Krátce z historie daní

Publikováno | Autor:

Rozhovor s Pavlem Kohoutem  (uveřejněný s jeho souhlasem)

 

Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?

Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.

 

Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?

Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.

Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.

 

Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?

Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.

Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).

K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).

Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?

 

Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?

Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.

Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.

 

Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?

Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.

 

A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?

Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.

Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)

 

Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?

Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.

V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.

Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.

 

Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 352 komentářů u „Krátce z historie daní“

  1. A poku jde o důchod: přispíval jsem daněmi na skolu tvou i tvých děti, na důchody tvých rodičů…..slušní lidé dluhy splaceji…

  2. 948 simone tak muzes – beres duchod .
    no kdyz budes treba vyrabet a budes mit ut moznost dotace tak ti i vic strhnou.
    a zkus si uvedomit co tu pise casto jirka. ‚
    to co tu jdou dotace tak zkresluji narizenim a kradezi trh davno zkresleny.

  3. simone ale jen si svuj duchod nechej , ja ho nepotrebuji. ja ho nepotrebuji ani pro sve rodice ani pro sebe. Zvladnu se zabezpecit – myslim ze lepe byt muze

  5. Vypadla Ti ve výčtu, Šumaváku, ta svoboda….Já si myslím, že to je to nejpodstatnější. taky je dnes taková všeholidově lidově demokratická.

  6. Omyl chlapče – už jsi ho spotreboval, resp daně… I tvé děti a rodiče ….takze ted budu ty tvé daně spotřebovávat já….

  8. Jirko,
    čti si to, co jsem o mazácích a bažantech napsal tolikrát, až Ti to dojde.
    On to tu už mockrát psával i JuraP a zřejmě to prostě nestačí.
    Pravidla jsou stejná a dávat za vzor, že je někdo ignoruje a nedodržuje, mi přijde tak nějak stejné, jako když mluvíš o tom, jak ty umíš jezdit bezpečně autem bez ohledu na pravidla a někdo jiný ta pravidla silničního provozu dodržuje a zdržuje a ohrožuje Tě. Při 50 km v hodině.
    Nové země jsou prostě při dodržování nařízení a směrnic napřed, protože je to (zatím) mnohem více vyžadováno.Už došlo na i tyrolské sedláky v Alpách s „Brettjause“ a neboj, dojde to přes ty Alpy i do Itálie. Jen to bude déle trvat.

  10. Šimone – ad 923 – no podle mně to moc příjemné není. Už jsem na to kdysi psal takový příklad, že nějaký klub mně nejen nutí k placení členských příspěvků, ale zároveň mi přikáže, že si musím koupit certifikovaný vůz, abych nedělal ostudu. Na výběr je BMW 750 nebo Mercedes SL600, obojí v nadstandardní a luxusní výbavě.
    A že mi na to ten klub polovičku dá jako dotaci z peněz co se vyberou. No a já si musím na tu druhou půlku vzít úvěr, pak si průběžně brát úvěry na povinné pojištění nejen havarijní, ale i proti krádeži a ve finále mi to nesplacené auto stojí na dešti, protože na stavbu garáže už mi úvěr nikdo nedá a na benzín nemám. Fakt dobrej kšeft, to může vymyslet jenom úředník.

    Kdybych v klubu nebyl, příspěvky neplatil a jezdil Ochcávkou f metle, f dechtu a na hlínách, byl bych na tom líp. 🙂

  12. Šumaváku, ale ne…nikdy to k nim nepřijde, protože a jelikož si to nikdo z páteře nedovolí. Jsou totiž velmi zranitelní. To v kotlině požívají zvláštní ochrany

  13. Pavle, chybi Ti tam to… „kdybych nebyl v klubu, musel bych dělat něco jiného“ I taková odvětví jsou. Přesto rozumím, že někdo v klubu chce být, protože ten klub za chvilku zmizí, jako se po bouřce vyčasí a líp se dejchá. Za tu chvilku nepohodlí, to stojí, už kvůli těm co visej na zdi

  14. Ja ti Pavle rozumím a dokonce s Tebou souhlasím.
    To na věci nic ale nemění – pro mně je to stejná blackhole jako dávky morgošům.
    Proč má erar z mých daní (obecně) fungovat jako banka pro soukromníky ??

  15. ja breto taky nic dobreho neocekavam , tedy ano ze to dotahnou tak ze to zkrachuje.
    pak snad …
    ale ja se ptal podle tveho – „Každý to bral jako další daň a od RVHP nic neočekával!!!“
    kdyz neocekavas tak ti to zase prece nemuze prekvapit.

  16. ad 955 – Jirko, nevypadla.
    A mám Ti takový, samozřejmě zcela zcestný a chybný dojem, že bys mi můj osobní pocit svobody mohl i závidět. 😉

  19. Šumaváku, nezavím Ti tu svobodu, naopak, přeju Ti jí.

  21. ad 962 – Ne???
    Čéče, přesně totéž si ti Tyroláci mysleli s tou Brettjause, když ty hygienické a obchodní předpisy schvalovali.
    No a dnes už, pokud jdeš přes Alm a nemáš svoji svačinu v tlumoku, budeš prostě hlady.
    Proto jsem tam ten příklad dával.

  22. >> Matzurka [908]
    Já toho strejce také poslouchal a nějak jsem měl pocit, že je tak trochu (a možná i hodně) histrio. Zváště když tam zapojil i ten chvalozpěv na USA, což mi přivedlo na mysl následující song: http://www.youtube.com/watch?v=NPlcE3GcoFc

  23. No a ještě bych připomněl, že dotací pro soukromníky je zcela marginální množství, v porovnání s množstvím peněz co jde do „státního“ Já jen aby v tom bylo jasněji a že právě ten státní sektor si bere úvěry na spolufinancování. a hádejte, kdo to vlastně platí? zase a jen ten mlíkař, pekař….a kadeřnice.

  25. no a to bude sumavaku ten zaklad ze to zacnou chapat i ti stari.
    to je dobre ne?
    euro padne – taky dobre.
    hele mi by stacila ta armada na obranu a to krome amerikancu v evrope nikdo nema 🙁

  26. A to, že to jde do státního je nějaký omyl a chyba EU…,
    …nebo cíl?

  27. 968- ty důchody je splátka – ty jistě dáváš dobrovolne….jak jsem již psal : slušní lidé ……

  28. Pepo, až to začnou chápat ti staří, tak to bude nějak podobně, jako až tlustí budou hubení a hubení budou studení.
    A aby tlustí byli jen hubení, budeš odvádět ještě daleko více( než budeš studenej)…

  29. Šumaváku, ale ano, já se nehádám, že to tak nebude, jen mluvíme o stavu tady a teď. Nemám vůbec problém příští rok napsat, že jsem se spletl, že kontrola na ovce přišla i ke mě na M.A. a že mi zaplombovali lihovar na každém sváru více plombama, než mám teď v kotlině. Fakt to udělám, ale až to přijde. Až to přijde, odstěhuju se na chatu a budu svobodný, jako Ty.

    No a když to oiro upadne na znak, rozpadne se EU, budou opět národní státy a výjezdní doložky, tak se taky nezblázním a pokud mi dovolí projíždět hranice, nic se pro mne nezmění.

  30. Hele sumavaku to je jak od nas – dokonce bych rekl od cinkani klicu az doted

    „Řekněme, že ve společnosti je z důvodu regulace nájemného nedostatek nájemních bytů. Fabián vytuší svou příležitost – máme zde akutní problém dotýkající se většiny společnosti. Vystoupí tedy v parlamentu s návrhem zákona o výstavbě státních bytů. Liberálové návrh kritizují: nájemné má prý být deregulováno a trh sám zajistí dostatek bytů pro všechny. „To je jen takové vaše teoretizování, a i kdyby; trvalo by to příliš dlouho,“ praví fabián, „musíme být pragmatičtí a jednat. Bytů je málo, stát je tedy musí nechat vystavět. Kolegy liberální poslance zajisté uspokojí návrh spolupráce se soukromým sektorem formou veřejných zakázek.“ Liberální poslanci nechtěli před voliči vypadat jako idealisté postrádající pragmatismus, a tak pro návrh s těžkým srdcem zvedli ruce“

  31. >dvd,
    tenhle muzikál je pro mne srdeční záležitost…. 🙂
    No, on tam byl dál ještě „lepší“ kousek – rozhovor s mužem, který zaslechl střílení na MIT nebo který z těch incidentů. Rozechvěle vykládal, že zrovna ukládali s ženou své třímesíční bejby do postýlky, když tu najednou střelba… to bejby, zamotané jak mumii do nějaké bílé plachetky, přitom choval v loktech, a manželka najukávala přes rameno.

    Ale třeba má ten strejda jenom fakt strach, aby se neurval soudce Lynč a cestou z práce ho někdo neodstřelil… případně jeho děti a tak.

  32. hele simone takovejch co tvrdi ze nekdy nekoho zachranovali a ted si to zaslouzi oni takovejch je plnej svet.
    na to ja nedam, na to se nespoleham.
    proc bych ti mel verit ze jsi zrpovna ty neco platil? nech si co mas a me nechej to me.
    kdyz se tak budeme chovat tak ver ze mi nejaka ta koruna pro potrebne zustane.

  33. sumavaku uz jsem ti psal mockrat ze mi je jedno co se deje s tim co mi ukradli.
    snazim se abych byl okraden co nejmene – abych nebyl ten studeny.

  34. Matzurko, mám naprosté pochopení pro tyhle rozhovory….je to celkem jedno od koho. Si představ, sedíme takhle se ženou v kavárně v Jeruzalemě a najednou šílená pecka a zpoza rohu lítali kusy autobusu, lidí, krve, ohně, prachu, skla…….kdyby to bylo o pár cvteřin později, tak lítáme taky. No a od té doby nemám žádné pochopení pro hajzly, co takhle „pracují“ klidně bych je pověsil za nástroj na lampu a vůbec by mi to nebylo hloupé. naopak, litoval bych, že nemohou vydržet déle živí.

  35. >> Matzurka
    A právě jsem si povšiml, že bojovníci za práva všeho možného už nadhodili otázku „zda došlo na Mirandu“.

  36. A proč bych ti měl věřit, ze ti na potřebné zůstane ??
    To jako na oplátku za tvoji důvěru v mou daňovou kázeň ?? 🙂
    Platil jsi za vzdělaní ? Nebo tvé děti ? Rodiče nepobirali důchod?
    Ne, takze holt splácej….

  37. No, chvíli som byl pryč a obávám se, že jsem založil na flejm.
    Tak jen moje poznámky na věcné připomínky z Pavlovo 921:
    „pokud (či dokud) budou tyhle přerozdělovací dotace existovat, vždycky se najde nějaký místní úřednický blb, který něco vymyslí, spunktuje a prolobbuje to. “
    To je sice pravda, ale přesto nevidím důvod, proč bychom neměli upozorňovat na ty místní blby, zveřejňovat jejich průsery, mlátit jim to o hlavu a tím trochu zmírňovat důsledky. Oni se většinou bojí o židli a nestojí o to, aby se někdo podrobnějc zajímal o jejich spády, takže obvykle uberou plyn a my tím ušetříme.
    „… jediná možnost jak zabránit blbům něco vymýšlet a prolobbovávat je ta, že Brusel nebude dotovat.“ To je, s odpuštěním, blbost. Dotace nejsou jenom v Bruseli, ten je jen povýšil na velkou úroveň. Ale nějak nevidím rozdíl, jestli se ukradnou prachy (daně) všem Čechům a postaví se jedna nesmyslná stavba; anebo jestli se ukradne 10x tolik peněz 10x více lidem (třeba Němcům, Holanďanům a Čechům) a postaví se deset nesmyslnejch staveb. Proč je to špatně, jen když to jde přes Brusel ?
    A k té větě (parafrázuju) kdyby Brusel nedotoval, tak leda soukromý investor: snadno vyvrátím – do přípravy téhle zhůvěřilosti jsme už PŘEDTÍM SAMI (ze státního a krajského cecíku) narvali zhruba jednu miliardu. A u lobování byl, tramtararárááá, ten samej úředník, přesněji ta samá instituce.

  39. ad 980 – a proč si myslíš, že Ti doporučuji, aby sis četl?

  41. 989 ja treba radeji ctu v realu nez tom jak to nekdo vidi 🙂
    tedy dokud vidim ja pak budu muset asi poslouchat pretransformovanej pohled

  43. Šimone, k tvé debatě o důchodech s pepou bych si jen dovolil poznamenat, že v případě našich důchodů jde o průběžný systém – nejedná se o žádné dluhy a žádné splácení, prostě se jen PRŮBĚŽNĚ utratí, to co je. Žádné závazky apod. do budoucna …

  44. Tučňáku – budu to psát tehdy, pokud někdo bude směsovat daně a důchody, vyplácené právě v průběžném systému.
    A bude stavet na roveň dotace a důchody a jejich čerpání .
    A budoucnost už vůbec neřeším …..

  45. tučňáku – 987 – to si asi úplně nerozumíme. Špatně je to vždy, ať už na úrovni národní nebo bruselní. Ale s řešením se vždy musí začít shora, podobně jako se metou schody. Když zdola odstraníš jednoho blba, přijde jiný, protože blbové přichází a odchází, ale systémový nešvar zůstává.

    A že se do té kraviny nainvestovala miliarda už dávno mně pranic nepřekvapuje. O tom výtahu pro lodě na Slapech se průběžně fantazíruje už od sedmdesátých let minulého století. Vždycky to na pár let utichne a pak se to zase vynoří.

  46. Jirko,
    sereš mě a proto se s tebou dohaduji!
    Jestli se Ti nelíbí stav tady a teď, kandiduj, vyhraj, nech se jmenovat ministrem zemědělství a druhý den po jmenování zruš směrnici o dopravě zvířat( v klimatizovaných vozech), pastevní deníky( oni sedláci vědí, kde pásli včera a kde mají pást zítra) stejně tak hnojné deníky, o přeměřování pozemků satelity kvůli vyplácení dotací ani nemluvě.
    Kdyby se Ti to nepovedlo, tak se alespoň nech zaměstnat jako náměstek ministra a kdykoliv Ti Bendl uloží, že na etiketě hruškovice má být písmem alespoń 4 mm velkým informace, jak se jmenoval ten strom, ze kterého pochází a na párcích číslo té sojové rostliny od Monsanta, ho pošli do hajzlu s tím, že takové kraviny nikoho nezajímají.
    A já Ti budu fandit.

    Řeči o odstěhování se na chatu jsou poraženectvím horším Benešova podpisu pod Hitlerovým diktátem.
    Jestli je Ti ten stav jedno, proč ho (verbálně)kritizuješ?
    Kam budeš utíkat, až bude „EU socík“ v celé EU a i USA ( Obama má pěkně našlápnuto)??

  47. 995 pavle kdyz nahore odstranis tisic blbu – na jejich misto zezpodu poleze sto tisic novych.
    je to stejne . odstranit by se to muselo vsude naraz. jenze to nepujde jedine tim ze se to cele zhrouti protoze nebudou zdroje.

  48. Jirko, k 943: ač souhlasím s tvým názorem na místní nesmyslné buzerace (a sám to taky znám), tak nesouhlasím s tou generalizací, že obecně česká byrokracie je horší než jiná.
    V některejch oborech asi jo (třeba v mým – geodézie), tak v jinejch třeba obráceně (třeba u Foundryho výroby). Navíc úpravy dle mazáků a bažantů (to aby měl Šumavák radost, že jeho slova nepřišla vniveč 🙂 ).

  49. 996 breto nebylo to pro mne ale v te USA k tomu opicakovi maji porad v ustave a srdci ( aspon velka cast ) tu svobodu.
    tady svobodu v srdci nemaji ani ti co tvrdi ze maji srdce napravo .

    a na jirkovo latereni a nekandidovani zde najdu tisic pripadu a i tve latereni na EU

  50. (919) Ouřednický blb také, ovšem u mne jako první ten, od nějž pohoršení přichází.
    (926) Co já tak čtu, jsou tu na to dva (proti těm devadesáti osmi) 😛
    (943)„To se ptám furt a říkáte mi, že za to může brusel…“ Nevím, jak kdo, ale já rozhodně neříkám, že za blbost místních (odborně „pateře“) může Brusel. Ta může za ty blbosti, co sem formou befehlů posílá, místní zase za to, čím to ještě zhorší nebo doplní svými originálními variacemi.
    (987) To tvrdí snad jen Jirka, že je to buď/nebo, místní nebo bruselní.
    Já se vyjadřoval jen o pořadí, v jakém je „brát po létech“.
    „Proč je to špatně, jen když to jde přes Brusel ?“ Hovno jen! Vždycky je to špatně. Ale článek holt popisuje případ s Bruselí.

Komentáře nejsou povoleny.