Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  2. Rputi,
    zajímat se, a víc. Vždyť píšu, že to na dceřině škole probíhá už léta – takže se současným migračním boomem to těžko souvisí. Jestli se ta škola v článku připojila nedávno, asi mělo vedení rodičům dát vědět předem, případně je přizvat k náslechu, a vše patřičně vysvětlit. Pokud tak neučinilo, jejich věc.

  3. 692 Dobré ráno
    Foundry – debata se stočila na odsouzení R-U které jsem snad ani nechtěl nějak speciálně bránit. Mě šlo spíše o TGM. Když jsem tvrdil, že teprve on dal termínu „žalář národů“ obsah. Tedy jak demokratický císař naložil s územím které mu shodou mnoha náhod připadlo spravovat. Jirka – ppa potom vhodně připojil poznámku o knize pana Grušy.

  4. Mno, ČSR se těžko mohla RU rovnat v roli žaláře národů, těch národů bylo v R-A mnohem víc.
    A dost jich bylo takových, které buď už měly vlastní stát (Srbové, Italové, Rumuni)
    Anebo na něj aspirovali – Poláci.
    Fakticky byly v R-U setrvačností, ale nic je tam nedrželo.
    Jistěže měla ČR problémy vyplývající z národnostního složení, ale problémy R-U byly násobně větší – především díky národnostní politice Maďarů

  5. Jakekoliv kontakt s jinjma kultarama je velmi obohacujici vec. Zvlast pro decka, protoze jejich rodice maji malo sanci, nekam cestovat a seznamovat se mimo kotlinu. Ostatne z hotelu v hurgade ci na maledivach se o kulture opravdu nic nedozvedi. V podstate se nesetkaji ani mistnima lidma. Oni to rodice v podstate ve vetsine nchteji. Ac zase na tech 98/2. Tak alespon takhle se vetsina potka s cizincema….. On pan L. ma velmi zvlastni nazory, sdili nekdy „konvicskovske“ prisernosti…

  8. Skimici 🙂

    Já nahoře napsal, že Rakousko postupně kráčelo k demokracii a národnostní snášenlivosti.
    To se ovšem Uher netýkalo.

    V Zalitavsku zůstal zakonzervován systém konstituční monarchie jako tomu bylo v roce 1860, kde v Uherském sněmu byla jen polovina poslanců volena ve volbách. Voleb části poslanců se též mohla zúčastnit jen část obyvatelstva, která vykazovala dostatečný majetek, jednalo se především o pozemkové vlastníky. Volební právo se tak až do roku 1918 vztahovalo na přibližně šest procent populace. V roce 1867 to bylo v mezinárodním srovnání ještě přijatelné, ale v pozdějším období se z takového volebního práva stal anachronismus.[7]

    Uherský sněm byl dvoukomorový, přičemž horní komoru (Sněmovna magnátů) tvořili dědiční nevolení členové a dolní pak volení poslanci. Volební systém po celou dobu znevýhodňoval nemaďarské národy, které tvořily přes 50 % populace, protože mezi těmito národy v počátečním období nebylo z historických důvodů tolik dostatečně bohatých osobností. V pozdějším období docházelo v souvislosti se všeobecným nárůstem evropských nacionalistických hnutí též k manipulování s volebními výsledky, jakož i účelovým zákrokům proti přílivu investic, které by vedly k růstu vlivu nemaďarských národů

  9. To jo, třeba taková Tonča s Hančou můžou vyprávět. Teď znají afghánskou kulturu až do detailů, dalo by se říct až intimních.
    Neznám normálního rodiče, který by to svým dětem nechtěl dopřát taky.

  10. 707

    Nakonec bylo počátkem roku 1907 prosazeno všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku, podle kterého se poprvé volilo ve volbách roku 1907. Všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo se týkalo zletilých mužů.[43] [66]

    To bylo velmi, velmi slušné.. S poměry v Uhersku nesrovnatelné.

    Když k tomu přidáš snahy o pomaďaršťování nemaďarských národů……..

  11. Dobré poledne,

    ad EDISON – mně teda ten tatínek připadá poněkud hysterickej. Jak jsem vyrozuměla, tak jde o výměnný program bez zaměření na muslimy. Pokud jde o strach z indoktrinace – de facto svoje děti indoktrinujeme vlastní kulturou neustále, takže pokud rodina funguje, neumím si představit, že by na děcka mělo vliv pár hodin, strávených se studentem z jiné země a jiné kultury.

    Pokud jde o Hanču a Tonču, myslím, že problém nebyl v tom, že by byly indoktrinovány cizí kulturou, ale že o ní naopak nevěděly dost, aby mohly předpokládat, že tohle riziko je dost reálné a zařídit se podle toho.

    „Neznám normálního rodiče, který by to svým dětem nechtěl dopřát taky“
    Tonča a Hanča byly dospělý ženský. Rodiče s jejich vejletem, předpokládám, neměli co do činění.

  12. maYdo,
    asi tak. Taky je něco jiného, i kdyby pozvaný student muslim byl, když pohovoří k dětem hodinu v přítomnosti pedagogů, než co vyvedla ta dvě potoubla.

    Konvička je mírně ujetej, o tom žádná, ale jemu nevadí cizinci an block, jemu vadí islám, zejména ten militantní a prosazující šaríu nade vše.

  13. 710″
    Tak ta Tonča a Hanča mi původně nedošly ( že se jednalo o ty „cestovatelky“) 🙂
    maYdo, dík 😉

  14. 710 maYdo,
    tatínek sice je krapet hysterickej, ale ono se nelze divit. Lidi opravdu moc informací nemají, media krom toho taky a většina normálních lidí zas po článcích o islámu tolik nešmejdí.
    Jak psala Matzurka, viděla bych to spíš na chybu školy, že pořádně neinformovala!
    Jak má ten rodič vědět, že to není třeba Islámská nadace?
    http://ceskoaktualne.cz/2016/05/zpravy-z-domova/je-cas-chranit-nase-deti-podivejte-koho-chteji-vpustit-zakladnich-skol/

  15. MAtzurko, to je víc dítě kontaktem s cizinci „ohroženo“, když třeba vyjede na Erasmus. Nebo ani vyjet nemusí, u dcery na koleji bydlí erasmáků spousta, když jednou na ni zaklepali nějaký údržbáři, radovali se, že aspoň někdo tam mluví česky.

  17. 692 – Zpátečníku, je všem otázkou, jestli by R-U bez českých zemí bylo životaschopné. – To souhlasím, Foundrymane, a ihned poznamenávám, že i naopak v tehdejším ochranářském prostředí českému průmyslu pak dost chyběly východní trhy, o které rozpadem R-U přišel. Jenže Váš argument – tj. že bez českých zemí pro ty zbývající už existence R-U stejně ztratila hospodářský smysl – myslím (plně) nevysvětluje, proč se to rozsypalo tak rychle, tedy během týdnů; ekonomické faktory by se byly projevily až podstatně později, a že by je byl tehdy, tj. v situaci solidního všeobecného chaosu, někdo relevantní předvídal, nemám ničím doložené. (Ale historik ovšem nejsem.)

  19. No tak tedy dobře… Ale když už dlouhé texty, proč ne třeba tento?
    http://www.distance.cz/rocnik-2014/2-cislo/traktat-filosoficko-politicky-o-bruselske-totalite

    V něčem – přesněji řečeno většinou – s ním souhlasím, v něčem ne. Další otázka je, zda potřebuji věci rozebírat tak podrobně. Cítil bych nějaké nutkání polemisovat kupříkladu s ideologií nacismu? Ta byla nejen brutálně šílená a zvrhlá, ale též natolik pábitelská, že bych tím možná spíše pomáhal ji legitimisovat. Nestačí nám samotný axiom zkurvenosti?

    A tadyhle zhruba totéž Fuchs vykládá ve zkratce: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Filozof-Soucasny-Zapad-siri-nevidanou-zkazenost-a-zvracenost-neni-vetsi-zlo-a-obludnost-Rusko-neni-nelidske-325235

    Co dělat? Tak třeba čekat na jejich taktické chyby. Taky je dělají, když například při svém stále drzejším vnucování perverzních receptů tlačí na pilu. Hlavně je však důležité trpělivě a se znalostí věci zpochybňovat. Důsledně diagnostikovat ty filosofické hloubky a zdánlivosti novověku. Demaskovat shnilé kořeny sebevědomí moderních intelektuálů. A také vytrvale informovat okolí o obludnostech, které ideologie levicových liberálů systematicky produkuje.

    (Mnou vyznačené pasáže by teď ovšem měla maYda zkritizovat stejně zásadně a příkře, jako se do nich pustila, když jsem totéž psal sám…)

  20. 716
    Nejvíc chyběly pr§myslu v pohraničních( německých )oblastech, které se vzpamatovávaly z krize podstatně déle a hůř.
    A chyběly nejen ty východní trhy.
    Tyhle oblasti většinou sousedily s Německem, ekonomické styky byly před válkou silné a díky krizi a všeobecně mizerné německé ekonomice po WWI tyhle zákazníci odpadli.

    Ochranářství tehdy provozoval kdekdo. Vzpomínám si na čs. cla na obilí, zaměřené proti Maďarsku

  21. 718 Zpátečníku
    to je tak děsně dlouhý jak kdyby to psal nějaký kazatel nebo právník. Moc se v tom vrtá.

    Mně docela stačí třeba Heinlein
    Political tags – such as royalist, communist, democrat, populist, fascist, liberal, conservative, and so forth – are never basic criteria. The human race divides politically into those who want people to be controlled and those who have no such desire.

    a ještě jako bonus přidám jeho:
    Theology is never any help; it is searching in a dark cellar at midnight for a black cat that isn’t there. Theologians can persuade themselves of anything.

  22. Erasmus? Od seste tridy se u nas kazdy rok stridaji na dva tydny na podzim a na dva na jare decka, ktera chodi do EU . Namatkou…… Jeden z Madarska, tri z Danska , jedna z Francie…… dve z Nemecka…. Pritom narodostne to bylo ruznorodejsi, bala tam jedna holka z kosova, z Ciny, z Honk kongu……. Proste velmi ruznorode spolecenstvi. Pokazde ten tyden byla velka legrace a az na jednu rodilou danku, co si myslela, ze ji chceme otravit a jedla u donalda, to bylo vzdy bezva. Synek dokonce se sebral a zajel si za kamosem do Siofoku z Erasmu, a byl tam pres vikend. Jeste mame pred sebou osum let techto vymenejch pobytu. Mi o jedne katastrofy, co slecna z Nemecka a pritom z kosova si vymlatila zuby a zlamala obe ruce, to bylo supr a decka si pisou s kazdym, kdo u nas byl…..

    O RU, jako standardni rakousky uherak, si s Vama psat fakt nebudu…… Nejak nevim proc bych to delal. Stale nuda nuda, sed sed….

  25. 720 — Omlouvám se, skimici, ve chvilce se musím začít věnovat něčemu jinému, proto jen krátce: To je hezké, jenže háček samozřejmě je v tomhle: and those who have no such desire Péelka (pseudoliberálové a u nás pravdoláskaři) totiž usisono tvrdí, že oni by přece k ničemu takovému jako ovládání lidí nikdy nesáhli (právě naopak!), samozřejmě s nepatrnou a nepodstatnou výjimkou takových případů, kdy někdo, nějaký naprosto marginální a isolovaný rasista, nacista, sexista, fašista, homofob a xenofob dělá, říká, nebo si myslí něco nesprávného a tudíž pro všechny ostatní nepřijatelnou.

    S Henleinem se tedy příliš daleko nedostanete. Totiž, kdysi ve starém dobrém světě snad, v tom dnešním ani náhodou. Jistě Vám nemusím vysvětlovat, proč PL říkám pseudoliberálové; ale přemýšlel jste někdy, proč si oni pořád říkají liberálové? A jaké důsledky z toho vyplývají?

    Že je to dlouhé (a v některých bodech sporné), jsem psal i sám. Potřebujete-li něco kratšího, máte tu axiom zkurvenosti. Jakmile si jej plně osvojíte, zbytek je už technická otázka.

    No nic, kouknu sem opět někdy večer.

  27. 724 Zpátečníku
    ad Jakmile si jej plně osvojíte, zbytek je už technická otázka.
    🙂 🙂 🙂

  29. Hm, nějak se mi povedlo zmršit nick a odpověď zpátečníkovi zapadla.
    No, vracet se k ní nebudu. Konec konců, Zpátečníku, pokud toužíte po sžíravé kritice, nalistujte si, co jsem napsala Vám.

    Tragedií těhle intelektuálů je, že si neuvědomují, že jejich jazyku nikdo nerozumí. Že lidi mají jiný starosti, než řešit, kterej z nich má pravdu, čí kořeny jsou prohnilejší a čí recept na lepší svět víc k ničemu.

  30. OT dotaz,
    v garáži na mne vyjukly zapomenuté cibulky narcisů a tulipánů – mám to ještě zkusit nějak natlačit do hlíny nebo jsem to prošvihla ? Jsem si říkala, že bych je dala do truhlíků, a tak po týdnu v chladu (garáž) přesunula ven…. jestli zas nebude -20 nebo tak něco. Ale aby byly aspoň trochu zakořeněné…. nebo je nechat v truhlíku v chladu déle ?

  31. Jiří, Vámi vyjmenované „jiné kultury“ jsou všechny evropské, dokonce i to Kosovo.
    To je jedna kultura. Evropská.
    Jiná kultura, to je Kandahar, slum v Meerutu, předměstí Johanesburgu … To jsou jiné kultury. A tam je to jiná liga. Já bych tam tedy své dítě nepouštěl a o poznávání té jiné kultury nestál. Ani v rámci programu XYQZ.

  32. NoNAme, ty holky tam žádnej rodič nepouštěl. Byly to dospělý ženský. Pustily se tam samy.
    Nejspíš kdyby o tej kultuře opravdu něco věděly, včetně toho, co obnášejí tamní slumy nebo pustiny, tak by se tam takhle samy neodvážily.

    A je dost rozdíl beseda ve škole s cizincem pod dohledem učitele a návštěvou slumu. I když některým by poznání téhle stránky jiné kultury třeba mohlo prospět a vyléčit je z idealistických snů.

    Ostatně školáci obvykle nápady vyjet si do Afganistánu nebo JAR na vlastní pěsť nemívají a ve věku pozdějším se Vás už taky nemusí ptát.

  33. NoName
    Matzurka mě onehdy prozradila, že i arabáči jsou běloši, tak to ještě můžete rozšířit. Navíc maj i knhu.

  34. nebo možná ne běloši, ale to samé jak Evropani, abych to nepomotal. To mě docela zmátlo, protože arabáče nasichr pozná i malé dítě, že je jinej.

  35. (718)Rusko podle něho není totalitní, nemá už potřebu spasit svět. Hlavně ovládnout. Spasení až potom, jako třešinka. 😛 Že já to vůbec otvíral …

    No a obecně, kdokoliv přijde do školy popovídat o jiné kultuře, budiž vítán. Vědomosti se nikdy neztratí. A kdyby to byl nějaký islámský (nebo jiný) trotl, což nikdy nelze vyloučit, tak jednak je možnost jeho agitaci korigovat, druhak, alespoň dětičkové uvidí jak vypadá indoktrinace a snáze ji poznají i mimo školu.

  36. MaYdo, můj další komentář už mířil k výměnným pobytům jak je prezentoval Jiří …

  37. 734 AeroK
    viď? Já otevřel taky oba ry články a ten druhý jsem už raději nekomentoval. A ani od toho mudrala Fuchse nemám potřebu otevírat nic dalšího. Ruskýho popa na něj, by ho to přešlo.

  38. 734

    Stát se 140 milóny obyvateli a s ekonomikou, kterou má si nemůže dělat ani tu nejmenší naději na ovládnutí světa.
    Má dost co dělat , aby měl dost velké zuby na to, aby mu ti okolo nekradli jeho kosti, případně i jeho boudu.. Obrazně rečeno
    Ledaže by byli cvoci, což Putin rozhodně není.

    O ovládnutí světa se snaží někdo úplně jinej.

  39. (737) Celý svět asi ne, ale okolí zaručeně. Tradičně.

  40. No, tak Rusko má k demokracii daleko, ale možná jste postřehli, že index míry demokracie na západě poslední roky klesá. Francie, Itálie i USA klesly na úroveň flawed democracy. Řecko a Portugalsko už tam jsou delší dobu.

    Tím nechci diskutovat, kde bijou černochu ale upozornit, že je možná hodnotnější věnovat se tomu, co se děje u nás, než v Rusku…

  42. Rusku úplně stačí, že v sousedství nebudou nepřátelští, a nebudou tam vojska potenciálních protivníků.
    Nato a jeho rakety na Ukrajině by drasticky snížily jeho schopnost odstrašit od útoku na Eusko.
    Jeho strategické rakkety by mogly být zlikvidovány raketami kratčího a středního doletu.

    USA šly skoro kvůli sovětským raketám na Kubě do války.

  44. Petře Kunetko
    Rusko tam má posici 136. Tzn ani ne krásné „flawed“ 🙂

  46. Skimici, tak nejak jsem tuto reakci cekal…

  47. ad 738 – A -ovládnout “ Celý svět asi ne, ale okolí zaručeně. Tradičně.“, To se jedná o Německo, není-liž pravda?

  48. Občané ozbrojujte se? Dobrá obchodní kampaň.

    Zbrojní průkaz? Po registrovaných půjdou první.

    Když dojde na nejhorší, nikdo se na zbrojní průkaz nebude ptát.

  49. 729 Matzurko, tady v Blanické filiálce se nešetře klávesnic hrdinně diskutuje proti islamismu, EU, kavárnám, za demokracii, za národ, svobodu, vlast, socialismus, křesťanství, kapitalismus, přežití západní civilizace…

    A Ty? Truhlíky a cibulky. Fuj, styď se!

  50. Jediné, co Trumpa zatím dělí od totalitních vůdců, od Putina nebo Hitlera je, že Trump zhřešil pouze slovně a neprovedl ještě čin – zločin. Ale s každým dnem, kdy je ve funkci je jasnější, že k tomu nemá daleko, protože všichni víme, že „kdo lže, ten i krade“.

    Zdroj: http://tomaspeszynski.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=584903

Komentáře nejsou povoleny.