Rozhovor s Pavlem Kohoutem (uveřejněný s jeho souhlasem)
Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?
Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.
Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?
Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.
Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.
Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?
Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.
Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).
K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).
Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?
Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?
Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.
Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.
Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?
Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.
A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?
Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.
Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)
Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?
Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.
V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.
Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.
Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.
Ptakopysku…. 😀
Schumachere, na tohle téma jsem se tu hádala cca před dvěma lety. Pes (míněn čtvernožec – čeledi šelem psovitých) by za to ode mně kůrku nevzal. :-), jak mně rozcupavali zastánci neomezené svobody.
Přitom si nemyslím, že bych patřila meti „brzdy“, na dálnici, pokud mám volno, se taky stotřicet neplížím.
fajnšmekry bych měl upozornit, že Praha končí dneska s Karosama v MHD a bude je rozprodávat.
750 Jirko ppa etc…předvídavě, no ne každej je tak talentovanej, a tak mu nezbejvá než podle těch příruček… I když kolikrát se mi stane, že si řeknu „teď mi tam vjede“ a tak se i stane. Podle stylu jízdy, auta, řidiče, drobných náznaků. U nových aut značky už nerozlišují. Ohleduplně, o to se snažím. Co jiného mi zbejvá když jsem netalentovanej na to italiáno. A jak víš, tak deformovanej. Chápu, že mezi tím jezdit podle předpisů a nebýt účastníkem nehody je velmi volná vazba. Jsou „smolaři“, kterým nelze nic vytknout a přesto mají karambol za karambolem. Jistěže nezaviněným, ale…
Za pronájem okruhu Tě chválím. Tak to má být. Veřejná silniční síť je určená k dopravě a ne k závodění, třebaže leckteří milovníci vehiklů jsou přesvědčeni o opaku a o tom, že s příslušným vehiklem si kupují i příslušná privilegia.
Rád bych věděl, kterak, když tak volně pojímáš 50-90-130, kterak se vyhýbáš změření a pokutám. Pokud nemáš na palubě všemožné antiradary, případně v GPS aktuální přehled pevných radarů a mobilních hlídek. Případně průkaz VIP.
No,
zásady „hlavně nepřekážet“ se se svou Feldinkou pořád držím, taky netuším, kdy mi z ní co upadne….
Ale mírně natvrdlých řidičů bylo i mimo dne dneska rojení, a dokonce jsme v rozmezí cca 5 minut a potkaly hned 2 autínka, táhnuté na laně. I dcera se začala divit, co se děje 🙂
Schumi, nadávání v autě je možná vázáno na X chromozóm, jak jsem normálně spíš kliďas, za volantem však taky „talijáno“. Ovšem nejhorší zkušenost byla v letošní zimě, kdy jsem musela vozit i manžela s nohou v gypsu. Jedva zacvaknul pásy, začal jedovatě komentovat můj způsob řízení, a nepřestal ani když už jsme byli dávno z auta venku. A naprosto ignoroval prosby i hrozby, ať už ztichne, jinak v tom pankejtu/závěji fakt skončíme…. to jsem vážně jezdila snad nejhůř z ČR, protože to jeho věčné mamrání mi lezlo na nervy a tím pádem bylo soustředění v háji.
Jak já jsem se radovala, když mu sundali gyps a vytáhli dráty 😀 I dítko se radovalo, že se nakonec nerozvedeme, ani tatínka nebude muset zahrabávat do kompostu 🙂
A bostoňanům můžeme leda držet palce, ať ty manévry skončí co nejdříve a bez dalších obětí…
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-22212946
Schumachere, zakladni neporozumeni. Ja nejezdim rychle, ale kdyz jedu v kolone a nekdo jede sedumdesat a je tam padesatka, tak proste jedu v kolone a nebrzdim ostatni. Jinak z toho, co pisu preci nevypliva, ze jezdim rychle, takze opravdu nemam vubec zadny problem s radarama. Co se tyka nezavinenych dopravnich nehod, tak fakt nevim. Zcela klasicka prihoda, kdy jedou lidi za sebou a na semaforu najednou klapne oranzova, ktera jeste par vterin sviti. Presto nekdo kdo neumi ridit proste na to hampne a stoji na pranzove. Dve tei auta za nim s tim nepocitaji a pic, je na svete tukanec a i kdyz samozrejme ten prvni neudelal nic spatne, ty za nim by ho meli zmlatit heverem od mazdy. Nepochybne by si to zaslouzil. Normalni rodic by v klidu projel krizovatku, zvlast, kdyz vi, ze par metru za nim je ridic, ktery s tim pocita. A takovejch pripadu je na deseti kilometrech silnice velmi mnoho, kdy predpisy jsou uplne na palici, protoze zdrzuji a zpusobuji problemy.
MaYdo, na debatu si pamatuji, ale to co Ti utkvelo ve slabe pameti je ponekud jina pohadka.
Tak to jsem žádostivá, co na tohle náš ministr zahraničí … docela dobrá příležitost být viděn …
…Statisíce uživatelů Twitteru, v naprosté převaze ze Spojených států amerických, řeší na sociální síti původ atentátníků z Bostonu. Geografické znalosti jiných světadílů však mnohým unikají, a tak se Twitterem začala ve velkém šířit informace, že jsou atentátníci z České republiky…
http://www.novinky.cz/domaci/299622-cesi-brani-na-internetu-svou-vlast-atentatnici-maji-koreny-v-cecensku-ne-v-cesku.html
Hm, tak jsem odeslal příspěvek a zmizel v propadlišti Sítě. Tak ještě to zkusím dát dohromady ještě jednou a poněkud přímočařeji.
Příběhy s „pražáky“ mají vždy stejný průběh: slečna nebo mladý pán vyrazí do světa. Za půl roku se vrátí do rodného městečka v autě s pražskými čísly a oslňuje rodáky světáckým chováním. Ti, namísto, aby ho poslali do háje zeleného slovy: „vždyť jsi náš, tak se zklidni, vole“, začnou povídat: „no, jo, pražák“.
Příběhy dostávají větší „dynamiku“, když se světačka nebo světák vrací do rodného „middle of nowhere“ v autě se zahraničními čísly a vůbec „nejdynamičtější“, když se vrací se zahraničním pasem.
MP,
došla jsem k podobným závěrům… a musím pochválit češtinu, neboť mi přijde, že ausgerechnet tohle se dá vyjádřit slovy „pražáci“ a „pražané“. Ti kulturní, ti i Mozartovi rozuměli, zatímco „náplavy“ si myslí, že značkou na autě (případně jinými značkami) si vydobydou své místo na slunci a zbytek světa kecne na zadek :), zatímco tento si ťuká na čelo při poslechu Dona Giovanniho….
MP, presne tak to proste je….. I kdyz je i druha poloha, ze po roce se nekdo vrati do rodneho mestecka a je okamzite, aniz by cokoliv rekl a udelal, blbej prazak. Ono vubec je problem zistat „stejny“ kdyz se odstehujes. Vetsinou to ani nejde a neco vzdycky vstrebas i z noveho bydliste.
Jeste doplnek k rychlosti a bezpecnosti. Kazdy muze jezdit jem tak jak to auto bez problemu zvladne. Takze nekdo jede stovkou po dalnici a sedumdesat po rovince, protoze proste ma strach jet rychleji a nekdo nema problem ject dveste a pritom je to pro nej bezpecna rychlost. Musite se holt s tim nejak vyrovnat.
759- tak jak si vzpomínám na svá léta v Praze, bylo to tak, že jsem přijela po půl roce domů do Chebu – vlakem- a od nádraží až na náměstí, kde jsme tehdy bydleli jsem potkala asi sto známých a spolužáků a všichni( bez jediné výjimky) mne uvítali slovy: “ Á, přijela Pražanda“. Zdaleka ne všichni to říkali přátelsky.
Bylo to dost podobné situaci, kdy jsem začala pracovat jako OSVČ( ještě na mateřské) a navštívila bývalé pracoviště. “ No jo, paní podnikatelka se na nás přišla podívat, tak co, jsi ve vatě, viď? My tu musíme dřít…ble ble“.
Takže nevím, zda jsou na vině pražáci a podnikatelé nebo ti blbci na druhé straně, co se nedokážou se svými naprosto zbytečnými komplexy popasovat nějak slušněji.
757 Jirko ppa etc…no to jsem se už naučil. Co zbejvá… S tou oranžovou máš pragmatickou pravdu, typická situace jak chytit zanďoura. Vyklizovací čas by měl být nastavený tak aby takový průjezd byl bezkolizní i při projetí na hranici červené. Měl, ale někde je to na knap. Oranžová by se měla rozsvěcet už na konci zelené aby byl čas. Zvykám si to na oranžovou nezahamtnout, manželce nedělá dobře když ji to vrhá do čelního skla. Já se zas křižuju, když to propálí už na červenou. Někteří mají zvyk rozjíždět se už na oranžovou. A když k tomu je krátký vyklizovací čas a křižovatka rozlehlá, může být karambol. A co teprv chodci. A cyklisti. Jede po chodníku a najednou hup a je na přechodu. Já bych ho vzal heverem… Některé předpisy jsou na palici. Když dojde na lámání chleba, za následek odpovídá kdo je porušil. Chápu, že aby nedošlo na lámání chleba je třeba mít talent.
Jiřiku, já se s tím vyrovnám docela klidně, pokud to nenaboříš zrovna do mně …:)
…Při zpomalení z 193 km/h na 0 km/h (zde za 68 milisekund) působilo na figuríny uvnitř vozu přetížení až 400 G; tedy hodnota, která je z hlediska lidského organismu naprosto fatální…
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6dI5ewOmHPQ
762 Andy, za špatnou pověst mohou někteří pražáci. také není pražák jako pražák, leckteří kúli nimž je pražákům spíláno jsou relativně čerstvou náplavou. Když jsem byl na návštěvě na Moravě, reakce byla „To je pražák? Hele, vždyť on je normální!“ Dmul jsme se pýchou.
761 – :))
762 a dodatek, tos chytla typicky „českou“ reakci. Sice ne úplně vážnou, ale jen ne úplně. Malá „česká“ závist.
Rputi, muzeme se bavit o tom, co a jak a s cim se bude vyrovnavat, jak jsem rekl, kazdy ma jezdit tak, aby druhe neohrozil a nezpusobil by jim nebezpecne stavy. Nic jineho. prave proto nema problem se snehem a ledem, pri bource a v kolonach…. Tezko tedy Te budu ohrozovat.
S tema cervenejma by stacilo prejit na ten Rakouskej zpusob…. Tedy nechat blikat zelenou, jako upozorneni, ze se vlizi oranzova.
Schumachere ja tomu opravdu nerozumim, vzdyt to co popisujes je jako vojenska akce a nebezpecna v kazde sekunde jdouci o zivot. Ja to tak nevidim, pro mne je to pohoda. Mozna je to tim, ze, bez urazky, neumite s manzelkou vubec ridit. Ale nejste sami, takovejch lidi je velmi mnoho. staci se to jit naucit. Ano jde to, jde se za odpoledne naucit, z rukou odbornika, naucit jak se ma spravne jezdit nejen radit a koukat na znacky, ale hlavne, jak resit ruzne situace. Je vpro vyborne a ucelne vynalozene penize. Uvidis, ze pak nebude okolo jezdit jen blbecek, kreten a penis, ale lide.
andy kdy vas ctu – mi doslo neco od andy auta .
jsem myslel ze delate rajcata 😀
no a moc to neprozivejte – ja se vzdycky po navratu z maticky dlouho sprchuji 🙂
jezdeni neminim komentovat.
761 Jirko ppa etc…jenomže konstrukční rychlost člověkajak se vyvinul, je cca 20 km/h, optimisticky do 40/km/h. Při vyšších rychlostech se pohybujeme v pásmu pravděpodobnosti a musíme se pohybovat v „budoucnu“. To je úměrně náročné na zpracování informací. Výhodou je rychlé jednoduché a ničím jiným nevytížené myšlení. Žádný filozof za volantem.
Jaká je nejvyšší rychlost abys stačil v noci, mimo oblast veřejného osvětlení, při jízdě na předpisově seřízená potkávací světla, na suché vozovce a při průměrné celkové reakční době 0,9 až 1,5s, která za mimořádných podmínek může přesáhnout i 2s, zastavit před překážkou o výšce 15 cm? Třebaže ve vozovce ležící jeptiška celá v černém se nevyskytuje často…
Určitě na potkávačky nejezdíš do 70. Já také ne. To co je zhruba nad 65 je jízda na slepo a na „pravděpodobnost“. I při včasné reakci dojde ke střetu tomu úměrnou rychlostí. To platí pro obyčejná auta. Jestliže máš speciální reflektory osvětlující na větší vzdálenost a přitom neoslňující a navíc radar a infra s projekcí na čelní sklo, je to něco jiného.
Schumachere, ja preci nerikam vubec, ze jede nekdo 200 v noci a bezpecne. To preci nikde nepisu. Ja rikam, ze nekdo jezdi bezpecne 200, nekdo jezdi nebezpecne v sedumdesati. Samozrejme ze kde, kdy a jakym autem jezdi a hlavne, jak to umi. Nechces mi rici, ze Tvuj jmenovec jede 180 km v hodine v mercedesu a je nebezpecnejsi nez Rput, ktera jede sedumdesat, ze ne….. Ze to nechces ani naznacit,
A jeste…. Vubec si nemyslim, ze mas pravdu s tou „konstrukcni rychlosti“
Jiřiku, kupodivu, piloti Formule 1 to v běžném provozu moc nekalej a rychlostní předpisy dodržují – vědí totiž svoje …:)
A takovej aquaplanink při výjezdu z tunelu, který těžko předpokládat, je přímo bonbonek…
http://www.youtube.com/watch?v=mERAaeCrj0E
no tak prece jen.
hele schumi ja pochybuji ze spousta ridicu vubec kouka a to i za svetla. natoz na jeptisku lezici na silnici a ve tme 😀
kdyz to tak vezmu tak mne spousta nevnima ( asi pouzivaji zrcadka jak psal jirka s divanou 😀 ) nevidi cerny obdelnik cca 2×1,8m ve kterem cca 80 cm vysoko sviti dve svetla.
kdyz se k nim blizim rychlosti vyssi nez jedou oni nevidi nereaguji nevi ze vubec neco jede.
fakt to tak je a vymluvy ze to je tlaceni kdyz se nemohou zaradit … blabla bla. Ja to prez ne vidim a vidim je cca 400 m nez k nim dojedu. Rychlost menim tak abychom ten, pro vetsinu neuroticky, okamzik zvladli . Kdyz vidim ze nevidi tak cca 50 – 100 m bliknu – uz jsi se zvladl podivat do zrcatka ? – ale je pravda ze to musi byt velke trauma co si ten pirat dovoluje.
jinak z i z tohoto nadhledu vidim tak cca 300 -400 m za sebou ze ke mne jede nejaky zluty traktor ,co prezemne sice vubec nevidi co se deje predemnou , ale ja bud pridam nebo uberu a zvladnu se bez problemu zaradit tak aby on , ktery taky velice dobre ridi rychlost aby nemusel za mnou zatezovat vnitrnosti, mohl predjet. Je mi jedno ze po 50 m brzdi za cervenou oktavkou TDI. proste vidim ze jede a ze mu nemam zavazet.
768 Jirko ppa etc…jak to pojmenovat když na devadesátce mě ve stovce – neloudám se, na plné čáře a na předjede hovado aby se bez blinkru nacpalo mezi mě a auto vpředu protože v protisměru to má na knap a mně zkrátí udržovanou bezpečnou vzdálenost víc než o půlku? A to samé pak dělá vpředu abych toho spěchajícího kreténa ještě zahlídnul jak nakonec pohodově zajíždí k pumpě? Chápu, že někdo může mít mimořádně naspěch. Jenže proč takhle prasí řidiči určitých kategorií a typů aut? Že by měli zvláštní nouzi? Říkám „teď bude předjíždět a bez blinkru“ A taky že jo. Teď se tam nacpe. A taky že jo. A já kvůli němu musím brzdit, protože jinak bych mu byl v kufru. Je normální ve stovce v koloně odstup jen dvacet metrů? V Německu je za to flastr. Nedodržení bezpečné vzdálenosti. Co je mi platné, že ji dodržuju jenže to už je lákavá mezera pro toho vzadu aby se přede mně nacpal. A když mu ho nepustím tak jsem za hajzla. Tak sakra,jak to mám řešit? Taky jízdou na kufru toho přede mnou? To není nouze, do toho se promítá styl života. Jsou to bezohlední dravci mezi námi. Porušují zákony když se jim to hodí. Spoléhají na to, že my slušnější nebo ne dostatečně asertivní jim uhneme a že oni si přilepší na náš úkor. Ovšem běda, kdo totéž učiní jim nebo jim oplatí. V tom případě loví z bláta zákoník který tam před tím zahodili a domáhají se spravedlnosti. Jak bys je nazval?
Zajímavé, je, že třeba v Německu se jezdí rychle, skutečně rychle a přesto bezpečně. Osobně si myslím, že je to kromě jiného i kvalitou a propustností silnic. Ale faktem je, že v Německu vás obvykle nevybliká ani Porsche nebo Ferrari.
771 Jirko ppa etc…záleží na tom kde. 200 na německé dálnici, dejme tomu. V silničním provozu s limitem devadesát, určitě ne. Není na silnici sám. Nejde o to, že sám by to nezvládl, ale že ostatní neočekávají a ani nejsou povinni očekávat, že někdo, nejde-li vozidlo podle zákona vybavené výstražným světelným a zvukovým zařízením v činnosti, pojede tak rychle. Pak se stane, že nedostane přednost a je malér. Radši bych se nechal vézt Rputí sedmdesátkou v běžném provozu než kýmkoli tamtéž dvoustovkou. Nepochybuji, že Schumacher v běžném provozu takhle překračuje limit. Rychlou jízdu si užije na okruhu. Pokud jde o konstrukční rychlost, rychlost nervového vzruchu a zpracování informace je limitující. Rychlost reakce je proto omezená. Když vnímáš nějakou sitaci kterou máš řešit, záleží na tom, jestli v závislosti na zkušenosti se to zpracovává přes amygdalu porovnáním s databází známého, nebo heuristicky – to trvá déle. Důležitá je zkušenost. Cvik z každodenního řízení se nedá nahradit. Je to jako cvičení čehokoli. Jenže ne každý řídí denně. Logicky nemůže mít takovou zkušenost. proto musí být opatrnější. Cožpak i takový nemá právo užívat silnici, třebaže „jenom“ dodržuje předpisy?
schumi a co tak dat do zakona ze kazdy kdo ma ridicak musi tydne najet aspon 50 km mimo obec a 50 ve meste ?
prece jen kdyz clovek neridi casto tak jeho reakce jsou nebezpecne ?
noname je zajimave ze vsude krome u nas je bliknuti brno jako upozorneni ze vidis , vis , poustis .. jen u nas to je vyblikani 😮
i brano ne jen brno 🙂
A tenhle na tu kolonu blikal?
Zajímavé je, že byl úplně čistej. Myslím, že kbyby ho nechali, dojel by v klidu domů. 🙁
776 to se mi nestalo ani tady. Dokonce jsem potkal naprosto předpisově jedoucí Ferrari. Taková auta až na některé zdejší pošuky jako např. Mareš si pořizují jiní lidé. Porsche ala 911 není přitažlivé pro tuhle cílovou skupinu. Prasí, problikávají a protrubují Audi, Passat, silnější Š Octavia a Superb, Mercedes a všeobecně černá auta s černě zatmavenými skly. Auta „silových“ řidičů.
Pepo, jde o to, že u nás se bliká i v situacích, kdy je naprosto jasné, že ten vyblikávaný nepouští, protože nemůže, potřebuje čas na dokončení předjetí a pod.
no jo noname u nas nekteri i znasilnuji 🙁
kdyz za mnou bude kdokoliv blikat ( krome modreho majaku :-d ) ja nebudu moc jet /uhnout tak mi to je uplne jedno.
ale aspon o nem vim ze je za mnou , asi je nervozni nebo specha. jak to pujde tak mu uhnu abych ho pustil do jeho penalu ( jak psal pes)
ty jo tak jsem silovej ridic – je to jasne.
jo a stavam se tim ridicem koupi toho auta? a pred tim s autem s p…u na kapote jsem jeste nebyl nebo byl taky ?
Tedy musim rici, ze zase je to o koze a voze. Samozrejme ze predvidavost, viz Rputi pribeh, nebo nevytvareni nebezpeci pro ostatni je zakladem. . To nema nic spolecneho s rychlosti, ale o tom jak umite ridit. No a je jasne, ze pilot formule jedna proste umi ridit kdykoliv, v cemkoliv a pri jakemkoliv pocasi. Je to stejne jako s behanim. Ten kdo je profik, proste umi behat a tedy beha lepe, rychleji a bezpecneji, bez ohledu na to, jestli je limit na rychlost nastavena na jeho rychlost vyklusavani.
778 pzs „prece jen kdyz clovek neridi casto tak jeho reakce jsou nebezpecne ?“
Ano, jsou. Řízení auta v silničním provozu je stejné jako hra na housle. bez pravidelného cvičení je to špatné. Poznávám to na sobě. Vyježděnost se nedá ničím nahradit. Ale i takoví řidiči smějí na silnici. A pro ně jsou předpisy a limity tak jako pro všechny. To je základ. Řešení situací při padesátce je jinak náročné než při stovce. V tom je smysl například rychlostních limitů. Aby byly omezeny kolizní situace, aby na jejich řešení bylo víc času a pro případ kolize aby její následek byl mírnější. Proto 50-90-130. Souhlasím s tím, že leckde, mimo zastavěnou část obce jsou omezení na 50 nesmyslná.
Opet chyba…. Placata auta jezdi velmi svizne, ale v podstate nemusi blikat, aby je pustili dopredu. Staci se priblizit a ihned je volno. Ale to je vsude po svete, nejen v kotline
Schumachere…. Co kdyby si se podival na statistiku nehod po svete….. Treba zjistis neco objevneho, ze se v kotline opravdu jezdi vice nebezpecne
787 no jo ale kdyz netrenovani je nebezpecne proc to nezakazat?
opravdu – jezdis malo tak nejezdi. Neni v zakone ze se musi jet tak abych neohrozoval silnicni provoz? no ti nevyjezdeni provoz ohrozuji.
jasne ze to neprojde protoze omezovani je vhodne jenom u silovych, rychlych, bohatych … dopl si sam . cim vic na druhou stranu tak tim mene se muze omezovat
786 Jirko ppa etc…to je do čtyřicítky, ještě v normě. nejde o to, že by se mu kousla pumpa. Kdo běhá, běhá v nějakém vhodném volném prostoru, pro tu rychlost nemusí být velký, rychlost reakce je přiměčená situacím, které musí řešit a vzdálenosti na kterou má dohled. Běžet na závdní trati, na volném prostranství nebo na cestě v parku není problém. Na to je člověk konstuovaný. Jenže situace je jiná, kdyby měl běžet naplno na chodníku plném pěšího provozu. To nejde. Mladí starší, děti, bába o holi se psem, mamina s kočárkem….Musí se přizpůsobit ostatním, nesmí je ohrožovat ani omezovat. Tak je to i v silničním provozu. A to pomíjím letecký. „Tývoecofurtmajstouletovou hladinousivyserouvokopyčoasednusikdychciakamchcifuckřídícívěž“. Tak to by se tuze moc divil.
ale uz dost – ja se v rizeni asi neshodnu protoze nechapu nikoho kdo se boji jet, brzdi provoz ,ale stejne vyjede.
ja ma strach z hlobubky a proto bych nikdy nskakal s padakem, nelezl bych tam a netvrdil bych zaprenej ve dverich ze snad mam taky pravo na skok s padakem.
Ona je ta nekázeň vidět např. v momentě, kdy se musí sjíždět do jednoho pruhu a musí se uplatnit zip. Typičtí blbečkové podjíždějí odstavným pruhem, cpou se na konci mezi auta a vůbec dělají čurbes. Dostanou se o dvacet míst dopředu a připadají si jak mistři světa.
Schumachere…o jakém řešení kolizních sitaucí mluvíš? Většina lidí si to řešení představuje tak, že šlapne na brzdu a někdy i při otevřených očích, ale to je jen pro ty statečnější. Většina při šlápnutí oči zavírá a čeká na náraz. Proto říkám, že lidi neumí většinou řídit, protože tohle není žádné řešení, že.
Schumachere, v 775 kladete otázku. Ač nevyzván, pokusím se odpovědět.
Krabi v košíku.
793 rputi pokud bych tedy ja bral v tomto „typicke blbecky“ tak se zastavi cca 100 m pred zuzenim a blikaji ze se chteji zaradit .
a vite proc ? protoze jak jsem psal nahore – boji se ale pritom jedou.
Nikoli, nejsme nejhorší na světě:
…V Tab. 5 se
dále uvádí vývoj relativního ukazatele počtu usmrcených na milion obyvatel v letech 1990 – 2007. Podle tohoto ukazatele se ČR blíží ke skupině jihoevropských zemí (Španělsko,
Portugalsko, Řecko), zatímco ve všech středo- a východoevropských zemích jsou tyto
hodnoty ještě o něco horší. Nejlepší hodnoty tradičně vykazují státy západní a zvláště severní Evropy (Nizozemsko, Norsko, Velká Británie, Švýcarsko, Švédsko…
https://www.sydos.cz/cs/nehody/vyvoj-nehod2007-8.pdf
789 Jirko ppa etc…Podstatnou příčinou je kvalita a nátura zdejšího obyvatelstva.Hulvátství, arogance, podebranost, buranství, komplexy. To pozorujeme oba a to nám vadí. Italové mají jiné nectnosti, na předpisy kašlou, jezdí temperamentně, jenže citem a vyhovějí si. Němci jsou zvyklí na ordnunk a doma jezdí víc ukázněně než tady. Určitě i jinde než tady jsou také nevyježdění řidiči. Jenže při vzájemné ohleduplnosti to tak nevadí.
796 Rputi a má to souvislost s tamní obecnou kulturou.
Scumachere, re ta tvá 791, evidentně nechápeš, že jde jen a jen o ohleduplnost a předvídatelnost, někdo je nebezpečnej v osumdesáti kilometrech v hodině, druhej při stopadesáti se vyhne v klidu překážce, kterou ten první smete a ještě se diví, že přeci jel předpisově.
Neříkám, že rychlostní limity jsou na nic. Třeba okolo škol a ve městech, nebo v v zatáčkách na horách, ale to se stejně nedá ject rychleji, neboť nikoho nechci ohrozit a nikomu nechci způsobit děs v očích. A hlavně, nechci se zabít. Je to stejné, jako při jakékoliv lidské činnosti. Zákony jsou v podstatě jen „vodítko“, ale kdyby se měli dodržovat všechny a vždycky, je z toho kolaps společnosti.