Krátce z historie daní

Publikováno | Autor:

Rozhovor s Pavlem Kohoutem  (uveřejněný s jeho souhlasem)

 

Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?

Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.

 

Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?

Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.

Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.

 

Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?

Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.

Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).

K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).

Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?

 

Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?

Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.

Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.

 

Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?

Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.

 

A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?

Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.

Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)

 

Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?

Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.

V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.

Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.

 

Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 352 komentářů u „Krátce z historie daní“

  1. Jinak k té debatě o fotkách a Photoshopu. Pokud se nepletu, tak na Sabatiera filtr není a nikdy ani nebyl, protože není potřeba. Ta solarisace a podobné efekty se dělají tak nějak od oka (podobně jako Sabatier v temné komoře) pomocí toho, že se přidá vrstva (Layer) pro změny a laboruje se s křivkou.

  2. PavleK,
    tak to s radostí gratuluji vaší mladé i vám 🙂

  3. Jiřiku klid – my tu za 40 let nebudem, a vás vaše dětičky znectí, protože jste to samozřejmě měli udělat úplně jinak, bylo to přece jednoduché, to vidí každý vůl, jenom vy jste to „tenkrát“ totálně zvorali …. 😀 😀 😀

  4. Pavle K., taky gratuluju k žabincovému vítězství!

  5. no jo chudak holka co ji donutil tata, vsichni nebyli spatni , my tu uz stejne nebudem, kdo se nepouci z historie a ti co vidi dal.
    jj dobre prej uz bylo 😀

  6. dnes je apríla?
    mi teď z obrazovky říká jeden v hyde parku
    že závidíme romům větší kusy masa a to, že jezdí taxikama
    🙂 🙂

  7. Rputi, nemusime tu bejt ani zitra, jde jen o to, ze sve deti mam rad a ze jim nemuzu nedat moznost volby. Nechci aby jim komunisti znicili zivot, jako to udelali v mem pripade. Pulku z neho jsem zbytecne proflakal v komunistickem rezimu. Ale zase na druhou stranu, jsem rad ze vidim konecne par lidi, co jim to nevadi a nestydej se za to.

  8. Pavle, tom rozhorceni jsem zapomnel….. Gratuluji k vyberu tematu a k umisteni.

  9. 235 Pane Schumachere, já se snažím být smířlivý s každým. Jen mi to někdy nejde, ale to je moje chyba (c) (Georgius Noblesius Disgraficus). Říkám si … jeho volba … jeho následky.
    Mladí teoretičtí demokraté (a je jich často množství větší než malé v každé straně) potřebují exempláře starých demokratů, aby je mohli řádně zkritizovat, rozcupovat a možná se i něco naučit. Někteří z nich se dopracují úspěchu. To už budou staří, přijdou mladí nadějní, plní ideálů a nedočkavosti … 🙂
    Co byste řekli na Tour de presidente po vlastech českých? Myslím toho sportovce. Pojede či nepojede? 😉

  10. Z ksichtoknihy … Znáte uživatele Kristýna Kočí? Přátelí se s XXYY… To jsou mi věci.

  11. No kočího jsme kdysi měli. Resp. pradědeček měl. Ale jestli se jmenoval Kristýna, o tom se kroniky nezmiňují. 🙂

  13. Jiřiku, pochopitelně, že všichni máme rádi svoje děti a chceme pro ně udfělat to nejlepší. Jen ony si, nevděčníci, vyberou něco jiného a tebe budou hubovat, žes byl srab, protože jsi samozřejmě měl veškeré kontrolory a páteř postřílet už ve vratech, vyhlásit válku Číně a vůbec udělat spoustu jednoduchých a rozumných věcí, které jsou každému na první pohled jasné …. 😀

  14. 263 rputi to je vseobecne pravidlo 😮
    no vidite a ja bloud tu od jirky necetl ze by posilal do haje sve predky co vsechno neudelali a jaci byli srabi.
    ale ja se mohu zajiste milit

  15. no jo, bolševici měli Ústav marxismu lenismu, my máme ústav pro studium totalitních režimů.

    Nějak nevidím, v čem je rozdíl. Když máme ústav na ten jedinej správnej výklad dějin, tak je vlastně jedno, jestli Lenin s Marxem dobře nebo Lenin s Marxem špatně. Průšvih je v samotné exoistenci správného výkladum,ne v jeho obsahu.

  16. (256) Romy znám jen z tisku a tedy jim nic nezávidím. Smíchov byl a je dost hustě zalidněn cikány a těm nezávidím už vůbec nic.
    To mají v tom Hydeparku nějakého exota.

  17. (265) Třeba v tom, že charakter výstupů (dříve) nebo raději nevýstupů (nyní) je u ÚSTR očekáván (tedy popravdě, co pamětníka části těch dob i mnou), kdeždo u Ústavu marxismu-leninismu nařízen.
    To srovnání, to napadlo Za orálka?

  18. No já se drze přiznám, že mezi Ústavem marxismu-leninismu a mezi Ústavem pro studium totalitních režimů vidím jistý rozdíl. Skoro takový jako mezi aktem a pietním aktem nebo jako mezi demokracií a lidovou demokracií.

  19. Tedy, koukám, že jsou myšlenky, jejichž hloubce nikdy nedorostu.

  20. Mimochodem, na NOVA Cinema dávají „Ecce homo Homolka“. Fakt slušná sonda do toho, jak se za komančů (ba dokonce v době, kdy se dva kmeny rudých bratrů mlátily mezi sebou) žilo.

    Pro srovnání doporučuju pustit si nějaký americký, německý či francouzský film z konce 60. či počátku 70. let. Jen tak pro srovnání, jak se v nich lidé oblékají, jak mluví, jak vypadají ulice a tak…

  21. Karle a jaký „výstupy“ od ústavu pro studium totalitních režimů očekáváš? Tedy kromě občasných vzedmutých vášní v mediích?

  22. Maydo, to přece nemůžete myslet vážně? Nevidíte rozdíl mezi Ústavem marxismu-leninismu a ÚSTR?

  24. Mimochodem, ekonomické a investiční okénko – ve čtvrtek, pátek a dnes v pondělí se poměrně dost propadla cena zlata a stříbra. Skoro by se pomalu vyplatilo sledovat jak se trend vyvine zítra, případně pozítří a vyrazit na nákup.

    Žádný zásadní vzestup ceny v krátkodobém či střednědobém horisontu se čekat nedá, ale zase, znáte tu písničku „Když dáš cihlu k cihle…“, že ano ? 🙂

  25. Na a proč by nemohlo podobné publikace, pokud je o ně zájem, vydávat nějaké nakladatelství? Proč na to musí být ústav za státní peníze?

  26. To by asi mohlo. Ale to je trochu úkrok od: „Karle a jaký “výstupy” od ústavu pro studium totalitních režimů očekáváš? Tedy kromě občasných vzedmutých vášní v mediích?“

  28. Pavle K. – 270 – co se dobového místopisu dotejčí, není nad Malý pitaval z velkého města. Kulisy jsou autentické (tamhle jsem si koupila tu kabelku a tuhle kupovala chlebíčky) a rozdíl je vskutku značný. Na druhou stranu ovšem – pěkný secesní činžák obalený velkoplošnou reklamou mi taky nedělá dobře. To je ta otázka přiměřenosti … 🙂

  29. Rputi – no já měl v té 270 na mysli spíš jiné věci než kabelku či chlebíčky, nicméně nemohu hodnotit, protože Malý pitaval patrně neznám, nebo si ho už nevybavuji.

  30. Ohledně financování ÚSTR bych jen připomněl (bez jakékoli vazby na výstupy, náplň činnosti atd.), že stát z principu platí (případně dotuje) to, co by si lidé sami od sebe za vydělané peníze nepořídili – tedy o to nemají zájem.

  32. 279- jo jo, například takové proč bydleli všichni Homolkovi nacpaní v jednom kvartýru, to je můj oblíbený argument vždy, když mi nějaký bolševický nostalgik tvrdí, jak za nich dostal každý zadarmiko byt.

  33. (270) V tom americkém, německém či francouzském filmu Aerovky nevidno, takže Homolka jasně vítězí. 😛

  34. (271) Potěšila by mne ta digitalizace dokumentů, aby se každý Sloup a jemu podobní dal rychle dohledat.

  37. Víte, G12, já mám nedůvěru k institucím, které se zabývají „odhalováním pravdy“. To za prvé.

    Za druhé – nevím co je na tom za úkrok stranou. Je-li oním očekávaným výstupem literatura, tak k tomu není třeba byrokraticky zřízené státní instituce, tuto úlohu splní běžné nakladatelství.

    Za třetí jestliže by se stát neměl starat o financování vědy z peněz daňových poplatníků a nechat na lidech, ať sami rozhodnou, co považují za důležité, jak tu často zaznívá, pak nevím, proč by ústr měl mít v tomhle ohledu nějaké vyjimečné postavení a být nějak vyjimečně hájen.

    za čtvrté samozřejmě že to byla jistá nadsázka, že není rozdílu mezi ústr a vuml, ale jestli se kolem toho motá Uhl nebo Petruše Šustrová, tak ten rozdíl v brzku bude menším a ještě menším, až bude ne nejmenším, nebude opravdu žádný. Neboli ta instituce má tak vysoké riziko zneužití k politickým hrátkám a jako politická trafika, že je otázka, jetsli přínos stojí za to. Bádání a vydávání publikací lze zajisté realizovat i jinými cestami, možná nejsou tak pohodlné, ale je otázka jetsli at pohodlnost je na prospěch věci.

    Aneb kdyby nebylo ústr, nebylo by dnešních hádek a Petruše Šustrová by mělam po žoížalkách. 😀

    Ale o co bychom se zase rafali tady, že jo?

  38. No, Karle, a co ti bude platný, že s eSloup rychle dohledá, když bude kandidovat a když ho lidi zvolí? A nepovídej báchorky, že kdyby věděli…
    Zvolili ho proto, že chtěli volit komunisty.

    KOnec konců,o Vondruškovi se vědělo že je bachař a stejně je v parlamentu.

  39. P.Kořenský 279 – běžně k dispozici na You Tube- Soc. dedektývky – scénář Dietl.

  40. Nemám žádný problém s tím, že by to mohla (měla) dělat soukromá instituce za soukromé peníze. Ovšem rozdíl mezi ÚSTR a marxákem vidím značný. Politické hrátky začaly, protože si komouši bývalí i současní chtěli vyzkoušet, kam až zase můžou.

  42. Njn, bohužel heslem „Nejsme jako oni“ to začíná a rušením „novodobého Ústavu marxismu-leninismu“ to končí.

    A já vůl jsem se hádal s tátou po listopadu 1989, když on říkal „Na letáky se vyserte a běžte najít nejbližší Řempo, tam prodávají provazy. Pokud je nepověsíte teď, tak už nikdy…“ a vysvětloval jsem mu trpělivě, že „Nejsme jako oni“.

    A už tady není, abych se mu mohl omluvit, co jsem byl tenkrát za kus vola. 🙁

  43. Zlato dost prudce padá a tady se to vůbec neřeší?

  44. Mimochodem, Vyvadil – není to ten brkoun od Paroubka ? K tomu by to svinstvo sedělo, ten kolaboroval spolu s Paroubkem už někdy v osmdesátých letech.

  45. kocoure – no já psal, že je příležitost. Viz 274.

    Bohužel, háček je v tom, že poněkud posiluje dolar (celkem logicky) takže pokles ceny investičního zlata v Kč není až tak zásadní.
    Nicméně asi vyrazím taky na nákup. Když nic, tak si udělám radost, protože kupovat cihly mně vysloveně baví.

  46. kocoure – jinak ješte tedy ekonomická vložka ohledně toho zlata.

    Kdokoli byl rozumný, tak nakupoval zlato někde kolem cca. 14.000 – 16.000 Kč za unci zhruba v letech 2006 – 2009. Proto je pokles ceny z cca. 33.500 na 29.000 Kč dost marginální a není třeba se kvůli tomu nějak extra vzrušovat. Pořád je na tom za těch pět let zisk zhruba 100%.
    Krom toho, ten prudký pokles se týká hlavně papírového zlata na Comexu. U fysického zlata je to o dost méně dramatické, než píšou noviny.

  47. Tedy vy máte ale starosti. Add. Moučková. Je sranda porovnávat theoretiky komančbijce, kteří znají paní komentátorku z googlu či jiných zdrojů a Rpuť, která ji zná osobně. Asi něco na způsob „Šedá každá teorie, zelený strom života“.

    Přátelé, veverka v řeznickém pojmu je kus flákoty z přední plece. Je to takový dvojitý cancourek kulatého masa, který končí tam, kde začíná kližka. Mimochodem perfektní maso, které občas kuchaři využívají při bifteku Stroganoff, aby nemuseli sáhnout na svíčkovou. Jak pravil Pes, neuděláte chybu.

    Ohledně chlapské kuchařky, mám stejný názor jako Martin. Při čtení rec. tataráku si začínám vážit Babici.

  48. Mohu jen potvrdit, že se ani Kamila, ani její sestra Věra (která četla komentáře pod obraz) s otcem nestýkaly a respektovalo se, že se o něm s nimi nebavilo, dlouho před srpnem 68. S oběma jsem tehdy jako televizní elév pracoval. Komunisty jsem v té době začal dělit na karierní a utopické. karierní byli vždy proradnými slizkými tvory. utopičcé ještě dělím na radikální, jakobínské, maoistické či polpotovské nedovzdělané gaunery, a na ty apoštolsky utopické. Byli to lidé, kteří ač stáli za svou spasitelskou ideologií nikomu osobně neublížili a často i deovému protivníku pomohli. Život není černobílý.

  49. Dobré ránko!

    Jen aby v těch spalovnách bylo co pálit! Jestli se zvednou „levné“ poplatky za svoz odpadu, spálí to lidi doma v kamnech a zbytek vyhodí do lesa … 🙁

    …Odvážné plány ministerstva životního prostředí mohou v budoucnu domácnostem prudce zvednout účty za odvoz odpadu. Do roku 2025 má totiž zcela skončit levné svážení komunálního odpadu na skládky. Místo toho se bude odpad dokonaleji recyklovat a zbytek skončí v nových spalovnách, s jejichž výstavbou mají pomoci dotace z EU…
    Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/skladkovani-odpadu-v-cesku-skonci-ma-ho-nahradit-recyklace-a-spalovny-12i-/ekonomika.aspx?c=A130415_175455_ekonomika_neh

  50. A všem Irenám hezký svátek vinšuju!

    Dušane, je už známo něco víc o tom Bostonu?

Komentáře nejsou povoleny.