomněla Hofera nezaujatě nazvat ČT) nebo jemní, vzdělaní a inteligentní obyvatelé Vídně a větších měst volící mírové soužití mezi civilizacemí a prosperitu.

  15. Mmch, Babiš měl ve svém vstupu k penzijní reformě kouzelný husákovský obrat: „naše pracovníky a pracovníčky“
    Nevím proč, ale okamžitě se mi s těma pracovníčkama vybavilo tohleto: https://www.youtube.com/watch?v=HI0x0KYChq4
    Asi mi už chybí husákovský tréning. Ale až se Andrej stane prezidentem, ono to zase naskočí.

  16. ptakopysku 814
    je až s podivem, kolik společného má Praha s Vídní, to by jeden neřek! 😀

  17. Ale to není nic překvapivého, rputi. Obé jsou hlavní města a přitahujou stejný typ lidí. Zejména intelektuály, kteří bývají poněkud vzdáleni realitě.

  18. Rputi,
    už císař Rudolf II. Vídeň neměl rád. 🙂

  20. (807) Pokud už bych se v souvislosti s řepkou na někoho nasral, není to televize. Ta tu píčovinu nevymyslela ani nenařídila.
    (814) Dle ČRo ti, kdo jezdí na weekend mimo město.
    Ku médiím, když u toho Hofera nikdy neopomenou meldovat, že je ze strany pravicově populistické, mohli by jeho soupeře označovat za kandidáta ze strany levicově demagogické.

  21. maYdo,
    a to jste okusovali listí nebo už olejnatá semena ? Po těch se lze totiž fantasticky podivit… prej to nedělá dobře srnčí zvěři.

    Nějak ty volby nechápu – Víděňáci jsou líní dojít do volebních místností ? Proč volili korespondenčně ? Aby to omylem nedošlo Ježíškovi…

  22. 2 Rpuť ad 819 – “ jsou i jiná hlavní města… “ – ano, to jsou… Namátkou – Berlín, Paříž, Londýn, Brusel, Řím, Oslo, Helsinki, Kodaň – a všude tam to stojí za vyližprdel… Je třeba pokračovat?

  23. Matzurko, já na chatu nejezdím, takže to nevím zcela jistě, ale pokud bych nějakou měl, jezdil a zároveň v neděli očekával ve volebních místnostech i fronty, asi bych možnosti korespondenčního hlasování využil.

  24. I kdyby to vyhrál zelený, stejně je to čirá hrůza. Každý druhý rakušák je ultrapravicově orientovanÿ xenofob.

  25. Stejná hrůza ovšem je, že každý první rakušák je zelený magor. 😛 Ono to na to konec konců občas na hranicích i vypadalo.

  27. Matzurko, hlavně stonky a než to květlo, Ony pak ty stonky byly dřevnatý. Nebyla to bůhví jaká lahůdka, ale jako vesnický děcka jsme museli už z principu ochutnat všechno. Syrovej zelenej hrášek nebo kukuřice taky nic moc, ale přesto jsme chodili na lusky i na kukuřici. ta řepka byla první, co bylo k mání.

    Semena se moc jíst nedají, jsou to malý kuličky, podobný hořčičným semínkám a tvrdý jak broky. zvěř to asi spase, s celou bylinou, ale v době, kdy byla semena, jsme už o řepku neměli zájem, neb byly lepší věci ke spásání.

  28. 825

    blbost. Toho zeleného kandidáta asi volili i lidovci a socani.Nevolilo se za, ale proti.

  29. maydo, jsou i jiná hlavní města… 🙂

    No, já bych řekla, že i jiná hlavní města na tom budou podobně. Místa ve státní správě, na universitách, v administrativě…. to je velkej magnet.

    je pravda, že se zdá, že takovýho magora jsko Stropnickej jinde nemají, ale co my víme. v Londýně zas mají starostu machometána.

    Smí se ještě říkat machometán nebo to už je zavrženo podobně jako cikán?

  31. 829 — Místa ve státní správě, na universitách, v administrativě — Plus mimoevropští imigranti s občanstvím.

  32. Tak ZROVNA v Praze těch imigrantů není zas tolik, aby volby nějak výrazně ovlivnili. A stejně jsou spíš důsledkem multikulti politiky, prováděné domorodci.

  33. 729 — Což o to, Rputi, že to navyklé i návykové, notorické, a navíc nejspíše neurotické lhaní, častější asi u novinářů než u politiků, je jednou z věcí, které zde jsou fundamentálně špatně, to jistě je mimo veškerou pochybnost.

    Jen bych k tomu snad ještě poznamenal, že sice ne každá lež — člověk totiž může obelhávat také sám sebe –, ale většina lží má dvě strany: nejen lháře, nýbrž i toho, na nějž jsou lži cíleny. Jak ten se chová, není myslím bez významu. Může lžím věřit, může je mlčky polykat, může (pořád ještě) volat „Liar, liar, pants on fire!“, může si lži a lháře ukládat do paměti, aby jednoho dne postupoval podobně, jako kdysi po konci války proti tzv. aktivistickým novinářům…

  35. Zpátečníku, já jsem psala, že jiná města na tom budou podobně, pokud jde o to, že přitahují takový typy , co volí Zelený a jiný marxisty.
    v tomhle je situace všude podobná, tyhle lidi města se sídly vlády , institucí a přadů přitahují, protože to pro ně znamená příležitost.

    O imigrantech s občanstcvám jsem nepsala nic. V tomhle ohledu je situace ve městech zatím rozdílná, protože třeba ve Varšavě, budapešti nebo Praze jich moc není a volby neovlivní, v Londáně, jak se zdá , ano.

    Otázka taky je, koho imigranti s občanstvím volí a jestli vůbec volí zrovna Zelený a levičáky.

  36. Nojo, ale co já jsem to prve vlastně chtěl…? Jak furt edituju ňáký fotky, přefotil jsem taky pár stránek z druhého svazku slavnejch Melantrišek. Často totiž lidé zmiňují paralely mezi současným vývojem Západní Evropy a pádem Říše římské, přičemž se někteří odvolávají právě na řečené Melantrišky, vydané zrovna před 80 lety a (dle mého názoru) z mnoha hledisek u nás dosud ničím nepřekonané.

    Jenže ono je to drobet složitější, a paní profesorka Milada Paulová tam příčiny pádu Říma vidí poněkud jinak: http://www.uschovna.cz/en/zasilka/JH4XSY6ZITT3N49F-9U9/ (A když už jsem to jednou fotografoval, přidal jsem i pár stránek z konce úvodu k tomuto svazku, od svého oblíbeného Josefa Šusty.)

    AeroKarel by popřípadě mohl s fotokopiemi laskavě naložit obvyklým způsobem…

  37. 835 — Měl jsem na mysli západoevropská velkoměsta a imigranty z muslimských oblastí plus zbytku Afriky. Pokud vím, ti třeba ve Francii zasahují do presidentských, parlamentních i místních voleb, a (ať již nějaké výzkumy a průzkumy existují či nikoliv) pro Le Penovou pravděpodobně příliš nehlasují… V každém případě již dlouho (a nejdříve snad v Anglii) je přiznanou či nepřiznanou strategií levice importovat je sem jako své nové voliče.

  38. no, jo, Zpátečníku, jenže my s Rputí jsme vedly řeč o Praze a Vídni. 🙂

    A pokud je o ten import voličů, tak to je otázka… Jo, le Penovou asi nevolí. Ale otázka je, jak a podle čeho se rozhodují. Oni prostě myslí jinak, než Evropani. TAkže úvahy, čeho jsou voliči jsou něco na způsob větštění z lógru.

  39. Pamatujte si děti, že nezáleží na tom kdo a jak volí, ale na tom kdo a jak sčítá hlasy…
    Z rak. ministerstva vnitra unikly již „konečné výsledky“volby presidenta včetně korespondenčního hlasování.
    „Překapivě“ vyhrál Van der Bellen. 😀 😀 😀

    http://orf.at/stories/2340516/

    Ministerstvo se omlouvá, že to byl jen „testovací web“ který se omylem dostal on line.
    Tomu omylu věřím…

    No a pokud by náhodou vyhrál Hofer, tak vzhledem k tomu, že nebyli přítomi pozorovatelé ani OSN ani EU, dohlížející na regulérnost voleb, budou volby neplatné a další kolo bude opět za měsíc. 😉

  42. Dobré zas ráno… 2 Šumavák ad 839 – kdyby volby měly něco změnit, dávno by je zrušili. Ovšem, zcela demokraticky.
    A nezapomeň, že Rakousko dodalo světu toho nejdemokratičtějšího politika 20. století!

  43. Zpátečníku,

    že si imigrací Zelení importují své voliče je zatraceně stará vesta už od 60-tých let, kdy si Němci začali vozit Turky.
    Rozdíl je jen v tom, že tenkrát importovaní voliči makali, zatímco dneska jsou na dávkách a je je jich moc. Což za současného potlačování a likvidace střední třídy nemůže fungovat, takže společnost je před kolapsem.

    V oblibě je zejména množení a pobírání dávek na děti, což známe i u nás u Romů.
    Jistá imigrantská rodina v Rakousích to ovšem dovedla na vyšší level.
    Mají 9 dětí, dvě už jsou dospělé, nikdo nepracuje, dávky ve výši asi 6,5 tisíce dolarů.
    Jenže ouha – matce rodu je přes 40 a nemůže otěhotnět, čímž životní úroveň rodiny vážně ohrožena. Takže žádá o umělé oplodnění (vše hradí zdravotní poj.), aby mohla plodit další dítka, na které bude pobírat dávky…
    http://supremepatriot.com/2016/04/28/muslim-refugees-say-6kmonth-welfare-isnt-enough-demand-pay/

  44. Muhehehe!

    Náš státně licencovaný autista uhodil hlavičkou o hřebíček! Zničme Čínu! 😀 😀

    …Číňané, kteří tvoří celou pětinu světové pracovní síly, často pracují za velmi špatných podmínek a za velmi nízké mzdy. Podle Špidly si proto všichni kladou otázku, jak s touto obrovskou konkurenční výhodou bojovat. Odpovědí je prý především aktivně pomoci Číně při zavádění nového sociálního systému. „Je v našem zájmu, aby v Číně probíhal vývoj v sociální oblasti správným směrem,“ řekl eurokomisař…
    http://byznys.ihned.cz/c1-22745730-spidla-eu-by-mela-do-ciny-vyvezt-svuj-socialni-system

  45. Tedy co je Spidla za entelygenta je snad vseobecne znamo. Ovsem tohle je dalsi level.

  46. 845

    No, ono to zas tak úplně blbé není…. Najít si v Číně nějaké opozičníky, podpořit finančně nějaké odbory, a nadělat problémy…
    I to se dá vydávat za “ aktivně pomoci Číně při zavádění nového sociálního systému.“

  47. 844 Rputi
    dobré ráno, Ten článek je z 11. 1. 2008 …
    Proč?

  48. Tedy – proč má být aktuální? Špidla se odebral do zapomění dějin a v Číně i v Evropě mezi tím proběhly nezanedbatelné změny …

  50. bylo by otazkou kde by byla amerika bez imigrantu
    kde by byla bez imigrantu britanie, francie , nemecko….
    myslim populacne.
    nemam ta spravna fakta jako rtut ale asi to nebude ze jsou vsichni jen na davkach.

Komentáře nejsou povoleny.