JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?

Publikováno | Autor:

Povýsil jsem se na dirigenta. Diriguju radiu, jakou mně má hrát  muziku, aby co nejpěkněji podmalovala krajinu, ubíhající za  okýnkem auta. Teď mně vyhrává Kitaro. Muzikant je Japonec. Bach by  mu asi nafackoval – Japončík vyhrává na kompjútr; nikdo mu nešlape měchy u varhan, ani kalafunu na smyčec nepotřebuje. Jeho moderní muzika je však krásná. Zní jako pozdrav z jiných světů. Vyprahlá krajina kolem k muzice sedne jako přesně padnouci kulisa. Vyladěný duet, krajina –muzika, nechá uletět myšlenkám a vzpomínání.
Jde mně hlavou citát. Tentokrát si dokonce pamatuji, kdo je jeho autorem. Abraham Lincoln někde řekl:

„Máš-li krásný dům, poraď sousedovi jak na to, aby si takový
také postavil. A jsi-li ten soused, který dům ještě nemá, snaž se
ho postavit. Nebudeš na tom vůbec lépe, když sousedovi jeho dům
zapálíš.“

Hned jak citát dozní, poťouchle se mně na mysl dere starý vtip:
Jeden z nás, kteří pocházíme od hory Řípu, dostal za služby
odměnu. Mohl vyřknou jedno přání. Dlouho se nerozmýšlel a
svatému Petrovi říká:

„Ať sousedovi chcípne koza!“

Ta zlá vlastnost se musí roznášet vodou. Je však zajímavé, že se neduhu někteří nezbaví, i když objedou zeměkouli desetkrát kolem rovníku. Závist je jako těžký ruksak na hřbetě, někteří pod ním padají únavou.

Mezi lidmi je závist velice rozšířenou nemocí. Dá se však léčit. Už mně také nebývá na mrtvici, když chlap hned vedle ve stejné tůni chytá rybu za rybou, a já nic. Ale stejně bych si přál, abychom si role vyměnili. Já chci tahat ryby z vody, ať se dívá on! Takže se pořád ještě musím léčit. Jestliže se závist roznáší vodou, vím jak na to. Vodu nepiju.

Jak daleko dovoní pečené jelito? Ať se nikdo otázce nesměje, je velmi důležitá. Voňavé jelito mohlo stát mého tatínka za války život. Když se tehdy zabíjačka ohřívala v kastrolu na kamnech, vůně pronikla pod dveřmi a rozběhla se po sousedství. Podle mého odhadu se mohla rozlétnout maximálně v okruhu padesáti, možná šedesáti metrů. Lidi měli na dobroty velmi citlivé nosy; k dostání byla tehdy jen propaganda, vepřové šlo na frontu.

Zabíjačku koupil táta načerno. Někomu v sousedství zavoněla pod nos. Ten nelenil a šel tatínka udat. V okruhu těch šedesáti metrů nežil žádný Němec. Byli to všechno usměvaví sousedé, s mámou a s tátou byli zadobře. Kdyby soused, který ucítil zabíjačku, zaťukal na dveře, maminka by mu jistě kus jelítka ukrojila. Jenže zabušilo gestapo. Sebrali nám zabíjačku i tatínka. Že ho z basy za čtyři dny pustili, byla klika. Někteří se nikdy nevrátili.
Usměvaví sousedé tatínka poplácávali po zádech, když se vracel z basy domů.

Kitaro dohrál. Walda Matuška se pod mojí taktovkou dává do písničky o dostavnících, putujících nekonečnou prérií.

P.M.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 339 komentářů u „JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?“

  1. Vlasto, ano. Klíčové je odstranit dotace. Soft verze plošné, hard verze všechny.
    Dotace jsou korupční megabyznys vytvářející umělou kriminalitu.

    Co se týče debaty Babiše s Benešovou, jestli se dá objednat trestní stíhání, odpověď je ano i ne. Dá. Ale až na výjimky přímého propojení osob nepřímo. Při znalosti fungování systému a konkrétních lidí v něm, lze do systému vložit vhodné, ne nutně nepravdivé , ale vhodně vybrané neúplné informace, které spustí policejně justiční stroj. V něm je nějaké procento lidí, kteří v důsledku svého osobnostního a profesního založení jsou podezřívaví a náchylní vidět kriminální čin i tam kde není. Trestní oznámení žije svým vlastním životem. Prven nutno ho zúřadovat. Zaevidovat a prověřit. Nutnou součástí evidence je jeho obsahu přiřadit nějaký trestný čin. Přiřazením příslušného paragrafu je přirozeně nasměrováno prověřování, případně následné vyšetřování. Čím déle trvá, tím je obtížnější opustit vytýčenou trasu a tím více jsou hledány argumenty podporující vytýčenou verzi. Jestliže ta se ukáže jako mylná, je hledáno cokoli co by učinilo vyšetřování i veškeré jeho úkony včetně omezení někoho na osobní svobodě důvodným. Je to důsledek přirozené sebeobrany systému, groupthinku a těch kteří v té věci rozhodují. Pak výsledkem velrybářské výpravy může být jedna hubená treska alespoň pokrývající vazbu, a pozitivní číslo do statistiky. Nebo to nakones po letech skončí s bžundou, ale s průvodní medializací a křikem, že sprostý obviněný či přinejmenším sprostý podezřelý by okamžitě „z principu“ měl odstoupit ze všech politických či jiných funkcí. Bez možnosti návratu v případě, že obvinění se ukáže nepodložené. Něco jako reabilitace po popravě. Účel to splnilo, soupeř odstraněn.
    Proto na samém počátku je nutná obezřetnost, zdrženlivost, pečlivost, kritičnost. Aktivita, ale ne aktivismus. A politická neutralita. Jak si policista, státní zástupce, soudce, začne hrát na politika, je zle.

  2. PeSi. Ano, tenkrát ano. Ale prohlásit ty dvě stanoviska v jednom pořadu těsně za sebou je, s prominutím, blbost. Jako když prohlásil: „Tenkrát jsem ještě nebyl zkušený politik. Měl jsem všechno slíbit a potom je podrazit.“ Že je schopen to udělat je mi jasné. Je to sviňárna. Ale přiznat se k tomu veřejně je blbost. Fakt si myslí, že napodobí Trumpa s TV pořadem a lidé ho zvolí? Tedy když si vzpomenou na ta prohlášení výše.
    Tedy jsme zajedno. Je to blb. Další vyplývá že zbytnělého ega. Nejstrašnější na světě je aktivní, ambiciózní blb, který dostane geniální nápad.

  3. Schumachere. Princip předběžné viny politika byl uplatňován tak často, až se prostě zprofanoval.
    Takže souhlasím.

  5. Dobrý sváteční podvečer,

    “ Fakt si myslí, že napodobí Trumpa s TV pořadem a lidé ho zvolí? “

    Mám tomu rozumět tak, že se Topolánek sápe zpátky do politiky?

  6. Benešová je mně protivná od pohledu. To je ovšem tak subjektivní, že to nemá žádnou relevanci. A dovnitř nevidím. Takže mimo osobního odporu k tomu nemám co říct.

  7. „Prd jsem věděl, po čem šlapu!!!“ Vaúúúúúúúúú PM oni to vcelku ve velkém vyhazují, protože čistit druhou stranu je práce pro vraha. Navíc jsou celkem chutné a škeble je něco, jako krabice na hamburgry. Kdybys po tom ještě někdy šlapal, vzpomeň na vesnického pražáka. Abalonky nejsou chráněné, takže snad nehrozí nebezpečí. Na ostrůvku Sal jsem kdysi objevil cestu, vysypanou rozdrcenými šneky. Mám tohoto materiálu asi dvě kg (vzal bych víc, ale musel bych připlácet nadváhu.) Bohužel to trochu vypadá jako místy narůžovělý porcelán.

    Jak tu šla řeč o panu Hitlerovi. Jeden kamarád, kumštýř, se jednou spravedlivě naštval, jak tu dehonestují dílo tohoto nechvalně známého velikána. I začal jeho akvarely, kresby a v několika případech i malby shromažďovat (samozřejmě kopie spíše horší kvality). Získal jich asi 50. Nakonec z toho vyšlo resumé: vzhledem k faktu, že AH tvořil jako spíše výrostek v jeho 18 až tuším 22 letech, by vcelku velice pilný. Ač neodborník tvrdím, že jeho dílka zas až tak k odsouzení nebyla. Tedy byla určitě propracovanější, než mnohé škváry, produkované absolventy našich současných uměleckých univerzit. To nemluvím o středních školách. Byl to v kresbách velký puntičkách a detailista. Myslím si, že kdyby zůstal u tužek a barviček, tak by se dnes o něm mluvilo jako o světovém mistru realismu. Ale to je naneštěstí kdyby.

  8. to je argument jako že hlavní město Solnohrad je Solnohrad. — No a není, Schumachere? Mnohem horší by bylo, kdyby někdo tvrdil, že „hlavním městem Solnohradska je Štýrský Hradec“ nebo „hlavním městem Solnohradska je celá Evropa“.

    Požaduji obsažnou definici českých zájmů. V čem se liší od od kterých jiných zájmů. — Páne jo. Tohle mi připadá jako zacyklený dialog v absurdním dramatu… Tolik odkazů (šest) by mi asi neprošlo, tak sem místo nich zkusím dát search:

    https://www.google.com/search?q=site%3Asumavak.blokuje.cz+„svoboda+a+prosperita“

    Již před jednou generací Václav Havel v roli presidenta České republiky, snad aby se zavděčil (svým) spojencům, jasně prohlásil, že český národ neexistuje. Odtud také ihned vyplynulo, že zájmy nemůže mít žádné. A my se tady celé čtvrtstoletí jak zhypnotizovaní patláme – a bezpochyby budeme dále patlat – v otázce, která je pro všechny ostatní národy jednoduchá a samozřejmá…

    Ale vážně: Nerozumím, kam tím směřuješ. V momentě, kdy běžný Němec z Mnichova nebo z Berlína bude cítit s běžným Čechem přinejmenším stejnou sounáležitost, jako s Němcem z Hamburku nebo z Lipska, můžeš říci: „Ale no jo, zájmy… Vždyť je to jedno, jestli české nebo jiné.“ Jenže tohle se nikdy nestane.

  9. „Prd jsem věděl, po čem šlapu!!!“ Vaúúúúúúúúú PM oni to vcelku ve velkém vyhazují, protože čistit druhou stranu je práce pro vraha. Navíc jsou celkem chutné a škeble je něco, jako krabice na hamburgry. Kdybys po tom ještě někdy šlapal, vzpomeň na vesnického pražáka. Abalonky nejsou chráněné, takže snad nehrozí nebezpečí. Na ostrůvku Sal jsem kdysi objevil cestu, vysypanou rozdrcenými šneky. Mám tohoto materiálu asi dvě kg (vzal bych víc, ale musel bych připlácet nadváhu.) Bohužel to trochu vypadá jako místy narůžovělý porcelán.

    Jak tu šla řeč o panu Hitlerovi. Jeden kamarád, kumštýř, se jednou spravedlivě naštval, jak tu dehonestují dílo tohoto nechvalně známého velikána. I začal jeho akvarely, kresby a v několika případech i malby shromažďovat (samozřejmě kopie spíše horší kvality). Získal jich asi 50. Nakonec z toho vyšlo resumé: vzhledem k faktu, že AH tvořil jako spíše výrostek v jeho 18 až tuším 22 letech, by vcelku velice pilný. Ač neodborník tvrdím, že jeho dílka zas až tak k odsouzení nebyla. Tedy byla určitě propracovanější, než mnohé škváry, produkované absolventy našich současných uměleckých univerzit. To nemluvím o středních školách. Byl to v kresbách velký puntičkách a detailista. Myslím si, že kdyby zůstal u tužek a barviček, tak by se dnes o něm mluvilo jako o světovém mistru realismu. Ale to je naneštěstí kdyby.

    Možná, že to tam naskočí dvakrát. Zatím mi to zmizelo.

  11. Žijete ještě?
    Já také. Ale ta údržba je nějak čím dál komplikovanější.
    Je to jak babička říkala:
    „Dokud doktor neřekl dědečkovi jaký má tlak, tak byl úplně zdravej“. 😉 😀
    No a mně opraví jednu věc, přijdu domů a druhý den zjištuji, že se přitom pokazila další.Tak hurá zpět…
    No, tak jsem doma a jsem zvědav, co se vyvalí v pondělí. 😉 😀 😀

    Také mě ošetřující lékaři iritují otázkou:
    A co byste ve Vašem věku chtěl?
    A já je irituji odpovědí:
    Abych byl zdráv, protože jsem ještě mladej kluk a hlavně: chci jednou umřít úplně zdráv! 😉 😀
    Ale upřímně mě to v té nemocnici nebaví.

  12. Zpátečníku, kam směřuju? K mému směřování je fangle nepostačující.
    Co jsem nadhodil, nadhodil jsem k přemýšlení. Někam jsi v úvaze vykročil tak to dokonči.

  13. Šumaváku, moje heslo. Jsem zdravý dokud mi felčaři něco nenajdou. Vždycky najdou, nikdo není bez diagnosy.

  14. Ještě k tomu dlouhému příspěvku z 13:06, Schumachere. (Vidím ho až teď.)

    Tak ňák zhruba s ním souhlasím. Též si myslím, že ti samí lidé (a nejen typově), kteří zde nyní vládnou s viditelnou i neviditelnou podporou EU, by se v případě její likvidace nebo (čistě hypotetického) czexitu snažili dál vládnout s přímou podporou Německa. Rétorika by se upravila, obsah by zůstal přibližně stejný.

    Jenže co s tím? Mělo snad za Protektorátu (1939-45) nějaký smysl požadovat vypsání svobodných voleb (z nichž by vzešla nová a lepší protektorátní vláda)?

    Nebo ještě jinak: Někdo Ti na pozemku postaví černou stavbu. Ta Ti z nějakého důvodu nevadí v principu, vadí Ti však, že je hnusná. Má pro Tebe smysl požadovat, aby ji stavebník okrášlil dle Tvých estetických představ? Podle mého názoru nemá. Místo toho je logické, aby ses tvrdě domáhal jejího odstranění; a byl popřípadě otevřený možnosti, že se v nějakém stadiu dohodnete.

  15. Šumaváku, vítej doma 🙂

    Ale s tím, že chceš umřít zdráv, jsi poněkud vedle, tělo prý má jít do hrobu zhuntovaný.

  16. “ Někdo Ti na pozemku postaví černou stavbu. Ta Ti z nějakého důvodu nevadí v principu, vadí Ti však, že je hnusná.“

    A mohl byste uvést nějaký konkrétní případ, kdy někomu nevadí, že mu někdo postaví na pozemku černou stavbu?
    On totiž vlastník obvykle vlastní pozemek z nějakého důvodu a černá stavba s tím důvodem obvykle nebývá souladu.

  17. Šumaváku,
    vítej doma. A doufám, že poštelováno dobře, a ještě dlouho vydrží 🙂

    Hele, Británie zatím neuplavala, a po Brexitu taky neodpluje. Kdyby se ta … EU začala sypat, no tak to přežijeme – už jsme přežili horší. No jasně, třeba bachom zase chvíli ryli držkou v zemi… ale mám pocit, že se k té zemi monentálně skláníme sami a dobrovolně… snad jen doufat, že i tentokrát to bude bez krve a násilí. I když pohled do Frankrajchu povzbudivý není.

    maYdo, kdyby jen Topolánek,
    ale na jedné kandidátce se na prvním míste skví doktor David Rath !!!! Teda, že lezou zpátky zombíéci jako Sládek, no dobrá, ale tohleto…

  18. Někam jsi v úvaze vykročil tak to dokonči. — To jsou úvahy, které sahají daleko, Schumachere, a o dokončení by sotva mohla být řeč. Ale nějaké závěry se udělat myslím dají:

    1) České národní zájmy jsou natolik jasné, že ve skutečnosti nemohou býti tématem na pětadvacetiletou bezvýslednou diskusi. Detaily těchto zájmů (např. jak má vypadat právní řád, aby k té svobodě a prosperitě dlouhodobě přispíval, jak školství, jaká je optimální struktura imigrace z Ukrajiny nebo Vietnamu…) naopak ano. Jenže je (1b) signifikantní, že o takové detaily se nikdo nestará (režim právo i školství otrocky řídí dle trendů z EU, aniž by se o jejich shodě s českými zájmy vůbec odvažoval uvažovat), stejně jako je (1a) signifikantní – a nesmírně podivné –, že před samotnou existencí těch primárních zájmů mnozí strnuli jako králík před kobrou, a setrvávají tak již po desítky let.

    2) Předválečné Československo mívalo poměrně jasnou zahraničně politickou koncepci, totiž sítí smluv vytvořit cosi jako Rakousko-Uhersko bez Rakouska a Uherska, a toto opřít o spojenectví s Francií. Nehledě na určitou zjevnou bizarnost, v českém podvědomí přetrvává představa, že to nefungovalo. Není to však úplně pravda, ono to vlastně fungovalo (totiž přežívalo) relativně dobře, ovšem jen jako boj v minulé válce, a nestačilo to na vzestup Německa a s ním související vzestup SSSR.

    Oproti tomu císařské Německo mívalo vůči RU poměrně nejasnou politiku (na jednu stranu s ním splynout na základě jazykové a kulturní blízkosti s tamním státním národem, na druhou se od něj raději distancovat, aby nebylo zavlečeno do jeho problémů, národnostních i jiných…). Naopak vůči Československu byla německá politika vždy dost jednoznačná, ač ne vždy explicitní a hlasitá: Nepřipustit, aby v jeho blízkosti něco takového existovalo, přinejmenším ne jako samostatná geopolitická entita. Úvahy o českých zájmech musejí toto stále brát v úvahu jako fakt, vycházející nejen z německých postojů, ale též z jejich geopolitické logiky.

    3) Kdo se cítí spíše Evropanem než Čechem, může již po desítky let věc řešit individuálně. Jenže je to spíše silně menšinový postoj, a ve světle této zkušenosti rozpustit národ jakožto neperspektivní vůbec nevypadá jako přijatelné řešení; tím méně jako přínosné. Nejde jen o lidi, kteří si přejí zůstat tady. Co takhle vidím kolem sebe, leckdo, typicky se slušným vzděláním, do té Evropy odešel (Německo, Anglie, Francie, Švýcarsko, Irsko, Portugalsko…), a většinou (ač ne vždy) se za pár let zas vrátil.

  19. A mohl byste uvést nějaký konkrétní případ, kdy někomu nevadí, že mu někdo postaví na pozemku černou stavbu? — Skutečný konkrétní případ samozřejmě ne, maYdo. Ale čistě hypoteticky: Dejme tomu, že mám stovky hektarů luk, a někdo v nich postaví třeba gloriet.

  20. Zpátečníku, ale tej definoci, co to jsou české zájmy, jste se nějak vyhnul…

    Připomínám, že definice není obsáhlý výklad, ale konkrétní a srozumitelné shrnutí určujících znaků a jejím znakem je stručnost a jednoznačnost.

  21. No, zpátečníku, ton je teda hodně nereálná představa , jak někdo buduje zrovna gloriet na cizím pozemku… A proč by to, prosím Vás dělal? Co by z takovej stavby měl? Mně a předpokládám, že drtivou většinu vlastníků by především nakrklo, že vůbec si někdo dovolil postavit něco na pozemku bez jejich souhlasu a estetickou hodnotou by se vůbec nezabývali.

    Aby louky zůstaly loukami, musí se na nich pravidelně sekat tráva. Nebo se musí spásat. Kdybych měla stovky hektarů luk, pokud bych tu trávu nevyužívala jako krmivo pro nějakej dobytek, tak bych asi trávu sušila na seno a prodávala. Čemuž by gloriet překážel, takže těžko lze očekávat, že by „principielně nevadil“.
    Nemluvě o tom, že i stavba glorietu obnáší nějakou tu dopravu, nadělá nějakej ten bordel… takže loukám by to určitě neprospělo, mně tím vznikla škoda, znehodnnotilo to pozemek a spíš než řešit nějakou estetickou hodnotu bych ten gloriet pravděpodobně prostě zbourala. Stojí na mém pozemku, bez mého souhlasu, načerno, takže oficielně neexistuje.

  22. To není hypotetický, ale úplně nesmyslný příklad. Proč by někdo stavěl gloriet, ozdobnou stavbu bez nějakého praktického využití uprostřed cizích luk?

    Jako vlastníkovi by mi samozřejmě principielně vadila jakákoliv stavba na mém pozemku bez ohledu na estetický vzhled. Vadila by mi ne stavba jako taková, ale porušení mých vlastnických práv tím, že si někdo dovolil stavět na mém pozemku bez mého vědomí.
    A ukažte mi vlastníka pozemku, kterému by porušení jeho vlastnických práv nevadilo. Až mi někoho takovýho přivedete, pak se můžeme bavit o tom, jaká stavba na černo mu na pozemku principielně nevadí.
    Do tej doby můžeme distutovat třeba o tom, že tu stavbu zavěsíme na mraky nebo ji postavíme pomocí jeřábu, poháněném perpetuem mobile.

  23. No nic, vzpomeňte si třeba na Sporcka…

    A ukažte mi vlastníka pozemku, kterému by porušení jeho vlastnických práv nevadilo. — Ukázat bych sice mohl, ne však takhle veřejně.

    Je to ale celkem zbytečné; vedlejší a vůči původnímu tématu zcela zavádějící debata.

  24. No, pokud ano, zavedl jste sem tu debatu Vy….

    Já si to nemyslím.
    Diskuse byla o zájmech.
    Z hlediska mých zájmů představuje riziko člověk, který nemá problém s porušením cizích práv, ne to, že je stavba ošklivá.

    A jaký má smysl hledat kompromis s někým, kdo stejně Vaše práva nerespektuje a udělá si tedy stejně, co chce on?

  25. Mimochodem, proč do toho taháte Sporcka? On stavěl snad na cizích pozemcích?

  26. Jako vlastníkovi by mi samozřejmě principielně vadila jakákoliv stavba na mém pozemku — Tím ovšem nesplňujete předpoklady příkladu (o vyjednávacích taktikách), který jsem Schumacherovi psal v 17:36. Dál myslím nemá smysl se tím v rámci této diskuse zabývat.

  27. Ok.Vždyť to píšu, že ten příklad nemá oporu v realitě.
    A co ten Sporck s tím má teda společného. Stavěl na cizích pozemcích?

    A co ta defnice českých zájmů?

  29. „Spíše naopak, na vlastních stavěl leccos, co pak z emocionálního hlediska hodnotili jiní. Ne všechny stavby nutně jsou tupě materialisticky užitkové…“

    Ovšem řeč je o tom, zda vadí nebo nevadí, když někdo staví na mém pozemku černou stavbu. Ne o šlechtici, který staví na svém pozemku.

    Samozřejmě že každá stavba nemusí být materielisticky užitková, ale to, že stavba je užitková ještě nemusí být tupá. Ona většina staveb byla a je především užitková, včetně těch, které nechal postavit Sporck.

  30. Zpátečníku, ten odkaz mně odešle na google, kde dává na vybranou hromadu odkazů na Šumaváka.

    A když kliknu na ten první, tak to otevře celý článek s dlouhou diskusí. Pokud se někde v tej diskusi nějaká definice českých zájmů ukrývá, tak fakt nehodlám pročítat celou diskusi.

    To je pro vás skutečně takovej problém, když tu pořád o těch českých zámech mluvíte, napsat jejich jednoduchou definici? Jednu větu?

    Nebo chcete říct, že to je ta „svoboda a prosperita“ ? A proč to tedy nemůžete napsat takhle jednoduše? Dvě slova a spojka přece musí být rychlejší, než sepsat pokyn, že se mám podávat na nějaký dokaz.

  31. Samozřejmě není žádný problém v jednou otevřených článcích ta slova „svoboda a prosperita“ najít pomocí Ctrl-F.

    A proč to tedy nemůžete napsat takhle jednoduše? — Už jsem to, jak Google ukazuje, dělal nejméně šestkrát, a přece to pranic nepomohlo. Tam je to i s nějakou precisující omáčkou kolem, kterou už jsem dávno zapomněl.

  32. Omlouvám se, že se vměšuji, ale Maydo, Tvůj způsob diskuse mě nepřestává udivovat. Tak dokonale mimo….
    Přijde mi to, jako kdyby např. v debatě o průběhu včerejšího mače Liverpool-Barcelona někdo umanutě řešil skutečnost, že Messi byl neoholenej.

  34. To bych, Foundry, neřešila… Mně se neoholený chlapi líbí 😀

  35. Ale zajímalo by mně, co jsou ty „české zájmy“ to zas jo….

    Zvlášť když jeden říká, že je v našem ( tedy českém ) zájmu vystoupit z Unie, jiný říká, že je ve stejném zájmu tam setrvat a pomoci ji reformovat a třetí věří na to, že je v tomtéž zájmu ještě větší integrace.

  36. Jinak já české zájmy chápu jako výslednici určité hierarchie – napřed jsou mé osobní zájmy, výslednice zájmů mých, mé manželky a dětí pak dává nějaké zájmy mé rodiny. Výslednice zájmů nějakého množství rodin pak ústí do zájmů obce nebo města, kde tyto rodiny žijí.
    Opět výslednice zájmů souhrnu obcí a měst na nějakém území určuje zájmy jimi tvořeného celku, ať už státu nebo národa.
    Pochopitelně nejdetailnější a nejširší jsou zájmy osobní, dále už se množství společných zájmů v důsledku neustále vytvářených nutných kompromisů zužuje.
    Tuto hierarchii lze extrapolovat až do úrovně kontinentů nebo celé Země.

  37. „Opět výslednice zájmů souhrnu obcí a měst na nějakém území určuje zájmy jimi tvořeného celku, ať už státu nebo národa.“

    OK, ono to tak funguje. Ale pokud je Tvůj zájem menšinový, tak se halt musíš smířit s tím, že tzv. český zájem jako výslednice zájmů všech na nižších úrovních, který by měli hájit naši zástupci v Bruselu, se ti nemusí líbit.

  38. Já s etedy zeptám jinak:
    Představ si, že jsem čerstvě zvolený evropský poslanec. Co mám tedy v tom Bruselu hájit? Jak zní Tvoje zadání?

  40. Aero, proč mají některé Aero 30 vpředu chromovaný nárazník a některé ne?

  41. Dodávali to tak, některé s, jiné bez a k tomu přistupuje lidová tvořivost některých majitelů, kterým se „vlaštovka“ líbí, tak si ji na auto dají.
    Spousta věcí na autech byla výbava na přání (a taky za příplatek). Na cinkáčích třeba elektrické blinkry nebo elektrický stěrač.

  43. Zpátečníku, jestliže české národní zájmy jsou jasné, tak je zjev. Dej při tom pozor aby ses neutopil v českých a národních. Ty nutno před tím definovat než budeš pokračovat v rozporostírání hlubokomyslných úvah o zájmech.
    A nezkoušej na mě taktiku jako na náčelníka lidožravců naivně se tázajícího „co je to muzeum“.

  44. Karle, kdybys cinkáč vybavil přídavných elektromotorem, v potřebném výkonu jsou dost malé, do elektroskůtrů, akumulátory do prostoru nouzového sedadla a do stylového přívěsného vozíku. Kdybys tu štreku dal na jeden zátah a jedno nabití střídaje se se spolujezdcem, byla by to světová sranda jak bys s tím historickým vehiklem, na kterém by nový byl jen elektromotor a baterky, pokořil Teslu.

  45. “ to bych tam cinkáčem dorazil pohodlněji. “

    Tuhle říkali, jaký úžasný výhody budu mít majitelé elektromobilů. Například parkování zdarma a slevy na daních a co já vím…

    Jenže ona jaksi chybí infrastruktura… Dokud nenabiju stejně rychle a pohodlně jako natankuju a nedojedu na jedno nabití stejně daleko jako na plnou nádrž, tak je pro mně pořád auto na benzin výhodnější.

  46. Celou záležitost elektromobilů lze shrnout do „baterky s velkou kapacitou a životností a jak je rychle nabít.“ Samořiditelný cirkus a další vymyšlenosti jsou jen k odpoutání pozornosti, že to hlavní pořád ještě není jak by bylo třeba. Tak to balejí do „samořiditelnosti“.

  47. maYdo, jaké je zadání? Asi něco jako hrabě Staufenberg, Akorát ve velkém a úspěšněji.

  48. Elektrokolo
    jsem viděl poprvé někdy kolem roku 1955. Jezdil na něm nějaký zarostlý děda po Ostravě. Převod z elektromotoru (asi z tanku nebo letadla) řetězem na zadní kolo, ovlládání na řídítkách (dvoustupňové), za kolem tahal dvoukolák s akumulátory. Olověnými, pochopitelně.
    Když jsem to s odstupem let počítal, tak asi tou třicítkou mohl dojet těch 150 – 200 km. Protože pojížděl jenom po městě asi nemusel tak často nabíjet. Na bateriích měl překližkový plát a na něm vozil nákupy.

    Když jsem si do penze chtěl pořídit elekrokolo na dojíždění na chalupu, nebylo nic, co by mě bez dobíjení odvezlo těch 100 km. Tedy – pokud jsem nechtěl koupit trojitou baterku a dát za ten těžký vehikl skoro 80 000.- . Ano, motorek v náboji kola, celkem o dost hezčí, ale za 55 let se užitná hodnota nezvedla. Loni jsem si říkal, že by to dojíždění mohl zvládnout elekromobilek. Malý, jen taková sranda pro dva, který bych mohl nechat stát na ulici. Nemohl. Ujede sice 150 km skoro padesátkou, ale cena skoro čtvrt melounu. Tohle ujede i moje koloběžka s motorkem HONDA 37,5 ccm, v průměru 35 – 40 km/hod. a spotřebou 1,2 litru. Zpátky je spotřeba menší. Nevýhoda – neodpružené zadní kolo. Zadek za ty tři hodiny dost trpí. Pak ovšem Babiška udělil důchodcům 75% slevy, cesta autobusem je za necelých 30 Kč, k autobusu to mám 6 minut, od autobusu k chalupě asi 15. No – nekup to! A neprší na mě.
    Takže elektromobilita je zatím bohužel zbožné přání nebo zábava pro movitější, nic pro život.
    A to jsem od dětství elektro nadšenec… [;>/

  50. Dobré ráno,

    PeSi, to není nic nového. Jako typický eurohujer a dobroser se projevuje Svěrák už léta.
    Čím jsem starší, tím víc považuju jakékoliv přesvědčování, jak by měli lidi volit za projev arogance.
    Kdo dal komukoliv právo požadovat po jiných, aby volili podle jeho zájmů a ne podle svých vlastních?

Komentáře nejsou povoleny.