Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. Dnes jsem koukal na bednu a říkali tam, že jdou po Šlachtovi, protože zneužil služební auto. Nechutný! Klidně o tom mluví v prime time v televizi. Ještě že nepitvali detaily, čuňata…

  2. 950 ptakopysku
    Šlachta je v nemocnici anebo btl výfuk vychladlý?

  3. Šlachta celkem klidně hovořil do kamery. Teplota výfuku byla asi uspokojivá. Vymlouval se, že to bylo jenom jednou a že už to nikdy neudělá, skoro jako Opočenský, nebo ten vedoucí Hambini do Praha, co si nemůžu vzpomenout na jméno…

  4. Šlachta je ptakopysku tvrdý chlapík. Co je to služební auto … Zvládl i traktor! O tom dokonce prohlásil, že to byla pomluva a byl to KOMBAJN! A to je pěknej dravec!

  6. Zpátečníku, Fuchs především to napsal jazykem květnatě filosofickým, vyšperkovaným vznešeně znějícími cizími termíny. Kdosi ten jazyk nazval „filosovštinou“. Texty napsané tímto jazykem se vyznačují obvykle obtížnou srozumitelností a mívají málo obsahu v poměru k formě a délce. Tímhle jazykem se domluví filosofové pravdolásklovní i nepravdoláskovní, ale k obyčejnému občanu to iopravdu z tej jejich slonovinové věže nepronikne.
    Osobně dávám přednost textům napsaným stručně, srozumitelně, výstižně. Textům, kde autor přednost před tříbením slov a cizelováním formy dává přednost tříbení myšlenek.

    „Nicméně se každý může alespoň snažit.“
    Může ale nemusí. Vždycky, když slyším, že „může každý“, vzpomenu si taky, že „ten dělá to a ten zas ono a dohromady uděláme moc“ a že „v jednotě je síla“ a podobný fráze v tom duchu, že každý může přispět k budování socialismu.
    Nechte lidi žít a nechte na nich, ať se snaží v tom, co oni sami považují za hodno snažení.

    “ Pak bych se ovšem těžko mohl pohoršovat nad tím, že pár stránek Fuchsova článku někomu snad připadá příliš dlouhých…“
    A co by Vás na tom mělo pohoršovat? Že má někdo jinej koníček, než se prokousávat takovými texty? Že si někdo radši otevře detektivku nebo si půjde zaplavat nebo na fotbal?

  7. Přišlo mi ze Slovenska

    Muž so ženou ležia v posteli. Muž dostane strašný smäd, a pretože leží pri stene, opatrne prelieza ženu a chce sa ísť napiť. Tá si myslí, že sa chce milovať a potichu hovorí “Počkaj, malý ešte nespí.”
    Po 3 minútach muž znova skúša preliezť cez ženu, pretože smäd sa stupňuje.
    Žena: “Hovorila som ti počkaj, než malý zaspí!”
    Muž ešte chvíľu čaká, ale potom sa rezolútne zdvihne a ide rovno do kuchyne.
    Chce sa napiť minerálky, ale žiadnu nenájde a tak vytiahne z chladničky šampanské …..
    Žena počuje buchnúť špunt a kričí: “Čo tam preboha robíš?”
    A na to sa z detskej izby ozve päťročný syn: “Vidíš, nechcela si mu dať, tak sa zastrelil ….

  8. Halle,
    Teď jsi mě uvedl do pomykova. Netušil jsem že Němcová má hebefilní sklony?

  9. Němcová jako místopředsedkyně posranců vyfasovala auto, a jezdil s ním její syn.

  10. Jo takhle s to myslel… Mě v souvislosti s tím knihovnictvím přišla na mysl jistá scéna z filmu Vrchní prchni.

  12. Hoďte na něj síť !

    Premiér Sobotka: Jsme země, která roste. ČSSD má na vítězství, pro poraženeckou náladu není důvod

  13. Premier Sobotka evidentně přejímá zlozvyky blízkovýchodních a středomořských satrapů. Když Kaddafi, Hussein, či ten řízek z Afghánistánu viděli, že jsou totálně v zadeli, vedli úplně stejné vítězné kecy. Bohuš už zřejmě vidí okraj propasti 😀

  14. 962 ptakopysku,
    zřejmě už přemítá, čím se bude živit, když ho nezvolej!
    A to by byla ještě ta lepší alternativa. Taky se mu může stát, že si starosti s obživou nebude muset dělat. Blábolí ze strachu…

  16. Druhý Špidla z něj nebude, do hlubších struktur nepronikne. Chybí mu ten evropský kukuč…

  18. skimici – zbývá mí už jen úterý a pátek (možná i sobota)

  20. Z FB:

    „Syřani, Iráčané, Íránci, Pákistánci a Afghánci nebudou moci získat víza do Kuvajtu. Zpráva přišla jeden den poté, co prezident USA Trump zavedl své vlastní omezení na sedm zemí s muslimskou většinou. Toto kuvajtské nařízení bylo přijato z důvodu, že Kuvajt nepodceňuje nebezpečí IS a jiných teroristických organizací, neboť zná dokonale situaci v daných oblastech.“

  22. Dobré zas ráno… 2 Rpuť ad 970 – no bodejť – přece inženýr architekt se nebude přeškolovat na hokra… To prostě nejde…

  23. Dobré jitro. A jeden citát z dnešního Macka:
    Kolik kofol bez účtenky by všichni vesničtí hospodští museli prodat, aby „ojebali“ stát o to, co jeden Babiš na dluhopisech?

  25. (973) Ve srovnání s dneškem sakra málo.

  26. Dobré ráno,
    no, já jsem slyšela nějakou verzi, že ten Minařík nebyl žádnej hrdinnej rozvědčík, ale poskok ve Svobodný Evropě, kterej se nechal naverbovat až tam za to, že ho vytáhli z nějakýho maléru s dluhama. A prý to rozhodně nebyl takovej úlovek, jak si mysleli. Hodils e hlavně na tu propagandistickou pohádku o hrdinném rozvědčíkovi.

    Jak tak koukám na ten závěr jeho kariery, tak by to tomu odpovídalo víc, než že by to byl nějakej kapitán Kloss

  27. 974 AK – je to tak. Ve srovnani s dnesni syrii , afganistanem ….. to ale byli vsichni jen ekonomicti uprchlici ? Nebo tehdy brali, ti blbi nemci, valecne prchliky ?

  28. no, pokud si vzpomínám na některý emigranty, co jsem znala osobně, tak ti by se těžce urazili, kdyby byli považováni za ekonomické uprchlíky, oni přece byli političtí uprchlíci, což nezapomínali zdůrazňovat. I když důvody, proč se tak rozhodli, byly především ekonomické. 😀

  29. maydo ja se jim nedivim a ja jen provokuji.( co taky jineho )

    nesnasim kdyz prave ti co by se dnesnim pohledem brali jen jako ekonomicti prchlici poucuji ty co jim poskytli pomoc ….

    a ze jich ted vyleza na svetlo bozi 🙁

  30. (976) Přece jenom si vybírali, koho ano, koho ne. Každá věc by měla mít nějakou únosnou míru a provedení.

  31. 972
    No, já to tu už kdysi zmiňoval, ale koupil jsem Kalouskovy dluhopisy, zdaněné přesně tak, jako ty Babišovy. Nijak.
    Když je něco podle zákona, tak ať se nikdo nediví, že je to použito.

  32. Tak ono se to nedá srovnávat, pepo. Jiná doba, jiná situace, jiný lidi…. a hlavně jinej počet.

    ISáci prý verbují uprchlíky v Turecku. Za peníze. Podobnost s tím troubou Minaříkem čistě náhodná?

  33. maYdo,

    verbování pomocí podplácení či vydírání jsou praktiky všech tajných služeb odjakživa.

  36. Pasáčku ekonomičtí – či životní uprchlíci té doby bývali prověřeni, čekali v lágrech, jestli se najde nějaká země, která by byla ochotná je přijmout. S čím mohli uprchlíci počítat, byl především soucit obyvatelstva. A také pomoc s asimilací.

  37. No, emigranti … to je vždy ožehavé téma a nemělo by se paušalizovat.
    Když zůstanu u Svobodné Evropy, tak třeba dámy Lída Rakušanová či Eliška Wagnerová – to je prostě učiněné Boží dopuštění a vůbec nechápu proč emigrovaly.
    Nebo třeba ten věčný presidentský kandidát ze států.
    Nebo Pelikán. Prostě škodil jinde. Idem Václav Bělohradský.

  38. Naopak i mně se tenkrát zdálo, že ten škrhola Husák zústane věčně živý a že to prostě je nafurt, takže jsem o emigraci přemýšlel ale nikoliv z ekonomické nutnosti či strachu z pronásledování, to po 68 už tak hrozné nebylo. Ale prostě z pocitu nevýslovného hnusu a marasmu a bezvýchodnosti té situace.
    Pak se to zlomilo, anžto si komouši taky chtěli trochu užívat.

  39. … a proto si od doby Maastrichtu zoufá, že se čert vrátil oknem …

  40. Důvody emigrace byly nejrůznější.
    Znám manžele, co zdrhli před tchýní…. 😀

  41. Z druhé strany, byl-li bych tenkrát v ČSSR, nebyly-li by kolem dráty jak v koncentráku a Helmut Kohl řekl: přiďte všichni, sebral bych čepici a šel bych taky. Samotnému s Husákem by mi tu totiž bylo smutno 🙂

  42. „Proč jsi tak veselý?“
    „Ále, měli jsme včera v rodině svatbu.“
    „Jo? A kdo si koho bral?“
    „Pán Bůh si vzal tchýni.

    Alespoň neco pro zasmání.
    Ze špitálu.

  43. Kdysi jsem kdesi četl ( ale nepodařilo se mi vygooglovat a tedy doložit) , že skimicem zmiňovaný Husák se na právnické fakultě v Blavě setkal s TGM, a TGM mu předpověděl prezidentování 😀

  44. 992 Halle
    to TGM už zdraví nesloužilo. Ono to také mohlo být při nějaké besedě? Mladý Husák, od 16ti v KSČ měl řeči a TGM odpověděl „Keců mají jak president!“

  45. skimici,

    možná to bylo na Gymplu.
    Husák studoval na Masarykově gymnáziu v Blavě , na gymplu byl premiant, a i ty práva udělal s vyznamenáním. Návštěvě toho gymplu TGM bych se nedivil
    Na právech byl Husák od roku 1933.
    Předpokládám , že měl hubu jak šlajfíra, a neměl problém veřejně vystupovat.
    Ale říkám , pravděpodobně jsem to četl v nějaké knize mého slovenského extchána, ale krk bych za pravdivost téhle informace nedal.

  47. Ze slovenskeho pohledu nebyl husak zas tak zaporna postava…

  48. Oni Slováci byli poněkud méně vyhroceni proti reálnému socialismu, tedy co já pamatuji, tak od sedmdesátých. Zajímavý kontrast s výsledky voleb 1946.

Komentáře nejsou povoleny.