Je optimismus jen nedostatek informací?

Publikováno | Autor:

Ahoj vespolek!

Ještě to není dobré, ale zatím ( asi 14 dní, 3 neděle) se zdá, že se to srdce trochu uklidnilo a už nemám ty pocity, že do zítřka umřu. Ovšem síla žádná, kondice žádná.
Ale jsem optimista a doufám, že se to zase napracuje.
Nemusíte znát všechno a mít všechno vyzkoušené, takže o tom, jaká je to radost ujít na jeden zátah 100-120m si radši nechte jen vyprávět. 😉 😀 😀
Tak začínám vyřizovat věci neakutní, odložené a zanedbané.
A zjišťuji, že je jich spousta! 😉 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 526 komentářů u „Je optimismus jen nedostatek informací?“

  1. Dobrý podvečer:
    Ad systém brzd a protivah (check and balances): u nás ho nemáme. Občan nevolí politiky (vyjma senátu a prezidenta) a nemá je možnost pro hrubou neslušnost odvolat.
    Soudci a prokurátoři jsou ze zákona neomylní, fízlové nepostižitelní. Úředníci mají definitivu, pokud nic nedělají.
    Ad politický systém. Proč „útočím“ na Babiše: protože je to svorník či úhelný kámen „režimu“.
    V koalici s každým, kromě SPD.
    S každým názorem. Liberálním i konzervativním, prorozhazovačným i úsporným. Propodnikatelským i EET a zaklekávání. Pro i proti EU. Pro i proti Istanbul. Řekne cokoliv, udělá potom cokoliv.
    Spojený s fízly, prokurátory i rozvědkou.
    Kdo je „protisystémový“ prosazuje skutečný „antibabiš“. Ne šidítka jako pětikolka. Shodou okolností by „antibabišem“ by všichni dotační miliardáři a multimilionáři museli začít skutečně podnikat. Bez dotací. Chudým by se ulevilo. Inflace by klesla.
    Jako vedlejší efekt.

    • „Když budete oškliví, půjdu do koalice s SPD“. Krásné vyhrožování.
      Dospělý běloch ví, že to je jenom divadlo.
      Moudrý politik by mu vypálil rybník a šel do koalice s SPD sám.

  3. Nějak vám uniklo, nickname, že ten úhelný kámen byl dávno vyňat a vyměněn jiným.

    A tenhle režim nezačal budovat Babiš, na ten se zakládalo dávno před tím, v dobách, kdy Babišovy ambice končily u toho, prodat co nejvíc kosteleckejch buřtů.

    • Babiše přivedl do velké politiky Standa Gross. Od té doby je součástí systému. Postupně se stal součástí nejmocnější, tou, se kterou se každý systémový politik umí a musí domluvit.

  4. Ke konci doby ledové:
    Kromě Milankoviče jsou v úvaze změny mořských proudů.
    Golfský proud funguje jako termohalinní výměník. Teplá slaná voda putuje (teče?) po povrchu Atlantiku z Karibiku k Norsku, postupně se ochlazuje a klesá.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Termohalinn%C3%AD_v%C3%BDm%C4%9Bn%C3%ADk
    Když se tento cyklus naruší, teplo přestane proudit od rovníku k pólům, začnou polární oblasti více zamrzat, zvýší se albedo, sníží se schopnost země pohlcovat sluneční energii.
    Nastane kladná zpětná vazba – čím více rostou ledovce, tím méně sluneční energie země přijímá.
    Konec poslední doby ledové proběhl nadvakrát, s mezihrou mladšího dryasu.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlad%C5%A1%C3%AD_dryas
    Co přesně ukončilo dobu ledovou? Na 100% to neřekne nikdo.

  5. vždycky je v tej politice, nickname, někdo, kdo se dostane na pozici toho, s kým se musejí nějak domluvit všichni.
    Byli tací před Babišem a budou i po Babišovi.

    Můžete si útočit na Babiše, jak chcete, ale za současného stavu věcí Vám to asi bude houby platný. Protože, marná sláva, na trhu jsou k mání Babiš, Pětikolka a Okamura. Pidistrany,. co jen poštěkávají na okraji politického spektra netřenba počítat, v případě, že by se prodraly do parlamentu, budou s emuset stejně stát součístí nějakého politického slepence.

    • Já na něj „neútočím“. Jenom považuji za bláhovost považovat Babiše za zachránce, který zachrání český „konzervatismus“.
      Babiš není český (to nemusí vadit), není konzervativec (také nemusí příliš vadit). Ovšem mohu ty, kteří v něm vidí spasitele, ujistit, že se k nim zachová, jako ke svým obchodním či politickým partnerům.

  6. No, nevím, jetsli tu někdo považuje Babiše za zachránce českého konzervatismu.

    Mně se nejeví, že by nějak tíhnul ke konzervatismu, spíš se mu zalíbilo v roli lidového spasitele. Čímž se liší od intelektálního spasitele Havla.

    Myslím, že většina voličů, které přetáhne Pětikoalici, od něj nebude čekat nějakou spásu, ale zcela pragmaticky usoudí, při tom, co předvádí pětikoalice, že to radši zvolit toho Babiše.

  7. „Ovšem mohu ty, kteří v něm vidí spasitele, ujistit, že se k nim zachová, jako ke svým obchodním či politickým partnerům.“

    Toho bych se neobávala. K tomu, aby se k Vám někdo mohl nějak zachovat, s ním musíte vstoupit do kontaktu a mít k němu nějaký vztah. To tady asi nikomu nehrozí.

    A ke svým politickám a obchodním partnerům se chová, jak je to v prostoru, kde se vysoký byznys proplétá s vysokou politikou zvykem.
    Když někdo mermomocí touží vlízt do akvaria se žraloky, jeho problém, pokud ho nějakej žralok rafne a ostatní ho sežerou.

  8. Mno, tak si vůči svému předchozímu tvrzení o cyklických proměnných zahraju na rádio Jerevan:
    Šlo o data asi za posledních dva tisíce let.
    Nebylo to analyzováno AI, byla to normální fourierova analýza.
    Cyklické proměnné byly tři.
    Jedna z nich se nechá ztotožnit v podstatě se sluneční aktivitou (konkrétně s kosmogenní produkcí C14 a Be10).

    Trošku mi to prostě za čtyři roky v paměti zmutovalo. Ale ta přednáška je každopádně zajímavá, byť dlouhá. Mám pocit, že jsem ten odkaz měla odsud.
    https://youtu.be/Hd67EMWFKek?t=3285

  10. Zelenský asi ještě nepochopil, že NATO si láme hlavu, jak z celé té historie vycouvat s minimem škod.

  12. Ještě k té době ledové. Textů o vzniku dob ledových je dost, ale rozboru příčin, proč skončily, je málo. Možná to nevyhovuje současným propagátorům globálního oteplování, kteří z toho viní lidstvo a nešlo by jim pod nos doložení, že vliv kolísání sluneční aktivity či kolísání oběžné dráhy Země je rozhodující.
    Konec posledního zalednění severní části Evropy i jiných světadílů před 11 12 tisíci lety skutečně nelze přičíst topení uhlím či automobilovým výfukům.

  14. Návrh, který by rovněž snížil životní náklady a ulevil státnímu rozpočtu:
    Zrušit jmenné označení ulic, když je nutno z politických důvodůa na základ právě platné vládní politiky je občas přejmenovávat. Pokud pro ulice zavedeme písmeno-číselné označení, bude pokoj a odpadnou i diskuse jestli má být Moskevská ulice zrovna přejmenována na Bruselskou nebo na Budapešťskou …

    • Tady ve východní gubernii s tím tak moc neblbneme. Ruská, Jeremenkova Matrosovova, Gagarinovo náměstí atd. .
      Jedině jsme přejmenovali Gottwaldovu na Opavskou a náměstí Lidových milic na Masarykovo. To bylo ale už v devadesátkách. Leninova byla přejmenována na Hlavní už dávno. Až po přejmenování toho náměstí zjistili, že mají stejné jméno náměstí skoro všude.

      • Nojo, no. U nás gynekolog s blbou houbou holt úřadujou co mohou. Přejmenovávají ulice, uzavírají dopravu, když neprojde dotace na teplej pochod, prosadí ji jinak… Tímto děkuju fialovému blbovi a Haně Marvanové, že nám navzdory volebním výsledkům naordinovali koalici s Prahou sobě a Piráty. Mor a choleru na ně.

  15. Dobré ráno,

    No Name, lepší, když chodí na terapie teď, než aby na ně jednou musela chodit dcera.
    Těm zkušenostem s tlakem na to, že rodič, přesněji řečeno matka, by se měla pernamentně stydět za dítě, pokud to není vzorňácký svatoušek a přesně podle nějakého mustru, docela rozumím. Divil byste se, kolik ženských, i v mém věku, s tou pasekou, kterou jim tahle výchova nadělala v hlavě, bojuje a ještě víc jich ten model předává svým dcerám.

    Ale na to byste asi musel být ženská, dcera a máma, abyste tohle pochopil…

  16. Quivisi, ve škole jsme se o době ledové učili a taky si nevybavuji nějaké úvahy, proč skončila. Tehdy ale globální oteplování ještě nebylo v módě, spíš nás strašili novou dobou ledovou.

    • Tak tak, vzpomínám na vysoce odborné články v osmdesátých letech, že nás čeká další doba ledová, protože Golfský proud …
      Nebo cokoliv jiného. Prostě musí být na dohled nějaký průser, jako by jaderná katastrofa nestrašila dost.

  17. Dobré sváteční dopolední,

    chození na terapii… mno, dříve se chodilo za knězem, vyzpovídat, popovídat… Ale paní herečka si poněkud něco plete. Neikdy jsem se za svou dceru nestaděla – pokud byla příliš hlasitá nebo rozverná v prostředí, kde to mohlo otravovat ostatní, tak jsem dceru usměrnila. IMHo dítě musí dostat limity i vtom, že není na světě samo a má brát ohled na ostatní.

    • Dokud byla dcera malá, kamkoliv jsem s ní šla, vždy jsme měla v batůžku nějakou hračku, knížku, vodu v lahvičce a kapesníčky… když jsme čekali několik hodin na letadlo (odkláněli kvůli sněhu), tak zatímco manžel stál frontu na přeložení letenek, já seděla na bagáži a dceři tehdy pětileté jsem hrála divadélko. Loutkami byly dva kapesníky, na konci uzel… V čekárnách na různých prohlídkách jsem byla dost exot, ale přišlo mi na hlavu tam prostě jen sedět, komadovat znuděné dítě a v duchu se vztekat, že se i objednané pořadí prohlídky zadrhlo…

      • Takže ano, dítko ať se vydovádí v místech k tomu určených; celý svět ale není herna. A pokud máma umí své ditě usměrnit, není třeba se za dítko stydět (to spíš sama za sebe, když tuto roli nezvládá).
        Ale jsem konzerva, s přibývajícím věkem se to i stupňuje. Rovnost… jistě, chlap může vyprat prádlo i dítku kašičku uvařit; zdalipak, v případě ohrožení, půjde žena do boje rodinu chránit ? Některé aspekty by se fakt neměly lámat. Feministky celého světa, sežerte mne 🙂 !

          • DAno, nemáš představu, co to obnáší, když má dítě handicap a chová se poněkud nestandardně.

            Na to ti můžu jen čáct tvoje oblíbené “ kdo nezažil, nepochopí“.

  18. Matzurko, otázka je, kdy dítě obtěžuje okolí, protože matka na něj kašle a kdy jde o situace, kdy se nedá nic dělat.

    Je rozdíl, když můžeš hrát dceři divadýlko, zatímco manžel čeká ve frontě na letenky a když čekáš ve frontě na poště ve frontě sama i se dvěma malými dětmi, z toho jedno hyperaktivní s poruchou sociálního vnímání a kolem zpruzelý důchodkyně.

    Moje dcera třeba jako miminko nesnášela tramvaj a cestu vždycky prořvala, pokud se rovnou nepoblinkala. Cestovat s mojí mámou tramvají byla vskutku slast , protože nejen že na ní bylo vidět, že se stydí za to, že mimino řve, ale ještě pak každému z našeho společního okolí vylíčila, jaká to byla hrůza, protože mimino řvalo a ona se musela stydět.

    Ono taky nejde jen o to, jestli dítě zrovna křičí nebo otravuje. Ono jde i o to, že některým matkám to vydrží na doživotí a pak se stydí, když potomek není podle jejich představ a neslňuje očekávání jejich okolí a zbytečně prudí.

    • maYdo,
      ta herečka nezmiňovala, že by její dítě mělo handicap. Rodiče takových dětí znám hodně – dokonce i v Kalifornii má jedna naše kamarádka dítě, které s autismem není schopno samostatné existence. A půlka rodiny pracuje i s horšími klienty. V daném případě se není nutno za dítě stydět; průměrně inteligentní jedinec takové dítě pozná a nebude se moc pohoršovat.

    • A pokud mohu být tak impertinentní, tak mi přijde, že problém byl víc v babičce než v poblinkané vnučce… mohla jet ve druhém voze, když jí miminko tak prudilo. Mimi se zjevně tramvaje bálo; předpokládám, že neexistovala možnost alternativní MHD…. nebo se autobusů bála taky ?

      • Jo, Matzurko, problém byl většinou v babičce. Ale ono to není jednoduché se dopracovat k poznání, že problém je v babičce a ne v tom, že jsi neschopná matka a naučit se s tím nějak fungovat.
        Alternativní spojení autobusem nebylo a i kdyby bylo, vyšlo by to nastejno.

        • Jo a ještě jedna věc. Pokud není matka vůči připomínkám cestujících dost otrlá, tak ji jen znervózní a znejistí, což dítě vycítí a k jeho uklidnění to rozhodně nepřispívá.

    • Pokud bych byla s dětmi sama, tak sedím na báglech v té frontě a hraju divadélko tam. A děti bych zapojila do posouvání báglů dle potřeby.

      • Máš jedno dítě a bez hyperaktivity a poruch chování.

        Já jsem ty situace vždycky nějak zvládla, ale jednoduchý to nebylo.
        Hraběcích rad se mi dostalo přehršel. Jenže jaksi nefungovaly.

        • Ale já ti neradím, jen mi přijde mimoběžné při debatě o herečce a jejím dítku do toho tahat tvoje s handicapem. Navíc když na rozdíl od herečky, která musí na terapii, jsi své děti zvládla.

  19. Váte, dámy, já jsme tuhel poslouchala v radiu pořad o tom, kde mluvila psycholožka o vztazích matek a dcer. Že bývají velmi komplikované.
    Do toho volala jedna paní a mluvila o tom, jak měla skvělý vztah s maminkou a jak byla maminka úžasná a jak jí chybí…

    No a ta paní psycholožka vlídně odpověděla, že je to krásné, když se to takhle vyvine, ale že to velmi často tak není, protože lidi jsou různí a vztahy jsou různé a často bývají složitější a pocit, že když ten vztah není zalitý sluncem, tak je to něčí vina nikomu a ničemu neprospívá.

  20. MaYdo, výchova dětí není legrace, je to těžká práce. A vyžaduje i pochopení okolí. Stejně, jako by matky měly pochopit to okolí. Třeba ty nerudné důchodce a důchodkyně. Možná jednou i ty budeš důchodkyně, nemocná, kterou bolí skoro vše, nemohoucí lepšího pohybu, které třeba vážně onemocněl nebo zemřel manžel nebo někdo blízký. Také to na nich není na první pohled vidět.
    To, v čem je problém, je všeobecné pochopení a tolerance.
    Ta matka z článku vyžaduje jen a jen toleranci jiných pro sebe. Sama ji není schopna.

    • A všimni si, nepíšu o vině. Vina to rozhodně není.

    • Dano, nemusíš mně poučovat o tom, jak těžká je práce je výchova dětí. Fakt ne.
      A netušíš, co obnáší vychovávat dítě, které se chová poněkud nestandardně a jak ti to může dát sežrat okolí, jak jeho tlak vsugerovat pocit, že jako matka jsi na baterky a selháváš.

      • Já už důchodkyně jsem. Jo, jsem ještě poměrně fit a aktivní, byť mně občas bolí klouby a s chronickou chorobou žiju už léta. Pracuju, protože důchod mám tak tak na přežití.
        Máma umřela před pěti lety, sousedka na chalupě, s kterou se léta kamarádíme, očividně schází, loni umřel spolužák z VŠ a minulý týden spolužačka mojí kamarádky, s kterou jsme slavily společně několik Silvestrů.
        Nejsem už žádná puberťačka, kterou bys musela poučit o tom, co obnáší život a co obnáší stáří.

        • Já nevím, nakolik ta matka chce toleranci jen pro sebe. Tio jsme z toho nevyčetla. Ona hlavně mluvila o svojí práci a jen se zmínila o tom tlaku na to, co od rodiče očekává okolí. Nepsala tam o žádné konkrétní situaci, z které by se dalo soudit, že chce toleranci pro sebe.
          Tohle mně na tom oslovilo, protože o tom vím svoje.
          HAlt jsem ve svém věku dospěla k tomu, že nejsem ten, kdo by měl právo soudit a odsuzovat, protože každý má svou cestu a já té jeho nemusím porozumět, neznám jeho důvody, neznám okolnosti, které ho na tu cestu přivedly.

          • Ehm.
            „Na jaře jsme samy s dcerou letěly do Španělska a během cesty i dovolené se udála řada nepěkných situací.
            Chápu, že ne vždy a každému musí být přítomnost malého dítěte příjemná, protože obvykle ve třech letech dělá povyk, a jakmile někam vstoupí, je ho plno.“
            Málo konkrétní ? A nikde nezmiňuje, že by bylo dítě s handicapem. Naopak na terapii chodí matka – asi proto, že nezvládá mateřství (a to zjevně pracuje na půl úvazku a má dost flexibilní rozvrh).

    • Tohle podepisuji. Lidé jsou různí, děti taky, ale znám případy, kdy jsou děti u rodičů “nezvladatelné” a po třech dnech u prarodičů zvladatelné jsou, jenom stačilo nastavit pravidla a mantinely a chvíli vydržet.
      Jestli to není tak trochu i tím, že dnes je i ve 40 spousta dospělých pořád dětmi…

  21. maYdo, nech si to odvolávání na nestandardní dítě pro někoho jiného. Já jsem takhle vychovával poškozeného syna i vnuka. O manželce ani nemluvím, speciální pedagogika ji dala hlavně nestandardní děti, kterými se jiní nechtěli zabývat.

    • Martine, já jsem ty situace taky nakonec nějak zvládla. I tu výchovu.

      Jen jsem halt musela přežít ty situace, kdy se máma kroutila jako žížala, když se jiní chlubili úspěsnými vnoučaty.

      Speciální pedagog má k dítěi úplně jiný vztah než rodič, to nejde srovnávat.

  22. Neuvědomuji si dámy, jestli jsem byl nebo nebyl standartní dítě. Můj kluk byl docela standartní ( t.j. tvrdohlavý a vzteklý jako já). Ale vychovat se dal. Až před nedávnem jsme zjistili, že se už nechápeme. Politika a neochota mít děti. Prý „do takového světa ne!“. Zdá se mi to sobecké a hloupé. Ale třeba jenom nechápu dnešek. Rozhodně k tomu nemám co dodat, ale vnitřně prostě nesouhlasím.
    ============
    Mám ale dvě otázky:
    * Existuje něco jako normální, dítě? Předvídatelné a ovladatelné ale dostatečně bystré, aby nebylo typu „mouchy snězte si mě“?

    * Musí si maminka aktivní (hyperaktivní) dítě brát do kavárny, aby si popovídala s kamarádkami a dítě nechá obtěžovat ostatní (tzv. nerudné) hosty?
    A ještě si stěžovat na internetu, když kavárník nechce takovou rodinku vpustit do své klidné kavárny?
    Proč si kamarádky nepozve k sobě domů?

    Dětský řev/pláč mi taky vadí, ale ani by mě nenapadlo se jenom „blbě tvářit“ nebo
    dokonce něco podotýkat. Dětem se prostě občas něco nelíbí a snaží se to změnit řevem. Co se dá dělat…

    • Děti jsou různé. Které z nich jsou „normální“ a které ne si netroufám soudit. JAk stanovit normu, když je každý dítě jiný?

      Já s dětmi do kaváren nechodila. Ale nevidím problém v tom, aby maminy chodily do kaváren, kde jsou dětské koutky a na toaletě přebalovací pulty a ty klidné přenechaly důchodcům.

      víte, kocoure, já si myslím, že není třeba si s potomky ve všem rozumět a ve všem se shodnout. Ani v tej politice ne. Každá generace má svůj svět, vyrůstala v jiných podmínkách. V dnešním turbulentním světě je to patrnější, než v poměrně pomalých předchozích stoletích.

      I do tohohle vás může natlačit okolí – do pocitu, že pokud jste děti vychovali dobře, musí být vaším otiskem, myslet stejně, chovat se stejně, naplnit vaše představy.

      Chápu, že byste chtěl vnoučata, ale rozhodnutí je na Vašem synovi . Můžete to přijmout nebo se tím můžete trápit.

      • …Můžete to přijmout nebo se tím můžete trápit….
        To si jako člověk může vybrat? [;>))
        Netrápím se, jen s tím nesouhlasím.
        Nikdy nebudu dědečkem, jenom starcem. A to mě mrzí.

  23. MaYdo, prokrýle, původní diskuze je o matce, která nezvládá a musí o tom mluvit jako o nešvaru společnosti (btw – podívej se na pár jejích netových výstupů a budeš se divit, nebo právě ne, je nutno posuzovat celou osobnost, ne jeden rozhovor)…v žádném případě to není útok na tebe. Pokud jsi si to tak vyhodnotila, tak se za svou nešikovnost v diskuzi za sebe omlouvám.

    • Dano, na základě jednoho rozhovoru těžko mohu soudit, jak dotyčná matka zvládá svou roli. Víc o ní nevím, neznám ji. Ty možná jo, ale já od ní přečetla jen ten jeden rozhovor a to proto, že mně v tom odkazu zaujala poznámka o tlaku okolí na to, aby se rodič styděl za to, jak se chová dítě.
      Moje máma tomuhle dost podléhala, jako dítě jsem se s tím nějak vypořádala, ale když to přenesla i na vnoučata, tak to pro mně nebylo příjemný.
      Dnes si uvědomuju, že si tím strachem z ostudy hlavně sama poněkud kalila radost z vnoučat, ale citlivé tíma to je pro mně dodnes.

      Proč ta matka chodí na terapie, to netuším, důvody bývají všelijaké. Může mít deprese, úzkosti… Zdaleka to nemusí být jen to, že „nezvládá“. Možná jo, možná ne. Dnes se tím léčí i psychosomatické potíže, následky stresu a lidi, co to podstupují nemusí být hned nějaké sralbotky.
      Nemám dost informací, tak nesoudím.

  24. maYdo, tobě musí člověk psát jen jednu větu, jinak se chytneš té druhé, jen něco dokreslující.
    Takže znova, jako otec a děda jsem zvládl, přes nevoli tchyně, výchovu nestandardního syna, i nestandardního vnuka. Tchyně nás dokonce chodila udávat na sociálku. Vnoučata dostala, naštěstí, u nás základy a ani snacha to nedokázala v jejich teenagrovství pokazit.

    Starý kocoure, v rodině se nám to nevyskytlo, ale v okolí se chovají mladí tak, že jim nerozumím. Nemá smysl v tím bojovat, jsem holt už moc starý a tak už jen sleduji.

  25. MaYdo, co je “úspěšné dítě”? Můj mladší syn chodí na učiliště, chtěl tam, je tam. Asi to není úplně to, co čekal, ale jeho boj.
    Známí se podivují, a co … I manuálně pracující potřebujeme (i když tedy tady to půjde hodně těžko ;))
    Mám ve svém okolí případy, kdy je dítě na několikáté vysoké škole, desátý rok studia, a pořád nic. Jeden případ, kdy se dítě zhroutilo v posledním ročníku a od té doby vyžaduje trvalou psychiatrickou péči.
    Jenom proto, že je rodiče chtěli mít “úspěšné”.

    • Dospělejší děti mají jiné cíle, je zbytečné a marné jim je určovat velitelsky, Nabídnout a když zvolí něco jiného, nechat tak. Mi se to osvědčilo – až poslední dva roky kdy si nerozumíme.
      Tak o tom nemluvíme – každý si musí sáhnout na ta horká kamna sám.

    • TAkhle to vidíme Vy a já, Noname, že se svět nezboří, když dítě nebude mít deset titulů.

      Máti a její okolí měla jiná měřítka. Byla to jiná generace, generace, která měla dost složitou cestu, leckdy dost ošklivý zkušenosti (máti byla ročník 24) a přikládala důležitost jiným věcem.

      Bohužel potomek není zručný ani manuálně. A bohužel pro něj jsou dostupné jen činnosti, které nejsou moc skvěle placené, takže se v tom plácá všelijak. Ale nějak funguje a snaží se.

      O tom, co je úspěšné dítě, měl svoje představy můj muž, děcka by mohly vyprávět. Ustály to, jak to šlo, dnes jsou jejich vztahy s tátou na bodě mrazu, protože měly svoje vlastní představy, což si vyložil jako hrubý nevděk. Dcera sice vysokou nedodělala, ale pracuje a uživí se a jde si svou cestou.

  26. MaYdo, a přečtěte si prosím druhý příspěvek Dany.
    Jde o to, že zmíněná dáma (a že takových lidí dnes je) vydává svoji vlastní neschopnost a neúspěch za “problém společnosti”.

    • Čekala podporu společnosti a když ji nedostala tak společnost obvinila. To není jenom u výchovy dětí!

  27. Mno, já bych to shrnul – nemám nic proti rozmazlenejm fakanům, ale Herodes byl veliký král. A jak je tak občas sleduju s těma jejich rodičema, tak si říkám – dobře jim tak, to tyhle děti je odšoupnou někam do starobince, pokud je rovnou nenechají osamoceně chcípnout. Hlavně některé maminky v tom přímo vynikají. Rozjíveného nezvladatelného fakana omlouvají, opečovávají, utírají prdel div ne do 40 a pak se divěj, co si to vychovaly za spratka.Zejména pak „milující dcerky“ – znám řadu případů.
    Je to cynické? Možná ano, ale mám dostatek experimentálních podkladů pro tato zobecněná tvrzení.

    • No, u nás v tom vynikal manžel, pokud šlo o práci a karieru dětí a neptal se, jetsli to vůbec chtějí, trval na svých představách, nebavil se s nimi co chtějí nebo potřebují ony a vždycky je postavil před hotovou věc „támhle jsem ti vyjednal, zařídil…….“.
      Výsledkem jeho nevyžádaných zásahů je, že děti mu kašlaly na tol, co vyjednal, našly si svou cestu, s tátou nemluví a on s nimi, a ano, považuje je za nevděčné a nevychované spratky.

      Jen do toho domova důchodců se asi bude muset odšoupnout sám.

  28. Hele,
    dovolím si změnit téma. Wapkování mi už jde (byť po tom vypadám jak hroch vyválený v oblíbeném kališti), ale posedlo mne vyrobit úhlednější ohniště na občasné opékání buřtů, a to ze starých cihel. Mnojo, ale potřebovala bych jich pár napůlit, je na to nějaký extra grif ? Mám obavu, že když do toho klepnu kladivkem, tak se rozlomí nikoliv dle mách představ. Jsou to staré pálené cihly, asi ze zbourané stodoly nebo co. Žižlat to nějakou pilkou mi přijde divné; bohužel zednické řemeslo neovládám….

    • Cihlu chytíte do jedné ruky na štorc a druhou rukou zednickým kladivem boucháte na hranu cihly v místě, kde chcete aby se zlomila.

      • Ajajaj,
        zednické kladivo nemám, jenom obyčejné… tak já to zkusím, tou ostřejší stranou ? Když to nedopadne, tak si to zednické někde obstarám 🙂

        • Na tento způsob je třeba dost síly, hlavně na to finální bouchnuti. Jestli máte majzlík ( čím ostřejší tím lepe) položte cihlou na písek nebo měkkou zeminu a pomalu kolem dokola ze všech stran ji kladivkem a majzlikem oťukavejte . Vícekrát. Jde o to vytvořit v cihle řadu mikrotrhlin a ta pak větším úderem většinou praskne správně. Lepší je vymyslet skladbu cihel tak, aby se nemusely půlit .

          • Jasně, chňápu. Majzlík asi mám, ale nevím, jak ostrý…
            Každopádně děkuji všem za rady, nějak se s tím poperu. V nejhorším budu muset požádat o další dodávku cihel 🙂

          • Pak ještě by se asi dala přeříznout flexou, ale nevím, jetsli jste tak vybavení a taky to není ta poctivá řemeslná práce 🙂

  29. Tak krásně se tu hádáte o výchovu a pocity matek. Tak jsem si ten rozhovor prolít a uvědomil si, co je to za paní.
    Pusťte si kousek nějakých Kokotů na neděli a bude jasno.

    • A při dočítání jsem si všiml, že Dana to navrhuje taky (její netové výstupy). Ten co zmiňuju já je hodně krystalický.

    • Já tu paní neznám a nesoudím. Vůbec nevím, že má nějaké netové výstupy a asi nestojí za to,a bych se s nimi seznamovala. Možná je „kokot“, ale já jsem nepsala jsem o ní, ale o tlaku okolí na určité pocity. S ní to mělo společné jen to, že tohle téma , pro mně citlivé, zmínila.

      Možná je to důsledek výchovy, kde velmi často zaznělo “ co si lidi pomyslí“, ale nikdo neřešil, co si pomyslím nebo co bych mohla cítit já.
      Ale už to téma nechci otvírat, myslím, že toho bylo dost.

    • Já jsem u těch Kokotů jednou připsal „proč se ta osoba nejde léčit“.
      Zároveň si ale myslím, že je nesmysl porovnávat tuto výrazně akcentovanou osobnost s nějakou mámou od dětí, která má prostě přehršel starostí.
      Myslím, že maYda má pravdu – nechme to být.

  30. Dobrý podvečer. K výchově dětí mnoho neřeknu, jen to, že si vážím každého rodiče, který se snaží. I každého, kdo mu do toho zbytečně nekibicuje.
    Dával jsem odkaz na http://www.exody.cz/
    U Soumarského mostu (Assbridge), na rašeliništi, jsme potkali dvě čilé učitelky s vnoučaty. Učitelé mají „svépomocnou“ skupinu, která pomáhá jejich dětem / vnukům zajistit program na prázdniny a přitom poznají kus republiky. Pro mě to bylo další povzbuzení, že s naším národem to není tak špatné.

  31. Rozhodnutí být bezdětný: cca 20%-30% příbuzných bývalo bez potomků. Částečně kvůli neplodnosti, částečně kvůli rozhodnutí jít do kláštera / semináře. Částečně kvůli válce. Dnešní rodiny, vztahy nekomentuji – co je mi do toho, zejména pokud jsem politik?

    • Je dnes vhodné se uvádět jako politik?
      IMHO je todost zprofanované povolání …

    • Já vykonávám pouze neoblíbená povolání 🙂

  32. „cca 20%-30% příbuzných bývalo bez potomků. “

    Moje prababička měla dvě svobodné sestry. Byly učitelky a kdyby se vdaly, byl by s povoláním šlus. Navíc neměly věno.

    Myslím, že její nejstarší bratr zůstal svobodný, aby pomohl ovdovělé máti zabezpečit sourozence, než se postaví na vlastní nohy.
    Z šesti nebo sedmi sourozenců téhle prababičky měli děti jen dva. Tedy, ono těch sourozenců bylo víc, ale většinou pomřely jako malé děti.

    • Další prababička byla ze čtyř sester, děti měly dvě z nich. Jedna mojí babičku, druhá nějaké potomky, kteří zůstali bezdětní v dalších generacích a dnes už jsou po smrti. Myslím, že poslední potomek byl vrstevník mých rodičů.

      • Pradědeček legionář byl z osmi dětí, taky jich tam bylo poměrně dost bezdětných. MYslím, že pokračují tak dvě – tři rodové linie. Musela bych se podívat, moje babička měla sestavený rodokmen a s těmi příbuznými byla v kontaktu, ale zbytek rodiny je nezná.

        Takže bezdětnost není nic neobvyklého nebo nějaký patologický jev. Jo, lidi měli víc dětí, ale ono taky víc dětí umíralo.

  33. Zdá se, že Rusi nechávají Ukrajince krvácet na jihu a mezitím míří na Charkov.

  35. Kdyby ukončení bylo způsobeno odletem komety, tak by to bylo pro mne zajímavé.

    • Mladší dryas byla divná doba ledová, jenom na severní polokouli, především v Evropě a Severní Americe. De-facto přestávka doby meziledové.
      Předchozí doby ledové, jejich spouštěče a ukončení jsou zatím neznámé. Možná i nezjistitelné. Co víme s rozumnou jistotou je, že jedno z ochlazení způsobilo spojení Amerik, tj. změny mořských proudů.

  36. Moje babička a její sestra byly učitelky, ale obě se vzdaly svého povolání a vdaly se – jinak bych tu nebyl. Jejich bratr byl farářem v Postřelmově, tedy nakonec tam skončil, protože církev má dobře propracovaný systém rotace kádrů. Takže je to otázka volby, i když autorita rodičů bývala daleko silnější než dnes. Ovšem, jakmile ten mladý člověk dospěl, mohl se už rozhodnout sám. Ale rodinnou tradicí byli mužští jako učitelé nebo faráři, proto v 19. století tradici respektovali.

  37. Prabába a její sestry se asi do vdavek moc nehrnuly, protože i prabába se vdala až před čtyřicítkou. Manželství jejich rodičů prý bylo bouřlivé a slečny možná měly pocit, že není moc o co stát a raději se snažily se postarat samy osel

    Prabába měla v době, kdy se vdala, vybudovanou karieru obchodnice a učitelky. Na rozdíl od svých sester ale byla odborná učitelka a dělala přednášky pro dospělé, neučila mládež v c.k. školství, nemusela proto odejít a mohla se i nadále přednáškové činnosti věnovat.
    Někde na chalupě byl její pracovní deník, z kterého vyplývalo, že s přednáškami si dala pauzu cca tři – čtyři měsíce, když se narodil děda.
    A jo, byla to feministka. On ten tehdejší feminismus byl o něčem jiném.

  39. Já bych potřebovala praktickou odbornou radu. Za chvíli jedu na pobočku ČEZu a lámu si hlavu – zafixovat či nezafixovat a pokud ano, na jak dlouho? Mám u nich jen elektřinu.

    • Dobré ráno. Nefixuji, jsem u ČEZu „obyčejný“ zákazník, plyn i elektřina. Zálohy nám vzrostly cca 2x proti 2020.
      Jinde jsme byli u Armex Energy (dobré rady z Brna) a utíkali jsme.
      Není šance na přílišný pokles cen elektřiny, tj. pokud budete mít cenu fixovanou na rok – dva a bude nižší o 25% proti dnešní nefixované, asi i vyděláte.

      • No já zkusím vyjednávat. Jsem jejich klient od počátku, tak za věrnost by mohl být nějaký benefit… 🙂

      • Hodně štěstí.
        Dejte vědět, jaká je možná sleva 🙂

  41. Dobře, a teď vážně. Že je Biden senilní víme. Ale co vysvětluje Blinkena?

    https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-blinken-ukrajina-uz-osvobodila-polovinu-uzemi-dobyteho-ruskem-40438548

    Lestliže dnes kontroluje Rusko zhruba 18 procent Ukrajiny, znamená to, že někdy v průběhu operace kontrolovalo víc než třetinu…

    Mimochodem, Rusové dosáhli velký průlom na severu, přiznává to i ISW. Teď už nevím, koho budou naše média citovat.

    • A co když počítá s tím, že Luhaňská a Doněcká oblast patří Rusku. Pak by to mohlo sedět, ne? 😛

  42. To P.K.:
    Na dvě výškové budovy v Moskvě dopadly dvě ukrajinské rakety, prý byly svedeny z cíle radio-elektronickou cestou. Byly, nebyly – ale odkud to Ukrajinci vypouštějí?
    Je to bez zranění – ve čtyři ráno nebývá v úřadech moc úředníků a ani po ulici necourají davy.

    • Můžou odkudkoliv. Na vypuštění malého dronu nepotřebujete nic. To je víceméně něco jako bomba pod autem..

      • Vzhledem k tomu, že to vymlátilo dvě patra to zase „funkční model dronu“ asi nebyl. Ale nevím.
        A dumám jak velká je pátá kolona v Rusku? Ta akční, ne ta kecací .

        • Ono na to stačí větší granát. Mimochodem Lancet se vypouští z lyžiny a celá sada se vejde do malého osobáku… Teoreticky i na motorce, ale to by asi moc neujel 😀

          Drony zásadně změnily charakter války. Možná více, než tabulky pro nepřímou palbu…

          Určitě nějaká pátá kolona v Rusku je. Asi není nijak extrémně silná, ale na malý terorismus a la bomba v sošce to stačí.

  43. Včera Ukrajinci doplnili další hromadu techniky a mrtvých na Bradley Square. Taktika NATO (jedná se o jednotky školené NATO) se jeví poněkud tupá.

  44. Dobré zas ráno… 2 PeterSly – už nevím, kdo to řekl: Když nepřítel dělá chybu, není vhodné mu to vyvracet…

  45. Poslední reálný ukrajinský ofenzivní úspěch bude za chvíli rok starý.
    Od té doby se Ukrajina snaží trefit v Rusku něco, co donutí Rusko k nějaké nepřiměřené reakci a více zapojí ukrajinské „spojence“, to je zdá se hlavní snaha.
    Materiální a personální situace Ukrajiny se v dalších měsících určitě nezlepší, spíše naopak …
    V záplavě bombastických řečí, jaký může být plán, jak reálně pokračovat ? I na Západě musí být někdo, kdo umí počítat.

    • Poslední PLÁNOVANOU fázi Japonska ve válce s USA bylo masovými civilními ztrátami způsobit lítost američanů, aby jim nechali alespoň něco.

      Po Hirošime a Nagasaki pochopili, že to nebude fungovat. Dodám, že to nebude fungovat ani s Ukrajinou.

  46. PeSi:

    Nikdy nerušte svého nepřítele když dělá chybu. Napoleon Bonaparte.

    Zelenskij se prý už nechal slyšet, že celá protiofenziva byla chyba.

  49. A jinak se mi trochu jeví, že za chvíli se ukáže, co znamenala ta Wagnerovská maskirovka.,,,

  50. Zprávy z fronty: Přes 500 dní odolává Město – Hrdina Charkov útokům okupantů.
    Porovnání: Moskva i Pitěr se vzdali německým agentům – bolševikům během týdne.

    • A oni věděli, že jsou to němečtí agenti? Třeba je to jemný rozdíl.

    • Nevím, kdo z Moskvičů znal bolševickou – socialistickou ideologii.
      Nevím, kdo z nich tušil, že jejich rozhodnutí podvolit se německým agentům přinese desetimiliony mrtvých a ztracené ruské století.

Komentáře nejsou povoleny.