aneb: „ Čím více poznávám lidi, tím více miluji svého psa“ (anglické přísloví)
Westík
Když jsem byla opětovně vyzvána, abych splnila svou úvodníkářskou povinnost vůči tomuto webu, pomyslela jsem si, že to bude snadná práce; dám si skleničku něčeho na povzbuzení, sednu si k počítači a ….myšlenky se honí v hlavě … jedna navodí jistý druh představ a druhá ho zažene… myšlenka za myšlenkou se souká z lůna mozku jako babí léto, které poletuje v klidném vzduchu a zatřpytí se v paprsku představ … a bude to: stačí jen pohybovat prsty po klávesnici ….
Tak to byla má představa .
Docela to šlo, až po ten sed u klávesnice . Avšak místo těch „honících se myšlenek“ o vznešených tématech mne napadaly jen samé blbosti a la :“ kde se znovu objednám na operaci kolena, když zkolabuje zdravotnictví na Vysočině“ nebo „je demokracie vhodnou formou vlády při rovném volební právu“ příp. „jakou máme vlastně demokracii „; no vidíte , samé hlouposti !
Když jsem takto ždímala svůj mozek ve snaze vyplodit nějaké rozumné téma, ozval se ve vedlejší místnosti podezřelý zvuk, který signalizoval, že náš pes Black Jack zase provádí nějakou nepřístojnost. Samozřejmě: zmocnil se mé kabelky, vytáhl peněženku a opatrně (aby ji nepoškodil) tahal z ní pětistovku, aby si ji( jako obvykle) zastrčil do svého košíku pod deku !
A tak mne napadlo, že namísto každodenních jobovek, které si ostatně každý může přečíst na internetu a které po přečtení vedou ke zhoršení nálady na celý den, se svěřím se svými zkušenostmi se psy.
Předpokládám, že všichni víte, že pes je domestikované zvíře už od pradávna, a že je to „nejlepší přítel člověka „.
Já jsem to alespoň věděla už od útlého dětství a proto každý pes, kterého jsem potkala na ulici, byl můj přítel . Nikdy jsem však žádného vlastního psa doma neměla do doby, než si ho vyžebral můj tehdy sedmiletý syn; a tak Black Jack, o kterém byla výše řeč, je už náš třetí pes .
Mohu tedy s jistou hrdostí stanovit obecná pravidla pro výchovu psa, ke kterým jsem se během těch let dopracovala a která jsou tak neměnná jako přírodní úkaz :
1.pes nesmí do domu
2.dobře, pes smí do domu, ale nesmí se otírat o nábytek
3.pes smí jen ke starému nábytku
4.tak dobře, pes smí tedy na pohovku, ale nesmí do postele
6.OK, pes smí do postele, ale jen když se mu to dovolí
7.pes smí do postele, kdy ho to napadne, ale ne pod pokrývku
8.pes smí pod pokrývku pouze tehdy, je-li pozván
9.pes smí spát pod pokrývkou každou noc
10.lidé se musí psa dovolit, chtějí-li s ním pod pokrývku
11. v noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes
12.dobrá, tak tedy budeme mít dva psy, ale nikdy víc
13.no …. (pokračování od bodu 4.)
Samozřejmě: nepodstatné detaily jsou dány plemenem, které jsme si vybrali a individuálními vlastnostmi těchto našich přátel .
Tak naším prvním psem byl drsnosrstý foxteriér, zvaný Bobík : jeho prvním počinem byl výběr jedné zásuvky v psacím stole mé kanceláře a označkování bot mého šéfa .I ve svém dalším životě se projevoval jako nevšední a zajímavý tvor: jen za první měsíc svého pobytu stačil zlikvidovat mé zvláště oblíbené (a drahé) italské střevíce, rohož a záclony, honit mne kilometry po městě a jeho obzvláštní zálibou bylo válet se v blátě .Avšak specifikem tohoto plemene, tedy i našeho Bobíka, byl „lov“ na kočky. Tedy, ne že by v místě našeho bydliště byl koček nadbytek, ale přesto nějaká ta kočičí „smečka“ by se dala dohromady; jejím vůdcem byl obrovský zrzavý kocour , na jehož skalpu měl Bobík mimořádný zájem. Jednoho dne kráčel zmíněný kocour důstojným krokem kolem našeho domu, což tedy byla ona kýžená příležitost pro Bobíka; vrhnul se statečně vpřed, a oba skončili skryti za popelnicemi; z tohoto úkrytu se záhy ozval zoufalý řev – jakoby vraždili neviňátka .Co se tam dělo, nevím, ale od té doby náš Bobík při jakémkoliv střetu s kočkou hrdinně odvracel oči a předstíral, že kočky neexistují.
Dožil se 14 let, a jistě skončil v psím nebi, kde se oddává oněm požitkům, které tak barvitě vylíčil K.Čapek ve své knize „Dášenka čili život štěněte“.
Dalšího psa jsem si pořídila v době, kdy jsem se chystala na převratnou změnu svého života, tedy ukončení pracovní aktivity a na odchod z rušného života velkého města na venkov, mezi mně naprosto cizí lidi s odlišnou mentalitou a způsobem života. Po důkladném přezkoumání „Velké knihy psů“ jsem si vybrala amerického kokršpaněla. Musím přiznat, že to byl ideální výběr. Můj bíločerný Westglenn z Nového Parku (zvaný Westík) byl mnoho let mým kamarádem a utěšitelem, když jsem se cítila osamělá, společníkem na dlouhých výletech po Vysočině i v Rugby baru v Praze, kde jsme pravidelně každých 14 dní „zakotvili“ po úklidu bytu mého syna. Dokonce stal se tam něco jako VIP : sedával na stoličce u baru, kde pro něj majitel připravil misku s perníčky a šlehačkou, rozdělil se o svačinu s personálem (tedy o svačinu toho personálu), sem tam projevil přízeň nějakému místnímu hostu tím, že se nechal pozvat na večeři .
Stejně tak byl oblíbený v našem novém domicilu a to přesto, že si vzpomněl na své původní lovecké povolání a s oblibou zbavoval místní slepice peří .
Jak šla léta, své lovecké řemeslo postupně opouštěl a stejně vehementně se věnoval kariéře gaučového psa.
Bohužel, nemoc nechodí jen po lidech, ale i po psech a tak náš Westík ukončil svou životní pouť ve svých 10 létech .Pořád se mně po něm stýská…
Ještě neoschly slzy po Westíkovi v domě smutku a už jsme sháněli nahradníka na jeho místo. A tak máme Black Jacka Bohemia Black Diamond.
Přestože je to stejné psí plemeno, nemohl být snad větší rozdíl mezi Westíkem a Blackem a to nejenom v barvě srstí.
Westík byl po otci stoprocentní Američan, po mateřské lini však Dán jako poleno; postavou něco jako kokří Schwarzenegger, tlapy jako lev, nohy jako slon, hruď jako zápasník sumo, povahou klidný, rozvážný, se smyslem pro humor.
Black je zcela něco jiného: jeho rodokmen lze charakterizovat jako „ každý pes jiná ves“; je to drobný bláznivý rarášek , u něhož nikdy nemůžete předvídat, co zas provede.
Ale je to také začínající hvězda psího showbyznysu. Chovatelce jsme neprozřetelně přislíbili, že splníme její požadavek, totiž že Black je určený přednostně pro výstavy a chov; to jsme si dali ! Poměrně krátce po jeho aklimatizaci u nás na vesnici jsme byli vyzváni, abychom Blacka předvedli na prestižní klubové výstavě . Netušíce nic zlého jsme si zapůjčili přenosku a vypravili se do „jámy lvové“, tedy na výstaviště v Praze. Ocitli jsme se v něčem, co lze stručně charakterizovat jako blázinec spojený s kadeřnickým salónem : tisíce psů (od velikosti vzrostlého telete po psí miniatury ), každý opečováván kartáčem, hřebenem, mašličkami, kondicionéry …. připadali jsme si v tom jako venkovští čoklíci, kteří se omylem ocitli na čajovém dýchánku v lepší společnosti .
No, mohlo to dopadnou i hůře….jestli si člověk zvykne i na šibenici, proč by si pes neměl zvyknout na „světla ramp“?
Dnes už má Black za sebou úspěšné vykročení za titulem „champion“ jako jeho předci, a my doma jsme si zvykli, že pro boty, ponožky, kapesníky a peníze chodíme do jeho košíku ….
A byla nadnesena otázka kamaráda pro Blacka, tedy dalšího psa ….Hospodine, opatruj mne !
„Hele, Blacku, co to tam zase vyvádíš ?! „
2 martin – navíc – „to deal with somebody“ může také znamenat (ve světle ne tak dávné historie) „konečné řešení“ – tedy např. odsun do koncentráku… Nebo do Gulagu, abych nezmiňoval jen jednu stranu. Promiň, ale když čtu „we must deal with (objekt)“, vychází mi z toho, že ten objekt do toho vlastně nemá co kecat. Něco jako „Čech konec konců musí pochopit, že nemá ve středoevropském prostoru co pohledávat!“ abych citoval dalšího velkého evropského humanistu.
skimici,
pravděpodobně je myšlena okamžitá spotřeba. V Brně je tenhle víkend, co se čoklů týče, úplná trma-vrma. http://www.novinky.cz/koktejl/351490-brno-se-stalo-na-ctyri-dny-psim-centrem-evropy.html
Myslím, že na Zelném trhu vystoupala cena česneku do astronomických výšin.
no nic, Hemingway a Gellhornová na cinemaxu, neviděla jsem
ptakopysku, ještě chvíli a poštvu na tebe Xerxovou, která tě nechá odstřelit za ranního kurvopění. Je tam se svým novým španělským dožákem Garabou! 😀
Dobrý večer,
zahlídla jsem v televizi ve zprávávh něco o nějakém projektu o přispívání dětem na obědy. Že prý rodiče nemají na to,a by dětem platili oběd.
No, ja bych řekla, že když je hluboko do kapsy, tak peníze na obědy by byly jedna z posledních položek, co bych jako výdaj rušila. Stravování ve školní jídelně je docela levný. Takže bych naopak koukala, aby děti chodily do jídelny, kde dostanou polívku a teplý jídlo a pak se dá šetřit na večeři.
ale když o tom, jak nemá na obědy, vykládá načančaná mamina, který evidentně má na šminky a kadeřníka, tak teda nevím….
Jinak výjezd na hory byl skvělej. Nejvyšším vrcholem, který jsme pokořili byla nedaleká chata, kam jsme si odskočili od kejtičky na kafíčko a něco sladkého 🙂
PeSi „deal“ má ještě mnoho dalších významových možností a proto jsem zmínil „právníka“ a ty jsi flekoval „matfyzákem“. Deal?
to deal with someone
Plně se připojuji k PeSovi – v originálech z Wild West to znamenalo, že si to dotyčný s ním natrvalo vyřídil štěknutím koltu
myslím, že co řekne právník by nemělo být považováon za definitivní, nastanou ehm nové okolnosti …
… dnes již není třeba ani koltu.
maslíš, že to zvládne právník? 🙂
quivisi, zatím nikdo z diskutujících nepopřel moji interpretaci konkrétního anglického výrazu, jen přinesl svoji interpretaci. Kdo je tady ten „právník“?
… ne, myslím, že dnes už prostě stačí jen to štěknutí 🙂
Stačilo napsat „má to mnoho významů podle aplikace“ a nenaznačovalo by to, že původní komentář je mylný.
quivisi, či komentář je původní?
Otazka se zamítá.
navrhuji to osobní sekání o víkendu zkusit vynechat.
taky mi trochu vyrazilo dech to napadnutí brouka, asi když chybí Jirka ppa, není do koho dloubat 😀
(1302) no, ptakopysku, vždyť jsem Vám v úvodníku popisovala pocit, kdy jsme se s naším Blackem Jackem (tehdy ještě štěnětem) ocitli poprvé na mezinárodní výstavě psů (ale to bylo v Praze na výstavišti)- prostě blázinec spojený s kadeřnickým salónem 🙂 Naštěstí pro nás, všechny další výstavy (vč.Brna) místo nás absolvovala chovatelka našeho psa, takže jsme si přijeli vyzvednout našeho šampióna a Národního vítěze vždycky AŽ PO SKONČENÍ VÝSTAVY, takže jsme tomu hlavnímu šílení se vyhnuli; prchali jsme odtamtud s naším psem, až se z naší Mazdy prášilo 🙂 Obávám se, že už na další kola tohoto psího showbyznysu (Grandšampion, Interšampion) by nás už nikdo nedostal ani heverem 🙂
Divano,
dloubnul první brouk, když zaobaleně prohlásil blíže neurčený, ale větší než malý počet zdejších diskutérů za bolševiky 🙂
No a některým to vadilo .
divano, návrh se zamítá 🙂
Ale vážně, myslel jsem si, bláhově, že Dušanova angličtina a skimicovy jazykové výlety mi můžou vylepšit moji English. Proto jsem polemizoval s PeSem, který je taky zběhlý praktik.
Úplně souhlasím s divanou.
Psát o víkendu “ ti lide, kteri maji to bolsevicke smysleni zazranej pod kuzi jak starou spinu.
Jak muzem ostatne dnes a denne sledovat napriklad na tomto blogu.“ by se tady nemělo.
Halladine, tak dobře 😀
Ano, taky mi lehce vyrazilo dech, proc ta osoba (?) ma puzení tady po takové době zase nekteré lidi povýšeně přímo schobrunnsky poučit o tom, co si maj myslet, jinak jsou bolševici .
Počítám, ze ho přepadla myslénka, ze musí zastoupit nepritomné……
Zajímavé puzení.
1318 kolik z mistnich k vam pripojil pripojil ? 🙂
jsem to ve vyjadreni brouka nepoznal.
ve vyjadreni k broukovi ano ale to nebylo prirazeni brouka – to se radili dotycni
(1274) Ne, v tom máš přede mnou náskok.
(1305) Já to neviděl, jen zaslechl při jiné činnosti. Takže nemohu posoudit, zda tu „načančanou“ neměly „na triku“ televizní maskérky.
martine TT, místo osvěty se tu z toho stalo bojiště.
(1300) ta spotřeba záleží na velikosti psa ; abyste se cítil zasycen,po odstranění jeho loken byste k večeři potřeboval 1 a půl kokršpaněla …. 😕
(1318) Neprohlásil. Ale někdo to tak asi pochopil (potrefená husa, husák).
… brouka vždycky nějak minu 🙁 Naposledy to bylo s nějakým akordem už nevím jakým co mi připadl absurdní v daném kontextu. Co s ním furt máte? Škoda že tu není. Idem ostatní …
2 simon klein ad 1322:
„Co ta Viktorka dneska u toho splavu tolik ječí?“
„Inu to víš, svrbí ji. A to je horší, než podebraná pata!“
1319 Martine TT
ad “ Dušanova angličtina a skimicovy jazykové výlety“
Sám bych to lépe nepopsal. Neumím totiž pořádně ani česky (díky Rputi za občasnou pomoc) a proto se vrhám do jiných prostorů. Něco jako když se ti do něčeho nechce, najdeš si padesát náhradních prací než to otevřeš a vyřešíš.
Detroit ve snaze získat nějaké finance uspořádal veřejnou aukci 6000 zadlužených nemovitostí. Jde většinou o pozemky s opuštěnými nebo zřícenými domy, které musejí být do šesti měsíců asanovány. Zdálo se, že nakonec pozemky propadnou městu, které nemá žádné prostředky na jakoukoliv realistickou revitalizaci. A přece se našel kupec. Anonymní zájemce nabídl za všech 6000 nemovitostí 3.2 milionu dollarů. Za většinů poemků zaplatil 500 dollarů, trochu vyšší cena byla za asi 1000 obyvatelných domů. Kdo je kupec se neví, ani jaké má záměry s nabytou plochou. je však potěšující, že podnikavost akceptující poměrně vysoké riziko neúspěchu ještě v Americe nevymizela.
1331
Jen aby to nebyl nějakej Rus nebo Číňan 😀
deal1 (děl) v. dealt (delt), dealing, deals. —tr. I.To give to someone as his share: apportion. 2. To distribute or pass out among several people. 3. To administer; deliver (a blow, for example). 4. Card Games. a. To distribute (playing cards) among players. b. To give (a specific card) to a player while so distributing. —intr. 1. To be occupied or concerned; treat. Ušed with in or with: a book dealing with the Middle Ages.
2. To behave in a specified way toward another or others; háve transactions. Ušed with with: deal honestly with competitors.
3. To také action. Ušed with with: The committee will deal with this complaint. 4. To do business; to trade: dealing in diamonds.
5. Card Games. To distribute playing cards. —See Synonyms at distribute. —n. 1. The act or a round of apportioning or dis¬tributing. 2. Card Games. a. The distribution of the playing cards. b. The cards so distributed; a hand. c. The right or turn of a player to distribute the cards. d. The playing of one hand.
3. Informal. An indefinite quantity, extent. or degree; a great deal of experience. 4. An agreement arranged secretly, as in business or politics. 5. Informal. Any agreement or business transaction. 6. Informal. A bargain or favorable sále. 7. In¬formal. Treatment received; especially as the result of an agree¬ment. 8. Slang. An important issue: make a big deal out of nothing. 9. A program, such as a political platform, that olfers some specified treatment for those participating: Trumans Fair Deal. [Middle English delen, Old English dx/an, to divide, distribute. See dail- in Appendix.*]
potvrzeno 1313
Nikdo, kromě Rputi nereagoval na Danin dotaz. Tak to zkusím. Před mnoho lety, jsem se dostala do základní školy, která, byť státní, praktikovala hodně prvků škol Montessori.
Je fakt, že děti vypadaly spokojeně, do ředitelny si chodily s panem ředitelem popovídat beze strachu a napětí a dobrovolně, pokud něco chtěly. Hodně mi ale vadilo, že o velké přestávce při svačině byly děti nabádány, aby se dělily s kamarády o svačiny a to tak, že jim dají kousnout. A to nevím, co ještě dalšího si učitelé vymýšleli.
A ostatní ředitelé běžných škol si stěžovali, že pokud k nim dítě v průběhu docházky do ZŠ přejde, tak jsou problémy, protože spoustu věcí neznají.
Mně moc nesedí to, že si takhle malé děti vybírají, co se chtějí nebo nechtějí učit. Jsou základy, ketré se dítě naučit musí, aby později mělo na čem stavět.
divano, bojiště předpokládá nepřítele. Argument – „on si začal“ jsem slyšel prvně už ve školce a můj otec na něj neslyšel. To mi zůstalo. Broukovo označení „bolševik“ mi zahrnuje, v kontextu, ty, co mají vždycky pravdu a poslední slovo.
Ještě, že je zítra neděle – měl jsem tenhle týden nabitý pracovně a navíc ještě přes 2000 km za volantem. Zítra ještě dodělám DPH (termín připadl na sobotu) a začnu dlabat dýně.
kristo, dobře, že si někdo všimnul. Maminky z toho článku jsou jistě spokojené, ale počkal bych si na výsledky těch dětí.
Zdá se mi, nemám to nijak potvrzeno, že obliba Montessori škol tady upadá. Aspoň u nás v městě skončila. Už jsem to tady psal, ale ještě to zopakuji. Na FB píše a srovnává americké a české základní školy česko-americká učitelka, která přivezla své dcery na rok do %Cech. Považuji její poznatky za to nejlepší, co na toto téma můžete číst.
https://www.facebook.com/euglena.bradley?fref=browse_search
Dušane
kdo to byl ten Jaylen Ray Fryberg z Marysville?
Nějaký z kmene Tulalip, píšou.
Prý vypadal do poslední chvíle šťastný. Doufám, že se už smaží v pekle.
Prý po něm šla po těch výstřelech nějaká učitelka s holýma rukama. Neuvěřitelné. Má mé sympatie, neuvěřitelná odvaha a lituji, že u sebe učitelé nemusí nosit zbraň jako třeba v Jeruzalému, což jsem na tamnějším školním dvorku viděl na vlatní oči.
Mno, já jsem nereagoval zcela záměrně, nechtěje šlapat v bábovičkách… Konkrétní školu neznám, tak se mohu mýlit… Ovšem, odstranění soutěživosti (kterou považuji za výchovu k samostatnosti) vidím velice skepticky. Stejně tak hodnocení, kdy je žák porovnáván pouze se sebou samým za určité období.
Škola si neklade za cíl připravit žáky na přijímací zkoušky (si překládám do češtiny, že škola nesplňuje základní penzum znalostí a vědomostí, nutných k přijetí na střední školu) – a na co je tedy připravuje? Že jim bude maminka utírat prdel ještě ve čtyřiceti?
AFAIK, život je boj a neustálá soutěž. Jo, možná ty děti budou mít dlouhé a bezstarostné dětství. O to horší je čeká náraz hubou na realitu.
Ale mohu se mýlit – také je otázkou, nakolik je ten článek dílem kreativity dotyčného novináře, PaH-BŽ.
martine, já jsem odeslala dph a ostatní z pilnosti už včera, proto mám teď čas tu lelkovat, jen to není nijak radostné..spíš taková skoro tryzna..
Jo, pardon – novinářky. Tím hůře…
Stran nastalé diskuze doporučují si přečíst její výchozí impuls – 1024. Účastnit se této diskuze nehodlám, ona trapná expektorace mi za to nestojí.
Co se pak slovesa „to deal“ týče, můj názor vyjádřil celkem přesně PeS.
A jinak připomínám poslední slova filmu The Apartment, kdy Fran Kubelik praví: „Shut up and deal…“
K problému zvanému Ukrajina doporučuji „Dějiny a současnost“ 8/2014, kde je tématem čísla „Ukrajina na cestě 20. stoletím“. Zvláště zajímavé jsou články „Přízrak bloudí dál“ o ukrajinském nacionalismu a „Proč se Rusko před šedesáti lety vzdalo Krymu“. V prvním z nich – podotýkám, že v podstatě proukrajinském – jsou uváděny na pravou míru některé románové příběhy moderních dějin ukrajinsko-polsko-ruských. Tak např. k osobě Stěpana Bandery se dochází k závěru, že jeho význam ať v kladném (ukrajinští nacionalisté) či záporném (SSSR) byl vzhledem ke skutečnosti značně přeceňován. Autorem druhého článku je Mark Kramer, takto ředitel Programu studia studené války na Harvardu. Na základě (za Jelcina) zveřejněných archivních dokumentů dochází k závěru, že šlo o úplatek N.S.Chruščeva ukrajinským komunistům, zvláště pak Olexiji Kyryčenkovi (1. tajemník KS Ukrajiny) kvůli podpoře N.S.Ch. v politbyru. V závěru článku pak upozorňuje autor na to, že hranice Ukrajiny uznalo Rusko nejen v roce 1994 (Budapešť), ale již 1991 (Bělověž). Na druhé straně pak připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 bylo sice jasně nadekretováno shora, nicméně to nemůže být napadnuto, neboť „vše probíhalo podle tehdy platných zákonů“. (Poslední zásada platí asi jednosměrně.) Nějak mne napadá, nakolik by nějaký právní teoretik hodlal na obojí uznání hranic Ukrajiny Ruskem aplikovat zásadu rebus sic stantibus – ale to se snad už nedělá. Smlouvy se přece mění via fait accompli 🙁
Školství u šikmookých (Aziatů) je tvrdé a náročné.
Taky se to projevuje v hospodářských výsledcích těchto azijských zemí.
I římské legie prý šly do perdele , když kterýsi císař ze soucitu povolil sundat brnění.
Ale třeba je to kec, nevím jistě.
Zdravim vas zoufalci ,-)
zas jeden sobotni vecer prozitej na „sumavakovi,ze?
Tak tomu se rika „naplneny zivot“ 😉
Nebudete tomu verit ale nahodou jsem nakouk co frci, a ejhle „brouk“ ….pokud mohu radit ,nechte brouka broukem ,nestoji za to.
Moh bych moh samozrejme vysvetlit jak jsem to s tim bolsevikem myslel, ale obavam se ze o to zde nikdo ani zvlast nestoji.
to ze napisu jednou za cas par veticek a jako certik z krabicky vyskoci Rput, Klein, sumavak,a jak se vsichni ti moji fanousci jmenuji je akorat usmevne,
Kolik je vam let ,pratele? ,-)
Ale abych vam odstranil vrasky z cela…cela vec je docela prosta. Po letech ztravenych ctenim komentaru ruznych Zataraszu, Halladinu, Racku, a dalsich, po nescislnych pokusech o smysluplnou diskuzi, jsem si rek, ze kdyz oni nemaji problem sazet sem ty jejich bolsevicke blaboly, tak ja nemam problem psat co si o tom myslim.
Tak a ted to vite a pokud vam to zao t stoji smele “ do me“ ,-)—protoze „kdyz musis, tak musis!!! ,-)
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3386
zblízka jsem viděla dva sourozence, kteří chodili do waldorfské školy,
ona tu školu vychodila a i dál se v pohodě uplatnila, on se nesžil a musel přejít na normální základku, a nějak dodnes nenašel sám sebe.
Skimici,
v tom Izraeli má každej učitel i učitelka za sebou ZVS, takže asi nehrozí, že by si ustřelili nějakou součást vlastního těla.
To by asi byl leckde jinde problém
(1337) Ty výsledky, to bude asi dost individuální. Když jen tak položím oko na vlastní potomstvo, pak holce by to vyloženě prospívalo a klukovi ne.
(1346) Přísahám na holý pupek, že jsem to přečetl až po napsání (1348). 😛
skimici – tady to je skoro všechno. já to moc nesleduji a nerozebírám…nepřímo to ale souvisí s tím co píše PeS. Kořenem většiny problémů dnešní mladé generace je, že je ani rodina ani škola neučí prohrávat. Pak z nich vyrústají neotrkaní a frustrovaní jedinci zblblí videohramy, pro něž je násilí východiskem jehož dosah si ani pořádně neuvědomují.