Rozhovor s Pavlem Kohoutem (uveřejněný s jeho souhlasem)
Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?
Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.
Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?
Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.
Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.
Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?
Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.
Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).
K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).
Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?
Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?
Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.
Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.
Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?
Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.
A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?
Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.
Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)
Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?
Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.
V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.
Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.
Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.
Ptakopysku, my opožděnci z dálného amerického východu máme ještě české včera. Tak Happy Birthday.
No jo Ptakopysku, asi posledni gratulace, ale budiz mi omluvou, ze jsem vcera pracoval.
Kdyby nekdo chtel zmenit zivot, protoze tak nema do ceho pichnout a zivot ve meste se mu zda nudny a sedivy, klidne ho zadarmo a za dva dny odnaucim si myslet takovou pitomost a dokazu mu na jeho osobnim prikladu, ze „po svatbe se zase do te hospody bude tesit“. Ani jsem dneska moc nespal, jak mne vsechno boli. A to jsem se v podstate letos koukal, protoze se konecne, klepu na drevo, nekteri lide rozhodli pracovat, protoze prej je trapne zustat sedet doma a nudili by se.
O MK a NG se nebudu vubec vyjadrovat, zlaty prciny……
Bohousi, proc bych mel ocenit, ze si delal nejake veci pro monarchisty? Nerozumim….
No a dne se budu cely den valet. Budit to takovy muj sobotni zidovsky program…. Ani pro klice se nevohnu, kdyz mi spadnou na zem.
Dobré ránko!
Dobře mi tak!
Nemám kupovat maso v super-hyper …Nemám kupovat maso v super-hyper …Nemám kupovat maso v super-hyper …… 100x
Jsem se shodou okolností ocitla v Albertu v Táboře a prošla kolem masného pultu, kde se vyskytlo maxibalení vepřových řízků – vypadaly pěkně. Chvíli jsem váhala a pak si (naivně) řekla, že když měli minulý týden průšvih a veřejně se omlouvali za 20% vody v mase, tak si snad dají aspoň týden pozor … Pche!
Pokus první – přírodní řízek! Zanechte nadějí! Neopečete! Po třech minutách řízky předstírají, že jsou rybičky v akváriu a vznikne tuhá podešev.
POkus druhý – řízky v trojobalu. Opět neopečete. Trojobal se ve vodě rozmáčí a částečně odpadne.
Pokus třetí – tři vepřové plátky váží 300g. Nakrájím na nudličky, hodím na rozpálenou pánev (bez oleje) a po 3 minutách sleju. Do odměrky, takže zjišťuji, že řízky obsahovaly něco přes 100ml vody. Vepřové nudličky hodím na váhu – souhlasí – 200g!
Takže ne 20, ale 33% vody ….
Ano, já vím – nekupuj maso v super-hyper ……
Fujtajbl vespolek,
a to tak, že doslaova dneska. Neboť jsem se ráno vykutálel z postýlky, otevřel dveře do předsíně a myslel jsem, že chcípnu, protože jsem si připadal jak francouzský voják u Ypres. Zemědělci se rozhodli překvapit mě k narozenínám a na pole hnedky vedle baráku od šesti od rána blili čtyři cisterny, tedy asi osmadvacet tisíc litrů prasečí kejdy. Vypadalo to takhle: http://www.youtube.com/watch?v=-iU92uVASCw Smrad se bohužel nedá zprostředkovat.
Příšerný… a to dneska bude kolem pětadvaceti stupňů, takže esence budou sublimovat naplno. 🙁
Ještě jednou děkuji za vyjevená blahopřání. Včerejší slavný večer jsem strávil u bráchy bujarým svařováním vodovodních trubek, povečeřel jsem kus mrtvého prasete na česneku, bramborový knedlíček, špenátek a plzínku a pustil jsem si Star Wars, že si udělám hezký večer. Načež jsem zesnul. Jestli já nějak nestárnu, nebo co.
Jirko ppa,
opatrně prosímtě!!! Víš že práce hyzdí! 😀 😀 😀
Jo hele, tohle se mi hrozně líbí: http://www.youtube.com/watch?v=f9woTvsU0sk
Taky už jsem začal pracovat na něčem podobném. Zatím mám košili stejný barvy, jako má ten Číňan.
Dobrý den, Dušan mluvil na Radiožurnálu, v městečku West, kousek od Waco, Texas, explodovala továrna na hnojiva.
2 ptakopysk – máš vzkaz na Skype…
nickname 556 – koukám, že ptakopysk může být vlastně rád, že mu tam vylili jen 3 cisterny. Taková fabrika je určitě horší! 🙂
a už má Zeman taky po žížalkách
Včera ho dvacet senátorů obvinilo z velebrady!
kejda, pokud se nezavorá dokáže smrdět i dva měsíce. U nás s ní přihnojovali louky. V únoru.
Podle CNN zatím dva mrtví, ale může jich být až 70.
559: Rezy, dostal jste mě.
561: Prý jde o českou vesnici.
562: Ano, na Radiožurnálu mluvila obyvatelka městečka, a říkala, že prakticky každý v městečku (2500 obyvatel) má české kořeny.
Rputi, to máš z toho, že do vepřového píchají jenom vodu. Kdyby to byl můj osobitý lák, tak byste se z jednoho stejku najedli dva. Inu kdo umí……
Taky jsem Dušana poslouchal. Nedovedu si ale představit, jak jim to tam mohlo bouchnout. V takové továrně mají většinou vyšší zabezečení než v muničce. Jinak co dokáže dusíkaté hnojivo vím velice dobře. Kdysi jsem dělal pyrozkoušky III. stupně (rozmetávání hnoje viz. Trhák), kde jsme používali DAP, což bylo dusíkaté hnojivo s naftou. Bouchalo to excelentně.
Rputi, ber to tak, ze kdyby kazdy chtel dobre jidlo, tak pulka lidstva umre hlady. Takze diky bohu za hypersuper. Aspon zbude dobre na mne.
Ptakopysku vim, ze prace a tak dal, ale na druhou stranu, yzicka prace mne nekdy dokaze osvobodit a pak se zase tesim na to lehkou praci uhlobarona a financniho „magneta“.
Jo a s tou garazi….. Je to docela zajimave, ale takovejch lidi je docela dost, co ma auto doma, jako „obraz na zdi“ ono to udrzuje auto ciste a hlavne, nejezdi se vem, pokud je osklivo, nebot kdo by se s tim myl, nez se zajede domu, ze ano.
Dobré ráno,
Jirko, tys včera pracoval? Fuj, a to se ani trochu nestydíš? 😀
A dnes prý má být, pokud jde o teploty, letní den. JAk je to dlouho, co sněžilo?
Jirko ppa,
dokonce někteří mají auto doma, aniž by chtěli. A dost špinavý http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/750×750/Mar2013/1477434.jpg?80dc
ba dokonce jsou takoví fajnšekři, že mají v předsíni lokomotivu: http://i.i.com.com/cnwk.1d/i/tim/2013/01/15/train_sweden_two_159521927_620x350.jpg
😀 😀 😀
Ptakopysku, mohl bys alespon podekovat za nahravku 😀
Nikoho s autem v obýváku neznám (ale pár lidí, kteří mají obývák v garáži jo). Znal jsem člověka, který si na polici nad sedačkou dal pěkně zrenovovaný moped Stadion.
(567) Není to dlouho a zanedlouho zase bude sněžit. Příští weekend by mne to trochu naštvalo, http://www.epocernice.cz/klub-patel-veteran/103-veteran-aktuality/647-veteran-party-2013.html
Dobré dopolední,
Rputi, jestli to s těmi řízky nebyla akce „Dieta“. No představ si, tlouštík si řekne, zdlábnu 300g masa. Zváží, připraví, zdlábne, je spokojen. Ve skutečnosti zdlábnul o třetinu menší porci – a začne hubnout, ni ? A to se vyplatí….
Anebo jak psal Jirka, buď ráda, že to nebyly řízky sójové či rýžové (na tom žije většina lidí téhle planety), či rovnou od firmy Tricatel….
podle šerifa z West Texas (městečko vedle fabriky) zatím dvě oběti – záchranáři. Bouchlo to v okamřiky kdy byla továrna evakuována – už tam chvíli hořelo. Bouchnula nádrž anhydridu amonného. pěkné svinstvo. v okolí 3km nejsou okan a až 7O domů těžce poškozeno. Já také. ČT24 mne kvůli tomu vzbudila ve dvě ráno. Co asi dělá ten jejich hoch tady. dal jsem si pintu Yuenglingu a pokusím se ještě usnou. vstávám v 7. AŤ už raději nikde nic nebouchá, mám toho od neděla až po krk..
„Toho jejich hocha tady“ jsem slyšel v ČT po výbuchu v Bostonu, spíše ostuda, jen nekoktá jako Kubal. Ovšem Voldánová ještě podstatně horší, úplně pitomá.
Mně by to naštvalo tenhle víkend. Budeme doma všichni a tak pomýšlím na nějakou rodinnou vycházku. Možná do ZOO. Chladnější počasí mi nevadí. ale sněhu už fakt bylo dost.
Dušane, FAcebook mi předevčírem připomněl, že máte narozeniny – ve stejný den jako Claudia Cardinálová.
TAk dodatečně všechno nejlepší 🙂
Ale prdlajz! Kdyby nebyly kvóty, DPH, eurodotace a jiné nemravnosti bylo by dost (nejen) masa pro všechny…
http://domaci.eurozpravy.cz/ekologie-a-zemedelstvi/68765-hrozi-raketovy-vzestup-cen-veproveho-masa-co-se-deje/
Rputi, to tedy nebylo. Maso vzdy bylo pro bohatsi cast populace . Bud rada, ze jsou hyper super…
576 … a modré nebe, duha nad kotlinkou a velký poklad, tam kde končí duha. V kopcích skřítkové, malí permoníčci kutají své poklady, a hodné pocestné vždycky obdarují. Ale na chamtivce a zlé osoby zbydou jenom oči pro pláč.
Takhle jednou v večer se u přívozu v Poříčí zjevil přívozníkovi malý permoník. Přívozník se ho ptá, co by chtěl. A on, že potřebuje převézt sebe a své kamarády přes řeku. Stěhovali se zrovna z Čisté, Krásna a Slavkova do Jáchymova a Perninku, tam jich bylo více potřeba. Permoníci toho dovedou hodně, ale vodu rádi nemají. Převozník, říká, což o to, jsem tu od toho, abych lidi převážel, i vás mohu převézt. Permoník mu nabízí za převoz všech kamarádů deset jáchymovských tolarů nebo groš za každého permoníka. Přívozník si vybral deset tolarů.
A do rána permoníky převážel. Těsně před svítáním byl hotový. Velitel všech permoníků mu říká, za tvojí věrnou službu máš zde deset tolarů. A abys viděl, koho si převezl, nařídil svým bratřím kloubouky sundat. Louka u přívozu byla celá posetá malými postavičkami. To množství skřítků se táhlo až ke kostelu. Pak velitel nařídil klobouky nandat a převozník již nikdy v životě permoníky neviděl.
převozník byl v každém případku truhlík, protože se neoptal, kolik těch pajzlíků je. Každej tu víme, že permoník sic může informace neříct, ale na přímou otázku by musel pravdivě odpovědět. Je jen otázka, jesli tenkrát převozníci uměli dobře násobit a převádět groše na tolary.
jinak abych tu nebyl za truhlíka já, je mi jasno, že ta Rputí pohádka o mase byla lepší.
Rezy, tu pohádku kdysi vydal pan Novotný, příběhy starého (města na úpatí hor).
Viděli jste někdy velkého permoníka? 😉
Tedy pratele, ja si myslim, ze Rput ma pravdu, vystava bude samozrejme putovni 😀
Nikdy jsem nepochopil, proc je nutne se k jasnovidci objednavat
ještě k těm malovaným sáním. Tu typuji na ministrini školství, do deseti let.
582 Setkání jasnovidců: Ahoj, máš se dobře. Jak se mám já?
577 Jirko ppa etc…vždyť také proto feudalisti od přemíry masa zhusta trpěli podágrou, kterážto chudobnému lidu poddanému se vyhýbala. Což s povděkem kvituji neboť jestliže se mi aktuálně v uhlobaronství nedaří,jak sleduji aktuální zprávy, i když to zatím nevypadá na oheň a dým, mému zdraví by dieta mohla prospět. Bandory a škubánky s mákem jsou také dobré. Doly jsou teď v akci a jestliže bude tuhá zima, bylo by zas na pečínku.
mě spíš na tom článku o prasatech překvapily dvě věci které nebyly předmětem sdělení. Jednak to nařízení o společném kotci pro více bachyní a dále to, že se nestydí mluvit o krmné soji.
A vůbec jsou to prapodivný poměry, ve kterejch chudý jsou tlustý a bohatý jsou hubený.
Kdo je tlustej, je mu houby zle a nemá si stěžovat, že je chudej. Chudej má bejt hubenej. Takový jsou zvyklostě.
re 581 Neviděl. Nám je vyhnali už tenkrát, když místní pasáček křičel ze se ze země kouří a je tam hromada zlatejch mincí.
579 rezy, vysvětlení je jednoduché. Kdyby nebyl truhlík, nebyl by převozníkem.
Rezy, ono vůbec se říká o chovu a pěstování mnoho krávovin. Myslím, ale že nikdo z „praktikujících“ to nemá na svědomí, vždy to je odborník, nebo analytik, či zemědělský expert, nebo nedejbože novinář, co viděl v mlze z dálky kravín 😀
taky mi není jasné, k čemu to sundavání klobouků a zjevování bylo dobré. Je explicitně vyjádřeno, že byl hlavní permoník se službou spokojen a poděkoval mu, tak mi není jasné proč ho nakonec, když už byli na odchodu, chtěl tak na..t.
Jiřiku 577 – to ty jsi vždycky tvrdil, že víc té hruškovice, jehňat …. atc. dělat nemůžeš, protože kvóty. To víš, jedna se poučí … 🙂
Rputi, víc a ano, ale ne pro všechny a to je velký rozdíl. Nebo jsem říkal, že pro každého?
591 Aby věděl, zač si vydělal těch 8.000Kč (v dnešních cenách) A také, že hamižnost se nevyplácí. Už ten groš (či grešle) bylo dost za takového pidižvíka. Kdo chce víc, nemá nic. Kdybych byl zlý, přidal bych tam poučný závěr, že druhý den šel převozník do těšovické hospody a tam všechno propil a vyzradil. Ale nepřidám 🙂
Poklady pod zemí máme ještě schované. V haldách máme schované lithium do baterek.
Nickname, když lithium, tak jen do prášku…nebo je to válium? Ještě v tom trochu tápu 😀
595 Lithium také, ale jen pro vážnější případy. Že jste si ráno zapomněl vzít tabletku? 😉
nikoliv Nickname, ale vzpomněl jsem si asi třikrát 😀
jirko 593 – kdyby všichni mohli víc, nebáli bychom se vlka nic…. 🙂
597-v nějakém filmu říkal Harrison Ford partnerce něco jako „vezmu si Ginko, vzpomenu si, kam jsem dal viagru a uděláme si tak hezký večer“ 😉
Rputi, musíš se trochui probrat a vědět to, jak jsou nastaveny kvoty v EU..tedy ve starých zemích a pak v nových. A ž si to zjistíš, můžeš se pak v klidu bát a třepat se, že nebudeš mít maso každý týden o nedělích. Přeci jen, ani František se svým přístupem maso neudělá, vždycky budeš mít něco co sice vypadá jako maso, voní to jako maso, ale nebude to maso. Ale jak jsem říkal a na tom není nic špatného, dobrého jídla, nikdy nebylo dost.