Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. Wikipedia není zas tak moc zdroj. Ale i kdybych ho uznal, drtivá pŕevaha zelené nad modrou v daném období je i dle wikipedia jasná.

    Popularizacni odkaz zde:
    http://www.investopedia.com/ask/answers/040715/were-there-any-periods-major-deflation-us-history.asp
    nebo zde:
    http://www.bbc.com/news/business-28009477

    Jinak treba zde, ale je placeny.
    http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=10087510&fileId=S0145553200017533

    Obecne receno deflace nevylucuje rostouci, prosperujici ekonomiku.

  2. „Nevytahujme se jako trika, naši dědové museli vstřebat též velké množství informací, jen my už o nich nemáme ani tušení, neb je k životu nepotřebujeme“

    No jo, rputi, ale to je v podstatě totéž. Potřebujeme k přežití jiný informace, než naše babičky a naší dědové a tak si necháváme ty, které jsou pro naše přežití důležité.

    A tím vypnutím elektriky bych to neviděla tak černě, v kamnech ještě zatopit umím 😀 jediný, s čím bych měla problém by bylo, až by došly sirky. Musela bych se naučit s křesadlem. bnebo myslet na to, jak vždylky uchovat aspoň jeden žhavej uhlík.

  3. Rputi, ad 297 – Skola ma treba absolventy, kteri sli do manualnich profesi. Koneckoncu ten castecne romantizujici film ma dosti problemoveho skolaka jako jednoho z hrdinu. Usmernovani – nu ano, ale jsem to jen ja, kdo vidi jisty rozdil mezi usmernovanim na zaklade individualniho posouzeni a masovym drilem?

    Matzurko, je mi vzdaleny umysl presvedcovat nekoho, aby dal sve ditko na Summerhill.

    Cela diskuse zacala tvrzenim, ze koncept svobodnych skol je novy a nemuze fungovat. Coz jsem se pokusil uvest na spravnou miru. Je pres sto let v provozu a ma slusne vysledky. Vic asi nemam co rici 🙂

  5. 301 Petr Kunetka
    tak si myslím, že se to brzo zacyklí viz pravomocný Altner 🙂 🙂 🙂

  6. Petře,

    „Skola ma treba absolventy, kteri sli do manualnich profesi.“

    platit hřísné peníze , abych měl z dítěte manuela ?

    jedině, že by to dítě bylo absolutně hloupé, a byl by zázrak, že by se vůbec nějak uživilo..

  7. Hale, k použitelnosti wiki jako zdroje…

    Vezmu si heslo deflace: https://en.wikipedia.org/wiki/Deflation
    Hned v prvním ŕádku detailního vysvětlení se pracuje s IS-LM modelem, ne kterém krásně vysvětlují kde co.

    Až když si človek pročte heslo IS-LM modelu
    http://www.bis.org/publ/work186.pdf
    tak zjistí, že je dávno překonaný a vyvrácený a používá se jen k výukovým účelům na středních školách… Tolik ke kvalitě wiki jako zdroje…

    Nasel jsem jeden zdroj, který je zdarma:
    http://www.bis.org/publ/work186.pdf

  8. maydo 302,
    omyl, měla byste spoustu problémů, zatopením v kamnech to jenom začíná.
    Jak nadělat šrot pro prase, jak zadělat na chleba, kdy dát močit konopí, kolik napříst lnu, jestli už je plátno dost vybělené, kolik ho budete potřebovat pro 10 dětí, Co dát krávě do žlabu, ztloukat máslo, usušit seno… co vařit k obědu, když lednička není … kdy dozrává to neb ano a co s tím, že aby bylo dost na zimu…
    A jako žena Božena byste neměla pračku, ale mydlila lajblíkem o šutry u potoka… velmi nebezpečná činnost, jak víme z historie… 😀

  9. 304-over the NEXT 100 years… Tj. 1900 a dal…

    Hale, hale… 🙂

  10. 306 – Kdyz vim, ze ditko neni super chytre, tak ho prasknu na mizernou skolum, at aspon usetrim? 🙂

  11. Petře,

    od roku 1913… kdy vznikl FED. Nepozorně čteš 😉
    A tím devatenáctým ( ceny 1800- 1900) stoletím bych moc neargumentoval.
    Je to strašně dávno, a všechno je jinak.

    Jistě , byly i pak krátké období deflace, ale ten poměr mezi deflacemi a inflací vyjadřuje výsledek. Ztráta hodnoty dolaru 96%.
    A ještě doplním – krátké období deflaece – jeden, dva kvartály nevadí.
    Delší období je problém, a hrozí průserem.

  12. No jo, ale to předpokládá, že rodiče jsou chytrý a jen dítko se nepovidlo. Ale co když rodiče taky moc rozumu nepobrali, ale peněz (s klikou) ano?

  13. 311

    petře , já to psal – pokud to dítě není super hloupé.
    Z obyčejně nechytrého dítěte udělá úspěšně manuela i obyčejná státní školo.

  14. Stačí se kouknout na číselnou hodnotu platů v USA v r. 1946 a teďko.

  15. A dalsi vec… Vrchem spodem se strasi deflacni spiralou… Novinové články v novinách, odborníci, bankéři, všichni hrozí.

    Ekonomove jiz delsi dobu diskutuji, zda muze deflacni spirala nastat alespon teoreticky. Zadne prakticke priklady samozrejme nejsou. velkou depresi nepokladaji za priklad snad uz ani posledni zbytky fanatickych keynesianu…

  16. 315
    Petře,
    koupíš si nové auto, když to vypadá, že za dva měsíce bude lacinější ?

    Za inflace víš, že za ty dva měsíce bude možná o něco dražší, takže není na co čekat.

  17. Hale, jak mohu argumentovat jinym, nez 19. stoletim, kdyz kazda existujici vlada zalozila institut, jenz ma ve vinku jako hlavni cil deflaci nepripustit? Pro zadluzenou vladu je totiz deflace likvidacni….

    Jestlize v 19. stoleti treba deset let deflace nevadila, a nyni je vic nez jeden-dva kvartaly znacny problem, je otazkou, zda je moderni ekonomika na zdravych zakladch, schopna dlouhodobeho rustu, anebo alespon stability…

    Trochu jako mit super moderni a spickovy material na plomby, kterym se ale nesmi jist nic kyseleho 🙂

  18. Hale, co auto… Ani chleba si dva mesice nekoupim, protoze bude levnejsi 🙂
    Co potrbeuji, to si koupim hned. Kdyz to nepotrebuji, tak to nekupuji… Anebo budu dva mesice nechodit do prace?

    Hale, vicemene cele 19. stoleti v USA ceny klesaly, za 100 let na polovinu. Mas pocit, ze by se neinvestovalo? Transkontinentalni zeleznice? Panama? Suez? Naopak mam obavu, ze v posledni dobe mame problem i jen mit v poradku dalnice…

  19. 274 — A jak poznáte, kterej píše opravdu pravdu a kterej kecá? — Samozřejmě nepoznám, maYdo. To jest, nikdy to nepoznám na sto procent. Jenže nesmíme akceptovat (v jádře možná nejspíš neurotický) přístup postmoderny a všeho, co následovalo: Ti kážou, že všechno je relativní. To sice možná je, a podobně se může stát, že atomová elektrárna jednoho krásného dne spektakulárně vybuchne působením jevu, který jest fysice neznám nebo jí byl trestuhodně přehlédnut. Jenže s jakou pravděpodobností? Nikdy totiž nesmíme přijmout (neurotický a/nebo manipulativní) postoj zelených pravdoláskařů, zakazujících jménem principu předběžné opatrnosti vše, co se jim nelíbí, ledaže by někdo byl schopen na 100,0 % (hodnověrně!) prokázat, že ona neznámá a strašlivá nebezpečenství nehrozí.

    To, že je vše jen relativně pravdivé, však vůbec neznamená, že všechno je pravděpodobné či nepravdivé stejně, stejnou měrou. Od toho tu je kritické myšlení, aby nám pomohlo spleť (des)informací a (pseudo)faktů alespoň trochu rozmotat. Jen jako příklad, věrohodnost, byť toliko subjektivní, nemusí být v průběhu času nutně konstantní; naopak, s nějakým odstupem ji obvykle lze posoudit lépe; s dostatečným odstupem zpravidla podstatně lépe. Zdroje, jejichž informace se dříve již (víceméně) potvrdily, budu později asi brát jako ty spolehlivější (pakliže se v konkrétním případě neobjeví nějaká nelogičnost či nekonsistence). Atakdále, a tak podobně, samé banality a triviality, které každý zná…

    A nakonec stejně uvěřím tomu, co se mi bude líbit nejvíce.

    Před otázkami v principu zcela shodnými stojíte den co den, jen si to (právě proto) třeba neuvědomujete. Jak poznáte, že statický výpočet, který Vám někdo přinesl, je v pořádku? Jak poznáte, že v acylpyrinu není strychnin? Nejenže nějak (a v nějakých životaschopných mezích) ano; snad stojí za povšimnutí, že v praxi to nepřekonatelné potíže nečiní.

  20. Ad inflace/deflace. Peníze samy o sobě nebývají cílem lidského konání. Peníze jsou měrnou jednotkou určující relativní hodnotu zboží.
    Může být inflace / deflace, která sama o sobě nemusí být špatná. Inflace – zdražení z důvodu např. neúrody, nevyplatí se skrmovat pšenici, porazí se prasata a bude rok-dva vegetariánský.
    Deflace – např. nadúroda, vynález umělých hnojiv také nepřináší sám o sobě něco škodlivého, až na civilizační choroby způsobené nadměrnou konzumací ovaru, prejtu, uzených kolen.
    Co považuji za škodlivé je když se používají falešné váhy. Tomu měří méně, tomu víc …
    Podobné je to, když emisní banka tiskne peníze – míru, kterou se měří zboží.
    Problém tisku není krátkodobý – dnes něco chcete směnit za něco – víte, že prodejem domu si získáte peníze na dva byty, měřidlo slouží spolehlivě.
    Dlouhodobě to je jako by se vám doma svinovací pásmo každý rok na metru o dva centimetry zkrátilo. Co budete dělat s takovým pásmem? Přestanete ho používat. Zkusíte vymyslet náhradu. Místo svinovacího pásma použijete hranu stolu, plaňku z plotu. Náklady na měření vzrostou.
    Podobné je to s penězi, co ztrácejí na hodnotě. Člověk místo spokojeného zajištění na stáří, místo pěti set rýnských, musí kupovat nemovitosti které nepotřebuje, musí investovat do fondů, kde ho v důsledku okradou. Nebo si může nechat tu falešnou míru, falešné pásmo doma, a až půjde za X let do důchodu, zjistí, že dřívější dvaceticentimetrový rohlík dnes aby lupou pohledal.
    To je chyba falešné míry, falešného pásma, falešných peněz. Rostou vám náklady na časově rozložené transakce. Dnes prodám dům a za dvacet let z těch peněz koupím dva byty. Věříte tomu?

  21. (289) To by byl ale hodně ideální svět. Jsem pro, ale je nás málo.
    (290)Díky té deflaci se index Nikei docela zřítil.“ Pokud tedy díky, tak je dobře, že se zřítil? Nebo se vinou deflace zřítil? Nebo dokonce se zřítil a vinou zřícení byla deflace?
    (293) Ovšem v tom Řecku měl nespíš na mysli devalvaci zcela přirozenou, ne napáchanou bankou.
    (300) To máš asi pravdu, přílišné dluhy eliminuje (za značnou cenu) jen inflace. A dluhy, dluhy, dluhy frčí jak dráha.

  22. „Navíc, tím že dítko mám jen jedno, mi vadí i internátní život – v UK je to sice běžné, ale upřímně řečeno si vážím každého dne, kdy se můžu dceři věnovat – nejen občas pomáhat se studiem, ale každodenně klábosit o životě a běžných věcech“

    Tak tomu rozumím, Maztzurko, tím spíš, že to moje mládě už sedí na kraji hnízda a roztahuje křídla. 🙂

    Chybět mi bude hlavně to každodenní klábosení a její vtipné postřehy a poznámky, pokud jde o nějakou pomoc se studiem, tam je dávno samostatná.

    ostatně za dva dny, věřím, složí maturitu a ty výchovné závazky tím budu považovat za vyřízené.

  23. (316) Osobně kupuji auta dle úplně jiných kritérií. A výpočetní techniku, kde je setvalá deflace také.

  24. Deflace v Japonsku. Co jí předcházelo? Nenazývalo se to „přehřátím ekonomiky“? Nebylo i pro zavedené firmy výhodnější založit si divize výroby peněz z peněz (rozuměj obchodování na burze)?
    Japonská banka a vláda dlouhodobě manipulovala měnou, aby udržela konkurenceschopnost. A jednoho dne to prasklo.
    Podobně jako dnes v Číně. Sledujte krizi v přímém přenosu.

  25. Doplňující otázka k inflaci: Jakou mi doporučíte úschovnu peněz, abych když dnes prodám dům, si mohl za dvacet let koupit dva byty?
    Odborník by poradil: kup si byt v Praze, pronajímej ho. Ve vlastnictví ho musíš držet přes svěřenecký fond se sídlem na Guernsey.

  26. 318

    Petře, je jasné, že jíst se musí každý den. Ani netvrdím, že by se za deflace všichni chovali stejně.
    Někdo by si počkal půl roku, a zatím jezdil ojetinou, kterou má dosud. Někdo by si auto koupil hned, protože jeho ojetina se už rozsypala definitivně. Anebo by si koupil nové auto, protože ze společenských důvodů si nemůže dovolit být viděn ve starém autě.

    U někoho by byla úspora finančně naprosto bezvýznamná, pod jeho rozlišovací schopnost.
    Takže taky koupí.
    Ty příklady deflační spirály…. Moc nemohou být , protože v novodobé historii dlouhé odobí deflace vlastně nebylo. I proto, že to centrální banky nedopustí, jak píšeš.
    Snad kromě toho japonska.
    A pokud píšeš, že i v tom japonsku se podnikalo, tak jo. Podnikalo.
    Ale jak vyplývá z toho indexu Nikkei, asi ne moc úspěšně. Zisky firem s akciemi na burze asi moc vysoké nebyly…
    Zisky poklesly , daně státu taky , a Japonsko je hodně, hodně zadlužené.

  27. Ozaj, co se stalo s dluhem ČSSD a pravomocným rozhodnutím ?

  28. Problemy Japonska a japonske ekonomiky nebyly dany deflaci, ale uverovym mejdanem a naslednym prasknutim bubliny.

    Pravdou je, ze deflace zpusobuje problemy silne zadluzenym subjektum… Na druhou stranu – clovek se zlamanymi nohami beha mnohem hure, nez ten se zdravymi. To neznamena, ze beh je spatny…

    Je ale jasne, kterou z techto dvou variant vlady – v nejzadluzenejsi subjekty na trhu – preferuji. A podnikatele samozrejme pracuji s tim, ze politikove budou drzet prostredi, ktere zvyhodnuje dluzniky… A zadluzuji se take.

  29. Ceny aut kolísají třeba kvůli novým modelům nebo akčním nabídkám daleko více než je nějaká inflace/deflace.

    Představa, že čekám na slevnění auta při deflaci 0.5 % je ještě úsměvnější než čekání na dovolání ČSSD.

  30. NoName, no to, co jsme cekali, ne? 🙂

    Altner podal exekucni navrh, coz by v takovemto pripade melo byt na jedno stani, ale soud zrovinka v tomto pripade nejak vazne…

  31. NoName, zatím ticho po pěšině, až na to, že socani zaplatili asi 11 melounů Altnerovým věřitelům.
    Nejvyšší soud si dává na čas, ať už se zamítnutím nebo vyhověním žádosti čssd

  33. Hale, kdepat ticho po pesine. CSSD vyuziva kazdou moznou finticku a dvirka, aby exekuci pozdrzela. To by bylo kriku, kdzbz to delal nejaky podnikatel, nerkuli obcan 🙂

  34. NoName ,
    to slevnění může být při očekávání deflace větší, než by vyplývalo z deflace samé.

  35. Petře, ovšem čssd nemá zájem na prodlužování doby rozhodnutí NS.

  36. Pravda, misto deset procent to bude 10,5. A na to oplati pockat 😀

  37. Ale ma sakra zajem na prodluzovani rozhodnuti o exekuci… A cini se neuveritelne, namitat podjatost u soudu, ktery rozhoduje o exekuci je hodne vysoky level…

  39. 337

    Jistěže má. A využívá všech možnosti.

  41. Trvale udržitelná inflace neboli přikrádání je cílem socialistū všeho druhu. Málokdo z nich má ale koule to říct na férovku jako pan Paroubek, že dluhy se neplatí a nemlžit jako pan Sobotka.

  42. Predpokladam, ze se CSSD nebude divit, kdyz stejnou filosofii prijmou i obcane. Zde budu velmi konkretni, treba ja jsem dost dlouho vahal u nekterych metod danove optimalizace, nicmene tato kauza mi konecne pomohla prijmout filosofii „ani korunu bez boje“ skutecne za vlastni.

  43. A protože se zřejmě jedná o soud, který vydal rozsudek s tím nekřesťanským penále , je to docela důvodné.
    Mám docla problm s tím, že soud uzná, že průtahy které vedly k penále způsobil většinou Altner, ale penále rozhodne ve výši, jakoby průtahy způsobila čssd.
    A to, že čssd už dávno zaplatila 50 melounů jaksi nevzal v úvahu.

  45. 286 Jo? Ukaž mi auto, které si samo tankuje, řadí, má vysokou průchodnost terénem, je obojživelné, není třeba ho startovat, nepotřebuje výměnu oleje a filtrů, má autopilota…
    Nezaměňuj obtížnost řízení s obtížností naučit se řídit.

  46. Hale, mne je jasne, ze mate problem s tim, ze na CSSD dopadl stejny mechanismus, jako na obcany 🙂
    Inu, volici rozhodnou. Za vic mi to nestoji.

  47. Petře 🙂
    to je demagogie. Nevím nic o tom , že by ČR za Paroubka neplatila splatné dluhopisy.
    Chtěl říct, že většinou ( a to je pravda) se staré dluhy platí z prodeje nových dluhopisů, takže zadluženost zůatává.
    jedinej, kdo dopravdy splácel dluhy a snižoval státní zadluženost bylo snad Švédsko za vlády socanů.

  49. Jo a potom taky Ceučescu. Ten doopravdy přiškrtil výdaje a zaplatil zahraniční dluhy.
    Čímž ovšem natolik nasral obyvatelstvo, že skončil u zdi.

Komentáře nejsou povoleny.