Rozhovor s Pavlem Kohoutem (uveřejněný s jeho souhlasem)
Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?
Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.
Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?
Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.
Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.
Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?
Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.
Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).
K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).
Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?
Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?
Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.
Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.
Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?
Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.
A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?
Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.
Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)
Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?
Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.
V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.
Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.
Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.
Schumi, typická nehoda na okresce v Bavorsku: Jede 5 aut cca 70, řidiči chrápou, pak to udělá 4x pink. První má nabořený zadek, poslední předek a zbývající 3 oplíci jsou zmáčklí z obou stran.
Rputi, je dobré se srovnávat s nejlepšíma a ne s těma, ostatnima. Tedy já to tak vždycky dělal a vyhovuje mi to daleko více, než si dokazovat nějakou „nadřazenost“ nad někým, kdo je horší.
792 pzs, bržděním provozu není dodržování rychlostních limitů.
794 jirko a jak si to představuješ Ty?
dobrej páteční večír…
k těm semaforům – možná jsem to tady už psala, ale když jsme byli v Bulharsku, tak na semaforech blikaly sekundy, jak dlouho ještě světlo vydrží. Je to možná detail, ale fakt to bylo příjemný.
Teď se takový semafory objevily na I.P. PAvlova.
Matzurko,
na autoprudiče mám recept : Zastavit, otevřít dveře a vlídně sdělit, že nikoho nenutíš setrvat v Tvém autě a využívat Tvých služeb šoféra. Pokud možno někde dál od civilizace nebo aspoň v polích.
Popravdě řečeno, nikdy jsem to nevyzkoušela. Když jsem se dopracovala k odhodlání, že to fakt udělám a to i kdyby šlo o mou osmdesátiletou matku – a že ta prudit uměla, ač sama nemá řidičák- tak nastal v autě klid. Oni to ti prudiči asi nějak vycítí, že to tentokrát nebude vlídně přijato.
Ale na chotě to nějak neplatí, to je pravda. Ten můj má taky připomínky. Když jsme auto koupili, tak se všude rozplýval, dokud jsem jezdila pod jeho dohledem, jak mi to jde dobře. A jen jsem se osamostatnila a on není pan instruktor, zaučující žákyňku, má řeči.
Možná to je nějaká učitelská profesní deformace 🙂
trochu k vikendove pohode.
sice nevim proc mi to zena poslala ale asi chtela rict ze je videt ze ja jsem clovek ktery energii setri a neplytva ji jako ona 😀
http://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-a-zahrada/poradme-si/36186-porovnejte-spotrebu-beznych-elektrospotrebicu-budete-prekvapeni
pro fajnšmekry na hyde parku právě teď na čt24 = moučková
769- ne rajčata ani auta, jen peníze.
Co se Brňa týče, příští týden tam musím jet, doufám, že konečně zažiju to blikání.
a k autům
ještě jednou o honičce na dálnici
ve zprávách říkali, že policajti zvažují obvinění toho, co do něj mladík najel, protože kdyby nebyl v odstavném pruhu, nic by se nestalo
http://zpravy.idnes.cz/vysledky-pitvy-17leteho-mladika-ktery-uhorel-na-dalnici-d1-po-honicce-s-policii-18b-/krimi.aspx?c=A130419_181317_jihlava-zpravy_cen
„jezdis malo tak nejezdi.“
No, to je geniální. kdo není vyježděný, nemá lézt na silnici. A kde se tedy má „vyjezdit“?
Na polní cestě?
Vzhledem k tomu, že poslanci rádi prosazují ty největší blbiny, tak se jistě, Pepo, dočkáš….
maYdo,
nojo, na té deformaci něco bude, manžel taky učí 🙂
Já ho vyšoupnout mezi polema nemohla, neb jsem ho vozila z práce a do práce (to prudil méně) a na převazy a kontroly na úrazovku (velmi frekventovaný a díky sanitkám dost adrenalinový úsek městem – a to prudil nesnesitelně).
Vrcholem pak bylo, že než jsem pro něho po převazu dojela (k obveselení nemocničního personálu mu ve vestibulu zásadně nefungoval mobil, tak mě volal tu ze sesterny, tu od jiného pacoše), tak domluvil nějaké bábince, že ji svezeme domů. Takže měl i obecenstvo, naštěstí to bylo jen tři bloky 🙂
Ale jsou i veselejší stránky života, takže teď mi na bělostném ubruse odkládacího stolečku v obýváku trůní Petriho miska a v ní vajíčka nějakých motýlů, které hodlá molekulárnicky zkoumat. Housenky se budou líhnout do týdne, tak jim budeme muset někde poshánět dubové listíčko, neb to nic moc jiného nežere. Dcera už si domlouvá, kdy se která kámoška přijde podívat, a já doufám, že se housenky nerozutečou po celém pokoji, jak se nám to stalo se šnekama…..
Pepo,
zvědavý dotaz – tak fajn, zakážeme nevyježděné řidiče…. a kde se pak, prosimich, mají vyjezdit ?
Ne fakt, je to o té vzájemné ohleduplnosti a toleranci, to je v USA základ, neb každý ví, že jinak než autem se nedá. Nezažila jsem ani blikání, ani vybržďování, ani „myšky“ a podobné fígle. Už jsem o tom psala mnohokrát, takže howgh.
Matzurko,
no… já bych na tvém místě denně děkoval nebesům, že nezkoumá aligátory.
damy na okruhu 🙂 v autoskolach 🙂
(776) No, nevím. Jeli jsme pod dálnici (pravda, v bývalé NDR, ale tak kolem roku 2005) a rycle jet nešlo, protože v pravém nikdo, v prostředním většina a v levém se courali kolikrát pomaleji než v prostředním.
Nevadí mi lidé jezdící rychle, ale mám nerad lidi, jezdící blbě, jak je věrně popisuje Schumi.
(779) Třeba je rozdíl mezi bliknutím a vyblikáváním. Prvé nepotřebuji, protože jsem zvyklý dávat dozadu pozor, druhé také ne, protože pokud to okolnosti umožňují, nepřekážím ani šílenci. Pokud neumožňují, počká.
(789) Nebezpečněji než kde? Že by nebyly země s horšími statistikami?
(790) Blbina. Omezováno není ani jedno. Technicky prakticky neproveditelné. Navíc mnohem více ovlivňují dispozice k řízení. Někdo má, jiný ne. Taktéž nehlídatelné.
(797) Ano, přesně.
Už jsem tady psal, že bych většinu z vás nechtěl potkat na silnici. Je úplně jedno, jestli jako cyklista nebo řidič auta. Jste nebezpeční sami sobě i okolí a považujete se za dobré a zkušené řidiče. Mohu tak soudit jen z těch řečí a popisování silničních příhod, naštěstí jsem vás ještě na silnici neviděl.
Dobrý řidič ví, co se děje před ním, vedle něj a za ním, nejede ani zběsile rychle ani se nešourá. Ví, že existuje sundání nohy z plynu. Když někam nevidí, tak tam neleze. Každý to sice dokáže teoreticky vyjmenovat, ale prakticky to neumí udělat. Většina lidí umí chodit a dobrý řidič řídí stejně klidně a samozřejmě, jako lidi chodí.
Kdo jezdil v cizině, kdo jezdí často a hodně (statisíce i více kilometrů), ten nemusí číst, ten to zná.
Důležité je pochopit, že auto je nástroj, abych se přepravila z bodu A do bodu B. Jakmile někdo nebude přesvědčení, že auto je penis na kolečkách, nastává problém …
Pepo,
fajn, tak přísnější autoškoly, to beru. Já si přikoupila cvičné hodiny navíc, ale nakonec mi instruktor řekl, že s řízením auta problém nemám, ale bojím se těch aut okolo. No to jsem věděla i předtím…. a prej se musím vyjezdit. Okruh tu nikde poblíž nemáme…. ale ani tam se člověk nenaučí rychle reagovat v obtížnějších situacích (viz okolí úrazovky, např.)
Ptakopysku,
a jak víš 😀 ?
Teda, zatím ne, ale říkal něco o piraňách. Ale asi tuší, že bych je v době jeho nepřítomnosti odmítla krmit.
Martine,
no zrovna tohle „Jste nebezpeční sami sobě i okolí a považujete se za dobré a zkušené řidiče.“ by o nikdo v USA o nikom neřekl….
814- to mi připadá krapet naduté. Mám řidičák a aktivně a denně ho používám 36 let, jednou jsem nedobrzdila na semaforu(resp. řidič obtěžkaný navíc přídavným vozíkem přede mnou se rozjel a pak skočil na brzdu), což jsou veškeré mé nehody za ty roky. V životě na mne nemusel nikdo troubit ani blikat…fakt by mne zajímalo, Martine, oč lépe jezdíte než například já.
Občas jsem celkem urážlivá:)
(814) Když do mne za nějakých 40 let praxe nikdo ani nedrcnul a já do nikoho, tak to ze začátku mnohdy bylo štěstí, ale celou dobu už ne. O nutnosti předvídavosti s dvěma mechanicky ovládanými bubny na zadní ose ani nemluvím. 😛
(816) Jo, znám, problém mé vlastní manželky. Jako mají někteří v řidičáku „brýle nutné“, ona by měla mít „panák před jízdou nutný“. Tak raději nejezdí.
no jo andy to mate tezky – mne martin potkat na silnici nechce a ja se tim urazenej necitil 😀
Matzurko, v U.S. jsem taky jezdil, ale taky bych to o nikom neřekl. Ale já to nepíšu, abych se vytahoval nebo někoho urážel. Jen konstatuji, co denně zažívám.
Martine,
to já taky. A když se sama snažím nepřekážet, tak bych to čekala i od druhých… přesto mám pochopení pro silnější vozidla, nezávidím, leda tu bezstarostnost 🙂
Ale klidně se přiznám, že potkat v poli-roli úvoze naleštěný 4×4, a jsem to já, kdo uhýbá do pankejtu, aby se vyhnul nárazu, tak mi to docela krev zpění a polohlasně nadávám (ale na nikoho neposunkuji).
Andy, mně připadaly naduté některé příspěvky. Proto jsem psal a dopustil se generalizace. Vypočítávat a jmenovat by třeba někoho urazilo a proto jsem nejmenoval. A pepa, toho opravdu nechci potkat na silnici, vždycky raději v hospodě.
Matzurko, kdybys moji 4×4 potkala v úvoze, tak bych asi uhnul první nebo bych tam pravděpodobněji nevjel. A už dost, nechci poučovat.
matzurko co delate v poli roli uvoze 😀
martine tak nejak jsem to myslel.
no a pokud jsem se nekdy bal v aute tak v USA 🙁
Učím se psát na tabletu s W8, zatím to moc nejde.
ja se ucim psat na WC 😀
pepo, pasáček v Americe, to se ani nedivím.
(822) Máš to moc naleštěný. Když jsem po Praze jezdil Spartakem (dost olezlým), uhnul i drožkář, natož 4×4. A nebyl jsem nijak agresivní. To auto prostě vypadalo …….
martine celej tyden jsem nechal ridit kolegu ( jezdi rad ale nema moc moznosti) .
ja sedel jako spolujezdec . to ale porad nebyl ten problem . jenze jsme jezdili po horach a jak tam nejsou svodidla a muj strach z hloubek … 🙁 fakt to nebylo prijemne .
co by ale clovek nestrpel kdyz chce videt tu krasu
Jirko ppa etc…fyzikální zákony platí pro všechny stejně. „Tohle auto brzdí na fleku“ Kolikrát jsem to slyšel. Nebrzdí. Kinetická energie při dvojnásobné rychlosti není jen dvojnásobná. Stejně zábrzdná dráha. Při stovce a reakční době řidič-vozidlo 1s, ujede dvacet pět metrů než se něco začne dít. Ve dvoustovce padesát metrů….
Pasáčku,
vede tamtudy rozbitá asfaltka, po níž jsem v práci za 5 minut – nebo se můžu kodrcat po okreskách o deset minut déle (a tam na mne budou troubit, neboť víc jak 60 to nedám), nebo přes krumlovskou výpadovku (v dopravní špičce, takže taky déle).
Tak to raději to pole-role, kromě těch pár troubů (většina řidičů zná hru – uhýbáme oba, každý kousek, a přátelsky si kyneme) tam pravidelně potkávám i bažanta Ferdu s bažanticí Jaruškou, křepelku Máňu a stádo srnek 🙂
Schumachere, to vysvetluj tem co konstruuji brzdy a hlavne, ze to nejde rychleji, lepe a silneji…. Dobre dobre auto, potrebuje dobre brzdy, skvele auto, skvele brzdy. A zavodak, zavodacke brzdy. Nevim kde se bere ta pitomost, ze auta brzdi vsechna stejne. Ze treba mercedes a skodovka, rozjete na stovku budou mit stejne dlouhou brzdnou drahu, ci dokonce nejake placate auto a skodovka…. Nejak tomu prestavá rozumet, protoze nevidim nikde chybu….. Prazaci neumej jezdit a nejvic ty co maji cerna auta a cerny skla, vsichni ti co jezdej presne podle predpisu, jsou OK, protoze umej ridit bezpecne a hlavne, na cesky ridice je potreba bic, na nemecke prirucka a na italske trochu toho nadavani….. Smar japano…. Jestli je takovahle debata o spravedlnosti a pravu, ci zdravotnictvi, tak se clovek, co se v tom vyzna musi picnout…. 😀
Jo aza posledni k tem volantum a krouceni….. Proboha ziveho, uz toho radsi nechcte a pokud toho nechcete nechat, tak si prosim najdete nekoho, kdo Vam osvetli, kde je ten problem. Rychla jizda to opravdu neni a co je nejdulezitejsi, neni rovnatko mezi rychlosti a nebezpecnosti. Procpak o dusickach a velikonocich je vice nehod? Protrepte si hlavu a pouvazujte….
proc je o velikonocich a dusickach vic nehod ?
lidi jsou zamysleni nad predky a mene se venuji jizde ?:-)
Protože „střelci“ a „kloboukáři“ na jedněch silnicích nedělají dobrotu, každý blbne jinak.
Jenže bohužel nemáme dvě sady silnic.
Tři, Karle. jednu pro střelce, jednu pro kloboukáře a třetí pro ty, co jezdí proto, že potřebují někam dojet a ne aby soutěžili v rychlosti či dodržování předpisů.
JInak nechci generalizovat, ale mohu-li soudit podle pár příkladů ze svého okolí, nejvíc kritičtí ke druhým řidičům bývají poměrně mizerní a dosti bezohlední řidiči
Jirko ppa etc… jestliže obě auta budou brzdit na hranici adhese, to je zhruba při 15 procentním odvalování, zábrzdná dráha bude záviset výlučně na součiniteli tření mezi pneu a vozovkou. Bez ohledu na konstrukci brzdné soustavy.
Při (hypoteticky) blokování je jedno, jaké auto brzdí a jakou má brzdy, protože kola se neodvalují. Pak je jedno jestli jde o kvetoucí Š105 či Bugatti Veyron, rozhodují pneumatiky. Sáně jako sáně… (pominul, že Veyron má sofistikované řízení brzdného účinku)
O něco lepší výsledek závoďáku je dán rychlejší odezvou na sešlápnutí brzdového pedálu a jejím naladěním, tzv. brzdy jedovky, vyžadující citlivé ovládání, výhodou je, že se na to nemusí hamtnout aby to brzdilo plnou silou. O tom tu už byla řeč. Masívní komponenty, hlavně kotouče a destičky jsou důležité pro časté a dlouhodobé zatěžování brzd, jeichž účinnost se snižuje zahřátím, extrémně až do červeného žáru. Aby k tomu nedocházelo, řeší se to konstrukčně různě, například většími a to i kapalinou chlazenými kotouči. Tepelné namáhání hrozí při závodech nebo dlouhých sjezdech, například v horách. Při běžním provozu a jednorázovém intenzívním brždění v rozmezí dovolených rychlostí se neuplatní. Pro efektivitu brzdění z vyšších rychlostí je důležitá konstrukce podvozku, například tlumení zajišťující stabilní kontakt s vozovkou, a rozložení hmotnosti. U běžných aut je z důvodu ovladatelnosti brzdící účinek na zadní nápravu omezený, proto se na ní vystačí i s bubnovými brzdami. U aut vybavených ESP a podobně může být brždění zadní nápravy intenzívnější. Proto zábrzdná dráha je kratší, třebaže na brzdícím účinku se podílí převážně přední náprava, viz vektor rozložení působení sil.
Co se týče nehod o Velikonocích a Dušičkách – sváteční řidiči, a o Velikonocích řidiči se zimní pauzou. Jako já. Když po zimě vyjíždím, trvá to pár set kilometrů než si zvyknu. Tak jezdím se staženým knotem a s očima na stopkách.
836 a pro ty, kteří se rádi kochají….
Jirko ppa etc…nepsal jsem, že ti v černých s tmavými skly neumějí jezdit, ale že se vyznačují vyšší mírou bezohlednosti. Netvrdím, že to platí stoprocentně, ale jaké auto takový řidič. Řidiči aut pastelových barev nebo aut „ženských typů“ nejsou tak agresívní. Krom toho, ženy za volantem sice dělají chyby jako každý, ale v naprosté většině nejsou agresívní a neprasí.
(837) Jo, to jsem tu už párkrát také napsal. Fakt je, že „placka“ zabrzdí (i jednorázově) o něco málo rychleji, než „konzum“. Její gumy jsou stavěny ne na kompromis mezi adhezí a přílišným odporem, zvyšujícím spotřebu, ale hlavně na adhezi. Rozdíl bude, ovšemže ne markantní.
Úloha řidiče je čím dál, tím menší, nahrazována elektronikou.
Vzhledem ke kvalitám většiny řidičů je to spíše plus (pokud ovšem mizerní řidiči nespoléhají, že elektronika vyřeší nevyřešitelné).
Zdravím. Jako řidič se divím, že si mohu hlavu ukroutit. Není za dušičkovým a velikonočním syndromem nehod na silnicích spíš zvýšený provoz navzdory nepřízni počasí? Prostě dušičkový věnec se musí dovézt na místo určení za každou cenu, abysme si předemřelé nerozházeli, když už na ně celý rok…nemyslíme? Jdu si číst odborné rozpravy. :-))))
Ale jistě, jsou tam dva faktory: Aut je na silnicích více a za volantem některých sedí „nevyježdění“ lidé. Výsledek je snadno pochopitelný.
Vo co gou? Že Jiřik ho má největšího, nejplacatějšího, nejrychlejšího a nežlutějšího, to přece ví každej!
Dobré ránko!
Tak už ho mají, Džochara, co postavil bombu vedle osmiletýho kluka pro větší slávu Alahovu! Prý leží ve vážném stavu v nemocnici.
Tak teď věru nevím – bylo by lepší, aby umřel a my od něj měli pokoj, nebo aby přežil a musel absolvovat celé soudní líčení a vazbu?
Závist?
Dobré zas ráno… K té plodné debatě si dovolím jednu připomínku – Schumi, jestli máš reakční dobu 1 s, tak nesedej za volant. S takhle dlouhou reakční dobou akorát někoho zabiješ, ať pojedeš sebepředpisověji… Reakční doba 1/4 – 1/3 s. Co nad to jest, od zlého jest.
K těm předpisům – my se jednou upředpisujem… Taky pomocný chrániči nehlídají bezpečnost jízdy, ale jen rychlost jízdy. Takže jsem měl smůlu – na úplně volný, rovný, dvouproudový silnici mi maskovaný prasata naměřili 126. Nikoho jsem nijak neohrožoval, neomezoval, jen jsem využil volné silnice a trochu se rozjel. Leč porušil jsem předpis – takže podle Tebe co? Zastřelit za úsvitu, nebo bude stačit jen doživotí? Podotýkám, že běžně najezdím tak 70 – 80 k za rok a zatím ani jedna zaviněná nehoda.
Nostalgicky si připomínám plavební příručku a příslušné zákony, kde hned z kraje je napsáno – v případech, které tato pravidla neřeší, platí dobrá námořní praxe.
Tady se místo toho vygeneruje další zkurvenej předpis, aby bylo možno o to více buzerovat…
2 martin – závist je přece hnací motor společnosti. Socialistické obzvláště… A pak ještě škodolibost…
Tohle, když se dobře namíchá s chamtivostí, komplexem méněcennosti, syndromem zmarnění a pocitem vyhoření a ukřivděnosti, to dokáže s lidma dělat úžasný věci.
Jezis , to jsem fakt netusil, co to obnasi, se zacit bavit o tom, ze ridit se take muze dost dobre naucit a ze je nutne ridit ohleduplne a predvidave. A pojdme, domluvime se, ze o brzdne draze, u ruznych aut a tak, se uz nikdy nebudeme bavit, tedy budeme, ale jen s tema, co si uz aspon jednou vyzkouseli brzdit u ruznych aut. Ja si treba myslim, ze moje prvni auto skoda MB 1000 brzdila ze stovky asi dvakrat hure, tedy dele, nez treba volvo. Je docela zajimave to, ze pokud slapnes, Schumachere, na brzdy v oktavce, a to u z je preci slusny auto ne, tak zastavis , sundas pas, kouknes se pod kosili a nemas na hrudniku nic, normalka. Ovsem, kdyz to same udelas treba v Zonde, tak po sundani trika mas dlouhou zacinajici modrinu tam, kde se pas dotykal tela a neni to vubec tim, ze ten pas je z jineho materialu. Jen proste to auto zastavi asi dvakrat rychleji a tak se ta energie nekam musi „ztratit“
Rputi, uz dlouho nemam jen jedno to auto o kterem pises, ale tri, mimo jinych, takze si to prosim Te oprav.
Ještě k ÚSTR a Šustrové – řekla bych, že V.Vlk má pravdu:
…Petruška, vězenkyně stalinistů, oficielně ve jménu svých ideálů zlikvidovala ÚSTR. Aby jako zdánlivá „hlava“, ve skutečnosti jen vykonavatel cizích zájmů, se už dnes stala vězněm svých loutkářů. Věřím, že v duchu svých veřejně hlásaných zásad bude mít dostatek cti a ukončí tuhle trapnou epizodu v ÚSTR dřív, než se stane karikaturou sama sebe…
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-lide-s-idealem-v-srdci-d4s-/p_spolecnost.asp?c=A130418_211256_p_spolecnost_wag
Pesi 846 – konec konců třídní boj je na tom založen…
Mimochodem, ti co prasej na silnici i ti co vychovavaj na silnici ba i co jezdej za vsech okolnosti „predpisove“ neumej ridit a meli by se to doucit. Drive, nebo pozdeji nekoho, nebo sebe zabijou, nebo zmrzacej