JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?

Publikováno | Autor:

Povýsil jsem se na dirigenta. Diriguju radiu, jakou mně má hrát  muziku, aby co nejpěkněji podmalovala krajinu, ubíhající za  okýnkem auta. Teď mně vyhrává Kitaro. Muzikant je Japonec. Bach by  mu asi nafackoval – Japončík vyhrává na kompjútr; nikdo mu nešlape měchy u varhan, ani kalafunu na smyčec nepotřebuje. Jeho moderní muzika je však krásná. Zní jako pozdrav z jiných světů. Vyprahlá krajina kolem k muzice sedne jako přesně padnouci kulisa. Vyladěný duet, krajina –muzika, nechá uletět myšlenkám a vzpomínání.
Jde mně hlavou citát. Tentokrát si dokonce pamatuji, kdo je jeho autorem. Abraham Lincoln někde řekl:

„Máš-li krásný dům, poraď sousedovi jak na to, aby si takový
také postavil. A jsi-li ten soused, který dům ještě nemá, snaž se
ho postavit. Nebudeš na tom vůbec lépe, když sousedovi jeho dům
zapálíš.“

Hned jak citát dozní, poťouchle se mně na mysl dere starý vtip:
Jeden z nás, kteří pocházíme od hory Řípu, dostal za služby
odměnu. Mohl vyřknou jedno přání. Dlouho se nerozmýšlel a
svatému Petrovi říká:

„Ať sousedovi chcípne koza!“

Ta zlá vlastnost se musí roznášet vodou. Je však zajímavé, že se neduhu někteří nezbaví, i když objedou zeměkouli desetkrát kolem rovníku. Závist je jako těžký ruksak na hřbetě, někteří pod ním padají únavou.

Mezi lidmi je závist velice rozšířenou nemocí. Dá se však léčit. Už mně také nebývá na mrtvici, když chlap hned vedle ve stejné tůni chytá rybu za rybou, a já nic. Ale stejně bych si přál, abychom si role vyměnili. Já chci tahat ryby z vody, ať se dívá on! Takže se pořád ještě musím léčit. Jestliže se závist roznáší vodou, vím jak na to. Vodu nepiju.

Jak daleko dovoní pečené jelito? Ať se nikdo otázce nesměje, je velmi důležitá. Voňavé jelito mohlo stát mého tatínka za války život. Když se tehdy zabíjačka ohřívala v kastrolu na kamnech, vůně pronikla pod dveřmi a rozběhla se po sousedství. Podle mého odhadu se mohla rozlétnout maximálně v okruhu padesáti, možná šedesáti metrů. Lidi měli na dobroty velmi citlivé nosy; k dostání byla tehdy jen propaganda, vepřové šlo na frontu.

Zabíjačku koupil táta načerno. Někomu v sousedství zavoněla pod nos. Ten nelenil a šel tatínka udat. V okruhu těch šedesáti metrů nežil žádný Němec. Byli to všechno usměvaví sousedé, s mámou a s tátou byli zadobře. Kdyby soused, který ucítil zabíjačku, zaťukal na dveře, maminka by mu jistě kus jelítka ukrojila. Jenže zabušilo gestapo. Sebrali nám zabíjačku i tatínka. Že ho z basy za čtyři dny pustili, byla klika. Někteří se nikdy nevrátili.
Usměvaví sousedé tatínka poplácávali po zádech, když se vracel z basy domů.

Kitaro dohrál. Walda Matuška se pod mojí taktovkou dává do písničky o dostavnících, putujících nekonečnou prérií.

P.M.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 339 komentářů u „JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?“

  2. 2 Honza ze Žižkova – no jo, ale všade? BTW, vojenskou terminologií řečeno – vidím tam také samé okopy… Minimálně pro stojícího střelce…

  3. Letos jsme poprvé vzdali trhy v Berouně, nepodařilo se nám zaparkovat.
    A při návratu jsme pěkně zakličkovali po Špitálským poli.

  5. No ne,
    to jakože na oslavu Pražského povstání se v Matičce staví dobové barikády ?

  7. maYda (4.5.2019 | 12.44) – hezké, ale mimo. O tom jsem nic nepsal.

  8. Starý koucoure: Behringer objednán, až narazím na tu dvoudílnou zkoušečku, koupím taky.
    Náš starý Mackie má pro nás vstupů dost. Dokud nebudu zvučit bicí nebo kapelu. Jestli jeden – dva vstupy nepůjdou, zatím nevadí.
    Bezdrátová PG58 – stačí na amatérský zpěv?
    https://www.muziker.cz/shure-blx24e-pg58-h8e

  9. MaYdo, ano. Viz Na západní frontě klid.

    • Aneb polsky „Na Zachodzie bez zmian“. Starý ftípek to ovšem překládal jako „Na zachodzie niema nowin“ *)

      *) pro případné polonisty: W toalecie nie ma gazety

  10. 2 nickname:
    S tímhle jsem se zatím nesetkal, v Ústavu máme vícekanálové (32+32) digitální systémy. Předpokládal bych nutnost používat molitanové „pucky“ – retnice bývají často pro amatéry problémem. Jen malé upozornění – je to v dneska už zakázaném pásmu UHF. Ale pochybuji, že by si Správa radiokomunikací na někoho při těch pidivýkonech došlápla. Je to obyčejný dynamik, pochopitelně Čína pod známou značkou a navíc výběhový typ. Ale hrát bude. [;>))

  11. OT: Pěkné, dohromady překvapivě optimistické povídání: https://www.kupredudominulosti.cz/zlamalova-lenka-3d-americanky-v-mnoha-ohledech-ztratily-zenskost-vic-nez-evropanky/

    [V]elmi ohroženou zemí, u které mám velký strach ze společenského vývoje, je Německo. Když se o tom bavíte s Němci, kteří sledují tamní společenskou debatu, tak vidíte, jak se vytěsňují problémy, a že tam to může dopadnout hodně ošklivě. Protože tam už dnes v zásadě není možná o spoustě věcí otevřená debata, ale zároveň lidé cítí problémy. A když něco nosíte v sobě, tak to často dopadá velmi špatně. Tato frustrace se ošklivě projeví.

    (…)

    Dobro pro celý svět zde ale samozřejmě sledujete. Když mám uvést jedno jméno, jednu osobu, ve které se to celé personifikuje, tak je to ombudsmanka paní Šabatová. Vidíte, jak brutálně prosazuje všechny tyto věci. Totalita lidských práv je naprosto příšerná.

    (…)

    Pokud se opravdu o někoho bojím, tak je to největší a nejsilnější evropská země. A koneckonců slavným citátem židovsko-německého spisovatele z roku 1948, Franze Werfela žijícího v Praze, je: „Mezi druhou a třetí světovou válkou se Němci stali šampiony v humanitě.“ To je trochu děsivé, když si řeknete, jak byl v té době předvídavý. Myslím, že z té země jde něco nebezpečného, právě ta totalita. A oni se to snaží prosazovat přes EU. Kdyby si to dělali doma, tak ať to dělají, každý má právo zařídit se, jak chce. Ale oni to vnucují jak měkkým, tak tvrdým právem ostatním.

    A co se týče pravdoláskařů a progresivistů – zde se jim říká neomarxisté –, s potěšením shledávám, že Zlámalová sdílí můj universální recept: Čistit, čistit, čistit.

    Ostatně (k předchozí debatě): Nálepkovat? Proč ne. Jde jen o to, abychom nálepkovali správně.

  12. Ano, Zpátečníku.
    Síla ale i nebezpečnost Německa je v té jejich zatracené německé sebekázni.
    „Pořádek musí být!“ Je to v nich odedávna. S tím vítězí – ale i prohrávají.
    Jeden národ, jeden vůdce!
    Měl jsem německou pratetu, – vím o čem mluvím.

  13. Navíc, StK, se tato síla násobí zkušeností (těch přeživších) Němců, že se jim ta sebekázeň bohatě vyplatila: Že dokonce i následováním Hitlera, ač to byl polovzdělaný krvelačný magor již od pohledu, pošlapávající velkou část německé kultury a tradic, si z dnešního (ač nepřiznaného) pohledu tuze pomohli.

    A pomohli si nejen mocensky a ekonomicky, ale stali se, a to s úžasným náskokem, i přeborníky v oboru morálky: Který jiný národ světa dokáže svých zločinů litovat hlouběji a přesvědčivěji?

  14. Zpátečníku, Hitler byl, ve své době, víc než průměrně vzdělaný. Jen na to neměl papíry. Nebyl větší magor než spousta jiných vládců v dějinách. Jen ve své době měl větší možnosti. Můžeme se ptát co by učinil například Jozue kdyby měl atomovou bombu… Starověccí vládci, panovníci středověku….
    Přičítání nejhorších vlastností protivníkům a naopak těch nejlepších sobě je nečastější politickou manipulací. Například Curchill nebyl žádný génius. Akorát za sebou měl kulturu britskéhgo impéria v níž byl vychován a několikrát se dobře trefil. Což dalo zapomenout průser u Gallipoli. (A daleko lépe maloval, pro tenhle jeho talent ci ho vážím) . Německý nacizmus nevznikl ve vzduchoprázdnu, nýbrž z „ducha té doby“, který také nevznikl ve vzduchoprázdnu. Ptejme se, zda by vznikl bez předešlých dějin a v nich Francie a nakonec Briánie. V dobách kdy Německo ještě nebylo. Ptejme se Tak jako se můžeme ptát jestli bez vzdělání na Sorbonně by byl hrůzný Pol-Potovský režim v Kambodži, který vyhubil více než třetinu vlastního obyvatelstva. Jaké hrůzy předznamenala a inspirovala Francouzská revoluce. Exploze vědy a techniky, posedlost představami o ovládnutelnosti a ovládnutí světa lidí i ostatního, genetika, posedlost hygienou, šílené „léčebné“ metody jako například lobotomie. „Vědecký“ pohled na vše… Ve směsici s iracionálnem starých kultů a pověr. Lecos z toho připomíná i dnešek. A dnes? Kolik přímých i nepřímých obětí má šíření pravdy a lásky, demokracie a lidských práv všude na světě? Jaké dobrodiní přinesly například Spojené státy za posledních padesát let? Kde uspěly? Kromě Koreje, kde to bylo půl na půl, jejich intervence, nevyhlášené války skončily průsery. Nakonec odejdou z Afghanistánu, ve kterém ospustí své spojence. Tak jako je opustily ve Vietnamu. Na dějiny je nutno nahlížet komplexně. Ne výběrově jako zmlsané děcko. Hitler….kolik takových je. I u nás. Naštěstí nemají tu moc, ty možnosti. Zatím. Ale i malí, lokální můžou velmi znepříjemnit život.

  15. Petr Kunetka: Přečetl jsem si ten článek v LN. Napsal ho Martin Hampejs. Nomen Omen.

  16. Pokud započítáváš Koreu tak je to sedmdesát let. Přímé intervence se moc nepovedly snad jen Panama a jeden guevarovskej ostrov se stovkou studentů a Kuvajt pod vljkou OSN. Významný nepřímý úspěšný zásah – Chile. Poté Amerka selhala sam sobě. V rámci převládajícího humanismu dostala armáda a ofensivní zpravodajské služby okovy zvané ROE (rules of engagement). Dodnes jsou ve vojenských trestných zařízeních vězněni vojáci, kteří zlikvidovali nějaké Talibánce aniž by je nejdříve nechali pobít pár mariňáků. Naštěstí se Trumpův pomalu měnící Pentagon snaží ty nejhorší nesparvedlivosti eliminivat. Ale musí zatím víceméně potichu.

  17. To je dlouhý příspěvek, Schumachere, podívám se tedy s dovolením jen na to, co souvisí s mou předchozí formulací polovzdělaný krvelačný magor již od pohledu. Máš jistě pravdu, že neformálně byl Hitler na svou dobu nadprůměrně vzdělaný a sečtělý, jenže průměrováno přes celou populaci, ne přes tehdejší politiky, jakkoliv jejich průměrné vzdělání již bylo sníženo vzestupem sociální demokracie. Neměl ani maturitu.

    Krvelačnost se projevila poměrně brzy, např. v Noci dlouhých nožů. Něco takového tehdy nemělo obdobu nikde v politice, dokonce ani v dějinách VKS(b), ti na to šli jinak (třebaže nakonec v mnohem větším úhrnném rozsahu než Hitler koncem června 1934). Srovnávat to lze leda tak se sv. Valentýnem v Chicagu o pět let dříve. A to byl svým způsobem teprve začátek, pak Hitler pokračoval ještě skoro 11 let.

    Magor od pohledu… Co ten kabaretní puč v Mnichově?

    Přičítání nejhorších vlastností protivníkům a naopak těch nejlepších sobě je nečastější politickou manipulací. — To sice může být pravda, jenže dnes je strukturálně vzato Hitler naším protivníkem zhruba stejně jako Piccolomini nebo Rudolf I. Habsburský. Nevidím důvod jej nějak zvlášť očerňovat, jeví se dost černě i při veškeré snaze o objektivitu.

    Krom toho v mém výchozím příspěvku nešlo ani tak o jeho osobní kvality, nýbrž o specifickou německou povahu.

  18. Hitler byl sice mizerný malíř, ale zdatný rétor.
    Po prohrané I. světové bylo Německo upozaďováno, hospodářsky se potácelo před krachem. Proto měl Hitler takový úspěch. Píše se to v několika historických pramenech. Vysvětloval Němcům, že jsou něco víc, nadlidé, elita mezi národy. Předurčení, žádní otloukánkové vítězných mocností.
    Naši liberálové by taky asi měli úspěch, kdybychom jako stát hospodářsky neprosperovali, ale hlavně – kdyby ona „pražská kavárna“ začala Čechy přesvědčovat, že oni (všichni) jsou předurčení.
    Místo toho tvrdí, že všichni ostatní jsou pomýlení, primitivové, kteří nechápou jejich (kavárenský, elitní) význam. Chybí tam to komunistické „Všichni jsme na jedné lodi!“ Tedy aspoň v rétorice.
    Řekl bych, že naštěstí, mohlo by být hůř. Ale pokud se budeme mít „docela dobře“ po materiální stránce není síly, která by „vyhnala vlky z lesa ven“.
    Ano, vidím to podobně jako Schumacher.
    Příčina >>> následek.
    A (s nechutí) očekávám příchod novodobého Mesiáše, který se přesně trefí do skrytých společenských tužeb. Nemusí to být zrovna v Kotlince. Ale jakmile se dá lavina do pohybu, už se pohání sama, bere všechno kolem a zastavit nejde. Mesiáš nebo Vůdce se asi nedá vybrat ve svobodných volbách, ten buď je
    nebo není. Pokud je, volby mu mohou dát legitimitu, tu počáteční, zbytek si dokáže zařídit sám. Hitler i komunisté u nás byli výsledkem relativně svobodných voleb.
    Nicméně tu nikde nepadlo slovo demokracie. Pro tyto případy je lepší podobné slovíčko: Demagogie.

  19. Proto měl Hitler takový úspěch. — No, dejme tomu, StK, že s tím, co píšete, dokázal vyhrát volby. Jenže pak následovalo 12 let jakéhosi útěku dopředu, permanentní snahy zvyšovat sázku, hop anebo trop, a i v této snaze jej Němci (poměrně slepě) následovali, přestože mohli vidět, že to byl, jak jsem napsal, polovzdělaný krvelačný magor již od pohledu. Nepočítám-li, že mohli vidět a se svým vzděláním i životní zkušeností si konsultovat, nakolik je jeho politika fantasmagorická.

    Nicméně i tím si nakonec pomohli, jak píšu výše.

  20. OT: A než se pro dnešek rozloučím, dovoluji si sem napastovat příspěvek z diskuse u D-Fense: http://dfens-cz.com/profesor-fiala-je-normalne-trapnej/?show=comments

    LWG 2.5.2019 v 12:14
    Když už u toho jsme, měl jsem pohovor s klientkou 80++ let, která něco potřebovala a potom si prostě chtěla popovídat.

    Kouzelné, jak jí zůstal systém uvažování z doby před druhou válkou. Např. ke všemu přistupovala s naprosto odlišenou mužskou a ženskou rolí, přisuzovala jim jiné kompetence, povinnosti, atd., na což nežehrala, ale brala jako přirozený stav věcí, stejně jako sociální nerovnosti, atd.. To samé s mezilidskou vzájemnou závislostí a potřebou celé vesnice na nějaké úrovni spolupracovat. Například její pohoršení nad tím, že když sousedka žije sama a nekouří se jí z komína, tak se dneska nikdo nezvedne, aby šel zkontrolovat, jestli nemá problém…

    Nutno říci, že jakkoliv chápu určitou míru idealizace, spousta jejích myšlenek by bylo receptem na stabilitu a klid (a tak trochu i na štěstí). Mám ten dojem, že kdyby to řekla do rozhlasu, tak asi šéfredaktor jde na východní fontu do první linie.

  21. K Venezuele Trump Putinovi sdělil, že zájem USA je pomoci lidem ve Venezuele Přiznávám, že jsem Trumpa jako osobnost nikdy moc nemusel, ale můj respekt k něku roste s každým jeho politickým rozhodnutím. Zejména oceňuji jeho sarkastický přístup, který jeho demokratičtí oponenti naprosto nechápou. Včera zavolal Putinovi. Debatovali o obchodních vztazích, které navzdory sankcím rostou. Následoval rozhovor o Venezuele, Severní Koreji, Ukrajině, nukleárním odzbrojení a také o Muellerově zprávě. K Venezuele Trump několikrát opakoval, že jeho hlavním zájmem je pomoci lidem, pro začátek obstarat jim dost jídla, vody a léků. K Severní Koreji řekll, že cílem je denuklearizace a přivítal ruskou zaangažovanost. Dohoda o nukleárním odzbrojení se musí modernizovat a zahrnout Čínu. Trump navrhl předběžné rozhovory a Putin souhlasil. K Muellerově zprávě jen řekl, že nebyly nalezeno)y žádné důkazy spiknutí, což ostatně oba už dávno vědí. Fakt se mi moc líbí jak dokáže ty Demokraty nasírat.

  22. „Máš jistě pravdu, že neformálně byl Hitler na svou dobu nadprůměrně vzdělaný a sečtělý,“

    jo, jo, Hitler a Heydrich jsou důkazem toho, že sečtělost sama o sobě nemusí být nic pozitivního a lepším nikoho nedělá.

  23. Dobré ráno. Ad Shure: Starý koucoure, děkuji za názor praktika.

  24. 2 maYda (0:24):
    Ad Hitler, Heydrich a podobní: Ideologie udělá ze sečtělého, ba i nadprůměrně inteligentního tvora omezené zvíře. Jakákoliv ideologie nebo náboženství.
    Sorry jako…

  27. OT: Velmi pěkná, spíše nedfensovská analýza u D-Fense: http://dfens-cz.com/analyza-homosexualni-manzelstvi-neni-svoboda-nybrz-zakaz-nesouhlasit/

    Celá věc má ještě jeden další aspekt: dokud homoaktivisté nedostali vše, co chtějí, musí se chovat slušně. Již nyní by mohli zneužívat antidiskriminační legislativu tak, jako např. v Polsku, ohledně „diskriminačního” odmítání zakázek propagace LGBT názorů apod. Ale tím by si znepřátelili veřejné mínění i Sněmovnu a nedokázali by si prolobbovat to, co chtějí. V okamžiku, kdy získají všechny požadované nároky – od adopce dětí až po státní uznání svých svazků – však již konzervativci, resp. heterosexuálové „nebudou mít co nabídnout” a potřeba „kompromisu” zmizí…

  28. Jestli dovolíte, ještě ku včerejší debatě:

    Ad Hitler, Heydrich a podobní: Ideologie udělá ze sečtělého, ba i nadprůměrně inteligentního tvora omezené zvíře. — Stojí asi za pozornost, že Hitler tu ideologii sám vytvářel…

    Jinak tedy Heydrich (nevím už, kdo ho do debaty vnesl) svým původem, vzděláním a společenskými styky sotva může být pokládán za frustráta; ze zmíněných hledisek naopak byl Hitlerovým protikladem.

    Jakákoliv ideologie nebo náboženství. — Hm, takovéhle formulace bych si asi dost rozmýšlel. Znamená to třeba, že kupříkladu takový Reynek byl zvíře?

  29. Dobré ráno,

    Heydricha jsem do debaty vnesla já. Netvrdím, že byl frustrát, jen připomínám, že v soukromí byl vzorem kultivovaného člověka – vzdělaný, sečtělý, milovník hudby a hrál výborně na klavír, vzorný manžel a otec. A jistě byl oddán svému idelálu. Dnes by ho určitě mnoho lidí volilo proto, že to je vzdělaný a slušný člověk a určitě tu politiku zkultivuje.

  31. Náboženství a ideologie Zpátečníku
    – je to hlavně otázka míry zasažení. S fanatikem není možná diskuze. Tedy – pro mě není možná. Když takový člověk argumentuje, nepřipustí jakékoliv námitky. A je úplně jedno, jestli je to křesťan, muslim, komunista, ekofanatik nebo libertarián. Jen poslouchat jeho (naučené, převzaté) teze je celkem kontraproduktivní. Inteligentní člověk lépe argumentuje, to je celý rozdíl.
    A je docela lhostejné, jestli někdo je tvůrcem ideologie nebo jenom jejím šiřitelem.

    Hitler, pokud jsem se dočetl, dal jenom počáteční impulz. Pak se už připojili další a vytvořili to, co známe z literatury a vyprávění. Sám by nedokázal nic i když to byl charismatický člověk. Moje drážďanská prateta měla jeho fotku v kredenci za nádobím. Její argumentace byla – kdyby ho nechali dodělat co začal, byl dnes svět lepší. Pod vedením německého národa, pochopitelně. Jinak to byla velmi milá a hodná stará paní. Vdova, její muž ležel kdesi u Stalingradu, kam ho poslal právě ten její uctívaný Führer. A uměla skvělý štrůdl.

    Dokonce nerozporuji dvojí tvář takového člověka. Ne Janusovskou, ale třeba odbornou a lidskou. Je to docela běžný jev. Skvělý herec – a zažraný komunista. Několik takových jsem potkal.
    Dtto chirurg. A za sebe tvrdím, že se mnohem raději nechám rozřezat odborně zdatným komunistou než liberálním neumětelem se širokým rozhledem.

  32. Honzo „Žižkovký“,
    Kantorek je přece dvorním kreslířem všech zvukařů, hifistů a milovníků koček. (Hifista tedy nejsem.) Mám všechno, co se od něj dalo sehnat. Snad se dostanu k tomu, abych to jednou vytiskl a dal si to svázat do dvou bichlí.
    „Kočkařské“ a Zvukařské“. Papíru jsem si už koupil celou bednu.
    Teď jenom najít čas. [;>(

  33. Já bych občas potřeboval nějakou kvalitně indexovanou sbírku Kantorkových vtipů. Najít něco konkrétního je hrozná dřina. Třeba když jsme chtěli kolegovi ke svatbě poslat jako gratulaci „V manželství jsem šťastný, Jak to vím? Manželka mi to řekla.“
    Pak bych ještě přidal Jiránka, Renčína…

  34. Starý kocoure,
    k vaší tetě mne napadla zlomyslná myšlenka, že je Hitlerovi vděčná za to, že ji zbavil nemožného manžela… ale ne, vážně. Já měla babi v Třinci (moje rodiště), která s gustem četla německé sešitové ženské romány (tištěné snad švabachem nebo co to bylo), a brblala polohlasem, že za Hitlera se nikde nepoflakovali cikáni, byl „pořundok“ (mnojo, tamní nářečí je podivuhodná směska, zejména s polštinou). A to za socíku rozhodně toto etnikum nepředstavovalo nějaký exces.

  35. Hitler, pokud jsem se dočetl, dal jenom počáteční impulz. — S tím bych prosím vůbec nesouhlasil, StK. Sice asi je do nějaké míry pravda, že jakmile si Hitler zvolil konfliktní řešení, konflikt se dál vyvíjel se svou vlastní logikou, ale Hitler do situace zasahoval až do samého konce, už jen tím, že odmítal jakékoliv diplomatické řešení. Vždy požadoval fanatismus, skoro nikdy se nedokázal zastavit a změnit směr. (Výjimek je velmi málo, např. narovnání vztahů s armádou nebo ukončení akce T4.)

    S fanatikem není možná diskuze. — S fanatiky je těžká řeč, na tom se jistě shodneme. Otázka spíše je, co s nimi. Pokud jde o fanatiky nacismu nebo bolševismu, dnes už otázka spíše akademická; co ale s fanatiky progresivismu, multikulturalismu, pravdolásky, genderismu, neomarxismu, ekologismu?

    Leckdy se bojím přemýšlet, co bych s nimi udělal, kdybych k tomu měl potřebné kapacity…

  36. Mimochodem, už je poledne, a co takhle teď na internetu prohlížím mainstreamové listy, je myslím vysoce charakteristické, že žádný z nich nepřipomíná Pražské povstání.

    To koneckonců ani náhodou nebylo povstáním proti nacismu, nýbrž proti Němcům. Stačí se podívat do dobových letáků, něco se kolem mne ještě uchovalo…

  37. Tak Matzurka je z Třynca. Tež z kraju razovitego. [;>))
    Prateta měla fotku svého nebožtíka hned vedle Führera ale před talíři.
    Ale pravda, nemluvila o něm moc často. Ostatně o papa Hitlerovi taky mluvila snad jen dvakrát.

  38. Zpátečníku, celá naše civilizace stojí na fanatismu. Náboženství.

  39. Konec Třetí Říše, to byla Massada. Akorát že ve velkém.

  40. Schumi, a která civilizace na náboženství nestojí?

  41. celá naše civilizace stojí na fanatismu. Náboženství. — Hm, Schumachere, to by bylo moc jednoduché klást tam rovnítko. Co vůbec děláš na světě? A jaký má smysl vyměňovat v notebooku displaye, když stejně umřeš?

    Na takovéhle otázky neexistuje žádná racionální odpověď, naopak na nich lze snadno demonstrovat fundamentální vadnost materialismu. Už jen to, že se takovéto otázky vyskytují, je významné a cosi odtud plyne. Odtud se pak přirozeně odvíjí mj. existence prostoru pro náboženství.

    Že to s ním občas někdo přežene, je ovšem jiná věc.

  42. StK, to akorát mě budeš vyprávět, že nejsi hifista. Jako by lidožravec, že je vegetarián. Patříš mezi ty, kteří vyrábějí matérii, kteoru si pak jiní pouštějí na verglích za milióny. Krom toho pamatuješ časy, kdy hifi bylo hifi.
    Zalistuj v Hudba a Zvuk. To bylo o hifi. Ne ty nynější obarvené kecy na křídovém papíru.

  43. Zpátečníku, .jaký že to má smysl? Mě to baví.

  44. Starý kocoure,
    jo, jsem. Ale když mi byl asi rok, přestěhovali jsme se do Ostravy… základka v ulici matiční, gympl Šmeralovka, pak pajdák….Táta byl ale Pražan, křtěný Vltavou, vyrůstal v Žitné ulici nedaleko Karlova náměstí.
    Takže jsem pravý středoevropský „voříšek“, a jsem na to hrdá 🙂

  47. Mé první setkání s Kantorkem bylo v HaZ. Škoda, že mám jen asi tři neúplné ročníky. Psali ti, kteří uměli psát, pro ty, kteří uměli číst.

  48. Zpátečníku, zato já vím co bych s nimi udělal, kdybych měl tu moc. Nic.
    Čím víc poznávám, tím menší touhu mám zasahovat do chodu světa nad míru nezbytnou pro své dočasné přežití. Ve snaze a podle svých možností, aby nebylo jen přežíváním.

  49. MaYdo, žádná. S ohledem na to jsme mohli dopadnout hůř.

  50. StK, objednávám celý komplet. I kdyby na chleba nezbylo.

Komentáře nejsou povoleny.