Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. (898) Fůra ne. Jsou to státy s vysokou mírou morálky občanstva, kteří snesou vysokou míru přerozdělování aniž by stát, tedy sebe podjebávali, typicky severské země. Ta morálka je ovšem nutný předpoklad.
    Jinde to nefunguje.

  2. No a Babiš prý není Bureš.
    Definitivně to řekl slovenský nejvyšší soud.

  3. 900

    Ts Ts, dávat morálku do ekonomických zákonitostí 🙂

    Nicméně – k té morálce bylo ovčanstvo dotlačeno docela násilím tyranií luteránských a kalvínských církví.

    Jinde se o to nepokusili, protože to nebylo v zájmu vládnoucích vrstev.

  4. 896 NoName
    no je to sice od pana Wagnera hezký článek ale jakou měl motivaci? Já bych tedy zaujal opatrné stanovisko ve smyslu „ať se třeba po….“
    Stejně to neovlivním a navíc vměšovat se do věcí jiné země …

  5. 902 Halle
    neměj strach, socialistický sever to připrchlíci brozo odnaučej. Ti jsou ještě větší socani než Špidla. Špidla říkal, že zdroje jsou, ale patrně ani on nebyl tak blbej aby tomu sám věřil. Arabáči říkaj, že zdroje jsou a ze svého pohledu maj recht. Dal jim je socialista nejvyšší 🙂

  6. No, ono je to s tou severskou morálkou takové všelijaké….

    Když se zamyslím nad Brejvikem a jak se tančí kolem jeho lidských práv a nad blbnutím Barvenentu a nad tím, co sponzorujou Norské fondy u nás, tak mám dojem, že není o co stát a pokud si to obyvatelstvo nechává líbit, tak že pomalu začíná být aktuální otázka, zda se jedná ještě o morálku nebo o tupou poslušnost.

  7. Ostatně morálka je dost neuchopitelny pojem. Vojevudcove řadí hovoří o bojové morálce, za bolsevika se vyzadovala socialistická moralka, jinou morálku měli bigotní krestani ci měšťanská společnost. A když se nad tím zamyslite,tak vzdycky se ta vysoká míra morálky může zvrhnout do nesvobody.

  8. (902) To je zase slepice a vejce. Přináší ta morálka (u mne spojovaná spíš s obtížnými životními podmínkami a nutností se za nich nepodjebávat) luteránské a kalvínské církve, nebo obráceně? Pokud obráceně, jak to že si to obyvatelstvo nechá líbit? Morálku lze vnutit násilím?
    (904) Jo, to mne taky napadlo, že ti jim s tím zacvičí. Úplně jiná mentalita.

  9. (906) Záleží na ochotě uchopit. Klidně to čti „nepodjebávat se“ (moc).

    ).

  10. morálka nemá nic společného s ekonomickými zákony, pokud to jsou ekonomické zákony objektivního typu.
    čili – pokud objektivně platí to, co tvrdí Schumi, že daně ( a s nimi přerozdělování) snižují produkci, nevím, co s tím má morálka co dělat.

    morálka rozhodně neudělá z něčeho neziskového ziskovou záležitost.
    Spíš hraje roli to, na co se ty daně použijou.
    Pokud se použijí pro rozumný rozvoj potřebné infrastruktury atd , pak to na druhé straně podnikání a produkci pomůže.

  11. Morálka se do ekonomických zákonů klidně vejde, do kolonky náklady. A bez ní ty daně k přerozdělování prostě nevyberete a když je náhodou přece jenom vyberete, tak se z nich pořídí ještě méně, protože většinu zpronevěří úředníci cestou. Schumi má pravdu v tom, že pokud někdo pořizuje cokoliv někomu, navíc za peníze jiných, je efektivita pořizování úplně jiná, horší, než když totéž pořizuje vlastník peněz sobě. Takový ten čtvereček, už jsem to i sem dával víckrát, peníze své/cizí na ose x, na sebe/na cizí na ose y. Snad i vy jste schopen pochopit rozdílné vlastnosti využití peněz v těch čtyřech podčtverečcích.

  13. Za oslabení koruny utratili soudruzi z ČNB (nechť jim cikáni auto poserou) v lednu rekordních 405 miliard, odhadl ekonom Jáč.

  14. Většina těch, co se „starají „o peníze, včetně obřích firem nejsou majitelé těchto peněz.
    Většinou jsou to „námezdní síly“ i když jistě výjimky se najdou.

  15. To už je věcí majitele, jak si ohlídá své zaměstnance. Na tom čtverečku to nic nemění, ten funguje.

  16. 912

    Spíš prodali vytištěné papírky, které předtím neexistovaly.
    Jsem docela zvědavej, co se stane s kursem , když ti dobráci, co je koupili ty obrovské sumy vytištěných kaček hoděj na trh, a budou za ně chtít eura nebo doláče.
    upřesňuju – nevím to, ale jsem zvědavej.

  17. Mňo, 405 mld Kč jenom za leden je tak odhadem 1/10 rošního HDP.
    Molodci!

  18. Pokud – podle AK v 910 – je morálka placená záležitost, tak to proboha už nemůže být morálka.

  19. Skimici,

    z toho už by mohla být inflace jak prase, ne ?

  20. “ Záleží na ochotě uchopit. Klidně to čti “nepodjebávat se” (moc).“

    No, Karle, ono jde taky o to, že ti seveřani platí žádně daně a dodržují zákony a předpisy. Součástí jejich morálky je i nepodjebávat stát. Což se zrovna tady často nepovažuje za nic morálního, spíš za nemístnou loyajalitu až servilitu.

  21. „morálka rozhodně neudělá z něčeho neziskového ziskovou záležitost.“

    Že ne? zeptej se v neziskovkách, jakej je recept 😀 😀 😀

  22. maYdo,

    já bych nebyl tak drzej, abych tvrdil , že u neziskovek existuje nějaká morálka 🙂

  23. 918 co já vím Halle jak s tou situací Hoši od Bobří řeky naloží? Jak budou chtít korunu bránit až se tyto dostanou na trh atd.
    S celkem velikou jistotou (protože axiomaticky) se ale domnívám, že pro ČR obyvatelstvo jakákoliv akce ČNB nakonec dopadne špatně.

  24. 922

    Inu, já bych skimici řekl, že by úplně stačilo, aby ČNB držela dolary a eura v trezorech, nepouštěla je na trh, a spekulanti budou mít smolíka,

  25. 923 to abych si ten zájezd objednal raději už teď 🙂

  26. Jak to, že neexistuje? Huby jí mají plné.

  28. A helemese

    Islámský stát najímá uprchlíky mířící do Evropy, za věrnost zaplatí padesát tisíc

    Islámský stát už nespoléhá jen na dobrovolníky. Džihádisty si najímá. Verbíři teroristů se podle týdeníku Newsweek zaměřili na utečenecké tábory v Turecku, Jordánsku či Libanonu. Lidem tam výměnou za věrnost nabízejí volnou cestu do Evropy a až dva tisíce dolarů, tedy přes 50 tisíc korun.

    https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/428596-islamsky-stat-najima-uprchliky-mirici-do-evropy-za-vernost-zaplati-padesat-tisic.html

  29. Ja bych k diskusi o severske moralce pripodotkl, ze objem sede ekonomiky v Dansku se odhaduje zhruba stejny, jako u nas…

    Zatimco u nas to vedlo k jednomu z nejdrsnejsich opatreni proti malemu podnikani, v Dansku to berou jako prirozenou cenu.

  31. Ekonomie zkouma moralku velmi peclive. Vyhledem k tomu ze ekonomie je veda ci nauka o lidskem chovani, a moralka je klicovz faktor lidskeho chovani, nemuze tomu byt jinak. Uz A. Smith zkoumal ve svem dile moralni otazky.

    Jak kdo muze navzdory tomuto dojit k zaveru, ze moralka je mimo ekonomii… Jest mi zahadou…

  33. Tak dobře – z dlouholetých zkušeností vyplývá, že morálka není v ekonomice uplatňována.
    OK? 😉

  34. Z barviček by vyplývalo, že v Rusku je to věc neznámá a neměřitelná. 😉

  35. Quivisi – to neni tak uplne pravda. Jsem dnes nejak unaven na diskusi, zkuste si najit pojem moral infrastructure…

  37. Petře, závidím, máte lepší životní zkušenosti. 😉

  38. Spis jsem si prisel odpocinout z tezkeho projektu, a misto odpocinkoveho cteni…

    Manzelka ve Skandinavii zila pres pul roku, ja delal pro Danskou a nyni delam pro Svedskou firmu… Nejak mne ty blaboly o severske moralce nadzvedl)-

  39. Petře,
    já s tou morálkou tady nepřišel. Obrať se na Aerokarla
    Šlo o výšku daní, jak tak či onak působí na produkci.
    Žádnej způsob, jak by mohla morálka zasáhnout do poměru výše daní a výše produkce nevidím.

  40. 874 – Oops, Polibek, sorry.

    884 – myslím, že na dnesním stavu se podílí nejen pravdaláskaři, ale i partaje zcela nepravdoláskařské. Zejména ODS a ČSSD a taky lidovci – S tím mohu zcela souhlasit, maYdo. Nevzpomínám si, že bych zde jejich činnost kdy hodnotil kladně.

    Proč ODS klesla z vládních pozic až na úroveň partaje, která o sobě dá vědět jen když nějakej exot a totální magor napíše nějakej blábol, navíc v pravdoláskařském duchu? Proč ČSSD (…)? – Myslím si, že sestup ODS běží prakticky nepřetržitě od poloviny zhruba 90. let, kdy se snažili nějak vyrovnat s tím, že samotní jejich kmenoví voliči jim nikdy nedají tolik hlasů, aby v poměrném volebním systému mohli sami sestavit vládu, a Zieleniec (jistě přinejmenším zčásti PL) přišel s rozkračováním. Protagonisté Sarajevského atentátu (Pilip a Ruml, ještě je vidím na televizní obrazovce proti nočnímu nebi) ostatně byli dost typická PL. Oproti tomu pokles ČSSD je otázkou spíše posledních let, ale řekl bych, že se na něm podstatnou měrou podílí též právě převzetí pravdoláskovní agendy. Společné obě strany mají to, že se (možná naslouchajíce mediím) snažili svůj původní elektorát nejprve doplnit tzv. městskými liberály (tj. v zásadě PL), posléze jej jimi nahradit (získávajíce tak zároveň i podporu z EU, již pokládají za nepostradatelnou), a nakonec celkem otevřeně postupovali proti jeho zájmům, např. v migrační krizi. Mimochodem i ANO hodnotí např. pan Doležal jako částečně pravdoláskařské, jednak personálně, jednak svojí strukturou amorfního hnutí.

    Objektivita stejně v tomhle neexistuje. – A v něčem jiném snad ano? Ve všem záleží na míře naší předpojatosti, a ta vždy bude kladná (tj. nenulová), jakož i na naší schopnosti jí čelit, která jistě nikdy nebude zcela stoprocentní. Nicméně se každý může alespoň snažit.

    – – –

    To však jen (ovšemže marně) opakuji věci, které zde byly přetřásány již několiktisíckrát. Důležitá z Vašeho příspěvku myslím naopak je tato pasáž (zvýrazněno mnou): část lidí v pravdoláskařské ideje věří, protože znějjí hezky a že za nimi nic není, neprokoukla. – Víte, tohle jsem si kdysi (před 20+ lety) myslel taky. Když jsem tehdá poslouchával Havla v Hovorech z Lán, říkal jsem si jen, že všechno to prázdné moralizování je logickým důsledkem toho, že (de facto též v přímých a nepřímých důsledcích svého zvolení komunistickým parlamentem) postrádá reálnou politickou základnu, o niž by mohl opřít svoji politiku, kdyby nějakou uměl zformulovat. Posledních nejméně deset let v pravdolásce naopak jednoznačně vidím snahy škodit, škodit přirozenému světu, škodit normálnímu světu (© Klaus ml.), škodit mému světu. (Zrovna tohle celkem pěkně rozebíral a dokládal i ten Fuchs.) Skutečně bychom stále našli někoho, kdo by byl i po zevrubnější úvaze ochoten tvrdit, že kupříkladu za politickou korektností nic není?

    – – –

    Toť pro dnešek vše. Až nyní jsem zjistil, že Kapitán a nepřítel, Třetí muž a Poražený bere vše vyšly i česky (Kalich, Praha 2008). Jdu si číst, jakkoliv zjišťuji, že pro mne je v (mé) dnešní situaci stále obtížnější přečíst si knížku takříkajíc jedním tahem. Pak bych se ovšem těžko mohl pohoršovat nad tím, že pár stránek Fuchsova článku někomu snad připadá příliš dlouhých…

  41. 937

    Různé firmy se v různých zemích chovají různě. Pole toho, co je tam či onde možné.

  42. Halle, mohu Te ujistit, ze Severane nejsou s danemi a jejich vysi o nic vice nadseni, nez my. Akorat je maji – tradicne a historicky – vzssi, nez my. Ohledne vyse dani mohou delat asi tolik, co muzeme delat my, konkretne nic. Samozrejme se snazi dane obabisovat.

    Dovadet, ze jsou priznivci vyssiho prerozdelovani je, promin, zcestne. Trpi vyssi miru prerozdeleni, to ano…

  43. (919) MaYdo, napsala jsi více slovy totéž co já.
    (922) To jsou ty zákonitosti, co platí ať Halladin chce či nechce.
    (929) To jsem tvrdil já, Petře. A domnívám se, že v Dánsku mají sakra vyšší daně než zde, takže pokud je tam objem šedé ekonomiky při vyšších daních stejný, jsme zase u té morálky. Švédsko totéž.
    (939) Zpátečníku, ten úpadek stran bych ani tak neviděl v P&L, jako v tom, že dostane-li se strana ke korytu, jsou lidé s nějakými těmi ideály rychle vytlačeni prachsprostými vyžírky a voliči si toho postupem času přece jenom všimnou. Namátkou si vzpomínám na různá vyprávění Jurapa o volebních kampaních jeho a jeho následníků.

  44. 941

    Petře, o tom mě nemusíš přesvědčovat 🙂 Každej by rád platil míň.
    Jiná věc je, že přes ty vysoké daně Dánsko prosperuje, ař by podle pravicových manter měli dávno zkrachovat. 😀

  45. Ovšem , co vlastně brání Dánům zvolit nějakou stranu, co by ty daně snížila ?

  46. Procentní daní možná se musí uvažovat i v souvislosti s kupní sílou. Stejné procento daní u nás a třeba v Německu bude mít pro rodinu úplně jiné důsledky.

  47. Správně, quivisi,

    jde taky o to, co mi zůstane, když zaplatím, co musím.
    A co si za to, co mi zůstane koupím.

  48. S prosperitou Danska je to takove… slozitejsi. Delal jsem pro firmu, ktera za krize prekotne stehovala vyrobu ven z Danska, aby nasledne presunuli i centralu do Singapuru…

    Pravdou je, ze diky investicim a kapitalovym tokum existuje jista… setrvacnost…

    Nechces si treba pokecat o Finsku a Nokii?

  49. Halle, to se stalo ve Svedsku, ze ano – jeste pred EU.

    Dnes uz to mame vychytane, neni to realne mozne.

  50. No nic, klidne pokracujte v myslence, ze prerozdelovanim bohatstvi vznika dalsi. Je mi vzdalen umysl nekoho zde presvedcovat.

    Jdu spocinout s nejakym irskym vyrobkem v ruce…

Komentáře nejsou povoleny.