Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. KOnčím, šifry neluštím a Happy Feat sem netahej :). Vlasta už má hotovou kyselici, pro vnoučata to do zítřka bude dvakrát ohřívané. Což je ku prospěchu věci.

  2. Martine 😀 jeste ze nejsme manzele, 😀 tam by to lusteni bylo povinne 😀

  3. 449 – už někdo někdo viděl cikána s alergií? Kromě alergie na práci, ale to není zdravotní postižení.

    To etnikum se většinově chová přirozeně ve vztahu k mláďatům a ke stravě. Existuje nějaká korelace?

  4. 442 – nebyl Žlutá Bestie ten Harry Mikota z Tajností žižkovského podsvětí ?

  5. Jirka, kdyby nebylo Jacka Aspirina a Sarky, byl by hary Mi-Kota stale na ziju, pokud to tedy nebyl Pere -Sam…… Nechce se mi to hledat 😀

  6. 452- můj syn byl v mládí dost alergický na plísně a pod. V dospělosti se to zlepšilo, ale stejně nic moc. Jeho žena – něco podobného. Mají dvě dítka – ta nemají naštěstí žádný problém, ale od mala vyrůstají (úmyslně) společně se psem a 1 – 2 kočkami. Kdesi jsem totiž četl, že tam, kde jsou min. 2 druhy zvířat( jeden je prý málo), klesají alergie téměř o polovinu. A také věřím, že přehnaná čistota v útlém mládí dětem spíše škodí – viz případ hnědočechů..To se mně ale prosadit u snachy nepodařilo – je totiž z doktorské rodiny a pračka je nejpoužívanější domácí zařízení

  7. Dpbrý večer,

    „Ano, bufety, které přežijí vyhlášku a hospody, které přežijí EET dokazují, že vyhláška a EET nejsou tak hrozné.

    Stejně tak ti, kteří přežili ebolu dokazují, že ebola není tak hrozná.“

    tož by se dala debata uzavřít s tím, že i ti, co se stravují nezdravě, někdy přežijí a že proto ta nezdravá strava není tak hrozná 😀 😀 😀

  8. při vší uctě k Martinovi, JIrko, nejlepší zelí na světě nakládá můj brácha. 😀

  10. Matzurko,

    paní pidistryně má taky PhD 🙂 Je asi mladší než ty, třeba z toho Mgr ještě Judr.a udělá 🙂
    Tak úplně s tebou nesouhlasím. Pokud se rodiče nestaraj, stát by na to neměl pasivně koukat.

    Ony totiž ty děti nemůžou za to, komu se narodily…..

    Samozřejmě by se neměl motat do výchovy rodičům, co se očividně staraj. A otravovat je.

  11. Alergie jsou záhadné, stejně jako onkologická onemocnění. Měla jsem stejně jako Martin tt v dětství potravinové alergie, co si vzpomínám, pořád jsem měla nohy plné rozškrábaných boláků, na které se lepily punčochy, hrůza. Kopřivka zmizela, když se mi narodily děti, aby se v dramatičtější podobě vrátila po přechodu. Lidská imunita je stále neprobádaná jako oceán.

  12. Baubo, máte jistě mnohem více zkušeností, než já, laik. Chtěl jsem svým příspěvkem upozornit na to, že zdánlivě narůstá počet alergií a alergenů, ale buď jsou lidé choulostivější nebo detekce pokročilejší.

    Opět z vlastní zkušenosti, protože jiné nemám, připojím příběh mého vnuka. Před každou návštěvou u nás, prarodičů, jsme byli matkou varováni, že Martínek je alergik a co všechno nemůže. Mezi jinými to byly také mléčné výrobky. Jako surový dědeček jsem mu hned první den dal ovoce s jogurtem a na zapití mléko. V průběhu dalších dní sýry, tvarohové bábovky i tvarohové knedlíky. Bez potíží, naopak protože to doma neměl, tak byl šťastný (tehdy, vzhledem k věku, ještě beze slov).
    Když jsem se ptal snachy, jak přišla na jeho alergii, tak mi řekla, že to vyplynulo z návštěvy u lékaře a rozboru protilátek v krvi.

    A tak to funguje už devět let. V Brně je alergik a nesmí, na Valašsku je zdravé dítě, které může všechno a bez problémů.

  13. 2 martin – náhodou, ta grilovaná zelenina u vás mi moc chutnala…

  15. já měla alergii na acylpyrin. Prý je to typický pro určitý typ asmatu. Bez acylpirynu se dá přežít. Třeba mně taky časem přešla, ale zkoušet to nebudu, když jsem si ho vzala naposledy, cca před 40 lety, málem jsem se udusila.

    Jedno z dětí se kdysi osypalo po nějakém ovocném produktu, už nevím, co to bylo. Objevilo se to jen jednou. VYrážka tvořila izolované ostrůvky puchýřků, opravdu jako když šlehnete kopřivou. A ty ostrůvky se stěhovaly – mizely a objevovaly se jinde, třeba během půl hodiny. Po cca půl dne zmizely poslední a nové se neobjevily.

  16. 2 martin ad 452 – já prosím… Ale vzhledem k tomu, že to jsou neobyčejně pracovití manželé a dokonce mají uklízecí firmu, tak to asi nejsou typický cikáni. Ale tam to byla přímo směs alergií a přes svého spřáteleného jasnovidce v Motole jsem jim zařizoval extra péči (kdy jsem se za ně osobně zaručil – a ne jen jednou). Naštěstí onen jasnovidec umí a podařilo se mu tu alergii zkrotit. Pomohla jakási autovakcinace…

  19. No, jestlipak máte uzavřené pojištění domácnosti?
    http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/181321-konec-nasi-planety-srazi-se-s-mesicem-a-bude-to-velkolepe-vysvetluje-vedec/
    65 biliónů let uteče jako voda a pak si budete pozdě bycha honit, že jste se měli dát včas pojistit… Já sice nevím, co bude zítra odpoledne, ale tahle zpráva mě silně zneklidnila… Nějak se s tím budu muset duševně vyrovnat… Rosa z Tullamore dělá s duševní rovnováhou učiněné zázraky…

  21. Zpátečníku – 387, Schumachere – 416. Věru zajímavé úvahy (bez ironie).
    Nabídnu ale jinou odpověď na otázku, zdali je duševní vlastnictví
    nutným předpokladem technického (a jiného) pokroku.
    https://mises.org/library/james-watt-monopolist
    Česky to bohužel není. Je to jeden z prvních patentů – parni stroj Jamese Watta.
    Patent byl udělen roku 1769 až do roku 1800 (jistý Burke v parlamentu horlil proti).
    Zkrátím k závěru: Je mimo jakoukoliv pochybnost, že ten udělený patent o zhruba 35 let
    zpozdil průmyslovou revoluci v Anglii (všichni ostatní, kteří např. postavili lepší stroje, tvořili „do šuplíku“ a MUSELI čekat, až patent vyprší.
    To je jen příklad.
    Patent mě jako vlastníku uděluje výhradní práva k nakládání s produktem (dílo, vynález), který jsem Vám prodal. Něco podobného uplatňovali na své produkty středověcí řemeslníci, (napříkladm k drátěným košilím ale i k řadě jiných řemeslných výrobků). Proč to dělali? Odpověď je myslím zjevná. Protože mohli (žádná konkurence, ojedinělost). Tato jejich schopnost byla smetena rozvojem řemesel a definitivně pohřbena průmyslovou revolucí. Jsem přesvědčen, že že podobná schopnost vynálezců , skladatelů atd. bude v budoucnu smetena rovněž. Možná už to začíná via internet např. Zároveň souhlasím se Schumacherem, že změnu není možno udělat ze dne na den. Náznaky ale již jsou vidět – snaha o zkrácení doby platnosti duševního vlastnictví. Bude to dlouho trvat , budou se tvrdě bránit a zaklínat se „všeobecným dobrem“ a podobnými pojmy, ale je to nevyhnutelné, stejně jako u těch řemeslníků. A starost o to, že nemají „obchodní model“ je přeskakování o mnoho času dopředu. Budou si ho must najít, tak jako si ho našli výrobci židlí. Zatím ovšem je, z důvodu ne úplně jasného, výroba židlí považována za podřadnou záležitost zashluhující tak akorát zdanění a regulaci. Psaní písniček je proti tomu považováno za vyšší „éterickou“ záležitost, zasluhující tak velkou podporu, že dokonce žádný obchodní model mít nemusí a nepotřebují ho.

  22. k dusevnimu vlastnictvi bych nepresne napsal dve vyjadreni ktere mne kdysi nekde zaujala

    – “ zapad ktery nam ukradl porcelan, hedvabi … ted najednou chce abychom my dodrzovali jejich dusevni vlastnictvi .“

    – “ za autorska prava nejvice bojuji spolecnosti ze zapadu USA. Presne ty ktere na zapad utikala z vychodu aby nemusela brat ohled na autorska prava kdyz na vychode uz byla snaha o jejich dodrzovani “

    nebo nejak podobne jsemn to cetl

  23. Nevím, jak to mohlo zpozdit průmyslovou revoluci – Wattův parní stroj právě průmyslovou revoluci začal. Watt udělal svými vynálezy z parního stroje použitelnou věc. Jeho patenty byly vylepšením některých součástí parního stroje, či doplněním parního stroje a části, které dosud nebyly.

  24. Halle,
    na pomoc potřebným je tu charita, nikoliv ministryně školství.
    K danému tématu – Howgh !

  25. K autorským právům/patentům bych jen podotkl, že máme patentováno několik řešení rozkládacích mechanismů. Protože je to v Německu zvykem. Firmě to spíš škodí.

  26. 473

    Matzurko,

    charita, prováděná jistými veřejně prospěšnými organizacemi, z většiny stejně financovanými státem je pro mě sprosté slovo.

  27. charita – i když si to Halladin nemůže přečíst – je dobrovolná pomoc potřebným. A slušný člověk se tím nevytahuje.

  28. halladine-472- opravdu zpozdil. Je třeba ten odkaz přečíst. Fakta a čísla hovoří jasně. Ti, co vymysleli lepší stroje než Watt je 30 let nesměli použít. Rozmach nastal okamžitě po vypršení patentu.

  29. Dobré zas ráno… Všem, co hodlají dnes kroutit volantem – bacha, dělají se docela hnusný a hustý mlhy…

  31. Proč křesťané volili D.Trumpa?
    O tomhle spektu naše media mlčí!

    …Už skoro celé desetiletí se na křesťany bez ustání sypou útoky z nejvyšších vládních míst. Obama chce donutit křesťanské církve a školy k přijetí nejradikálnější a nejnovější verze genderové ideologie a je ochoten v tom podniknout exekuční kroky, jen aby ty méně osvícené přiměl k tomu, že se zařadí do stáda. Obavy křesťanů se okamžitě zavrhují coby „transfobie”.

    Mezitím Hillary Clintonová na jednom mítinku informovala publikum, že v některých bodech budou křesťané muset svoji víru změnit. A teď křesťané u večeře diskutují o tom, co dělat, když jim budou vnuceny pro ně nepřijatelné učební osnovy. Jejich vlastní vláda totiž stále více prohlašuje, že křesťanští rodiče jsou příliš homofobní a příliš plni nenávisti, než aby mohli vyučovat své vlastní děti. Dokážete pochopit, jak matky a otce děsí vyhlídka, že jim současní mocní chtějí aktivně zabránit v předávání víry vlastním dětem?…
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-proc-krestane-hlasovali-pro-trumpa-d92-/p_zahranici.aspx?c=A170201_213322_p_zahranici_wag

  32. Hm – tak kdopak hodil ty vidle…?

    …Uprostřed spekulací ohledně dalšího postupu Bílého domu vůči Rusku, vzhledem k Trumpově chvále na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina během volební kampaně a příslibům zlepšení vztahů, dala Haleyová najevo, že sankce jen tak brzy neskončí.

    „Východní Ukrajina samozřejmě není jedinou částí země trpící kvůli agresivním krokům Ruska. Spojené státy nadále odsuzují ruskou okupaci Krymu a vyzývají k jejímu okamžitému ukončení. Krym je součást Ukrajiny. Sankce, které jsme kvůli Krymu zavedli, budou platit, dokud Ruská federace nevrátí Ukrajině kontrolu nad poloostrovem,“ prohlásila…
    https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/428327-sankce-zustanou-dokud-rusko-nevrati-krym-rekla-zastupkyne-usa-v-osn.html

  33. 480 Rputi
    Dobré a krásné zimní ráno.
    Musím přiznat, že pan Jonathon van Maren se (pokud bude mít zájem, samozřejmě) může zařadit do předlouhého zástupu individuí, co mi můžou políbit p…l 🙂

  34. Fujtajbl poránu,
    na Podblanicku jasno, bezvětří, mínus čtyři stupně Celaskona. A takisto je hmlisto. Je to mlha unijní, neboť čím více na východ, tím méně mlhy.

  35. 482 skimici,
    pokud jste nabyl dojmu, že je to ode mne propaganda křesťanství, nabyl jste takříkajíc blbě! 🙂
    Jen si tak myslím, že pokud máme pochopit „proč Trump“, tenhle aspekt do něj neoddělitelně patří. Nemáme tady ani tuchy, že v Americe je/byla tendence křesťanství utiskovat!
    A taky to velmi dobře vysvětluje, proč osud křesťanů v muslimských zemích nikoho na Západě moc nevzrušoval.

  36. 470 – Oteplovači, děkuji za zajímavý námět; bohužel teď nemám dost času se mu podrobněji věnovat. Samozřejmě jsem měl matné povědomí např. o tom, že všelijaká bizarní řešení, která znám z výkresů, nebyla výsledkem nešikovnosti jejich tvůrců, domněle snad podobných šíleným vynálezcům ze Zemanových filmů, nýbrž potřeby obejít patentovanou ojnici. Ale detaily neznám, a kdybych si měl udělat nezávislou rešerši, zabralo by mi to nejméně dny, což si teď nemohu dovolit.

    (Možná jsem zde kdysi sám uváděl příklad kalkulátoru, kde pro operaci násobení či dělení, zapomněl jsem kterou, sloužila dvě tlačítka, naštěstí velmi prakticky umístěná těsně vedle sebe, takže vypadala skoro jako jediné tlačítko rozříznuté vejpůl: Obcházel se tím patent konkurence, který chránil ono násobení či dělení, prováděné jediným tlačítkem. Není tedy myslím nijak třeba mi vysvětlovat, že patentová ochrana má náklady na všech stranách; ostatně to sám zmiňuji v příspěfku 8.)

    Teď bohužel jsem z časových důvodů nucen zůstat na úrovni pustě dojmologické. Nicméně ještě než jsem si přečetl odkaz (https://mises.org/library/james-watt-monopolist), měl jsem určité výhrady, které nejprve trošku uvedu, a pak doložím tím, co jsem se tam dočetl. Totiž, krom mnoha jiných (často implicitních) předpokladů zahrnuje učení libertariánské také tyto dva:

    1) Na rozdíl od ideologie komunismu, předpokládající, že lidé budou většinou jednat iracionálně, tj. proti svým zájmům (a zbylou menšinu nutno revolučními metodami k iracionalitě donutit, nebo ji zlikvidovat), liberalismus víceméně předpokládá nejen, že lidé hájí své zájmy, ale že tak navíc činí racionálně. (Tedy, oni to libertariáni vždycky neberou doslova takhle, ale vycházejí z tichého přesvědčení, že rozdíl vůči optimu, vznikající nedostatečnou racionalitou, je zanedbatelný.)

    2) Dalším jeho předpokladem je, že bez vnějšího donucování se spontánně vytvoří rovnováha (která je už jaksi z toho titulu optimální); jenže délka té cesty k rovnovážnému bodu se příliš neuvažuje, a její náklady také ne. Tím méně se bere v úvahu, že než se nějaká rovnováha ustálí, prostředí, jemuž se přizpůsobovala, mezitím už může vypadat dost jinak.

    Takže tedy, dříve než jsem si odkaz přečetl, mne hned jako první napadla celkem samozřejmá námitka, a věty jako

    (…) although developed earlier these innovations were kept idle until the Boulton and Watt patent expired (…)

    (…) But the existence of a patent forced him to contrive an alternative less-efficient mechanical device (…)

    mi pak ukázaly, že byla plně na místě: Proč se nedohodli? Jestliže měli lepší řešení než Watt, znamená to, že uměli zlepšit jím dosažený poměr mezi užitnou hodnotou a výrobní cenou parního stroje. I kdyby jim Wattovy patenty bránily prodat toto řešení přímo uživatelům parních strojů, proč jej za vzájemně výhodnou cenu neprodali jemu?

    Jinak tedy Wattův patent, přesněji řečeno patent jemu udělený, jsem nikdy nečetl, ale možná byl formulován dost divoce, a rozhodně se od dnešní podoby patentového práva lišil značně a po mnoha stránkách. K tomu, co píšete – Je mimo jakoukoliv pochybnost, že ten udělený patent o zhruba 35 let zpozdil průmyslovou revoluci v Anglii – bych proto teď asi jen poznamenal: Málo průkazné.

    Doufám, že se k tématu budu moci vrátit, možná o weekendu. Avšak momentálně do toho víc času investovati nemohu.

  37. Oteplovači,

    Watt a ten jeho bohatej továrník začali ve velkém vyrábět stroje až po uplynutí patentu, kdy už konkurence mohla. Do té doby nechávali vyrábět součásti subdodavatelům a jen je montovali. Je docela možné, že až ty licenční poplatky jim umožnily akumulovat kapitál, a postavit vlastní výrobu.
    Kdyby ty konkurenční stroje byly o moc lepší, museli by tu výrobu naopak po uplynutí patentu zastavit a zkrachovat.
    Ostatně – englickej patent by asi nezabránil konkurentům začít vyrábět stroje v zahraničí. Anebo už tehdy byla mezinárodní patentová ochrana ?Pan Mises měl určitý ideologický názor, nepřátelský patentům.
    Nemyslím, že je objektivní.

    Ostatně – monopolu lze dosáhnout různými způsoby – i bez patentů . Viz případ Mikrosoftu a systému DOS.

  38. 480 – Jojo, Rputi, také jsem si s potěšením přečetl. S dovolením bych tam však vyzdvihl ještě jinou věc: Článek jednoznačně vidí pokroková péelka, tedy pseudoliberály / pravdoláskaře, jakožto škůdce. Sám se na ně takto dívám sice možná ne celých dvacet let, jistě však déle než deset, ale musím říci, že do medií, ani internetových, se takovýchto článků zatím příliš nedostalo.

    Jen houšť! A je namístě postupně přecházet k požadavku na vyvození jejich odpovědnosti.

  39. 487 Zpátečníku,
    potěším Vás! 🙂
    Na FB „je to všeobecně známo“!
    A nejen tam! Jenže vše musí jít postupně. Nejdřív je nutné je zahnat a vyhnat od koryt, neb se drží jak tento košile a „demokraticky běsní“ a hlavně škodí, co jen mohou! Ještě to bude fuška!

  40. Dobré ráno,

    skimici, ten pán je možná křesťanský fanatik, ale v tomhle případě nejde o křesťanství jako takové. Jde o tlak kruhů, v maerických volbách zaplať Bůh odmítnutých, kteří prosazují věci, které jsou proti srtsti nejen křesťanům. Jde o nesmysle o společných záchodech, vymýšlení x různých pohlaví, vymýšlení nesmyslů, že dítě nemá tatínka a maminku, ale rodiče č. 1 a č.2., vyzdvihování homosexuálů, transexuálů a kdoví čeho na úkor tradiční rodiny.

    Máme to i tady, viz poslední povyk kolem básničky o tom, že holky budou maminkami nebo povyk kolem Pride parade. I v sekulárním česku to jde proti srsti mnoha lidem bez ohledu na víru.

  41. 489 maYdo
    … už se mi do toho nechtělo, ale dobře. Z mého úzce sobeckého hlediska bych si přál, aby se „knihovníci všeho druhu“ vrátili zpět ke kořenům (rukou bych ukázal směrem kde bych tušil Střední Východ“) a ty bitvy si vybojovali tam (pěkně postaru, s nožíky, mečíky a velbloudíky) a netahali to ssebou mimo teritorium.

  42. Et idem jini černokněžníci, jako ekologisti a obecněji socialisti a konstruktivisti a všechny ostatní konfese.

  43. 491

    včetně pravičáků 😀
    když fšechny konfese, tak fšechny. 😀
    Sakra, bude tam těsno 😀

  44. Svobodu vyznání přitom samozřejmě pokládám za prima věc. Něco jako s homosexuálama. Nechť si každý obcuje po svém. Ale nechť se nedotýká mne či mého dítěte a pro sichr nechť nepenetruje ani bublinu okolo mne zhruba vyznačenou dosahem mých neprodloužených končetiny. To je vše. Není to přece nijak složité. A misionáři by se měli pro jistotu sami nějak humánně odpravit již před branami města.

  45. A jak s mesiášema už pár tisíc let ví každý.

  46. Zpátečníku-485 – Nedohodli se, protože Watt nechtěl. Naopak proti nim použil právníky a soud (oni to chtěli obejít). Proč tak jednal, nevím, asi to pro něj mohlo být výhodnější – například mohl prodat 10 strojů za rok s obrovskou marží, nebo 1000 s malou a první varianta mu více vyhovovala. Hlavně ale ty jeho důvody jsou lhostejné a nic nemění na tvrzení, že ten patent na víc než 30 let zabrzdil rozvoj.
    Halladine -486 – vy se toho prostě nezbavíte. Když není argument, tak spustíte „ad hominem“. Střelil jste navíc opět úplně vedle. Ten článek nenapsal Mises :-). A věta, že názor (se kterým nesouhlasíte) je neobjektivní, je argumentační jaderná bomba podle úplně všech pravidel :-)).

  47. 492 Halle
    pro mě za mě i s pravičákama. Pod pravičákem si totiž představím například Jocha.

  48. 488 — Cožpak FB, Rputi. Důležité myslím je, jak to jednoduché zjištění o pravdoláskovním škůdcovství proniká do přiznaného vědomí veřejnosti dále a stává se oficiálnějším, ač k oficiální linii dosud má nesmírně daleko.

    490 — No, nevím, skimici, zda bychom na tom s keltskými, germánskými a praslovanskými bůžky byli dnes lépe…

    To mi ale až tak nevadí; beztak musím (resp. dávno jsem měl) dělat cosi jiného…

  50. V tomhle souhlas, skimici.
    nutno ovšem dodat, že pro překvapivé rozhodnutí amerických křesťanů volit sprosťáka a z hlediska křesťanské morálky přímo satanáše Trumpa byla velmi pravděpodobně ovlivněna právě tím, nakolik jejich osobní bubliny narušovala multikulti politika prezidenta Obamy.

    Ale že by z toho multikulti politici vyvodili nějaký důsledky a poučení, se stejně nedá očekávat. Politik vyvodí vždycky jen ty důsledky, které jsou v souladů v prvé řadě s jeho osobními zájmy, v řadě druhé s jeho ideologickým viděním světa.

    I kdyby šli do kytek, vstanou noví bojovníci, kteří budou vedět, že jejich předchůdci to dělali blbě, ale oni konečně mají ten správněj recept na jinej, lepší svět.

Komentáře nejsou povoleny.