Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. BTW, Halladine, jako obvykle jenom sypete fráze o zdravé výživě a odpovědnosti. Protože jako obvykle nemáte nic k věci.
    Blondýna na ministerstvu se má starat o kvalitu výuky. Ne o jídlo, šátky, multikulturu, zelenou výchovu.
    Halladinům je pak prd do toho, co jí děti jiných.

  2. Stran svačiny souhlasím, dcera chodí adekvátně vybavena z domova od první třídy. Přesto si na ten čaj občas zajde – naspoň se taky naučí hospodařit s kapesným, a nemusí obrážet obchody v okolí školy, kde je těch „lákadel“ daleko víc a daleko horších.

  3. Ale jo, mám k věci.
    Moje dcera nechává dětem volnost v jídle. Takže vnučky tohleto nechtěj, tamhle to nechtěj..
    Většinou vyloženě zdravé a potřebné věci. Pije mi to krev.
    Strší už má problémy se žaludkem. V 17…..
    Kdysi, je už to hodně dávno jsem tu měl na týden starší vnučku. A dvě děti dceřiného partnera – kluka a holku.

    Ten kluk se snažil vymýšlet – tohle nejím, támhleto nejím. 🙂
    Nedostal nic 🙂 Pak řekl že teda to jíst bude – a byl konec s remcáním 🙂
    Ta holka loni dodělala medicínu, a je zaměstnaná v Praze.

    Demokracie u dětí je pitomost.

  4. Matzurko,

    proti čaji nic nemám, ale dáváte jí doma kafe ?

  5. Vaše děti jistě můžou jíst, co chcete vy.
    Ale neordinujte dětem jiných, co mají dělat nebo jíst a co ne.
    V tom je pointa.

  6. Inu, já své mladší dceři vařila kafe už od 7 let. Hned ráno a málem do postele. Na doporučení lékaře. Jinak byla schopna se kvůli nízkému tlaku vyvrátit nejen při vstávání, ale i během dne.

  7. Ano, pointa je nenařizovat jiným co mají dělat, nedělat, jíst, nejíst, číst, nečíst, psát, nepsat, myslet si….

  10. Česká republika patří k zemím se vzrůstajícím podílem dětí s nadváhou a obezitou. Podle výsledků 6. celostátního antropologického výzkumu 2001 se např. u dětí ve věku 6-11 let zvýšil podíl chlapců s nadváhou na 8,9%, u dívek na 8,5% (při porovnání s českými referenčními údaji BMI z roku 1991, které předpokládají 7% dětí s nadváhou a 3% obézních dětí). Proti roku 1991 došlo tedy ke zvýšení výskytu nadváhy u chlapců o 1,9% a u dívek o 1,5%. Podíl obézních činil v roce 2001 6,6% chlapců a 5,6% dívek. Proti roku 1991 došlo tedy ke zvýšení podílů obézních chlapců o 3,6% a 2,6% obézních dívek. 6.CAV_3_Zmeny_telesnych_proporc.pdf 6.CAV_3_Zmeny_telesnych_proporc.pdf (2,22 MB) .
    Novější ucelená epidemiologická data nejsou k dispozici.

    Čili poslední data z roku 2001.

    Od té doby se raději průzkumy nedělají…….

  11. 355
    Ale jistě, pokud má dítě zdravotní problémy, a lékař doporučí, proč ne.

  12. Ano, a zrušením školních bufetů se trend obrátí.
    Případně by ještě šlo zakázat přímo nadváhu a obezitu.

  13. (352) Jak vás tak čtu, tak proč jen u dětí?

  14. S nesprávnými stravovacími zvyklostmi a posléze třeba i se zvyšováním tělesné hmotnosti souvisí často nadbytečná konzumace některé skupiny potravin, které navíc nejsou vždy zcela vhodné. Nejčastěji jsou to právě stále zmiňované sladkosti, ale také i uzeniny, pokrmy ze stánků a restaurací rychlého občerstvení, nejrůznější solené potraviny a pochutiny. Ač se to na první pohled nezdá, nevhodné jsou pro děti také nízkotučné potraviny – nízkotučné rostlinné tuky či mléčné výrobky.

    https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/omyly-ve-vyzive-deti/ceho-jime-moc/

  15. Odkaz, odkaz, odkaz …
    Váš EETčkový hrdina ty srágory vyrábí, Halladine. Nemělo by se to zakázat přímo jemu ?

  16. 362

    Protože děti jsou teprve ve vývoji, a jsou tedy na špatnou výživu mnohem citlivější než dospělí.

  18. Čekárny u diabetologů čím dál častěji zaplňují děti. Za posledních dvacet let jen v Česku stoupl počet dětí nemocných cukrovkou na čtyřnásobek……….

  19. Podle vyslovených názorů je asi správná výživová demokracie v USA …. jen ty korpuletní děti a dámy nějak to správnou výživu nedotvrzují.

  20. Správná výživa se nedá vynutit zákony. A není to jenom o jídle, je to třeba o vysedávání před TV. Zakázat TV ? Počítače ? Zakázat. Co bychom ještě ZAKÁZALI ?

  21. Správná výživa se dá podpořit propagací a osvětou..
    Nesprávnou výživu lze zákony omezit

  22. Dnešní koutek správné výživy je zvláště „vypečený“.

    Halladin opět potvrdil svoji nezastupitelnou funkci na tomto blogu. Vždycky, když dobroserové z věrchušky vytasí nějakou kravinu, většinu lidí napadne, že přece nemůže být někdo tak blbý. A Halladin neomylně ukáže, že ta kravina má nejméně jednoho zastánce.

    Neviditelná ruka trhu a selský rozum těch dětí (dítě je malý dospělý, v oblasti zkoumání, kam až ho okolí pustí, je dokonalé už od narození) si poradí.

    Základní škola v našem malém valašském městečku obsluhuje i okolní obce v okruhu až 6 km. Některá děcka přijíždějí do školy se svačinou z domova, některá mají peníze v peněžence. To žádná ministerská vyhláška neovlivní. Ty peníze se utratí cestou od autobusu do školy, místní cestou z domu do školy. Za „nezdravé“ věci, které denně od rána do večera jim jsou cpány do hlavy agresivní reklamou.

    Ten Googlenaut by si měl najít, ve kterém zboží je kofein – napovím, není to jen káva.

    Ale k důležitějším věcem – zase napadlo. Ranní tělocvik byl příjemný, při teplotách těsně pod nulou je lopata plná sněhu už zajímavě těžká. Stromy byly cestou nahnuté až napružené, proto jsem přibalil Stihlku do kufru. Ale jinak dobrý, silnice prohrnuté, kamiony opatrné.

  23. BTW, já jsem už zažil vejce zdravé i nezdravé, to samé vepřové, hovězí, sóju, kuřecí, rostlinné tuky, živočišní tuky…
    Kdo přesně ví, co je zdravé, aby to mohl ZÁKONEM regulovat ? Tedy kromě Halladina.

  24. No já sice v Emerice nebyl, ale i ze zde promítaných picačkových filmů vidím, že to není pouze od sezení u tývý a počítače, ale i žraním těch burákových a hamburgrovejch sraček spolu s hektolitry tučné zmrzliny….

    Na druhou stranu jsme veelmi zdrženlivý k dobroserům se zdravou výživou….pořady o tomto jevu v tývý bývají docela nářez….jak říkává můj kolega, když ho občas lákám do vegetarianské jídelny: čápy s mákem nežeru….a to ještě chudák neví, co se prezentuje v TV….

  25. Česká miminka dostávají přesolenou stravu, která u nich vede k rozvoji nemocí, které dříve trápily dospělé. Nadbytek soli zvyšuje krevní tlak a přináší problémy s nadváhou a kardiovaskulárními nemocemi. Roční batolata překračují denní dávku v průměru o 80 procent. Ve věku tří let už děti solí třikrát víc, než potřebují. Podle odborníků za to mohou skryté soli v potravinách.

    Sůl ohrožuje zejména malé děti. Průzkum Poradenského centra Výživa dětí ukázal, že i půlroční miminka, která jsou kojena a dokrmována pečlivě připravovanou domácí stravou, se potýkají s jejím nadbytkem. „Velkým nešvarem je přesolené pečivo, které děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidají ještě uzené sýry, solená másla a jiné potraviny, jejichž jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku,“ vysvětlila pediatrička Zuzana Urbanová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

  26. Osvětu ohledně výživy u nás ve škole zajišťoval pan profesor Zajíc v hodinách biologie. Jeho nadšení pro rostlinou makrobiotickou stravu a odpor ke všemu tučnému, sladkému a smaženému byly pověstné. Když jsme byli ve čtvrťáku, zjistil, že v zelenině jsou dusičnany, v mlíku PCB a ve vodě ledacos, což jeho nadšení výrazně srazilo. Ono argument „Rakovinotvorný je to všechno, tak proč nežrat, co mi chutná“, je poměrně drsný.
    Mimochodem to byl jediný člověk, který mě přiměl, abych si dal na chmelu dvojitou dávku UHO. Právě tím, jak nám vysvětloval, jak jsou takové omáčky nezdravé. Já moc omáčkovej nejsem.

  27. Nojo. Jak už jsem psal, Halladin – to jest tato internetová entita, jejíhož nositele v reálném světě neznám a upřímně doufám, že s Halladinem není zcela totožný – je přímo esencí konformismu. A nesmíme se nechat zmást tím, že zde je v menšině; v reálném světě naopak konformisté vysoce převažují nad samostatně myslícími.

    Avšak ač konformismus převažuje, přesto zde alespoň po materiální stránce kupodivu ani zdaleka nemáme švýcarskou, německou, holandskou nebo dánskou životní úroveň; sebekriticky, ba s hanbou přiznávám, že kdybychom měli, možná bych na Halladinovy názory byl ochoten pohlížet o něco shovívavěji. Ve světle faktů se však musím tázat: Je ten Halladinův konformismus opravdu tak blahodárný? Je blahodárný alespoň tolik, kolik mlčky připouštějí jeho zdejší kritici? A není ve skutečnosti pouhým (Googlem mocně podšprajcovaným) cargocultismem?

  28. NoName, moje žena kdysi dávno musela dělat speciální pedagogiku v Olomouci. Tam měli přednášejícího, který s nimi, už tenkrát, rozebíral zásady zdravé výživy. Tvrdil a já si to pamatuji dodnes, že člověk je všežravec a proto má jíst všechno. A probírali tam vajíčka, mléko, tučné maso, sádlo na smažení atd.

    Nedávno jsem četl zajímavý článek jedné specialistky, která se vyjadřovala k módě bezlepkových diet, odmítání mléka a alergiím vůbec. Dokládala, že soustředění na jednostranně bezlepkovou dietu může vést k poruchám. Popisovala mechanismus zpracování mléka v organizmu, včetně příčin toho, že se dospělý napije mléka nebo zkomzumuje jiné mléčné výrobky a dostane sračku (tedy po jejich průjem).

    Nakone, možná už opakovaně, připomenu moji vlastní zkušenost s alergiemi. Od nejútlejšího mládí jsem jezdil za svojí babičkou do Olomouce. Vždycky v sezoně měla pro mě nachystané jahody. Jedl jsem je s chutí a vždycky jsem okamžitě dostal něco, čemu se tehdy říkalo „kopřivka“. Samozřejmě jsm neposlouchal dobře míněné rady a rozškrabal jsem si ta svědivá místa. Teprve dnes mi objasnili odborníci, že jsem měl alergii. Ale ta moje alergie po několika letech zeslábla a zmizela. Čím to?

  30. Regulérní hamburger z hovězího masa je ekvivalent naší sekané nebo fašírky. Kvalitní surovina generuje kvalitní jídlo.
    McDonalds a pod. verze je samozřejmě prefabrikát.

    BTW, rednecks (voliči Trumpa, of course) obvykle tlustí nejsou, ono na farmách je to pořád makačka.

    Naopak voliči Hillary… Ale to se snad ani nesmí říkat.

  31. Z Macka
    Přijde Roubíček ke Kohnovi do krámu. Nakoupí si a platí. Kohn mu podává stvrzenku se slovy: „Roubíček, vezmou si ten papír.“ „Kohn, já ho ale nepotřebuji; já jim věřím“. „Ne, ne. Musej si to vzít. To je to Babišovo EET!“ „Kohn, nechaj si to. Já nic nechci.“ „Roubíček, ale je na to nový zákon.“ „Vzpamatujou se, Kohn. My Židi a Nový zákon…?“

  32. 374 – to je prča – miminka dostávají přesolenou stravu a tříletá děcka solí třikrát víc. Rodiče nikde, prarodiče taky nikde a jen dobrotivý úředník s tím něco udělá – samozřejmě na základě ZÁKONA.

    Děkuji, denní dávka komunální satiry už byla dodána, jdu se chystat na vnoučata.

  33. (376) Konformismus znamená, že se vyzkouší méně nového. Nejlépe prosperovaly vždy státy, kde se dalo experimentovat.

  35. Pijte PIVO – je zdravé!

    ODS:
    Kompenzujme hospodským a pivovarům EET! Navrhujeme snížení spotřební daně na pivo: základní sazby z 32 Kč/hl na 26,80 Kč/hl. Náš návrh dnes Sněmovna poslala do dalšího čtení!
    Zbyněk Stanjura: „Chci snížit spotřební daň na pivo, která byla původně zvýšena Fischerovou vládou v roce 2009 z důvodu boje s hospodářskou krizí, ale toto původně dočasné opatření vláda zatím nezrušila.“

    https://scontent.fmad3-4.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/16427323_10155025292307700_7495834019195521952_n.png?oh=b7ba477326e1245ecfcd7bf28e74edf4&oe=5948D943

  36. [381] Jasně, že miminka dostávají přesolenou stravu. Kojenec dlabe v podstatě to, co mamka. Ta je zvyklá solit a kolotoč je nastartován.
    Já vzpomínám, jak moje máma plánovala, že někdy úmyslně přesolí polívku, protože můj dědeček i můj otec si dosolovali automaticky před ochutnáním.

  37. ad 381: A jak se zákazem přesoleného jídla ve školním bufetu docílí toho, že i batolata přestanou dostávat přesolenou stravu? Mně to uniká.

  38. Modrý ptáku, konečně jsem měl chvilku k protekcionismu a copyrightu cosi málo nadalovat…:

    1) Tím spíše bych se ani já neodvažoval nějakých závěrů, je-li v reálném světě (tj. v některé jeho oblasti) vytváření pracovních míst správné ekonomicky, politicky, popřípadě ještě nějak jinak. Možná jsem místo toho směřoval k tomuhle:

    Na (skutečný) liberalismus se mohu (zvenku) dívat několika způsoby:

    – Jakožto na ideál, kdy je celý (prozatím zcela utopický) systém tvořen svobodně jednajícími a kooperujícími jednotlivci, jedenkaždý hájícími výhradně své vlastní zájmy. (To mi leckdy připadá jaksi symetrické k ideálu komunismu, v němž naopak všichni své vlastní zájmy uvědoměle odvrhnou a místo toho ze všech sil pracují ve prospěch celku, všem tak vytvářejíce zcela úžasný, dosavadními dějinami nepoznaný blahobyt.) Z hlediska vědeckého se mi to ovšem zdá přinejlepším takříkajíc nepřezkoumatelné, jelikož takovýto systém nikde na světě neexistuje (aniž existoval ve známé části historie; kdekoliv se totiž objevilo cosi podobného, bylo to – pro mnohé pozdější pozorovatele možná skrytě – provázeno kulturou a/nebo morálkou, která říkala, aniž by to vždy explicitně a tvrdě vymáhala, že některé věci mají hodnotu, zatímco určité jiné se prostě nedělají), a též neexistuje praktický návod, jak k tomuto ideálu dospět; v tomto ohledu se liberalismus principiálně podobá úvahám o tom, jaké skvělé podmínky pro život se vyskytují na jisté planetě, kterou ovšem neumíme nijak blíže lokalizovat, a i kdyby, neuměli bychom se na ni dostat.

    – Jakožto na přesvědčení, že často je (krátko- i dlouhodobě) nejlepším řešením zbytečně jednotlivce neomezovat nějakou autoritou, a to z pohledu těchto jednotlivců, ostatních, a vposledku též oné autority samotné.

    – Jakožto na postupy, kterak si lokálně pomoci vytvářením jakýchsi liberálních (či liberálnějších, než byly doposud) enkláv v reálném světě, který je podstatným způsobem neliberální.

    Moje stručná poznámka v (8) tudíž směřovala jen k potřebě si u každého hodnocení ujasnit, zda se děje na rovině ideálů, všeobecného směřování, teorie, či praxe v konkrétní situaci; jinak snadno mohou vzniknout nedorozumění, která liberalismu jedině škodí.

    2) Duševní vlastnictví, patenty a autorská práva jsou pro mne docela zajímavé téma; už skoro třicet let mi totiž jsou právě licenční poplatky hlavním a téměř jediným zdrojem příjmů, ostatně nikterak horentních. Za ta relativně dlouhá léta jsem zažil jednak období, kdy autorská práva k softwaru nebyla systémem prakticky nijak hájena (ten zpočátku ani neuznával, a o něco později různě zpochybňoval, jejich existenci), jednak přítomnou dobu, kdy jsou vymahatelná poměrně efektivně, přinejmenším z praktického hlediska.

    Kdyby existoval jiný princip než copyright, takový, že bych se stejným softwarem
    – měl stejné uživatele, popřípadě i nějaké navíc;
    – byl obecně pokládán za jeho autora (asi mimoekonomická otázka, spíše věc mé marnivosti);
    – celkově vydělával stejně, popřípadě i něco navíc;
    kupříkladu tak, že bych software bez jakýchkoliv dalších omezení vystavil na internet (nebo jej tehdy dávno komukoliv zdarma nakopíroval na donesenou disketu), přičemž by mi odkudsi z neznáma proudily na účet každoročně stejné částky, asi by se mi to tuze líbilo. Možná… Jenže za celou tu dobu, poměrně již dlouhou, se nikdy nevyskytlo nic ani vzdáleně podobného.

    Tím ale nechci tvrdit, že jiné principy a obchodní modely neexistují. Naopak: Třeba open source (typicky Linux): Tady to máte, zdarma, i včetně všech zdrojových textů, klidně si to předělejte po svém, a chcete-li, spolu s původní verzí šiřte dál, přiznávajíce naše autorství; vy ale spíš budete (někteří, občas) potřebovat, aby vám to trochu upravil či udržoval někdo, kdo už o tom cosi ví, a pak se za vzájemně výhodných podmínek můžete domluvit s námi. Anebo: Tohle je má epochální aplikace na katalogizaci vašich sbírek obalů od žvýkaček; tu nabízím celému světu zcela volně, nic za to od vás nechci, jen si ji uvedu ve svém CV, až se budu ucházet o své první zaměstnání…

    A pamatuji i jiný (víceméně opačný) obchodní model (zhruba z přelomu 70. a 80. let), kdy Hewlett-Packard prodával software jako firmware, tedy jakožto (maskou programované) ROMky, za četné tisíce dolarů, tedy řádově za stovky tisíc dnešních korun. Sice tam měli napsáno slovo Copyright, ale prodávali to i do zemí, které copyright (na software) neuznávaly a každý si tam teoreticky mohl nelegálně navyrábět kopií, kolik jen chtěl. V západním světě to měli fakticky chráněné dle patentových práv (důsledkem čehož je i to, že ochrana dnes už vypršela, na rozdíl od copyrightu).

    Takže alternativy existují. Jenže ne každá se hodí pro to odvětví, v němž se pohybuji. Rád si proto přečtu Vaše návrhy, jak by šlo dělat nějaký ten technologický vývoj a přitom ekonomicky fungovat bez veškeré ochrany autorských, patentových či jiných práv.

  39. No, na točené pivo chtěl snížit dph Babiš už loni, ale socani to neodsouhlasili.

  40. 387

    Rád si proto přečtu Vaše návrhy, jak by šlo dělat nějaký ten technologický vývoj a přitom ekonomicky fungovat bez veškeré ochrany autorských, patentových či jiných práv.

    Já taky 😀

    Tady nejde o levicovost, či pravicovost, ale o čistě pragmatický pohled.
    Bez nějaké ochrany autorských a podobných práv nikdo nebude nic nového dělat.
    Satarmo ani to kuře…..

  41. 388 Halle,
    já jsem chtěla hlavně upozornit na to, že politikusové se starají hlavně o to DPH na pivo!
    Snížit DPH na zdravé potraviny je ani nehne! To raděj, ať se bufíky zavřou a chipsy si děti chodí kupovat k Vietnamcům… 🙁

  42. A JAK mají matky krmit děti, když NIC z toho, co se běžně dostane, ministerské vyhlášce NEVYHOVÍ ????

    Že hodně matek vaří z polotovarů, kde je soli a Eček hromada je další věc!

  43. OT: (…) Žádá vládu, aby jí do tří měsíců předložila návrh zákona, který bude obsahovat:
    a) Změnu trestního řádu tak, aby dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním nevykonával státní zástupce, pokud půjde o trestné činy, kde podezřelým a obviněným je státní zástupce či bývalý státní zástupce, který je spáchal při výkonu funkce či v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a aby případně upravila i příslušná ustanovení o zastupování trestní obžaloby před soudem, pokud bude obžalovaným státní zástupce či bývalý státní zástupce a půjde o trestné činy spáchané při výkonu funkce.
    b) Změnu trestního zákona tak, aby promlčecí doba neběžela v případě, že půjde o trestný čin zneužívání pravomoci vedoucím státním zástupcem nebo jeho náměstkem po dobu, kdy jsou ve vedoucí funkci na státním zastupitelství.

    http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=129991

  45. pasáčku, přijedou se synem a já ti po něm něco pošlu.

  46. Zpátečníku,

    to je návrh, anebo schváleno ?

  48. Údaje o směru komunikace chybně vyhodnotil příslušník GIBS – zpracovatel spisu – Milan Vaculík. Sám to také před vyšetřovací komisí uznal. Na základě podkladů, které má vyšetřovací komise k dispozici, nelze prokázat, že by jednal úmyslně, nelze však vyloučit, že jednal z nedbalosti, a proto komise rozhodla podat trestní oznámení. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci jako dozorový orgán v tomto selhalo, neboť chybu přehlédlo také. Navíc minimálně neopatrným přístupem umožnilo, aby se chybné usnesení a jeho další interpretace staly součástí veřejného prostoru.

    (…)

    Zásadní pro prověřovanou organizační změnu byl následný výrok J. Komárka o „brutálním úniku informací“ ze strany policejního prezidenta. Jeho postup v současnosti prověřují orgány činné v trestním řízení.

    (…)

    Některé informace byly veřejně komentovány nebo prezentovány zejména J. Komárkem, P. Komárem, R. Šlachtou a I. Ištvanem. I přes obecnost nebo neurčitost vyjadřování vedly jejich aktivity ke zvyšování věrohodnosti informací, jež se v rámci činnosti vyšetřovací komise ukázaly jako zavádějící nebo nepravdivé.
    Tento stav je v rozporu se zásadami trestního řízení jako je zásada zdrženlivosti, zásada neveřejnosti přípravného řízení a zásada presumpce neviny. V rozporu s těmito zásadami je pak zejména postup P. Komára, který zveřejnil záměr VSZ v Olomouci vyslechnout v souvislosti s organizační změnou T. Tuhého a Z. Laubeho (podána kárná žaloba), postup P. Šeredy, který poskytl bez zřejmého právního titulu přepis usnesení GIBS J. Komárkovi (prověřují orgány činné v trestním řízení), postup J. Komárka, který veřejně vystoupil se svým tvrzením o „brutálním úniku informací“ z trestního řízení ze strany policejního prezidenta (prověřují orgány činné v trestním řízení), a to ve spojení s medializací nepřesně interpretovaných nebo nepravdivých informací (např. zveřejnění usnesení GIBS Národním fondem proti korupci nebo zveřejnění částí tzv. Šlachtovy zprávy).

    http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=129990

    Jsem docela zvědav na další vývoj… Zpráva samozřejmě postihuje nanejvýš jednotky procent, spíše však pouhá promile toho, co orgáni a prokurátoři napáchali jen v této jedné věci. Na druhé straně však kdysi stačilo několik přátelsky kritických slov Džugašviliho, pouhá to laskavá a umírněná výhrada k dílčímu a podružnému detailu čísi činnosti, k tomu, aby počínaje následujícím dnem dotyčného už nikdy nikdo nespatřil…

Komentáře nejsou povoleny.