Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  2. No, kanonefutter už tam mají a řeči o tom, že by se prchlíci měli přijímat do armády, už taky proběhli…

  5. Ovšem K.H.Frank měl s tím Schulzem stejné povolání.

  6. Já měl spíš na mysli původem nepříliš úspěšného spisovatele romantických dílek.

  7. Stejně je zajímavé, že nejvíc průserů v dějinách nenadělali technici, účetní, přírodovědci, ale humanitní vzdělanci. Dnes by se řeklo „kavárna“, případně PL.

  11. My třeba kachní vejce vůbec… Ale co Hustopeče nevím …

  12. v Polsku, Slovensku a vůbec okolo je to taky.

  13. V Polsku už vybili milión kusů drůbeže.
    A furt není konec…..

  14. Klid… Babišovo Vodňanské drůbeže se to netýká a i kdyby nákaza byla, zabíjet se nebude.
    Ale u konkurence, to je jiná !!
    Trochu mi nejsou jasné ty skafandry, (televize musí mít senzaci?) když je to na lidi nepřenosné a proč to vybíjejí.Nestačilo by ten chov nechat vychcípat s tím, že přežijí-li někteří ptáci, jsou z imunologického hlediska vhodným výzkumným materiálem?

    Také mi vrtá hlavou ta kafilerka- miliarda lidí na světě hladoví a na virus ptačí chřipky prý stačí to maso ohřát byť na jednu vteřinu nad 70°C.
    To není vzteklina…

    Na lidskou chřipku umírá v ČR ročně kolem 1000 lidí (jestli ne víc) – neměli by se také v okruhu 3 km kolem nakaženého vybít sousedi?

    No a všimněte si – kolem ptačí chřipky je humbuk, o tom že se k nám z Pobaltí hrne Africký mor prasat je ticho po pěšině.
    Ještě rádi budeme jíst skopové… 🙁

  15. Šumaváku,
    jo, to už jsme tu probírali – holt když se místo adekvátního výzkumu musí sponzorovat cyklostezky…

  16. 214 – nevím, jestli je taktické, používat jako jateční dobytek přítelkyně chudáků uprchlíváků….

  17. Dobrý večer,

    Šumaváku, když Tě vidím – ptala jsem se v dolejší hospodě, jestli je pravda, že ve starých konírnách se dělaly průduchy, aby koňům táhlo na nohy, protože mají mít chladno.

  18. Nákaza se vyskytuje ve více než 20 zemích EU. Počet ohnisek v chovech drůbeže na území EU se blíží 600. Nejvíce postiženými státy jsou Maďarsko (231 ohnisek) a Francie (177 ohnisek) (údaje k 30.1. 2017).

    Šumaváku,

    pokud se sbíraj mrtvé kusy, tak do zpracování laboratořemi není vůc nic jasné..

  19. Oni výzkum ptačí chřipky dělat nemusej!
    Oni mají (prý) strach z toho, aby se jim to nezkřížilo s lidskou chřipajznou!

  20. MYslím, že nejlepší podmínky na to, aby se to zkřížilo s lidskou chřipajznou jsou v asijských chovech, kde kurové a lidi žijí víceméně na jednej hromadě.

  21. A jak to tak vidím, tak globální oteplení bude! Stačí spálit ty milióny ftáků!

  22. 218
    Já pochopil , že určení základního typu ptačí chřipky je dost rychlé, určení podtypu trvá další dva dny.

  24. 222

    Dne 3. 1. 2017 SVÚ PCR metodou potvrdil přítomnost aviární influenzy H5. Dne 5. 1. 2017 laboratoř potvrdila vysocepatogenní aviární inflluenzu H5N8.

  25. Nedaj se někde koupit ty vybitý chovy? Já mám ze šílených krav dodnes nepřekonatelné bouillony a opeřence bych s kořenovou zeleninou zvlàdnul taky.

  26. maYdo – ty konírny.
    Spíš bych řekl, že za letních hiců bylo třeba konírny větrat, a chladnější vzduch se drží při zemi…..
    Proto ty ďoury dole.

  27. Skimici, opatrně! Prý to člověk sám na sobě nepozná! 😉

  28. “ Americké tajné služby ve spolupráci s Pentagonem připravují novou studii schopnosti ruského a čínského velení odolat jadernému útoku.“
    A studie bude následně prakticky ověřena. 😮

  29. No toto ! Je to jasné, je to komouš ! 😀

    Trump vyzval farmaceutické firmy ke snížení cen, jejich akcie stouply

    Americký prezident Donald Trump vyzval v úterý velké farmaceutické firmy, aby přesunuly svou výrobu do Spojených států a snížily ceny léků. Trump tak učinil po setkání se šéfy několika farmaceutických firem v Bílém domě, informovala agentura Reuters. Prezident také požaduje, aby se zahraniční země podílely na výzkumu léků. Po schůzce posílily akcie farmaceutických firem.

  30. Halle,
    ta chřipka se určuje jen pomocí PCR ?

  31. maYdo, na co Šumavák, o konírnách ti nejlépe poreferuje Halladin na 226.

  32. Matzuko, nejsem znalec v oboru. Ale chápu to tak, že existuje základní test, který určí zda H5 ano, či ne. Negativní vzorky se vyloučí, a testujou se pozitivní, kterej subtyp.

    Asi by zkoumání na podtypy rovnou všech vzorků bylo příliš náročné na finance i kapacity laboratoře.
    Ale detaily a principy testů po mě nechtěj 🙂

  34. (208 a další) – už mně dostkrát napadlo, že vybíjejí, televize, zase vybíjejí, kolem taky vybíjejí a kačen i kuřat plný krámy za stejný ceny. To by byla krize, za socíku …
    (214) Břéťo, s tím „nechat vychcípat“, prvního by trefilo majitele chovu. Za jak dlouho by mohl založit nový? miliarda lidí na světě hladoví a na virus ptačí chřipky prý stačí to maso ohřát byť na jednu vteřinu nad 70°C. – Ty chceš víc černoušků?

  35. Matzurko, co já vím, tak se používá HIT a vazba komlementu.

  36. 234

    Není to tak, že stát hradí jen vybité kusy ?

  37. Starý konírny bývaly obvykle z kamene. Takže i v létě v nich bývalo poměrně chladno.

  39. 6. ledna 2017, 07:31 — Autor: EuroZprávy.cz / tl / ČTK

    Hongkong – Hongkong hlásí úmrtí na ptačí chřipku, viru H7N9 podle 62letý muž. V polovině prosince navštívil jihočínské město Kuang-čou a tento týden byl kvůli horečce hospitalizován v sousedním městě Tung-kuan.
    inShare

  40. No, tak nad koná’írnami obvykle býval úložný prosgtor. někdy i patro. Na seno, bydlel tam personál a tak…

    Mně by zajímalo, co o tom ví Šumavák. Při vší ouctě, Halladine, asi toho o konírnách ví víc než Ty.

  41. Ale jistě , maydo, že Šumavák to ví líp.
    Já to svoje tipovýní a hádání beru jako intelektuální cvičení. 🙂

  44. Maydo ad 217 – je to trochu jinak.Staré konírny bývaly i klenuté (Hale, a na střeše samozřejmě záleželo, protože nad nimi bylo uložené seno, aby se v zimě nemuselo nikam nosit a šlo shozem jen shodit dolů)ve větších dvorech částečně i třeba jednou stranou zahloubené v terénu (teplo).Navíc na té straně ke svahu byl tradičně vjezd na půdu…
    Větrat se musí v zimě více než v létě a koně jsou hákliví na průvan. Takže se řešilo bezprůvanové větrání – buď více malých průduchů u podlahy, ve větších stájích dřevěný komínek ze střechy k podlaze a regulovatelný truhlíkový odvod teplého vzduchu se čpavkem opět nad střechu…Ty komínky byly vcelku vymakané a částečně fungovaly i jako rekuperace. K vidění třeba na Hluboké ve stájích na Vondrově, Schwarzenberský dvůr v Netolicích a jistě i leckde jinde. Ta kamenná klenba s dřevěnými truhlíky a komínky fungovala skoro lépe, než moderní vzduchotechnika. Jen rozdílem teplého a studeného vzduchu, bez nároku na elektriku 😉

  45. Schumachere-155 a Aerokarle-158 – mám malou nedůležitou poznámku.
    Vždycky, když čtu či slyším spor o to, zda trh vyřeší vše, či nikoli, jsem nesvůj.
    Trh je přece úplně přirozený důsledek toho, že rozdílní lidé mají rozdílné prefernce a tužby. Dokonce i titíž lidé je mají různé v čase a v různých okolnostech. Existuje od nepaměti a bude existovat stále. Existoval i v koncentrácích, i za komunismu.
    Ani ti nejradikálnější marxisté či trockisté netoužili vytvořit „netrh“, poněvadž je to evidentní nesmysl (jedině snad, že byse podařilo naklonovat lidi, kteří budou mít vždy totožné preference a tužby a to i v čase, a ty ostatní nemilosrdně vybít). Trh je něco tak přirozeného, jako západ a východ slunce každý den.
    Žádný spor o to, jestli východ a západ slunce každý den vyřeší vše či nikoliv, jsem ale nikdy nezaznamenal. Taky si myslím, že trh není nástroj, ale spíš jev.
    No, já vím, že je to jen taková používaná zkratka, ale vždycky mě to zachmuří :-).

  46. Díky, Šumaváku. já to slyšela od někoho, kdo byl asi od památek. Takže věděl, že tam nějaké díry bývaly, ale účel si asi zjednodušil.

    Jsou nějaké ty stáje přístupné? Kdyby se naskytla příležitost, stálo by to za vidění.

  47. Já jako kluk trávil fůru času v jezdeckém klubu Baníku ostrava, který měl areál naproti našeho činžáku.
    Ovšem ten měl stáje dřevěné, a stály na rovině. jen Jízdátna byla zděná. A v ní se vždy na MDD konala jezdecká hra “ Princ Bajaja“ 🙂
    O starém pánovi, který tomu šéfoval se vyprávělo, že za první světové sloužil s Hitlerem. Dnes už tam jízdárna není, jen ulice kolmá na tu naši se dodnes jmenuje „Na jízdárně“

    Tam byl hlavní vjezd.

    Takže ani tak nešlo o ty „nohy v chladu “ ?

  48. (245) Oteplovači, možná bude rozdíl jen v terminologii. Trh je prostě nejjednodušší a nejpřirozenější způsob, jak se lidé dohodnou na spolupráci. Rozhodně ne zázrak, všelék, hrozba, jánevímco.
    Jen s těmi marxisty, trockisty, zelenými a jinými socialisty si nejsem jist, že nechtěli. On totiž ten trh dost dokonale eliminuje jejich utopie. Proto ho kurví.

  49. Kristo,
    ale Hall zmínil PCR, to by mělo být rychlejší než sérologie.
    Na Netu jsem našla kit pro detekci – potvrzení ptačí chřipky by mělo zabrat řádově tak hodiny, zejména pokud jde o zaběhnutou laborku; určení podtypu dtto.
    Já pracuji jen se standardním PCR (a DNA sekvenování, ale to nám dělá firma), ovšem detekce virů je už fajnovější real-time PCR (což já nepotřebuji, ale mými kolegy je to hojně používáno – aplikace do molekulární genetiky, fyziologie apod.).

Komentáře nejsou povoleny.