Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. Šumaváku,
    pravda, ale to spíš budou tasemnice a podobná žoužel, hmyz opravdu ne 🙂 Ten se po usmrcení skutečně napíchne na špendlík adekvátní velikosti, pokud nutno pak preparát změkčí vodními parami, učešou se mu nožičky a tykadla, narovnají křídla, a nechá se uschnout. Mezitím se připraví titěrné popisné štítečky… já to musela dělat behěm zoologických praktik při svý VŠ studiích, na zápočet bylo nutno dodat 100ks živočichů. V lihu jsme dávali žížaly atd., ostatní na špendlík nebo podlepu…. brrr !
    Formalín je spíš látka konzervační (Halladin by věděl, jak smrdí pitevna, že 😉 ?) než usmrcující, a jelikož je všeobecně zdraví škodlivější, do terénu si po kapšiškách entomologové nosí fakt ten octan etylnatý.

  2. 193 superčistého lihu?
    To je velmi dobře vybavené pracoviště. Lze tam spojit práci, bádání s koníčkem.
    Šumaváku – já viděl (ne v muzeu) ale ve kšeftě vietnamský ještěrky a hady v nějakým truňku. Takže není nutno to týrat formaldehydem. Had se dá nakonec vyšťourat z tý lahve nransversálně nasekat a udělat jednohubky.

  3. Matzurko – nechtěla jste říct , ze Halladin to zná, protože sve pacienty tam po návštěvě v ordinaci vyprovazel ???
    …sem netušil, ze byl na sve pacoše takovej ras…..

  4. Haladin si dokonco pamatuje , jak tím formalinem smrděl sám první tři semestry, kdy se pitvalo. :-ú)

  5. Ad Isopropanol: doporučuji kupovat v 5l kanystrech. Čistota lékárnická, balení pro lakýrníky.

  6. Šimone,
    to ani ne, já jen že i zubaři musí projít předměty jako je anatomie a patolka, a tam holt s tímto mají co do činění 🙂

  7. Ehm,
    a čistě pro úplnost jsem si pustila vystoupení jak Lazarova, tak vítězné Jamal. Mno, pro mne je víc sexy Lazarov :), muzika popík, efektní 3D s pohybovou variací… Jamal se poněkud svíjela jak třtina ve větru, ale stejně jako Lazarov vsadila na decentní oděv (IMHo ji slušel převelice, na rozdíl od toho příšerného drdolu). Efekty měla taky působivé. Texty – nechápu, proč to nazvala 1944, neboť by to pasovalo na kdeco; Lazarov standardní milostné blabla. Takže výkony atd. srovnatelné, u ní IMHo skutečně body naskákaly za název písně a ta omáčku okolo. Ale přišlo mi, že by jí spíš sedl soul, rozhodně má zajímavou barvu hlasu.

  8. Haladin si dokonco pamatuje , jak tím formalinem smrděl sám první tři semestry, kdy se pitvalo. :-ú)

  9. To jste do něj ukládali vytržené zoubky? 😉

  10. 209
    Celé mrtvoly , určené pro výuku anatomie byly naloženy v kádích s formalínem.
    Některé byly v tom formalínu dlouhá léta – říkalo se, že jsou mezi nimi i popravení SSáci..
    Ale za pravdivost neručím.
    Součístí výuky anatomie byl i anatomické pitvy . Očistily se svaly , vypreparovaly se cévy a nervy a takto upravené se používaly jako výuková pomůcka.Zkoušelo se na nich .
    Asistenti zkoušeli tím způsobem, že na některý sval, cévu atd ukázali , a ptali se na její jménoatd.
    Pro neznalé – první tři semestry byly na všeobecné i stomatologické větvi stejné.
    Pak už se to trochu lišilo, – předměty všsobecné medicíny byly u zubařú redukovány asi na 2/3 látky z těchto oborů,, bylo z nich méně praktik a navíc nastoupily předměty čistě zubařské.
    Dnes je ta výuka všeobecné medicína redukována asi ještě víc, a absolventi už nemají titul MUDr.
    Ale přesné informace nemám.

  11. Havlisti píší Stoppardovi a děsí se Brexitu. Tito aktivisti jsou vždy připravení strkat své frňáky do cizích věcí. Fuj!

  12. Skimici, a co asi tak Havlisti zmůžou….
    to jako si myslí, že Stopard jim zařídí,a by Britanie neodešla z EUnie? Zřejmě si myslí, že když vyleze Stoppard a řekne „neodcházejme“, celá Britanie od Jejího Veličenstva až po přístavní dělníky sedne na prdel a dá na jeho slova, protože to je přece Ten Který Se Zná S Havlem.

    Jsou stejně mimo, jako ten Shapiro, když se sleze s jedním exdisidentem a aktivistu a pár pečlibě vybranými kámoši z neziskovek a libuje si, že poznává, jaký tady je reálný život.namlouvá si, že poznává reálný život.

  14. Dobré zas ráno… Tak se mi za oknem globálně oteplilo na celé 3 stupně Celaskona. Nesnesitelnej hic… Ani manželku by člověk nevyhnal, natož kozy do háje…

  16. Hmmm…
    Ještě si někdo myslí, že „vono samo“…?

    DWN:
    …Ale i bývalý americký spojenec Saúdská Arábie je minulostí. Existují významné náznaky, že Saúdové se připravují na odchod do exilu.

    Bývalý náčelník štábu v Pentagonu, Lawrence Wilkerson řekl: „Mluví se o dalším arabském jaru – já tomu říkám arabská zima – ještě to není u konce. Králové a emíři z Bahrajnu, Saúdské Arábie a Kataru a další jsou všichni vystrašeni. Svět se mění a tyto emíři a králové jsou na špatné straně dějin. Vaše dny jsou sečteny. “
    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/byznys/usa-chteji-mit-kontrolu-nad-svetovym-ropnym-prumyslem/

  17. 214

    Venku mrzne, až praští. Manželka stojí u okna a kouká a kouká…
    Že bych ji pustil dovnitř ? 🙂

  18. Z dnešního Macka: „Čeština je jazyk vtipný:
    Onanista vzbudil v tramvaji pozdvižení: Pražští strážníci ho dohonili v zastávce Šumavská. (Titulek Blesku).“
    Jo, to už za našich mladejch let byl znám pojem antionanie, tedy stav, kdy člověka honí orgán…

  19. Bože, ty to vidíš!

    …Podle učitele matematiky Luďka Šnircha se už takto nastavené testy z matematiky odrážejí i ve výuce. „Vyplnit 15 stránek A4, kde na každý příklad jsou tři minuty, to nemají ani na vysoké škole. Ani já jsem to na matfyzu nezažil, aby se v matematice pracovalo ve stresu,“ řekl Právu.

    „To pak kazí výuku matematiky, protože místo abychom rozvíjeli kritické myšlení a logiku, tak trénujeme algoritmy na testy, a to je špatně. Přitom ministři o kritickém myšlení a logice neustále mluvili,“ dodal…
    http://www.novinky.cz/veda-skoly/403603-zbesile-tempo-nici-smysl-maturit-zlobi-se-odbornici.html

  20. 219

    Oni učitelé matiky studují na matfyzu ?
    To se divím…..

  21. Halle 219,
    asi proto neumí učit matematiku řádně dle CERMATU! 😀

  22. 205 nickname, „lékárnická“ čistota je nedostatečná. Jediný isopropyl který nezanechává fleky mám v té flašce, kterou nemůžu najít. Je speciálně od firmy obchodující s optikou.

  23. BREXIT nebude. Akorát možná před tím ještě nějaké vydíráníčko.

  25. Ano, MatFyz má i didaktickou větev – učitelství M + F, učitelství M + DG a učitelství I. Blíže zde: http://www.mff.cuni.cz/studium/bcmgr/ok/utoc.htm
    A musím říci, že ty obory mají opravdu vysokou úroveň a ti absolventi uměj učit a naučej. Ale to se samozřejmě dnes nehodí.
    Dříve to bylo tak, že z ped.fakult mohli učit na základních školách a od nás na středních. Bohužel, už někdy za nás byl tento systém zrušen, takže tyto předměty i na střední škole často učej absolventi ped.fakult, kde ty nároky jsou mnohem menší a podle toho taky ta výuka vypadá.
    No a co se týče CERMATu, tam je řešení jediné – vystřílet, vypálit, spáleniště vybagrovat a celé místo hojně posypat solí. Už tý škody nadělali dost – a za nemalý peníze.

  26. 225
    No,
    u nás v Holomůci byla přírodovědná fakulta, a tam byly dva směry odbornej a učitelskej.
    Podobně to bylo na fildě. Chodil jsem nějakou dobu s děvčetem, co na fildě studovala englinu a dějepis.
    Proto jsem se divil.
    Zas jsem chytřejší – nezeptat se, tak nevím 🙂

  27. Dobrý den. PeSi: na VŠ mě učil pan profesor, který učil otce na gymplu v Tachově. Dobrý učitel.

  28. Ono je to těžké!

    Porg byl založen jako gympl ro nadané a Klaus ml. to vytáhl na elitní úroveň.
    Jelikož elitní, tak tam „Elita“ chtěla mít své děti, což byl občas problém, neb i nezi (j)elitou platí Gaussova křivka.
    Tak vykousali Klause, aby jim to nekazil, Štefl chytil vítr a jelita si může lebedit. Jen ta škola nebude stát za nic…

    „Zakladatel PORG chystá školu budoucnosti. Bez lavic, známek i učitelů“

    http://zpravy.idnes.cz/skola-budoucnosti-ondrej-steffl-da9-/domaci.aspx?c=A150223_213847_domaci_hro

  30. (213) V tom Barákovi by se asi daly nalézt nějaké faktické chyby. Celkově ale tu touhu po inflaci nechápu, leda jako dodatečné zdanění, vládám milé. Na centrální banku a Singera bych tak moc přísný nebyl. Barákem uváděná selhání v historii mají na triku spíš vlády, než centrální banky. A je otázka, nakolik mají banky skutečně volnost konání. Titulárně ano, ovšem budou hodně ovlivněni okolím i mainstreamovými ekonomickými názory. A nedá se nic dělat, rozhodující činitel jsou lidé. Mají dobrou náladu, vláda moc neškodí nebo to alespoň není vidět, nakupují, zadlužují se, ekonomika „jede“. Naserou se, leknou se, začnou šetřit a je sešup raz dva. Nakolik to může banka ovlivnit „mačkáním knoflíků“, těžko říci.
    Hodně proti honbě za „hodnou“ inflací píše Pavel Kohout, skoro v každém jeho článku nějaká zmínka.
    (216) Určitě KGB, CIA, Aštar Šeran, Tusk a Schwarzenberg.

  31. 230

    Kdo by podnikal a investoval,, kdyby díky deflaci peníze nabývaly větší hodnoty i pod matrací ?

  32. Halle: podnikal a investoval by ten, který by byl přesvědčen o výhodnosti svého konání.

  33. Svobodne skoly funguji velmi dobre, mají excelentní výsledky. Nicmene myslim, ze cast jejich uspechu stoji na tom, ze deti jsou zvykle na urcitou miru odpovednosti za sebe. vychovany a vedeny k odpovednosti za sebe. Jiz dlouho si kladu otazku, zdali by v Cz podminkach fungovaly, rad uvidim na vlastni oci.

    Navic, je to asi nejdrazsi model vzdelavani, skolne bude vcelku mastne (asi pred rokem jsem daval odkaz na cenik asi nejslavnejsi svovbodne skoly (Summerhill), myslim, ze to bylo kolem mega za semestr).

  34. nickname 229,
    a můžete mi objasnit, jak se dítko bude svobodně učit jen, co ho baví?
    Jakože třeba „rakety ho baví“, ale „na nějakou blbou elektriku se můžu vykašlat, to mě neba!“

    Šteflovy argumenty typu: „Oni se to naučí, „až to budou potřebovat“ je na dvě věci!
    Jak může člověk vědět, co se potřebuje naučit, když vůbec neví, že to existuje…? 😀 😀

  35. Hale, kazdy, kdo by dosel k zaveru, ze je schopen svým podnikáním – s přihlédnutím k riziku – vydélat více, než je nárůst hodnoty.

    Mám jinou, zajímavou otázku – jak to, že funguje záporná úroková míra? 🙂

  36. Petře 233,
    „svobodné školství“ není všeobecně použitelné – pokud se dítko nenaučí číst, i kdž ho to „neba“, tak se nenaučí ani nic dalšího!

    …Čím povrchněji se informaci budu věnovat, tím se při jejím zpracování zapojí méně mozkových center, propojí se méně synapsí a méně se naučím.“…
    …„Převaha dotazovaných říká, že za posledních pět let došlo k plošnému zhoršení rozvoje u dětí v motorice, sebeobsluze, v příjmu potravy, v řeči a schopnosti převyprávět nějaký zážitek, v oblasti psaní a kreslení, sluchovém vnímání, sluchové paměti, pozornosti, fantazii a chuti pracovat,“ shrnula Právu výsledky šetření Vlková…
    http://www.novinky.cz/veda-skoly/403456-predskolaci-kvuli-elektronice-hure-mluvi-pisou-i-kresli.html

  37. 232

    Našel by se vůbec někdo, kdo by byl za trvalé deflace přesvědčen o výhodnosti podnikání ?

    Ta deflace by se asi projevila ve zvýšení směnného kurzu, a exportéři by asi nadšeni nebyli..

    Co by řekl Foundry, kdyby bylo euro za 22-23 Kč ?

  39. Hale, z té véty so škrtněte „by“.
    Jsou země, kteé byly v deflaci i delší dobu a podnikání tam normálně fungovalo.

  40. 237

    A pan domácí by asi taky nebyl nadšenej 🙂

  42. Japonsko 80. let.
    Československo za Rašína.

  43. Musím se rozloučit, odpoledne mrknu, kam dospějete 🙂

  44. (235) A funguje?
    (237) Proč hned deflace? Mně osobně by jako ideální stav připadalo inflace 0.

  46. „Erdogan provdal dceru, pozval šest tisíc prominentních hostů“

    Jó, takhle se ze svatebních darů zajistí budoucnost dcery.

  47. A při týenglický deflaci se za insolvenci sedělo (viz Pickwick).

  48. Petře,

    v meziválečném Československu byla už dříve záměrem měnové politiky. První ministr financí Alois Rašín úspěšně oddělil československou měnu, aby ji uchránil před poválečnou inflací, a stáhl značné množství oběživa. Jako žák A. Bráfa a přívrženec rakouské školy byl přesvědčen, že základem prosperity je pevná měna a zavedl důslednou deflační politiku. Trval na zlatém standardu a přes varování Karla Engliše se snažil zpevnit kurs koruny k zahraničním měnám právě deflací, a to s úspěchem. Mezi roky 1921 a 1923 se cenová hladina v ČSR snížila o 43 %, jenže export klesl o 53 % a nezaměstnanost vzrostla ze 72 na 207 tisíc osob. Deflační politiku sice parlament už roku 1925 odvolal, vedení Národní banky na ní však dále trvalo, i když za hospodářské krize cena zlata prudce vzrostla a s ní i kurz koruny. Mezi roky 1930 a 1933 se domácí cenová hladina sice snížila o dalších 19 %, export však klesl o 64 % a nezaměstnanost vzrostla ze 105 na 736 tisíc osob. Teprve roku 1934 mohl Engliš prosadit devalvaci koruny o 16 %, což však bylo málo.[1]

  49. Japonsko 80 let

    . Irving Fisher (1933) na základě této negativní zkušenosti popsal fenomén dluhové deflace, kdy pokles cenové hladiny zvyšuje reálnou hodnotu dluhů, což dále podrývá poptávku v ekonomice a vede k dalšímu snižování cen a zvýšení reálné dluhové zátěže. Prostřednictvím tohoto mechanismu může tedy deflace velmi negativně ovlivnit nejen makroekonomický vývoj, ale i finanční stabilitu. Za velmi negativní zkušenost s deflací jsou považovány i tzv. dvě ztracené dekády v Japonsku.

Komentáře nejsou povoleny.